Racek bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRacek bělohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Racek bělohlavý (Larus cachinnans) na hnízdišti v Polsku
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neoghathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď rackovití (Laridae)
Rod Larus
Binomické jméno
Larus cachinnans
Pallas 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek bělohlavý (Larus cachinnans) je jeden z druhů velkých bělohlavých racků. Původní hnízdiště leží v oblasti Černého a Kaspického moře, odkud se v druhé polovině dvacátého století rozšířil k severovýchodu do vnitrozemí Polska. V mimohnízdní době zaletuje až do západní a severní Evropy. Racek bělohlavý se živí přednostně rybami, zaletuje také na skládky odpadků.

Populace[editovat | editovat zdroj]

V hlavní oblasti hnízdění na ukrajinském pobřeží Černého a Azovského moře a přilehlých ostrovech bylo během sčítání v roce 1998 zaznamenáno 28 226 párů racků bělohlavých. [2]

Tah[editovat | editovat zdroj]

Podle kroužkovacích výsledků jsou racci bělohlaví z kolonií na ukrajinském pobřeží Černého moře víceméně stálí, také většina mladých ptáků zůstává na hnízdišti i v zimě. Přesto malá část ptáků v prvním roce života zaletuje dosti daleko jihozápadním směrem (Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Kypr, Řecko a Egypt) a severozápadním směrem (Polsko, Německo, Dánsko a Nizozemsko). Někteří z těchto ptáků pokračují ve svém putování Evropou i v druhém roce.[2]

Výskyt v České republice[editovat | editovat zdroj]

Racek bělohlavý se v České republice začal poprvé objevovat v polovině devadesátých let, v dnešní době je pravidelným hostem. Ptáci se vyskytují v kterékoliv roční době, především však v zimě. Velká část ptáků přiletuje v polovině listopadu a na vhodných místech (nezamrzlé vodní plochy) přezimuje. V ostatních částech území protahuje hned po rozmrznutí vodních ploch jako první z racků, často již v první polovině února. Tah dospělých ptáků doznívá v březnu, mladí ptáci se zdržují do května. Největší počty bývají zaznamenány na Ostravsku (až tisíce jedinců).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. a b Rudenko, A.G. 2006. Migration of Pontic Gulls Larus cachinnans form ‘ponticus’ ringed in the south of Ukraine: a review of recoveries from 1929 to 2003. Waterbirds around the world. Eds. G.C. Boere, C.A. Galbraith & D.A. Stroud. The Stationery Office, Edinburgh, UK. pp. 553-559.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]