Medard (jezero)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Medard
Jezero Medard v únoru 2021
Jezero Medard v únoru 2021
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresSokolov
ObecHabartov, Svatava
KatastryČistá u Svatavy, Habartov
Medard
Medard
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha493,44 ha
Délka4 km
Šířka1,5 km
Objem120 mil. m³
Max. hloubka50[1] m
Ostatní
Typrekultivační jezero
Nadm. výška400,00 m n. m.
Přítok vodyřeka Ohře (napouštěcí objekt) u obce Citice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medard je antropogenní jezero vzniklé na bývalé lomové lokalitě Medard – Libík. Jezero se nachází na severozápad od Sokolova, mezi Svatavou a Habartovem. Vzniklo jako projekt rekultivace a revitalizace území postiženého těžbou uhlí bývalých povrchových lomů Medard a Libík, které se postupem těžby spojily v jeden, později nazývaný Medard–Libík. Samotná těžba v této lokalitě byla ukončena 31. března 2000. Jezero začalo být napouštěno v roce 2008 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. K roku 2020 jde o největší umělé jezero v Česku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V historii se na území lokality Medard–Libík nacházelo pět obcí či osad: Čistá u Svatavy, Dvory, Kolonie Hahnemannova, Kytlice a Lísková. Tato osídlení během povrchové těžby zanikla.[2]

Ukončení těžby[editovat | editovat zdroj]

Restrukturalizace českého hospodářství po roce 1990 vedla k poklesu podílu tuhých paliv ve struktuře konečné spotřeby energie. Průvodní jev procesu je rovněž restrukturalizace a privatizace uhelného průmyslu. Útlum byl zahájen, aniž by došlo k úplnému vydobytí ložiska. K předčasnému ukončení těžby rovněž přispěla vyhláška MŽP ČR č. 206/93, na jejímž základě byly odepsány zbývající uhelné zásoby sloje Josef pro nadměrný obsah síry.[3]

Rekultivace a revitalizace[editovat | editovat zdroj]

Veškerým rekultivačním a sanačním pracím předcházelo postupné odstranění veškeré důlní techniky (těžební stroje, koleje, rozvody elektřiny atd.)

Napouštění[editovat | editovat zdroj]

Nápouštěcí místo z řeky Ohře
Napouštěcí koryto

Důlní vody[editovat | editovat zdroj]

Napouštění jezera probíhalo od června 2008, kdy Sokolovská uhelná přestala čerpat důlní vody z retence Medard a ukončila hrubé technické rekultivace budoucího dna jezera. V této fázi se dokončovaly práce na úpravě terénu a probíhalo pozvolné zatápění důlními vodami, které prosakovaly ze svahů. Kvůli dosažení vhodné kvality a chemismu vod v budoucím jezeře se do budoucího jezera nějakou dobu čerpaly i důlní vody z lomu Jiří.

Napouštění z Ohře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 projekt přešel do fáze napouštění z řeky Ohře. Napouštěcí objekt byl vybudován poblíž obce Citice v nejužším místě mezi řekou Ohří a budoucím jezerem u tzv. "Antonínských mostů". Součástí objektu je i napouštěcí koryto přibližně 2 km dlouhé. To má za úkol přivádět vodu do jezera a nenarušit při napouštění již upravené a stabilizované svahy jezera. I proto byla na konci napouštěcího koryta postavena uklidňovací nádrž. Samotné napouštění z řeky komplikovaly v průběhu roku 2010 zvýšené vodní stavy (povodně), zhoršená kvalita vod nebo sucha.[4] Samotné napouštění započalo 4. června 2010.[5] Kóty 400 m n. m. mělo být dle původních plánů dosaženo v letech 2012 až 2013 podle podmínek v řece Ohři. Od počátku roku až do října 2011 voda z Ohře kvůli malému průtoku nebo nízké kvalitě vody do jezera netekla.[6] V této době jezero mělo rozlohu 229 hektarů a zbývalo napustit více než 20 výškových metrů.[6]

Na jaře 2014 pak zbývalo ještě 8 výškových metrů, takže předpoklad plného napuštění byl v roce 2015.[7] Z důvodu nižšího průtoku Ohře došlo k úplnému napuštění jezera až v roce 2016.[8]

Infrastruktura a rekreace[editovat | editovat zdroj]

V rámci rekultivace je sponzorována z fondu 15 miliard korun výstavba severního obchvatu obce Sokolov, který zajistí kvalitní napojení vznikající rekreační oblasti.[9] Obchvat byl dokončen v prosinci 2019.[10] Další přístupové cesty budou od obce Svatava. Existuje projekt na vybudování zázemí pro sport kiteboarding.[11]

V rámci urbanistické studie byla zvážena možnost využití pro nejrůznější sportovní a rekreační aktivity jako například: krytý bazén, bikrosový areál, dráha pro bruslení na kolečkových bruslích, fotbalové hřiště, golfové hřiště, hotelový komplex, základna sportovního jachtingu, jezdecká základna, kempink, karavany, sruby, koupaliště, areál lanových sportů, letiště pro ultralehká letadla, motokrosový areál, potápěčská základna, pláže, softbalové hřiště, vodácké tábořiště, vysokoškolský areál, zábavní park.

V dubnu 2018, ke stému výročí vzniku Československa, zasadilo nad břehem jezera sto rodin z celého kraje stromořadí nazvané „Alej přátelství“. Celkem bylo vysazeno sto dubů. Mezi lidmi, kteří zde zasadili svůj strom, byl i herec a moderátor Marek Eben.[12] V anketě Alej roku, vyhlašované neziskovou organizací Arnika, se alej umístila na prvním místě za rok 2018.[13]

Dodatečná těžba[editovat | editovat zdroj]

Poblíž obce Svatava se od roku 2012/2013 znovu vrátila těžební technika. Bylo zde třeba odtěžit odhadem 1,2 mil. tun uhlí na ploše asi 11 ha. Důvodem byla i stabilizace zdejších svahů, aby nedošlo ke skluzům. Odhad prací byl na 3 roky a samotné napouštění jezera ani rekultivační práce nebyly přerušeny.[14] Dodatečná těžba se však prodloužila a pokračovala až do roku 2021.[15]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Medard je v současnosti největším rekultivačním jezerem v Česku. Ekolist.cz [online]. 202-06-02 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. Místa s důvodem zániku: Těžba hnědého uhlí – Sokolov a okolí
  3. Kapitola 10, str. 4 – dokument projektu 15. miliard
  4. Napouštění jezera Medard na Sokolovsku komplikuje velké sucho
  5. Ze sokolovských dolů Medard a Libík bude do tří let jezero [online]. ČTK, 2010-6-4, rev. 2010-6-4 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online. 
  6. a b ZEMAN, Bohumil. Těžaři zvednou stavidla, sokolovské moře má být plné už v roce 2013. iDNES [online]. 2011-10-10 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  7. ZEMAN, Bohumil. Suchá zima prodlouží napouštění jezera Medard, sokolovského moře. iDNES [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 
  8. Jezero Medard je dílem člověka a řeky Ohře. Vodu má průzračně čistou [online]. Český rozhlas, 2017-06-19 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  9. Obchvat Sokolova uleví centru města a usnadní cestu k jezeru Medard
  10. Dokončení obchvatu
  11. Jezero Medard je rájem kiteboardistů, kteří surfují s draky
  12. PLECHATÁ, Jana. Sto stromů ke stému výročí republiky. U jezera Medard vznikla alej. idnes.cz [online]. 2018-04-28 [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. 
  13. Alejí roku 2018 se stala Alej přátelství na Karlovarsku. Arnika [online]. 2019-11-01 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  14. K jezeru Medard na Sokolovsku se vrátí bagry, vytěží milion tun uhlí
  15. Skončila těžba uhlí v lomu Medard [online]. Sokolovská uhelná, 2021-06-21 [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]