Jurij Dolgorukij
| Jurij Dolgorukij | |
 | |
| Narození | 1095 nebo Desetiletí od 1090 |
|---|---|
| Úmrtí |
15. května 1157 Kyjev |
| Místo pohřbení | Chrám Spasitele na Berestově |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Děti |
Rostislav Jurjevič Andrej Bogoljubskij Gleb Kyjevský Michail Vsevolodovič Vsevolod III. Velké hnízdo Ivan Jurjevič Boris Jurjevič Olga Jurjevna Dolgorukovová Vasilko Jurjevič Mstislav Jurjevič Jaroslav Jurjevič |
| Rodiče | Vladimír II. Monomach a Gytha z Wessexu |
| Příbuzní |
Eufémie Kyjevská, Agáfie Kyjevská, Mstislav I. Kyjevský, Vjačeslav I. Kyjevský a Jaropolk II. Kyjevský (sourozenci) Yaropolk Rostislavich a Mstislav the Eyeless (vnoučata) |
| Funkce | kyjevský kníže |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jurij Dolgorukij (rusky Юрий Долгорукий, 1090 – 15. května 1157) byl veliký kníže kyjevský z rodu Rurikovců, šestý syn Vladimíra II. Monomacha.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Jurijova otce Vladimíra II. Monomacha († 1125) a zvláště jeho syna Mstislava († 1132) se jednotný kyjevský stát začal rozpadat na menší knížectví, kde vládla jednotlivá rurikovská knížata.
Jurij spravoval od roku 1125 rostovsko-suzdalské knížectví, které začalo rychle nabývat na významu. Jeho hlavní sídlo přenesl ze starobylého Rostova do významného obchodního střediska Suzdali. Po smrti svého staršího bratra velikého knížete kyjevského Mstislava, vymanil své země z nadvlády Kyjeva. Později se této metropole sám několikrát zmocnil, přenesl sem své sídlo a stal se velikým knížetem kyjevským.
Za jeho vlády se prameny k roku 1147 poprvé zmiňují o Moskvě – tvrzi bojara Kučky, kam Jurij pozval jednoho z dalších ruských knížat na hodokvas.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Dolgorukij na Wikimedia Commons
