Igor Sikorskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Igor Sikorskij
Sikorsky, Igor.jpg
Narození25. květnajul. / 6. června 1889greg.
Kyjev
Úmrtí26. října 1972 (ve věku 83 let)
Easton
Místo pohřbeníConnecticut
NárodnostRusové a Američané
Alma materKiev Polytechnic Institute of Emperor Alexander II (do 1911)
Povoláníletecký inženýr, inženýr, vynálezce, pilot a podnikatel
ZaměstnavateléUniversity of Rhode Island
University of Bridgeport
OceněníHoward N. Potts Medal (1933)
Zlatá letecká medaile FAI (1946)
John Scott Medal (1954)
Mezinárodní medaile Jamese Watta (1955)
ASME Medal (1963)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníRuská pravoslavná církev
RodičeIvan Sikorski
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Ivanovič Sikorskij (rusky Игорь Иванович Сикорский, ukrajinsky Ігор Іванович Сікорський, 25. května[pozn. 1] 1889, Kyjev, Ruské impérium (Kyjevská gubernie) – 26. října 1972, Easton, Connecticut) byl letecký konstruktér a průkopník letectví. Jako první navrhl a postavil čtyřmotorový letoun (RBVZ Russkij viťaz), letadlo se samonosným křídlem, a první úspěšný vrtulník s konfigurací jednoho hlavního rotoru a jednoho ocasního.

Život[editovat | editovat zdroj]

Igor Sikorskij, foto Karl Bulla, 1914
Karl Bulla: Piloti Igor Sikorskij, Geněr a Kaulbars v letadle RBVZ Russkij viťaz (1915)

Igor Sikorskij se narodil v Kyjevě v Ruském Impériu (dnes je hlavní město Ukrajiny) jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec, Ivan Alexejevič Sikorskij, měl ruský a polský šlechtický původ. Sikorského matka, Marija Stěfanovna Sikorskaja (za svobodna Temrjuk-Čerkasova),[2] byla lékařka, která však činnost nevykonávala. Otec Ivan Alexejeviš Sikorskij byl mezinárodně renomovaný profesor psychologie na kyjevské univerzitě St. Vladimíra , též se proslavil jako aktivní ruský nacionalista.[3] [4]

Od roku 1903 studoval na námořní akademii v Petrohradě, ale za tři roky z ní odešel studovat do Paříže stavbu strojů. V roce 1907 pokračoval ve studiu na Polytechnickém institutu v Kyjevě. V lednu 1909 odjel na studijní cestu do Francie. V květnu téhož roku začal se stavbou své první helikoptéry s dvěma protiběžnými rotory. Po několika pokusech se saněmi poháněnými motorem s vrtulí začal stavět druhou helikoptéru.

V roce 1910 začal konstruovat plošníky v dlouhé řadě od typu S-1 až po S-10. Na letounu S-6 ustavil 29. prosince 1911 první ruský mezinárodní rekord v rychlosti se třemi cestujícími výkonem 111 km/h.

V dubnu 1912 byl Sikorskij přijat do Rusko-baltického vagónového závodu RBVZ v Petrohradě jako hlavní konstruktér leteckého oddělení. Následovaly konstrukce dalších letounů, z nichž S-12 se vyráběl sériově a jeden čas držel všeruský výškový rekord výkonem 3680 m. Na popud vedení RBVZ začal na přelomu let 1912-1913 se stavbou čtyřmotorového velkoletadla pro strategický průzkum, který byl jako Grand-Baltijskij zalétán 15. března 1913, zatím jako dvoumotorový. V čtyřmotorové konfiguraci poprvé vzlétl 10. května 1913, 2. srpna pak Sikorskij s letounem přejmenovaným na Russkij Viťaz utvořil světový rekord ve vytrvalosti letu s cestujícími v trvání 1 hod 54 min. Nejznámější modifikací Ruského vítěze se stal stroj Ilja Muromec, který poprvé vzlétl koncem téhož roku. Sikorskij tak vlastně založil ruskou tradici stavby gigantických letounů, na kterou navázaly v 30. letech stroje Tupolev ANT-20 a Kalinin K-7.

V roce 1919 emigroval do USA, a to z několika důvodů. Jedním z nich byl ten, že v Evropě by jako letecký konstruktér nenašel příliš velké uplatnění, a také byl zklamán z bolševické revoluce v Rusku.

V USA nejprve pracoval jako učitel a lektor ve školství a hledal uplatnění v leteckém průmyslu. V roce 1923 za pomoci některých bývalých ruských vojenských důstojníků založil Sikorského leteckou inženýrskou společnost. V roce 1928 se stal občanem USA. O rok později, v roce 1929, byla jeho společnost odkoupena americkou společností United Aircraft, která je dnes součástí společnosti United Technologies Corporation.

Sikorského letecká společnost je dnes jedním z největších světových výrobců vrtulníků.

Sikorskij experimentoval s vrtulníky ještě v Rusku, nicméně první úspěšný let se uskutečnil teprve 24. května 1940. Vrtulník nesl název Vought-Sikorsky 300. Měl jeden třílistý rotor poháněný motorem o výkonu 56 kW (75 koňských sil). Jeho dalším známým výrobkem je například vrtulník Sikorsky SH-60 Seahawk.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Datum narození 25. května odkazuje k juliánskému kalendáři.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-02-15]. Heslo СИКО́РСКИЙ. Dostupné online. (rusky) 
  2. Mikheev, V. R. "Sikorsky: Hero, Exile, the Father of Aviation"(English translation). pravmir.ru, October 31, 2011. Retrieved: May 16, 2012.
  3. FAITH,, Hillis,. Children of Rusʹ : right-bank Ukraine and the invention of a Russian nation. Ithaca: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 0801452198. OCLC 865565851 
  4. MOGILNER, Marina. Homo Imperii: A History of Physical Anthropology in Russia. [s.l.]: U of Nebraska Press 506 s. Dostupné online. ISBN 080324603X. (anglicky) Google-Books-ID: TvqM0Fbjlb0C. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]