Chotýčanský tunel
| Chotýčanský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozovatel | Správa železnic |
| Provozní délka | 4 806 m |
| Počet bezp. tubusů | 2 |
| Počet kolejí v tubusu 1 | 2 |
| Maximální rychlost | 200 km/h |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°4′40,24″ s. š., 14°31′29,71″ v. d. |
  Chotýčanský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotýčanský tunel je plánovaný dvojkolejný železniční tunel s délkou 4806 m na nové trati Nemanice I – Ševětín na trati Praha – České Budějovice.[1]
Výstavba tunelu se plánuje od Dobřejovic do křížení se stávající železniční tratí v prostoru severně od stanice Chotýčany a dále ve směru k Ševětínu, kde zkříží dálnici D3 a končí jihovýchodně od obce Vitín.[1][2][3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Úsek od Ševětína k Nemanicím (zkratka NemaŠe) je dlouhý zhruba 17 kilometrů a jeho součástí budou i dva dlouhé tunely: Chotýčanský o délce 4 810 metrů a Hosínský o délce 3 120 metrů.[4] Celý úsek bude veden v nové stopě a bude projektován pro rychlost 200 km/h. V roce 2020 Správa železnic podepsala smlouvu s konsorciem firem Sudop Praha, Sudop EU a Mott MacDonald CZ, které vypracuje projektovou dokumentaci.[5] Náklady na projekt bez DPH je 408,3 milionu korun.[6] Cena za výstavbu 17km úseku byla v roce 2018 odhadována na 11 miliard korun, v roce 2020 na 15 miliard korun a v roce 2022 na více než 20 miliard korun. V roce 2022 bylo vydáno stavební rozhodnutí.[2] Vzhledem k rostoucím nákladům chce Správa železnic a ministerstvo dopravy zapojit do financování i soukromý sektor formou projektu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Výběr koncesionářů by měl proběhnout v letech 2024 a 2025 se zahájením šestileté stavby v roce 2026.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Z celkové délky 4806 m dvoukolejného tunelu má být 4464 metrů ražených, u jižního (vjezdového) portálu 60 m a u severního (výjezdového) portálu 282 m hloubených.[4]
Vnitřní rozměry klenbových oblouků by měly být 6,2 a 5,8 m, světlá výška nad temenem kolejnice 7,75 m a světlá šířka v nejširším bodě 12,21 m. Sekundární ostění by mělo mít minimální tloušťku 450 mm z vyztuženého železobetonu.[1][4]
U tunelu jsou navrženy čtyři únikové cesty, které jsou vzájemně vzdáleny do 1000 m. Únikovou cestu tvoří technologická komora, propojovací chodba a šachta.V technologických komorách budou umístěny 2× trafostanice, místnost pro sdělovací zařízení a slaboproudá rozvodna. Šachtice 1 až 3 budou umístěny vpravo ve směru staničení a šachta 4 vlevo. Šachty, které budou mít výšku 77 m, 44 m, 27 m a 26 m, budou vybaveny schodištěm a evakuačním výtahem, jejichž prioritou bude využití jednotkami HZS pro vedení požárního zásahu.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Trasa tunelu bude procházet metamorfovanými horninami moldanubika (zastoupenými jemnozrnnými až středně zrnitými pararulami), hlubinnými vyvřelými horninami ševětínského granodioritu. Silně zvodnělé jílovitopísčité a písčitojilovité sedimenty svrchní křídy a horniny klikovského souvrství mohou být zastiženy v hloubené části výjezdového portálu. Horninový masív je silně tektonicky porušen se značným hloubkovým dosahem. Hloubkový dosah zvětrání dosahuje v blízkosti tektonických poruch až 40 m a lokálně zasahuje až do úrovně projektovaného tunelu. V magmatických horninách ševětínského granodioritu jsou podmínky ražby příznivější. Směrem k výjezdovému portálu hluboké zvětralinové zóny zasahují do úrovně tunelu, v portálové oblasti pak i hluboko pod počvu. V hloubené oblasti vjezdového portálu se mohou vyskytnout poloskalní horniny mydlovarského souvrství s až třímetrovou mocností od písčitých jílů až po slabě stmelené písčité jílovce či jílovité pískovce.[1][4][3] Výška nadloží se pohybuje v rozmezí 15–77 m.[7]
Ražba[editovat | editovat zdroj]
Ražba od vjezdového portálu prochází navětralými až plně zvětralými rulami. V této části je navržena celoplášťová izolace pro omezení trvalého drenážního účinku tunelu. Pestré geologické podmínky budou nepříznivě ovlivňovat ražbu tunelu. Předpokládá se, že v technologické třídě výrubu 5c bude maximální plocha čelby 159,8 m² při šířce výrubu 15,44 m a výšce 13,13 m.
V blízkosti výjezdového portálu dochází ke křížení ražené části s povrchovým vedením vysokého napětí 2 × 110 kV a 2 × 400 kV. Toto páteřní vedení nelze vypnout a přeložit, proto bude nutné zajistit neustálý monitoring sloupů, které se nacházejí nad raženou části tunelu, a realizovat opatření proti jejich pohybu.
V blízkosti výjezdového portálu tunel kříží v ostrém úhlu dálnici D3 (úsek Ševětín–Borek). Při výstavbě dálnice se počítalo s vybudováním předstihového objektu, což se neuskutečnilo. Vzhledem k nízkému nadloží nelze dálnici podejít ražbou, a proto bude tunel budován v otevřené jámě s částečným omezením provozu dálnice. Postup bude probíhat v několika fázích: výstavba stavební jámy, betonáž jednotlivých bloků hloubeného tunelu, izolování a zásyp dokončených bloků a výstavba provizorních vrstev vozovky, na které bude následně převedena doprava. Plný provoz dálnice bude obnoven až po komplexním dokončení tunelu a obnovení konstrukční vrstvy vozovky.[1][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e MAKÁSEK, Petr; HNILIČKA, Michal. Tunely na úseku Nemanice I – Ševětín. Časopis Stavebnictví [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-09-07]. Čís. 10. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Nemanice I - Ševětín. mapy.spravazeleznic.cz [online]. SZDC, 2019-07-18 [cit. 2022-07-27]. Pdf. Dostupné online.
- ↑ a b MAŘÍK, Libor. Tunel Chotýčany - varianty technického řešení a způsobu ražby. ŽelPage.cz [online]. 2013-03-24 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MAKÁSEK, Petr; HNILIČKA, Michal; VEVERKA, Aleš. ŽELEZNIČNÍ MOSTY A TUNELY 2022. Kapitola Tunely na traťovém úseku Nemanice I – Ševětín, s. 41–49. Sborník příspěvků [online]. SUDOP Praha, 2022-01-20 [cit. 2023-05-04]. S. 41–49. 26. ročník konference, pdf. Dostupné online.
- ↑ redakce. Správa železnic už má projektanta na tunely NemaŠe, obec Hosín ale uspěla soudu [online]. 2020-07-28 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online.
- ↑ a b VODIČKA, Matěj. Hypotéka na koridor. Cena dvou tunelů u Budějovic přesáhla 20 miliard, stát prověřuje PPP [online]. 2022-02-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online.
- ↑ MAŘÍK, Libor. Provozované, realizované a plánované tunely na IV. železničním koridoru. www.ita-aites.cz [online]. Ita-aites, 2020 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.