Mostecké jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mostecké jezero
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Most
Obec Most
Katastrální území Most I, Kopisty, Pařidla, Konobrže
Mostecké jezero
Mostecké jezero
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 311 ha
Délka 2,5 km
Šířka 1,5 km
Objem 68,9 mil. m3
Max. hloubka až 75 m
Ostatní
Typ antropogenní
Nadm. výška 199 m n. m.
Přítok vody podzemní přivaděč z průmyslového vodovodu Nechranice
Odtok vody bez odtoku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mostecké jezero (nebo také jezero Most) je antropogenní jezero v Ústeckém kraji, které vzniklo jako projekt rekultivace bývalého Dolu Ležáky, sloužícího od 70. let 20. století do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí. Revitalizaci území, dotčeného těžbou hnědého uhlí, zajišťuje státní podnik Palivový kombinát Ústí.[1] Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m. Maximální hloubka činí 75 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m3.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jezero se nachází mezi městem Most (1,5 km), areálem chemických závodů (Unipetrol a.s. a Česká rafinérská a.s.) v Záluží u Mostu (2 km) a obcí Braňany (3 km), přímo pod kopcem Hněvín (399 m n. m.) (1 km) na místě starého města Most, které bylo zbořeno v 70. letech 20. století a na jehož místě vznikl hnědouhelný Důl Ležáky .[2] V blízkosti jezera se nachází přesunutý pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Napouštění[editovat | editovat zdroj]

Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienická služba zakázala tuto variantu z důvodu vysokého znečištění vody. V úseku, odkud by se jezero napouštělo, byla voda klasifikována stupněm znečištění č. V. (velmi silně znečistěná voda).[3]

Pohled od jezera na město Most, Hněvín a Široký vrch

Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná u stejnojmenné obce Stranná na říčním kilometru 99,230. Zdrojem vody byla také důlní voda z asi 5 km vzdáleného hlubinného dolu Kohinoor a vlastní povodí jezera.

Napouštění bylo oficiálně a slavnostně zahájeno 24. října 2008[4] a podle projektu mělo být dokončeno v roce 2011. V průběhu napouštění a úprav okolí bylo okolí střeženo a pohyb v něm omezen. U příležitosti druhého výročí od začátku napouštění byl uspořádán den otevřených dveří. Napouštění bylo zastaveno ke dni 25. 6. 2012. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m. Kóty stálého nadržení bylo dosaženo v září 2014. Od tohoto data do konce roku 2019 bude vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. Ke 30. červnu 2012 dosáhla hladina kóty 198,03 m n. m., což odpovídá ploše 297,91 ha a objemu vody 69,809 mil. m3. Od počátku napouštění se tak hladina zvýšila o 52,91 m. Od května 2014 do září 2014 bylo do jezera převedeno celkem 5,0 mil. m3 vody, čímž vodní dílo o ploše 309,41 ha mělo objem 70,480 mil. m3.[5]

Udržování hladiny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 se vzhledem k teplejšímu než očekávanému počasí odpařilo z jezera více vody, než stačilo přijmout přirozenou cestou, a tak muselo být opět doplňováno z povodí Ohře, což bylo finančně nákladné. Původní tolerance kolísání ±60 cm byla snížena na ±5 cm a poté zrušena úplně, aby se zabránilo prosychání břehů a nutnosti jejich opětného nasáknutí při dopouštění. Výhledově byla naplánována výstavba čističky důlních vod v dole Kohinoor a přívod vody z něj do Mosteckého jezera.[6]

Vodní ptactvo[editovat | editovat zdroj]

Sčítání, které u Mosteckého jezera provedli v lednu roku 2019 členové mosteckého Ornitoklubu, ukázalo, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 se zde počet vodních ptáků opět zvýšil. Odborníci zde napočítali celkem 6042 ptáků, náležejících k 22 druhům. Mezi těmito druhy výrazně převažoval racek chechtavý (1700 exemplářů) a lyska černá (1800 ptáků), dále zde byl hojný racek bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští, polák velký a polák chocholačka. Viděny zde byly také labutě, kachny, volavky nebo kormoráni. Vzácně se vyskytl hohol severní, zrzohlávka rudozobá, morčák velký a bílý, potáplice severní, potápka rudokrká a černokrká, strnad rákosní, linduška luční a turpan hnědý. Podle mosteckých ornitologů tento vysoký počet řadí jezero Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice.[7]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 firma Cheminvest vybudovala hráz přístaviště s kapacitou až několika desítek lodí. Rekultivační práce by měly být ukončeny v roce 2018.[8] Celková plocha zrekultivovaných ploch včetně jezera má být stejná, jako celková plocha bývalého lomu Ležáky, tedy 1220 ha (12,2 km2). Na počátku roku 2019 se však objevila zpráva, že zpřístupnění jezera pro rekreační účely se odkládá o rok, neboť se objevily problémy s nestabilním geologickým podložím. Projevil se také časový skluz u budování plovoucích mol a dalších objektů, které mají sloužit jako zázemí pro integrovaný záchranný systém.[9]

Jezero v roce 2018[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jezero Most [online]. Palivový kombinát Ústí [cit. 2018-07-01]. Dostupné online. 
  2. Mostecké jezero na Vyletnik.cz
  3. KRUŠNOHOŘÍ, Ekologické centrum Most pro. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. www.ecmost.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  4. ZAVORAL, Libor. Na Mostecku vzniká největší české jezero. ČT24. 24. 10. 2008. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. 
  5. Jezero Most. In: PKÚ [online]. [cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pku.cz/jezera/most/
  6. KASAL, Tomáš. Z jezera Most se odpařuje víc vody, než počítal projekt. Stojí to miliony. iDNES.cz [online]. 2016-07-07 [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  7. VOKURKA, Martin. Pozoruhodná divočina mezi komíny. Ptáci si oblíbili zatopenou obří jámu u Mostu. deník.cz [online]. 2019-01-20 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 
  8. KAŠPAR, Jiří a MĚSKOVÁ, Lenka. Rekultivace a voda. In: Hornická Příbram ve vědě a technice: [sborník anotací: 14. 10.–16. 10. 2003 Příbram]. [ISBN 80-239-5209-9.] Dostupné z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/PZ11%20P.htm
  9. MENDLOVÁ, Zuzana. Jezero Most se otevře až příští rok, práce zbrzdily potíže s podložím. idnes.cz [online]. 2019-01-08 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]