Železniční trať Praha – Česká Třebová
Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v Česku.[2] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná. Začátkem roku 2025 po trati jezdilo až 430 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).[2]
V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha–Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2024).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.
Co vypovídají staré jízdní řády
[editovat | editovat zdroj]| rok | provozovaná trať | počet vlaků na výjezdu z Prahy |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan) |
| 1921 léto | 1a Praha – Kolín | 4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 1928/29 zima | 1a Praha – Kolín | 5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1937/38 zima | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan) |
| 1944/45 | 501a Praha – Český Brod – Kolín | 5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček) |
| 1945/46 | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček) |
| 1959/60 | 1a Praha – Kolín | 15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1988/89 | 011 Praha – Kolín | 25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan) |
| 2002/03 | 011 Praha – Kolín | 29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 2012/13 | 011 Praha – Kolín | 60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Českého Brodu) |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň) |
| 1921 léto | 1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob | 7 R, 9 Os |
| 1928/29 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav | 9 R, 10 Os |
| 1937/38 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob | 13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1944/45 | 501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 6 R, 8 Os |
| 1945/46 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 9 R, 9 Os |
| 1959/60 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1988/89 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 21 R + 3 R Pardubice – Česká Třebová Třebová, 16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2002/03 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 32 R + 1 R Pardubice – Česká Třebová, 18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2012/13 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 75 R, 21 Os |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Důležité železniční uzly
[editovat | editovat zdroj]Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1 157 metrů) a tunel Oucmanice (délka 4 985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.[3] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.[4]
Navazující tratě
[editovat | editovat zdroj]Poříčany
[editovat | editovat zdroj]Pečky
[editovat | editovat zdroj]Kolín
[editovat | editovat zdroj]Přelouč
[editovat | editovat zdroj]Pardubice hlavní nádraží
[editovat | editovat zdroj]Moravany
[editovat | editovat zdroj]Choceň
[editovat | editovat zdroj]Ústí nad Orlicí
[editovat | editovat zdroj]Česká Třebová
[editovat | editovat zdroj]Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
- Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
- Děličník
- Napínák a rychlostníky
- Vítkovský tunel
- Návěstidla v tunelu
- Zhlaví směr Dlouhá Třebová
- Ústecko-orlické zhlaví
Stanice a zastávky
[editovat | editovat zdroj]- stanice Praha Masarykovo nádraží
- stanice Praha hlavní nádraží
- stanice Praha-Libeň
- zastávka Praha-Kyje
- zastávka Praha-Dolní Počernice
- stanice Praha-Běchovice
- zastávka Praha-Běchovice střed
- zastávka Praha-Klánovice
- stanice Úvaly
- zastávka Tuklaty
- zastávka Rostoklaty
- stanice Český Brod
- zastávka Klučov
- stanice Poříčany
- zastávka Tatce
- stanice Pečky
- zastávka Cerhenice
- stanice Velim
- zastávka Nová Ves u Kolína
- zastávka Kolín zastávka
- stanice Kolín
- zastávka Starý Kolín
- stanice Záboří nad Labem
- zastávka Týnec nad Labem
- stanice Řečany nad Labem
- stanice Přelouč
- zastávka Valy u Přelouče
- zastávka Pardubice-Opočínek
- zastávka Pardubice-Svítkov
- stanice Pardubice hlavní nádraží
- zastávka Pardubice-Pardubičky
- zastávka Pardubice-Černá za Bory
- stanice Moravany
- stanice Uhersko
- stanice Zámrsk
- stanice Choceň
- stanice Brandýs nad Orlicí
- zastávka Bezpráví (zrušena)
- stanice Ústí nad Orlicí
- zastávka Ústí nad Orlicí město
- stanice Dlouhá Třebová
- stanice Česká Třebová
Osobní doprava
[editovat | editovat zdroj]Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha – Týnec nad Labem jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod – Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.
Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou jednotkami 640 a mimořádně soupravami soupravami s lokomotivou 162 a řídicím vozem Bfhpvee295.
Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 162, 362, 384, 386 a 388, německými 193, slovenskými 383 či polskými 537, elektrickými jednotkami 680, 480 a InterPanter. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska.
Tarif
[editovat | editovat zdroj]Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Přelouč využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Jednotlivé jízdenky je v úseku Praha–Kolín nutno označit před nástupem do vlaku v automatu umístěném na nástupišti.[5] V úseku Kolín-Česká Třebová lze využít tarif IDS IREDO.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
- 1 2 Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 31. březen 2025 [online]. Správa železnic [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine., SŽDC, SUDOP Praha, 2009
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Železnice v PID [online]. pid pražská integrovaná doprava, rev. 2023-06-11 [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-08-11.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – Česká Třebová na Wikimedia Commons - České dráhy, a.s.
- České dráhy
- Jízdní řád (Praha –) Kolín – Česká Třebová
- Jízdní řád Česká Třebová – Kolín (– Praha)
- Informace o trati na ZelPage.cz
- Železniční trať 010: tragické protnutí lidské práce a osudu, VTM, Petra Myslínová Cejpková, 23. 9. 2012
- Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
- Železniční tratě v Česku
- Železniční tratě otevřené v roce 1845
- Železniční doprava v Praze
- Železniční doprava ve Středočeském kraji
- Železniční doprava v Pardubickém kraji
- Železniční doprava v okrese Kolín
- Železniční doprava v okrese Kutná Hora
- Železniční doprava v okrese Pardubice
- Železniční doprava v okrese Chrudim
- Železniční doprava v okrese Ústí nad Orlicí
- Železniční doprava v okrese Praha-východ
- Dopravní stavby v okrese Praha-východ
- Dopravní stavby v Praze
- Dopravní stavby v okrese Kolín
- Dopravní stavby v okrese Kutná Hora
- Dopravní stavby v okrese Pardubice
- Dopravní stavby v okrese Chrudim
- Dopravní stavby v okrese Ústí nad Orlicí
- Doprava v Kolíně
- Doprava v Pečkách
- Doprava v Pardubicích
- Doprava v Chocni
- Doprava v Ústí nad Orlicí
- Doprava v České Třebové
- Stavby v České Třebové
- Stavby v Kolíně
- Stavby v Pečkách
- Stavby v Pardubicích
- Stavby v Chocni
- Stavby v Ústí nad Orlicí
- Rozchod 1435 mm
