Portál:Česko
Česko (plným názvem Česká republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Hlavním městem země je Praha. Rozkládá se na ploše 78 867 km, na území tří historických zemí (Čech, Moravy a části Slezska). Současné administrativní se dělení čítá 14 samosprávných krajů. Prvním doloženým státním útvarem na českém území byla v druhé polovině 9. století Velká Morava. Roku 1212 vzniklo České království, k němuž byla postupem času připojená další území, jejichž právní sounáležitost posvětil Karel IV. v roce 1348. Země Koruny české se v roce 1526 staly trvalou součástí Habsburských držav. Roku 1918 vzniklo spojením Zemí Koruny české a částí Horních Uher nezávislé Československo. Před vypuknutím druhé světové války byly Čechy a Morava anektovány nacistickým Německem. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva z pohraničních oblasti obnoveného státu. Komunistická strana vládla v tomto státě od roku 1948 do sametové revoluce v roce 1989. V roce 1993 zaniklo Československo. Česko je od roku 1999 členským státem NATO a od roku 2004 také Evropské unie.
 Dějiny  Geografie  Společnost  Ekonomika  Kultura  Politika  Vzdělání  Doprava | ||||
 |
|
 Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. Orloj je poprvé doložen v listině z 9. října 1410. Orloji uprostřed dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku, odvozeném od astrolábu, lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad astronomickým ciferníkem jsou dvě okna, v nichž se pohybují apoštolové. Orloj je dále doplněn sochami po okrajích, bustou anděla mezi okny apoštolů a ozvučeným kohoutem v horní části nad okny. Pohon orloje, hodin, astrolábu, kalendářní desky, apoštolů a doprovodných pohybů soch je zajištěn mechanickým hodinovým strojem, který v průběhu času prošel několika úpravami a zlepšeními. |
.jpg) Pomník svatého Václava, patrona českých zemí na Václavské náměstí v Praze. |
|
|
 Volary ( Volary mají k roku 2010 4 094 obyvatel. Založení města souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Rozvoj města byl také po staletí ovlivňován a podporován přítomností prachatické větve Zlaté stezky. První písemná zmínka o Volarech pak pochází z roku 1359. Tehdy byl mezi členy městské rady v Prachaticích uveden jistý Ondřej z Volar. Postupně se Volary právě díky rozvoji Zlaté stezky rozrůstaly. V roce 1871 byly povýšeny na město. Volary byly značně ovlivněny událostmi druhé světové války. V květnu 1945 městem prošel Pochod smrti z koncentračního tábora Helmbrechts. Na základě Benešových dekretů poté došlo v roce 1946 k vysídlení Němců. Po válce nastal opět rozvoj a dnes jsou Volary významným komunikačním uzlem Šumavy a střediskem turistického ruchu, k čemuž přispívá i to, že jsou největším horským městem Šumavy. Rozloha Volar činí celkem 107,63 km2 a město je členěno na 3 místní části, z nichž jedna tvoří městskou zástavbu a zbylé 2 jsou v blízkém okolí. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chráněny jsou především roubené domy vystavěné v alpském stylu. |
 Eliška Junková-Khásová, narozená jako Alžběta Pospíšilová, (16. listopadu 1900, Olomouc – 5. ledna 1994, Praha) byla česká automobilová závodnice. Závodila na vozech Bugatti, a to nejprve jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka a posléze sama. Ve dvacátých letech byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže. Jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě Targa Florio, kterého dosáhla v roce 1928. Vedle toho vyhrála i několik dalších závodů (Lochotín – Třemošná či závod do vrchu Klausenpassu). Mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště vyhrála v roce 1926 v absolutní klasifikaci a stala se tak první ženou na světě, které se to povedlo. Svou závodnickou kariéru ukončila roku 1928 v reakci na smrt manžela a dále se věnovala organizační práci v motoristickém sportu (podílela se například na přípravách výstavby brněnského Masarykova okruhu). V šedesátých letech 20. století psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem a v roce 1972 vydala v nakladatelství Olympia knihu Má vzpomínka je Bugatti. Za své úspěchy získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu. |
.svg){kind=small}
_-_coat-of-arms.png){kind=small}
.svg){kind=small}
