Čtvrtý železniční koridor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa čtvrtého železničního koridoru

IV. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Horním Dvořištěm. Koridor prochází po následujících tratích SŽDC:

IV. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Lincem. Celková délka koridorové tratě je 365 km. Prvních 145 km vede v souběhu s I. koridorem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Provoz na trati České Budějovice – Praha byl zahájen v roce 1871. V roce 1903 byla část tratě (úsek Praha-Benešov) zdvoukolejněna[1] a po roce 1971 se začalo s elektrizací. Celá trasa 4. železničního koridoru byla kompletně elektrifikována v roce 2001.

Modernizace v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Dosud realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

Samotný IV. železniční koridor, který nevede v souběhu s I. koridorem, se začal modernizovat v září 2005 úsekem StrančicePraha-Hostivař. Tento úsek byl dokončen v roce 2008. V letech 20062009 proběhla stavba úseku Doubí u TáboraTábor, v letech 20072009 optimalizace úseku od státní hranice s Rakouskem v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku Votice – Benešov, která byla stavebně ukončena v listopadu 2012. V únoru 2011 následovala stavba úseku České Budějovice – Nemanice, která byla dokončena v roce 2014.

V roce 2013 započaly dvě stavby, a to HorusiceVeselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce (2014) byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav, stavba Ševětín – Horusice a první část stavby Praha-hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (včetně), přestavba železniční stanice Hostivař. První stavba byla dokončena v červenci 2016.

Připravované stavby[editovat | editovat zdroj]

Druhá stavba, úsek Praha-hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (mimo). Jde o zbylých 6 km od nádraží Praha-Hostivař k vršovickým portálům vinohradských tunelů. Do 28. dubna 2016 probíhalo první výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy výstavby. Nejlevnější nabídku podala litoměřická firma Chládek & Tintěra - 3,4 mld. Kč.[2] Tuto firmu jako vítěze pak hodnotící komise Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) podle téhož zdroje předběžně doporučila.[3] Dne 17. srpna 2016 však bylo první výběrové řízení zrušeno ze strany SŽDC.[4] Dne 29. září 2016 bylo vypsáno druhé výběrové řízení (znovu za 3,6 mld. Kč), ještě podle původního zákona o veřejných zakázkách.[5] Otevírání obálek s nabídkami proběhlo 5. ledna 2017. Nejnižší cenu nabídlo sdružení Metrostav, Swietelsky Rail + SMP, a to 3,487 mld. Kč. Výběrová komise SŽDC dne 27. 2. 2017 toto sdružení doporučila jako vítěze.[6] Smlouva zatím nebyla podepsána, protože do 20. března 2017 byly podány námitky neúspěšných účastníků (společnost Eurovia CS) proti rozhodnutí komise. Zakázku již od konce roku 2016 prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.[7]. Zahájení prací bylo plánováno na 17.červenec 2017 a hlavní výluky na rok 2018. Zakázku následně prošetřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dne 12. září 2017 zrušil rozhodnutí o výběru vítěze. Výběrové řízení jako celek zrušeno nebylo. Znovu musí být posouzena kvalifikace uchazečů a transparentně vybrán vítěz.[8]

Stavba Sudoměřice - Votice obdržela od Evropské komise výjimku na proces EIA, zahájení stavby ale bránilo vyvlastňovací řízení. Dne 22. 12. 2016 bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno závazné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro tuto stavbu. Začátkem roku 2017 SŽDC požádala o stavební povolení, které bylo vydáno Drážním úřadem v Praze 12. 7. 2017. Dne 18. května 2017 SŽDC vypsala dvoukolové výběrové řízení na zhotovitele s odhadovanou hodnotou zakázky 6 mld. Kč. Po otevření obálek se ukázala jako nejlevnější nabídka společnosti OHL ŽS s 4,378 mld. Kč, posuzování nabídek ale dosud probíhá. Dne 14.září 2017 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení na související mimodrážní stavby. Přípravné práce mají být zahájeny v listopadu 2017, hlavní stavební práce na jaře 2018.

Pro přeložku tratě v úseku Doubí u Tábora (včetně) - Soběslav (mimo) bylo v říjnu 2017 vydáno kladné stanovisko EIA, zahájení realizace se předpokládá o rok později.[9]

V současnosti probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby Nemanice I - Ševětín, 1.stavba, úpravy pro ETCS. 2.část, která řeší stavebně úsek Dynín(včetně)-Neplachov.

V úseku Nemanice I - Ševětín je jednou z připravovaných variant rozsáhlá přeložka, při které má být trasa vedena v nové stopě se dvěma novými tunely - Hosínským (3120 m) a Chotýčanským (4775 m).[10] Předpokládané náklady jsou ve výši 12,8 mld. Kč.[11] Na tuto stavbu bylo dne 20. 7. 2017 vydáno územní rozhodnutí, které však kvůli odvolání zatím nenabylo právní moci. O realizované variantě bude ještě rozhodovat centrální komise ministerstva dopravy.[12]

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

Zrekonstruovaná zastávka Praha-Horní Měcholupy
úsek délka zahájení
výstavby
uvedení
do provozu
st. hr. SRN – Děčín (mimo) 9,8 km 1996 1998
uzel Děčín 3,8 km 2001 2004
Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo) 17,0 km 2001 2002
uzel Ústí nad Labem 6,0 km 2005 2008
Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo) 18,9 km 1998 2001
Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně) 15,5 km 2000 2002
Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo) 12,2 km 1996 1997
Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo) 17,2 km 1999 2001
Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek 10,3 km 2000 2002
nelahozeveské tunely 2,5 km plánováno 2020[13] plánováno 2025
uzel Kralupy nad Vltavou cca 1,5 km
Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo) 19,6 km 2001 2003
Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně) 4,6 km 2013 2015[14]
Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl. n. (včetně) cca 3 km [p 1]
Praha hl. n. (mimo) – Praha-Hostivař (včetně)[p 2] cca 10 km 2014 plánováno 2020
Praha-Hostivař (mimo) – Strančice (včetně) 18,2 km 2005 2008
Strančice (mimo) – Benešov u Prahy (včetně) 24,0 km 2007 2010[15]
Benešov u Prahy (mimo) – Votice (včetně) 18,5 km 2009 stavebně 2012[16],
kompletně 2013[17]
Votice (mimo) – Sudoměřice u Tábora (mimo) 17,0 km plánováno 2017[18] plánováno 2021
Sudoměřice u Tábora (včetně) – Tábor (mimo) 11,4 km 2013[19] stavebně 2015[20]
kompletně 2016[21]
Tábor (včetně) – Doubí u Tábora (mimo) 11,8 km 2006 2009
Doubí u Tábora (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo)[p 3] 14,9 km 2014 plánováno 2021
Veselí nad Lužnicí (včetně) – Horusice (mimo) 5,0 km 2013[22] 2016
Horusice (včetně) – Ševětín (včetně)[p 4] 4,4 km 2014 2016[23]
Ševětín (mimo) – Nemanice (včetně) 21,5 km plánováno 2018 plánováno 2023[11]
Nemanice (mimo) – České Budějovice (včetně) 3,0 km 2011 2014
České Budějovice (mimo) – st. hr. Rakouska 38,0 km 2007 2009

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.
  2. Realizace je rozdělena na dvě části, 1. část - žst. Praha Hostivař a 2. část - Praha Hostivař - Praha hl.n..
  3. Realizace je rozdělena na dvě části, část Soběslav (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo) a přeložkovou část Doubí u Tábora (včetně) – Soběslav (mimo).
  4. Skutečný rozsah stavby je Horusice (včetně) – Dynín (část), úsek Dynín (část) – Ševětín (včetně) byl přeřazen do stavby Ševětín (mimo) - Nemanice (včetně).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o historii zdvoukolejnění úseku Votice-Benešov
  2. E15.cz [online]. . [E15.cz Dostupné online].  
  3. E15.cz dne 28.7.2016 v 6:22
  4. Zdroj- iDNES.cz 18.8. 2016- 11:30 a 17:38 hod.
  5. iDNES.cz 1.10. 2016
  6. zdroj-ČTK
  7. [Největší železniční zakázku prověřuje policie. Nová bude dražší]
  8. https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14957.html
  9. Soběslav – Doubí má kladný posudek EIA
  10. Magistrát města České Budějovice: Územní rozhodnutí ze dne 20.7.2017
  11. a b SFDI: Rozpočet SFDI na rok 2017 - Databáze akcí včetně prostředků na činnost SFDI
  12. Železničáři dotáhnou čtvrtý koridor k virtuálním tunelům, počítají až s dvoustovkou
  13. [http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/fondy-eu/2016_szdc_brozura_opd2-2015_a5.pdf SFDI: Plánované projekty železniční infrastruktury ČR z prostředků Evropské unie v období 2014–2020]
  14. Optimalizace trati Praha-Bubeneč – Praha-Holešovice
  15. Stavba Optimalizace tratě Benešov – Strančice oficiálně skončila
  16. Trať z Votic do Benešova – dokončeno zdvoukolejnění a modernizace
  17. Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy dokončena. Na cestující čeká vyšší rychlost, nové tunely i komfortnější jízda.
  18. http://www.sfdi.cz/1-aktuality-pro-verejnost-a-media/psp-cr-schvalila-rozpocet-statniho-fondu-dopravni-infrastruktury-na-rok-2017/
  19. Pro stavbu koridoru mezi Táborem a Sudoměřicemi je vydáno stavební povolení
  20. Obří výluka končí, spojení Prahy a jihu Čech se opět zrychlí
  21. Modernizace tratě u Tábora, díky které získaly jižní Čechy první železniční tunel, byla dokončena
  22. OPD.cz: Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - II. část, úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí
  23. TZ SŽDC: Na jihočeském koridoru přibyl další dvoukolejný úsek

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ctvrty zeleznicni koridor.svg
Tranzitní železniční koridory v Česku