Seznam železničních tratí v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa železničních tratí osobní dopravy v Česku v roce 2009

Seznam železničních tratí v Česku:

Tratě osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]

Seznam traťových oddílů železničních tratí v Česku podle úředního jízdního řádu osobní dopravy pro cestující (včetně tratí, které jsou momentálně bez pravidelné osobní dopravy). V seznamu jsou zahrnuty i lanové dráhy, které byly číslovány v rámci železničního systému. Číslování traťových oddílů trojcifernými čísly pochází z druhé poloviny 80. let 20. století a je odvozeno z předchozího systému, v němž hlavní tratě byly označovány jednocifernými až dvojcifernými čísly a vedlejší tratě číslem navazující hlavní tratě a rozlišujícím písmenem.[1]

V roce 2015/2016 poprvé nevyšel v tištěné verzi knižní jízdní řád SŽDC, který dosud byl vydáván ve spolupráci s ČD. Knižní jízdní řád Českých drah od tohoto roku již není celostátním jízdním řádem osobní železniční dopravy. V elektronické verzi se traťové jízdní řády ČD lišily od traťových jízdních řádů SŽDC už v předchozích letech.

Řada 010[editovat | editovat zdroj]

  • 010 (Praha –) KolínČeská Třebová (dříve trať 1)
  • 011 PrahaKolín, od prosince 2012 uvedeny pouze osobní a spěšné vlaky, do té doby tzv. souhrnná doprava v této trase. (dříve trať 1a)
  • 012 PečkyKouřim (regionální dráha) (dříve trať 1b, ještě v roce 1991/1992 patřila k trati 012 i větev do Bečvár, dnešní trať 013; v roce 1994/1995 již měla trať dnešní vymezení)
  • 1d byla železniční trať Chrast u ChrudimiHrochův Týnec (např. v roce 1970/1971)
  • 013 BošiceBečváry (regionální dráha, od prosince 2006 pouze sezónní provoz, dopravce KŽC Doprava) (v roce 1991/1992 byl tento úsek součástí tratě 012, předtím 1b; číslo 013, předtím 1e, měla trať Chrudim – Chrudim město, dnes součást trati 016; v roce 1994/1995 už měla trať dnešní číslo a vymezení)
  • 014 KolínLedečko (regionální dráha) (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 tato trať měla číslo 234, dříve 23d; číslo 014 měla dnešní trať 015 Přelouč – Prachovice)
  • 015 PřeloučPrachovice (regionální dráha) (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 tato trať měla číslo 014, dříve 1g; číslo 015, dříve 1h, měla trať Heřmanův Městec – Borohrádek, tedy část dnešní trati 016 a dnešní trať 017); od 2011/2012 již úsek z Heřmanova Městce do Prachovic není uveden
  • 016 BorohrádekChrudim (regionální dráha) (ještě v roce 1998/1999 byl úsek Borohrádek – Chrudim město částí trati 015; číslo 016 měla dnešní trať 018 Choceň – Litomyšl; úsek Chrudim město – Chrudim měl v roce 1991/1992 samostatně číslo 013 a nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 měl číslo 017; od jízdního řádu 1999/2000 byla z části trati 015 a z trati 017 vytvořena dnešní trať 016)
  • 017 Česká Třebová - Dzbel. V roce 2014 pouze Česká Třebová - Moravská Třebová. Úsek Česká Třebová – Moravská Třebová – Chornice byl dříve část trati 262 do Skalice nad Svitavou, úsek Chornice – Dzbel byl dříve součástí trati 271).
    • Předtím měla číslo 017 trať Chrudim město – Heřmanův Městec (regionální dráha), a to od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 byl částí trati 015; pravidelný provoz skončil 11. prosince 2010, od té doby trať neměla žádné další číslo.
    • nejméně od roku 1994/1995 do roku 1998/1999 měl číslo 017 úsek Chrudim město – Chrudim, dřívější trať 1e a 013, dnes součást trati 016.
  • 018 ChoceňLitomyšl (toto číslo má od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 016, dříve 1k)
  • 019 Česká TřebováRudoltice v Čechách - Lanškroun (toto číslo má od prosince 2011, předtím 272)

Řada 020[editovat | editovat zdroj]

  • 020 (Praha –) Velký OsekHradec KrálovéChoceň (v r. 1991/1992 pokračovala trať 020, dříve č. 2, z Týniště nad Orlicí směrem na Letohrad, Lichkov a Hanušovice, po dnešních tratích 021 a 025, zatímco úsek Týniště – Choceň měl číslo 026; nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 trať 020 končila v Letohradu)
  • 021 Týniště nad OrlicíLetohrad (číslo 021 měla nejméně do roku 1999/2000 dnešní trať 022 Častolovice – Solnice; v r. 1991/1992 patřil úsek Týniště – Letohrad – Dolní Lipka k trati 020 a úsek Dolní Lipka – Štíty měl samostatně číslo 025, dříve 2e; nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 patřil úsek Týniště – Letohrad k trati 020 a úsek Letohrad – Dolní Lipka k trati 024; nejméně od roku 2002/2003 až do roku 2007/2008 měla číslo 021 trať Týniště nad Orlicí – Letohrad – Dolní Lipka – Štíty; od roku 2008/2009 byl úsek Letohrad – Štíty připojen k trati 024)
  • 022 ČastoloviceSolnice (regionální dráha) (ještě v roce 1999/2000 měla číslo 021, dříve 2a; číslo 022, dříve 2b, měla dnešní trať 023 Doudleby – Rokytnice)
  • 023 Doudleby nad OrlicíRokytnice v Orlických horách (regionální dráha) (ještě v roce 1999/2000 měla číslo 022, dříve 2b; číslo 023, předtím 2c, měla do roku 1998/1999 dnešní trať 028 Opočno – Dobruška, od roku 1999/2000 dnešní trať 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad, která do té doby byla součástí trati 024)
  • 024 Ústí nad OrlicíŠtíty (v roce 1991/1992 měla číslo 024, předtím 2d, trať Ústí nad Orlicí – Letohrad; nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 patřil k trati 024 i úsek Letohrad – Dolní Lipka – Hanušovice (dnes část trati 024 a trať 025) a LichkovMiędzylesie; od roku 1999/2000 byl úsek Ústí nad Orlicí – Letohrad oddělen jako nová trať 023 a lichkovská odbočka jako trať 831 a číslo 024 tak zůstalo trati Letohrad – Hanušovice; nejméně od roku 2002/2003 až do roku 2007/2008 měla číslo 024 opět jen trať Ústí nad Orlicí – Letohrad, zatímco trať Letohrad – Hanušovice byla zprvu součástí trati 021, později zčásti i 025. Od roku 2008/2009 byl k trati 024 převeden z trati 021 úsek Letohrad – Dolní Lipka – Štíty a zároveň byla k trati 024 znovu přiřazena i odbočka Lichkov – Międzylesie.), 2011/2012 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov – Moravský Karlov (úsek Moravský Karlov – Štíty již neuveden, v roce 2014/2015 byla tabulka uvedena až do zastávky Mlýnický Dvůr, od roku 2015/2016 opět až na Štíty). Odbočná trať na Międzylesie v roce 2014/2015 nebyla uvedena vůbec (jen v mezinárodní trati 830), v roce 2015/2016 není v JŘ 024 uváděna jako součást trati, ale jako návaznost na Kłodzko a Wroclaw
  • 025 Dolní LipkaHanušovice (regionální dráha) (v r. 1991/1992 byl tento úsek součástí trati 020, přinejmenším od roku 1994/1995 do roku 1998/1999 součástí tratě 024; číslo 025 měl nejméně v letech 1998/1999 až 1999/2000 úsek Dolní Lipka – Štíty, dnes součást trati 021), od 2011/2012 do 2012/13 trať neuvedena, poté opět 025
  • 026 Týniště nad OrlicíBroumov a Starkoč – Václavice (nejméně do roku 1999/2000 byla trať 026 tvořena úsekem Choceň – Týniště – Meziměstí, úsek Choceň – Týniště je dnes součástí trati 020; úsek Meziměstí – Otovice zastávka je regionální dráhou a v roce 1991/1992 byl součástí tratě 026 Choceň – Otovice, dříve 2h, nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 byl samostatnou tratí 027 a později byl opět připojen k trati 026) V roce 2010/11 byl traťový jízdní řád zkrácen do stanice Broumov (osobní doprava v úseku Broumov - Otovice zastávka byla zastavena již v roce 2005). V roce 2014/15 byl do trati 026 začleněn úsek Starkoč – Václavice (do té doby trať 033).
  • 027 bylo nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 číslo trati Meziměstí – Otovice zastávka, která předtím i později byla součástí trati 026
  • 028 Opočno pod Orlickými horamiDobruška (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 měla číslo 023, dříve 2c)

Řada 030[editovat | editovat zdroj]

Řada 040[editovat | editovat zdroj]

Řada 060[editovat | editovat zdroj]

Řada 070[editovat | editovat zdroj]

  • 070 PrahaTurnov (úsek Praha – Všetaty linka S3 systému Esko, od 9. 12. 2007) (v roce 1970/1971 i 1981/1982 byl úsek Všetaty – Turnov – Liberec tratí 7 a úsek Praha – Všetaty tratí 7a)
  • 071 NymburkMladá Boleslav (toto číslo má trať od roku 1999/2000, předtím bylo číslo 071 neobsazeno a trať Nymburk – Mladá Boleslav byla částí tratě 080 Nymburk – Rumburk)
  • 072 Ústí nad Labem západ – Lysá nad Labem (dříve uváděno v opačném základním směru; v roce 1991/1992 měla číslo 072 trať Lysá nad Labem – Děčín, dříve trať 7b; úsek Ústí nad Labem-Střekov – Ústí nad Labem západ měl číslo 073, které dnes má úsek Ústí nad Labem-Střekov – Děčín; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 patřily všechny tyto úseky k trati 072; od roku 1999/2000 byl úsek Ústí nad Labem-Střekov – Děčín oddělen do nové, samostatné trati 073)
  • 073 Ústí nad Labem-StřekovDěčín (toto číslo má trať od roku 1999/2000, předtím byl částí trati 072; číslo 073 měl v roce 1991/1992 úsek Ústí nad Labem-Střekov – Ústí nad Labem západ, dřívější trať 7c, který je nejméně od roku 1994/1995 částí trati 072; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 bylo číslo 073 neobsazené)
  • 074 ČelákoviceNeratovice (regionální dráha) (dříve trať 7d)
  • 075 bylo v roce 1991/1992 číslo kabinové lanové dráhy na Ještěd, dříve 7e, nejméně v letech 1994/1997 měla číslo 902, nyní má číslo 900
  • 076 MělníkMšeno (regionální dráha) (původně Mladá BoleslavMělník, někdy před rokem 2015 byl úsek Mšeno – Mladá Boleslav převeden k trati 064 a základní směr byl obrácen; dříve trať 7g)
  • 7h bylo v roce 1970/1971 číslo trati SkalskoChotětov, v průběhu 70. let zrušené
  • 7k bylo v roce 1970/1971 číslo trati Velké Březno – Verneřice – Úštěk, pravidelný provoz v letech 1890–1978. Po muzeální části trati (Velké Březno – Zubrnice) projel osobní vlak naposledy 10. října 1993, s koncem roku 1993 byla trať zrušena. Muzejní železniční provoz byl na obnovené trati slavnostně zahájen 27. 10. 2010 na úseku Velké Březno - Zubrnice neziskovým sdružením Zubrnická museální železnice. Muzejní provoz je nyní povolen do kilometru 6,308.

Řada 080[editovat | editovat zdroj]

  • 080 Bakov nad JizerouJedlová (takto je trať 080 vymezena od roku 1999/2000, předtím měla číslo 080 trať Nymburk – Rumburk, dřívější trať 8, jíž je dnešní trať střední částí; úsek Jedlová – Rumburk je dnes součástí tratě 081, úsek Nymburk – Mladá Boleslav je dnes samostatnou tratí 071, úsek Mladá Boleslav – Bakov zůstal jen na trati 070, s níž zde byla trať 080 v souběhu)
  • 081 DěčínRumburk, Benešov nad PloučnicíČeská Lípa (v roce 1991/1992 měla číslo 081 trať Děčín – Varnsdorf, dříve 8a; číslo 082 trať Benešov – Česká Lípa patřila k trati 082, dříve 8b; úsek Děčín – Benešov nad Ploučnicí byl oběma tratím společný; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 byla trať 081 uváděna v trase Benešov nad Ploučnicí – Varnsdorf; od roku 1999/2000 byla trať 082 připojena k trati 081, úsek Rybniště – Varnsdorf byl převeden k trati 089 a úsek Rybniště – Rumburk byl k trati 081 převeden z dřívější trati 080)
  • 082 bylo nejméně od roku 1991/1992 až do roku 1998/1999 číslo tratě Děčín – Česká Lípa, dříve 8b; od roku 1999/2000 je tento úsek větví tratě 081
  • 8c bylo v roce 1970/1971 číslo dnes zrušené trati Česká Lípa střelnice – Manušice – Volfartice – Kamenický Šenov – Česká Kamenice. Vybudována r. 1903, provoz ukončen 29. 9. 1979. V její trase je vybudována cyklostezka Varhany, součást cyklotrasy 3054. Úsek Česká Kamenice – Kamenický Šenov je provozován jako muzejní, od roku 1997/1998 jako Trať 901
  • 083 RumburkDolní PoustevnaSebnitzBad SchandauDěčín (v úseku Rumburk – Dolní Poustevna st. hr. regionální dráha, v úseku Děčín hl. n. – Schöna st. hr. část celostátní dráhy, meziúsek peážován po německých tratích) Do roku 2014 byl pod číslem 083 (dříve 8e) veden jen úsek Rumburk – Dolní Poustevna, úsek Děčín – Bad Schandau byl veden jako trať 098 (dříve 9k).
  • 084 RumburkPanskýMikulášovice a Rumburk – Krásná LípaPanský (regionální dráha) (původně jen RumburkPanskýMikulášovice – dříve trať 8g, větev Rumburk – Krásná LípaPanský přidána někdy před rokem 2015: úsek Rumburk – Krásná Lípa je veden po trati 081 a úsek Krásná LípaPanský byl původně tratí 085)
  • 085 byla trať Krásná LípaPanský (regionální dráha) (dříve trať 8h), někdy před rokem 2015 byla sloučena do trati 084
  • 086 LiberecČeská Lípa (v roce 1991/1992 měla číslo 086 trať (Lovosice –) Litoměřice hor. n. – Česká Lípa – Liberec, dříve 8k; nejméně od roku 1994/1995 měla již trať dnešní vymezení, úsek (Lovosice –) Litoměřice – Česká Lípa je nyní připojen k trati 087)
  • 087 LovosiceČeská Lípa (regionální dráha, od roku 1998/1999 uváděna vč. spojky Žernoseky – Žalhostice) (v roce 1991/1992 měl číslo 087 souhrnný jízdní řád úseku Lovosice – Litoměřice horní nádraží, dříve 8m; úsek do České Lípy byl k trati roku 1994/1995 nebo o rok či dva dříve převeden z trati 086)
  • 088 byla trať RumburkEbersbach (někdy před rokem 2015 provoz zastaven, v roce 1999/2000 bylo zakončení tratě uváděno v Jiříkově, předtím i potom v Ebersbachu; v roce 1981/1982 trať 8n, v roce 1970/1971 trať 8d)
  • 089 LiberecZittauVarnsdorfRybniště a Varnsdorf – Seifhennersdorf (do roku 1998/1999 měla číslo 089 jen trať Liberec – Varnsdorf, dříve trať 8p; úsek Varnsdorf – Rybniště byl k trati 089 převeden od roku 1999/2000 z dřívější tratě 081; někdy před rokem 2015 byla k trati připojena i větev Varnsdorf – Seifhennersdorf)
  • 8n bylo v roce 1970/1971 označení dnes zrušené železniční trati SvorCvikovLindavaJablonné v Podještědí. Navazuje na ni zachovaná trať Liberec – Česká Lípa. V roce 1981/1982 měla označení 8n dnešní trať 088 Rumburk – Jiříkov, v roce 1970/1971 označovaná 8d.

Řada 090[editovat | editovat zdroj]

Řada 110[editovat | editovat zdroj]

Řada 120[editovat | editovat zdroj]

  • 120 PrahaKladnoRakovník (do roku 2007 PrahaKladnoŽatecChomutov, dříve s číslem 12; v roce 2007 úsek od Kladna na západ zaměněn s tratí 124) (úsek Praha – Kladno linka S5 systému Esko, od 9. 12. 2007)
  • 121 HostivicePodlešín (v roce 1970/1971 i 1981/1982 byla trať 12b tvořena úsekem Praha – Hostivice – Podlešín – Slaný po části dnešní trati 122 a trati 121, k trati 12b patřila i spojka Rudná u Prahy – Jeneč zastávka, úsek Podlešín – Slaný byl v souběhu s tratí 11; nejméně do roku 1994/1995 trať tvořil úsek Praha – Hostivice – Podlešín; od roku 1996/1997 nebo o rok dříve má trať dnešní vymezení)
  • 122 PrahaHostiviceRudná u Prahy (nejméně do roku 1994/1995 nesl číslo 122 pouze úsek Hostivice – Rudná, dříve trať 12c; trať z Prahy byla k trati 122 od roku 1996/1997 nebo o rok dříve převedena z tratě 121.)
  • 123 MostŽatec západ (v roce 1991/1992 měla číslo 123 trať Louny – Postoloprty, dříve 12d; v roce 1994/1995 byla prodloužena o úsek Postoloprty – Žatec západ z dosavadní trati 160, dnes patřící k trati 123; dosavadní trať 127 Most – Obrnice – Postoloprty byla jako druhá větev k trati 123 připojena roku 1996/1997 nebo o rok dříve; úsek Most – Obrnice byl souběžný s tratěmi 110 a 113, dnes je v souběhu s tratěmi 126 a 113; od roku 1999/2000 byl úsek Louny – Postoloprty přečíslován na 127 a v roce 2007 převeden k trati 114)
  • 124 Lužná u RakovníkaChomutov (do roku 2007 Lužná u RakovníkaRakovník, dříve 12e; od roku 2007 zaměněno za větev tratě 120)
  • 125 bylo označení trati (Lužná u Rakovníka) – KrupáKolešovice (pravidelná osobní doprava zastavena v prosinci 2006, nyní muzejní provoz) (nejméně do roku 1999/2000 měl číslo 125 jen úsek Krupá – Kolešovice, dříve 12g; úsek Lužná – Krupá je v souběhu s tratí 124) Nejméně od roku 2015 již trať není v KJŘ uváděna.
  • 126 MostRakovník (do roku 2007 pouze LounyRakovník, dříve 12h; v roce 2007 úsek Most – Louny převeden z tratě 110)
  • 127 je dnes neobsazené číslo trati. V roce 1991/1992 bylo číslo neobsazeno. V roce 1994/1995 měla číslo 127 trať Most – Obrnice – Postoloprty, úsek Most – Obrnice byl v souběhu s tratí 110 a úsek Obrnice – Postoloprty byl převeden z tratě 160; v roce 1996/1997 nebo o rok dříve byla trať 127 připojena jako druhá větev k trati 123. Nejméně v letech 1996/1997 až 1998/1999 bylo číslo 127 neobsazeno. V roce 1999/2000 dostala číslo 127 tentokrát větev LounyPostoloprty vyčleněná z dosavadní trati 123, v roce 2007 byla připojena k trati 114.
  • 128 byl asi v letech 1996/1997 až 1998/1999 dlouhodobý výlukový jízdní řád náhradní dopravy Středokluky – Hostivice za trať 121. Od roku 1999/2000 byl jízdní řád autobusu začleněn do tratě 121, po letech náhradní autobusová doprava postupem času splynula s linkou PID č. 319.

Řada 130[editovat | editovat zdroj]

  • 130 Ústí nad LabemChomutovKlášterec nad Ohří (dříve trať 13, původně jen Ústí nad LabemChomutov, úsek ChomutovKlášterec nad Ohří připojen někdy před rokem 2015 z trati 140)
  • 131 Ústí nad LabemÚpořinyBílina (dříve 13b; až do roku 1998/1999 patřil k trati navíc úsek Bílina – Obrnice, z toho úsek Bílina – Želenice je souběžný s tratí 130 a spojka Želenice – Obrnice přestala být v jízdních řádech od roku 1999/2000 uváděna a nejméně od roku 1996/1997 není využívána)
  • 132: Kadaň-PrunéřovŽelina. Regionální dráha. Původně součást trati 164 (pův. 16d) KadaňKaštice, pravidelná osobní doprava ukončena v úseku Kadaň předměstíKaštice 10. 12. 2006, od roku 2007 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava). Někdy před rokem 2015 byl zbývající úsek Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí přečíslován na uvolněné číslo 132. Od prosince 2015 byla trať o zastávku prodloužena do stanice Želina.
  • 133 ChomutovJirkov (v roce 1970/1971 byl tento úsek součástí tratě 12k Chomutov – Louka u Litvínova – Oldřichov u Duchcova; v roce 1981/1982 byl úsek Chomutov – Jirkov veden pod číslem 13h, úsek Jirkov – Litvínov zanikl z důvodu těžby uhlí a zbývající část byla uváděna jako trať 13e, dnes 134; začátkem 90. let trať nebyla uváděna, znovu se objevila v jízdním řádu 1998/1999; v roce 1991/1992 měla toto číslo lanová dráha Bohosudov - Kněžiště, v roce 1970/1971 označovaná 12p a v roce 1981/1982 číslem 13d, později přečíslovaná na 901; v roce 1994/1995 i 1996/1997 bylo číslo neobsazeno)
  • 134 Teplice v ČecháchLitvínov (regionální dráha) (v roce 1970/1971 byl úsek Oldřichov – Litvínov součástí tratě 12k Chomutov – Louka u Litvínova – Oldřichov u Duchcova; v roce 1981/1982 byl úsek Chomutov – Jirkov, dnes trať 133, veden pod číslem 13h, úsek Jirkov – Litvínov zanikl z důvodu těžby uhlí a úsek Oldřichov – Litvínov byl uváděn jako trať 13e, do roku 1998/1999 jako 134; od roku 1999/2000 začal být uváděn v traťovém oddíle 134 i úsek Teplice – Oldřichov souběžný s tratí 130)
  • 135 MostMoldava v Krušných horách (Moldavská horská dráha) (v roce 1970/1971 trať 12m, v roce 1981/1982 13g; regionální dráha)
  • 137 ChomutovCranzahl (v roce 1970/1971 trať 13c; v roce 1981/1982 trať 13k; do roku 1998/1999 bylo v jízdním řádu uváděno i s úsekem Vejprty – Cranzahl, pak až do prosince 2015 jen ChomutovVejprty, od prosince 2015 znovu až do stanice Cranzahl, jako návaznost je uvedena jízda spojů až do/z Chemnitz)

Řada 140[editovat | editovat zdroj]

Řada 160[editovat | editovat zdroj]

  • 160 PlzeňŽatec (zastávky v Ústeckém kraji bez osobního provozu od 9. 12. 2007) (dříve trať 16 Plzeň – Žatec – Obrnice; úsek Žatec – Obrnice, který je dnes hlavní částí trati 123, byl součástí trati 160 ještě nejméně v roce 1991/1992; v období nejméně 1994/1995 až 1999/2000 byla trať 160 vymezena úsekem Plzeň – Žatec západ, úsek Žatec západ – Postoloprty se stal částí tratě 123 a úsek Postoloprty – Obrnice – Most utvořil novou trať 127, někdy později připojenou k trati 123; někdy později byl k trati 160 znovu přidán úsek Žatec západ – Žatec, který je v souběhu s tratí 123.
  • 161 RakovníkBečov nad Teplou (dříve trať 16a; regionální dráha). Nejméně v roce 2014/2015 byla trať vedena v trase RakovníkBečov nad Teplou – Krásný Jez – Horní Slavkov-Kounice (úsek Krásný Jez – Horní Slavkov-Kounice patřil k neprovozovanému úseku trati 144, úsek Bečov nad Teplou – Krásný Jez byl veden v souběhu po trati 149). Od prosince 2015 byl úsek do Kounic připojen k trati 149 a trať 161 zkrácena do původní trasy.
  • 162 RakovníkKralovice u Rakovníka. (dříve trať 16b; pův. Rakovník – Mladotice, regionální dráha) (od jízdního řádu 1997/1998 začala dlouhodobá výluka s náhradní autobusovou dopravou v úseku Čistá – Mladotice, později byl obnoven provoz v úseku Čistá – Kralovice u Rakovníka a v roce 2008 tak výluka trvá jen v úseku Kralovice u Rakovníka – Mladotice. Od 2011/2012 pouze Rakovník - Kralovice u Rakovníka (úsek Kralovice u Rakovníka - Mladotice neuveden).
  • 163 byla trať ProtivecBochov (dříve trať 16c; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena od 2. 6. 1996
  • 164 byla regionální dráha KadaňKaštice s větví Vilémov u KadaněKadaňský Rohozec
    • KadaňKaštice dříve trať 16d, v roce 1970/1971 uváděna včetně úseku Prunéřov – Kadaň; pravidelná osobní doprava ukončena v úseku Kadaň předměstíKaštice 10. 12. 2006, od roku 2007 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava). Někdy před rokem 2015 byl zbývající úsek Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí přečíslován na uvolněné číslo 132.
    • Vilémov u KadaněKadaňský Rohozec dříve trať 16e, poté 165; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 10. 12. 2006, od roku 2008 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava Vilémov u KadaněRadonice u Kadaně. Od roku 2007/2008 číslo trati 165 zrušeno a úsek přičleněn do trati 164.)
  • 165 číslo neobsazeno, do roku 2006/2007 měl číslo 165 úsek Vilémov u KadaněKadaňský Rohozec (dříve trať 16e; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 10. 12. 2006, od roku 2008 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava Vilémov u KadaněRadonice u Kadaně. Od roku 2007/2008 číslo trati 165 zrušeno a úsek přičleněn do trati 164.
  • 166, dříve 16g, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 174 Rakovník – Beroun
  • 167, dříve 16h, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 173 Praha – Rudná u Prahy – Beroun

Řada 170[editovat | editovat zdroj]

  • 170 (Praha–) BerounPlzeňCheb (dříve trať 17 Zdice – Schirnding; ještě v roce 1991/1992 začínala základní část trati až ve Zdicích, v roce 1994/1995 začínal základní úsek již v Berouně; od roku 1999/2000 je trať 170 ukončena v Chebu, úsek Cheb – Schirnding byl později vyčleněn do nové trati 179.)
  • 171 PrahaBeroun (linka S7 systému Esko, od 9. 12. 2007) (dříve trať 17a Praha – Zdice; ještě v roce 1991/1992 zahrnovala trať úsek až do stanice Zdice, v roce 1994/1995 měla trať již dnešní vymezení; dříve uváděno jako souhrnná doprava, cca od roku 2012 neobsahuje dálkovou dopravu)
  • 172 Zadní TřebaňLochovice (dříve trať 17b; regionální dráha)
  • 173 PrahaSmíchovRudná u PrahyBeroun (celostátní dráha) (linka S6 systému Esko, od 9. 12. 2007) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 167 a pod číslem 173, byla vedena dnešní trať 175 Rokycany – Nezvěstice, dříve 17c)
  • 174 BerounRakovník (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 166 a pod číslem 174 byla vedena dnešní trať 176 Chrást u Plzně – Radnice, dříve 17d)
  • 175 RokycanyNezvěstice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 173, předtím 17c, a pod číslem 175, byla vedena dnešní trať 177 Pňovany – Bezdružice, dříve 17e)
  • 176 Chrást u PlzněRadnice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 174, dříve 17d, a pod číslem 176 byla vedena dnešní trať 178 Svojšín – Bor, dříve 17g)
  • 177 Pňovany zastávka – Bezdružice (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 175, dříve 17e, a číslo 177 bylo neobsazeno) Někdy před rokem 2015 prodlouženo o úsek Pňovany zastávka – Pňovany v souběhu s tratí 170.
  • 178 SvojšínBor (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 176, dříve 17g, a číslo 178 bylo neobsazeno)
  • 179 ChebSchirnding (– Marktredwitz) (do roku 1998/1999 byl tento úsek částí tratě 170, od roku 1999/2000 byl uveden jen v tratích 812 a 813, později vznikl samostatný oddíl 179) Někdy před rokem 2015 začal být v závorce uváděn i úsek do Marktredwitz.

Řada 180[editovat | editovat zdroj]

Řada 190[editovat | editovat zdroj]

Řada 200[editovat | editovat zdroj]

  • 200 ZdiceProtivín (dříve trať 20; v roce 1991/1992 byl k trati uváděn i výpis z trati 171 Praha – Zdice, v roce 1994/1995 již nikoliv)
  • 201 TáborRažice (dříve trať 20a)
  • 202 TáborBechyně (regionální dráha) (tato bechyňská elektrická dráha měla do roku 1998/1999 číslo 224, dříve 22e; pod číslem 202 byla uvedena dnešní trať 224 (Jihlava –) Horní Cerekev – Tábor, dříve 20c, od roku 1998/1999 bez výpisu úseku Jihlava – Horní Cerekev)
  • 203 BřezniceStrakonice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 byla tato trať částí trati 208; číslo 203 měla dnešní trať 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, dříve trať 20d)
  • 204 BřezniceRožmitál pod Třemšínem (regionální dráha) (dříve trať 20k; do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 207; číslo 204 měla část dnešní trati 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí (–České Budějovice), dříve 20e)
  • 205, dříve 20g, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní tratě 228 Jindřichův Hradec – Obrataň
  • 206, dříve 20h, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní tratě 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice
  • 207, dříve 20k, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní tratě 204 Březnice – Rožmitál pod Třemšínem
  • 208, dříve 20m, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešních tratí 203 Březnice – Strakonice a 198 Strakonice – Volary

Řada 210[editovat | editovat zdroj]

Řada 220[editovat | editovat zdroj]

  • 220 (Praha –) Benešov u PrahyČeské Budějovice (dříve trať 22)
  • 221 PrahaBenešov u Prahy (dříve trať 22a) (linka S9 systému Esko, od 9. 12. 2007) Zhruba do roku 2012 byl jízdní řád nadepsán souhrnná doprava, od té doby už v něm nejsou uváděny dálkové spoje.
  • 222 Benešov u PrahyTrhový Štěpánov (regionální dráha, v roce 1970/1971 ještě pokračovala o 14 km dále až do stanice Dolní Kralovice; do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 223, předtím 22c; číslo 222 měla dnešní trať 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou, dříve 22b)
  • 223 OlbramoviceSedlčany (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 225, předtím 22d; číslo 223 měla dnešní trať 222 Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov, dříve 22c)
  • 224 TáborHorní Cerekev (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 202, ještě dříve 20c; někdy pak jí bylo vyměněno číslo s elektrickou dráhou Tábor – Bechyně)
  • 225 Havlíčkův BrodVeselí nad Lužnicí (do roku 1998/1999 byl úsek Jihlava – Veselí nad Lužnicí tratí 204, dříve tratí 20e; od roku 1999/2000 byl přečíslován na 225; od jízdního řádu 2005/2006 byl k trati 225 převeden ještě úsek Jihlava – Havlíčkův Brod, který v roce 1970/1971 patřil k trati 23 a v roce 1981/1982 k trati 24, později 240; číslo 225 měla do roku 1998/1999 trať Olbramovice – Sedlčany, dříve 22d)
  • 226 Veselí nad LužnicíČeské Velenice (dříve 22g; v roce 1991/1992 byl k trati uváděn ještě výpis z trati 220 v úseku Praha – Veselí, v roce 1994/1995 již nikoliv; v roce 1999/2000 nebyl uveden přeshraniční úsek do Gmünd NÖ a byl odkázán na trať 803, někdy před rokem 2015 začaly být jako koncová stanice opět uváděny České Velenice)
  • 227 Kostelec u JihlavySlavonice (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 203, ještě dříve 20d)
  • 228 Jindřichův HradecObrataň (dopravce: JHMD,a.s.) (regionální dráha, dříve trať 20g; do roku 1998/1999 měla číslo 205)
  • 229 Jindřichův HradecNová Bystřice (dopravce: JHMD,a.s.) (regionální dráha, dříve trať 20h; do roku 1998/1999 měla číslo 206)

Řada 230[editovat | editovat zdroj]

Řada 240[editovat | editovat zdroj]

  • 240 BrnoJihlava (v roce 1970/1971 trať 24 Brno – Jihlava; v roce 1981/1982 trať 24 Brno – Jihlava – Havlíčkův Brod; úsek Jihlava – Havlíčkův Brod patřil k trati 240 do roku 2005, od jízdního řádu 2005/2006 byl převeden k trati 225) Na trať zasahují linky IDS JMK: S4 a R4 Brno – Náměšť nad Oslavou, v úseku Brno – Střelice též S41.
  • 241 ZnojmoOkříšky (v roce 1981/1982 trať 24a Šatov – Znojmo – Okříšky, úsek Šatov – Znojmo patřil k trati 241 ještě v roce 1991/1992 patřil k trati ještě, někdy poté byl oddělen jako samostatná trať 248; v roce 1994/1995 měla již trať dnešní vymezení)
  • 242 byla trať DobronínPolná (v roce 1970/1971 trať 23p, v roce 1981/1982 trať 24b; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 1982
  • 243 byla trať Moravské BudějoviceJemnice (dříve 24d; regionální dráha), někdy před rokem 2015 byl ukončen provoz
  • 244 BrnoHrušovany nad Jevišovkou, Moravské BrániceOslavany (regionální dráha kromě úseku Brno – Střelice, společného s tratí 240; v roce 1981/1982 patřil k trati 24e navíc úsek Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo, dnes část trati 246). Na část trati bližší Brnu zasahuje linky IDS JMK S41: Brno – Moravské Bránice – Moravský Krumlov a celá větev do Oslavan.
  • 245 byla trať Hrušovany nad JevišovkouHevlín (dříve trať 24g; regionální dráha), někdy před rokem 2015 byl ukončen provoz
  • 246 BřeclavZnojmo (v roce 1981/1982 trať 24h zahrnovala pouze úsek Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou; úsek Hrušovany – Znojmo byl někdy později převeden z tratě 244, v roce 1991/1992 měla již trať 246 dnešní vymezení)
  • 247 BřeclavLednice (dříve trať 24k; v úseku Boří Les –Lednice regionální dráha, pouze sezónní provoz)
  • 248 ZnojmoRetz (– Wien) (úsek Znojmo – Šatov byl ještě v roce 1991/1992 částí trati 241; v roce 1994/1995 byla trať uvedena v trase ZnojmoRetz; v roce 1999/2000 nebyl uveden přeshraniční úsek, někdy před rokem 2015 začala být v názvu tratě uváděna v závorce Vídeň)

Řada 250[editovat | editovat zdroj]

  • 250 (Praha –) Havlíčkův BrodBrnoKúty (v roce 1970/1971 základní část trati 25 končila v Brně a navazující úsek směrem na Břeclav kmenově patřil k trati 26; v roce 1981/1982 trať 25 (Praha –) Havlíčkův BrodBrnoBřeclav; v roce 1991/1992 trať pokračovala výpisem souběžných tratí na Komárno a Štúrovo; úsek Břeclav – Kúty kmenově patřil k trati 360; v roce 1994/1995 měla již trať dnešní vymezení) Na trať zasahuje několik linek IDS JMK: linka S1 Brno-Slatina – Kuřim a linky S3 Vranovice – Brno – Tišnov – Nihov a R3 Brno – Tišnov. O původním úseku Brno – Tišnov, nahrazeném začátkem 50. let 20. století, je v článku Stará Tišnovka.
  • 251 Žďár nad SázavouNové Město na MoravěTišnov (dříve trať 25a; regionální dráha). Na trať zasahuje linka IDS JMK: linka S31 v úseku Tišnov – Rovné-Divišov.
  • 252 KřižanovStudenec (dříve trať 25b; regionální dráha)
  • 253 byla trať VranovicePohořelice (dříve trať 25d; původně regionální dráha) Pravidelná osobní doprava byla provozována do prosince 2008, v roce 2012 byla trať překategorizována na vlečku. Od roku 2011 zde byly pořádány mimořádné veřejné jízdy.
  • 254 ŠakviceHustopeče u Brna (dříve trať 25e; regionální dráha)
  • 255 HodonínZaječí (dříve trať 25g; regionální dráha)
  • 256 byla trať ČejčUhřice u Kyjova ( - Ždánice) (dříve trať 25h; původně regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena od 24. 5. 1998. Úsek Uhřice – Ždánice byl úředně zrušen k 25. říjnu 2006, v červnu 2010 byl fyzicky zlikvidován. Zbytek tratě navrhla SŽDC na zrušení, podle některých návrhů měl být přeřazen mezi vlečky, mezitím obec Terezín u Čejče požádala o převod do vlastnictví a řízení o zrušení bylo přerušeno.
  • 257 byla trať KyjovMutěnice (regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 2005 (v roce 1991/1992 měla tato trať číslo 341, dříve 34b, v roce 1994/1995 již 257; v jízdním řádu 1997/1998 byl uváděn i úsek Mutěnice – Hodonín souběžný s tratí 255, v předcházejících ani následujících letech však nikoliv). 30. dubna 2009 byla trať úředně zrušena, likvidace začala v lednu 2012, v její trase vyrostla cyklostezka.
  • 258 bylo nejméně v letech 1996/1997 až 1998/1999 číslo tratě BřeclavHohenau an der March (dnes součást trati 802)

Řada 260[editovat | editovat zdroj]

  • 260 (Praha –) Česká TřebováBrno (dříve trať 26). Na trať zasahují linky IDS JMK: S2 v úseku Brno – Letovice, S22 v úseku Letovice – Březová nad Svitavou a R2 v úseku Brno – Březová nad Svitavou.
  • 261 SvitavyŽďárec u Skutče (v roce 1970/1971 trať 23q, v roce 1981/1982 trať 26a; regionální dráha)
  • 262 Skalice nad SvitavouVelké Opatovice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 byla trať 262 Skalice nad Svitavou – Chornice, předtím 26b; úsek Třebovice v Čechách – Chornice byl k této trati převeden od roku 1999/2000 z trati 263, dřívější části trati 271, takže trať 262 pak měla trasu Česká TřebováChorniceSkalice nad Svitavou, úsek Česká Třebová – Třebovice byl společný s tratěmi 270 a 272). Od 2011/2012 pouze Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice (úsek Velké Opatovice – Chornice bez provozu, úsek Moravská Třebová - Třebovice v Č. - Česká Třebová přečíslován na 017, úsek Chornice – Moravská Třebová zpočátku bez provozu a pak připojen také k trati 017).Na trať zasahuje IDS JMK: linka S21 Skalice nad Svitavou – Boskovice – Jevíčko.
  • 263 byla nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 trať Chornice – Třebovice v Čechách (v roce 1991/1992 byl tento úsek částí trati 271, roku 1999/2000 byl připojen k trati 262)
  • 264 byla trať Adamov - Křtiny - Vyškov[3]
  • 265 bylo v roce 1996/1997 číslo jízdního řádu náhradní autobusové dopravy Blansko – Brno za trať 260, v roce 1997/1998 a 1998/1999 v úseku Březová nad Svitavou – Svitavy
  • 266 bylo v roce 1997/1998 číslo jízdního řádu náhradní autobusové dopravy Svitavy – Česká Třebová

Řada 270[editovat | editovat zdroj]

Řada 280[editovat | editovat zdroj]

Řada 290[editovat | editovat zdroj]

  • 290 OlomoucŠumperk (do roku 1998/1999 patřila k trati 290, dříve 29, i dnešní trať 292 Šumperk – Krnov)
  • 29a bylo číslo trati Petrovice u Karviné - Karviná (osobní doprava zastavena 26. května 1962, části trati jsou v provozu dosud)
  • 291 Zábřeh na MoravěŠumperk (do roku 1997/1998 patřila k trati 291, dříve 29a, i dnešní trať 293 do Koutů a Sobotína, která však zpočátku v roce 1998/1999 měla číslo 294)
  • 292 ŠumperkKrnov (do roku 1998/1999 byla tato trať část trati 290, předtím 29; číslo 292, dříve 29b, měla dnešní trať 294 Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem)
  • 293 ŠumperkKouty nad Desnou, Petrov nad DesnouSobotín (Železnice Desná, dopravce: Connex Morava a. s., regionální dráha, do roku 1997/1998 část trati 291, předtím část trati 29a; v roce 1998/1999 trať 294, od roku 1999/2000 má číslo 293; číslo 293 měla v roce 1991/1992 dnešní trať 295 Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku, předtím 29c; nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 měla číslo 293 dnešní trať 295 i s dnešní tratí 296 (dosavadní 294))
  • 294 HanušoviceStaré Město pod Sněžníkem (regionální dráha, číslo 294 má tato trať od roku 1999/2000, předtím do roku 1998/1999 měla číslo 292, předtím 29b; číslo 294 měla v roce 1991/1992 dnešní trať 296 Velká Kraš – Vidnava, dříve 29d: nejméně v letech 1994/1995 až 1996/1997 bylo číslo neobsazeno; v roce 1998/1999 číslo 294 měla dnešní trať 293 ze Šumperka do Koutů a Sobotína, vzniklá oddělením od trati 291)
  • 295 Lipová LázněJavorník ve Slezsku (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 293, předtím 29c; číslo 295 měla dnešní trať 297 Mikulovice – Zlaté Hory, dřívější 29e)
  • 296 byla trať Velká KrašVidnava (regionální dráha, toto číslo měla trať od roku 1999/2000, v roce 1991/1992 měla číslo 294, předtím 29d; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 byla částí trati 293; číslo 296 měla do roku 1998/1999 dnešní trať 298 Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, dřívější 29g) Někdy před rokem 2015 byl na trati 296 ukončen provoz.
  • 297 MikuloviceZlaté Hory (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 295, předtím 29e)
  • 298 Třemešná ve SlezskuOsoblaha (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 296, dříve 29g)

Řada 300[editovat | editovat zdroj]

  • 300 BrnoPřerov (– Bohumín) (trať Brno – Přerov měla do roku 1998/1999 číslo 331, předtím 33a; číslo 300, předtím 30, měla do roku 1998/1999 trať Ostrava – Kojetín, sestávající z dnešních tratí 323 a 303) Na trať zasahují linky IDS JMK: S2 v úseku Brno – Křenovice, R7 v úseku Brno – Vyškov na Moravě – Nezamyslice a S71 v úseku Vyškov na Moravě – Nezamyslice.
  • 301 NezamysliceOlomouc (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 332, předtím 33b; číslo 301 měla původně dnešní trať 305 Kroměříž – Zborovice, dřívější 30c)
  • 302 byla trať NezamysliceMorkovice (regionální dráha, pravidelná osobní doprava ukončena 1998) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 333, předtím 33c; číslo 302 měla dnešní trať 326 Hostašovice – Nový Jičín, dřívější 30b)
  • 303 KojetínValašské Meziříčí (do roku 1998/1999 část trati 300; číslo 303 měla dnešní trať 324 Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice, dříve 30a)
  • 304 bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 325 Studénka – Štamberk – Veřovice, dřívější 27n
  • 305 KroměřížZborovice (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 301, předtím 30c; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 byl číslo 305 neobsazeno)

Řada 310[editovat | editovat zdroj]

Řada 320[editovat | editovat zdroj]

  • 320 BohumínČadca (dříve trať 32; v roce 1991/1992 a dříve pokračovala trať do Žiliny). Dříve k trati 320 patřila též větev DětmarovicePetrovice u Karviné, od prosince 2014 se osamostatnila pod číslem 326.
  • 321 Opava východ – OstravaHavířovČeský Těšín, Ostrava-SvinovOstrava-Kunčice (Ostrava – Český Těšín dříve trať 32b; v roce 1991/1992 končilo na nádraží Ostrava-Poruba, v roce 1994/1995 již Ostrava-Svinov; od roku 2008/2009 připojena dosavadní trať 316 Opava východ – Ostrava-Svinov, dřívější 31g, od roku 2008/2009 spojka Polanka nad OdrouOstrava-Vítkovice je uvedena jen na trati 270)
  • 322 CieszynČeský TěšínFrýdek-Místek (dříve trať 32c; regionální dráha) Od 13. prosince 2015 vedena již ze stanice Cieszyn, předtím začínala ve stanici Český Těšín.
  • 323 OstravaValašské Meziříčí (do roku 1998/1999 část trati 300; číslo 323 měla v roce 1991/1992 sedačková Lanovka Oldřichovice – Javorový vrch, předtím 32g, později přečíslovaná na 905; v roce 1994/1995 bylo číslo 323 neobsazeno; nejméně od roku 1996/1997 až do roku 1998/1999 měla číslo 323 trať Český Těšín – Cieszyn, dnes zahrnutá do trati 835)
  • 324 Frýdlant nad OstravicíOstravice (regionální dráha, číslo 324 má tato trať od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 303, předtím 30a; číslo 324 měla v roce 1991/1992 slovenská trať Makov – Čadca, dříve 32d; v letech 1994/1995 až 1998/1999 bylo číslo 324 neobsazeno)
  • 325 StudénkaVeřovice (regionální dráha, číslo 325 má tato trať od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 304, předtím 27n; číslo 325 v roce 1991/1992 měla slovenská trať Skalité – Čadca, dříve 32e; nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 měla číslo 325 trať Bohumín – Chalupki, dnes uvedená pod číslem 832)
  • 326 DětmarovicePetrovice u Karviné, původně větev trati 320, od prosince 2014 se osamostatnila pod číslem 326
    • 326 byla od roku 1999/2000 trať HostašoviceNový Jičín horní nádraží (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 302, předtím 30b. V červnu 2009 byla poškozena povodní, v roce 2010 bylo rozhodnuto o jejím zrušení a nahrazení cyklostezkou.
    • nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 nesl číslo 326 výňatek z jízdního řádu úseku Petrovice u Karviné – Zebrzydowice, později uvedeného pod číslem 833
    • číslo 326 bylo v roce 1991/1992 neobsazené

Řada 330[editovat | editovat zdroj]

  • 330 PřerovBřeclav (dříve trať 33)
  • 331 OtrokoviceVizovice (v části Zlín střed – Vizovice regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 335, předtím 33g; číslo 331 měla dnešní trať 300 Brno – Přerov (– Bohumín), dříve 32a)
  • 332 byla trať HodonínHolíč, pravidelná osobní doprava ukončena 2005 (v roce 1991/1992 měla trať číslo 368, nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 číslo 336, číslo 332 má od roku 1999/2000; číslo 332 měla do roku 1998/1999 dnešní trať 301 Nezamyslice – Olomouc, dříve 33b)
  • 333, předtím 33c, bylo do roku 1998/1999 číslo pozdější trati 302 Nezamyslice – Morkovice
  • 334 byla trať KojetínTovačov (dříve 33d; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena již někdy před rokem 1991
  • 335, předtím 33g, bylo nejméně do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 331 Vizovice – Otrokovice
  • 336 bylo nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 číslo trati Hodonín – Holíč nad Moravou, která předtím měla číslo 368 a později 332

Řada 340[editovat | editovat zdroj]

  • 340 BrnoUherské Hradiště (dříve trať 34; do roku 1998/1999 pokračovala trať z Kunovic přes Vlárský průsmyk, slovenská část trasy, do Trenčianskej Teplej, byla postupně vypuštěna; od roku 1999/2000 byla trať zkrácena do trasy Brno – Veselí nad Moravou, zbývající úsek do Vlárského průsmyku byl převeden do trati 341. Později byla trať 340 z Veselí nad Moravou nastavena o úsek přes Kunovice do Uherského Hradiště, tedy o části tratí 341 a 345.) Na trať zasahují linky IDS JMK S6 a R6 v úseku Brno – Kyjov.
  • 341 Staré Město u Uherského HradištěVlárský průsmyk s větví Újezdec u LuhačovicLuhačovice
    • v roce 1991/1992 měla číslo 341 pozdější trať 257 Kyjov – Mutěnice, dříve 34b
    • nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1996/1997 měla číslo 341 trať Javorník nad Veličkou – Veselí nad Moravou – Rohatec (– Hodonín), úsek Javorník nad Veličkou – Veselí nad Moravou pocházel z dosavadní trati 343, úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou byl předtím částí trati 361, úsek Sudoměřice nad Moravou – Rohatec měl původně číslo 362, úsek Rohatec – Hodonín je souběžný s tratí 330; od jízdního řádu 1998/1999 byla trať z Javorníku prodloužená do slovenské stanice Vrbovce; od jízdního řádu 1999/2000 byl úsek Veselí nad Moravou – Vrbovce z trati 341 vyjmut a očíslován jako samostatná trať 344, k trati 341 byl přitom připojen úsek Veselí nad Moravou – Kunovice – Vlárský průsmyk z dosavadní trati 340. Později byl úsek Veselí nad Moravou – Kunovice převeden opět k trati 340, úsek Veselí nad Moravou – Hodonín k trati 343 a k trati 341 byl připojen úsek Kunovice – Staré Město z dosavadní tratě 345.
    • někdy před rokem 2015 byla k trati 341 jako její větev připojena dosavadní trať 346 Újezdec u LuhačovicLuhačovice. Číslo 346 měla od roku 1999/2000, předtím měla do roku 1998/1999 číslo 345, předtím 34k.
  • 342 BzenecMoravský Písek (dříve trať 34c)
  • 343 HodonínVeselí nad MoravouVrbovce (v roce 1991/1992 měla číslo 343 trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom, dříve 34d; moravský zbytek této trati (Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou) byl v roce 1994/1995 již součástí tratě 341; číslo 343 měla nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 trať Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku, část někdejší tratě 361, dnes součást tratě 847; od roku 1999/2000 měla číslo 343 opět trať Hodonín – Veselí nad Moravou, převzatá z tehdejší trati 341, a kolem roku 2007 byl k trati znovu připojen i úsek k Javorníku nad Veličkou prodloužený až do slovenské stanice Vrbovce, který od roku 1999/2000 měl číslo 344.
  • 344, dříve 34h, byla do roku 1998/1999 trať Kunovice – Staré Město u Uherského Hradiště, od roku 1999/2000 byla přečíslována na trať 345 a dnes je součástí trati 341 a zčásti v souběhu s tratí 340; od roku 1999/2000 měla číslo 344 trať Veselí nad Moravou – Vrbovce, která předtím byla součástí trati 341 a nyní je součástí trati 343.
  • 345, předtím 34k, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 346 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice; od roku 1999/2000 měla číslo 345 trať Staré Město u Uherského Hradiště – Kunovice, která do té doby měla číslo 344, předtím 34h a dnes je částí tratě 341.
  • 346 byla trať Újezdec u LuhačovicLuhačovice (trať měla číslo 346 od roku 1999/2000, předtím měla do roku 1998/1999 číslo 345, předtím 34k. Někdy před rokem 2015 byla přičleněna jako odbočná větev k trati 341.
    • číslo 346, předtím 34m, v roce 1991/1992 měla slovenská trať Trenčianska Teplá – Lednické Rovne;
    • nejméně v letech 1994/1995 až do roku 1998/1999 bylo číslo 346 neobsazeno

Řada 360[editovat | editovat zdroj]

  • 360 bývalo v roce 1991/1992 číslo trati (Praha –) Břeclav – Bratislava; úsek Břeclav – Kúty byl již v roce 1994/1995 připojen k trati 250
  • 361 byla ještě v roce 1991/1992 trať Veselí nad Moravou – Kúty; v roce 1994/1995 byl úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou součástí tratě 341 a úsek Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku měl číslo 343; dnes je úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou částí trati 343, celý úsek Veselí nad Moravou – Kúty je veden v českém jízdním řádu jako mezinárodní trasa 847 a nejsou na ní uvedeny žádné spoje.
  • 362 bylo v roce 1991/1992 číslo trati Rohatec – Sudoměřice nad Moravou, která v roce 1994/1995 byla částí trati 341 a dnes je části trati 343
  • 368 bylo v roce 1991/1992 číslo trati Hodonín – Holíč nad Moravou, která v roce 1994/1995 měla číslo 336 a později až dodnes číslo 332

Řady 700 a 800 – dálkové spoje[editovat | editovat zdroj]

  • čísla tratí od 701 výše se používala pro přehledy dálkových vnitrostátních spojů
  • čísla tratí od 801 výše se používají pro přehledy dálkových mezistátních spojů, někdy i jako označení příhraničních českých tratí bez vnitrostátního dopravního významu

Řada 900[editovat | editovat zdroj]

Tratě mimo systém číslování[editovat | editovat zdroj]

Seznam zahrnuje některé z tratí, které nebyly zahrnuty do dnešního číslování nebo které přesahují dnešní traťové oddíly:

Historické tratě[editovat | editovat zdroj]

Zrušené místní tratě, průmyslové tratě[editovat | editovat zdroj]

Průmyslové tratě na Ostravsku:

Nákladní tratě[editovat | editovat zdroj]

Seznam obsahuje některé z tratí bez pravidelné osobní dopravy, které nikdy nebyly zahrnuty do dnešního číslování tratí.

Jiné články o tratích[editovat | editovat zdroj]

Zkušební trať[editovat | editovat zdroj]

Tranzitní železniční koridory[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Železniční koridor.

Další projekty[editovat | editovat zdroj]

Plánované regionální systémy a vlakotramvaje:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční tratě v Česku ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jízdní řády ČSD 1981/1982
  2. Bohumil Zeman: Stát opět slibuje provoz na trati, MF Dnes, 23. 9. 2008, příloha Karlovarský kraj, str. 2 (line)
  3. KALINA, Jiří. Železniční trať 264 - Informace - Popis tratě - Fotogalerie [online]. Adamov: [cit. 2015-12-18]. Dostupné online.  

Literatura a externí odkazy[editovat | editovat zdroj]