Šumavské elektrické dráhy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Šumavské elektrické dráhy (ŠED) je název části projektu modernizace a rozšíření železničních tratí v Jihočeském kraji, týkající se tzv. vlakotramvají v Pošumaví. Cena realizace je odhadována na osm miliard korun.[zdroj?] Jihočeský kraj projekt podporuje a hejtman Jan Zahradník již ho jako výhledový záměr představoval v Bruselu s cílem získat peníze z fondů Evropské unie na období 2007–2013. Projekt v prosinci 2003 na objednávku Jihočeského kraje zpracovala firma ILF Consulting Engineers s. r. o. Počátek výstavby nových tratí byl zamýšlen na období po roce 2010, do roku 2015 však výstavba nezačala.

Nové a modernizované tratě[editovat | editovat zdroj]

Součástí má být například:

  • České Budějovice–Český Krumlov–Černá v Pošumaví–Černý Kříž–Volary (modernizace stávající trati č. 194, např. zdvojkolejnění úseku společného s tratí č. 196, vybudování výhybny Koroseky, elektrizace trati)
  • Černý Kříž–Nové Údolí-Haidmühle (obnovení trati 194 v přeshraničním úseku do Haidmühle o délce cca 2 km, kde byl provoz přerušen po roce 1945)
  • České Budějovice–Čičenice–Prachatice–Volary (modernizace stávajících tratí 190 a 197, elektrizace úseku Prachatice–Volary)
  • nová trať KřemžeOvesné u Prachatic, propojení tratí č. 194 a 197 v podobné trase jako silnice č. 143 a 165 přes Brloh. Délka propojení je 25,5 km, zkrátilo by traťovou vzdálenost z Českých Budějovic do Volar o 23 až 33 km. Varianta vedení přes Novou Ves by byla asi o 5 km delší než přes Brloh.
  • nová trať PolečniceTisovka, propojení trati Český Krumlov–Černá v Pošumaví s novou tratí Křemže–Ovesné v souvislosti se zamýšleným střediskem zimní rekreace Chlum (1191 m n. m.) v případě zániku vojenského výcvikového prostoru Boletice, důvodem je i umožnit využití lipenských ubytovacích kapacit i v zimním období.
  • rekonstrukce trakčního vedení na trati RybníkLipno nad Vltavou (č. 195) do roku 2010
  • nová trať Lipno nad VltavouČerná v Pošumaví (stanice Žlábek). Prodloužení nynější elektrické železnice RybníkLipno nad Vltavou přes Frymburk (trať 195) podél silnice č. 163 do Černé v Pošumaví, kde by se napojila na trať 194. Délka tratě 24 km. O 6,4 km delší varianta návrhu by obsloužila i další osady u vodní nádrže Lipno.
  • v dlouhodobém horizontu námět na novou trať LenoraKvilda (v Lenoře napojení na nynější trať 208 Strakonice–Vimperk–Volary).
  • námět na most Horní Planá–Bližší Lhota a napojení na rakouskou železniční síť (Aigen im Mühlkreis)

Navrženo bylo[kým?] rovněž zřízení muzejní úzkorozchodné železnice do Arnoštova u Volar s využitím tělesa bývalé lesní železnice.[zdroj?]

Technické standardy[editovat | editovat zdroj]

Studie zvažovala, zda ŠED mají být budovány jako tramvajové dráhy podle ČSN 73 6412, nebo jako železniční dráhy podle ČSN 73 6360 pro vozidla podle standardů UIC. Posledním právním předpisem, který systematicky řešil parametry novostaveb regionálních drah, byl podle autorů studie rakousko-uherský Zákon o úlevách pro místní dráhy z roku 1880.

Vzhledem k tomu, že v blízkých městech neexistuje tramvajová síť, s níž by bylo vhodné ŠED propojit, autoři tramvajovou variantu nedoporučili. Rovněž nedoporučili klasické železniční standardy a přiklonili se ke kombinovanému systému lehké kolejové dopravy, při němž některými obcemi prochází trať uliční sítí v tramvajovém uspořádání. Podobné systémy existují v několika oblastech Německa. Minimální poloměr směrového oblouku by tak byl 100 m, podélný sklon se připouští výjimečně až 65 promile. V obcích by kolejový svršek byl tvořen žlábkovými kolejnicemi a krytý dlažbou, asfaltem nebo zatravněním. Nákladní doprava by byla možná jen po stávajících tratích, nikoliv po nových úsecích, a byla by vytlačena mimo přepravní špičky. Délka nástupní hrany byla navržena na 80 m a výška nástupiště na 350 mm nad temeny kolejnic.

Přepravní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Šumavské elektrické dráhy mají být součástí integrovaného dopravního systému IDS jihočeské Šumavy. Ten má navazovat na IDS Písecko-strakonické aglomerace, IDS Českobudějovické aglomerace, ostatní dálkovou, městskou i místní dopravu a systém ekologických autobusů na Šumavě.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]