Wikipedista:Lukáš Nekolný/Pískoviště

https://cassandra.wikimedia.cz/muzeumhk

Almanach lázeňský republiky československé https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:70f62e17-cc3d-4f63-a381-5e6f7caf82d9?page=uuid:bfda6889-f8fd-4fec-afd7-51a4311252c2&fulltext=velichovky

Lékařská fakulta 50 let https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/historie_50vyroci.aspx/

seznam přednostů klinik: https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/prednostove_web.aspx/

dobové VZ muzea: https://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/periodical/uuid:41e91cf9-3aa7-48c2-8966-1655deb723cf

cenná publikace: Hradec Králové v roce 1925

Po stopách hradeckých lvů https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-stopach-hradeckych-lvu/d-69812

https://www.hkcity.cz/slavne-osobnosti-hradce-kralove-narozeni/

měšťanské a erbovní rodiny v HK: https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:aeec5a50-7e2c-4fd3-9ad7-a5d8d0a1ed55?page=uuid:d5cdd4f0-995b-11e8-a805-00155d012102&fulltext=cejpova

Solař - info o zaniklých kostelech https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:44970c60-f425-11dd-9488-000d606f5dc6?page=uuid:203db7f0-037b-11de-8bc4-000d606f5dc6

Wolfgang Laiml von Dedina

Wolfgang Laiml von Dedina (1767 České Budějovice – 26. července 1830 Hradec Králové) byl c. k. polní podmaršálek a velitel královéhradecké vojenské pevnosti.

Wolfgang Laiml von Dedina vstoupil do císařské armády v dubnu 1785 jako velitel u pluku č. 10 a dne 9. září 1789 se stal praporčíkem u pěšího pluku č. 56. U tohoto pluku zůstal 28 let a postoupil až do hodnosti generálmajora, do níž byl jmenován 21. ledna 1817. Nyní přišel do Ofenu jako brigadýr, kde zůstal 13 let, načež postoupil do hodnosti polního maršála-poručíka. Během tohoto období se L. zúčastnil 13 tažení proti Turkům a Francouzům, bojoval v bitvách a střetnutích u Mehadie, Ilowa, Bělehradu, Neerwindenu, Louvain, Gurgies, Valenciennes, Maubeuge, Hausen, Regensburgu, Wagramu a Drážďan a obdržel deset zranění. V louvainské aféře se vyznamenal natolik, že mu sedm generálů vydalo osvědčení o statečnosti k žádosti o udělení řádu Marie Terezie. Deset let, včetně pěti tažení, sloužil jako pobočník polního maršála Václava hraběte Colloreda, v této funkci byl často povolán k plnění důležitých úkolů, které přesahovaly sféru jeho pobočníka. Za své zásluhy byl L. povýšen do dědičného rytířského stavu s predikátem Dedina (ten je názvem hory v Srbsku, kam L., tehdy pobočník polního maršála hraběte Colloreda, postupoval s dobrovolníky) Allerhovým rozhodnutím z 21. června 1831.

Jeho dva synové Alexander a Friedrich vstoupili stejně jako on do císařské armády a Alexander byl v roce 1848 plukovníkem a velitelem pěšího pluku č. 25, v roce 1850 generálmajorem a brigadýrem ve 12. armádním sboru v Klausenburgu a později odešel do výslužby v hodnosti polního maršála-poručíka. - Mladší Friedrich se stal v roce 1846 majorem u pěšího pluku č. 29, v roce 1849 podplukovníkem, poté odešel rovněž do výslužby a žil jako plukovník spolu se svým bratrem, polním maršálem-poručíkem Alexandrem, v Bratislavě.

Syn posledně jmenovaného, plukovník Friedrich, známý také jako Friedrich, byl poručíkem 9. jägerského praporu a také adjutantem praporu. Jeho jméno patří mezi hrdiny z Oeversee. Devátý feldjägerský prapor patřil mezi jednotky, které byly přikázány do Šlesvicka-Holštýnska. Dne 6. února po poledni ve tři hodiny se u Oeversee odehrála bitva mezi avantgardní brigádou generálmajora von Nostitze a dánskými pomocnými jednotkami vyslanými z Flensburgu, aby kryly ustupující dánskou armádu. Postupoval devátý feldjägerský prapor s lichtenštejnsko-huzarovskou jednotkou v čele. Nadporučík praporu adjutant Laiml na koni projížděl po hlavní silnici v hustém dešti kulek k čele postupující jägerské útočné kolony a jel před ní. Nejprve byl jeho kůň zraněn a L. s ním padl k zemi, ale okamžitě vyskočil a se šavlí v pěsti vyrazil vpřed; - nyní byl postřelen do nohy; přesto vyrazil vpřed až na okraj zalesněné výšiny. Zde byl v šarvátce s Dány sražen k zemi ranou z pažby pušky; znovu se zvedl, zkropen krví, a s výkřikem: "Ať žije císař! Vpřed!" nezadržitelně útočil vpřed, dokud kulka v hrdinově hrudi neučinila přítrž jeho životu a kariéře. V několika bitevních zprávách, např. v té z "Ambassadoru", 1861, č. 55, je Laiml uveden jako podplukovník. Jde o omyl nebo tiskovou chybu, neboť L. byl podplukovníkem, a protože byl adjutantem praporu, byl na koni.

Rytířský diplom z 23. listopadu 1833 [Ačkoli byl rytířský titul polnímu maršálovi-poručíkovi Wolfgangu L. udělen již Allerh. rozhodnutím z 21. června 1831, diplom byl vydán až 23. listopadu 1833]. - Oesterreichischer Militär-Kalender, vydal Hirtenfeld (Vídeň, malý 8°.) III. ročník (1852), s. 200 - Rheinische Blätter (Unterhaltungsbeiblatt des Mainzer Journals) 1864, č. 41, s. 163 [líčí se hrdinská smrt Friedricha Laimla mladšího]. - Erb. Štít podélně dělený modrou a stříbrnou barvou s lemem stejných, ale střídavých barev. Tato bordura je ke štítu připojena v horním a dolním úhlu, v hlavě štítu a v dolním cípu jedním nýtem, po obou stranách dvěma nýty, rovněž střídavých barev. Ve středu štítu a těsně nad dělením je německý bodný meč hrotem vzhůru, opět stříbrné a modré barvy, podélně zacelený, jílcem otočený k pravé straně. Za ním černý prapor se žlutým vodorovným pruhem, dále žlutá standarta se zlatým lemem a černým vodorovným pruhem; prapor a standarta se žlutým křížem a černým vodorovným pruhem.

Byl pohřben na hřbitově Zámeček v Hradci Králové. Na jeho hrobě je napsáno:

„WOLFGANG LAIML Ritter von Dedina

K. K. Feldmarschall-Lieutenant

und Commandant der Festung Königgrätz.

Gestorben den 26. July 1830

im 73. Lebens und 55 Dienst Jahr.“

Výroční ceny města Hradec Králové

Výroční ceny města Hradec Králové jsou ocenění, která město od roku 1993 každoročně uděluje na základě návrhů občanů a institucí osobnostem, které žijící a působí v tomto krajském městě.

Udělováno je několik cen:

• Hradecká múza – výroční cena za významné počiny v oblasti kultury
• Hradecká sportovní cena – výroční cena za významné počiny v oblasti sportu
• Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci – výroční cena za výjimečnou studentskou práci
• Hradecké srdce – výroční cena za významné počiny v oblasti sociální, životního prostředí nebo záchrany lidského života
• Primus inter pares – cena za výjimečné, dlouhodobé výsledky v oblasti kultury, vědy, výchovy, sportu, sociální práce, ochrany životního prostředí
• Cena dr. Františka Ulricha – cena za celoživotní dílo kulturního, vědeckého, sportovního nebo společenského významu, které má významný přínos pro město Hradec Králové a přispělo k jeho mimořádné propagaci nejen v Česku, ale i v zahraničí
• Událost roku Hradce Králové – cena za výjimečný čin, investici, projekt, stavbu, výjimečnou událost či akci přínosnou pro město a kvalitu života jeho obyvatel

Možnost podání návrhu

Návrh na udělení výroční ceny může člověk podat do 31. ledna, a to pokud splňuje alespoň jednu z definic:

• fyzická osoba s trvalým bydlištěm v Hradci Králové
• fyzická osoba, které bylo uděleno čestné občanství města
• právnická osoba, která má v Hradci Králové sídlo

Návrh musí obsahovat jméno a adresu navrhovaného (u události roku její název) a zdůvodnění předkládaného návrhu. Návrh obsahuje rovněž kontakt na navrhovatele – jméno, adresu, telefonické spojení a podpis.

Laureáti

Událost roku Hradce Králové

Laureáti výročních cen města Hradec Králové

Rok	Hradecká múza	Hradecká sportovní cena	Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci	Hradecké srdce	Primus inter pares	Cena dr. Františka Ulricha	Událost roku Hradce Králové
2022	Filharmonie Hradec Králové: vodní hudba na náplavce Eliščina nábřeží	Romana Ptáčková	Jan Petružálek Filip Kostelanský		Radek Balcárek	Věra Říčařová & František Vítek	Open Air koncert Filharmonie Hradec Králové s podtitulem Vodní hudba na náplavce Eliščina nábřeží
2021	Muzeum východních Čech v Hradci Králové	Kateřina Siniaková	Kateřina Kiss Michal Hubálek		Václav Souček (in memoriam)	Václav Uhlíř	13. ročník charitativního turnaje Sport Hradec Cup
2020	Jiří Zapletal		Tomáš Arndt Pavel Skořepa		Zdeněk Zahradník	Jiří Stránský	Převzetí areálu kempu Stříbrný rybník společností Městské lesy Hradec Králové aneb Zahájení komplexní modernizace a rozvoje chátrajícího komplexu
2019	inscenace „Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou“	Tomáš Pešek	David Astapenko Alžběta Dvořáková		Blanka Vávrová	Jan Petrof	Rekonstrukce a znovuotevření schodiště Bono publico
2018	Smiling String Orchestra	Kateřina Siniaková	Denis Šefara		Jaroslav Svěcený	Vojmír Srdečný	Odhalení památníku Jana Gayera a padlých legionářů z první světové války
2017	Matyáš Novák	štafeta mužů na 4x400 m TJ Sokol Hradec Králové (Michal Desenský, Vít Müller, Lukáš Hodboď, Štěpán Jirman)	Andrej Kováčik		Marie Rumlarová	Karel Schmied	Mistrovství Evropy v karate
2016	Jaroslav Hrůza	Kateřina Siniaková	Alžběta Dlabková		Jan Pěta Jiří Hasal	Vladimír Renčín
2015	Pavlína Štorková	Jan Doležal	Rafael Doležal		Josef Bavor Zdeněk Vašata	Jaroslav Květina
2014	Dušan Hřebíček	Hradecké lvice TJ Sokol Hradec Králové	Martina Koláčková		Jiří Vyšohlíd
2013	Kamila Sedlárová	Kateřina Lišková	Anna Jirkovská		Jarmila Sibalová	Rudolf Malec
2012	Pavla Tomicová	Ondřej Karlovský a Jakub Jáně	Marian Kacerovský		Jiří Němeček
2011	Divadelní soubor Slunovrat	Romana Ptáčková	Veronika Nováková		Josef Sůva Alexander Pur (in memoriam)	Leo Steinhart
2010	Marek Zákostelecký	Pavel Kubát	Zdeněk Beran		Ladislav Zeman Ivo Šteiner
2009	Zdeněk Doubek	Pavel Petřikov	Petr Hejna		Jiří Hledík	Dominik Duka
2008	Leoš Kučera	David Kostelecký	Zdeněk Šubrt		Leoš Heger
2007	Jan Pěta	Ladislav Škorpil	Helena Kaiserová		Jiří Soukup	Zdeněk Kovařík
2006	Dětský sbor Jitro	Jana Blahová	Kamil Kuča		Zdeněk Petřík
2005	Radek Bláha	Stanislav Řezáč	Tomáš Soukup		Zdena Lenderová	Zdeněk Nožička

František Ulrich

Otazníky existují kolem data úmrtí Františka Ulricha. Část zdrojů uvádí datum 17. května 1939, další část potom 18. května 1939. Druhé datum je přitom přejímáno častěji - např.

Ulrich byl předsedou Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny a z této pozice výrazně přispěl k rozvoji celých severovýchodních Čech.

--

Seznam čestných občanů města Smiřic

http://www.smirice.eu/lide/lide/cest.htm

Antonín Sýkora (kněz)

Antonín Sýkora (18. července 1912 Lubná, okr. Svitavy – 14. listopadu 1993 Jaroměř) byl český římskokatolický duchovní, nositel titulu monsignore, čestný konzistorní rada, osobní děkan, farář v Josefově (1. srpna 1948 – 17. října 1993) a v Jasenné (1. srpna 1948 – 15. prosince 1961, a 1. května 1970 – 17. října 1993).

Život

Antonín Sýkora se narodil v Lubné (čp. 165) v tehdejším okrese Litomyšl. Po vyučení mlynářskému řemeslu vykonával tuto profesi až do nástupu do základní vojenské služby. Tam se rozhodl pro studium kněžství. Nejprve si proto doplnil středoškolské vzdělání, když šel studovat na klasické gymnázium v Praze na Žižkově, kde maturoval 31. května 1940. Následně vystudoval pětileté bohosloví na kněžském semináři v Hradci Králové, kde dne 17. června 1945 přijal kněžské svěcení (z rukou biskupa Mořice Píchy).

Nejprve tři roky (1. srpna 1945 – 31. července 1948) sloužil jako kaplan v Chrasti nedaleko Chrudimi a poté byl ustanoven duchovním správcem v Josefově a Jasenné. Kněžskou službu na Josefově vykonával 45 let až do 17. října 1993. Je popisován člověk příkladné služby věřícím, trpícím, opuštěným i nemocným. V době komunistické totality byl zejména koncem 40. a počátkem 50. let 20. století politicky perzekvován, vyslýchán, odsouzen i pokutován.

U příležitosti jeho 80. narozenin mu byl dne 20. července 1992 udělen papežem Janem Pavlem II. čestný titul monsignore (papežský kaplan). Obdržel jej za věrnou a příkladnou službu veřejnosti, za obnovu 32 kulturních sakrálních památek, kostelů, kaplí, sousoší a soch v 10 obcích, za pořízení 9 nových zvonů v 6 obcích, za zbudování smuteční síně s kolumbáriem v Jasenné (1972), za to, že vychoval dva novokněze, i za to, že byl duchovním vůdcem řádových sester. Zároveň mu zastupitelstvo Jaroměře téhož dne udělilo čestné občanství a Pamětní medaili města Jaroměře.

Antonín Sýkora zemřel v neděli 14. listopadu 1993 v 7:10 ráno po těžké nemoci. Ještě měsíc před smrtí sloužil mše. Poslední rozloučení proběhlo v pátek 19. listopadu 1993 v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově a v kostele sv. Mikuláše v Sebranicích u Litomyšle, kde byl téhož dne pohřben do rodinného hrobu Dansových za značné účasti veřejnosti. Obě mše svaté celebroval a pohřební obřady řídil tehdejší královéhradecký biskup Karel Otčenášek.

Připomínky

V červenci 2002 mu byla z iniciativy Klubu přátel Josefova odhalena mramorová pamětní deska v kostele v Josefově.

Oldřich Šroněk

JUDr. Oldřich Šroněk
Povolání	policejní ředitel, šéf zemské zprávy v Užhorodě
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Šroněk (Jaroměř – 29. srpna 1948 Praha) byl český rada zemské zprávy a policejní ředitel.

Oldřich Šroněk se narodil v Jaroměři, kde chodil i na obecnou školu. Se studii pokračoval v Hradci Králové na gymnáziu (v letech 1905–1912) a v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Za studií se stal členem realistického klubu, a díky tomu se stýkal s budoucími prezidenty T. G. Masarykem a Edvardem Benešem i redaktorem Herbenem.

Po začátku první světové války byl odveden a sloužil v rodné Jaroměři u pěšího pluku 98. Následně byl na ruské, italské a albánské frontě. Při převratu v roce 1918 byl na dovolené v Jaroměři, kde se ihned nahlásil do československé armády a začal vést jaroměřskou posádku k obsazení pevnosti Josefov, která byla v té době obsazena Maďary.

Po propuštění z vojenské služby dokončil studia a následně u dr. Kaliny v Jaroměři působil jako advokátní koncipient. V roce 1920 nastoupil v Užhorodě na místo vrchního rady politické správy prezídia civilní zemské správy (presidiálního šéfa zemského úřadu). Ve stejném roce se oženil s Olgou Frankensteinovou, rovněž rodačkou z Jaroměře. V Užhorodě ve stejné funkci působil až do roku 1934, kdy se stal policejním ředitelem. Podle dobového tisku (Národních listů) se však stal policejním ředitelem až od 2. července 1937. V této pozici byl až do 5. března 1939. Tehdy s generálem Olegem Svátkem odjel do Prahy a nastoupil tam na policejní ředitelství. Při cestě po Podkarpatské Rusi doprovázel bývalého rumunského krále Michala, za což obdržel vysoké rumunské ocenění. Ve stejném regionu doprovázel rovněž Edvarda Beneše s manželkou Hanou. Na pražském policejním ředitelství působil až do roku 1944, kdy odešel do důchodu (byl penzionován). Poté byl dán do koncentračního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde byl držen 10 měsíců do 5. května 1945. Následně opět pracoval ve státní správě, nově na Osidlovacím úřadu a Fondu národní obnovy jako vládní rada. Tuto pozici vykonával až do své smrti.

Byl jmenován čestným občanem Jaroměře za to, že se zasloužil o to, že Jaroměř získala Okresní národní výbor.

Václav Němec (1929)

Ing. Václav Němec
Povolání	lesník, pedagog, publicista
Chybí svobodný obrázek.

Václav Němec (17. ledna 1929 Zvole u Jaroměře – 22. června 2013 Jaroměř) byl český lesník, pedagog a publicista.

Václav Němec se narodil v zemědělské rodině ve Zvoli u Jaroměře a do Jaroměře chodil na reálné gymnázium. Následně se stal jedním z prvních absolventů Státní vyšší lesnické školy, dnešní České lesnické akademie v Trutnově (1946–1950). Po maturitě pracoval u lesní správy města Jaroměře. Po povinné vojenské službě byl jmenován vedoucím polesí Zvičina, Lesní závod Dvůr Králové. V letech 1956–1960 vyučoval odborné předměty na Lesnické mistrovské škole ve Šluknově. Při zaměstnání zároveň dálkově studoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, kde byl v roce 1964 promován lesním inženýrem. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké školy zemědělské v Brně, kde získal i učitelskou kvalifikaci. Dále se vzdělával na pedagogické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze, kde v roce 1969 získal učitelskou kvalifikaci (způsobilost). V roce 1958 absolvoval státní zkoušku pro odborné lesní hospodáře.

Většinu své profesní dráhy spojil s Trutnovem. V letech 1960–1990 působil na Střední lesnické škole (dnešní České lesnické akademii v Trutnově), kterou sám předtím vystudoval a kde se stal středoškolským pedagogem zaměřujícím se na vyučování lesní těžby a praxe. V letech 1970–1974 zastával na trutnovské lesnické škole i funkci pedagogického zástupce ředitele školy a v letech 1974–1990 vedoucího učitele praktického vyučování a dílen (vedoucího praktické výuky) a vedoucího pomaturitního studia pro pracovníky v lesním hospodářství. Byl také bezpečnostním technikem školy a školního polesí.

V roce 1991 se zasloužil o navrácení lesů městu Jaroměři a od téhož roku Městské lesy Jaroměř se sídlem Prorubech vedl. Z Trutnova do Jaroměře se přestěhoval v roce 2001. Dne 17. ledna 2004 mu rada města Jaroměře udělila titul lesní rada, neboť za Němcovy éra město díky lesům velmi bohatlo.

Jako autor či spoluautor je podepsán u 27 lesnických textů a učebnic i odborných a vlastivědných prací.

Za své politické názory byl odvelen k PTP a na nucené práce v dolech na Ostravsku (1951–1953). Po srpnu 1968 mu byly zabaveny lovecké střelné zbraně.

Ocenění

Za svou činnosti obdržel několik ocenění. V roce 1989 to bylo vyznamenání Zasloužilý pracovník ministerstva lesů a dřevařského průmyslu ČSR. O pět let později to byla dne 21. října 1994 Pamětní medaile města Jaroměře. 3. března 2005 mu bylo uděleno čestné občanství jeho rodné obce Rychnovek-Zvole. Dne 18. prosince 2008 dostal čestné občanství města Jaroměře za významný podíl na rozvoji města, především za zachování a rozvoj městských lesů.

Publikace

Václav Němec je spoluautorem několika středoškolských učebnic lesní těžby a autorem vlastivědných publikací.

• Vlastivěda obce Zvole u Jaroměře (2004), vydala obec Rychnovek
• Minulost a současnost lesů města Jaroměře (2006)
• Rychnovek na Jaroměřsku (2009)
• Vlčkovice v Podkrkonoší (2010)

Vrchoviny významné osobnosti

https://www.vrchoviny.cz/vyznamne-osobnosti

Seznam čestných občanů města Nové Město nad Metují

Seznam čestných občanů města Nové Město nad Metují je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Nové Město nad Metují.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Garrigue Masaryk, TomášTomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)	?	první prezident Československa
Klapálek, KarelKarel Klapálek (1893–1984)	2. listopadu 1946	voják, legionář, armádní generál, narozen v Novém Městě nad Metují
Lochman, Jan MilíčJan Milíč Lochman (1922–2004)	14. září 1991	filozof, náboženský spisovatel, narozen v Novém Městě nad Metují
Juránek, JanJan Juránek (1910–1999)	27. října 1994	pedagog, muzejník, archivář a regionální historik. Významně se zasloužil o vyhlášení Nového Města nad Metují v r. 1950 městskou památkovou rezervací. Uděleno za jeho významnou a nezištnou práci pro město
Rocman, VladimírVladimír Rocman (1923–2016)	2008	malíř, ilustrátor, grafik, u příležitosti životního jubilea, narozen v Novém Městě nad Metují
Sekyra, JosefJosef Sekyra (1928–2008)	2008	geolog, horolezec, polárník, první Čechoslovák, který stanul na jižním pólu, za dlouholetou práci v obou a přínos pro město, narozen v Novém Městě nad Metují
Suchánek, VladimírVladimír Suchánek (1933–2021)	2008	malíř a grafik, u příležitosti životního jubilea, narozen v Novém Městě nad Metují
Vašina, PavelPavel Vašina (1939–2020)	2014	první demokraticky zvolený starosta města po roce 1990 (ve funkci 1990–2002)
Dvořáček, BohumilBohumil Dvořáček(1922–1994)	2017	pedagog, kronikář Nového Města nad Metují, autor publikace o dějinách českého horolezectví, v roce 1998 mu město vydalo obsáhlou práci Pohledy do minulosti Nového Města nad Metují
Bartoň - Dobenín, Josef MarianJosef Marian Bartoň - Dobenín (1942)	2018	restituent zámku v Novém Městě nad Metují, který nechal opravit a využívá jej ke kulturním a společenským účelům
Knittl, JaroslavJaroslav Knittl (1922–1994)	2022 (in memoriam)	pedagog, římskokatolický duchovní. V roce 1991 inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují.
Němcová, DanaDana Němcová (1934–2023)	2023 (in memoriam)	psycholožka, signatářka Charty 77, dětství za druhé světové války prožila v Novém Městě nad Metují

Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou

Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Rychnova nad Kněžnou.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Garrigue Masaryk, TomášTomáš Garrigue Masaryk(1850–1937)	?	první prezident Československa

Seznam čestných občanů města Rokytnice v Orlických horách

https://www.rokytnicevoh.cz/o-meste/cestni-obcane-mesta/

Seznam čestných občanů města Vrchlabí

Seznam čestných občanů města Vrchlabí je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Vrchlabí. Přehled na webu města uvádí čtyři čestné občany. Ti toto ocenění získali po roce 1990. Již dříve však čestné občanství získal politik a historik Hermann Hallwich.

V roce 2012 byla zastupitelstvem města schválena nová pravidla udělování čestného občanství, které je podmíněno peticí minimálně s 500 podpisy občanů města. Před schválením těchto pravidel podala Eva Sejčková návrh na čestné občanství in memoriam pro biskupa Karla Otčenáška, který v 50. letech 20. století ve městě působil. Vzhledem k situaci, že zastupitelstvo se tématu věnovalo až po přijetí pravidel, hlasovalo o výjimce, zda dojde o hlasování bez zásad. Nakonec byla výjimka zamítnuta a čestné občanství nebylo uděleno.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Kratochvíl, Josef V.Josef V. Kratochvíl (1906–2002)	8. července 1991	hudebník pedagog, sbormistr, zakládající ředitel Městské hudební školy ve Vrchlabí, u příležitosti 85. narozenin
Gerstner, MilošMiloš Gerstner (1915–2006)	2. května 2000	pedagog, etnograf, spisovatel, rodák z Vrchlabí, u příležitosti 85. narozenin
Kubátová, MarieMarie Kubátová (1922–2013)	28. srpna 2002	spisovatelka, u příležitosti 80. narozenin, za celoživotní literární a uměleckou činnost, kterou se významnou měrou zasloužila o propagaci města Vrchlabí
Skalský, StanislavStanislav Skalský (1926–2010)	14. prosince 2017 (in memoriam)	duchovní, hudebník, na základě návrhu římskokatolické farnosti podpořeného podpisy více než 500 občanů města

Seznam čestných občanů města Hořic

Seznam čestných občanů města Hořic je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Hořic. V roce 2024 bylo platných 40 čestných občanství. V roce 1947 bylo uděleno čestné občanství také Klementu Gottwaldovi, které ale bylo zrušeno v roce 1991.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Jandera, Josef LadislavJosef Ladislav Jandera (1776–1857)	1855	katolický kněz, teolog, profesor matematiky na Univerzitě Karlově, rodák z Hořic
Leden, JosefJosef Leden (1803–1870)	1861	oblíbený hořický kněz
Palacký, FrantišekFrantišek Palacký (1798–1876)	1861	historik, politik, cestovatel
Rieger, František LadislavFrantišek Ladislav Rieger (1818–1903)	1861	politik, publicista
Čížek, KarelKarel Čížek (1833–1894)	1871	politik
Hohenwarth, Karl Sigmund vonKarl Sigmund von Hohenwarth (1824–1899)	1871	státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády, čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků
Schäffle, Albert Eberhard FriedrichAlbert Eberhard Friedrich Schäffle (1831–1903)	1871	národohospodář, jeden z hlavní propagátorů dojednání takzvaných fundamentálních článků jako pokusu o česko-rakouské vyrovnání, v roce 1871 ministr obchodu a ministr zemědělství Předlitavska, čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků
Habětínek, KarelKarel Habětínek (1830–1915)	1871	advokát a právník, vysokoškolský pedagog, politik, v roce 1871 ministr spravedlnosti Předlitavska; čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků
Jireček, JosefJosef Jireček (1825–1888)	1871	etnograf, literární historik, v roce 1871 ministrem kultu a vyučování Předlitavska, zavedl rovnoprávnost národních jazyků v rakouských zemích; čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků
Mauthner, IgnácIgnác Mauthner (1906–2002)	1881
Sláma, FrantišekFrantišek Sláma (1850–1917)	1899	buditel, spisovatel, politik
Hakl, Bohumil FrantišekBohumil František Hakl (1827–1904)	1901	římskokatolický kněz, prozaik, básník, pedagog, část života spojil s Hořicemi, kde také zemřel
Lobkowicz, JiříJiří Lobkowicz (1906–2002)	1905
Kramář, KarelKarel Kramář (1906–2002)	1909
Preiss, JaroslavJaroslav Preiss (1906–2002)	1909
Maštálka, JindřichJindřich Maštálka (1906–2002)	1909
Dokoupil, VilémVilém Dokoupil (1906–2002)	1909
Šaloun, LadislavLadislav Šaloun (1906–2002)	1914
Malát, JanJan Malát (1906–2002)	1914
Jirásek, AloisAlois Jirásek (1906–2002)	1918
Masaryk, Tomáš GarrigueTomáš Garrigue Masaryk (1906–2002)	1918
Staněk, FrantišekFrantišek Staněk (1906–2002)	1918
Klofáč, Václav JaroslavVáclav Jaroslav Klofáč (1906–2002)	1918
Habrman, GustavGustav Habrman (1906–2002)	1918
Udržal, FrantišekFrantišek Udržal (1906–2002)	1928
Pazourek, JosefJosef Pazourek (1906–2002)	1932
Levit, JanJan Levit (1906–2002)	1932
Černý, JosefJosef Černý (1906–2002)	1935
Vítek, KarelKarel Vítek (1906–2002)	1935
Pižl, AloisAlois Pižl (1906–2002)	1935
Bradáč, BohumírBohumír Bradáč (1906–2002)	1935
Beneš, EdvardEdvard Beneš (1906–2002)	1945
Svoboda, LudvíkLudvík Svoboda (1906–2002)	1946
Vik, KarelKarel Vik (1906–2002)	1947
Nejedlý, ZdeněkZdeněk Nejedlý (1906–2002)	1948
Hlavatý, AloisAlois Hlavatý (1906–2002)	1991
Veselý, VlastimilVlastimil Veselý (1906–2002)	2000
Pikeš, BohumilBohumil Pikeš (1906–2002)	2000
Grau, PetrPetr Grau (1906–2002)	2017
Truncová, HanaHana Truncová (1906–2002)	2018

https://www.horice.org/cestni-obcane/ms-4193

Seznam čestných občanů města Jaroměře

Seznam čestných občanů města Jaroměře je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Jaroměře. Dle webu města bylo po roce 1990 uděleno 9 čestných občanství.

Oldřich Šroněk (Jaroměř – 29. srpna 1948 Praha) – jmenován za to, že se zasloužil o to, že Jaroměř získala Okresní národní výbor.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Beneš, EdvardEdvard Beneš(1884–1948)	?	politik, druhý prezident Československa
Černý, FrantišekFrantišek Černý (1926–2010)	16. května 1991	divadelní historik, rodák z Jaroměře
Sýkora, AntonínAntonín Sýkora (1912–1993)	20. července 1992	církevní hodnostář, římskokatolický kněz, renovátor uměleckohistorických památek a papežský kaplan
Ivanov, MiroslavMiroslav Ivanov (1929–1999)	4. května 1994	spisovatel literatury faktu, rodák z Jaroměře-Josefova
Němeček, ZdeněkZdeněk Němeček (1894–1957)	17. září 1994 (in memoriam)	odbojář, spisovatel, diplomat, rodák z Jaroměře-Josefova
Heidrich, ArnoštArnošt Heidrich (1889–1968)	10. září 1998 (in memoriam)	diplomat, sekretář Rady svobodného Československa, rodák z Jaroměře-Josefova
Hrubý, BlahoslavBlahoslav Hrubý (1911–1990)	22. října 1998 (in memoriam)	duchovní a organizátor pomoci obětem fašismu a komunismu, rodák z Jaroměře-Josefova
Šrámek, JanJan Šrámek (1922–2008)	17. prosince 2003	bývalý politický vězeň, zasloužil se finančním darem (z odškodnění za desetiletý pobyt v komunistickém vězení) o vytvoření památníku T.G.M.
Špaček, OttoOtto Špaček (1918–2007)	13. července 2005	brigádní generál, veterán 2. světové války v Anglii, působící v RAF
Němec, VáclavVáclav Němec (1929–2013)	18. prosince 2008	lesní rada, jednatel společnosti Městské lesy s.r.o., odborný lesní hospodář, emeritní středoškolský lesnický pedagog, za významný podíl na rozvoji města Jaroměře, především za zachování a rozvoj městských lesů

Pomník Tomáše Garrigua Masaryka (Jaroměř)

Pomník byla odhalen v roce 2003 spolu s pamětní deskou, která stojí poblíž, na místě původního Masarykova pomníku, který byl v roce 1953 stržen.

Pamětní deska umístěná na kameni se nachází na místě původního pomníku prvního československého prezidenta, strženého v roce 1953. Byla vytvořena z iniciativy a nákladem politického vězně Jana Šrámka (1922–2008), který se finančním darem zasloužil také o vznik nové sochy TGM. Autorem desky i nového pomníku, který byl odhalen 28. října 2003 na okraji jaroměřských Masarykových sadů v blízkosti základní školy, je akademický sochař Petr Novák.

http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jaromer-pametni-deska-znicenemu-pomniku-tgm/

https://mapy.cz/s/pefesukoza

Seznam čestných občanů města Jičína

• Jaroslav Rejlek, lékař – 1993
• Antonín Fingerland, lékař, patolog – 1991
• Antonín Mareš, politik, právník
• Radek Pilař
• Václav Čtvrtek – 1975

Seznam čestných občanů města Dvora Králové nad Labem

Seznam čestných občanů města Dvora Králové nad Labem je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Dvora Králové nad Labem. Čestné občanství bylo uděleno a stále platí 16 osobnostem.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Beneš, EdvardEdvard Beneš (1884–1948)	6. března 1935, zrušeno 20. prosince 1939, navráceno 7. září 1945	politik, druhý prezident Československa
Jastrebov, Ilja IvanovičIlja Ivanovič Jastrebov (1899–1979)	18. června 1945	generálmajor Rudé armády, velitel 72. divize, která 10. května 1945 při osvobození Československa projížděla a procházela Dvorem Králové
Benešová, HanaHana Benešová (1885–1974)	3. dubna 1947	první dáma, manželka prezidenta Beneše
Šrámek, JanJan Šrámek (1870–1956)	12. června 1947	politik, předseda první exilové vlády Československa v Londýně
Fierlinger, ZdeněkZdeněk Fierlinger (1891–1976)	12. června 1947	předseda vlády Československa 1945–1946
Ripka, HubertHubert Ripka (1895–1958)	12. června 1947	novinář a historik, politik, poslanec, ministr v exilové vládě v Londýně, ministr zahraničního obchodu (1945–1948)
Bartoš, Jan ZdeněkJan Zdeněk Bartoš (1908–1981)	5. června 1968	hudební skladatel, narozen ve Dvoře Králové
Štrégl, KarelKarel Štrégl (1920–2001)	27. června 1996	příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové
Netík, VáclavVáclav Netík (1910–1941)	27. června 1996 (in memoriam)	příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové
Střihavka, JaromírJaromír Střihavka (1914–1994)	27. června 1996 (in memoriam)	příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové
Zbroj, EduardEduard Zbroj (1912–1944)	27. června 1996 (in memoriam)	příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové
Jarolímek, KarelKarel Jarolímek (1888–1970)	12. února 1998 (in memoriam)	architekt, odborník na stavbu lyžařských můstků, průkopník lyžování, život a úmrtí ve Dvoře Králové
Dvorský, Rudolf AntonínRudolf Antonín Dvorský (1899–1966)	4. března 1999 (in memoriam)	hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec, nakladatel, narozen ve Dvoře Králové
Vágner, JosefJosef Vágner (1928–2000)	27. dubna 1999	přírodovědec, cestovatel, spisovatel, ředitel Zoo Dvůr Králové (1965–1983) a zakladatel tamního safari
Bilina, JaroslavJaroslav Bilina (1896–1942)	4. dubna 2000 (in memoriam)	starosta Dvora Králové nad Labem (1929–1939), během heydrichiády popraven nacisty
Bergl, Jan VáclavJan Václav Bergl (1719–1789)	20. června 2019 (in memoriam)	pozdně barokní malíř, dvorní malíř Marie Terezie, narozen ve Dvoře Králové

Dne 12. června 1947 bylo čestné občanství uděleno také politikovi a pozdějšími komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Na zasedání zastupitelstva 15. prosince 1993 tehdejší starosta Milan Moravec přednesl návrh na zrušení tohoto čestného občanství a jako důvod uvedl odpovědnost Klementa Gottwalda za zločiny páchané s jeho vědomím v době, kdy zastával nejvyšší státní funkce. Návrh byl jednomyslně schválen 19 hlasy a čestné občanství bylo zrušeno.

Seznam čestných občanů města Trutnova

Seznam čestných občanů města Trutnova je seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Trutnova.

Před druhou světovou válkou získali čestné občanství:

• Hermann Hallwich (1838–1913), politik a poslanec Říšské rady za Trutnovsko
• Eduard Herbst (1820–1892), politik, poslanec, zmocněnec říšské rady
• Hieronymus Roth (1826–1897), starosta města Trutnova, čestné občanství obdržel 18. září 1866
• Bernhard Pauer (1827–1908), lékař a politik, starosta města Trutnova

V letech 1946–2024 bylo uděleno 11 dosud platných čestných občanství.

Jméno	Udělení	Povolání, popis zásluh
Beneš, EdvardEdvard Beneš (1884–1948)	27. února 1946	prezident republiky, jmenován na návrh Sdružení starých hraničářů
Šrámek, JanJan Šrámek (1870–1956)	24. dubna 1946	katolický duchovní a čs. politik, po okupaci se zúčastnil organizování zahraničního odboje, od roku 1945 předseda obnovené Československé strany lidové, poslanec Národního shromáždění a místopředseda vlády.
Vojiščin, Anton AntonovičAnton Antonovič Vojiščin (?–?)	27. dubna 1965	voják Rudé armády, za zásluhy na osvobození Trutnova v roce 1945
Procházka, JaroslavJaroslav Procházka(1889–1976)	27. ledna 1969	učitel, za celoživotní společenskou a kulturně-osvětovou činnost v Trutnově od roku 1925, kdy působil jako profesor češtiny a němčiny na menšinovém reálném gymnáziu
Jerzunov, Michail MichailovičMichail Michailovič Jerzunov (?–?)	17. října 1973	voják Rudé armády, za účast při osvobozování Trutnova v květnu 1945, jako průzkumník Rudé armády byl mezi prvními sovětskými vojáky v Trutnově
Melnikov, Grigorij ArsentjevičGrigorij Arsentjevič Melnikov (?–?)	9. listopadu 1978	velitel partyzánského oddílu, jehož bojové akce zasahovaly i na Trutnovsko
Hillebrand, GustavGustav Hillebrand(1939–2000)	14. prosince 1999	jmenován za zásluhy o rozkvět města Trutnova během působení ve funkci starosty města v letech 1990–1998
Just, AntonínAntonín Just (1921–2018)	18. září 2001	učitel, kronikář, jmenován za celoživotní kulturní a historickou práci a vedení městské kroniky
Hybner, KarelKarel Hybner (1934–2020)	18. září 2001	učitel, fotograf, jmenován za dlouholetou práci v oblasti zpracování fotokroniky města
Havel, VáclavVáclav Havel (1936–2011)	19. dubna 2010	literát, prezident, jmenován u příležitosti 750. výročí města Trutnova
Plovajko, JanJan Plovajko (1922–2020)	18. dubna 2011	plukovník, válečný veterán, jmenován za obrovskou osobní statečnost, projevenou za 2. světové války i za následného období a celoživotní morální zásadovost

Článek v periodiku Pochodeň z roku 1980 uvádí, že čestné občanství města Trutnova obdrželi z účastníků druhé světové války kromě M. M. Jerzunova a partyzánského hrdiny Grigorije Arstenjeviče Melnika (v přehledu na webu města uveden jako Melnikov) také ukrajinský učitel Alexandr Jakavlevič Dmitrenko. Za „internacionální pomoc v roce 1968 a rozsáhlou politickou výchovnou práci mezi občany“ získali čestné občanství podplukovník M. Ch. Kušajev a major Vasilij Antonovič Konovalov.

Jaroslav Procházka (učitel)

Jaroslav Procházka (27. ledna 1889 Bohuňovice – 1. února 1976 Trutnov) byl český filolog, historik, učitel, profesor gymnázia v Trutnově, vlastivědný pracovník a tvůrce českého názvosloví na Trutnovsku, autor článků ve vlastivědných časopisech a sbornících. Mj. napsal stať o J. A. Komenském.

Většinu svého života svázal s Trutnovem, kde žil a učil od roku 1925. Svými žáky byl považován za velkou autoritu. Na Trutnovsku se zasloužil o vzdělanost regionu i jeho české názvosloví. Byl aktivním publicistou, když před druhou světovou válkou se podílel na vydávání Trutnovských novin a po válce psal příspěvky do Krkonošské pravdy, kde fungoval i jako jazykový korektor. Za normalizace byl donucen odejít ze školství a byl odstaven z veřejného života.

Byl pohřben na městském hřbitově v Trutnově.

Ocenění

Jaroslav Procházka byl u příležitosti 80. narozenin oceněn čestným občanstvím města Trutnova. Dále obdržel titul Zasloužilého učitele a stal se i nositele Řádu práce.

Připomínky

V lednu 2016 se v Trutnově konala vzpomínková akce u příležitosti 40 let od Procházkova úmrtí.

Na budově gymnázia v Trutnově, kde vyučoval, je vlevo od vstupu do gymnázia umístěna ve výšce nad hlavami kolemjdoucích bronzová pamětní portrétní busta s deskou a nápisem „Profesor Jaroslav Procházka, filolog a historik, působil zde v letech 1925 - 1938 a 1945 - 1962“. Vpravo dole na desce se nachází signatura: „P. (Petr) Novák, J. (Jaroměř)“.

Publikace

• Trutnov – 700 let (1959), spoluautor

Karel Bedrna

Prof. JUDr. Karel Bedrna
Povolání	Právník, básník, odbojář, vysokoškolský pedagog
Chybí svobodný obrázek.

Karel Bedrna (23. ledna 1901 Český Brod – 20. ledna 1959 Praha) byl český právník, básník, odbojář a vysokoškolský pedagog.

Byl velitelem partyzánského oddílu a zúčastnil se Slovenského národního povstání.

Přítel Petra Jilemnického. V období Slovenského štátu působil jako předseda soudního senátu v Levoči. Po roce 1945 byl předsedou Národního soudu a z té pozice vynesl rozsudek nad dr. Jozefem Tisem. Zároveň byl vyučujícím na Právnické fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Náměstek ministra kultury a školství.

Je autorem satirické básnické sbírky. Zároveň překládal z němčiny.

Jan Bedrna (1933–2012)

Doc. MUDr. Jan Bedrna, CSc.
Povolání	lékař, chirurg, pedagog
Chybí svobodný obrázek.

Jan Bedrna (24. října 1933 Ostrava-Zábřeh – 1. srpna 2012 Hradec Králové) byl český lékař, syn stejnojmenného lékaře a akademika Jana Bedrny.

Život

Jan Bedrna se sice narodil v roce 1933 v Ostravě, ale hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde Bedrna prožil takřka celý svůj život. Vystudoval státní reálné gymnázium J. K Tyla v Hradci Králové (maturita 1952) a následně v letech 1952–1958 absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po škole krátce v letech 1958–1959 působil jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení nemocnice ve východočeském Rychnově nad Kněžnou.

Většinu své profesní dráhy (1959–2003) však pracoval na chirurgické klinice Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a v letech 1990–2000 byl i jejím přednostou, stejně jako o několik desetiletí dříve jeho otec. Nejprve však na kliniku v říjnu 1959 nastoupil jako sekundární lékař u prof. Jaroslava Procházky. V letech 1961 a 1965 složil atestační zkoušky z chirurgie I. a II. stupně. Po roce 1968 nemohl Bedrna z politických důvodů dále vykonávat práci vysokoškolského pedagoga a nebylo mu umožněno ani obhájit svou disertační práci. Jako odborný asistent sice působil až do roku 1980, ale po roce 1968 po dobu deseti let s ním byly uzavírány ponižující smlouvy jen na dobu půl roku. Obhájit disertaci mohl až v lednu 1990. Obdržel tak titul kandidát věd (CSc.) a hned o rok později v únoru 1991 se po obhajobě habilitace stal docentem chirurgie.

Akademickou kariéru tedy sice přes dvě desetiletí nemohl rozvíjet, ale ve fakultní nemocnici pokračoval dále. V letech 1970–1980 pracoval jako vedoucí lékař detašovaného oddělení chirurgické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice v Nechanicích. Později zastával i pozici zástupce přednosty Kliniky pro léčebně-preventivní péči. V listopadu 1990 vyhrál konkurz na pozici přednosty chirurgické kliniky a v této pozici setrval deset let do roku 2000. Do důchodu odešel k 31. květnu 2003.

Odborně se zaměřoval nejdříve na traumatologii, později na všeobecnou a abdominální chirurgii. Velké zkušenosti měl z oblasti chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek a chirurgické léčby onemocnění tlustého a tenkého střeva. Dlouhodobě se věnoval chirurgické léčbě Crohnovy nemoci, léčbě reziduálních kamenů žlučových cest i problematice hormonálně aktivních tumorů pankreatu.

V roce 1989 spoluzaložil Svaz českých lékařů v Hradci Králové a byl jeho prvním předsedou. Rovněž byl členem řady dalších odborných společností včetně mezinárodní chirurgické společnosti International College of Surgeons. Byl i předsedou revizní komise České chirurgické společnosti, členem České gastroenterologické společnosti i členem čestné rady České lékařské komory v Hradci Králové.

Absolvoval mnoho stáží v Česku i v zahraničí. Napsal několik odborných odborných textů a publikací.

Byl zakládajícím členem obnoveného Rotary klubu Hradec Králové. V roce 2000/01 se stal prezidentem klubu a za svou práci byl oceněn medailí Paul Harris Fellow nesoucí jméno zakladatele hnutí Rotary.

Ocenění

• čestné členství v České chirurgické společnosti (2001)
• čestné členství ve Slovenské chirurgické společnosti
• zlatá medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
• stříbrná medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
• pamětní medaile k 650. výročí založení Univerzity Karlovy
• pamětní medaile k 100. výročí úmrtí prof. MUDr. Eduarda Alberta
• čestný odznak Paul Harris Fellow

Muzeum Krkonoš

Muzeum Krkonoš – Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku je hlavním muzeem Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí a je umístěna v prostorách bývalého augustiniánského kláštera. Muzeum představuje příběh nejvyššího českého pohoří Krkonoš s důrazem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka. Muzeum bylo veřejnosti otevřeno v listopadu 2023. Původní expozice v těchto prostorách zvaná Kámen a život byla otevřena v roce 1984 a byla považována za špičku českého muzejnictví. Uzavřena byla po 33 letech v roce 2017.

Expozice otevřená v roce 2023

Muzeum Krkonoš je umístěno v prostorách barokního kláštera a disponuje 2 500 m² expoziční plochy. Prezentuje několik témat: Krkonoše od vzniku prvních hornin po současnost, Krkonoše ovlivňované lidmi a lidé ovlivňovaní Krkonošemi, největší ekologické katastrofy v Krkonoších, tekoucí vodu jako exponát s chovem živých zvířat i štolu historického dolu. Součástí expozice je Zajímavostí je schodiště ve tvaru DNA.

V expozici je k vidění model mohyly Hanče a Vrbaty či sklenářovické kapličky, modely pralesa, krkonošské arkto-alpinské tundry i historické mapy. V muzeu se rovněž nacházejí prostory pro dočasné výstavy a kavárna. Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí.

Výstavba včetně vybavení stále 340 mil. Kč. Součástí rekonstrukční akce byla výměna veškerých technologií v přízemí i prvním patře budovy někdejšího kláštera. Proběhla kompletní výměna kanalizace, podlah, oprava omítek i statické zajištění některých částí objektu. Došlo k obnově nádvoří a výstavbě vstupního objektu v podobě skály od Romana Kouckého a zavedení bezbariérového přístupu.

Historie

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, který byl následně též pověřen vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku - papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage. Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již dožívajících expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody. Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil. Kč a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.

Návštěvnost

Během prvních třech měsíců provozu expozici Muzea Krkonoš navštívilo 11 tisíc zájemců. Nejvyšší denní návštěvnost přesáhla 800 lidí a za jeden týden přišlo až 3 000 návštěv.

Libor Kristian Stefan

Syn Kristiana Stefana se narodil v Hradci Králové, kde v letech 1867-75 vystudoval gymnázium. Poté studoval na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Během studia nastoupil na vojenskou službu, byl přidělen k 28. pěšímu pluku. V roce 1879 byl jako vojenský lékař v záloze přidělen k budoucí službě v Josefově. Studium zakončil promocí roku 1881. Poté nastoupil kariéru vojenského lékaře a od října 1881 působil v Olomouci. V roce 1882 byl převelen do Chorvatska jako praporní lékař k 22. pěšímu pluku s velitelstvím ve Splitu. V dubnu 1888 byl převelen zpět do Čech ke 102. pěšímu pluku v Benešově u Prahy, kde působil do října 1894 a poté byl převelen jako "plukovní šéflékař" do Mladé Boleslavi. Tam se seznámil s Marií Rosamovou a v roce 1895 se s ní oženil. Společně měli tři děti, Marie během porodu třetího syna zemřela. O děti se pak starala Liborova matka Terezie a sestra Bohumila v Hradci Králové. V roce 1902 se Libor podruhé oženil, vzal si Olgu Hegerovou, neteř své první ženy. Zároveň byl převelen do Vídně, kam se s ním přestěhovala i rodina. V roce 1910 se jim narodil první syn Oto František a o rok později druhý syn Aurelius Anton. V roce 1912 Libor zažádal o penzionování a s rodinou se vrátil do Hradce Králové, kde bydleli na Slezském Předměstí. Na přelomu roku 1913 a 1914 spáchal sebevraždu syn z prvního manželství Libor. Na konci ledna 1914 se narodil syn Ivan. Po vypuknutí 1. světové války byl Libor Kristian Stefan povolán do aktivní služby a byl poslán do Krakova ve funkci přednosty vojenského velitelství zeměbraneckého odboru. V květnu 1915 byl zraněn. V srpnu 1915 byl převelen do Vídně a od roku 1916 působil na ministerstvu zeměbrany. V roce 1918 se manželům narodil další syn, Benignus. Po skončení války byl Libor Kristian převeden do nově vznikající československé armády, byla mu udělena hodnost generála zdravotnictva a velel záložní nemocnici č. 2 v Pardubicích. Ke konci června 1919 byl zproštěn aktivní služby. Libor Kristian zemřel v roce 1926 na infarkt a je pohřben do rodinné hrobky na hřibově na Pouchově.

Ivan Štefan

https://www.vhu.cz/ivan-stefan-podruhe-nacistum-neunikl/

Karel Teubner

Karel Teubner (Hradec Králové – ) byl český velkostatkář působící ve Vídni. Dne 25. února 1908 byl jmenován čestným občanem Hradce Králové. Založil nadaci pro královéhradecké chudé a studující.

František Xaver Gruss

František Xaver Gruss
Povolání	duchovní
Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Gruss (13. května 1820 Jablonné – 6. srpna 1867 Hradec Králové) byl římskokatolický duchovní, kanovník při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové.

Dne 15. července 1845 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1851 byl obřadníkem biskupa Karla Hanla. Poté půl roku učil náboženství na gymnáziu v Hradci Králové. V listopadu 1852 se stal místoředitelem (zástupcem ředitele) biskupského semináře v Hradci Králové, v prosinci 1859 konsistorním radou. V září 1867 byl jmenován ředitelem (rektorem) bohosloveckého semináře Borromeum.

Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.

Josef Leiner

Josef Leiner
Povolání	vojenský důstojník, generál
Chybí svobodný obrázek.

Josef Leiner (16. března 1871 Hluboká – 10. února 1925 Hradec Králové) byl český vojenský důstojník a generál V. hodnostní třídy.

Josef Leiner získal všeobecné vzdělání na reálce v Českých Budějovicích, kterou absolvoval v letech 1882–1888. Následně se vydal na dráhu vojáku a v letech 1888–1892 vystudoval kadetní školu dělostřelectva (Artillerie-Kadetten-Schule) ve Vídni. Vzdělání si doplnil i na důstojnické škole v Josefově v letech 1903–1904. Od září 1892 působil jako dělostřelecký důstojník, postupně v Terezíně, Josefově, Hradci Králové a Litoměřicích. V roce 1909 se stal velitelem baterie, o pět let později (1914) velitelem dělostřelecké baterie, oddílu, pluku na ruské frontě. Od září 1917 velel dělostřeleckému pluku na italské frontě, kde byl v říjnu 1918 zajat. V březnu 1919 byl přijat do branné moci Republiky Československé v hodnosti podplukovníka a působil na posádkovém velitelství v Litoměřicích. V červenci 1919 se stal velitelem 9. lehkého dělostřeleckého pluku a o necelý rok později v červnu 1920 velitelem dělostřelectva 4. divize. Od prosince 1921 působil jako velitel 4. polní dělostřelecké brigády. V dubnu 1924 přestal ze zdravotních důvodů svou funkci vykonávat a na konci téhož roku byl povýšen na generála V. hodnostní třídy. Zemřel jen o pár týdnů později v únoru 1925. Pohřben byl na vojenském hřbitově v Pouchově.

Vývoj důstojnických hodností

• 18. srpna 1892 – kadet rakousko-uherské branné moci
• 1. listopadu 1893 – poručík rakousko-uherské branné moci
• 1. května 1897 – nadporučík rakousko-uherské branné moci
• 1. května 1907 – setník rakousko-uherské branné moci
• 1. září 1915 – major rakousko-uherské branné moci
• 1. listopadu 1917 – podplukovník rakousko-uherské branné moci
• 28. března 1919 – podplukovník dělostřelectva
• 19. listopadu 1920 – plukovník dělostřelectva
• 31. prosince 1924 – generál V. hodnostní třídy

Podrobný průběh vojenské služby

• srpen 1892 – květen 1897 – velitel dělostřelecké čety Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
• květen 1897 – listopad 1900 – praporní pobočník Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
• listopad 1900 – říjen 1903 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
• říjen 1903 – říjen 1904 – vojenské studium, Josefov
• říjen 1904 – květen 1907 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
• květen 1907 – květen 1908 – velitel dělostřelecké baterie Divisního dělostřeleckého pluku č. 25, Josefov
• květen 1908 – leden 1909 – velitel Zeměbranecké kanonové baterie č. 2/9, Hradec Králové
• leden 1909 – květen 1915 – velitel dělostřelecké baterie Zeměbraneckého polního houfnicového oddílu č. 26, Litoměřice a bojiště ve východní Evropě
• květen 1915 – září 1916 – velitel oddílu Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
• září 1916 – prosinec 1916 – velitel Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
• prosinec 1916 – říjen 1918 – velitel Těžkého polního dělostřeleckého pluku č. 29, bojiště v Itálii a ve východní Evropě
• říjen 1918 – březen 1919 – mimo službu
• březen 1919 – červenec 1919 – dělostřelecký referent posádkového velitelství, Litoměřice
• červenec 1919 – červen 1920 – velitel Dělostřeleckého pluku č. 9, slovenské válčiště a Žilina
• červen 1920 – prosinec 1921 – velitel Velitelství dělostřelectva 4. divise, Hradec Králové
• prosinec 1921 – únor 1925 – velitel Polní dělostřelecké brigády 4, Hradec Králové

Georg von Isakovics

Georg von Isakovics
Povolání	rytmistr
Chybí svobodný obrázek.

Georg von Isakovics (22. ledna 1793 Sremska Mitrovica, Vojvodina, Srbsko – 24. září 1870 Hradec Králové) byl rytmistr husarského pluku.

Rytíř ruského řádu svatého Vladimíra a nositel armádního kříže.

V roce 1813 se účastnil bitvy u Lipska. Dle rodové tradice byl v suitě důstojníků, která v roce 1814 doprovázela Napoleona na ostrov Elba.

Majitel domů v Hradci Králové na Malém náměstí (čp. 115) a v Tomkově ulici (čp. 177).

Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.

Jan Evangelista Pažout

Jan Evangelista Pažout (1795/96–1862), městský děkan a kanovník v Hradci Králové.

V letech 1825–1829 byl vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích.

Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.

František Xaver Herrmann

František Xaver Herrmann
Povolání	kupec, písař
Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Herrmann (1807–1872), zkráceně František X. Herrmann či jen František Herrmann, byl český mydlář, kupec a písař, otec literátů Gustava Vratislava Herrmanna, Emila Hermanna a Ignáta Herrmanna. Např. Ignát Herrmann se o svém otci zmiňuje i ve svých literárních dílech (např. Blednoucí obrázky).

Rodina

František Xaver Herrmann se narodil do rodiny mydlářského tovaryše Antonína (Josefa?) Herrmanna z Žacléře, který se na konci 18. století přestěhoval do Hradce Králové. Dne 2. srpna 1836 si vzal za manželku Kateřinu rozenou Pospíšilovou (narozena 18. října 1816), čtvrtou dceru nakladatele a překladatele Jana Hostivíta Pospíšila.

Život

František Xaver se vyučil kupcem a kolem roku 1839 si v Hradci Králové otevřel na Velkém náměstí (čp. 157) vlastní kupecký krám. Na jaře 1851 s rodinou (manželkou a pěti dětmi) odcestoval do Ameriky. Uvádí se, že jej pro to snad vedl pocit nesvobody po revoluci v Rakouském císařství v roce 1848. Cestou (na moři před Kubou a Haiti) se jim narodila ještě dcera. V Texasu koupili farmu německého vystěhovalce, ale farmaření nebylo úspěšné. Navíc jim během jednoho měsíce zemřely dvě děti a jeho manželka onemocněla. Proto se rodina vrátila zpět do Čech. Po návratu koupil Herrmann Horní Mlýn u Chotěboře, kde se do rodiny narodilo další dítě syn Ignát. Ani na novém místě se rodině příliš finančně nedařilo, což souviselo už s tím, že Herrmann mlynářskému řemeslu nerozuměl. Pravděpodobně v roce 1857 se vrátili do Hradce Králové, kde se František Xaver Herrmann stal písařem v kanceláři dr. Flanderky (za pouhých 12 zlatých měsíčně). Rodina finančně živořila až do jeho smrti.

Význam osoby Františka Xavera Herrmanna tkví zejména v tom, že jím uskutečněný přesun rodiny do Ameriky se odrazil v literatuře. Františkův syn Gustav Vratislav Herrmann jako první do české povídky zapojil motivy z Ameriky, když v povídkách Osada u Červené řeky (1865) a Pohorský lovec (1869) uplatnil právě zkušenosti z pobytu v USA. Ignát Herrmann ve svých dílech také vzpomínal na otce a nedostatek peněz v rodině.

Návštěvnost památek a muzeí v Královéhradeckém kraji

https://tourdata.cz/data/navstevnost-turistickych-cilu-2022-kralovehradecky-kraj/

Historie královéhradeckého gymnaziálního školství

300 let královéhradeckého gymnasia a 600 let latinských škol v Hradci Králové

https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:746689dd-f01b-4184-804c-7d75e4e31aab?page=uuid:941e3c45-bb29-11e4-89f4-00155d010f03&fulltext=%C5%A1venda%20franti%C5%A1ek

Návštěvnost Muzea východních Čech

Zpravodaj, Krajské muzeum východních Čech https://kramerius.svkhk.cz/periodical/uuid:0368873b-540c-4d07-9477-348e0be77a07

Návštěvnost Muzea východních Čech

Rok	celkem	školní mládež	v hromadných výpravách	cizinci
1976	12 635	6328	632	1053

Návštěvnost muzea U Švagerků

Rok	Celkem	školní mládež	v hromadných výpravách	cizinci
1976	2 187	1265	458	121

Lázeňství

https://celyoturismu.cz/lazenstvi-v-ceske-republice/

https://theses.cz/id/y8etva/Diplomova_prace_Lucie_Rihova_Ceske_lazenstvi_jako_evropsk.pdf

https://www.npu.cz/cs/o-nas/veda-a-vyzkum/projekty-a-granty/91457-lazne-a-lazenstvi-v-ceske-republice-v-kontextu-svetoveho-vyvoje-lazenstvi

Seznam lázeňských míst

https://www.mzcr.cz/seznam-lazenskych-mist-v-cr/

Lázně Železnice

Lázně Železnice jsou bývalé lázně v městě Železnice poblíž Jičína v Královéhradeckém kraji.

lázně: https://www.wikidata.org/wiki/Q107093360

vyhláška o zrušení lázní z roku 2004 (viz wikidata)

Krátká noticka v Jičínských novinách z 15. září 1904 uvádí "Lázně slatinné, které loňského roku vystavěl p. poštmistr Vondrák v Železnici a které letošním rokem otevřeny byly, prodal p. Vondrák obci Železnické, z příčin, jež nám nejsou známy, za 12.000 zl."

Lázeňský park Lázně Bohdaneč

Park byl založen krátce po vzniku lázní. Je rozdělen na přední parkovou a zadní lesoparkovou část. Přední část je udržována a protkána řadou cestiček, zadní část pozvolna přechází ve volnou krajinu.

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/lazensky-pak-v-bohdanci

https://botany.cz/cs/lazne-bohdanec/

https://pamatkovykatalog.cz/park-18230772 (park je památkově chráněn)

Lázně Bělohrad (lázně)

Lázně Bělohrad či Anenské slatinné lázně (pův. v němčině das Anna Moorbad) jsou léčebné lázně umístěné na východním okraji stejnojmenného města. Provozuje je akciová společnost Lázně Bělohrad a.s.

Slatinné lázně založila v roce 1885 Anna hraběnka z Asseburgu a již o několik let později byl vystavěn velký lázeňský dům. V roce 1901 byl v nedalekém lázeňském parku Bažantnice objeven pramen, později pojmenovaný jako Anna-Mariánský pramen, čímž byl zaručen další rozvoj lázní.

Lázně se zaměřují zejména na léčbu pohybového aparátu a dále na léčbu neurologických, gynekologických, onkologických a kožních onemocnění.

Historie

Počátky lázeňství

Historie lázeňství v Bělohradě se začala psát v poslední třetině 19. století. V roce 1872 zdejší panství koupil od hraběte Alfreda Aichelburga pražský průmyslník a politik rytíř Maximilian Dormitzer. Ten na levém břehu říčky Javorky (na pozdějším Jiráskově nábřeží) nechal postavit dřevěnou boudu se třemi koupelnami. Vodové vanové koupele zde ovšem byly prováděny pouze za účelem očistným, nikoliv léčebným. A měly jen sezónní charakter, poskytovány byly pouze v létě.

V roce 2020 byl na půdě místního Památníku Karla Václava Raise nalezen nový doklad o počátcích zdejšího lázeňství. Z něj vychází, že první pokusy s léčivostí místní rašeliny prováděl MUDr. Ludvík Hornov před rokem 1881, tedy za Maxmiliána Dormitzera.

Vznik slatinných lázní jako takových je však opravdu spojen až s pruskou hraběnkou Annou z Asseburgu, roz. baronky von Kleist, která panství koupila v roce 1883. O dva roky později v roce 1885) – provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. Stalo se tak na popud bratra místního hlavního lesmistra majora Schuberta, který trpěl vleklým revmatismem a v řadě lázní se neúspěšně léčil. Právě Schubert navrhl využít slatinu z Bažantnice, která byla do té doby jen palivem v cukrovaru. Za spolupráce se zámeckým lékařem Mindlem byly připraveny první slatinné koupele ve starých vanových koupelích, které dala hraběnka k dispozici. Výsledek dopadl nad očekávání dobře a účinnost místní slatiny se začala rychle šířit. Brzy bylo k dispozici již šest koupelen. V každé z nich se nacházela vana pro očistnou koupel, pohovka, stolek, židle a také zvonek pro zavolání lázeňského.

Vlastní slatinná koupel byla připravována v kotelně, když byla slatina mísena s vodou a přihřívána párou. Právě kotelna byla jedinou zděnou stavbou. Koupelny byly pouze dřevěné. Poptávka leckdy převyšovala kapacitní možnosti. Denní kapacita stanovená na 60 koupelí nestačila 80 žadatelům.

Na hraběnčinu počest byly vznikající lázně pojmenovány jako Anenské.

Úřední uznání a vznik prvního lázeňského domu

Další důležitý mezník nastal v roce 1888. Úřady si rychle všimly stoupající návštěvnosti lázní i jejich účinků a dobré povinnosti a okresní úřad v Jičíně proto nařídil komisionální šetření. To proběhlo dne 18. dubna a jeho výsledky potvrdily příznivé účinky slatiny. Lázně tak byly úředně uznány za léčivé a získaly povolení inzerce v novinách a zejména užívat označení sirné slatinné lázně. Rašelina a slatina se těžily v místním parku Bažantnice, na což odkazují jezírka v tomto parku.

V roce 1889 byla okresním hejtmanstvím v Jičíně povolena stavba nového lázeňského domu. V roce 1890/91 tak byl na lázeňských pozemcích vystavěn a dokončen první velký lázeňský dům ve švýcarském stylu. Výstavba zděné budovy stála 50 tisíc zlatých.

Centrální část budovy byla patrová. V přízemí byla umístěna pokladna, čekárna a kotelna s přípravnou koupelí. V patře se nacházely lázeňské pokoje. V budově bylo zavedeno ústřední topení a elektrické zvonění. V obou bočních křídlech budovy se podávaly koupele ve 12 kabinách (které byly větší než ty původní) a a toto původní uspořádání procedur zůstalo zachováno dodnes.

Dne 20. června 1892 byly lázně výnosem c. k. místodržitelství v Praze uznány jako lázeňské léčebné místo ("ústav veřejný léčebný"). Stejný úřad v roce 1893 povolil dalším výnosem i vybírání lázeňské taxy.

Zájem o léčbu v Bělohradě dále rostl, a tak bylo rozhodnuto o rozšíření kapacit. V roce 1894 tak bylo vybudováno dalších šest koupelen (v obou křídlech po třech), čímž se jejich počet zvýšil o 50 % na 18. Stavební povolení bylo vydáno 12. března a již 26. června bylo uděleno i povolení k používání stavby.

Úspěchy a nárůst zájmu o lázně

Místní slatina byla vyznamenána na II. mezinárodní výstavě lékarnické v Praze (1896) diplomem s právem ražení stříbrné medaile a na výstavě ve Vídni (1903) čestným uznáním a velkou zlatou medailí.

O rozvoji lázní svědčí i přehled provedených koupelí a počtu hostů v jednotlivých letech:

• 1887: 1 873 slatinných koupelí pro 204 nemocných a cca 400 dalších osob
• 1888: 2 168 slatinných koupelí pro 258 nemocných a cca 500 dalších osob
• 1889: 3 239 slatinných koupelí pro 359 nemocných a cca 800 dalších osob
• 1890: 3 482 slatinných koupelí pro 402 nemocných a cca 1000 dalších osob
• 1891: 3 603 slatinných koupelí, 586 koupelí rukou a nohou a 127 obyčejných koupelí
• 1892: 4 140 slatinných koupelí, 425 koupelí rukou a nohou a 152 obyčejných koupelí
• 1893: 5 202 slatinných koupelí, 663 koupelí rukou a nohou a 67 obyčejných koupelí

Růst zájmu o lázně byl zřejmý i na konci 19. století:

Následující přehled uvádí, kolik osob navštívilo lázně v jednotlivých letech:

• 1897: 652 osob
• 1898: 751 osob
• 1899: 789 osob
• 1900: 900 osob

V roce 1899 byla u lázní postavena lázeňská restaurace a Václav Vlach naproti lázním postavil hotel se 36 pokoji.

V roce 1900 lázně obsluhovali dva lékaři: MUDr. Alois Mindl a MUDr. Josef Lelek. Lázeňská sezona tehdy začínala v průběhu května a končila 30. září.

Rozvoj během 1. poloviny 20. století

Další rozmach přišel na počátku 20. století, když bylo roku 1901 v tzv. Bažantnici vyhloubeno osm vrtů. Stalo se tak na popud léčitele a dobrodince Roberta Schuberta/Huberta, majora ve výslužbě, bratra zemřelého správce panství Jindřicha Schuberta. Jedním z vrtů byl arzenoželezitý/sirnoželezitý pramen (železitá kyselka), který byl následně pojmenován jako Anna-Mariánský (též Annamariánský či pramen Anna-Marie). Pramen získal speciální úpravu s altánem. K pitným kúrám se sice hodil, nikdy však nebyl uznán jako léčivý.

V dobovém tisku se dochovaly noticky o návštěvnosti lázní v průběhu roku:

• 1903
  • do 31. července 862 lázeňských hostů
• 1904
  • do 28. července navštívilo lázně 1001 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty
  • do 7. září navštívilo lázně 1337 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty
• 1905
  • do 11. srpna navštívilo lázně 1252 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty Pro srovnání lázně Luhačovice dosáhly 12. srpna hranice tří tisíc hostů
  • do 31. srpna 1321 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty
  • do 6. září 1453 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty
• 1906
  • do 6. července 739 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty

- Velichovky - do 22. července 1904 navštívilo lázně 281 lázeňských hostů

V roce 1905 bylo ministerstvem vnitra (výnosem z 3. března) povoleno přejmenování města Bělohrad na Lázně Bělohrad.

V roce 1911 lázně nabízely kromě slatinných koupelí také koupele vápenaté, sirnaté, železité, jehličnaté a uhličnaté. Indikace byly následující: "dna, hostec, reumatis, ischias, neurastenie, slabost, veškeré ženské nemoce, krtičnatost, vleklé osutiny kožní." Dobová reklama zároveň uváděla, že se jedná o překrásné letní sídlo s koupelemi rybničními (též pro dítky), v nabídce byly i loďky. K dispozici byla restaurace, tenis či ruský kuželník.

V roce 1914 došlo k dalšímu rozšíření lázeňského domu a počtu tamních koupelen. Nově bylo k dispozici 24 koupelen pro slatinné koupele. V každé takové koupelně byla vana na slatinnou koupel a další pro očistnou vodní koupel se sprchou. Před každou koupelnovou kabinou byly navíc dvě odpočívací kabiny s pohovkami. Zároveň také vzniklo pět kabin pro uhličité koupele. Ve stejném roce byl však provoz lázní omezen vypuknutím první světové války. Za válečného konfliktu jezdilo málo hostů a provoz trpěl i nedostatkem uhlí na ohřátí slatiny a vody. Lázeňské sezony se výrazně zkrátily, začínaly až v polovině července. Kvůli problémy se zásobováním bylo dokonce zahájení sezony ohroženo.

Po válce situaci kolem lázní řešila lázeňská komise, jejímiž členy byl starosta města jako její předseda, dále majitel lázní (příp. jeho zástupce), jeden zástupce za lázeňské lékaře, jeden zástupce za Občanskou záložnu ve městě a dále osm zástupců místních obyvatel volených městským zastupitelstvem. Právě tato komise předkládala každoročně zprávu o sezoně politické zemské správě. Komise se starala také o konání kulturních a společenských akcí a o propagaci lázní i města. O využití prostředků z obecním úřadem vybrané lázeňské taxy rozhodovala právě komise s nutností schválení obecním zastupitelstvem.

Zájem o lázně dále stoupal, což dokládá údaj, že v roce 1920 bylo připraveno 15 326 slatinných koupelí. V tu dobu v lázních pracovali tři lázeňští lékaři: Mindl, Lelek, Peluněk.

Rozvoji lázní pomohla i pozemková reforma v letech 1923 až 1925, kdy obec získala řadu pozemků. Město tehdy získalo nový úpravný vzhled, vznikly celé nové čtvrti.

Po zakladatelce převzali lázně její dcera Helena Merveldtová a později Helenin syn Bernhard Merveldt, kteří pokračovali ve zvelebování lázní. Bernard se stal předsedou Společenstva pro podporu lázeňského duchu, které nechalo podle projektu stavitele z Hořic Jindřicha Maliny a pod patronací MUDr. Jana Levita postavit nový lázeňský Grand-hotel Urban.

V roce 1936 byl tedy areál obohacen o nový komfortní Grand-hotel Urban, později nazvaný jen jako hotel Grand. Slavnostního otevření dne 31. května se zúčastnila celá řada významných osobností. Nájemcem hotelu se stal Bohumil Urban z Prahy, hoteliér, který měl i zahraniční zkušenosti. Hotel o 50 pokojích provozoval v prvních letech nájemce Vilém Friedrich. Hotel byl od začátku přímo propojen s lázeňskou budovou, kde probíhaly procedury. V sezoně 1939 zde proběhlo takřka 10 tisíc slatinných koupelí.

Krátce na to koupil tehdejší řídící a inspekční lékař lázní MUDr. Josef Janeček bývalý hotel U lázní a v roce 1937 jej upravil na Vodoléčebný a vyšetřovací ústav (později transformováno na hotel Janeček) naproti hotelu Grand.

Lázně od začátku patřily pod bělohradský velkostatek a byly provozovány ve vlastní režii. Druhá světová válka přinesla stejně jako ta první úbytek hostů a ekonomické problémy. Za války byly lázeňské prostory zabrány pro Hitlerjugend.

Nicméně v roce 1943 bylo rozhodnuto postavit novou lázeňskou budovu s hotelem. Projektu se ujal pražský architekt Jaroslav Kincl. Lázně měly disponovat 30 kabinami pro slatinné koupele a ke každé z nich měly ještě náležet tři kabiny pro zábaly. Zachován měl být způsob přípravy koupelí vanami přiváženými z přípravny. Lázně měly být rozděleny na pánské a dámské oddělení. Hotel měl mít k dispozici 100 pokojů.

Vývoj po roce 1945

Po roce 1948 byl velkostatek i lázně znárodněny a začala nová etapa v historii lázní. Národním správcem se stal Ing. Josef Ambros. Lázně pak patřily pod Ústřední národní pojišťovnu, Ústřední radu odborů a správu Československých státních lázní.

Začátkem 80. let došlo k oživení lázní, když byl po rekonstrukci znovu otevřen Vodoléčebný ústav.

V roce 1956 byl navrtán druhý minerální pramen.

V roce 1957 vznikla ve vile Esplan dětská ozdravovna nemocí pohybového ústrojí.

V roku 1963 vznikla ve vile Esplanade léčebna nemocí pohybového ústrojí pro děti a dorost se samostatným oddělením rehabilitace a učebnami základní školy.

Po administrativní stránce byly lázně dlouhodobě do roku 1989 součástí lázní Poděbrady.

Změny a modernizace po roce 1989

Po roce 1989 došlo k restitucím. Část majetku byla vrácena rodině MUDr. Janečka, další část byla privatizována. V roce 1991 vznikl malý rehabilitační bazén. Privatizace byla připravena již v roce 1991, ale původně se počítalo s tím, že dětská léčebna zůstane pod státní správou. Nakonec byly privatizovány lázně celé formou přímého prodeje restituentovi. Tím byl Ing. Janeček a jeho sestra MUDr. Janečková. Nakonec bylo nutné vytvořit akciovou společnost.

Rozhodnutím Fondu národního majetku byla 1. května 1992 založena akciová společnost, vzniklá vyčleněním ze státního podniku Státní léčebné lázně Poděbrady.

V roce 1992 byla založena nová samostatná akciová společnost, která se vrátila k původnímu názvu Anenské slatinné lázně. V roce 1995 vstoupila do této společnosti PURO-KLIMA, a.s., a zahájila další rozvoj lázní.

V závěru téhož roku (1995) byl do provozu uveden tehdy nově postavený lázeňský hotel Anna Marie. V roce 1998 byla provedena dostavba léčebného pavilonu a zrcadlová dostavba hotelu Grand, díky níž vznikla nová moderní kuchyně s jídelnou a také 41 lůžek v komfortních pokojích.

V dalších letech byla zrealizována rekonstrukce vily Karluška v původním stylu (nově jako ubytovací zařízení), kompletně byl zmodernizován lázeňský hotel Janeček a zrekonstruována byla i vila Stefanie. V roce 2003 byl přistavěn rehabilitační bazén a na konci roku 2005 došlo k rekonstrukci celého balneologického provozu. V roce 2008 byly jednotlivé hotely propojeny zastřešenými spojovacími lávkami.

Dne 22. září 2009 došlo k dokončení největšího projektu v historii lázní. Slavnostně otevřen byl čtyřhvězdičkový hotelový Spa resort Tree of Life. Na slavnostním otevření byli hosté z 10 zemí světa, nechyběla ani tehdejší první dáma České republiky Livia Klausová. Výstavba byla podpořena dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a na spolufinancování se podílela i Komerční banka.

V roce 2014 bylo v rámci hotelu Grand otevřeno registrované zařízení sociálních služeb, Domov Vitalita.

Od roku 2020 nabízí své služby Rehabilitační ústav Bělohrad v nově zrekonstruovaných prostorách. V roce 2021 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy dětských lázní.

Významní hosté

• Karel Václav Rais, spisovatel
• Karel Moor, dirigent a hudební skladatel
• Eliška Krásnohorská, spisovatelka
• Karel Jaromír Erben, spisovatel
• Ignát Hermann, spisovatel
• Adolf Wenig, spisovatel
• Josef Svatopluk Machar, spisovatel
• Jan Malát, hudební skladatel a pedagog
• Bohumil Kafka, sochař
• Jan Ladislav Sýkora, teolog, kněz a rektor Univerzity Karlovy
• Josef Thomayer, lékař a spisovatel
• Antonín Frič, přírodovědec
• Jan Levit, věhlasný chirurg, oběť holocaustu
• Antonín Švehla, politik, poslanec a dlouholetý premiér
• Karel Baxa, politik, právník, pražský starosta a primátor a první předseda ústavního soudu
• František Bayer, vládní rada
• Josef Žďárský, říšský poslanec
• Rudolf Pavlata, dirigent orchestru Národního divadla
• Josef Markus, dirigent orchestru Národního divadla

Areál

Budovy

Součástí areálu je několik budov:

• hotel Grand (hlavní budova: ubytování, stravování, léčebné procedury, bazén)
• hotel Janeček (ubytování, propojené chodbou s hotely Grand a Anna Marie)
• hotel Anna Marie (ubytování, propojené chodbou s hotely Grand a Janeček)
• vila Karluška
• vila Stefanie
• Tree of Life Spa Resort

K lázním patří jako součást ubytovací kapacity také hotel Bohumilka a penzion Věžička v centru města, asi 200 m od vlastního lázeňského areálu.

Lázeňský park

Lázeňské budovy jsou obklopeny menším parkem. Před hotelem Grand se nachází kašna a také plastika.

Před hotelem Grand se nachází plastika z hořického pískovce od Jiřího Sehnala nazvaná Kompozice. Vznikla v roce 1989.

Poblíž hotelu Janeček byl v roce 2018 u příležitosti nedožitých 85. let vysazeno po Česku 85 stromů dobré vůle, připomínající osobnost a charitativní aktivity Olgy Havlové. Bělohradská lípa malolistá byla vysazena dne 26. května 2018.

V malém parčíku na rohu Lázeňské a Jínovy mezi lázeňskou budovou hotelu Grand a sokolovnou se nachází socha sv. Anežky České. Plastiku z místního pískovce vytvořili v roce 2011 tehdejší studenti hořické kamenické školy v blízkých Hořicích Martin Gallas a Josef Knap, a to u příležitosti 800. výročí narození sv. Anežky. Autorkou návrhu je absolventka stejné školy Eva Procházková. Sochu posvětil Mons. Josef Kajnek.

Bažantnice (Lázně Bělohrad)

Bažantnice je lázeňský lesopark v Lázních Bělohrad ve východních Čechách.

Rašelina a slatina se těžily právě v parku Bažantnice, na což odkazují malá jezírka u hlavní vycházkové trasy v tomto parku.

Park se nachází v rašelinné lokalitě a zaujímá plochu 51 ha. Kromě lesních porostů tu je zejména u hlavní vycházkové trasy řada jezírek a tůní (např. Černé jezero a Černé jezírko), které jsou pozůstatkem po těžbě rašeliny. Černému jezírku nazývanému též Hraběnčino vévodí ostrůvek se smírčím křížem z roku 1787. Příběh vypráví o hraběnce, která se tu při divoké jízdě utopila i s koněm. Realita je však taková, že křížek se původně nacházel u cesty k Uhlířům, ale překážel při stavbě silnice, a tak byl přemístěn.

Součástí parku jsou oba místní prameny: pramen Bažantnice i pramen Vita (dříve Annamariánský). Kromě dvou altánů s prameny se zde nachází hudební pavilon, ve kterém se o nedělích konají promenádní koncerty.

Po roce 1930 byl park Bažantnice rozdělen na dvě části. Hlavní část Bažantnice začínala u lázní, kde byla umístěna železná branka, která byla v průběhu letní sezony otevírána vždy přes den. Mimo sezónu zůstávala Bažantnice zavřená. Branek do parku bylo celkem pět: kromě té u lázní byly umístěny u vily Trdlicových, u Wagnerovy chalupy, u vchodu do druhé ("nové") Bažantnice a poslední na konci parku, odkud se pokračovalo dále k Byšičkám. Cesty byly každoročně na jaře vysypávány novým pískem. Později byl písek nahrazen asfaltem. 

Další pramen, zvaný „Kolínko“, vyvěral ze stromu u východu k rybníku Pardoubku, další pramen osvěžoval návštěvníky tenisových kurtů vedle bývalé restaurace Bažantnice. Tato restaurace vzniklá z bývalé hájenky byla jedním z nejvýraznějších atributů Bělohradu.

Mimo sezónu byly obě části Bažantnice pro veřejnost uzavřeny. V zimní polovině roku do Bažantnice mohli jen pracovníci, kteří zde těžili a sváželi rašelinu. Ta se svážela malými vozíky po kolejničkách, které dokreslovaly kolorit parku. Poslední zbytky vedoucí přes silnici mezi lázněmi a parkem již byly také odstraněny. V minulosti byly po Bažantnici rozvěšeny ptačí budky, které byly vždy na jaře čištěny a kontrolovány. Mláďata byla kroužkována.

Parkem prochází žlutá a modrá turistická značka a naučná stezka Po stopách K. V. Raise.

Prameny

Roku 1901 v bylo v Bažantnici vyhloubeno osm vrtů. Byly pojmenovány ženskými jmény (např. Terezie, Markéta).

Annamariánský pramen

Nejvýznamnějším z pramenů byl sirnoželezitý pramen (železitá kyselka), který byl následně pojmenován jako Anna-Mariánský (též Annamariánský p., pramen Anna-Marie, Lví p. či kysibelka). Pramen získal speciální úpravu s výtokovou fontánkou s hlavou lva v umístěnou v altánu. Slavnostně zprovozněn byl na den sv. Anny v roce 1901. Tento vrt byl hluboký 52 m.

V roce 1930 byl původní dřevěný altán nahrazen větším novým altánem.

Nějakou dobu nebylo možné kvůli mikrobiologickému znečištění vodu z pramene odebírat.

V roce 2014 prameni požehnal místní farář Grzegorz Puszkiewicz za účasti starosty Pavla Šubra.

V roce 1956 byl proveden nový vrt asi 150 metrů východně od Annamariánského pramene. Teplota tamní vody je 11 °C a klíčový je obsah oxidu uhličitého v rozmezí 1000 až 1050 mg/l.

Pramen Vita

V roce 2022 došlo k úpravě původního Annamariánského pramene s altánem a na jeho místě vznikl nově pojmenovaný pramen Vita. Obsahuje hydrogenuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou vodu. Svým složením je v Česku unikátní. Přináší pozitivní efekt u metabolického syndromu, hyperurikemie, diabetu II. typu ​a dny s kyselým pH moči či u hyperacidity žaludku. Voda z pramene rozpouští hleny, působí protizánětlivě a pomáhá neutralizovat žaludeční kyselinu. Pramen udržuje správa Lázní Bělohrad.

• Teplota: 11,7 °C
• Hloubka: 135 m
• Kyselost (pH): 6,38

Pramen Bažantnice

Pramen Bažantnice vznikl obnovou jednoho ze zmíněných uzavřených vrtů, a to v roce 2002. Ze dvou místních pramenů se nachází blíže lázeňskému komplexu, u tenisových kurtů. O pramen se stará správa lázní. Jedná se o kyselku s železitou příchutí. Obsah minerálních látek i oxidu uhličitého je oproti Annamariánskému prameni přibližně poloviční.

Lázeňský hotel Lázně Bělohrad

Lázeňský hotel je historická novorenesanční budova z let 1893–94 na náměstí K. V. Raise v Lázních Bělohrad. Budobu nechala postavit Občanská záložna.

Budovu navrhl architekt Jan Vejrych, původem z Horní Branné na Semilsku, který stál za celou řadou historizujících, zejména novorenesančních staveb v Čechách, např. budovou chrudimského Průmyslového muzea, městské spořitelny v Jilemnici, přestavbou zámku ve Zruči nad Sázavou či za stavbou Národního domu ve slovinském Mariboru.

Historie

Slavnostní projev při otevření dne 6. června 1894 pronesl místní rodák, spisovatel Karel Václav Rais. Většinu budovy zabral hlavní společenský (divadelní) sál, restaurace a hostinské pokoje. Severní část budovy byla vyhrazena pro záložnu, ochotníky a obec, která tam nastěhovala úředníky, čímž budova sloužila jako radnice. Občanská záložna přistavěla knihovnu a maštale upravila na garáže. V roce 1929 si nedaleko hotelu postavila novou budovu. Radnice se z budovy vystěhovala za Protektorátu Čechy a Morava.

Po druhé světové válce získala budovu nejprve obec (resp. národní výbor), později přešel pod Restaurace a Jídelny, v 70. letech 20. století budovu převzal státní podnik ČSAD Hradec Králové, který celou budovu včetně fasád zrekonstruoval a vybudoval zde rekreační středisko.

Tato stavba měla reprezentovat město i lázně a sloužila i jako radnice. Významný je zejména velký sál s nástěnnými podobiznami českých králů a knížat. Vnitřní malířská i vnější sgrafitová výzdoba byla obnovena v letech 1975–79, když malby restauroval František Koubek.

V roce 2009 budovu koupil od ČSAD Semily podnikatel Pavel Groh. Pokusy budovu prodat skončily neúspěšně. V roce 2017 nabídl vlastník městu někdejší hotel za 36 milionů Kč, radnicí vypracovaný znalecký posudek ale cenu stanovil jen na 15 milionů Kč.

Bažantnice Lázně Bělohrad

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/belohradska-bazantnice

http://www.lazne-belohrad.cz/mesto/atraktivni-mista/bazantnice-bysicka/

https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1717905&ds=1&x=15.5966860&y=50.4236162&z=16

Lázně Mlázovice

https://www.mlazovice.cz/historie-mlazovic/

Masarykův dům (Velichovky)

Masarykův dům

Masarykův dům je hlavní lázeňský dům v lázních Velichovky (č. p. 79). Je v něm poskytována většina lázeňských služeb a zároveň je největším ubytovacím zařízením lázní. Postaven byl ve stylu funkcionalismu. Od roku 1958 je budova chráněna jako kulturní památka.

S jeho výstavbou bylo započato v roce 1923 a o tři roky později byl dokončen. Provoz byl zahájen dne 3. května 1926 a jen o několik týdnů později dne 10. července lázně navštívil tehdejší československý prezident T. G. Masaryk, a právě na jeho počet byla budova pojmenována. Až v roce 1936 bylo dostavěno druhé patro. Na pravém křídle budovy proběhla v letech 2005–2006 (2007) dostavba třetího patra. V roce 2016 byla provedena dalšího patra i na levém křídle, čímž došlo k výškovému sjednocení celé budovy.

Masarykův dům je tak třípatrovou budovou obdélníkového půdorysu. Jeho hlavní (jihovýchodní) průčelí je natočeno do parku a je rozčleněno 13 osami. Na střední ose se umístěn přízemní segmentový rizalit, prosklený vysokými okny, který nahoře v prvním poschodí nese balkon. Po každé straně tohoto rizalitu je šest os, který vyplňují velká segmentová okna, nad nimiž jsou v prvním poschodí dvě sdružená okna s balkonem. Totéž následuje i v druhém poschodí, kde jsou ale balkony již drobnější.

Střecha budovy je plochá. S výjimkou středového rizalitu je po celé délce hlavního průčelí na přízemních prostorách vytvořena terasa, která je přístupná z mezipatra. Hmota přízemí je z boků zaoblena a propojena s terasou. Terasa je vybavena litinovými svítilnami a kašnou s figurálním motivem. Obě boční průčelí (JZ a SV) jsou bez architektonických detailů.

Druhé (severozápadní) průčelí směřované do dvora je rozděleno jako také rizalitem, po jehož obou stranách je fasáda rozdělena šesti osami. V každé ose jsou vždy dvě okna. Ta jsou novodobá dvoukřídlá. Fasáda tu nenese žádné architektonické detaily. V roce 2005 byla díky spojovacímu krčku přistavěna technická přístavba.

Pokoje v budově mají vlastní sociální příslušenství, televizi, lednici a WIFI připojení. Část pokojů je přizpůsobena potřebám pacientů po operacích s totální endoprotézou, kteří mají k dispozici i vlastní jídelnu.

--

https://www.pamatkovykatalog.cz/lazensky-dum-12861783

Lázně Velichovky

Letecký pohled na lázeňský areál v roce 2011

Lázně Velichovky jsou lázně v obci Velichovky ve východních Čechách poblíž Jaroměře. Provádí se zde hlavně slatinné koupele vhodné pro léčbu nemocí kloubů, svalů nebo páteře.

Založeny byly v roce 1897, o rok později byly zprovozněny. Provoz lázní byl dvakrát přerušen. Poprvé během 2. světové války a podruhé v letech 2013–2015.

Publikace Československá republika ve stručném zeměpisném přehledu řadí Velichovky mezi tzv. místní lázně (v té době jich v Československu bylo asi 55) s tím, že se jedná o lázně rašelinné, které léčí revma, dnu, ischias, ženské choroby, nervosu, poruchy činnosti srdce a zažívacího ústrojí. Jako zvláštnost je uvedeno, že se jedná o "Perlu českého severovýchodu".

Velichovská slatina

Místní křídová slatinná zemina je v rámci Česka svým složením unikátní svým vysokým obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Díky tomu je velmi účinná zejména v léčbě pohybového aparátu. Ložisko má zásobu ještě na 150 až 200 let.

Kapacita

Patří k menším českým lázním.

V období první republiky se počet lůžek pohyboval mezi 180 až 240. V roce 1984 počet lůžek dosáhl na 391. V roce 2004 činila kapacita lázní 305 lůžek a léčilo se v nich 6 160 pacientů (srovnání: ve Františkových či Mariánských Lázních přes 30 tisíc osob). Zaměstnáno tu bylo 165 lidí.

Areál

Areál lázní je tvořen celou řadou objektů vystavěných nejčastěji ve 20. a 30. letech 20. století, například lázeňský dům Čechie, Slovenka, či Domov, lázeňský dům s kavárnou a kinosálem, součástí lázní je i plovárna z 20. let 20. století, či hudební pavilón. Areál má podobu rozsáhlého lázeňského parku.

Budovy

• Masarykův dům
• Společenský dům (jídelna)
• vila Čechie
• vila Morava
• vila Slovenka
• vila Domov
• Zimní lázně
• vila Zátiší (1899), zde byl ubytován T. G. Masaryk (1926)
• Dům pod kaštany (restaurace, kinosál)

Stezka bosou nohou

Lázeňský park

Počátky lázeňského parku lze hledat v době vzniku lázní. Stávající podoba pravděpodobně vznikla v meziválečném období. Před hlavní budovou Masarykova domu se nachází ornamentální zahrada, před lázeňskými vilami jednotlivé malé parčíky. Za zmínku stojí i lipová alej, vysazená u příležitosti návštěvy prezidenta Masaryka. To vše spojuje rozsáhlý krajinářský park, který volně přechází do okolní krajiny.

Před Masarykovým domem jsou trvalkové záhony, doplněné místy letničkami. Pěstovány jsou levandule, juky, šuškarda, různé barevné kultivary denivek či plnokvěté žluté surfinie. Z dřevin stojí za zmínku mohutné „smuteční vrby“ (Salix alba subsp. tristis) vysazené snad ještě před druhou světovou válkou, tzv. „hadí smrk“ (Picea abies ʻVirgataʼ).

Naučná tabulka upozorňující na historii koupaliště

Mladší než hlavní lipová alej je javorová alej, která končí na malém prostranství s ozdobnými záhony a plastikou, oblíbenou v období reálného socialismu. Odtud se táhne na mírně svažitém terénu lázeňský park protkaný sítí různě širokých zpevněných cest. Rostou tu jak běžné jehličnaté stromy jsou např. borovice lesní, smrk ztepilý či modřín opadavý (Larix decidua), ale skupina mohutných douglasek tisolistých, jedlovec kanadský či smrk pichlavý, které pocházejí ještě z období první republiky. Naopak katalpa trubačovitá je mladší. Mladý strom katalpy roste i poblíž promenády směřující k lázeňským vilám.

V parku jsou stojánky s dobovými fotografiemi.

V parku se nachází památník vojákům americké armády, kteří Velichovky osvobodily dne 8. května 1945.

Stav prvorepublikového bazénu v roce 2019

Bývalé koupaliště

V roce 1935 vzniklo v parku koupaliště. S výstavbou se začalo 6. května 1935 a již za necelé dva měsíce se dne 23. června 1935 konalo slavnostní otevření. Stavbu projektoval architekt Bohumil Kubeček (?) a provedla stavitelská firma Kubeček a Steklík se sídlem v Jaroměři. Vedle bazénu byla vybudována fontána, která měla význam dekorativní i praktický, neboť stále doplňovala vodu do bazénu. Voda byla dezinfikována modrou skalicí. Snad na počátku 40. let 20. století byl vybudován skokanský můstek o výšce tři metry.

V současné době (2023) je koupaliště dlouhodobě mimo provoz a chátrá. Provozní budova byla dokonce zbourána.

Kubeček: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/30292/LukasovaK_Moderni%20architektura_PP_2008.pdf?sequence=1

Historie

Vznik lázní

Vila Jetty na dobové pohlednici

Klíčovou osobou pro vznik lázní ve Velichovkách byl lékař z blízkých Hořiček, který objevil léčivé účinky zdejší slatiny a využíval ji při léčení revmatických potíží. Proto se snažil přesvědčit majitelky zdejšího panství baronky Bertu Bess-Chrostin a Gabrielu Spens-Boden, aby založily lázně. Obě měly pozitivní zkušenosti ze slatinných lázní v Bohdanči, a tak když vídeňský balneolog Dr. Ludwig velichovskou slatinu odborně prostudoval a doporučil k léčbě, začaly o vybudování lázní vážně uvažovat.

Nejprve ale bylo nutné připravit pozemky. Louky, kde se nacházela slatina, patřily rožnovským sedlákům. Návrh vyměnit tyto neúrodné pozemky za úrodná pole z panství rádi přijali. Významnou roli hrály také finance. Zhotovením stavebních plánů a rozpočtu byl pověřen Ing. F. J. Hellman z Jaroměře. Celková částka se vyšplhala na 400 000 K. Baronky proto také sháněly mezi svými nejbližšími příbuznými potřebný finanční kapitál. V roce 1898 nakonec obě zakladatelky založily na popud Dr. Kutíka a hraběte Harracha z Hrádku u Nechanic akciovou společnost, která se utvořila hlavně z příslušníků místní šlechty. Banka v Jičíně přislíbíla úvěr a byly vypsány akcie v hodnotě po 1 000 K. Baronkám připadly akcie za 72 000 K.

Mezitím již na jaře 1897 byl položen základní kámen lázní a rozeběhla se výstavba první lázeňských objektů. Slavnostní akt posvětil farář z Dubence Alexander Jareš. V rámci počáteční výstavby vznikla lázeňská budova se strojovnou a kotelnou, restaurace s tanečním sálem a klubovnou a dva lázeňské domy pojmenované podle zakladatelek „Vojtěška“ (Berta), později označovaná jako Slovenka, a „Jela“ (Gabriela), později vila Domov. Díky dostatku pracovních sil probíhala výstavba rychle a již v roce 1898 byly objekty dokončeny, díky čemuž mohla být uskutečněno otevření lázní a první sezona. Lázně se tehdy zaměřovaly na léčbu pacientů s kloubními problémy. Na slavnostním předání veřejnosti byl přítomen farář z blízkého Dubence a zemský a říšský poslanec Jan Jaroš.

Prvním lázeňským lékařem se stal Dr. Wil. Sperber. Funkci ředitele lázní zastával nájemce velkostatku Karel Seisser. Účetním se stal jeho syn Karel ml.

Vila Morava

Zejména baronka Berta byla hnacím motorem rozvoje areálu a brzy chtěla lázně dále rozšířit, a tak pozemek na další stavbu poskytla staviteli Ing. F. J. Hellmanovi, který již roku 1899 postavil budovu „Jetty“ (později přejmenována na vilu Zátiší). V roce 1901 došlo k dalšímu rozšíření, když Karel Seisser postavil na darovaném pozemku za 26 000 K budovu „Jenny“ (později vila Čechie). Ve stejném roce dcera baronky Berta postavila za 24 000 K budovu „Skal“ (později přejmenována vila Morava), jež byla roku 1912 prodána Alexandru Herzogovi a roku 1918 ji koupili manželé Němcovi z Hradce Králové. Naproti budově Zátiší získala zdarma pozemek na stavbu slečna poštmistrová Marie Koubková (dnes na tomto místě soukromý domek).

Lázně Dr. Moravce

Lázně se tedy dále rozrůstaly a rozvíjely, a to vcelku úspěšně. Jenže později musela baronka Berta řešit každoroční finanční deficit lázní. Situace byla neudržitelná, a tak baronka stála před rozhodnutím lázně uzavřít nebo prodat. K prodeji nakonec došlo v roce 1907, tedy po deseti letech od začátku výstavby. Velkostatek koupil dosavadní ředitel Karel Seisser za 240 000 K a lázně MUDr. Josef Moravec ze Dvora Králové nad Labem za 130 000 K. Obnos za lázně převzala banka v Jičíně, od níž byl počáteční úvěr a zbytek váznoucího dluhu musel být ještě doplacen (údajně 30 000 K). Tím je ukončena působnost šlechtického rodu Podivínů ve Velichovkách, kterou zahájil Jan Podivín rytíř z Höpflingenu a Bergendorfu roku 1803.

Dr. Moravec zavedl nový pořádek a úsporná opatření. Sám vykonával funkci lékaři i řídil provoz, a tak nebylo potřeba ředitele. Věnoval se i propagaci a vydal secesního průvodce či plakáty. Na jedné budově z budov zřídil sluneční lázně a v přilehlém bukovém lese vzdušné lázně, ohrazené vysokým dřevěným plotem. Ani jedna z těchto inovací se však příliš neujala a brzy zanikly. Moravec lázně vlastnil pět let do 4. prosince 1912.

Lázně Československého ústředí nemocenských pojišťoven v Praze

V roce 1912/18 koupilo od Moravce lázně Československé ústředí nemocenských pokladen (pojišťoven) a díky tomu započala zcela nová éra v historii lázní, a to hned z několika důvodů. Velichovky se staly údajně prvními lázněmi na českém území, kde začali léčit nemocné bez ohledu na jejich majetek (někteří se léčili jen za drobný poplatek, či zcela zdarma).

Dále byly od soukromníků zakoupeny i menší budovy v areálu. Areál bych zmodernizován a všechny budovy se dočkaly nových názvů. Od velkostatku bylo zakoupeno dalších 10 hektarů pozemků na rozšíření lázeňského areálu a parku. Nový velkorysý projekt vypracoval architekt Dr. Milan Babuška. Na podzim 1923 započala stavba nového hlavního lázeňského a léčebného domu. Provoz v něm byl zahájen 3. května 1926. Budova byla na počest návštěvy prezidenta T. G. Masaryka v červenci toho roku pojmenována jako Masarykův dům. Ve stejné době byla zahájena stavba Společenského domu.

V roce 1936 bylo v lázeňském parku vybudováno koupaliště o rozměrech 38 x 18 m, které u hráze dosahovalo hloubky 4 metrů. Do té doby se pacienti mohli koupat v jezírku vzdáleném asi 1,5 km. Koupaliště se dochovalo jen v podobě torza.

Průvodce po Československé republice z roku 1937 popisoval lázně takto (s. 290): "Slatinné lázně tvoří lesnatý soubor v kotlině k V obrácené. R. 1923 lázně byly přebudovány, moderně vypraveny, takže patří k dokonalým a vkusným čsl. slatinným lázním. Mají moderní ústřední lázeňský Masarykův dům (82 p., arch. Babuška, 1925) a několik vil v sadech. Základem léčby jest 6 m mocné ložisko slatiny, 24 rašel. koupelen, 96 potných kabin, elektr. lázně. Indikace: rheumatismus, neuralgie, ischias, dna, ženské choroby, obrny. Lázeň. kapela. Sezona od 1. V. do 30. IX."

Období druhé světové války

V období druhé světové války lázně postupně přestaly sloužit svému účelu. Roku 1942 sem byla přestěhována plicní léčebna z Prosečnice. Na konci března 1945 byly všechny lázeňské budovy vystěhovány a upraveny jako sídlo generálního štábu polního maršála Ferdinanda Schörnera, velitele armád Střed (Mitte). Dne 26. dubna 1945 do Velichovek dokonce přijel na poradu říšský protektor Karl Herrmann Frank.

Vily i Masarykův dům se proměnily v ubytovny pro německé důstojníky.

Dne 8. května 1945 do Velichovek dorazila americká armáda, konkrétně část 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona. Dnes to připomíná pamětní kámen v parku.

Období druhé světové války

Na počátku druhé světové války byl provoz lázní omezován. Kromě pacientů zde ubytovány i německé děti. V březnu 1942 přestaly lázně sloužit svému účelu a z Prosečnice u řeky Sázavy na Benešovsku se sem přesunula plicní léčebna.

Dům, v němž ve Velichovkách bydlel Ferdinand Schörner (stav 2022)

Léčebna byla zrušena k 28. březnu 1945 a všechny budovy byly urychleně připravovány pro potřeby generálního štábu generála Ferdinanda Schörnera, velitele armády Střed (Mitte), který se rozhodl sem umístit svůj hlavní štáb. Zaměstnanci léčebny byli propuštěni, vážně nemocní pacienti byli přemístěni do jiných léčeben a méně nemocní posláni domů.

Se štábem, jehož krycí jméno znělo Florian, přijelo do Velichovek tisíc německých vojáků. Byla zabrána škola, hotel, bývalý hostinec a v mnohých rodinných domcích museli majitelé uvolnit byt pro německé vojáky. Maršál Schörner se ubytoval ve vile po řediteli sanatoria, kde byla zřízena sauna a protiletecký kryt.

Obsazení jednotlivých lázeňských budov:

• Morava – generálové a vyšší němečtí důstojníci
• Slovenka – nižší důstojníci
• Čechie – kancelářské síly a německé ženy
• Domov –příslušníci zbraní SS
• Staré lázně – příslušníci zbraní SS
• Masarykův dům – kanceláře štábu náčelníka gen. por. von Natzmer
• Zimní lázně – spojovací ústředna

Areál byl hermeticky uzavřen, střežen polním četnictvem a příslušníky SS. V okolí kopána kulometná hnízda, zákopy, prováděna příprava ke kruhové obraně. Ve školní zahradě byl zakopán lehký tank. Pod zalesněnou strání, severně od lázní, bylo vybudováno polní letiště. Maršál Schörner měl k dispozici osobní letadlo typu Čáp (Storch).

Dne 26. dubna 1945 zde byl na poradě tehdejší říšský protektor v Čechách a na Moravě K. H. Frank. Údajně ho měl doprovázet i Konrad Henlein. Dne 29. dubna téhož roku přespal v místním hotelu německými vojáky přísně střežený sovětský generál Vlasov. Ve Velichovkách byl i 4. a 5. května.

Dne 5. května po vypuknutí povstání odjel z Velichovek německý oddíl k potlačení povstání ve Dvoře Králové. Vrátil se druhého dne v ranních hodinách a přivezl několik raněných a jednoho mrtvého, který byl pochován v rohu školní zahrady. Přivezeni byli také čtyři členové revolučního národního výboru, kteří tu byli věznění až do 8. května. Potlačení povstání ve Dvoře Králové nad Labem nakonec stálo 17 českých životů.

Dne 6. května 1945 německá delegace, vedená generálem Alfredem Jodlem, v hlavním stanu generála Einsenhowera podepsala předběžnou kapitulaci. O tomto výsledku byl vyrozuměn Ferdinand Schörner, v té době už polní maršál, který tuto kapitulaci odmítl. Německý štáb umístěný ve Flensburgu, žádal západní spojence o pomoc k vyslání svého kurýra do Velichovek.

Dne 7. května 1945 z Flensburgu odlétlo anglické letadlo, na jehož palubě byl jako kurýr německý plukovník generálního štábu Wilhelm Meyer-Detring. Letadlo přistálo v Plzni a dne 8. května 1945 v dopoledních hodinách dorazila kolona amerických bojových vozidel s německým kurýrem do Velichovek. V budově Masarykova domu proběhlo jednání s polním maršálem Ferdinandem Schörnerem, generálem Natzmerem, pplk. Prattnem, mjr. Dowdenem, tlumočníkem kpt. Weberem a plk. Meyerem-Detringem. Po jednání Schörner opustil Velichovky a zároveň odjeli Američané. Na památku tohoto jednání je každý rok dne 8. května pořádána vzpomínková jízda historických vozidel z dob 2. světové války pod názvem „Mise Velichovky“ po trase Plzeň-Praha-Velichovky. V roce 1997 byl v lázeňském parku na upomínku vybudován i památník.

Dne 8. května v dopoledních hodinách přijel do Velichovek ozbrojený konvoj 23. průzkumné squadrony, která byla součástí 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona. Konvoj pod velením pplk. Roberta H. Pratta přivezl kurýra Dönitzova štábu plk. Majera Detringena k doručení kapitulace německé armády. Schörner před jejich příjezdem odlétl a jednání proběhla s jeho zástupcem. Krátce na to německý štáb, v posledních hodinách, opustil Velichovky. Vzápětí odjel i konvoj americké armády.

Sovětská armáda ještě 9. května ve večerních hodinách sváděla úporný boj na přístupech k Náchodu z Polska. Jaroměře dosáhla 10. května v 07:10 a teprve potom pokračovala v dalším postupu na západ. Velichovky byly oficiálně osvobozeny až 11. května 1945.

Období po druhé světové válce: státní lázně

Léčba byla obnovena dne 15. července 1945, tehdy však zatím jen v polovině provozních místností. Tato první poválečná sezóna skončila 31. října 1945. Provoz všech místností byl obnoven od 1. května 1946. To už v lázních pracovalo na 80 zaměstnanců.

V roce 1947 byly postupně zbourány budovy Starých lázní, postavené v roce 1897. V provozu byly do zprovoznění Masarykova domu (do roku 1926), následně byly využívány byty pro zaměstnance lázní. V říjnu 1947 byla zahájeno rozšíření Společenského domu. V přízemní přístavbě byla rozšířena kuchyň a jídelna, v nově vybudovaném patře byly vybudovány kanceláře. Díky tomu, že se pracovalo i přes zimu byly již v červenci 1948 práce dokončeny. Počet zaměstnanců se zvýšil na 118 a počet léčených pacientů stoupl na 3 898 osob.

V dalších letech se prodlužovala délka léčebné sezóny až bylo v roce 1954 dosaženo celoročního provozu. Pouze zpravidla od poloviny ledna do poloviny prosince byla provozní pauza, v rámci níž byla prováděna oprava provozních částí i jednotlivých budov.

Dne 1. ledna 1957 byly lázně převzaty státem a zařazeny mezi Československé státní lázně a zřídla s pobočkami Lázních Bělohrad, Bohdaneč a Běloves s ředitelstvím ve Velichovkách. Po deseti letech bylo v roce 1967 místní ředitelství zrušeno a všechny pobočky přešly pod ředitelství v Poděbradech.

V letech 1960–1962 byly tzv. Zimní lázně zvýšeny o jedno poschodí, díky čemuž došlo k rozšíření lůžkové kapacity. Tu ale stále snižoval fakt, že mnoho místností v některých budovách nadále sloužilo jako byty pro zaměstnance. Až v 80. letech 20. století bylo vybudováno pět bytových jednotek a později i budovy s devíti byty, díky čemuž byly postupně pokoje v původních budovách uvolněny pro potřeby lázeňských hostů. V 80. letech 20. století byla provedena generální oprava levé poloviny Masarykova domu. Druhá polovina hlavní léčebné budovy byla zrekonstruována o několik let později.

Promenáda mezi vilami v roce 2010

Situace po roce 1989: noví provozovatelé

Dne 1. května 1992 byla založena nová akciová společnost Lázně Velichovky. Před rokem 2005 byla opraveny nákladem 90 mil. Kč lázeňské vily Domov, Zátiší, Slovenka, Morava a Čechie. Do konce roku 2006 bylo v plánu opravit Masarykův dům (za asi 200 milionů Kč).

Stejná společnost lázně provozovala až do roku 2013, kdyby byly lázně podruhé ve své historii uzavřeny. Lázeňský provoz byl ukončen kvůli zadlužení v létě 2013. V roce 2014 koupila opuštěný areál lázní společnost KARSIT HOLDING s.r.o., která se pustila do rekonstrukce s cílem zachovat prvorepublikového ducha areálu. Původně se plánovalo zde vytvořit zejména domov pro seniory, ale nakonec došlo k obnově lázní. První pacienti byli přivítáni dne 4. dubna 2015. V té době byli v provozu jen nově zrekonstruovaný Masarykův dům a vila Domov. Do konce roku lázně poskytly péči necelým 1 900 klientům. Lázně používají název Velichovky 1897, společnost provozující lázně se nazývá Lázně 1897, s.r.o., založená roku 2014.

Další info viz: https://www.lecebnelazne.cz/profiles/42-lazne-1897-s-r-o

https://www.komora-khk.cz/novinky/lazne-1897-s-r-o-prestaveni-clena-krajske-hospodarske-komory-khk-jednatelstvi-nachod/

Návštěvy prezidentů

Lázně Velichovky navštívili tři českoslovenští prezidenti. Nejprve to byl dne 10. července 1926 Tomáš G. Masaryk, po němž byla pojmenována i krátce před tím dokončená hlavní lázeňská budova jako Masarykův dům. Dne 21. června 1970 do Velichovek dorazil i prezident Ludvík Svoboda a dne 10. února 1971 tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, pozdější prezident ČSSR. Všichni tři v lázních přespali jednu noc.

Seznam významných osobností kraje

Mezi Labem a Orlicí

https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:564c7d13-18e6-4d86-b3cc-9d70583506a9?page=uuid:d1bac003-b8d1-11e4-8568-00155d010f03&fulltext=jan%20ludv%C3%ADk%20klemens

Jan Vavřina

Jan Vavřina (1848 Hradec Králové – 20. října 1881 Nový Bydžov) byl český malíř a pedagog.

Jan Vavřina učil v Novém Bydžově. Byl v rámci malířské profese byl portrétistou a malířem oltářních obrazů.

Byl synovcem Jana Ludvíka Klemense.

--

https://kam.hradcekralove.cz/objekt/143-pomnik-mistra-jana-husa-i

https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/kamenni_svedkove20090314.html

Jan Josef ze Šternberka

stavitel kaple ve Smiřicích

https://gw.geneanet.org/fcicogna?lang=en&n=ze+sternberka&oc=0&p=jan+josef

Krátkodobé výstavy muzea (do 1980)

1896

• Výstava krajkářského průmyslu (1. až 10. srpna), v reálce

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstava krajkářského průmyslu	1. až 10. srpna	MPM	reálka

1898

• Soubor prací Alfonse Muchy (26. února až 6. března), v obchodní akademii (Výstava prací z muzejního kurzu)

1900

• Výstava prací z muzejních kurzů

1902

• Souborná výstava S. V. U. Mánes (31. března až 21. dubna)
• Výstava učňovských prací
• Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži (27. dubna), umístění: obchodní akademie
• Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže (výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí (25. prosince 1902 až 6. ledna 1903), umístění: slavnostní síň obchodní akademie, návštěvnost: 2 638 osob
• Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži (23. února), přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty; umístění: čítárna, návštěvnost: 837 osob
• Výstava prací z muzejních kurzů (6. července), návštěvnost: 1 102 osob

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Souborná výstava S. V. U. Mánes	31. března až 21. dubna	MPM
Výstava učňovských prací		MPM
Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži	27. dubna	MPM	obchodní akademie
Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže	25. prosince 1902 až 6. ledna 1903	MPM	slavnostní síň obchodní akademie	2 638 osob	výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí; přednáška L. Haněla ""O umělecké výchově vůbec"
Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži	23. února	MPM	čítárna	837 osob	přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty
Výstava prací z muzejních kurzů	6. července	MPM		1 102 osob

1903

• Reprodukce uměleckých děl 19. století (3 týdny), spolupráce: c. k. ministerstvo kultu a vyučování, cyklus přednášek; návštěvnost: 2 234 osob
• Výroční výstava prací z muzejních kurzů (2 dny); práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského; umístění: muzejní čítárna, návštěvnost: 511 osob
• Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích
• Výšivky a krajky (8 dní), autorka M. Klumparová, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 1 388 osob
• Umělecký průmysl 19. století (16. prosince 1903 až 6. ledna 1904), spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 2 353 osob

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Reprodukce uměleckých děl 19. století	3 týdny	MPM, spolupráce: c. k. ministerstvo vyučování a kultu		2 234 osob	doprovodný cyklus přednášek
Výroční výstava prací z muzejních kurzů	2 dny	MPM	čítárna muzea	511 osob	práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského
Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích		MPM	krajinská výstava Hořice
Výšivky a krajky	27. září až 4. října	MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí		1388 osob	autorka M. Klumparová; vydán katalog
Umělecký průmysl 19. století	16. prosince 1903 až 6. ledna 1904	MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí		2 353 osob

1904

• Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra (20. až 22. února), tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku; prodejní výstava; umístění: čítárna průmyslového muzea, návštěvnost: 641 osob
• Výroční výstava prací z muzejních kurzů (11. července), návštěvnost: 898 osob
• Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (4. září), měšťanská škola Žamberk, návštěvnost: 812 osob
• Výstava obrazů Karla Langra (11. září), 27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem; návštěvnost: 316 osob
• Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (25. září, opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září), návštěvnost: 583 osob
• Obrazy a plastiky českých umělců (30. září až 13. listopadu); autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava; návštěvnost: 2 949 osob
• Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu (8 dní), návštěvnost: 867 osob

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra	20. až 22. února	MPM	čítárna průmyslového muzea	641 osob	prodejní výstava; tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku
Výroční výstava prací z muzejních kurzů	11. července	MPM		898 osob
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek	4. září	MPM	měšťanská škola Žamberk	812 osob
Výstava obrazů Karla Langra	11. září	MPM		316 osob	27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek	25. září	MPM		583 osob	opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září
Obrazy a plastiky českých umělců	30. září až 13. listopadu	MPM		2 949 osob	autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava
Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu	8 dní	MPM		867 osob

1905

• Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni (5. dubna)
• Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky (11 dní), spolupráce: Technologické muzeum v Praze, odborná přednáška, návštěvnost: 1 090 osob
• Vývoj grafiky (11. až 16. května), výstavka grafických prací, grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění; návštěvnost: 501 osob
• Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905 (3 dny, 4. až 6. listopadu), umístění: čítárna průmyslového muzea; návštěvnost: 958 osob
• Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu (18. až 31. prosince); drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte; návštěvnost: 1 854 osob

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni	5. dubna	MPM
Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky	11 dní	MPM, spolupráce: Technologické muzeum v Praze		1 090 osob	odborná přednáška
Vývoj grafiky	11. až 16. května	MPM		501 osob	grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění
Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905	4. až 6. listopadu	MPM	čítárna průmyslového muzea	958 osob
Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu	18. až 31. prosince	MPM		1 854 osob	drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte

1906

• Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA (14. až 18. ledna), putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva; návštěvnost: 1 172 osob
• Chorvatské lidové umění (24. a 25. února), výšivky od 17. století, kroje a lidové výrobky; prodejní výstava (sbírka zakoupena pro muzeum), návštěvnost: 430 osob
• Výroční výstavka prací z muzejních kursů (15. a 16. července), návštěvnost: 1 038 osob
• Reprodukce Rembrandtových obrazů (6. až 14. října)
• Výstava silhouet (25. listopadu až 2. prosince), 500 děl od 38 soukromých vlastníků; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 894 osob
• Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu (16. až 31. prosince), umístění: čítárna muzea; vstup volný, návštěvnost: 948 osob

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA	14. až 18. ledna	MPM		1 172 osob	putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva
Chorvatské lidové umění	24. a 25. února	MPM		430 osob	výšivky od 17. století, kroje a jiné lidové výrobky; prodejní výstava
Výroční výstavka prací z muzejních kursů	15. a 16. července	MPM		1 038 osob	práce z muzejního kurzu malířského a cizelérského
Reprodukce Rembrandtových obrazů	6. až 14. října	MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí		1 386 osob
Výstava silhouet (siluet)	25. listopadu až 2. prosince	MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí		894 osob	500 děl od 38 soukromých vlastníků
Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu	16. až 31. prosince	MPM	čítárna muzea	948 osob	vstup volný

1907

• Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy (20. ledna až 10. února)
• Výroční výstava prací z muzejních kursů
• Barevné lepty Vojtěcha Preissiga (společně se spolkem Dobroslav, 11. až 25. srpna)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy	20. ledna až 10. února	MPM	obchodní akademie	2 411 osob	kresby, plastiky, práce kovové, výšivky a jiné textilie
Výroční výstava prací z muzejních kursů	29. a 30. června	MPM		403 osob	z muzejního kurzu cizelerského a typografického
Barevné lepty Vojtěcha Preissiga	11. až 25. srpna	MPM, společně se spolkem Dobroslav		384 osob

1908

• Krajky a krajkové předměty
• Práce z muzejních kursů (krajky, intarzované dřevo, cizelérské práce)
• Eliška Mikanová-Urbanová
• Hořické hračky
• Archeologická výstava nových nálezů
• Knižní vazby (všechny výše zmíněné výstavky ve výkladu bývalé tržnice na Malém náměstí)
• II. výstava učňovských prací (v reálce)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Krajky a krajkové předměty		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí
Práce z muzejních kursů		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí		intarzované dřevo, kovové předměty, krajky, kolekce krajkových předmětů zaslaných na uměleckoprůmyslovou výstavu do Petrohradu
Eliška Mikanová-Urbanová		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí		malby, kresby, grafiky, výšivky, dřevěné a kovové předměty vyrobené dle jejích návrhů
Hořické hračky		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí		+ dřevěné hračky podle návrhu Elly Mikanové
Archeologická výstava nových nálezů		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí
Knižní vazby		MPM	čítárna
II. výstava učňovských prací	5. až 12. července	MPM	reálka	1 360 osob	27 řemeslných oborů; přednášky; v rámci výstavy soutěž o nejlepší dílo

1909

• Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety (18. dubna až 2. května)
• Jan Honsa, obrazy (2. května až 10. června) společně s Dobroslavem
• Práce z muzejních kursů (12. a 13. června)
• Václav Jícha, akvarely (27. června až 4. července)
• Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně (svazová) (17. až 25. července)
• Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin (26. července až 15. srpna)
• Ella Mikanová-Urbanová (28. září až 3. října)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety	18. dubna až 2. května	MPM		1 175 osob	prodejní výstava
Jan Honsa, obrazy	2. května až 10. června	MPM, spolupráce: spolek Dobroslav		660 osob	prodejní výstava
Práce z muzejních kursů (Výstavka prací z kurzů muzejních)	12. a 13. června	MPM		368 osob	práce z kurzu truhlářského, lakýrnického a knihařského
Václav Jícha, akvarely	27. června až 4. července	MPM		887 osob	prodejní výstava
Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně	17. až 25. července	MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí		514 osob	svazová výstava
Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin	26. července až 15. srpna	MPM		890 osob
Ella Mikanová-Urbanová (Výstava obrazů a předmětů uměleckoprůmyslových Elly Mikanové-Urbanové a výstavka prací kurzů muzejních)	28. září až 3. října	MPM	čítárna	1 113 osob	práce z kurzu malířského, cizelérského a lakýrnického
Výstava keramiky "Graniton"		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí
Výstava starých perníkářských forem hradeckých		MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí

1910

• Práce z muzejních kursů (6. února)
• Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy (10. ledna až 28. února)
• Josef Šíma, akvarely (27. a 28. března)
• Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea (1. až 8. května)
• Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů (28. a 29. června)
• Miloš Jiránek, obrazy a grafika (22. června až 3. července)
• Umělecká keramika "Graniton" (2 měsíce)
• Eliška Mikanová-Urbanová (9. až 11. července)
• Knižní vazby
• Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky (21. srpna až 11. září)
• Jan Dědina (25. září až 16. října)
• Modlitební kniha Maxmiliána I. (13. až 20. listopadu)
• Lidové hračky české, ruské a slovácké (14. prosince)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Práce z muzejních kursů	6. února	MPM		520 osob	z kurzu pro malíře pokojů
Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy	10. ledna až 28. února	historické muzeum
Josef Šíma, akvarely	27. a 28. března	MPM	čítárna muzea	242 osob	akvarely krajiny Hradecka a Jaroměřska; prodejní výstava
Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea	1. až 8. května	MPM		1204 osob	z kurzů pro kreslení a malování
Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů	28. a 29. června	MPM	čítárna muzea		dekorační předměty, jemné kování a šperky
Miloš Jiránek, obrazy a grafika	22. června až 3. července	MPM	čítárna muzea	947 osob	oleje, pastely, akvarely a grafika; prodejní výstava (vydán katalog);
Umělecká keramika "Graniton"	doba trvání: 2 měsíce	MPM	velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí
Eliška Mikanová-Urbanová, kresby + výstava prací kurzu malířského, kreslířského a knihařského	9. až 11. července	MPM		506 osob	výšivky a krajky, kresby, knižní vazby
Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky	21. srpna až 11. září	MPM
Jan Dědina	25. září až 16. října	MPM
Modlitební kniha Maxmiliána I.	13. až 20. listopadu	MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí	čítárna muzea	457 osob	putovní výstava
Lidové hračky české, ruské a slovácké	14. prosince	MPM			hračky lidové a hračky podle návrhů E. Mikanové, M. Podhajské, J. Kysely, F. Barviga, E. Brunnera + doprovodná přednáška

1911

• Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici (29. a 30. ledna)
• František Fabiánek – plastiky (2. až 12. února), v divadle
• Richard a Bohouš Lauda, obrazy a plastiky (3. až 19. března)
• České umělecké řemeslo (9. až 18. dubna), v divadle
• Koželužské výrobky
• Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové (29. června až 2. července)
• Knižní vazby z muzejního kursu (29. července)
• Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové (29. září až 5. listopadu)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici	29. a 30. ledna	MPM		téměř 2000 osob
František Fabiánek – plastiky	2. až 11. února	MPM	foyer Klicperova divadla	558 osob	část výstavy prodejní
Richard Lauda, obrazy a Bohouš Lauda, plastiky	3. až 19. března	MPM	čítárna muzea	1 025 osob	vstup volný
České umělecké řemeslo (výstavka předmětů českého uměleckého moderního průmyslu)	9. až 18. dubna	MPM	foyer Klicperova divadla		díla uměleckého sdružení ARTĚL, keramika "Graniton", firma Rydl a Thon, keramické družstvo v Bechyni atd.
Koželužské výrobky		MPM			odborná literatura koželužského průmyslu, koželužské výrobky a pomůcky
Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové	29. června až 2. července	MPM	čítárna muzea		volný vstup; výstava prací kreslířského a malířského kurzu, ruční práce Elly Mikanové-Urbanové, výstava výkresů, ručních prací a uměleckých reprodukcí žákyň kurzů
Knižní vazby z muzejního kursu	29. července až 10. srpna	MPM
Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové	29. září (října) až 5. listopadu	MPM	aula obchodní akademie	422 osob	návrhy zahradních měst v Anglii, Německu a Holandsku

1913 (nově otevřen výstavní sál v tehdy nové historické budově muzea)

• M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky (7. až 23. září)
• A. Hudeček – J. Mařatka, obrazy a plastiky (23. října až 15. prosince)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky	7. až 23. září	MPM			prodejní výstava
A. Hudeček – J. Mařatka,, obrazy a plastiky	23. října až 15. prosince	MPM	výstavní sál muzea	1 920 osob	vstup 50 haléřů

1914

• II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové (19. února/21. února až 9. března)
• Václav Jansa, obrazy (15. března až 5. dubna)
• Návrhy maleb pokojových 1800–1860 (26. dubna. až 10. května)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové	19. února/21. února až 9. března	MPM	výstavní sál muzea	578 osob	vstup volný; expozice německého Muzea pro umění v obchodu a průmyslu města Hagenu ve Vestfálsku a vzorné ukázky českých grafických závodů
Posmrtná výstava Václava Jansy (obrazy)	15. března až 5. dubna	MPM	výstatní sál muzea	1 416 osob	vstupné 40 haléřů; prodejní výstava
Návrhy maleb pokojových 1800–1860	26. dubna až 10. května	MPM, spolupráce: Umělecko-průmyslové muzeum, Obchodní a živnostenské komory v Praze		503 osob	vstup volný; doprovodná přednáška

1915

• Současné české malířství (10. října až 30. listopadu)
• Grafické a knihařské práce (8. až 31. prosince)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Výstava českých výtvarníků (Současné české malířství)	10. října až 30. listopadu	MPM		1 112 osob	prodejní výstava obrazy a grafiky: H. Böttinger, R. Kremlička, R. Lauda, V. Špála, H. Šrámková, L. Kuba, O. Koníček, J. Ullmann, B. Dvořák, S. Feikel, A. Boudová, A. Weisner, C. Freitag, T. F. Šimon, J. Kubín, J. Hlavín, A. Petříček, J. Hrstka, V. Schwarz, V. Hoffmann, J. Bubeníček, B. Nevolová, C. Jelínek, K. Langer, J. Bárta, Ot. Nejedlý, J. Trampota, J. Vlček, A. Kohout, A. Majer, V. Beneš, V. Rada, R. Vejrych, K. Vik, F. Prokop, B. Wachsmann, B. Peroutka, A. Hofbauer, H. Wiesnerova, L. Richter, J. Honsa, R. Adámek, J. Stretti-Zamponi, V. H. Myslivečková, Z. Kratochvíl, M. Kvěchová, O. Vaňáč, H. Emingerová; plastiky: O. Španiel, L. Beneš, B. Kafka, St. Sucharda
Grafické a knihařské práce	8. až 31. prosince	MPM		518 osob	práce pražského Technologického průmyslového muzea

1916

• Lidové umění Moravy a Slovenska (20. až 27. dubna)
• E. Mikanová a její malířská škola (4. až 14. června)
• Ruční a výtvarné práce žáků (2. až 4. července)
• Textil ve sbírkách muzea (5. až 30. listopadu)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Lidové umění Moravy a Slovenska	20. až 27. dubna	MPM		2 457 platících osob	předměty ze sbírek Ž. Huskové a K. Fuchslové z Uherského Hradiště
E. Mikanová a její malířská škola	4. až 14. června	MPM		861 osob	výtěžek ze vstupného věnován do fondu pro válečné vdovy a sirotky
Ruční práce Vyšší školy pro ženská povolání hospodářská a dívčího lycea v Hradci Králové	2. až 4. července	MPM		437 osob
Textil ve sbírkách muzea	5. až 30. listopadu	MPM		1 686 osob	přes 1 500 sbírkových předmětů (např. výšivek, krojů, krajek)

1917

• Obrazy českých umělců (25. dubna až 7. května)
• Družstvo pro svéráz krojový a bytový (12. až 21. května)
• Umělecký průmysl současnosti (12. až 19. srpna)
• Mykologická výstava (7. října)
• Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (7. října až 4. listopadu)
• Julius Jelínek, obrazy a sklo (20. listopadu až 3. prosince)
• Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (16. až 31. prosince)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Obrazy českých umělců	25. dubna až 7. května	MPM		960 osob
Družstvo pro svéráz krojový a bytový	12. až 21. května	MPM		488 osob	vstupné 30 halířů; výstava lidového umění, výšivek, krajek a výrobků uměleckého průmyslu
Umělecký průmysl současnosti	12. až 19. srpna	MPM		728 osob	obrazy, dřevořezby a keramika
Mykologická výstava (velká výstava hub jedlých i nejedlých)	7. října	MPM, spolupráce: František Smotlacha			vstupné 20 halířů; doprovodná přednáška
Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (výstava vlastních sbírek předmětů kovových spojená s výstavou odlitků rekvírovaných zvonů)	7. října až 4. listopadu	MPM		214 osob + hromadné návštěvy	vstupné 30 halířů,
Julius Jelínek, obrazy a sklo	20. listopadu až 3. prosince	MPM		472 osob	vstupné 20 halířů; prodejní výstava; akvarely, perokresby, olejomalby, sklo;
Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (Vánoční výstavka a trh krajek, slovácké výšivky)	16./17. až 31. prosince	MPM	čítárna muzea	812 osob	vstupné 20 halířů (ve prospěch chudých krajkářek); prodejní výstava autoři děl: V. Beneš, J. Blažíček, O. Bubeníček, K. Fiala, F. Horký, F. Jakub, C. Jelínek, K. Langer, F. Naske, O. Nejedlý, J. Ulmann, J. Vabřina

1918

• Alois Kalvoda, obrazy (3. až 24. září)
• Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba (6. až 10. října)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Alois Kalvoda, obrazy	3. až 24. září	MPM		816 osob	prodejní výstava, vstupné 1 K
Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba	6. až 10. října	MPM		374 osob	vstupné 1 K

1919

• Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava (3. až 25. června)
• Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty (3. až 28. února)
• Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii (ve spolupráci s památníkem odboje; 1. až 14. října)
• České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú. (18. října až 31. listopadu)
• František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy (9. prosince 1919 až 6. ledna 1920)

Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty	3. až 28. února (3. až 30. září)	MPM		584 osob	vstupné 1 K
Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava	3. až 25. června	MPM		364 osob	umělci: V. Kresinger, P. F. Malý, J. Procházka, J. Rector, J. Šimůnek, K. Štika, J. Váchal, K. Vavřina, arch. V. Vavřina
Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii	1. až 14. října (3. až 15. října)	MPM, spolupráce: památník odboje		986 osob	vstupné 1 K umělci: Fr. Kupka, K. Cipra, J. Šejnoha, H. Němeček, J. Dálný + foto bojišť a Němci zpustošených uměleckých památek
České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú.	18. října až 31. listopadu	MPM		1 072 osob	prodejní výstava; vstupné 1 K umělci: J. Bárta, Knüpfer, Schwaiger, Fr. Lolek, Bubeníček, Kašpar, Honsa, Harlas, Bašek, Štáfl, Ullman, Kaván, Braunerová, Švabinský, Malec, Mánes, Marold, Mařák, Aleš, Jaroš, Kejmar, Schwaiger, Martinka, Hujer, Böttinger, Navrátil, Jakší, Neumann, Kašpar, Strof, Wagner, Jansa, Věšín, Úprka, Satra, Porš, Škramlík, Piepenhagen, Bém, Špilar, Lhota, Kalvodová
František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy + mramorové plastiky provedené na sochařském oddělení průmyslové školy v Hořicích	9. prosince 1919 až 6. ledna 1920	MPM		612 osob	prodejní výstava; vstupné 1 K

20. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1920	Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně	8. až 14. ledna	MPM
1920	Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy	20. ledna až 10. února	MPM			prodejní výstava; vstupné 1 K
1920	Naše dílo	15. února až 12. března	MPM			vstupné 1 K
1920	Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová	21. března až 15. dubna	MPM			prodejní výstava; vstupné 1 K; autoři: Liboslav Šimon, Rudolf Škrábal, Emča Škodová, Josef Škoda
1920	Bohumil Kubišta, posmrtná výstava	1. až 18. května	MPM			vstupné 1 K
1920	Bohumil Lízner, obrazy	1. až 30. července	MPM			vstupné 1 K
1920	Východočeská vzorková výstava	1. až 30. července	MPM
1920	Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (Legionářská výstava snímků, obrázků z bojů 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého Na Rusi	24. října až 10. listopadu	MPM			vstupné 3 K
1920	Jindřich Vlček, akvarely	15. listopadu až 14. prosince	MPM			Jindřich Vlček, malíř legionář; spolupráce Památník Odboje
1921	Kruh výtvarných umělkyň Praha	13. až 31. března	MPM		699 osob	vstupné 1 K; umělci: J. Burghauserová, Z. Burghauserová, M. Dokoupilová, V. Dysmanová, M. Fialová, M. Fischerová-Kvěchová, O. Fridrichová-Steinzová, V. Hachla-Myslivečková, O. Hlavínová, M. Chodounská, L. Jenšovská, M. Kálalová, M. Kredbová, J. Křížková, A. Lukášová, J. Michálková, A. Mokrá, M. Moravcová, A. Sequencová, Z. Severová, Z. Starchová, H. Šrámková, B. Vohánková, J. Winterová-Mezerová, M. Podhajská, A. Macková
1921	Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů	26. června až 17. července	MPM		1 552 osob
1921	Společnost architektů	23. července až 7. srpna	MPM		450 osob
1921	Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové	21. srpna až 2. října	MPM		2 500 osob	zápůjčka 188 obrazů a plastik (díla od 19. stol. po současnost) od 31 sběratelů
1921	Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci	23. října až 6. listopadu	MPM		600 osob	umělci: O. Matoušek, M. Smolka, V. Nikodém, J. Vlček, J. Malý, J. Pištělka aj.
1921	Vánoční tržnice	8. až 12. prosince	MPM
1922	České sklo	15. až 29. ledna	MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností		přes 12 000 osob
1922	Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové	5. až 19. února	MPM
1922	Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby	26. února až 25. března	MPM			vstupné 2 K, prodejní výstava
1922	Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu	2. až 14. dubna	MPM			prodejní výstava
1922	Práce kuchařské a číšnické školy	15. až 18. dubna	MPM		4 500 osob
1922	Koberce a umělecký průmysl "SUP"	14. až 31. května	MPM			dále vystaveny práce Mil. Dokoupilové a obrazy Adolfa Doležala (Kukleny)
1922	Osvětová a mravní výchova ve vojsku	4. až 6. června	MPM, spolupráce Odbočka Svazu čsl. důstojníků v HK) u příležitosti odhalení pomníku Svobody v Jiráskových sadech
1922	S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky	15. června až 19. července	MPM		600 osob	vstupné 2 K, prodejní výstava
1922	Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu	27. srpna až 10. září	MPM, spolupráce: ústřední výstavní výbor v Hořicích
1922	Augustin Mervant, obrazy z Valašska	3. až 24. září	MPM		1 300 osob	prodejní výstava
1922	O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy	28. září až 20. října	MPM, spolupráce: Družstvo pro stavbu Sokolovny		1 800 osob
1922	Poštovní známky	28. října až 2. listopadu	MPM
1922	J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol		MPM
1922	Václav Radimský, Polabské nálady	8. až 31. prosince	MPM		1 000 osob	vstupné 2 K, prodejní výstava
1923	Dálný Východ v obrazech Václava Fialy	4. až 25. února	MPM		686 osob	prodejní výstava; obrazy z Japonska, ostrovů Tichého oceánu, Dálného východu
1923	Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční	25. března až 8. dubna	MPM		přes 500 osob	umělci: Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (Francie, Anglie, Itálie, Německo)
1923	Stavební živnosti a průmysl	22. dubna až 6. května	MPM	všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou		z akce obraz Ad. Doležala s pohledem na výstaviště a muzeum, věnován Fr. Ulrichovi, ten poté věnoval obraz muzeu
1923	Jean d'Ylen, francouzský plakát	20. května až 10. června	MPM			plakáty i dalších umělců ze sbírky závodu J. Zieglosera v Praze; dále soutěžní návrhy plakátů výstavy stavebních živností a průmyslu
1923	Práce slepců	4. až 18. června	MPM		400 osob
1923	O. Sedloň, obrazy	8. až 29. července	MPM		800 osob	vstupné 2 K, prodejní výstava
1923	Výstava prací učňů (Komorní výstava učňovských prací)	12. až 19. července	MPM, spolupráce Ústav pro zvelebování živností v HK			prodejní výstava
1923	Výstava módy 1923	1. až 10. září	MPM			místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy
1923	A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika	23. září až 7. října	MPM		800 osob	vstupné 2 K, prodejní výstava
1923	E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy	14. října až 4. listopadu	MPM		přes 1 200 osob	vstupné 3 K, prodejní výstava
1923	Brněnští výtvarníci	11. listopadu až 2. prosince	MPM		698 osob	vstupné 2 K, akademičtí malíři: J. Antoš, L. Dvořáček, F. Koudelka, S. de Pian, sochař R. Březa, architekt B. Fuchs; prodejní výstava
1924	František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka	3. až 24. února	MPM		přes 1 200 osob	prodejní výstava
1924	100 let od narození Bedřicha Smetany	2. až 15. března	MPM
1924	Max Švabinský, obrazy a grafika	23. března až 23. dubna	MPM		přes 3 000 osob	zápůjčky děl od soukromníků; částečně prodejní výstava
1924	2. souborná výstava Augustina Mervarta	1. až 25. května	MPM		přes 2 000 osob	vstupné 2,50 K, prodejní výstava
1924	Technická práce v severovýchodních Čechách	7. až 15. června	MPM			k IV. sjezdu SIA
1924	Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger)	1. až 22. června	MPM			prodejní výstava
1924	Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů	29. června až 28. července	MPM		přes 1 200 osob	prodejní výstava
1924	Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze	29. června až 28. července	MPM	čítárna muzea		k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty
1924	Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska	5. až 28. října	MPM
1924	Výstava výtvarného odboru Umělecké besedy, Praha	16. listopadu až 9. prosince	MPM			vstupné 3 K, umělci: E. Frynta, M. Holý, M. Kopřiva, P. Kotík, A. Moravec, G. Musatov, V. Rabas, V. Rada, V. Sedláček, L. Sutnar, B. Ulrych, V. Živec, L. Málková-Ondrušová, B. Mudroch; prodejní výstava
1924	Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra	8. prosince 1924 až 7. ledna 1925	MPM		přes 3 000 platících	vystavuje Výtvarný odbor S.U.B.v Bratislavě, S.U.P. v Bratislavě, ""Detva"" (ústav pro lidové umění v Bratislavě), dále vystavují: J. Alexy, J. Augusta, M. Galanda, J. Jareš, G. Mallý, A. Petříček, Š. Polkoráb, L. Rambouská, J. Votruba, I. Žabota, A. Balán, J. Grossmann, J. Chorvát, J. Jareš, A. Pinkas, V. Šebor, K. Šilinger, B. Weinwurm, Č. Vořech; prodejní výstava
1925	Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa	18. ledna až 8. února	MPM		1 200 osob	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1925	Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy	15. února až 8. března	MPM			vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1925	J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných	15. března až 5. dubna	MPM			vystavující umělci: J. Šejnost, J. Obrovský, V. Hlava, F. Jakub, J. Procházka, J. Loukota, F. Líbal, J. Pašek, J. Novák, F. Holan, F. Jelínek, R. Puchold, A. Frolka, O. Cihelka, K. Suchlík, J. T. Blažek, C. Jelínek, F. Hofman, J. Bubeníček, J. Svoboda, Č. Choděra, F. Vavřina, F. X. Diblík, A. Boudová, J. Fiala, O. Homoláč, E. Schovánek, Z. S. Špringerová, F. Naske, V. Hlava, V. Röhling, B. Jaroněk; prodejní výstava
1925	Výstava učebních pomůcek pro školy	12. až 26. dubna	MPM, spolupráce: Župní pedagogické muzeum v Hradci Králové			vstupné 3 Kč
1925	Zdravotnická výstava	31. května až 12. června	MPM, spolupráce: Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy	ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích
1925	F. X. Procházka, obrazy a studie zvířat	13. až 28. září	MPM		1 400 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1925	Výstava průmyslové propagandy	4. až 18. října	MPM, spolupráce: Ústav k podpoře průmyslu obchodní a živnostenské komory v Praze			vstupné 1 Kč
1925	Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika	25. října až 8. listopadu	MPM			vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1925	Výstavka Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce v Praze	10. až 15. listopadu	MPM	čítárna muzea		vstup volný
1925	Adolf Doležal, obrazy a kresby	15. listopadu až 6. prosince	MPM			vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1925	Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava	13. prosince 1925 až 10. ledna 1926	MPM			vystavující umělci: V. Beneš, B. Dvořák, E. Filla, J. Grus, J. Hubáček, F. Janoušek, O. Koníček, R. Lauda, F. Muzika, O. Nejedlý, R. Kremlička, A. Procházka, J. Rambousek, J, Slavíček, J. Gočár, P. Janák, l. Machoň, O.Novotný, V. Stretti, B. Jelínková, V. Špála, S. Tonderová-Zátková, J. Trampota, A. Zeyer, B. Benda, K. Dvořák, O. Gutfreund, J. Horejc, B. Kafka, J. Lauda, K. Pokorný, O. Španiel, O. Švec; prodejní výstava
1926	Zimní krajina	30. ledna až 28. února	MPM, spolupráce: Český ski klub		2 227 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: J. Antoš, O. Blažíček, O. Bubeníček, A. Doležal, C. Freitag, J. Grus, R. Havelka, F. Holana, F. Horký, F. K. Hron, A. Hudeček, A. Kalvoda, O. Koníček, F. Kaván, K. Langr, F. Líbal, B. Lizner, A. Mervart, J. Písecký, J. Rérych, O. Sedloň, J. Trampota, J. Ullman, J. Votruba, E. Hlavica, L. Kubíček
1926	Václav Radimský, obrazy	7. až 21. března	MPM		500 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1926	Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů	28. března až 11. dubna	MPM			114 vystavovatelů z ČSR
1926	Kočovná elektrovýstava ESČ	22. až 25. května	MPM
1926	Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů	25. dubna až 7. května	MPM		přes 1 000 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1926	Souborná výstava obrazů Ad. Zahela	13. června až 18. července	MPM		700 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1926	Letecká výstava	19. září až 3. října	MPM, spolupráce: pobočka Masarykovy letecké ligy	ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech
1926	Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků	24. října až 14. listopadu	MPM		620 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: A. J. Alex, Fr. Bílek, P. Dilinger, Fr. Kobliha, R. Lauda, A. Majer, A. Naumann, J. Rambousek, V. Silovský, V. Stretti, J. Stretti - Zamponi, T. F. Šimon, K. Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš
1926	Sdružení výtvarných umělců severočeských	12. prosince 1926 až 9. ledna 1927	MPM
1927	Výstava východočeského Radioklubu v Hradci Králové	8. až 16. ledna	MPM
1927	Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy	13. února až 7. března	MPM		927 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1927	Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb	3. až 29. dubna	MPM, spolupráce: Odbor československo-jihoslovanské ligy v Hradci Králové		1 230 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1927	Jan Lauschmann, fotografie 1922–1927	1. až 8. května	MPM		580 osob
1927	Dánská architektura	26. května až 2. června	MPM, spolupráce: čs.- dánská společnost v Praze	čítárna muzea		vstupné 1 Kč; vystaven soubor reprodukcí prací dánských architektů: S. C. Larsena, prof. J. Bentensena, K. Fiskera, prof. K. Gotloba, G. N. Brandta, prof. E. Thomsena, K. Kinta a jejich žáků
1927	10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek	29. května až 11. září	MPM			výstava památek při oslavách 10. výročí založení pěšího pluku 4 Prokopa Velikého a sjezdu příslušníků býv. 4 čs. střel. pluku Prokopa Velikého a býv. pluku č. 18
1927	Souborná výstava obrazů Jana Trampoty z Orlických hor	19. června až 10. července	MPM			vstupné 3 Kč, prodejní výstava, ta samá výstava pravděpodobně uspořádána i 3.-11. září 1927
1927	Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí	18. září až 9. října	MPM		760 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1927	21 lokomotiv Dr. Desidera		MPM
1927	Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby	16. října až 6. listopadu	MPM		890 osob	prodejní výstava
1927	Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů	20. až 27. listopadu	MPM		647 osob	vystavující umělci: V. Audrlický, B. Blahoslav, J. Fogl, J. Brix, K. Dolanský, M. Duchoň, R. Forst, R. Helvich, A. Hiršl, K. Chráska, ing. F. Kepka, A. Kohoutek, ing. J. Krupka, A. Malcová, V. Mánek, ing. S. Markovič, A. Mráz, PhDr. Č. Mrázek, ing. R. Neumann, Č. Slavík, J. Šejvl, Z. Šindelář, A. Ungerman, F. Vachek, ing. J. Vostřel
1927	Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (XIX. Výstava výtvarného odboru Umelecké besedy slovenské v Bratislavě)	20. listopadu až 4. prosince	MPM		647 osob	vystavující umělci: J. Augusta, M. Benka, A. Holub, A. Hosenedlová, J. Jareš, J. Korezska, V. Krupec, J. Ladvenica, G. Mallý, J. Mandel, A. Petříček, L. Rambouská, M. Schurmann, K. Srp, J. Tomec, J. Tuma, J. Votruba, F. Duša, M. Galanda, A. Petříček, J. PokA. Balán, J. Grossmann, F. Faulhammer, D. Jurkovič, M. Josef, J. Nowotný, A. Szalatnai, V. Šebor, K. Šilinger, průmyslový závod ""Detva""; prodejní výstava (v katalogu uvedeny ceny)
1927	Výstava prací zemské školy gobelínové a kobercové ve Valašském Meziříčí	11. až 27. prosince	MPM			prodejní výstava; k příležitosti výstavy v kinu Sokol promítán film o výrobě gobelínů
1928	Otto Gutfreund, posmrtná výstava	22. ledna až 5. února	MPM		přes 800 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	Soutěžní plány (návrhy) na stavbu státní průmyslové školy	8. až 15. února	MPM			návrhy od 30 autorů
1928	Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby	19. února až 11. března	MPM, spolupráce: odbor Masarykovy ligy v Hradci Králové		700 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů	1. až 23. dubna	MPM		1 200 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	Otakar Štáfl, obrazy a kresby z Vysokých Tater a jiných míst	29. dubna až 17. května	MPM			vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	České leptané sklo	3. až 18. června	MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové		3 996 osob	vystavovalo 22 sklářských firem, vstupné 3 Kč
1928	Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (Lovecké a jiné obrazy)	16. července až 6. srpna	MPM		600 osob	u příležitosti lesnického sjezdu v Hradci Králové
1928	František Charvát, Podkrkonošské motivy, sobourná výstava	16. září až 7. října	MPM		700 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů	21. října až 18. listopadu	MPM		800 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1928	Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby	2. prosince 1928 až 6. ledna 1929	MPM		1 600 osob	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1929	Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států	20. ledna až 3. února	MPM, spolupráce: okresní péče o mládež a Lidový ústav sociální zdravotní péče v Hradci Králové		400 osob
1929	Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava = XXVI. Souborná výstava	17. března až 7. dubna	MPM		632 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: Z. Dvořák, Z. Eichler, J. Fučík, F. Hromádko, F. Charvát, A. Kalous, V. Kautský, J. Lenhart, S. Matějček, C. Nestoupil, F. Soukup, J. Vlček, J. Vávra, B. Zvěřina, K. Beneš, J. Rejchl, J. Škoda
1929	František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie, souborná výstava	14. dubna až 5. května	MPM		675 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1929	Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera"	12. až 26. května	MPM		cca 700 osob	u příležitosti 60. výročí založení spolku
1929	Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě	2. až 12. června	MPM
1929	Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže	29. června až 21. července	MPM		592 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1929	Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky	15. září až 6. října	MPM			prodejní výstava
1929	Moderní čs. textil	12. až 28. října	MPM, spolupráce: Svaz československého díla v Praze			vstupné 3 Kč, výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar, u příležitosti 1. sjezdu Svazu čsl. díla v Hradci Králové, účast 20 firem
1929	Radiovýstava, přístroje a pomůcky	1. až 11. listopadu	MPM		přes 1 000 osob
1929	Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby	17. listopadu až 8. prosince	MPM		739 osob	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1929	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby	24. listopadu až 29. prosince	MPM	čítárna muzea		vstup volný, prodejní výstava
1929	Krásná jízda Družstevní práce 1929	15. prosince 1929 až 12. ledna 1930	MPM, spolupráce: místní skupina Družstevní práce		1 618 osob	vystavující: Jan Trampota, Vojtěch Sedláček, Josef Škoda, Josef Sudek; vystaveny tři interiéry, obrazy, plastiky, hračky, keramika a knihy vydané Družstevní prací

1920

• Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně (8. až 14. ledna)
• Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy (20. ledna až 10. února)
• Naše dílo
• Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová (21. března až 15. dubna)
• Bohumil Kubišta, posmrtná výstava (1. až 18. května)
• Bohumil Lízner, obrazy (1. až 30. července)
• Východočeská vzorková výstava (1. až 30. července)
• Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (24. října až 10. listopadu)
• Jindřich Vlček, akvarely (15. listopadu až 14. prosince)

1921

• Kruh výtvarných umělců Praha (13. až 31. března)
• Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (26. června až 17. července)
• Společnost architektů (23. července až 7. srpna)
• Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové (21. srpna až 2. října)
• Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci (23. října až 6. listopadu)
• Vánoční tržnice (8. až 12. prosince)

1922

• České sklo (15. až 29. ledna)
• Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové (5. až 19. února)
• Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby (26. února až 25. března)
• Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu (2. až 14. dubna)
• Práce kuchařské a číšnické školy (15. až 18. dubna)
• Koberce a umělecký průmysl "SUP" (Dokoupilová, Doležal A.; 14. až 31. května)
• Osvětová a mravní výchova ve vojsku (4. až 6. června)
• S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky (15. června až 19. července)
• Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu (27. srpna až 10. září)
• Augustin Mervant, obrazy z Valašska (3. až 24. září)
• O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy (28. září až 20. října)
• Poštovní známky (28. října až 2. listopadu)
• J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol
• Václav Radimský, Polabské nálady (8. až 31. prosince)

1923

• Dálný Východ v obrazech Václava Fialy (4. až 25. února)
• Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (25. března až 8. dubna)
• Stavební živnosti a průmysl (22. dubna až 6. května), všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou
• Jean d'Ylen, francouzský plakát (20. května až 10. června)
• Práce slepců (4. až 18. června)
• O. Sedloň, obrazy (8. až 29. července)
• Výstava prací učňů (12. až 19. července)
• Výstava módy 1923 – místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy (1. až 10. září)
• A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika (23. září až 7. října)
• E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy (14. října až 4. listopadu)
• Brněnští výtvarníci (11. listopadu až 2. prosince)

1924

• František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka (3. až 24. února)
• 100 let od narození Bedřicha Smetany (2. až 15. března)
• Max Švabinský, obrazy a grafika (23. března až 23. dubna)
• 2. souborná výstava Augustina Mervarta (1. až 25. května)
• Technická práce v severovýchodních Čechách, k IV. sjezdu SIA (7. až 15. června)
• Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger) (1. až 22. června)
• Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (29. června až 28. července)
• Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty (29. června až 28. července)
• Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska (5. až 28. října)
• Výstava Umělecké besedy, Praha (16. listopadu až 9. prosince)
• Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra (8. prosince 1924 až 7. ledna 1925)

1925

• Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa (18. ledna až 8. února)
• Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy (15. února až 8. března)
• J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných (15. března až 5. dubna)
• Výstava učebních pomůcek pro školy (12. až 26. dubna)
• Zdravotnická výstava (31. května až 12. června), ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích
• F. X. Procházka, obrazy (13. až 28. září)
• Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika (25. října až 8. listopadu)
• Adolf Doležal, obrazy a kresby (15. listopadu až 6. prosince)
• Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava (13. prosince 1925 až 10. ledna 1926)

1926

• Zimní krajina (30. ledna až 28. února), společně se Ski klubem
• Václav Radimský, obrazy (7. až 21. března)
• Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů (28. března až 11. dubna)
• Elektrovýstava ESČ (22. až 25. května)
• Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů (13. června až 18. července)
• Letecká výstava (19. září až 3. října), ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech
• Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků (24. října až 14. listopadu)
• Sdružení výtvarných umělců severočeských (12. prosince 1926 až 9. ledna 1927)

1927

• Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy (13. února až 7. března)
• Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb (3. až 25. dubna)
• Jan Lauschmann, fotografie (1. až 8. května)
• Dánská architektura (26. května až 2. června)
• 10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek (29. května až 11. září)
• Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí (18. září až 9. října)
• Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby (16. října až 6. listopadu)
• Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů (20. až 27. listopadu)
• Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (20. listopadu až 4. prosince)
• Gobeliny a koberce z Valašského Meziříčí (11. až 27. prosince)

1928

• Otto Gutfreund, posmrtná výstava (22. ledna až 5. února)
• Soutěžní plány na stavbu st. průmyslové školy (8. až 15. února)
• Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby (19. února až 11. března)
• Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů (1. až 23. dubna)
• Otakar Štáfl, obrazy a kresby z vysokých Tater (29. dubna až 17. května)
• České leptané sklo (3. až 18. června)
• Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (16. července až 6. srpna)
• František Charvát, Podkrkonošské motivy (16. září až 7. října)
• Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů (21. října až 18. listopadu)
• Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby (2. prosince 1928 až 6. ledna 1929)

1929

• Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států (20. ledna až 3. února)
• Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava (17. března až 7. dubna)
• František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie (14. dubna až 5. května)
• Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera" (12. až 26. května)
• Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě (2. až 12. června)
• Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže (29. června až 21. července)
• Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky (15. září až 6. října)
• Moderní čs. textil (12. až 28. října); výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar
• Radiovýstava, přístroje a pomůcky (1. až 11. listopadu)
• Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby (17. listopadu až 8. prosince)
• Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby (24. listopadu až 29. prosince)
• Krásná jízda DP 1929 (15. prosince 1929 až 12. ledna 1930)

30. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1930	Josef Váchal, dřevoryty (souborná výstava grafiky)	12. ledna až 30. března	MPM	čítárna	700 osob	vstup volný, prodejní výstava
1930	Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse	19. ledna až 16. února	MPM		917 osob	vstupné 3 Kč
1930	Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací	23. února až 16. března	MPM		682 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava; autoři: L. Dvořáček, B. Fuchs, A. Handzel, J. Král, V. Kristin, A. Procházka, L. Procházková, F. Srp, F. Süsser, V. Vokálek, L. Žák, E. Stavinoha
1930	Souborná výstava prací členů sdružení českých umělců grafiků Hollar; Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky	30. března až 1. května	MPM		750 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: A. J. Alex, C. Bouda, Z. Braunerová, P. Dilinger, B. Jaroněk, F. Kobliha, A. Majer, A. Moravec, A. Nauman, J. Rambousek,P. Rosová-Vicenová, V. Silovský, J. Stretti-Zamponi, V. Stretti, T. F. Šimon, Dr. Karel Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš; Helena Johnová: grafické listy a majoliky; Josef Škoda: plastiky
1930	Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby	11. května až 9. června	MPM, spolupráce: čsl.- jihoslovanská liga a česko-lužický spolek v Hradci Králové		386 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1930	Výstava grafiky Hollar	1. až 29. června	MPM
1930	I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů	7. až 15. června	MPM
1930	Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří	7. až 15. června
1930	Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl	8. až 23. června	MPM		400 osob
1930	Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely	21. září až 12. října	MPM		1 100 osob	prodejní výstava
1930	Václav Špála, souborná výstava	19. října až 9. listopadu	MPM		700 osob	prodejní výstava, doprovodná přednáška
1930	Anna Macková, dřevoryty (souborná výstava grafických prací)	5. října až 31. prosince	MPM			prodejní výstava
1930	Čeněk Kvíčala, obrazy	23. listopadu až 14. prosince	MPM		720 osob	prodejní výstava
1930	Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik	21. prosince 1930 až 18. ledna 1931	MPM		600 osob	vystavující: F. Bartoš, J. Heřman, F. Kratochvíl, B. Lizner, J. Rejchl, K. Seifert, J. Škoda, B. Waigant, M. Waigantová
1931	Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (souborná výstava)	15. února až 15. března	MPM		1 800 osob	prodejní výstava
1931	Vojtěch Sedláček, souborná výstava obrazů, akvarelů, kreseb a graf. prací	22. března až 12. dubna	MPM, spolupráce: Umělecká Beseda v Praze		850 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1931	Alois Wierer, obrazy, grafika	19. dubna až 3. května	MPM		660 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1931	Jaroslav Veris, obrazy a kresby	10. až 26. května	MPM		750 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1931	Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění	31. května až 21. června	MPM, spolupráce: museum Památníku národního osvobození v Praze		4 000 osob
1931	Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy	13. až 30. září	MPM, spolupráce: Masarykova vyšší lidová škola okres. osvět. sboru		1 100 osob	putovní výstava, doprovodná přednáška
1931	Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny	4. až 18. října	MPM		400 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1931	Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika	25. října až 15. listopadu	MPM		450 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1931	II. východočeská radiovýstava	22. až 29. listopadu	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		4 200 osob
1931	Ilja Repin a skupina ruských malířů z Paříže	13. prosince 1931 až 17. ledna 1932	MPM		2100 osob	prodejní výstava; vystavující: S. Archipov, J. Bilibin, M. Bogdanov-Bělskij, A. Korovin, K. Korovin, V. Levi, V. Masjutin, M. Orlov, J. Rjepin, P. Zacharov, M. Veščilov, S. Vinogradov, S. Žukovskij
1932	Otakar Sedloň, souborná výstava akvarelů a kreseb z Orlických hor	24. ledna až 29. února	MPM	čítárna		vstup volný, prodejní výstava
1932	Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (souborná výstava)	21. února až 3. května	MPM		600 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	Milada Marešová, obrazy a kresby (souborná výstava)	21. února až 20. března	MPM		550 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	František Aron, obrazy Podkarptskoruské (souborná výstava)	27. března až 17. dubna	MPM		500 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	Bedřich Mudroch z Trutnova, obrazy a kresby	24. dubna až 8. května	MPM		430 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci	5. června až 10. července	MPM		700 osob	vstupné 2 Kč
1932	I. výstava památek hudebního života v Hradci Králové	1. až 21. září	MPM, spolupráce: Historické muzeum		541 osob	vstupné 3 Kč
1932	Antonín Hudeček, obrazy	25. září až 19. října	MPM		850 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	III. východočeská radio výstava	23. až 30. října	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		3000 osob
1932	Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (souborná výstava obrazů)	6. až 27. listopadu	MPM		1 630 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1932	Franta Kaván, souborná výstava	4. prosince 1932 až 1. ledna 1933	MPM		1 960 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra	15. ledna až 5. února	MPM		811 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech	19. února až 12. března	MPM, spolupráce: Svaz čs. díla v Hradci Králové		3 500 osob	vstupné 3 kč, tři interiéry, textilie, krajky, užitkové sklo a keramika, svítidla, drobné dekorační předměty, vazby knih, expozice SPŠ v Hradci Králové; výstavu navštívil František Ulrich
1933	Josef Hodek – Václav Karel –Alois Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris	19. března až 9. dubna	MPM		476 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky	16. dubna až 7. května	MPM		749 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Železnobrodské sklo (Výstava moderního skla železnobrodského)	14. až 28. května	MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové		4 200 osob	vstupné 2 Kč
1933	Alfons Mucha, obrazy a kresby	4. června až 16. července	MPM		3 131 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Marta Rožánková-Drábková, obrazy	24. září až 8. října	MPM		612 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Výstava československo-polské vzájemnosti	15. až 29. října	MPM, spolupráce: Historické museum, Československo-polská společnost v Hradci Králové		3 000 osob
1933	4. východočeská radiovýstava	5. až 12. listopadu	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		přes 4 000 osob
1933	Jaroslav Panuška, obrazy a kresby	19. listopadu až 10. prosince	MPM		1 289 osob	vstupné 3 Kč, prodejní výstava
1933	Ch. R. Knapp (USA), akvarely	19. listopadu až 3. prosince	MPM	čítárna		prodejní výstava, doprovodné přednášky
1933	Fotografie členů Klubu fotografů amatérů v Hradci Králové	6. až 11. prosince	MPM	čítárna		vstupné 2 Kč
1933	Vojtěch Preissig, souborná výstava (Souborná výstava obrazů a grafiky členů SČUG Hollar se zvláštním souborem mistra Vojtěcha Preissiga)	17. prosince 1933 až 7. ledna 1934	MPM		800 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Výstava módy, místních módních salonů	25. února až 4. března	MPM, spolupráce: Sdružení krejčích, švadlen a modistek		přes 1500 osob
1934	Ludvík Vacátko, obrazy, kresby a plastiky	11. března až 2. dubna	MPM		1 052 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky	8. až 29. dubna	MPM		652 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy	6. až 27. května	MPM		608 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Julius Mařák a jeho žáci	10. června až 15. července	MPM (ze soukr. majetku Klubu přítel umění)		665 platících	vstupné 3 Kč
1934	V. východočeská radiovýstava	23. až 30. září	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		cca 3 000 osob
1934	Helena Broftová-Piťhová, obrazy	7. až 21. října	MPM		331 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod	27. října až 4. listopadu	MPM, spolupráce: společnost ""Rusínka"" v Užhorodě		900 osob	vstup volný, prodejní výstava; textilie, keramika, hračky
1934	Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky	11. listopadu až 2. prosince	MPM		617 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1934	Užitá grafika		MPM	čítárna		novoročenky aj.
1934	Současná grafika	od 5. července	MPM	čítárna		u příležitosti sjezdu Svazu českých muzeí a České archivní společnosti
1934	Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie	3. července až 31. prosince		čítárna		k 15. sjezdu čs. muzeí
1934	Václav Radimský, motivy z Polabí	5. prosince 1934 až 1. ledna 1935	MPM		715 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1935	S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik	16. února až 17. března	MPM		871 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1935	Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky	31. března až 22. dubna	MPM		638 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1935	Bulharská grafika	1. června až 14. července
1935	Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastické karikatury	27. září až 13. října	MPM		481 platících	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1935	Ľudovít Csordák z Košic, obrazy	10. listopadu až 1. prosince	MPM		1 030 osob	vstupné 3 kč, prodejní výstava
1935	Stavební vývoj Hradce Králové	15. až 22. září	MPM		300 osob (odborná veřejnost) + 254 (laická veřejnost)	ke konferenci mezinárodního Kongresu pro obchodní vzdělání a ke konferenci 90 architektů a inženýrů
1935	Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky)	MPM		čítárna
1935	Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech	MPM, zapůjčeno lékárníkem Františkem Dvořáčkem z Brna		čítárna
1935	Fotoskupina pěti, Brno	1. prosince 1935 až 31. května 1936	MPM	čítárna		vstup volný, prodejní výstava; vystavující: J. Kamenický, B. Němec, J. Nohel, F. Povolný, H. Táborský z Brna; fotoexperimenty, fotografiky, fotogramy, fotomontáže
1935	VI. východočeská radiovýstava	27. října až 3. listopadu	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		cca 3 000 osob
1935	Moderní zubní technika	10. až 17. listopadu	MPM	čítárna
1935	Spolek slovenských umělců v Bratislavě, souborná výstava obrazů a plastik	7. prosince 1935 až 1. ledna 1936	MPM		539 platících	vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: L. Křižan, St. Polkoráb, J. Votruba, M. Benka, Fr. Hoffstädter, Jul. Koreszba, J. Ladvenica, E. Lehotský, V. Mydlo, K. Ondreiček, Al. Strúhár
1936	Dobri Dobrov (Bulharsko), souborná výstava obrazůa kreseb	15. března až 5. dubna	MPM		712 osob	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1936	Fotografie klubu fotografů amatérů	11. až 16. dubna	MPM	čítárna
1936	Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy	12. dubna až 3. května	MPM		40 platících?	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1936	František Kaván, obrazy – Jan Štursa, plastiky	7. června až 19. července	MPM		1 530 osob	na počet 70. narozenin Františka Kavána; vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1936	Skupina výtvarníků z Hradce Králové (Souborná výstava prací členů SVU v Hradci Králové)	20. září až 18. října	MPM		1 022 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava, vystavující: M. Beránek, A. Doležal, C. Freitag, J. Heřman, K. Hostovský, F. Kaván, A. Macková, K. Meisner, V. Pavlík, E. Mikanová-Urbanová, A. J. Svoboda, J. Váchal, J. Vlček, L. Wolfová, V. Škoda, M. Vávra, arch. O. Liska
1936	VII. východočeská radiovýstava	25. října až 1. listopadu	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		cca 3 000 osob
1936	Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky	8. až 29. listopadu	MPM		368 osob	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1936	Výstavka typonávrhů Typografie	29. listopadu	MPM			k příležitosti ukončení návrhářského kurzu
1936	Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky		MPM	čítárna
1936	Expozice výzkumného ústavu sklářského		MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové	vestibul, 1. poschodí		čtyři vitríny, kde byly pravidelně vystavovány nové ukázky uměleckého a užitkového skla
1936	Výstava k 70. výročí války 1866	15. června až 31. srpna		vestibul, 1. poschodí
1936	Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika	13. prosince 1936 až 10. ledna 1937	MPM		220 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika	20./21. února až 14. března	MPM		406 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava	21. března až 11. dubna	MPM		317 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky	17. dubna až 20. května	MPM		491 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Železnobrodské sklo (výstava uměleckého skla Státní sklářské školy v Železném Brodě)	27. května až 13. června	MPM		2 509 osob	vstupné 1 Kč, prodejní výstava, u příležitosti 19. sjezdu Elektrotechnického svazu čsl.
1937	Václav Sochor, obrazy	20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září	MPM		743 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy	6. až 28. listopadu	MPM		244 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	VIII. východočeská radiovýstava	24. října až 1. listopadu	MPM, spolupráce: Východočeský radioklub		1 620 platících	vstupné 1 Kč
1937	Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava	4. prosince 1937 až 2. ledna 1938	MPM		475 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1937	Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu	po celý rok		vestibul 1. patra
1938	Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky	26. února až 20. března	MPM		475 platících	prodejní výstava
1938	Václav Radimský, Polabí a Krkonoše	27. března až 18. dubna	MPM		332 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1938	Vladimír Pleiner, obrazy	1. až 29. května)	MPM		279 osob	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava
1938	Malířské dojmy z Norska a Švédska: obrazy a kresby Ludviky Smrčkové	11. června až 17. července	MPM		181 platících	vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava; pod záštitou městské rady v Hradci Králové a za účasti "Ústavu skandinávského a nizozemského v Praze"
1938	300 let divadla v Hradci Králové	4. až 28. září	MPM, spolupráce Historické muzeum		v důsledku doby velmi nízká: 78 platících + účastníci vernisáže	vstupné 2,50 Kč, vydán obsáhlý katalog
1938	Kolekce uměleckého a užitkového skla	průběžně		vestibul 1. patra
1939	H. Boettinger, kresby, studie a akvarely	10. června až 16. července	MPM	kulturní dům (pozdější městská knihovna)	322 platících	prodejní výstava, výhradně vážné kresby, studie, záznamy a náčrtky (ne karikatury pod pseudonymem Dr. Desiderius)
1939	Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci	12. listopadu až 10. prosince	MPM, spolupráce: národní okresní vedení Národního souručenství v Hradci Králové	kulturní dům (pozdější městská knihovna)	2 074 platících	prodejní výstava; práce Skupiny výtvarníků v Hradci Králové a některých umělců ze severovýchodních Čech
1939	Výstava české knihy	3. až 10. prosince	MPM	čítárna	přes 1 000 osob	staré tisky, bibliografie
1939	Bohumil Knyttl, obrazy	16. prosince 1939 až 15. ledna 1940	MPM	kulturní dům (pozdější městská knihovna)	321 platících

1930

• Josef Váchal, dřevoryty (12. ledna až 30. března)
• Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse (19. ledna až 16. února)
• Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací (23. února až 16. března)
• Hollar – Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky (30. března až 1. května)
• Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby (11. května až 9. června)
• Výstava grafiky Hollar (1. až 29. června)
• I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů (7. až 15. června)
• Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří (7. až 15. června)
• Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl (8. až 23. června)
• Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely (21. září až 12. října)
• Václav Špála, souborná výstava (19. října až 9. listopadu)
• Anna Macková, dřevoryty (5. října až 31. prosince)
• Čeněk Kvíčala, obrazy (23. listopadu až 14. prosince)
• Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik (21. prosince 1930 až 18. ledna 1931)

1931

• Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (15. února až 15. března)
• Vojtěch Sedláček, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
• Alois Wierer, obrazy, grafika (19. dubna až 3. května)
• Jaroslav Veris, obrazy a kresby (10. až 26. května)
• Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění (31. května až 21. června)
• Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy (13. až 30. září)
• Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny (4. až 18. října)
• Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika (25. října až 15. listopadu)
• II. východočeská radiovýstava (22. až 29. listopadu)
• Ilja Repin a skupiny ruských malířů z Paříže (13. prosince 1931 až 17. ledna 1932)

1932

• Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (21. února až 3. května)
• Milada Marešová, obrazy a kresby (21. února až 20. března)
• František Aron, obrazy (27. března až 17. dubna)
• Bedřich Mudroch, obrazy a kresby (24. dubna až 8. května)
• I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Klubu přátel umění v Hradci (5. června až 10. července)
• I. výstava obrazů a plastik českých umělců v Hradci Králové (1. až 21. září)
• Antonín Hudeček, obrazy (25. září až 19. října)
• III. východočeská radio výstava (23. až 30. října)
• Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (6. až 27. listopadu)
• Franta Kaván, souborná výstava (4. prosince 1932 až 1. ledna 1933)

1933

• Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra (15. ledna až 5. února)
• Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech (19. února až 12. března)
• Josef Hodek – Václav Karel –Al. Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris (19. března až 9. dubna)
• Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky (16. dubna až 7. května)
• Železnobrodské sklo (14. až 28. května)
• Alfons Mucha, obrazy a kresby (4. června až 16. července)
• Marta Rožánková-Drábková, obrazy (24. září až 8. října)
• Výstava československo-polské vzájemnosti (15. až 29. října)
• 4. východočeská radiovýstava (5. až 12. listopadu)
• Jaroslav Panuška, obrazy a kresby (19. listopadu až 10. prosince)
• Ch. R. Knapp (USA), akvarely (19. listopadu až 3. prosince)
• Fotografie členů Klubu fotografů amatérů (6. až 11. prosince)
• Vojtěch Preissig, souborná výstava (17. prosince 1933 až 7. ledna 1934)

1934

• Výstava módy, místních módních salonů (25. února až 4. března)
• Ludvík Vacátko, obrazy a plastiky (11. března až 2. dubna)
• Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky (8. až 29. dubna)
• Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy (6. až 27. května)
• Julius Mařák a jeho žáci (ze soukr. majetku Klubu přítel umění) (10. června až 15. července)
• V. východočeská radiovýstava (23. až 30. září)
• Helena Broftová-Piťhová, obrazy (7. až 21. října)
• Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod (27. října až 4. listopadu), textilie, keramika, hračky
• Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky (11. listopadu až 2. prosince)
• Užitá grafika (novoročenky aj.), umístění: čítárna
• Současná grafika, umístění: čítárna
• Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie (3. července až 31. prosince), k 15. sjezdu čs. muzeí, umístění: čítárna
• Václav Radimský, motivy z Polabí (5. prosince 1934 až 1. ledna 1935)

1935

• S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik (16. února až 17. března)
• Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky (31. března až 22. dubna)
• Bulharská grafika (1. června až 14. července)
• Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastiky (27. září až 13. října)
• Luděk Csordák, obrazy (10. listopadu až 1. prosince)
• Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky), umístění: čítárna
• Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech, umístění: čítárna
• Fotoskupina pěti, Brno
• VI. východočeská radiovýstava (27. října až 3. listopadu)
• Moderní zubní technika (10. až 17. listopadu)
• Spolek slovenských umělců v Bratislavě (7. prosince 1935 až 1. ledna 1936)

1936

• Dobri Dobrov (Bulharsko), soubor obrazů (15. března až 5. dubna)
• Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy (12. dubna až 3. května)
• František Kaván – Jan Štursa, obrazy a plastiky (7. června až 19. července)
• Skupina výtvarníků z Hradce Králové (20. září až 18. října)
• VII. východočeská radiovýstava (25. října až 1. listopadu)
• Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky (8. až 29. listopadu)
• Fotografie klubu fotografů amatérů (11. až 16. dubna), umístění: čítárna
• Výstavka typonávrhů Typografie (29. listopadu)
• Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky; umístění: čítárna
• Expozice výzkumného ústavu sklářského; umístění: vestibul, 1. poschodí
• Výstava k 70. výročí války 1866 (15. června až 31. srpna); umístění: vestibul, 1. poschodí
• Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika (13. prosince 1936 až 10. ledna 1937)

1937

• Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika (21. února až 14. března)
• Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava (21. března až 11. dubna)
• Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky (17. dubna až 20. května)
• Železnobrodské sklo (27. května až 13. června)
• Václav Sochor, obrazy (20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září)
• Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy (6. až 28. listopadu)
• VIII. východočeská radiovýstava (24. října až 1. listopadu)
• Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava (4. prosince 1937 až 2. ledna 1938)
• Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu (po celý rok), umístění: I. poschodí vestibul

1938

• Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (26. února až 20. března)
• Václav Radimský, Polabí a Krkonoše (27. března až 18. dubna)
• Vladimír Pleiner, obrazy (1. až 29. května)
• Ludvika Smrčková, Malířské dojmy z Norska a Švédska (11. června až 17. července)
• 300 let divadla v Hradci Králové (4. až 29. září)
• Kolekce uměleckého a užitkového skla (průběžně ve vestibulu prvního patra)

1939 (hlavní výstavy v kulturním domě, pozdější městské knihovně)

• H. Boettinger, kresby, studie a akvarely (10. června až 16. července)
• Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci (12. listopadu až 10. prosince)
• Výstava české knihy (3. až 10. prosince), staré tisky, bibliografie; umístění: čítárna
• Bohumil Knyttl, obrazy (16. prosince 1939 až 15. ledna 1940)

40. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1940	Mladí hradečtí výtvarníci	11. února až 11. března (7. až 21. dubna)
1940	Královéhradecký kraj	13. a 14. dubna	MPM	čítárna		doprovodná přednáška
1940	Nejkrásnější knihy "Kmene"	26. května až 2. června	MPM, spolupráce: místní knihkupci	čítárna	velká
1940	Výstava nových tkanin	26. až 30. září	MPM, spolupráce: Arbeitgemeinschaft Deutsche Textilstoffe v Berlíně, výbor pro nové hmoty v Praze, Ústav pro zvelebování živností, Obchodní a živnostenská komora	čítárna	cca 5 000 osob
1940	Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (Užitá grafika, knižní umění, propagace)	13. až 20. října	MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností		800 osob
1940	České umělecké knižní značky (ex libris)		MPM	čítárna
1940	Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka	1. listopadu až 29. prosince	MPM	čítárna
1941	Nové hmoty a textilie	8. až 16. února		městská knihovna
1941	Gustav Porš, obrazy	4. až 26. května		městská knihovna
1941	Hradec Králové ve fotografii	1. až 22. června		městská knihovna
1941	Václav Pavlík, obrazy	22. listopadu až 14. prosince	MPM	městská knihovna		vstupné 2 K
1941	Jaroslav Míšek, grafika	24. listopadu až 13. prosince		čítárna		vstup volný
1942	Jindra Vlček, "Z mého rodného kraje"	18. ledna až 15. února
1942	Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček	22. února až 15. března	MPM
1942	Bohumil Lízner, souborná výstava	22. března až 12. dubna
1942	Ferdinand Kotvald, obrazy	19. dubna až 10. května
1942	Jaroslav Dědina	11. až 25. října		opět v budově muzea		vstupné 2 K
1942	Josef Škoda, sochy	1. až 30. listopadu
1942	Umělci národu 1942 až 1943	6 až 23. prosince
1943	Věra Jičínská, obrazy	7. až 28. února
1943	Německo v kroji	od 28. dubna
1943	Leoš Kubíček, plastiky	30. května až 30. června
1943	Sudetští grafikové (Metzner-Bund)	2. až 28. září				část prací prodejná
1943	Josef Tomáš Blažek	10. až 31. října	Městská kulturní služba			prodejní výstava
1943	Karel Karas, obrazy	listopad	Kulturní úřad města			prodejní výstava
1943	Adolf Doležal, obrazy	5. až 24. prosince	Kulturní úřad města			prodejní výstava
1944	Česká grafika	27. února až 15. března	Kulturní rada			putovní výstava
1944	Pardubičtí výtvarníci (členská výstava spolku výtvarných umělců východočeských v Pardubicích)	9. až 30. dubna				vystavující: J. Salavec, B. Tůma, L. Vele, F. Zuska, J. Bílek, E. Kubíček, J. Vávra, Ing. arch. K. Kalvoda, Ak. Arch. K Řepa, Ing. arch. J. Salák, F. V. Danihelka, S. havrlík, O. Karel, B. Lomek, L. Pejchl, J. Podhajský
1944	Karel Jan Sigmund	14. května až 4. června	Kulturní úřad města			prodejní výstava
1944	Julie Winterová-Mezerová, obrazy	18. června až 9. července	Kulturní úřad města			prodejní výstava, 260. výstava
1944	Radostná tvorba po práci	15. až 30. července				výstava obrazů, plastik a architektury zaměstnanců Škodových závodů v Plotišti; vstup volný
1945	Hitler v sovětské karikatuře	21. října až 4. listopadu	Společnost pro kulturní a hospodářské styky se SSSR			putovní výstava
1945	Skupina výtvarníků Hradec Králové	16. prosince 1945 až 15. ledna 1946				prodejní výstava, vystavující: J. Bílek, F. Bureš, A. Doležal, M. Fňouková, J. Heřman, D. Hess, k. Hostovský, K. Hladík, B. Jüngling, A. Kozák, L. Kubíček, K. Langer, O. Liska, K. Meisner, J. Mezerová-Winterová, E. Mikanová-Urbanová, A. Militky, J. Rejchl, F. Soukup, F. Stupecká, K. Šterba, J. Škoda, B. Tůma, B. S. Urban, J. Vlček, V. Walter, J. Života
1946	Vincenc Walter	3. až 23./24. března			1 242 osob	vstupné 3 K, prodejní výstava
1946	Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě	5. května až 16./30.[1] června
1946	Výbor děl z městské obrazárny	září až říjen			1 311 osob	vstupné 3 Kč
1946	František Strážnický, výstava malířského díla	10. až 30. listopadu			666 osob	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1946	Jindra Vlček: Terezín 1946 - Rumburk, odsun Němců	7. až 31. prosince	spolupráce: Svaz osvobozených politických vězňů v HK		1 310 osob	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1947	Umělecká beseda, členská výstava	26. ledna až 23. února			695 osob + školní výpravy	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1947	Vojenská osvětová výchova	1. až 7. března
1947	S. V. U. Aleš, Praha	20. dubna až 18. května			863 osob	vstupné 4 Kč, prodejní výstava
1947	Jiří Židlický, obrazy	25. května až 6. července	spolupráce: Okresní myslivecký spolek		1 489 osob	vstupné 10 Kčs, prodejní výstava
1947	Výbor děl z městské obrazárny	červenec až září
1947	Výstava poštovních známek	12. až 19. října
1947	Skupina výtvarníků Hradec Králové	26. října až 23. listopadu	spolupráce: Okresní a místní rada osvětová
1947	Josef Gočár, celoživotní dílo	30. listopadu až 31. prosince	spolupráce: Okresní a Místní rada osvětová, stavební úřad MNV		490 osob	vstupné 5 Kčs
1947	Výstava obrazů třinácti členů Jednoty umělců výtvarných z Prahy	20. dubna až 18. května			714 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1948	Výchova učňů v n. p. Škodovy závody	14. až 22. února				vstup volný
1948	Výstava obrazů ze STM	22. až 30. května				STM = Soutěž tvořivosti mládeže
1948	Výstava plánování moderního Hradce Králové	20. až 30. května
1948	S. V. U. Aleš, Brno	červen			1 692 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1948	Výběr obrazů a plastik z městské galerie	červenec až září
1948	Bedřich Mudroch – Josef Škoda	26. září až 17. října			793 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1948	Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců	28. listopadu až 23. prosince			900 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	Dětská kresba a malba	6. až 20. února	spolupráce: Kulturní referát MNV a Okresní pedagogický sbor v Hradci Králové		1 081 osob	vstupné 5 Kčs, práce žáků ředitele Josefa Bartušky
1949	S. V. U. Purkyně, Praha	13. března až 4. dubna	spolupráce: kulturní referát MNV		617 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	S. Č. U. G. Hollar	22. května až 8. června	spolupráce: kulturní referát MNV		648 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	Výstava dětské kresby	3. až 12. května	spolupráce: Školský, osvětový a tělovýchovný referát KNV			vstupné dobrovolné
1949	V. Pavlík, obrazy	22. května až 8. června			822 osob	vstupné 5 Kčs
1949	S. V. U. Mánes	19. června až 10. července	spolupráce: Kulturní referát MNV		845 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	Městská galerie, výběr obrazů a plastik	červenec až srpen
1949	Česká kresba 19. století z NG	11. září až 2. října				putovní výstava
1949	Dělník v práci a po práci	9. až 23. října
1949	Jan Slavíček, obrazy	6. až 27. listopadu	spolupráce: Kulturní referát MNV		1 182 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	Anglické předvolební plakáty	29. listopadu až 20. prosince		čítárna
1949	Jindra Vlček mezi horníky	3. až 26. prosince	spolupráce: Svaz čs. výtvarných umělců		402 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1949	Polský tisk	1. prosince 1949 až 31. ledna 1950

1940

• Mladí hradečtí výtvarníci (11. února až 11. března)
• Královéhradecký kraj (13. a 14. dubna); umístění: čítárna
• Nejkrásnější knihy "Kmene" (26. května až 2. června); umístění: čítárna
• Výstava nových tkanin (26. až 30. září); umístění: čítárna
• Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (13. až 20. října)
• České umělecké knižní značky
• Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka (1. listopadu až 29. prosince); umístění: čítárna

1941

• Nové hmoty a textilie (8. až 16. února), umístění: městská knihovna
• Gustav Porš, obrazy (4. až 26. května), umístění: městská knihovna
• Hradec Králové ve fotografii (1. až 22. června), umístění: městská knihovna
• Václav Pavlík, obrazy (22. listopadu až 14. prosince), umístění: městská knihovna
• Jaroslav Míšek, grafika (24. listopadu až 13. prosince), umístění: čítárna

1942

• Jindra Vlček, Z rodného kraje (18. ledna až 15. února)
• Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček (22. února až 15. března)
• Bohumil Lízner, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
• Ferdinand Kotvald, obrazy (19. dubna až 10. května)
• Jaroslav Dědina (11. až 25. října), výstava opět v budově muzea
• Josef Škoda, sochy (1. až 30. listopadu)
• Umělci národa 1942 až 1943 (6 až 23. prosince)

1943

• Věra Jičínská, obrazy (7. až 28. února)
• Německo v kroji (od 28. dubna)
• Leoš Kubíček, plastiky (30. května až 30. června)
• Sudetští grafikové (Metzner-Bund) (září)
• Josef Tomáš Blažek (10. až 31. října)
• Karel Karas, obrazy (listopad)
• Adolf Doležal, obrazy (5. až 24. prosince)

1944

• Česká grafika (27. února až 15. března)
• Pardubičtí výtvarníci (od 9. dubna)
• Karel Jan Sigmund (od 14. května)
• Julie Winterová-Mezerová, obrazy (18. června až 9. července), 260. výstava

1945

Skupina výtvarníků Hradec Králové (16. prosince 1945 až 15. ledna 1946)

1946

• Vincenc Walter (3. až 23. března)
• Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě (5. května až 16. června)
• Výbor děl z městské obrazárny (září až říjen)
• František Strážnický (10. až 30. listopadu)
• Jindra Vlček (7. až 31. prosince)

1947

• Umělecká beseda (26. ledna až 23. února)
• Vojenská osvětová výchova (1. až 7. března)
• S. V. U. Aleš, Praha (20. dubna až 18. května)
• Jiří Židlický, obrazy (25. května až 6. července)
• Výbor děl z městské obrazárny (červenec až září)
• Výstava poštovních známek (12. až 19. října)
• Skupina výtvarníků Hradec Králové (26. října až 23. listopadu)
• Josef Gočár, celoživotní dílo (30. listopadu až 31. prosince)

1948

• Výchova učňů v n. p. Škodovy závody (14. až 22. února)
• Výstava obrazů ze STM (22. až 30. května)
• Výstava plánování moderního Hradce Králové (20. až 30. května)
• S. V. U. Aleš, Brno (červen)
• Výběr obrazů a plastik z městské galerie (červenec až září)
• Bedřich Mudroch – J. Škoda (26. září až 17. října)
• Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců (28. listopadu až 23. prosince)

1949

• Dětská kresba a malba (6. až 20. února)
• S. V. U. Purkyně, Praha (13. března až 4. dubna)
• S. Č. U. G. Hollar (22. května až 8. června), 285. výstava
• Výstava dětské kresby (3. až 12. května)
• V. Pavlík, obrazy (22. května až 8. června)
• S. V. U. Mánes (19. června až 10. července)
• Městská galerie, výběr obrazů a plastik (červenec až srpen)
• Česká kresba 19. století z NG (11. září až 2. října)
• Dělník v práci a po práci (9. až 23. října)
• Jan Slavíček, obrazy (6. až 27. listopadu)
• Anglické předvolební plakáty (29. listopadu až 20. prosince), umístění: čítárna
• Jindra Vlček mezi horníky (3. až 26. prosince)

50. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1950	Karel Hodr, obrazy	5. až 19. února			1 120 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1950	Slovenská grafika	26. února až 16. března	spolupráce: Československá společnost			putovní výstava, prodejní výstava
1950	Výtvarník mezi horníky	26. března až 16. dubna			197 osob	vstupné 5 Kčs, putovní výstava k oslavám 700 let československého hornictví, pořádaných pod záštitou prezidenta Klementa Gottwalda
1950	Slovenské výtvarné umění	30. dubna až 21. května	spolupráce: Národní slovenská galerie v Bratislavě, Lidová akademie a pobočka Československé společnosti v Hradci Králové		314 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1950	Petr Dilinger	28. května až 14. června			309 osob	vstupné 5 Kčs, prodejní výstava
1950	Julius Mařák, souborná výstava	1. černa až 31. července			1 414 osob	vstupné 5 Kčs; k 50. výročí úmrtí
1950	Tisk lidově demokratických států a SSSR
1950	Malířství 19. století
1951	Mikoláš Aleš, kresby	1. dubna až 1./5. května	spolupráce: Národní galerie		2 597 osob	vstupné 5 Kčs
1951	Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla	10. května až 10./16. června	spolupráce: Krajská galerie a Svaz čs. výtvarných umělců
1951	Umění Afriky	26. května až 20. června	putovní výstava z Náprstkova muzea		1 337 osob	vstupné 5 Kčs
1951	Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové				1 500 osob	vstupné 2 Kčs
1951	Výstava ze sbírek Městské galerie
1951	Václav Brožík, kresby
1951	Výstava československé armády	30. září až 17. října
1951	Filatelistická výstava	20. až 28. října	spolupráce s Klubem filatelistů
1951	Výstava sovětské knihy	12. až 18. listopadu			1 400 osob včetně škol
1951	Bedřich Havránek, kresby
1951	Čína včera a dnes	10. prosince 1951 až 6. ledna 1952
1951	Josef Navrátil, kresby a obrazy
1951	Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby
1952	Max Švabinský, obrazy	25. ledna až 17. února			1 067 osob	vstupné 5 Kčs
1952	Vojenská výstava
1952	Honoré Daumier
1952	Vývoj knihy od prvotisku až po současnost	6. dubna až 4. května				vstupné 5 Kčs; výstava se sbírkových předmětů muzea
1952	To jsou oni (SNB)
1952	Výstava sovětské knihy
1952	Výstava kancelářských strojů
1952	Mikoláš Aleš, dílo
1953	Zdeněk Nejedlý, život a dílo	8. února až 30. března
1953	Cestou Hanzelky a Zikmunda	24. ledna až 22. února
1953	Husitství na Hradecku	3. května až 1. prosince				autor: Karel Michl, později jako expozice, místo toho expozice feudalismu a kapitalismu
1953	Antonín Mánes, obrazy	9. května až 7. června
1953	Státní péče a ochrana přírody (Ochrana přírodních památek)	28. srpna až 30. září
1954	Výtvarníci a kniha	7. května až 13. června
1954	Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie	srpen až říjen
1954	Ignát Hermann	září až říjen
1954	3 agitační výstavky k volbám			nádražní hala
1954	Kulturní obraz Hradeckého kraje	19. listopadu až 20. prosince				knihy, staré tisky
1954	Klement Gottwald, dílo
1954	J. V. Stalin, život a dílo
1955	Grafika, kresby a akvarely krajské galerie	13. února až 6. března
1955	10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje	15. května až 15. července
1955	100 let Babičky Boženy Němcové	18. září až 30. října
1955	Členská výstava krajského výtvarného střediska	27. listopadu až 31. prosince
1955	S. K Neumann
1955	Zdeněk Nejedlý
1956	Včela medonosná	3. června až 15. září				historie včelařství po soudobé včelíny, výrobky z medu i vosku, včelařské nářadí
1956	Škůdci polního hospodářství	3. června až 15. září
1956	Výtvarné práce z jiráskovské soutěže	8. až 30. dubna
1956	Výstava KVS	18. listopadu až 31. prosince
1956	Výstava starých tisků
1956	Výstava k 30. výročí KSČ
1956	Michal Silorád Patrčka
1957	Výstava kronik	7. února až 10. března
1957	Nové archeologické nálezy u Lochenic	15. až 28. března
1957	Rjepin a jeho současníci	21. dubna až 12. května
1957	Létající květy (výstava motýlů)	1. až 30. června
1957	Temno na Hradecku	9. června až 31. srpna		výstavní sál muzea
1957	Vývoj řemesel v 18. století
1957	Antonín Hudeček	1. až 18. září
1957	Josef Heřman, posmrtná výstava	22. září až 20. října
1957	Zkamenělý život pravěku	1. až 31. října
1957	Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR	3. až 30. listopadu
1957	Členská výstava ČFVU	od 8. prosince
1958	Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku	6. až 20. dubna
1958	500 let české knihy	březen
1958	Militarismus bez masky	1. až 31. května
1958	Zkamenělý život
1958	Nerostné bohatství Hradeckého kraje	15. června až 19. září
1958	Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (Již nikdy Mnichov)	1. až 31. října
1958	Profil 57	od 19. října
1958	Jaroslav Pacovský, fotografie	19. října až 10. listopadu
1958	Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby	13. listopadu až 7. prosince
1958	Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti	15. až 30. listopadu				výstava geodetických a kartografických prací
1958	Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého
1958	Perníkové formy
1958	Umělecké památky antického Řecka
1959	Výstava novoročenek
1959	Po stopách Jiráskova kraje
1959	Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK"
1959	Domácí nářadí od pravěku k dnešku
1959	Severní ptačí hosté v ČSR	1. až 30. března
1959	Chraňte užitečné ptactvo
1959	České umění 18. a 19. století
1959	Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky	1. až 14. května
1959	Hradec Králové v obrazech tří století
1959	Neznámý Tibet	24. května až 30. června
1959	Josef Krapka Náchodský
1959	Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě
1959	Dokumenty a historie Hradeckého kraje	1. září až 15. října
1959	Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby
1959	Napiš to, Kischi!	1. až 30. listopadu	spolupráce: Památník národního písemnictví			výstava o životě a díle světového reportéra
1959	Vincent Hložník, grafika	1. až 6. prosince
1959	20 000 km po Sovětském svazu	10. až 31. prosince				autor: Adolf Čejchan
1959	1 100 let české architektury (Tisíc a sto let architektura na území ČSR)	10. prosince 1959 až 10. ledna 1960
1959	Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby

1950

• Karel Hodr, obrazy (5. až 19. února)
• Slovenská grafika (26. února až 16. března)
• Výtvarník mezi horníky (26. března až 16. dubna)
• Slovenské výtvarné umění (30. dubna až 21. května)
• Petr Dilinger (28. května až 14. června)
• Julius Mařák
• Tisk lidově demokratických států a SSSR
• Malířství 19. století

1951

• Mikoláš Aleš, kresby (1. dubna až 1. května)
• Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla (10. května až 10. června)
• Umění Afriky
• Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové
• Výstava ze sbírek Městské galerie
• Václav Brožík, kresby
• Výstava československé armády (30. září až 17. října)
• Filatelistická výstava (20. až 28. října), s Klubem filatelistů
• Výstava sovětské knihy (12. až 18. listopadu)
• Bedřich Havránek, kresby
• Čína včera a dnes
• Josef Navrátil, kresby a obrazy

1952

• Max Švabinský, obrazy
• Vojenská výstava
• Honoré Daumier
• Výstava prvotisků
• Vývoj knihy
• To jsou oni (SNB)
• Výstava sovětské knihy
• Výstava kancelářských strojů
• Mikoláš Aleš, dílo

1953

• Zdeněk Nejedlý, život a dílo (od 9. února)
• Cestou Hanzelky a Zikmunda (24. ledna až 22. února)
• Husitství na Hradecku (květen až listopad)
• Antonín Mánes, obrazy (9. května až 7. června)
• Státní péče a ochrana přírody (28. srpna až 30. září)

1954

• Výtvarníci a kniha (7. května až 13. června)
• Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie (srpen až říjen)
• Ignát Hermann (září až říjen)
• 3 agitační výstavky k volbám
• Kulturní obraz Hradeckého kraje (19. listopadu až 20. prosince), knihy, staré tisky
• Klement Gottwald, dílo
• J. V. Stalin, život a dílo

1955

• Grafika, kresby a akvarely krajské galerie (13. února až 6. března)
• 10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje (15. května až 15. července)
• 100 let Babičky Boženy Němcové (18. září až 30. října)
• Členská výstava krajského výtvarného střediska (27. listopadu až 31. prosince)
• S. K Neumann
• Zdeněk Nejedlý

1956

• Včela medonosná (3. června až 15. září)
• Škůdci polního hospodářství (3. června až 15. září)
• Výtvarné práce z jiráskovské soutěže (8. až 30. dubna)
• Výstava KVS (18. listopadu až 31. prosince)
• Výstava starých tisků
• Výstava k 30. výročí KSČ
• Michal Silorád Patrčka

1957

• Temno na Hradecku (9. června až 31. srpna)
• Vývoj řemesel v 18. století
• Létající květy (výstava motýlů) (1. až 30. června)
• Výstava kronik (17. února až 10. března)
• Rjepin a jeho současníci (21. dubna až 12. května)
• Antonín Hudeček (1. až 18. září)
• Josef Heřman, posmrtná výstava (22. září až 20. října)
• Zkamenělý život pravěku (1. až 31. října)
• Nové archeologické nálezy u Lochenic (15. až 28. března)
• Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR (3. až 30. listopadu)
• Členská výstava ČFVU (od 8. prosince)

1958

• Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku (6. až 20. dubna)
• 500 let české knihy (březen)
• Militarismus bez masky (1. až 31. května)
• Zkamenělý život
• Nerostné bohatství Hradeckého kraje (15. června až 19. září)
• Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (1. až 31. října)
• Profil 57 (od 19. října)
• Jaroslav Pacovský, fotografie (19. října až 10. listopadu)
• Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby (13. listopadu až 7. prosince)
• Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti (15. až 30. listopadu)
• Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého
• Perníkové formy
• Umělecké památky antického Řecka

1959

• Výstava novoročenek
• Po stopách Jiráskova kraje
• Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK"
• Domácí nářadí od pravěku k dnešku
• Severní ptačí hosté v ČSR (1. až 30. března)
• Chraňte užitečné ptactvo
• České umění 18. a 19. století
• Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky (1. až 14. května)
• Hradec Králové v obrazech tří století
• Neznámý Tibet (24. května až 30. června)
• Josef Krapka Náchodský
• Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě
• Dokumenty a historie Hradeckého kraje (1. září až 15. října)
• Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby
• Napiš to, Kischi! (1. až 30. listopadu)
• Vincent Hložník, grafika (1. až 6. prosince)
• 20 000 km po Sovětském svazu (10. až 31. prosince)
• 1 100 let české architektury (10. prosince 1959 až 10. ledna 1960)

60. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1960	František Bidlo, karikatury	15. ledna až 28. února
1960	Ze sbírek Národní galerie	17. ledna až 14. února
1960	Obrazy zámků Hradeckého kraje	21. února až 27. března
1960	Nejde jen o Berlín	1. až 10. března
1960	Výstavka květin	1. března až 3. května
1960	Jindřich Prucha, obrazy	19. března až 10. dubna		malý sál
1960	Německá selská válka	3. dubna až 29. května
1960	Emila Medková, fotografie	1. května až 7. června
1960	Archivní dokumenty Hradeckého kraje	14. května až 15. října				výstava pokračovala v sálech městské galerie na náchodském zámku
1960	Holý – Benda, obrazy, plastiky	1. července až 18. září
1960	Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky	18. září až 26. října
1960	Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou	5. listopadu až 31. prosince
1960	Výstava ČFVU v Hradci Králové	6. listopadu až 31. prosince
1961	40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus	14. května až 30. června
1961	Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě	14. května až 30. června
1961	Polský politický plakát	30. června až 31. července
1961	Umělecká řemesla	3. srpna až 30. září
1961	Jindřich Wielgus, sochy	7. září až 8. října
1961	Adolf Hoffmeister, kresby	12. října až 12. listopadu
1961	Výroční výstava ČSFVU	19. listopadu až 23. prosince
1962	Vlastimil Beneš, obrazy	1. dubna až 9. května
1962	Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek	20. května až 1. července
1962	Archeologický výzkum	1. dubna až 31. srpna		1. patro		autor výstavy: Vít Vokolek
1962	Staré lidové stavby, fotografie	1. dubna až 10. listopadu
1962	Josef Wagner, kresby a plastiky	15. července až 10. září
1962	Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací	3. až 12. září
1962	Výstavka minerálů	5. září až 31. prosince		1. poschodí
1962	Výstava peněz (SBČS, STSP)	23. října až 4. listopadu
1963	Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací	30. srpna až 8. září
1964	Starý Hradec ve fotografii	22. března až 24. května
1964	Staré lidové stavby, fotografie	22. března až 16. srpna				pokračování výstavy z roku 1962
1964	Perníkářské formy	22. března až 12. července				autor: E. Hloupý
1964	Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR	31. května až 28. června
1964	Výstavka ptactva	14. července až 18. října
1964	Bohdanečská rezervace ve fotografii Františka Janalíka a Ing. Jiřího Svobody	2. srpna až 13. září
1964	Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti	14. června až 18. října				v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice
1964	20 let Slovenského národního povstání	18. srpna až 18. října				autor: J. Stárková
1964	Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací	17. až 30. září
1964	Bojovné dílo Josefa Čapka	25. října 1964 až 2. ledna 1965	spolupráce: Ústav pro teorii a dějiny umění ČSAV			výstava k 20. výročí smrti J. Čapka; autoři: M. Halík, J. Slavík, J. Kábrt
1965	Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga	6. ledna až 28. března				autor: Aleš Doubrava
1965	Ex libris	28. ledna až 3. dubna				autor: E. Hloupý
1965	Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha	21. dubna až 28. července				autor: E. Hloupý
1965	20 let úspěchů Východočeského kraje (Výstava úspěchů socialistické výstavby Východočeského kraje)	30. dubna až 30. června
1965	Příchod Rudé armády	30. dubna až 31. července				autor: Aleš Doubrava
1965	Josef Wagner, kresby a skici	29. července až 10. listopadu				autor: E. Hloupý
1965	Cínové předměty od renesance po současnost	1. srpna až 21. října				autor: E. Hloupý
1965	Krkonoše, fotografie Jiřího Havla	5. až 30. září
1965	20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové	8. až 31. října
1965	Umění mistrů modrotisku	22. října 1965 až 14. ledna 1966				autor: J. Šulcová
1965	Stavba musea ve fotografiích a dokumentech	11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966				autor: Aleš Doubrava
1965	Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky	5. prosince 1965 až 15. března 1966
1966	Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku	18. ledna až 2. dubna				autor: Z. Doubek
1966	Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena	6. února až 6. března
1966	200 let hradecké pevnosti	8. února až 31. srpna				autor: Aleš Doubrava
1966	Válečný rok 1866 v Hradci Králové	6. dubna až 10. září
1966	Člověk a mapa	9. dubna až 22. května
1966	Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury	29. května až 3. července
1966	Válka 1866 (Válečný rok 1866 v Hradci Králové v literatuře)	19. června až 16. října				autoři: Dolínek, Mudra
1966	Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem	21. srpna až 30. října				autor: Vít Vokolek
1966	Papírová platidla na území Československa	od 1. září				autor: J. Šůla
1966	Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga	3. září až 9. října
1966	Sklo pěti staletí	od 15. září				autor: J. Stárková
1966	Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika	8. listopadu až 4. prosince
1967	Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka	3. ledna až 14. října
1967	Vladislav Vančura, život a dílo	19. února až 15. dubna	spolupráce: Památník národního písemnictví
1967	Kovy a jejich rudy	od 2. května				autor: I. Štafl
1967	Příroda Sardinie, fotografie a nálezy	od 2. května				autor: I. Štalf
1967	Klenoty starých pergamenů	léto				hudební rukopisy východních Čech z 15. až 18. století
1967	Arménská architektura	12. listopadu až 31. prosince
1967	1400 km Tunisem	5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968
1967	Klasicistní štíty	18. prosince 1967 až 29. února 1968
1968	Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR	3. ledna až 15. srpna	spolupráce: SOA Zámrsk			k 50. výročí vzniku ČSR; výstava dokumentů z archivů východních Čech
1968	Moje Rusko, výtvarná díla	14. až 28. ledna	spolupráce s KG a OV SČSP			výtvarní umělci RSFR K 50. výročí VŘSR
1968	Národní obrození v Hradci Králové	1. března až 11. srpna				výstava k 100. výročí úmrtí nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila
1968	Hradecká pevnost	16. dubna až 11. srpna				autor: Aleš Doubrava
1968	Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava	17. září
1968	Adolf Karlovský, heraldická kresba	15. srpna až 3. prosince
1968	Výstavba Hradce Králové po roce 1948
1968	Zmizelý Hradec – archeologická výstava
1968	25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova	22. února až 15. března
1968	Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968
1968	Amatérská fotografie	6. prosince 1968 až 28. března 1969
1969	Karel Čapek	15. srpna až 24. prosince
1969	František Ulrich, život a dílo	2. dubna až 5. srpna				výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí
1969	Chraňte pravěké památky – archeologická výstava
1969	Chráněné rostliny Východočeského kraje	5. srpna až 21. října
1969	Hradec ve fotografii

1960

• František Bidlo, karikatury (15. ledna až 28. února)
• Ze sbírek Národní galerie (17. ledna až 14. února)
• Obrazy zámků Hradeckého kraje (21. února až 27. března)
• Nejde jen o Berlín (1. až 10. března)
• Jindřich Prucha, obrazy (19. března až 10. dubna)
• Německá selská válka (3. dubna až 29. května)
• Výstavka květin (1. března až 3. května)
• Emila Medková, fotografie (1. května až 7. června)
• Archívní dokumenty Hradeckého kraje (14. května až 15. října)
• Holý – Benda, obrazy, plastiky (1. července až 18. září)
• Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky (18. září až 26. října)
• Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou (5. listopadu až 31. prosince)
• Výstava ČFVU v Hradci Králové (6. listopadu až 31. prosince)

1961

• 40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus (14. května až 30. června)
• Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě (14. května až 30. června)
• Polský politický plakát (30. června až 31. července)
• Umělecká řemesla (3. srpna až 30. září)
• Jindřich Wielgus, sochy (7. září až 8. října)
• Adolf Hoffmeister, kresby (12. října až 12. listopadu)
• Výroční výstava ČSFVU (19. listopadu až 23. prosince)

1962

• Vlastimil Beneš, obrazy (1. dubna až 9. května)
• Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek (20. května až 1. července)
• Archeologický výzkum (1. dubna až 31. srpna)
• Staré lidové stavby, fotografie (1. dubna až 10. listopadu)
• Josef Wagner, kresby a plastiky (15. července až 10. září)
• Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (3. až 12. září)
• Výstavka minerálů (5. září až 31. prosince), I. poschodí
• Výstava peněz (SBČS, STSP), 23. října až 4. listopadu

1963

• Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (30. srpna až 8. září)

1964

• Starý Hradec ve fotografii (22. března až 24. května)
• Staré lidové stavby, fotografie (22. března až 16. srpna)
• Perníkářské formy (22. března až 12. července)
• Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR (31. května až 28. června)
• Výstavka ptactva (14. července až 18. října)
• Bohdanečská rezervace ve fotografii (2. srpna až 13. září)
• Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti (14. června až 18. října), v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice
• 20 let Slovenského národního povstání (18. srpna až 18. října)
• Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (17. až 30. září)
• Bojovné dílo Josefa Čapka (25. října 1964 až 2. ledna 1965)

1965

• Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga (6. ledna až 28. března)
• Ex libris (28. ledna až 3. dubna)
• Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha (21. dubna až 28. července)
• 20 let úspěchů Východočeského kraje (30. dubna až 30. června)
• Příchod Rudé armády (30. dubna až 31. července)
• Josef Wagner, kresby a skici (29. července až 10. listopadu)
• Cínové předměty od renesance po současnost (1. srpna až 21. října)
• Krkonoše, fotografie Jiřího Havla (5. až 30. září)
• 20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové (8. až 31. října)
• Umění mistrů modrotisku (22. října 1965 až 14. ledna 1966)
• Stavba musea ve fotografiích a dokumentech (11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966)
• Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky (5. prosince 1965 až 15. března 1966)

1966

• Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku (18. ledna až 2. dubna)
• Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena (6. února až 6. března)
• 200 let hradecké pevnosti (8. února až 31. srpna)
• Válečný rok 1866 v Hradci Králové (6. dubna až 10. září)
• Člověk a mapa (9. dubna až 22. května)
• Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury (29. května až 3. července)
• Válka 1866 (19. června až 16. října)
• Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem (21. srpna až 30. října), autor: V. Kokolek
• Papírová platidla na území Československa (od 1. září)
• Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga (3. září až 9. října)
• Sklo pěti staletí (od 15. září)
• Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika (8. listopadu až 4. prosince)

1967

• Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka (od 3. ledna)
• Vladislav Vančura, život a dílo (od 19. února)
• Kovy a jejich rudy (od 2. května)
• Příroda Sardinie, fotografie a nálezy (od 2. května)
• Klenoty starých pergamenů (léto)
• Arménská architektura (12. listopadu až 31. prosince)
• 1400 km Tunisem (5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968)
• Klasicistní štíty (18. prosince 1967 až 29. února 1968)

1968

• Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR (3. ledna až 15. srpna)
• Moje Rusko, výtvarná díla (14. až 28. ledna), ve spolupráci s KG a OV SČSP
• Národní obrození v Hradci Králové (1. března až 11. srpna)
• Hradecká pevnost (16. dubna až 11. srpna)
• Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava (17. září)
• Adolf Karlovský, heraldická kresba (15. srpna až 3. prosince)
• Výstavba Hradce Králové po roce 1948
• Zmizelý Hradec – archeologická výstava
• 25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova (22. února až 15. března)
• Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968
• Amatérská fotografie (6. prosince 1968 až 28. března 1969)

1969

• Karel Čapek (15. srpna až 24. prosince)
• František Ulrich, život a dílo – výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí (2. dubna až 5. srpna)
• Chraňte pravěké památky – archeologická výstava
• Chráněné rostliny Východočeského kraje (5. srpna až 21. října)
• Hradec ve fotografii

70. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1970	Výstava kolekce paličkovaných krajek		MPM		138 osob	pro výstavu ve Vídni; vystaveny vzory paličkovaných krajek, slunečníky, čepce, vějíře atp., podle návrhu dr. Otakara Klumpara
1970	Pedagogická fakulta – výstava areálů škol	únor až březen
1970	Národní fotografie	4. až 22. dubna
1970	Amatérská fotografie	4. dubna až 13. srpna
1970	Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození	2. května až 12. října				autor výstavy: J. Stárková
1970	Staré pohledy Hradce
1970	Chraňte archeologické památky
1970	Z dějin královéhradecké žurnalistiky	20. září až 30. listopadu
1970	Ruské a sovětské bankovky	20. listopadu 1970 až 25. února 1971
1971	Sondy do minulosti	15. ledna 1971 až 13. února 1972
1971	Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové	15. ledna až 12. února
1971	Lidé – práce – doba	únor až březen
1971	Vítězná cesta	7. května až 16. srpna				k 50. výročí založení KSČ
1971	Slovenské národní povstání	20. srpna až 31. října
1971	400 let Jana Kepplera	22. října 1971 až 24. ledna 1972	spolupráce: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
1971	Kroniky východních Čech	28. října až 10. prosince
1971	Život a dílo Klementa Gottwalda	1. listopadu až 9. prosince
1971	Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR	12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972
1971	Čechy a Rusko v 19. století	12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972				výstava z dějin vzájemných vztahů
1971	Lidová obřadnost	9. prosince 1971 až 8. února 1972
1972	K volbám do národních výborů					putovní výstava
1972	Krajina básníkova	14. ledna až 26. dubna
1972	Únor 1948	8. února až 4. dubna
1972	Krajina ve fotografii	1. března až 24. dubna
1972	Cesty sovětskou střední Asií	28. března až 31. května				autor výstavy: J. Stárková
1972	V. I. Lenin	4. dubna až 6. května
1972	V našem JZD (Děti ke sjezdu JZD)	5. dubna až 19. června
1972	Slovenské užité umění (výstava současného slovenského užitého umění a průmyslového výtvarnictví)	12. května až 3. července
1972	100 let černé bižuterie	29. června až 15. listopadu	spolupráce: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
1972	Konfrontace 72	7. až 29. října				vybrané práce amatérských výtvarníků Východočeského kraje a Vratislavského vojvodství
1972	Polská literatura	8. až 29. října
1972	Leninskou cestou k vítězství komunismu	6. listopadu 1972 až 25. ledna 1973	spolupráce: Dům sovětské vědy a kultury v Praze
1972	Sklo Z. Horboweho	8. prosince 1972 až 25. února 1973	spolupráce: Rada východočeského KNV, Krajské kulturní středisko			V rámci Dnů dolnoslezské kultury
1972	Lidice – Ležáky	6. května až 7. července
1972	Rekreační oblasti Východočeského kraje	8. července až 5. října
1972	Krása tropických motýlů
1972	Přírůstky přírodovědeckého oddělení	13. října
1972	Řehoř Mendl	do 30. září
1972	Přírůstky historického oddělení	18. ledna až 12. února 1973
1972	Lidé – život – doba	12. února až 1. března
1972	Móda 19. století	19. června až 12. února 1973				autor výstavy: Židlická
1973	Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Jaroslav Svoboda, František Vízner					autoři výstavy: Stárková, Židlická
1973	Dětské výtvarné práce
1973	Stavby deváté pětiletky SSSR
1973	Sovětská odborná literatura					autor výstavy: Stárková
1973	Od Února k dnešku	21. února				výstava k 25. výročí Vítězného února
1973	Park pro 7 milionů					k 10. výročí vyhlášení KRNAP
1973	Terezín svědčí a varuje		spolupráce: OV českého svazu protifašistických bojovníků			zapůjčeno Památníkem Terezín
1973	Léky z říše nerostů	16. dubna až 12. května	spolupráce: Mineralogický kroužek farmaceutické fakulty, Krajská vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové			výstava minerálů
1973	Africké kontrasty	20. června až 30. srpna	spolupráce: Vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové, Komise pro komplexní výzkum vývojových zemí ČSAV (lékařská sekce), Československý výbor solidarity s národy Afriky a Asie
1973	Řády a vyznamenání PLR
1973	Kapitoly z východočeského pravěku
1974	Cesta svobody	20. srpna až 30. prosince				k 30. výročí SNP
1974	25 let PO SSM
1974	Fosilní ryby
1974	Pohledy na starý Hradec
1974	Brouci ČSSR	12. července až 1. září
1974	Země velehor	15. září až 10. října				v rámci oslav měsíce československo-sovětského přátelství
1974	Chile – krvácející země	11. dubna až 31. prosince				putovní výstava, autoři výstavy: Jaroslav Brykner, Milan Koubek
1974	Sergio Núňez Henriques	21. května až 7. června				autoři: Zdeněk Bláha, Jiří Malina, výstava obrazů a plakátů chilského výtvarníka, doplnění k výstavě Chile - krvácející země
1974	50 let Československých aerolinií
1974	Fotografie členů Fomaklubu
1974	Karel Bárta, fotografie	1. listopadu až 1. prosince
1974	Horák, Pajskr, fotografie	1. až 31. října
1974	Jiří Jahoda, fotografie	3. prosince 1974 až 19. ledna 1975
1974	Urbanistika Hradce Králové
1975	Zaniklý svět – kroniky	únor až březen
1975	Edice kronikářských pramenů
1975	Svědectví kronik	11. února až 6. března				kroniky Východočeského kraje
1975	Rozvoj dopravy v Československu	26. února až 25. března	spolupráce: ministerstvo dopravy
1975	Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů	11. března až 11. dubna				J. Kavec, F. Kuska, J. Ryboš, I. Fraňo, ing. M. Mikloš
1975	Povstání nevolníků 1775
1975	Zvířata a zvířátka ve výtvarném projevu maďarského akademického malíře Mihály Sciby	3. dubna až 17. května				autoři výstavy: Zdeněk Bláha, Jiří Malina
1975	Krajská výstava Československého svazu filatelistů	20. až 26. dubna
1975	V boji za svobodu	24. dubna až 30. června	spolupráce: Památník - muzeum SNP v Banské Bystrici			nejdříve umístěno v Banské Bystrici, následně v Hradci Králové
1975	Výstava historických kování					autor výstavy: J. Stárková
1975	Země velehor
1975	Sovětská válečná fotografie	8. až 31. května				autoři výstavy: Jiří Malina, Zdeněk Bláha
1975	Dřeviny severovýchodních Čech
1975	První den Bulharska	10. června až 31. července	spolupráce: Bulharské kulturní středisko v Praze			soubor fotografií Nikoly Stojčkova z prvních dní osvobození Bulharska
1975	Kresby Jany Štěpánkové	únor, březen
1975	Hradec Králové na počátku dějin	podzim				autoři: M. Richter, Vít Vokolek
1975	Revoluční tradice a současnost Východočeského kraje	20. října až 8. listopadu				ukázkový výběr z výstavy pro zahraniční družební kraje
1975	Zapsáno v kronice socialistické doby
1976	Sovětská architektura	únor až duben
1976	70 let Pochodně	14. května až 1. října				autoři výstavy: Jiří Malina, A. Doubrava
1976	Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku	květen až září	spolupráce: Okresní oddělení českého statistického úřadu v Hradci Králové			autor výstavy: Jiří Zikmund
1976	Volební program NF v pracích Stavoprojektu	říjen až listopad
1976	Hradec na počátku dějin	květen až září
1976	Cesty jižní Indií expedice Orchidea	leden až květen		vestibul 2. patra
1976	České polodrahokamy	červen až červenec
1976	ZENIT, VII. okresní veletrh	18. až 28. října	spolupráce: OV SSM, Okresní odborová rada Hradec Králové
1976	Výstavka k výročí FDTJ - FPT					autor výstavy: Jiří Zikmund
1977	Hradecký program 30 let	1. dubna až 31. května				autoři výstavy: Ing. J. Klimeš, J. Zikmund, PhDr. A. Židlická
1977	Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (obrazy a plastiky)	25. února až 7. března
1977	Aktivně čelit ideologické diverzi antikomunismu	13. až 27. května	spolupráce: Politické oddělení Krajského odboru ochrany státních hranic v Hradci Králové
1977	Léky z šera pralesů	20. června až 31. prosince		vestibul 2. patra
1977	Velká vlastenecká válka	srpen
1977	Okresní veletrh Zenitu	10. až 17. října
1977	Sovětský tisk – tisk pokroku a míru	2. listopadu až 2. prosince	spolupráce: Poštovní novinová služba, Meždunarodnaja kniga Moskva, Lidové nakladatelství
1977	Kosmos začíná na zemi	2. listopadu až 28. prosince				k 60. výročí VŘSR, výstava fotografií A. Š. Moklecova
1977	Černigov a Černigovsko	2. listopadu až 2. prosince				k 60. výročí VŘSR; autor: Jaroslav Ludvík
1977	Říjnové dny	2. až 28. listopadu
1978	30 let úspěchů (hospodářského rozvoje) Východočeského kraje	20. února až 31. května				autor: Jaroslav Šůla; výstava zároveň ve výstavním pavilonu Kulturního domu ROH
1978	Život a dílo Zdenka Nejedlého	od února	dům U Švagerků
1978	Secese – životní styl na přelomu století					autoři výstavy: Jana Stárková, Alice Židlická
1978	25 let socialistické dopravy (25 let práce pro socialistickou dopravu)	26. října až 19. listopadu
1978	Poklady muzea
1978	Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové
1978	Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea	2. až 7. prosince				dřevo, textil, keramika, malba, grafika
1978	Tajemství ptačího stěhování
1978	Walbřich – foto, porcelán, filumenie
1978	Soutěžní návrhy na urbanistické řešení Roudničky a Vysoké n. Labem	17. až 29. července
1978	Obrazy Jaroslava Šmídry	od 29. srpna
1978	25 let Sborů pro občanské záležitosti	od 2. října				Výstava k výročí SPOZ
1979	Magdeburg se představuje	od 31. května
1979	Vietnam známý a neznámý	11. září až 15. prosince				autoři výstavy: Dr. F. Šita a M. Sainerová; exponáty zapůjčené od Kulturního a informačního střediska VSR v Praze a předměty od pracovníků, kteří působili ve Vietnamu
1979	35. výročí SNP
1979	Slohový nábytek
1979	Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách
1979	Rok dítěte (KPPM): Děti, mír a umění	6. až 13. června
1979	Vlasta Matoušová: Hmyz v kresbě a grafice	19. srpna až 29. září				uspořádáno v rámci VIII. Mezinárodního sympozia o faunistice hmyzu střední Evropy
1979	Expedice Himalaja NUN 1735 m					první východočeská himálajská expedice 1976; fotografie, horolezecká výzbroj, přírodopisné a národopisné sběry
1979	Výstava kronik a StoA Zámrsk
1979	Výstava pro muzeum v Jachnovce	od 17. dubna				v rámci družby s Černigovskou oblastí; pro budované muzeum v Jachnovce (mapující události z 12. října 1943)

1970

• Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození (2. května až 12. října)
• Národní fotografie (4. až 22. dubna)
• Staré pohledy Hradce
• Chraňte archeologické památky
• Amatérská fotografie (4. dubna až 13. srpna)
• Ruské a sovětské bankovky (20. listopadu 1970 až 25. února 1971)
• Pedagogická fakulta – výstava areálů škol (únor až březen)

1971

• Sondy do minulosti (15. ledna 1971 až 13. února 1972)
• Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové (15. ledna až 12. února)
• Lidé – práce – doba (únor až březen)
• Vítězná cesta (7. května až 16. srpna)
• Slovenské národní povstání (20. srpna až 31. října)
• 400 let Jana Kepplera (22. října 1971 až 24. ledna 1972)
• Kroniky východních Čech (28. října až 10. prosince)
• Život a dílo Klementa Gottwalda (1. listopadu až 9. prosince)
• Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR (12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972)
• Čechy a Rusko v 19. století (12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972)
• Lidová obřadnost (9. prosince 1971 až 8. února 1972)

1972

• K volbám do národních výborů – putovní výstava
• Leninskou cestou k vítězství komunismu (6. listopadu až 25. ledna 1973)
• Únor 1948 (8. února až 4. dubna)
• V. I. Lenin (4. dubna až 6. května)
• Děti ke sjezdu JZD (5. dubna až 19. června)
• Slovenské užité umění (12. května až 3. července)
• Cesty sovětskou střední Asií (28. března až 31. května)
• 100 let černé bižuterie (29. června až 15. listopadu)
• Krajina básníkova (14. ledna až 26. dubna)
• Krajina ve fotografii (1. března až 24. dubna)
• Konfrontace (7. až 29. října)
• Sklo Z. Horboweho (8. prosince 1972 až 25. února 1973)
• Polská literatura (8. až 29. října)
• Lidice – Ležáky (6. května až 7. července)
• Rekreační oblasti Východočeského kraje (8. července až 5. října)
• Krása tropických motýlů
• Přírůstky PO (13. října)
• Řehoř Mendl (do 30. září)
• Přírůstky (18. ledna až 12. února 1973)
• Lidé – život – doba (12. února až 1. března)
• Móda 19. století (19. června až 12. února 1973)

1973

• Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Svoboda, Vízner
• Dětské výtvarné práce
• Stavby deváté pětiletky SSSR
• Sovětská odborná literatura
• Od Února k dnešku (21. února)
• Park pro 7 milionů
• Terezín svědčí a varuje
• Léky z říše nerostů
• Africké kontrasty (20. června až 30. srpna)
• Řády a vyznamenání PLR
• Kapitoly z východočeského pravěku

1974

• Cesta svobody (20. srpna až 30. prosince)
• 25 let PO SSM
• Fosilní ryby
• Brouci ČSSR (12. července až 1. září)
• Země velehor (15. září až 10. října)
• Chile – krvácející země (11. dubna až 31. prosince)
• 50 let Československých aerolinií
• Pohledy na starý Hradec
• Fotografie členů Fomaklubu
• Karel Bárta, fotografie
• Jiří Jahoda, fotografie
• Urbanistika Hradce Králové

1975

• Zaniklý svět – kroniky (únor až březen)
• Edice kronikářských pramenů
• Svědectví kronik (11. února až 6. března)
• Rozvoj dopravy v Československu (26. února až 25. března)
• Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů (11. března až 11. dubna)
• Povstání nevolníků 1775
• Zvířata a zvířátka M. Sciby (3. dubna až 17. května)
• Krajská výstava Československého svazu filatelistů (20. až 26. dubna)
• V boji za svobodu (24. dubna až 30. června)
• Výstava historických kování
• Země velehor
• Sovětská válečná fotografie (8. až 31. května)
• Dřeviny severovýchodních Čech
• První den Bulharska
• Kresby Jany Štěpánkové (únor)
• Hradec Králové na počátku dějin (podzim)
• Historie a současnost Východočeského kraje
• Zapsáno v kronice socialistické doby

1976

• Sovětská architektura (únor až duben)
• 70 let Pochodně (květen až září)
• Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku (květen až září)
• Volební program NF v pracích Stavoprojektu (říjen až listopad)
• Hradec na počátku dějin (květen až září)
• Cesty jižní Indií expedice Orchidea (leden až květen)
• České polodrahokamy (červen až červenec)
• ZENIT (říjen)

1977

• Hradecký program 30 let (1. dubna až 31. května)
• Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (25. února až 7. března)
• Ideologická diverze antikomunismu (květen)
• Léky z šera pralesů (20. června až 31. prosince)
• Velká vlastenecká válka (srpen)
• Okresní veletrh Zenitu (10. až 17. října)
• Sovětský tisk – tisk pokroku a míru (2. listopadu až 2. prosince)
• Kosmos začíná na zemi (2. prosince až 28. prosince)
• Černigov a Černigovsko (2. listopadu až 2. prosince)
• Říjnové dny (2. až 28. listopadu)

1978

• 30 let úspěchů Východočeského kraje
• Život a dílo Zdenka Nejedlého
• Secese – životní styl na přelomu století
• 25 let socialistické dopravy
• Poklady muzea
• Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové
• Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea
• Tajemství ptačího stěhování
• Walbřich – foto, porcelán, filumenie
• Obrazy Jaroslava Šmídry
• Výstava k výročí SPOZ

1979

• Magdeburg se představuje
• Vietnam známý a neznámý
• 35. výročí SNP
• Slohový nábytek
• Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách
• Rok dítěte (KPPM)
• Hmyz v kresbě a grafice (Matoušová)
• Expedice Himalaja NUN 1735 m
• Výstava kronik a StoA Zámrsk

1980

• Věra Kočová – paličkované obrázky
• Z archeologického výzkumu hradeckého muzea
• Svazarmovci v duchu revolučních tradic (7. května až 29. června)
• Josef Haken – komunista – učitel – politik (24. dubna až 30. června), s KV KSČ U Švagerků
• 100 let hradeckého muzea (září až prosinec)
• Příroda ve sbírkách hradeckého muzea (červen až říjen)

1981

• Hračky Víta Grusse
• Luděk Havelka, výstava medailí; umístění: přízemí vestibul
• Amatérská fotografie (Amfo 81)
• Z historie slovanského osídlení východních Čech (1. dubna 1981 až 31. ledna 1982), výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek; návštěvnost: 18 456 osob; doprovodný program: 3 přednášky
• KSČ v boji proti fašismu, k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945
• Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel) (20. září až 10. listopadu), návštěvnost: 4 697 osob

1982

• Šperk – historie a současnost (2. až 26. září); výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové
• Kosmické dálky (1. listopadu až 31. prosince)
• Věčně živá příroda (1. dubna až 15. srpna); návštěvnost 6 790 osob
• Kouzlo apatyky (15. února 1982 až 7. ledna 1983), materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund; návštěvnost: 17 515 osob
• 60. výročí SSSR
• Zbraně lovecké zbraně; umístění: vestibul
• Betlémy a perníkářské formy; umístění: vestibul
• Nejstarší zemědělci východních Čech
• Ex libris; umístění: chodba v přízemí

1983

• Výtvarné dílo v architektuře (15. února až 11. dubna)
• Československé pamětní mince a medaile 1948–1983 (1. března až 31. července)
• V zrcadle staletí (18. května až 18. listopadu)
• SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové (1. června až 31. října)
• Krása tropů (1. srpna až 1. října), výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří
• Motorismus včera a dnes (20. října až 4. prosince)
• AMFO "83, amatérské fotografie
• Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách (29. října až 27. listopadu)
• Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika
• Hodiny ve sbírkách muzea
• Počátky východočeských měst

1984

• 60. výročí úmrtí V. I. Lenina
• 35. výročí zákona o JZD
• Město a čas (21. září až 30. prosince), k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava; návštěvnost: 11 533 osob
• Výstava hudebních nástrojů (16. listopadu až 16. prosince), u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof
• Léčivé rostliny (1. září až 31. prosince); ve spolupráci s Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové, autorka Jiřina Belicová; návštěvnost: 9 119 osob
• Ohrožené a introdukované ryby východních Čech (15. března až 19. srpna); autor: Karel Lohniský; návštěvnost: 9 425 osob
• SÚRPMO – 30 LET (8. až 28. března), výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze
• Křídla vlasti (17. května až 2. září), prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; ve spolupráci se Svazarmem; autor: Jaroslav Ludvík; návštěvnost: 5 478 osob; koncert vojenské dechové hudby
• 25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje (16. února až 14. října); autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek; návštěvnost: 10 982 návštěvníků
• Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici" (12. dubna až 6. května), 420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ); návštěvnost: 2 181 osob

1985

• 200 let J. H. Pospíšila
• Současný výzkum východočeských hradišť
• Z činnosti přírodovědeckého oddělení, umístění: vestibul přízemí
• Muzejní plakát Zdenka Bláhy
• AMFO ´85
• Loutkářství východních Čech (1. listopadu až 31. prosince), přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století; ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK)
• Kroniky ve světle doby (10. října až 17. listopadu); u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti; ve spolupráci se SOA Zámrsk
• Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře (1. srpna až 15. září); dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století; návštěvnost: 3 418 osob
• Boj a vítězství (27. února až 1. července); k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu
• Střelectví a Svazarm; autor: Jaroslav Ludvík; ve spolupráci se Svazarmem
• Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času (16. července 1985 až 22. září); ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, jejich putovní výstava; autor: M. Frauenterka z NTM; návštěvnost: 4 315 osob

1986

• Výtvarní umělci straně, k 65. Výročí vzniku KSČ; připravila Krajská pobočka SČVU Hradec Králové
• Život a práce invalidů (21. října až 2. listopadu)
• Zelená kniha vysočiny (6. února až 31. května); fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy
• Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu (1. října až 31. prosince), IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež"
• Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka (10. června až 7. září)
• Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové (8. až 30. dubna), výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny; ve spolupráci KÚNZ – fakultní nemocnicí a Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové
• 80 let Pochodně (20. března až 30. dubna); autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
• Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985 (20. až 25. května), zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
• Sedmnáct mezníků (20. března až 25. května 1986), 65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
• Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku (5. května až 7. června); výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
• "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu
• Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák (1. prosince 1986 až 25. ledna 1987), autorka: Věra Němečková
• Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech (11. prosince 1986 až 1. února 1987); obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci
• Expozice československo-sovětské družby Jachnovka; připraveno pro muzeum v Jachnovce

80. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1980	Věra Kočová – paličkované obrázky
1980	Z archeologického výzkumu hradeckého muzea
1980	Svazarmovci v duchu revolučních tradic	7. května až 29. června
1980	Josef Haken – komunista – učitel – politik	(24. dubna až 30. června	spolupráce: KV KSČ	U Švagerků
1980	100 let hradeckého muzea
1980	Příroda ve sbírkách hradeckého muzea	červen až říjen
1981	Hračky Víta Grusse
1981	Luděk Havelka, výstava medailí			přízemí vestibul
1981	Amatérská fotografie (Amfo 81)
1981	Z historie slovanského osídlení východních Čech	1. dubna 1981 až 31. ledna 1982			18 456 osob	výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek
1981	KSČ v boji proti fašismu					k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945
1981	Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel)	20. září až 10. listopadu			4 697 osob
1982	Šperk – historie a současnost	2. až 26. září				výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové
1982	Kosmické dálky	1. listopadu až 31. prosince
1982	Věčně živá příroda	1. dubna až 15. srpna			6 790 osob
1982	Kouzlo apatyky	15. února 1982 až 7. ledna 1983			17 515 osob	materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund
1982	60. výročí SSSR
1982	Zbraně lovecké zbraně			vestibul
1982	Betlémy a perníkářské formy			vestibul
1982	Nejstarší zemědělci východních Čech
1982	Ex libris			chodba v přízemí
1983	Výtvarné dílo v architektuře	15. února až 11. dubna
1983	Československé pamětní mince a medaile 1948–1983	1. března až 31. července
1983	V zrcadle staletí	18. května až 18. listopadu
1983	SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové	1. června až 31. října
1983	Krása tropů	1. srpna až 1. října				výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří
1983	Motorismus včera a dnes	20. října až 4. prosince
1983	AMFO "83, amatérské fotografie
1983	Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách	29. října až 27. listopadu
1983	Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika
1983	Hodiny ve sbírkách muzea
1983	Počátky východočeských měst
1984	60. výročí úmrtí V. I. Lenina
1984	35. výročí zákona o JZD
1984	25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje	16. února až 14. října			10 982 osob	autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek
1984	SÚRPMO – 30 let	8. až 28. března	výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze
1984	Ohrožené a introdukované ryby východních Čech	15. března až 19. srpna			9 425 osob	autor: Karel Lohniský
1984	Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici"	12. dubna až 6. května			2 181 osob	420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ)
1984	Křídla vlasti	17. května až 2. září	spolupráce: Svazarm		5 478 osob	prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; autor: Jaroslav Ludvík
1984	Léčivé rostliny	1. září až 31. prosince	spolupráce: Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové		9 119 osob	autorka Jiřina Belicová
1984	Město a čas	21. září až 30. prosince			11 533 osob	k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava
1984	Výstava hudebních nástrojů	16. listopadu až 16. prosince				u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof
1985	200 let J. H. Pospíšila
1985	Současný výzkum východočeských hradišť
1985	Z činnosti přírodovědeckého oddělení			vestibul přízemí
1985	Muzejní plakát Zdenka Bláhy
1985	AMFO ´85
1985	Loutkářství východních Čech	1. listopadu až 31. prosince	spolupráce: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové			přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století; autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK)
1985	Kroniky ve světle doby	10. října až 17. listopadu	spolupráce: SOA Zámrsk			u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti;
1985	Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře	1. srpna až 15. září			3 418 osob	dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století
1985	Boj a vítězství	27. února až 1. července				k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu
1985	Střelectví a Svazarm		spolupráce: Svazarm			autor: Jaroslav Ludvík
1985	Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času	16. července 1985 až 22. září	spolupráce: Národní technické muzeum		4 315 osob	putovní výstava Národní technické muzeum; autor: M. Frauenterka z NTM
1986	Výtvarní umělci straně		Krajská pobočka SČVU Hradec Králové			k 65. Výročí vzniku KSČ
1986	Život a práce invalidů	21. října až 2. listopadu
1986	Zelená kniha vysočiny	6. února až 31. května				fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy
1986	Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu	1. října až 31. prosince				IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež"
1986	Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka	10. června až 7. září
1986	Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové	8. až 30. dubna	spolupráce: KÚNZ – fakultní nemocnice a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové			výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny
1986	80 let Pochodně	20. března až 30. dubna				autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
1986	Sedmnáct mezníků	20. března až 25. května				65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
1986	Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku	5. května až 7. června				výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
1986	Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985	20. až 25. května				zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
1986	Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák	1. prosince 1986 až 25. ledna 1987				autorka výstavy: Věra Němečková
1986	Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech	11. prosince 1986 až 1. února 1987				obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci
1987	Plachta – významná přírodovědecká lokalita Hradecka			malý sál, chodba
1987	Vodní sporty ve Svazarmu	1. října až 22. listopadu				z cyklu branná výchova a mládež
1987	Hradecký perník (perníkářské formy ve sbírkách muzea)	28. dubna až 21. června
1987	Člověk a kámen	2. února až 30. dubna			2740 osob	vývoj a možnosti zpracování kamene s důrazem na starší období (pravěk, středověk), autoři: Kalferst, Jakl, Štamberg
1987	Bály našich babiček	26. listopadu až 31. prosince		vestibul přízemí
1987	Střelecké terče	5. května až 11. října	spolupráce východočeských muzeí (díla z jejích sbírek)		8 190 osob	více než 100 terčů převážně z 19. století, doplněno ukázkami palných zbraní a střeleckých vyznamenání, autor Jiří Zikmund
1987	Výtvarní umělci k 70. výročí VŘSR	od 5. listopadu	spolupráce: Krajská organizace ČSVU
1987	Historické osobnosti na současné medaili	1. července až 22. září				autorky: Věra Němečková a Helena Štroblová
1987	Staré pohlednice Hradce Králové	3. února až 17. května				ze sbírek muzea a od sběratele Bedřicha Bláhy
1987	Od Hradeckého programu k socialistické zemědělské velkovýrobě	2. až 18. dubna	spolupráce: Krajská zemědělská správa			výstava ke 40. výročí vyhlášení Hradeckého programu
1987	Výstava rukodělné knižní vazby	30. května až 6. září				seznámení s řemeslem vazače knih, ukázání současného stavu knihařského řemesla; autoři: Otakar Krumm a František Kusý
1988	Východočeská města na historických pohlednicích	19. dubna až 12. června				soutěžní výstava
1988	Pestrá příroda	od 25. března				výstava ze studijních přírodovědeckých sbírek KMVČ (nerosty, polodrahokamy, zkameněliny, kosti vymřelých čtvrtohorních zvířat, herbářové sbírky, ulity a mušle exotických mořských měkkýšů, ulity našich plžů, vycpaniny ptáků a savců, preparáty ryb, tropičtí brouci a motýli, další hmyz)
1988	Život v jezerech mladších provohor	30. června až 28. srpna				výstava zkamenělin a vyhynulých zvířat a rostlin v rámci mezinárodního sympozia k permokarbonu
1988	Pavel Mušatka: Osobnosti (kresby, grafika	14. června až 28. srpna				soubor karikatur známých osobností kulturního a politického života minulosti i současnosti
1988	Olympionici z východních Čech	12. dubna až 26. června				autor: Pavel Hladík
1988	Československé bankovky po roce 1918	od 13. září				70 let republiky v dílech bankovkové tvorby; autor: Bohumil Skalický
1988	Památky z Bílé věže	9. září až 30. října				historické dokumenty a předměty, které byly vyjmuty z makovice věže 29. srpna 1988 (po 53 letech)
1988	Člověk a pes	6. října až 18. prosince	spolupráce: SVAZARM			z cyklu Branná výchova a mládež
1988	Hradec pohostinný	7. září až 30. října				královéhradecké restaurace a hotely 19. - 20. století; autorka: Libuše Plášilová
1988	Doba bronzová ve východních Čechách	31. května až 4. září
1988	Jiří Harcuba: mince a mediale	5. listopadu až 31. prosince	spolupráce: Česká numismatická společnost			autorka: Věra Němečková ve spolupráci s Jiřím Harcubou
1988	1948–1988 (cyklus výstav ke 40. výročí vítězného února)	24. února až 1. května				výstavy "Od osvobození k Vítěznému únoru" (dokumentární přehled historického vývoje východních Čech od května 1945 k vyvrcholení socialistické revoluce), "Socialistické muzejnictví východních Čech" (vývoj východočeských muzeí od roku 1948 a jejich postavení v současném kulturním životě kraje), "Sbírky muzea v Hradci Králové po roce 1948" (výběr nejvýznamnějších exponátů - přírůstky malý sál)
1989	Hradecké motivy Otakara Řípy
1989	Tradice uměleckých řemesel	od 26. října				ke 105. výročí založení SUPŠ Turnov
1989	Z historie kovářství	9. února až 14. května				autoři: Sigl, Stárková
1989	130 let pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989	od 28. dubna, v Hradci Králové ve dnech 30. dubna až 2. května		vlak na nádraží		putovní výstava, v železničním voze v prostorách nádraží; velký doprovodný program, jízdy vlaků s parními lokomotivami
1989	Modelářství ve Svazarmu	od 5. prosince				autor: Ludvík
1989	Počátky fotografie ve východních Čechách	8. června až 11. září				autor: Jiří Zikmund, k 150 letům fotografie
1989	Medaile z ateliéru zasloužilého umělce Jiřího Prádlera	od 7. října	spolupráce: Československá numismatická společnosti, Památník národního písemnictví a Svaz českých výtvarných umělců			autor: Věra Němečková
1989	Pivovarnictví ve východních Čechách	9. února až 16. dubna				historie pivovarnictví, soubor originálních pivních láhví východočeských pivovarů a nápojového skla, návrh výstavy: Erblach, sběratel pivních lahví

90. léta 20. století

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
1990	Východní Čechy v době prvních historických kmenů	8. února až 20. května				námět dr. Jiří Sigl; období lidu popelnicových polí, Keltů, doba římská a stěhování národů
1990	Josef Gočár, architekt Hradce Králové	8. února až 6. května
1990	T. G. M a Hradec Králové	20. února až 1. dubna
1990	Sametová revoluce v Hradci Králové	6. až 25. listopadu		chodba		fotografie, písemné dokumenty, 21 panelů; období 17. listopadu až 29. prosince 1989; autorka: J. Pospíšilová
1990	Lidové obrázky na skle	15. května až 21. října		vestibul
1990	Biskupové královéhradečtí	15. května až 4. listopadu		přízemí, chodba
1990	Prezident Václav Havel v Hradci Králové 27. ledna 1990	8. až 18. února				fotoreportáž Evžena Pajskra z návštěvy prezidenta a slavnostního uvedení nového královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška do úřadu
1990	František Ulrich, královéhradecký starosta	4. dubna až 13. května
1990–1991	Památky církevních obřadů	13. června 1990 až 13. ledna 1991	spolupráce: biskupství královéhradecké
1990–1991	Českoslovenští letci v bitvě o Británii	7. prosince 1990 až 13. ledna 1991
1990–1991	Jindra Vlček, malíř a legionář	do 13. ledna 1991		přízemí, chodba
1990–1991	Válečná vyznamenání a medaile	1. listopadu 1990 až 13. ledna 1991
1991– 1992	Umění bankovek - nerealizované návrhy československých papírových platidel (1918–1988)	5. října 1991 až 5. ledna 1992	spolupráce: Státní banka československá v Praze a Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové			autorka: V. Němečková
1991	Bitva u Hradce Králové 1866	6. června až 3. listopadu				autor: Jan Jakl; mezinárodní konference k 125. výročí bitvy; ukázky výzbroje a výstroje armád prusko-rakouské války
1991	Jan Tomáš – výstava ateliérových fotografií z let 1867–1904	1. února až 14. dubna				ke 150. výročí narození J. Tomáše; autor: Jiří Zikmund
1991	Počátky průmyslového muzea pro severovýchodní část království českého v Hradci Králové	1. února až 31. března				autor: J. Stárková (Švancarová)
1991	Architekt Oldřich Liska a Hradec Králové	16. dubna až 19. května				autor: Aleš Doubrava; u příležitosti 110. výročí narození O. Lisky
1991–1992	Vánoční jesličky	27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992	spolupráce: Muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem			autor: Z. Lenderová; tvorba betlémářů Čech a Moravy 19. a 20. století
1991	350 milionů let lesa	31. ledna až 5. května	spolupráce: Státní muzeum mineralogie a geologie v Drážďanech a Přírodovědné muzeum ve Vídni			autor: dr. Štamberg; historie vývoje suchozemských rostlin, fosilizace, využití lesa člověkem; v němčině
1991	Ludvík Vašina, medaile a plakety	4. dubna až 19. května				autor: V. Němečková
1991–1992	Vánoční a novoroční grafika	27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992				soubor grafických vánočních a novoročních blahopřání
1992	150 let V. F. Červený a synové, Hradec Králové, hudební nástrojář a vynálezce světového významu	19. června až 13. září	spolupráce: Muzeum české hudby Praha, Musikinstrumenten Museum München, Okresní archiv Hradec Králové, Amati Kraslice
1992–1993	Švédské moderní umění	23. říjen 1992 až 10. ledna 1993				zároveň výstava východočeských umělců ve Švédsku
1992	Příroda ve městě: Pavel Rödl – fotografie zvířat	14. února až 31. května		chodba		40 fotografií fauny a flóry z městských ulic, skládek, domácností, půd a sklepů
1992	Autogramy a fotografie známých osobností televizní obrazovky ze sbírky Stanislava Hlobila	7. září až 22. listopadu		chodba (přízemí)
1992–1993	Falšovaná archeologie	25. září 1992 až 10. ledna 1993
1992–1993	Obrázky ze staré školy	19. května 1992 až 10. května 1993				autor: Libuše Plášilová; školní obrazy, učebnice a učební pomůcky od konce 18. století do 50. let 20. století; u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského
1992	Královéhradecký poklad	14. až 15. února				nový nález stříbrných mincí (1609 pražských grošů z lucemburské doby) z 19. prosince 1991
1992	Ex libris členů SČUG Hollar	14. května až 6. září
1992	Indiáni ve fotografii D. Augera	21. až 26. května
1992	Nejstarší městská kronika Hradce Králové a památky V. K. Klicpery v muzejních sbírkách	5. až 8. listopadu
1992	J. Havel, krajinářské fotografie
1992	Absolventská výstava fotografií Hradecké fotografické školy
1993	Michal Klahr st. a jeho theatrum sacrum	5. března až 30. května	spolupráce: Muzeum Ziemi Klodzkej w Klodzku, Centrum Badań Ślaskoznawczych i Bohemistycznych, Univerzita Wroclawskego we Wroclawiu
1993	Umělecké vazby a náboženské tisky	4. února až 4. dubna				ukázky bibliografických vydání tiskárny Steinbrener ve Vimperku
1993	Divadlo v Hradci Králové – tradice a současnost	19. června až 26. září	spolupráce: Klicperovo divadlo, divadlo Drak			historie divadla od nejstarších známých počátků v 17. století
1993– 1995	Počátky osídlení východních Čech	18. května 1993 až 8. ledna 1995				autor: Vít Vokolek; pravěk a raný středověk východočeské oblasti
1993	Naši dravci	6. dubna až 15. srpna				vycpaniny chráněných druhů dravců
1993	Plachta – živé bohatství Hradec Králové	19. června až 8. srpna
1993	Naše houby	19. srpna až 26. září	spolupráce: MZM v Brně, Mykologický kroužek při Muzeu východních Čech v Hradci Králové
1993–1994	Zvonařství a kampanologie	1. září 1993 až 10. dubna 1994				po výstavě vytvořena nová expozice (1995–1999)
1993	Hrady a zámky po 100 letech	12. srpna až 26. září				dobové rytiny bratrů Liebscherů Hradů, zámků a tvrzí království Českého Augusta Sedláčka + aktuální fotografie Ladislava Svobody; ke 150. výročí narození A. Sedláčka
1993–1994	České dějiny na medaili a plaketě	18. listopadu 1993 až 9. ledna 1994	spolupráce: Národní muzeum v Praze, asociace umělců medailérů v Praze, Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové
1993–1994	Lidové Vánoce	16. listopadu až 9. ledna				betlémy a staročeská vánoční výzdoba
1993–1994	Sv. Jan Nepomucký ve výtvarném umění	16. listopadu až 9. ledna	spolupráce: biskupství královéhradecké
1993–1994	Josef Istler, fokalk; Alexandr Skalický senior, fotografie	16. listopadu až 9. ledna
1993	Fotografie absolventů hradecké fotografické konzervatoře	2. až 28. února
1993	Vojenské pevnosti tří staletí (pevnostní systémy)	9. až 11. června				v rámci mezinárodní konference Fortifikace a obrana státu
1994	Česká ex libris z let 1989–1992	3. února až 4. dubna	spolupráce: Památník národního písemnictví, Kabinet ex libris Chrudim
1994	Život v porcelánu	3. února až 4. dubna				evropský figurativní porcelán 18. a 19. století
1994–1995	Zlaté a stříbrné čepce	1. února 1994 až 8. ledna 1995				krumplované čepce 19. století; ke 100. výročí Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894
1994	130 let výroby klavírů a pianin značky Petrof v Hradci Králové	14. dubna až 29. května				historie a současnost firmy Petrof
1994	Dinosauři nebyli jediní...	20. dubna až 30. října				autor: Stanislav Štamberg
1994	Sto let hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894	6. května až 4. září
1994	Český kubismus – architektura a užité umění	15. června až 16. října				ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea v Praze, Moravské galerie v Brně a Muzea východních Čech v Hradci Králové
1994	Každému dítěti domov a mámu	6. září až 16. října				o SOS dětských vesničkách
1994	100 let veřejné královéhradecké knihovny	20. září až 30. října				historie a současnost Okresní knihovny v Hradci Králové
1994–1995	Za svobodu!	28. září 1994 až 8. ledna 1995	spolupráce: Jednota Československé obce legionářské v Hradci Králové, Historický ústav Armády ČR v Praze			autor: J. Pospíšilová
1994–1995	Nýtovaný sendvič	1. listopadu 1994 až 8. ledna 1995				fotografie M. Podhrázského
1994–1995	Vánoční jesličky					výstava betlému ze sbírek muzea
1994–1995	Žena na staré pohlednici	2. listopadu 1994 až 8. ledna 1995				výstava starých aktů z unikátní sbírky pohlednic semilského sběratele Jaroslava Bartáka
1994	Výstava hub	29. září až 3. října		budova školy v ulici Dlouhá 190		práce žáků SOU polytechnického
1994	Česká ex libris z let 1989–1992	24. září až 9. října		Walbrzych, Polsko, v rámci Festivalu křesťanské kultury
1994–1995	Seceja w zbiorach Muzeum wschodnich Czech-Secese	27. října 1994 až 31. prosince 1995		Muzeum Ziemi Klodskej v Klodsku
1995	Vincenc Morstadt (1802–1875), portrétista českých měst	9. února až 16. dubna				obrazy a kresby českých měst 19. století
1995	Secese	18. května až 27. srpna				ze sbírek uměleckého průmyslu, etnografie a fotoarchivu muzea
1995–1997	Příroda východních Čech	12. dubna 1995 až 31. prosince 1997				z přírodovědeckých sbírek muzea
1995	Ocelová bižuterie	18. května až 8. října				soubor leštěné a nýtované bižuterie z přelomu 18. a 19. století
1995	Rostliny a homeopatie	7. února až 23. dubna				spolupráce: Okresní muzeum a galerie v Jičíně, Severočeské muzeum v Liberci
1995	Nejstarší listiny a pečeti města Hradce Králové	18. až 28. května	spolupráce: SOA Hradce Králové			k 770. výročí nejstarší písemné zprávy o Hradci Králové jako městě
1995	Květen '45	25. dubna až 14. května				autor: J. Pospíšilová
1995–1996	Slavníkovci a Přemyslovci	22. září 1995 až 7. ledna 1996				výstava k 1000. výročí vyvraždění Slavníkovců
1995–1996	Vánoční jesličky a papírové betlémy	17. listopadu 1995 až 7. ledna 1996		vestibul přízemí a chodba
1995	Nové archeologické výzkumy v Hradci Králové a Chrudimi	12. října až 12. listopadu
1995	Houby	27. září až 1. října		SOU polytechnické
1995	Chrudimsko v raném středověku	22. září až 22. listopadu				vývoj osídlení a jeho proměny
1995	Památky z tiary věže sv. Klimenta	12. až 17. září
1996	Brána do Japonska	16. května až 31. prosince				tradice a současnost Japonska
1996	Otakar Řípa – Starý Hradec Králové	8. února až 12. května				kresby hradeckých zákoutí
1996	Lidové obrázky na skle	13. února až 14. dubna		malý sál
1996	Medaile a plakety města Hradce Králové	4. až 12. května				výstavka ke 40. výročí založení pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové
1996	Současná česká grafika	16. května až 31. prosince
1996	Jarmil Stodola, perokresby	16. dubna až 12. května
1996	Trans Europe	2. až 7. července				společný projekt "Za kulturou nejen do Prahy", fotografie evropských vlakových nádraží od předních fotografů
1996	Světová grafika XX. století	11. července až 4. srpna				S. Dalí, P. Picasso, J. Miró, A. Warhol
1996	Humorest 1996	14. srpna až 8. září				bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru
1996–1997	Sportování našich dědečků a babiček	3. října 1996 až 5. ledna 1997				sportovní náčiní a oblečení z 19. století až 1. pol. 20. století
1996	Krásné časy	16. září až 10. listopadu	spolupráce: NTM Praha fotografie Rudolfa Brunnera - Dvořáka, dvorního fotografa Ferdinanda d´Este
1996–1997	Knížecí mohyla v Běstovicích	15. října až 5. ledna 1997				archeologické nálezy z doby bronzové
1996	Houby
1996–1997	Ctibor Košťál	12. listopadu 1996 až 5. ledna 1997				autorská retrospektivní výstava krajinářského fotografa, v rámci cyklu Východočeská fotografie
1996	Československé státní symboly a prapory	16. až 19. května				výstavka v rámci 1.českého národního vexilologického kongresu
1996–1997	Betlémy jiným pohledem	29. listopadu 1996 až 5. ledna 1997
1997	Houpy hou aneb kočárky a vozítka, pro panenky, pro dítka	14. května až 31. prosince				výstava kočárků od konce 19. stol. do 60. let 20. století
1997	Jiří Šindler, grafika	14. května až 31. srpna
1997	Izrael ve fotografii	14. května až 15. června
1997	Blbé, ale naše ...koláže a bublináže Pavla Taussiga	26. června až 31. srpna
1997	Grand prix '96	5. až 21. září				výstava k soutěži Obce architektů
1997–1998	Příroda očima ornitologa a cestovatele	11. září 1997 až 4. ledna 1998				fotografie Bohuslava Peška a Ivana Tláskala
1997	Houby	25. až 28. září
1997-1998	Karel Janoušek, pocta písmu	25. září 1997 až 4. ledna 1998
1997–1998	Bohdan Holomíček, fotografie	11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998				4. výstava cyklu "Východočeská fotografie"
1997	Lidové betlémy, vánoční momentky	11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998
1997	Interiér roku 1996 – Česká židle	19. až 27. listopadu	spolupráce: Design centrum Praha
1997	Fotografie - prof. Antonín Fingerland a jeho současníci	6. února až 31. prosince 1997				z cyklu výstav "Hradecká fotografie"; tvorba královéhradeckých fotografů z přelomu 20. a 30. let 20. Století (prof. MUDr. Finderland, Franz, Havlů, Chmelař, Nekola, Šimek, Šindelář, Rajzlík, Urban)
1997	Jiří Netík, sochař a řezbář	6. února až 27. března
1997	Archeologie z ptačí perspektivy	4. února až 4. května				výsledky archeologických výzkumů prováděných leteckou fotografií
1997	Orlická niva ve fotografii	27. března až 4. května
1997	Jiří Vavřina, obrazy; Jaroslav Doležal, řezby	2. až 27. dubna
1997	Papež městu, město papežovi	14. až 25. května				výstava medailí, dar městu od papeže Jana Pavla II. A dar města papeži
1998	Jiří Šindler, obrazy a kresby 1963–1998	15.ledna až 15. února				výstava k životnímu jubileu
1998	Salon architektů Hradce Králové	17. února až 22. března				přehlídka architektonických prací z let 1990–1997
1998	Od masopustu do Velikonoc	4. března až 14. června				autor: Z. Lenderová
1998	Milan Michl, fotografie	23. dubna až 14. června				5. výstava cyklu východočeská fotografie, retrospektivní výstava u příležitosti šedesátin autora
1998	Lidová fajans Ferdyše Kostky	30. dubna až 23. srpna				užitkové předměty a drobné plastiky
1998	Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku	13. května až 13. srpna				putovní výstava, převzata jako celek z Masarykova muzea v Hodoníně
1998	Vladislav Krédl, Ze sklepa až na půdu	13. května až 31. srpna				přehled současné tvorby fotografa z Mladé Boleslavi
1998	Scénografie Petra Matáska – 40 let divadla Drak	26. června až 17. ledna				autorská výstava královéhradeckého scénografa (návrhy scén, dekorací a loutek)
1998	Kary H Lasch, svět objektivu	8. července až 12. srpna				výstava portrétních fotografií švédského fotografa
1998	Jedovaté organismy	27. srpna až 1. listopadu
1998	Jana Bittnerová, obrazy	20. srpna až 27. září
1998	Grand prix '98 obce architektů	18. srpna až 3. září				oceněná díla 5. ročníku architektonické soutěžě pořádané Obcí architektů
1998–1999	Pavel Hubáček –Míček, obrazy, plastiky, loutky, betlémy	17. září 1998 až 17. ledna 1999		malý sál
1998	Houby	24. až 27. září
1998	Humorfest '98	24. září až 25. října				II. ročník bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru
1998	Daguerrotypie ve východních Čechách	8. října až 15. listopadu				autor: Jiří Zikmund, 6. výstava z cyklu "Východočeská fotografie"
1998–1999	Peníze v době císaře Františka Josefa I.	5. listopadu 1998 až 17. ledna 1999
1998–1999	Betlémářské umění 20. století	13.prosince 1998 až 17. ledna 1999				výstava nejcennějších českých betlémů (cca 150 exponátů)
1998	Východní Čechy na historických pohlednicích	19. dubna až 5. června
1999	Stavební kámen v Hradci Králové	17. února až 18. května				ukázky použití kamenů ve výstavbě Hradce Králové od 10. století po současnost
1999	Česká kamenina	11. února až 9. května				ukázky bohaté produkce nejvýznamnějších českých výrobců v letech 1790–1870
1999	Vladimír Preclík, antipomníky	18. března až 18. května				retrospektivní výstava tvorby z let 1949–1999

2000–2009

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
2000	Humorest 2000	20. října až 19. listopadu		z důvodů rekonstrukce muzea v Novém Adalbertinu na Velkém náměstí
2002–2004	Jan Kotěra (1871–1923), zakladatel moderní české architektury (Jan Kotěra v Hradci Králové)	21. května 2002 až 30. června 2004				dílo v širokých souvislostech
2002	Grafické veduty Hradce Králové z let 1600–1900	27. srpna až 29. září		radnice, Velké náměstí
2002	Humorfest 2002	27. září až 27. října
2002–2003	Šperk – kámen – kov	17. října 2002 až 23. února 2003
2002	Výstava prací architektonické soutěže na knihovnicko-informační centrum v Hradci Králové	8. až 24. listopadu	spolupráce: SVK
2002	Nejstarší listiny a pečeti města Hradec Králové	14. až 24. listopadu
2003–2004	Historismus	23. září 2003 až 29. února 2004				umělecké řemeslo druhé poloviny 19. století ve sbírkách MVČ
2003	Vídeňské dvorní a stolní stříbro	26. března až 19. října	spolupráce: Národní muzeum v Praze
2003	Petr Balíček, fotografie	18. března až 18. května
2003–2004	Design československých elektrospotřebičů 1950–1980	26. března 2003 až 4. ledna 2004				designéři Kovotechny n.p. a tvorba Stanislava Lachmana
2003	Život ve starých stromech. Památné stromy Královéhradecka	23. dubna až 7. září				fotografická výstava památných a chráněných stromů
2003	4. salón '03 Asociace umělců medailérů ČR	17. května až 14. září				přehlídka současné tvorby předních českých výtvarníků
2003	Hradec Králové na fotografiích Josefa Sudka	13. června až 31. prosince	spolupráce: Ústav dějin umění Akademie věd ČR v Praze			8. výstava z cyklu Východočeská fotografie
2003–2004	Střepy a střípky z dějin Hradce Králové	17. října 2003 až 29. února 2004				archeologické výzkumy města z let 1990–2003; doprovodná přednáška
2003	Houby	2. až 5. října 2003
2003	Fotografie	24. října až 30. listopadu				Jana Bauerová, fotomozaiky; Václava Siglová, mikofotografie; 9. výstava cyklu Východočeská fotografie
2003–2004	Česká divadelní architektura 90. let 20. století	3. prosince 2003 až 4. ledna 2004				novostavby, přestavby a rekonstrukce divadelních budov v České republice v letech 1991– 2002
2003–2004	Jindřich Halabala a spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně	11. prosince 2003 až 16. dubna 2004				dřevěný a trubkový nábytek ze 30. let 20. století vycházející z funkcionalismu
2004	Erotický šperk – Eros	25. března až 4. července				organizátor a kurátor: Pavel Opočenský a Kateřina Nováková
2004	Barium – Velký Josef	2. dubna až 4. července				výstava k 60. výročí seskoku československého výsadku Barium a jeho působení v severovýchodních Čechách; autor: Jaroslava Pospíšilová
2004–2005	Svět minerálů	9. dubna 2004 až 9. ledna 2005				ukázky ze sbírky muzea; autor: Stanislav Štamberg
2004–2005	Máte na hlavě?	20. května 2004 až 30. května 2005				klobouky, čepice a další pokrývky hlavy od druhé poloviny 19. století do konce 60. let 20. století; autor: Zdena Lenderová
2004	Josef Macholán, židle	1. května až 15. srpna				kurátor: Dagmar Koudelková
2004	Evropské nábytkové umění 1912–1938	15. června až 1. srpna				výstava zadaných maturitních prací žáků SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Hradec Králové
2004	Cesta středem Evropy	29. července až 26. září				50 obrazů z cesty falckhraběte Ottheinricha z Neuburgu (Ota Jindřich) na Dunaji přes Prahu do Krakova a zpět přes Wroclav, Berlín, Wittenberg a Lipsko v letech 1536 a 1537
2004–2005	Gloria et pax	19. září 2004 až 9. ledna 2005				historické betlémy z českých zemí; u příležitosti XVII. kongresu Světového sdružení betlémářů
2004	Betlémy z tvorby a sbírek členů českého sdružení přátel betlémů	19. září až 24. října		historická radnice, Velké náměstí		k výstavě Gloria et pax
2004	Houby	30. září až 3. října
2004	Listina Karla IV. z roku 1372 a další památky z období vlády Lucemburků	3. až 5. září	spolupráce: SOkA v Hradci Králové			u příležitosti historické slavnosti Hradec Králové v zrcadle staletí aneb Otec vlasti
2004	Humorest 2004	14. října až 28. listopadu				5. ročník mezinárodní soutěže kresleného humoru
2005	Život v pravěkých mořích, jezerech a močálech	1. ledna až 14. srpna	spolupráce: paleontologické oddělení Národního muzea v Praze			obrazové paleontologické rekonstrukce malíře Jana Sováka, rostlinné a živočišné fosilie z českých sbírek,
2005	Salón východočeské fotografie	13. února až 17. dubna				u příležitosti 10. výročí založení Volného sdužení východočeských fotografů v Hradci Králové
2005	Franta Anýž 1876–1934	24. února až 25. září				první retrospektivní výstava věnovaná vynikajícímu šperkaři, cizelérovi a medailérovi, který se na podnět Jana Kotěry podílel i na vnitřním vybavení hradecké muzejní budovy
2005	Doteky konců světa	27. dubna až 30. října				soubor fotografií Oldřicha Bubáka z expedic do polárních a subpolárních oblastí Arktidy a Antarktidy
2005	Truhla – komoda –skříň	14. června až 30. října				repliky skříňového a ukládacího nábytku od středověku po 20. století; výstava maturitních prací SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové
2005–2007	Krása železa	leden 2005 až 1. dubna 2007				sbírka kovářských a zámečnických prací od pozdního středověku do počátku 20.století
2005	Houby	6. až 9. října 2005
2005–2006	Na cestě k městu	15. září 2005 až 26. března 2006				výsledky dlouholetého archeologického výzkumu Muzea východních Čech a Archeologického ústavu AVČR v Praze na lokalitě Starého Mýta
2005–2006	Jan Koula 1855–1919	2005 až 26. března 2006				nábytek, keramiku a sklo, kresby a akvarely, část jeho sbírky výšivek
2005–2006	Od Vltavy k Piavě	10. listopadu 2005 až 19. února 2006				doplněná převzatá výstava
2006	Totálně nasazeni	12. dubna až 28. května	Českoněmecký fond			putovní výstava
2006	Památky z historie sokolské župy orlické	30. března až 4. června	spolupráce: ČSOS			autor: J. Zikmund
2006–2007	Prusko-rakouská válka 1866	19. května 2006 až 7. ledna 2007				ke 140. výročí
2006–2007	Krása tropů	16. června 2006 až 18. března 2007				tropické druhy motýlů, ulity a lastury měkkýšů tropických moří, hmyz, obratlovci, zajímavé plody exotických rostlin ze sbírek MVČ
2006	Nábytkářství, tradiční řemeslo a současný design	6. června až 17. září				empír, secese, art deco a design 21. století; výstava maturitních prací královéhradeckých nábytkářů ze Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku
2006	Houby	5. až 8. října
2006–2007	Chladná krása plátové zbroje	17. listopadu 2006 až 18. března 2007				výstava rytířského zbroje z období 15.-17. století; autor: Stanislav Hrbatý
2006	Humorest '06	13. října až 3. prosince				6. ročník bienále mezinárodní soutěže kresleného humoru
2007	Černožický nález mincí a slitkového stříbra	18. ledna až 4. února				část významného nálezu z konce 13. a počátku 14. století (nález z 10. května 1979)
2007	Stanislav Sucharda (1866–1916)	9. února až 29. dubna
2007	Národní výstava poštovních známek	19. až 22. dubna	spolupráce: Svaz českých filatelistů, filatelistické kluby ČR			výstava uspořádaná u příležitosti 85. výročí první české výstavy poštovních známek a 120. výročí české organizované filatelie
2007	Ignác Preissler (1674–1741), malíř skla a porcelánu	18. května až 11. listopadu				autor: Helena Brožková; barokní malované sklo a porcelán
2007	Kriminalita východních Čech v 16.–18. století	18. května až 28. října				autor: Jindřich Francek (ředitel SOkA Jičín); vývoj kriminality východních Čech v období raného novověku; výstava k 230. výročí zrušení tortury
2007	Zdobné techniky v uměleckém truhlářství	12. června až 30. září				práce žáků Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku z Hradce Králové
2007	papírové léto III	18. května až 7. října				papírové modely
2007–2008	Výzkum k nezaplacení, archeologický výzkum v Dlouhé ulici, čp. 101–103	3. října 2007 až 6. ledna 2008				výzkum v prostoru bývalé šatlavy
2007–2008	Zpátky do školy!	27. září 2007 až 16. března 2008				autor: Pavla Korirentská; atmosféra školy 20. a 30. let 20.století
2007	Houby	11. až 14. října
2007–2008	Biedermeier	23. listopadu 2007 až 31. prosince 2008				autor: J. Stárková; výstava ze sbírek muzea
2007–2008	Když si náš dědeček babičku bral...	26. října 2007 až 2. března 2008				autor: L. Lenderová
2008–2009	Čtyři dekády Zdenka Bláhy v zajetí múz	12. prosince 2008 až 22. února 2009				Výběr z užité grafické tvorby výtvarníka Zdenka Bláhy po dobu 40 let jeho působení v Muzeu východních Čech
2008	Ohrožená příroda. Člověk a přírody - stezky k soužití	29. února až 5. října				chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů na Královéhradecku
2008	Slavné vily Královéhradeckého kraje	28. března až 29. června	spolupráce: agentura FOIBOS Praha
2008	Od chrámu ke katedrále	16. května až 31. prosince				700 let katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové
2008	První po Praze	16. května až 31. prosince				autoři: J. Sigl. R. Bláha, J. Jakl
2008	Křemen a jeho rodina	1. září 2008 až 8. listopadu 2009				Spojení užitku i krásy, technického umu člověka i neohraničené fantazie přírody
2009	...a země se otevřela	2. dubna až 10. června				Výsledky pěti rozsáhlejších archeologických záchranných výzkumů z roku 2007 a 2008
2009–2010	Secese	18. května 2009-24. října 2010				Sklo, porcelán a keramika, šperky, práce z kovů i ukázky módy a nábytku
2009	Z historie královéhradeckých pěších pluků (1914–1938)	29. května až 1. listopadu
2009	Stolový nábytek v rokokovém a barokním stylu	15. června až 13. září				Výstava maturitních prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové
2009	Vladimír Gottwald	25. června až 31. srpna				Výstava kreseb a grafik
2009	70 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové	22. září až 8. listopadu
2009	Houby	8. až 11. října
2009–2010	Třpyt vánočních ozdob	12. listopadu 2009 až 10. ledna 2010
2009–2011	Zvonařství	12. listopadu 2009 až 1. května 2011
2009	Listopad 1989 v Hradci Králové	16. až 29. listopadu		vstupní vestibul RegioCentra Nový pivovar, Pivovarské náměstí 1245		Historické fotografie, dokumenty, letáky a dobový tisk připomínající události tzv. sametové revoluce
2009–2010	Do Antarktidy cestou i necestou	4. prosince 2009 až 17. ledna 2010				Výstava fotografií Václava Pavla, vědeckého pracovníka Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého v Olomouci a ředitele Městského muzea v Novém Městě nad Metují.
2009–2010	Chvála české bibliofilie	11. prosince 2009 až 28. února 2010				u příležitosti 101. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů

2010–2019

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
2010	Nové objevy fauny a flóry v jezerních pánvích mladších prvohor	26. ledna až 25. dubna				nejnovější nálezy fauny a flóry z podkrkonošské pánve a boskovické brázdy
2010	Ikony	30. dubna až 10. října				ze sbírek muzea
2010	Vážky České republiky ve fotografii	18. května až 12. září
2010	Sny a vize	18. května až 31. října				Neuskutečněné projekty Josefa Gočára pro Hradec Králové
2010	Projekt můj Gočár	1. června až 31. října				Výstava fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové
2010	Komoda, od baroka po secesi	15. června až 17. října				Výstava maturitních prací Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové
2010–2011	Japonské ex libris	18. září 2010 až 16. ledna 2011				340 drobných grafik více než osmdesáti umělců od 30. let 20. století po současnost
2010–2011	Ex libris Emila Orlika	18. září 2010 až 16. ledna 2011				Výstava významné kosmopolitní osobnosti evropského výtvarného života přelomu 19. a 20. století
2010	Houby	7. až 10. října
2010–2011	Od hradeb na náměstí středověkého Hradce	14. října 2010 až 20. března 2011				Výsledky archeologických výzkumů historického jádra Hradce Králové z let 2009 a 2010
2010–2011	Soumrak zemské hotovosti	12. listopadu 2010 až 20. března 2011				Výzbroj a výstroj žoldnéřských vojsk 16. až 17. století
2011	Zlatý kolovrat	9. března až 24. dubna				Přehled držitelů ocenění Královéhradeckého kraje za lidovou kulturu Zlatý kolovrat
2011	Ludvík Domečka, příběh prvorepublikového muzejníka	1. dubna až 16. října				Ke 150. výročí narození
2011	Predátoři ptačí říše – dravci a sovy	7. dubna až 13. listopadu
2011	Jak se dělá muzeum ze starých školních pomůcek	7. dubna až 8. května				Součást projektu Jak se dělá muzeum
2011	3. salon východočeské fotografie	13. května až 18. září				Reprezentativní přehlídka poskytující souhrnný přehled tvorby východočeských fotografů za poslední období
2011	Hodiny v čase, čas v hodinách	14. června až 30. října				Maturitní práce Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové a exponáty z depozitáře uměleckého průmyslu Muzea východních Čech v Hradci Králové
2011	Důvěrné Izrael – Československá pomoc pro Izrael 1948–1949	5. září až 2. října	zapůjčeno Vojenským historickým ústavem v Praze
2011	Pohádka ve škole	23. září až 20. listopadu				Výstava školních obrazů s pohádkovými motivy ze sbírek Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze
2011	Hradní fotoarchiv 1918–1933	30. září až 27. listopadu	spolupráce: Národní muzeum			Výstava zapůjčená z Národního muzea v Praze dokumentuje 15 let výkonu prezidentského mandátu Tomáše G. Masaryka
2011	Houby živé, jedlé i jedovaté	6. až 10. října
2011–2012	Cizinci a vetřelci v naší přírodě	21. října 2011 až 12. února 2012				Nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů
2011–2012	Měšťanské Vánoce	9. prosince 2011 až 29. ledna 2012				Oslava Vánoc v měšťanské domácnosti z přelomu 19. a 20. století, ze sbírkových fondů historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové
2011–2012	Jan Kotěra v salónu republiky	21. prosince 2011 až 5. února 2012				Výstava ke 140. výročí narození architekta Jana Kotěry
2012	Korunovaná měna na našem území	20. ledna až 27. května				20 let od zavedení korunové měny v Rakousku-Uhersku
2012	Slavné vily Čech, Moravy a Slezska	10. února až 4. března				120 nejvýznamnějších staveb rodinného bydlení od 2. poloviny 19. století
2012	Labe – jedna řeka, dva příběhy	24. února až 19. srpna
2012	Mistři české malby	8. března až 3. června				Výstava výtvarných děl klasické malby, současných malířů a grafiků z fondu České spořitelny a. s.
2012	Střeva měst	5. dubna až 6. května				Kanály v kulturních a civilizačních souvislostech
2012–2013	Pravěk je kůůl!	18. května 2012 až 23. června 2013
2012–2013	Život v jezerech a močálech mladších prvohor	8. června 2012 až 6. ledna 2013				paleontologická výstava
2012	Maturitní práce hradecké "umprumky"	11. až 30. června				Výstava maturitních prací SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku
2012	Unikáty z nálezů amatérských archeologů	15. června až 12. září				Nová část výstavy PRAVĚK JE KŮŮL
2012	Vzduchoplavec Kráčmera	22. června až 2. září				roční práce žáků ZŠ Habrmanova Hradec Králové
2012	Jak se žilo v pravěku	28. června až 2. září				Výstava panenek vytvořených během kreativní dílny PRAVĚKÁ NEDĚLE pro charitativní projekt UNICEF „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“ a výstava dětských výtvarných prací soutěže JAK SE ŽILO V PRAVĚKU
2012	Hlava nehlava	10. až 29. července				Putovní výstava linorytů Petra T. Palmy
2012	Labe a Orlice – dvě řeky, jeden příběh	31. srpna až 18. listopadu				proměny Labe a Orlice v Hradci Králové od konce 19. století do 50. let 20. století
2012	Architekt Vladimír Fultner	6. září až 28. října
2012	Zlaté a stříbrné poklady	14. září až 31. října
2012	Houby živé, jedlé i jedovaté	4. až 7. října
2012–2013	Křehká krása pravěkého skla	2. listopadu 2012 až 16. ledna 2013				pokladnice výstavy Pravěk je kůůl!
2012–2013	Jan Kotěra. Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny.	7. prosince 2012 až 7. dubna 2013
2012–2013	Kouzlo betlémů	8. prosince 2012 až 3. února 2013				Betlémy ze sbírek muzeí Královehradeckého kraje
2013	Keramické unikáty	18. ledna až 6. března				Evropské keramické unikáty z dílen pravěkých hrnčířů
2013	Přijďte před sto lety	1. února až 2. června				Výstava mapující historii budovy a instituce muzea od jeho založení (1880) až do 50. let 20. století
2013	Divadlo českých potulných loutkářích	1. března až 1. září
2013	Předměty z dalekých končin	8. března až 23. června				Klenotnice výstavy Pravěk je kůůl!
2013	Rižská secesní architektura	19. dubna až 30. června
2013	Cesta dívek za vzděláním	21. června až 24. listopadu				Historie dívčího školství od konce šedesátých let 19. století do první poloviny 20. století v Hradci Králové a okolí
2013	Československé legie 1914–1920 a legionáři Královéhradecka	19. července až 14. září
2013	Marcela Raková: Praha jinak	1. září 2013 až 31. ledna 2014		kavárna		Poetické fotografie tajemných pražských zákoutí očima Marcely Rakové, restaurátorky muzea
2013–2014	Kotěra. Po stopách moderny...	6. září 2013 až 2. února 2014				Ke 100. otevření královéhradeckého muzea
2013	Houby živé, jedlé i jedovaté	3. až 6. října
2013–2014	Život pod stožáry – příroda písčin u obce Čeperka	11. října 2013 až 2. února 2014
2013	Via benedictina	15. října až 24. listopadu
2013	Listopad 1989 v Hradci Králové	9. až 17. listopadu				výstavka předmětů dokumentujících listopadové dny roku 1989 a události roku 1990
2013	Historické stojánky na vánoční stromky	3. prosince 2013 až 26. ledna 2014
2013–2014	Podoby víry	12. prosince 2013 až 26. ledna 2014				Fotografická výstava etnografa Pavla Popelky z cest po Balkánu, východním Slovensku a Moravě zaměřená na jednotlivé podoby víry a její ztvárnění
2013–2014	Barvy v přírodě	20. prosince 2013 až 20. dubna 2014
2013–2014	Krása motýlích křídel	20. prosince 2013 až 20. dubna 2014				mikrofotografie Petra Jana Juračky (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a Jána Macka (Národní muzeum)
2014	Jiří Vavřina: obrazy – pandány	6. února až 30. března		muzejní kavárna
2014	4. salon východočeské fotografie	15. února až 6. dubna
2014	Pražské předměstí 1924–2014	18. března až 16. října				k 90. výročí povýšení obce Pražské Předměstí na město
2014	Dagmar Jirousková – krajina	3. dubna až 28. června		muzejní kavárna
2014	Tajemství makovice Bílé věže	24. dubna až 4. května
2014	Zámečnická škola. Řemeslo je umění.	8. května až 17. prosince				uměleckořemeslné práce z dílen Odborné školy pro umělecké zámečnictví, která působila v Hradci Králové v letech 1880 až 1954
2014	Středoškolská odborná činnost	18: května až 2. června				36. ročník soutěže Středoškolská odborná činnost
2014	Mým národům!	20. června až 16. listopadu				výstava u 100. výročí počátku 1. světové války
2014	Svět očima Michala Potůčka	1. července až 28. září		Muzejní kavárna
2014	Alois Wachsman, obraz, 1931	1. července až 3. srpna
2014	Stříbrný poklad	15. července až 3. srpna
2014	Houby živé, jedlé i jedovaté	2. až 5. října
2014	Lidé Hradce Králové. Portrét jako brána do duše	3. října až 6. prosince		muzejní kavárna		14 portrétů zachycující mezigenerační rozdíly v názorech na aktuální sociální témata
2014	František Hudeček, vzpomínka na Samarkand 1967	7. října až 2. listopadu
2014	Kunětická hora – sopečný ostrov v Polabí	24. dubna 2014 až 15. března 2015
2014	Projekt 45'25' Sametová revoluce	21. listopad 2014 až 1. února 2015				součást „Projektu 45´25´, 1969–1989 u vás…“, studenti reflektující výročí úmrtí Jana Palacha a události roku 1989
2014	Josef Lada, dětské radovánky	2. prosince 2014 až 4. ledna 2015
2014	Andělské zvonění	12. prosince 2014 až 1. února 2015				historie vánočních ozdob ze skla, vaty, papíru, vosku a kovu
2015	Pavel Nešleha, Okno 1978	6. ledna až 1. února
2015	Josef Vyleťal, mlčící myslitel z konce 19. století	3. února až 1. března
2015	Jan Friede, nejvzácnější orchideje české přírody	6. února až 29. března				Výstava fotografií nejvíce ohrožených druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) rostoucích v Česku
2015	Královéhradecký poklad	20. února až 21. června				Poklad převážně českých denárů nalezený v roce 1970 v Hradci Králové doplní depoty z Čistěvsi, Hřibska, Radíkovic a Černožic
2015	Hradec Králové očima dětí	27. února až 31. března				výtvarné práce žáků třetí třídy školní družiny královéhradecké Základní školy Pouchov, na téma Hradec Králové očima dětí během uplynulého pololetí
2015	Eva Kmentová, reliéf a ruce, 1972 a 1977	3. března až 5. dubna
2015–2016	Staré mapy a mořská monstra	2. dubna 2015 až 31. ledna 2016				výstava kolorovaných perokreseb muzejní restaurátorky Marcely Rakové
2015–2016	Na vlnách pod plachtami	3. dubna 2015 až 31. ledna 2016				Výstava přibližující stavbu a konstrukci plachetních lodí, koloniální obchod, válečné námořnictvo a osudy krajanů, kteří plavby
2015	Vlastimil Rada, Večerní hodina 1931	7. dubna až 3. května
2015	Nástroje neandrtálských lovců	17. dubna až 31. května
2015	Ochechule, ďasové a další bájní tvorové moří	24. dubna až 15. listopadu	spolupráce: Národní muzeum
2015	Václav Tikal, květen 1945	5. až 31. května
2015	Svoboda přišla v máji	7. května až 6. září				Události května 1945, 300 fotografií přímých účastníků + dobová periodika, filmový dokument, plakáty, letáky, výzbroj a modely bojové techniky; u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války a osvobození Československa
2015	Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2015	16. května až 14. června				Práce studentů
2015	Stanislav Podhrázský, dvě dívky 1956	2. června až 5. července
2015	Otakar Kubín, pohled na město – hrad Porquerolles	7. června až 2. srpna
2015	Pod hladinou moře	3. července až 15. listopadu				Práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově
2015	Antonín Procházka, Jezdec napadený lvicí	4. srpna až 6. září
2015	Karel Černý, Milenci	9. září až 4. října
2015–2016	Hurá do školy!	18. září 2015 až 31. ledna 2016
2015	Houba živé, jedlé i jedovaté	1. až 4. října 2015
2015	Karel Malich, Modrý koridor, 1967–1968	6. října až 1. listopadu
2015–2017	Pevnost královéhradecká	9. října 2015 až 1. října 2017				u příležitosti 250 let od zahájení výjimečné stavby královéhradecké bastionové pevnosti
2015	Zdeněk Seydl, Dvě vdovy 1965	3. až 29. listopadu
2015–2016	Jiří Anderle, Prostor a čas, 1983	1. prosince 2015 až 3. ledna 2016
2016	Jitka Svobodová, Dvě hadice, 1984	12. ledna až 7. února				Profesorka ateliéru kresby AVU Jitka Svobodová, velkoformátové uhlové kresby
2016	Josef Váchal, portrét Jindřicha Imlaufa	9. února až 6. března
2016	Putovní výstava fotografií, Land Art	10. února až 6. března		muzejní kavárna		putovní výstava fotografií z 9. sympozia LAND ART a z Nábřeží umělců
2016	Život v pevnosti	26. února až 13. listopadu				každodenní všední život obyvatel královéhradecké bastionové pevnosti v 19. století
2016	Česká krajinomalba ze sbírky kooperativy	4. března až 15. května				krajinomalby ze sbírky pojišťovny Kooperativa
2016	Jan Kubíček, liniové elementy	8. března až 3. dubna
2016	Štěpán Málek, Carton/Age			muzejní kavárna
2016	Připomenutí starých časů	26. března až 21. srpna		Muzeum války 1866 na Chlumu		repliky vojenských uniforem doplněné ukázkou dobových dámských šatů
2016	Mikuláš Medek, portrét Jiřiny Haukové, 1967	5. dubna až 1. května
2016	Karel Novotný	6. dubna až 1. května
2016	Vzpomínky na sočskou frontu	15. dubna až 8. května	spolupráce: Velvyslanectví Slovinské republiky, Vojenský historický ústav Praha			putovní výstava; průběh bitev v první světové válce se zvláštním důrazem na působení českých vojáků
2016	Petr Samek, proč/warum	29. dubna až 19. června
2016	Deafsign vol. 3	4. až 27. května
2016	Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2016	13. května až 12. června
2016	Nábřeží umělců 2016, dřevo	27. května až 20. června
2016	Michaela Martincová, Cesty	21. června až 31. července
2016–2017	Ve stínu války	1. července 2016 až 29. ledna 2017				průběh války 1866, ukázky výzbroje a výstroje
2016	Válečné museum 1866	1. července až 31. prosince				výstava na fotografiích připomínající vývoj budovy muzea a expozice
2016	Jiří Cvrkal, výstava fotografií	2. srpna až 12. září
2016	Konkrétní podzim 2016, Čtverec	20. září až 23. října
2016	Ohlasy prusko-rakouské války	23. září 2016 až 29. ledna 2017				Raritní historické fotografie památkové zóny bojiště bitvy u Hradce Králové
2016	Houby živé, jedlé i jedovaté	6. až 9. října				21. ročník výstavy
2016	Tomáš Herynek, Čtverec	25. října až 4. prosince				výstava fotografií
2016–2017	Pour féliciter	6. prosinec 2016 až 8. ledna 2017
2016–2017	Králické betlémy minulosti i dneška	9. prosince 2016 až 12. února 2017		lapidárium
2017	Dominika Cyprová: Fashion	7. až 22. ledna		chodba v přízemí		ilustrace strudentky Grafické tvorby a multimédií na UHK; prodejní výstava
2017	Mirka Křivánková: People	10. ledna až 5. února		kavárna Muzeum		Výstava fotografky z Městce Králové
2017	Fosilie Michala Potůčka	27. ledna až 23. dubna		chodba v přízemí		Výběr nejlépe zachovaných fosilií z více než 20 geologických lokalit ve východních a středních Čechách
2017	Michal Čepelka: Recyklus	8. února až 3. března		kavárna Muzeum		cyklus digitálních grafik
2017	Jiří Anders: The red flower	4. března až 2. dubna		kavárna Muzeum
2017	České loutkové divadlo třikrát jinak	10. března až 2. dubna		lapidárium		tři magické boxy
2017	Velká vizita!	24. března až 5. listopadu	spolupráce: např. Regionální muzeum Mělník, Národní pedagogické muzeum, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny	výstavní sál		historie zdravotnictví a sociálně zdravotní péče v Hradci Králové (zejména období první republiky)
2017	Na papíře	4. dubna až 7. května		kavárna Muzeum		výběr prací studentů tří výtvarných oborů Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích
2017	Martin Zemanský: Paintings	27. dubna až 30. června
2017	Echoes – 100 let finského designu a architektury	10. května až 18. června				plakátová výstava
2017	Petr Scháněl: Posters	10. května až 2. června		kavárna Muzeum		výběr prací grafika z Hradce Králové
2017	O motýlech a lidech	19. května až 24. září				tropičtí motýli a kresby z archivu Vladimíra Balthasara
2017	Královéhradecké regulační plány	30. června až 5. listopadu		chodba a výstavní sál v přízemí		většina místních regulačních plánů, zpravidla vystaveny poprvé
2017	Nábřeží umělců 2017	4. července až 3. září	pořadatel: KK3 Klub konkretistů	kavárna Muzeum		fotografie dokumentující týdenní sympozium studentů uměleckých škol s tématem RECYKLart
2017	Petr Mutina, obrazy	6. září až 1. října		kavárna Muzeum		obrazy mladého ostravského malíře
2017	Petr Čapek: Moje krajina	3. října až 5. listopadu		kavárna Muzeum		výstava fotografií krajina Krkonoš, Broumovska a Trutnovska
2017	Houby živé, jedlé i jedovaté	5. až 8. října
2018	Houby	5. až 6. října		zámek Pardubice
2018	Muzejní nostalgie. 110 let budovy ve fotografii	19. ledna až 4. března		vyklizená budova muzea
2018	Pod mořskou hladinou	29. června až 23. září		Galerie moderního umění v Hradci Králové
2018	Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem.	18. října až 2. prosince		Galerie moderního umění v Hradci Králové		průběh událostí kolem vyhlášení Československé republiky ve městě a jeho okolí
2018–2019	Čest práci, paní učitelko!	14. prosince 2018 až 27. ledna 2019		Galerie moderního umění v Hradci Králové		milníky československého školství 20. století
2019	Velká cena Hradce Králové	16. až 29. září		Ulrichovo náměstí		historie tradičního cyklistického závodu Velká cena Hradce Králové
2019	Houby	4. až 5. října		Krajský úřad Pardubického kraje, budova C, Pardubice
2019	KOD, když ne my, KDY, když ne teď	1. listopadu až 29. prosince				fotovýstava významných okamžiků listopadu a prosince 1989 v Hradci Králové
2019–2020	Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole	1. listopadu 2019 až 31. května 2020	spolupráce: Areál Žireč	historická budova muzea (po rekonstrukci)
2019–2020	Operace Barium – 2. světová válka a Královéhradecko	1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020	spolupráce: Československá obec legionářská, Ministerstvo obrany České republiky			dějiny odboje v Hradci Králové
2019	Tajemství ptačí sekery	1. listopadu 2019 až 12. ledna 2020				vystavení unikátní stříbrem tausované miniaturní sekery (moravské bradatice) z 9. století
2019	Příroda z depozitářů	1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020				u příležitosti 80 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové

Od roku 2020

Rok	Název výstavy	Termín	Pořadatel	Umístění	Návštěvnost	Poznámky
2020	Uprostřed Koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-1550	7. února až 28. června / do 26. července (pouze dva sály)		většina interiérů opravené historické budovy muzea		hlavní výstup projektu NAKI II
2020	Není obraz jako obraz	15. května až 25. října				připomenutí zapomenuté učební pomůcky
2020	SKLOLETÍ 100 let sklářské školy v Železném Brodě	3. července až 25. října	spolupráce: sklářská škola
2020–2021	Záchrankou kolem světa	31. července 2020 až 3. ledna 2021				součást oslav 40 let záchranné služby a 30 let letecké záchranné služby v Hradci Králové; vystavena soukromá sbírka modelů zachranářských vozidel
2020	1920–2020: století čsl. ústavnosti a demokratické armády	1. srpna až 1. listopadu	spolupráce: Československá obec legionářská, soukromí sběratelé
2020	Konkrétní podzim 2020, Fenomén Gočár	4. září až 4. října				autor: Jana Vincecnová, koordinátor Klubu konkretistů
2020–2021	Pražský groš – příběh nejslavnější české mince	10. října 2020 až 29. srpna (prodlouženo)		lapidárium
2020–2021	Století Karla Otčenáška	4. prosince 2020 až 6. června 2021 (prodlouženo)				100. výročí narození a 10. výročí úmrtí
2021	Poklady spolupráce: Když archeologie spojí síly s veřejností	5. března až 5. září				archeologické nálezy od spolupracovníků muzea zaevidované do roku 2019
2021	Rudolf II. Umění pro císaře	28. května až 7. listopadu				výstava sezony
2021	Císař umění	10. června až 6. listopadu
2021	KOMenský v KOMiksu: Kreslený život "Učitele národů"	16. července až 31. prosince	zápůjčka z Národního pedagogického muzea
2021	Tomáš Roček: Příběh	27. srpna až 22. září		kavárna Muzeum
2021	Houby živé, jedlé i jedovaté	7. až 9. října
2021	Hvězdy země – cesta šperku z hlubin Země ke světlu hvězd	10. září až 24. října				výstava šperků Sylvie Majerové
2021–2022	Vánoční variace. Historické a současné vánoční ozdoby	5. listopadu 2021 až 6. února 2022
2021–2022	Salon východočeské fotografie 2021– 6. ročník	20. listopadu 2021 až 16. ledna 2022	Centrum uměleckých aktivit a Volné sdružení východočeských fotografů Hradec Králové z. s.
2022	Plechová abstrakce	16. února až 3. dubna		výstavní sál
2022	Spoušť plná života	18. března až 18. září		chodba a sál v přízemí
2022	Ke kořenům: Ukrajina krojů a tradic	24. března až 29. května
2022	Mistři svého řemesla	25. března až 28. srpna		podkroví
2022	Marek Zákostelecký L+	1. dubna až 28. srpna		lapidárium
2022–2023	Měnící se svět	17. června 2022 až 12. listopadu 2023		výstavní sál		výstava sezony, poslední lovci a první zemědělci (nejen) ve východních Čechách
2022	Život je teď 2022	24. června až 28. srpna				výstava fotografií
2022	Houby živé, jedlé i jedovaté	6. až 8. října
2022–2023	Četnické humoresky v Salonu republiky	15. října 2022 až 26. března 2023		lapidárium
2022–2023	Já, UPÍR, přistání povoluji!	2. prosince 2022 až 23. dubna 2023		chodba a sál v přízemí		Československé vojenské letectvo v Hradci Králové a Pardubicích 1945–1992
2023	Doteky Afriky	28. dubna až 3. září		lapidárium		Fotografická výstava tlapek a srstí afrických zvířat od fotoreportéra Martina Veselého a jeho dcery Anežky
2023	Detaily moderní architektury na fotografiích Jiří Zikmunda	12. května až 25. června
2023	Sto let je jen začátek, Český rozhlas 1923–2023	19. května až 25. června, prodlouženo do 3. září				ke 100. výročí Českého rozhlasu
2023–2024	Jan Žižka –husité ve východních Čechách	23. června 2023 až 21. dubna 2024
2023	Památky prusko-rakouské války 1866	30. června až 24. září				sbírkové předměty muzea (militaria) umístěné v kotěrovských vitrínách
2023	Merch, brandové předměty	30. června až 3. září	spolupráce: Střední škola vizuální tvorby Hradec Králové			návrhy nové propagace muzea vytvořené studenty Střední školy vizuální tvorby

Stálé expozice muzea

Expozice Městského historického muzea v Hradci Králové, Velké náměstí čp. 33, konec 19. století

První expozice byly ryze sbírkotvorné, snažily se představit co největší množství předmětů a artefaktů. Prvním pokusem o moderní pojetí s jinými výrazovými prostředky byla tehdy nová historická expozice od Michla z roku 1950.

Od září 1938 do roku 1942 byla ve výstavních sálech muzea umístěna expozice městské galerie.

V roce 1986 připravilo muzeum expozici československo-sovětské družby Jachnovka pro muzeum v Jachnovce.

Přehled stálých expozic muzea

Rok otevření (v provozu)	Název (příp. popis) expozice	Autor	Umístění / Poznámky
1884	Staré památky města chované na radnici, kancionály	Ladislav Jan Pospíšil	Dům čp. 33, Velké náměstí
1899	expozice památek z války 1866 (tzv. Waddeckova sbírka)		Dům čp. 33, Velké náměstí
1913 1925/1926	lapidárium	Ludvík Domečka	suterén muzejní budovy; 1913 vznik expozice, 1925–1926 úpravy, včetně instalace sádrových odlitků
1922	Síň památek na válku r. 1866 a bitvu u Hradce Králové – sbírka památek z války 1866	Ludvík Domečka	tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), současná ředitelna (2. patro) V provozu 1922 až 1952
1923	expozice pravěku	Ludvík Domečka, František Žaloudek	Domečkova síň, tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), II. patro, 2. sál (zadní)
1929/1930	uměleckoprůmyslové sbírky	Ludvík Domečka, František Tichý	I. patro, historická budova muzea
1929/1930	národopisné sbírky		I. patro, historická budova muzea
1930/1931	historické sbírky	Ludvík Domečka	Instalace v letech 1930 a 1931
1931	památky na první světovou válku (památky národního osvobození, první světová válka, odboj)	František Tichý	od 28. října 1931
1939	přírodovědecké sbírky měst. přírodovědeckého muzea	Vítězslav František Hlaváč, František Ulrich	Malé náměstí čp. 125
1943–1946	expozice pravěku	J. Filip (Státní archeologický ústav)	2. patro, 2. (zadní) sál, historická budova muzea (Domečkova síň)
1950	nová instalace historických sbírek	Karel Michl
1961–08/1968	expozice kapitalismu 1781–1945	V. Květenský, Jaroslav Šůla
1962–cca 1968	expozice feudalismu (do 1781)	Jaroslav Šůla, Kábrt	Malý sál
1964, 1965–1966	Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti		1964 jako výstava, 1965 a 1966 jako stálá expozice
1965	Pravěk severovýchodních a východních Čech	Vít Vokolek	lapidárium, od 1. 9.
1969	Hradecká pevnost a reinstalace Česká společnost v době národního obrození	Aleš Doubrava
1971–1986	Přírodovědecká expozice	kolektiv přírodovědeckého oddělení
1974–1989	Století proměn	kolektiv muzea (Stárková, Židlická, Zikmund, Doubrava)	expozice historického a kulturního vývoje severovýchodních Čech od roku 1860 po současnost
1979–1989	Příroda severovýchodních Čech	Karel Lohniský	geologická, botanická a zoologická část
1989 (1. srpna) –1999 (18. května)	Věci lidí		reinstalace leden 1991; proměny životního stylu od poloviny 19. století do 30. let 20. století
1990 – 18. května 1999	Královéhradecká vojenská pevnost: model města Františka Žaloudka		vestibul 1. patra (nikoliv součást expozic)
1991–1994, 7. 2. 1995 – 18. 5. 1999	Expozice kampanologie /Zvonařství východních Čech		vývoj zvonařství / autor: Jiří Zikmund
2. 1. 1995 – 31. 12. 1999	Historie města Hradec Králové		4 vitríny o historii města Hradec Králové
18. 5. 2008 – 1. 10. 2017	Od pevnosti k salonu republiky		historická expozice: dějiny architektury města Hradce Králové od poloviny 18. století do počátku 2. světové války
18. května 2009 – 1. 10. 2017	Královské město nad soutokem

• 
  Památky na válku 1866, 20.–⁠30. léta 20. století
• 
  archeologická expozice (expozice pravěku) Městského historického muzea v Hradci Králové: Domečkova síň, 1923–⁠1946
• 
  Památky národního osvobození, od 1931
• 
  Uměleckoprůmyslové sbírky, 30.–⁠40. léta 20. století
• 
  Cesty města: K salonu republiky, od 2021

Muzeum války 1866

31. 3. 2012 až 31. 12. 2019

Expozice U Švagerků

V roce 1959 v domě U Švagerků vzniklo muzeum dělnického hnutí ve městě, které se v roce 1975 stalo součástí krajského muzea východních Čech.

1986: "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu.

Otevření	Název expozice	Autor
1959	Dějiny dělnického hnutí do fašistické okupace	kolektiv muzea
1970	Revoluční tradice Hradecka od počátků dělnického hnutí do 30. let	kolektiv muzea
21. 5. 1976–1989	Vznik a počátky KSČ na Hradecku	Věra Němečková

Hrad Hradec Králové

Počátky Hradce Králové jako východočeského střediska lze podle výzkumů umístit do mladšího úseku střední doby hradištní. V závěru 9. či na začátku 10. století byl zřejmě využíván a upraven v době pravěku vybudovaný val na hraně pahorku.

 

Regulovaný magistrát v Hradci Králové

Regulovaný magistrát vznikl reformou Josefa II. jako výsledek dlouhodobých snah sjednotit městskou správu. Jednalo se o radikální zásah, který zásadním způsobem změnil způsob spravování měst. Všechna města (královská i poddanská) byla začleněna do byrokratického systému, a to podle velikosti, počtu obyvatel a hospodářské situace, čímž skončila původní správa, která byla založená na městských radách konšelů volených z měšťanů.

Do vedení města byli dosazováni státní úředníci, kteří museli složit zkoušku způsobilosti před zkušební komisí gubernia a apelačního soudu. Členové regulovaného magistrátu tedy byli sice voleni, ale regulace spočívala v tom, že tato místa mohly zastávat jen osoby, které gubernium s apelačním soudem předem uznalo za volitelné. Hlavní podmínkou volitelnosti bylo absolvování zkoušky z právních znalostí u apelačního soudu a potvrzení o morální bezúhonnosti od krajského úřadu. Členové rady byli placeni městem, ale odpovědnost měli vůči státu. První regulovaný magistrát v českých zemích vznikl v Praze 2. 2. 1784.

Regulovaný magistrát v Hradci Králové byl ustanoven v roce 1788 (Posledním purkmistrem předchozí městské rady byl František Kayfáš). V Hradci Králové jako v jednom z největším měst byl zaveden tzv. plný magistrát, který se skládal ze tří senátů (politický, civilní, trestní). V nich pracovalo minimálně šest zkoušených radních a zkoušený purkmistr. Na dva roky byli voleni nezkoušení radní, kteří zastupovali měšťany, ale měli jen poradní hlas zejména pro hospodářské otázky. Také se z nich vybíral městský policejní komisař a hospodář.

Magistrát obstarával mj. hrdelní právo. Až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, tak magistrát v Hradci Králové měl absolutní vládu nad Hradcem Králové i jeho předměstími (Cihelna, Svobodné Dvory, Farářství, Náhon, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Nový Hradec Králové, Kukleny, Zámostí, Pouchov, Správčice a část Plotišť, Plácek a Malšovic).

Seznam purkmistrů regulovaného magistrátu

• Jan Kříž (v úřadu 1788–1796), čtyřleté funkční období, znovuzvolen v roce 1792, v roce 1796 abdikoval kvůli věku a dále pokračoval již jen jako městský radní
• František Xaver Tröger z Königsberku (v úřadu 1796–1800), zvolen 14. září 1796, v úřadu od 24. října 1796, zemřel ve věku 53 let před vypršením mandátu 13. února 1800
• František Reith z Baumgarten (v úřadu 1800–1805), rodák z Dobrušky, dosavadní purkmistr v Trutnově
• Valentin Jindřich Haun (v úřadu 1805–1813)
• Augustin Reichenbach (v úřadu 1813–1824)
• Alois Kemlink (v úřadu 1824–1848), nejdéle sloužící purkmistr regulovaného magistrátu
• Vojtěch Svoboda (v úřadu 1848–1850) jako prozatímní purkmistr; předtím c.k. zemský rada a purkmistr v Mělníku

Vlach Burian

Burian Kameník

Burian Zedník

Burian Gozzi

Pražská brána - hrubou práci prováděl Burian Zedník a dodělával Burian Kameník. Kámen byl lámán v lomu pánů z Hustiřan ve vesnici Skála, součásti Boháňky. Kámen lámal lamač Jičík a platil ho Burian Kameník. Jednalo se o stejný pískovec, z něhož byly postavěny Bílá věž a věž Kropáčka.

V roce 1583 Burian Kameník předložil městu účet za kamenické práce. Požadoval 1385 kop grošů. Městu se nicméně stála požadovaná částka příliš vysoká, a tak došlo na smlouvání, které vyústilo ve výsledných 1200 kop grošů a vepře z mlýna k tomu.

1584 postavil jakýsi Vlach Burianec před radnicí kamenný pranýř.

Práce na věži skončily 1596. 1585 pozlacená hvězda - Jiří Vzteklý.

Mýtské Předměstí

Původní Slezské Předměstí se nazývalo Mýtské Předměstí, resp. původně Mýtské Podměstí. Rozkládalo se na jih a jihovýchod od dnešního historického jádra Hradce Králové, mezi soutokem Labe s Orlicí a někdejším vrchem Rožberk. Největšího rozkvětu zažilo Mýtské Předměstí za Karla IV. Výrazně strádalo v době husitských válek a za třicetileté války.

Předměstí mělo několik částí s místními názvy:

• Střezina – území kolem kostela sv. Václava (zanikl v husitské epoše) a později kolem kostela sv. Pavla, blízko sochy sv. Marka (nachází se u kaple na Rožberku). Na místní název odkazuje ulice Na Střezině mezi ulicemi Pospíšilova, Okružní, Buzulucká a Pouchovská
• U sv. Antonína – u špitálu a farního kostela sv. Antonína, v místech tzv. staré nemocnice
• V Rybářích
• Zámostí – s kostelem sv. Martina (zanikl v době husitské), kde je Moravské Předměstí
• Soukenice – s farním kostelem sv. Vavřince (zanikl v době husitské 1419) u soutoku
• Malšovice

Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého (Hradec Králové)

Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové se nachází na Malém náměstí v historickém centru města.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kasna-se-sousosim-sv-jana-nepomuckeho-2159524

Seznam hřbitovů v Hradci Králové

Toto je seznam hřbitovů v Hradci Králové.

Existující hřbitovy

Na území Hradce Králové se nachází celkem 9 klasických funkčních hřbitovů. Poblíž Lesního hřbitova se nachází i Naturální pohřebiště domácích zvířat. Dále je ve městě také pohřebiště s kolumbáriem u sboru kněze Ambrože.

Hřbitov	Umístění	Poloha	Zprovozněn	Rozloha	Vlastník
Kluky (Nový Hradec Králové)	hl. vchod z ul. Husova, další z ul. K Hvězdárně	50°10′39″ s. š., 15°50′53″ v. d.	1880, rozšířen 1912	7 356 m2	Římskokatolická církev
Kolumbárium Hradec Králové, sbor kněze Ambrože	vchod z ul. V Lipkách a Nerudova	50°12′33″ s. š., 15°49′22″ v. d.	1929		Československá církev husitská
Kukleny	Pražská třída	50°12′15″ s. š., 15°47′2″ v. d.	1784	35 344 m2	Římskokatolická církev
Malšova Lhota	Lhotecká ul.	50°12′21″ s. š., 15°53′19″ v. d.		985 m2	město Hradec Králové
Lesní hřbitov (Nový Hradec Králové)	Hradečnice	50°11′8″ s. š., 15°52′38″ v. d.	1939	129 913 m2	město Hradec Králové
Plotiště nad Labem	Říčařova ul.	50°14′26″ s. š., 15°48′15″ v. d.		7 536 m2	město Hradec Králové
Pouchov	ul. Za Kostelem	50°13′48″ s. š., 15°50′45″ v. d.	1778, vysvěcení 1780, rozšířen 1894	16 411 m2	Římskokatolická církev
Pouchov – vojenský hřbitov	Velká ul.	50°13′44″ s. š., 15°50′42″ v. d.	1810		město Hradec Králové
Pouchov – židovský hřbitov	ul. Za Kostelem	50°13′46″ s. š., 15°50′39″ v. d.	1877		Židovská obec
Svinary – evangelický	ul. K Borku	50°12′24″ s. š., 15°54′44″ v. d.	1862	611 m2	Českobratrská církev evangelická
Svinary – katolický	ul. Stříbrná	50°12′46″ s. š., 15°54′30″ v. d.		667 m2	město Hradec Králové
Zámeček (Třebeš)	Zámeček	50°10′42″ s. š., 15°49′56″ v. d.	1579	2 334 m2	Římskokatolická církev

Zaniklé hřbitovy

Na území města lze identifikovat také několik zaniklých hřbitovů. Nejdříve se pohřbívalo kolem kostelů. Nejstarším hřbitovem byl ten kolem hlavního městského kostela sv. Ducha. V 16. století přestal stačit, a tak se začalo pohřbívat i za město ke kostelu sv. Jana – hřbitov na Zámečku v Třebši. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1579. Hřbitov v centru města byl na konci 18. století zrušen a vznikly nové hřbitovy v Novém Hradci Králové a Pouchově.

Hřbitov byl také u zaniklého kostela sv. Antonína na Mýtském Předměstí a po jeho zrušení vznikl nový u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové. Na počátku 16. století byl postaven jako hřbitovní kostel sv. Pavla, kde se pohřbívalo z Malšovic, Zámostí, Svinar a Malšovy Lhoty. V roce 1776 však došlo ke zrušení tohoto kostela i hřbitova a k pohřbívání lidí z těchto vesnic se začal používat hřbitov Zámeček. Jeho kapacita přestala časem postačovat, a tak byl v roce 1880 zprovozněn nový zádušní hřbitov v Klukách. Lidé z Nového Hradce Králové se na základě toho rozhodli, že hřbitov kolem u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové je neestetický a zbytečný, a tak byl v roce 1898 zrušen a v roce 1901 byla zbourána i celá hřbitovní zeď. Nový hřbitov v Klukách byl rozšířen v roce 1912.

U někdejšího kostela sv. Jakuba byl v provozu hřbitov od 16. století do roku 1766, kdy došlo k demolici kostela i hřbitova. Ve středověku byl hřbitov na Pražském Předměstí u farního kostela sv. Mikuláše. Další pozdně středověký a raně novověký hřbitov existoval u kostela sv. Petra. Byl rozšířen v roce 1600 v souvislosti s morovou epidemií.

Pod bývalým vrchem Rožberk byl umístěn od roku 1787 vojenský hřbitov, který byl roku 1810 přesunut do Pouchova. V době prusko-rakouské války byli padlí prozatímně pohřbíváni v pozdějších Vonešových sadech. V roce 1885 byly ostatky přeneseny na vojenský hřbitov v Pouchově.

Externí odkazy

Hřbitovy na geoportálu města

František Jaroslav Černý

František Jaroslav Černý byl český architekt a stavitel.

Architektonické dílo

• Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
• Činžovní domy Josefa Hlavatého, Ulrichovo náměstí 737 a 738
• Činžovní domy, Čelakovského 504

Stavitelské dílo

• Obecní dům, Eliščino nábřeží 626
• Činžovní dům F. J. Černého I, Bratří Čapků 349
• Činžovní dům F. J. Černého II, Bratří Čapků 407
• Činžovní dům Anny Fultnerové, Československé armády 238
• Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
• Činžovní domy, Čelakovského 504

Zaniklé stavby v Hradci Králové

Tento článek pojednává o významných stavbách v Hradci Králové, které v průběhu dějin zanikly.

https://www.kralovskavennamesta.cz/vysledky.html

kostely sv. Mikuláše, sv. Štěpána, sv. Petra, sv. Kříže, sv. Vavřince, sv. Martina, sv. Václava, klášter dominikánek s kostelem sv. Jiří, klášter dominikánů s kostelem Panny Marie, komenda řádu německých rytířů s kostelem sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Anny a špitál s kostelem sv. Antonína.

Zaniklé kostely - speciální web: https://storymaps.arcgis.com/stories/86662682d5714275bda7819ea5559956

Podrobný popis hradecký kostelů

https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ccf84300-1b4e-11e6-8401-005056827e51?page=uuid:3eb1b330-39f6-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f&fulltext=m%C3%BDtsk%C3%A1%20br%C3%A1na

Masné krámy

V druhé polovině 19. století zanikly původní masné krámy, které byly umístěny v současné Tomkově ulici. Jejich model potom v roce 1935 vyrobil z popudu místního muzea Jan Kačírek.

Královéhradecký hrad

vytvořit samostatnou stránku Hradec Králové (hrad)

Zámeček na kopci sv. Jana

http://kopecsvjana.unas.cz/zamek.htm

https://www.turistika.cz/mista/zanikla-barokni-vila-zamecek-na-kopci-sv-jana/detail

Brány

Vstup do města strážily dvě brány –⁠ Pražská a Mýtská (Slezská) brána. V rámci výstavby opevnění vznikly také dvě fortny, branky pro pěší: Rybářská a Soukenická .

Rybářská fortna

Rybářská nebo také Biřicova branka či fortna stála v místech, kde v 19. století vzniklo schodiště Bono publico.

Soukenická fortna

Soukenická neboli Kozí branka (fortna) stávala v opevnění mezi děkanstvím a někdejším pivovarem, dnes krajským úřadem. Dodnes na tyto názvy a dřívější aktivity odkazuje název ulice Soukenická a také terasy Kozinka v místech, kde se historicky na prudkých svazích pásly kozy.

Mýtská (Slezská) brána

Torzo Slezské neboli Mýtské brány

Mýtská (Slezská) brána před rokem 1873

Mýtská neboli Slezská brána byla cihlová brána v dnešní Mýtské ulici na východním okraji historického centra Hradce Králové. Jednalo se o součást horní hradební zdi ze 14. století. Na konci 14. století byla označována také jako Nová brána, jelikož se jednalo o druhou bránu po starší bráně, které se později začalo říkat "Pražská". V bráně se platilo clo, a tak se někdy také nazývala dle pramenů "Celná".

Brána vznikla ve 14. století. Po přestavbě městských bran v závěru 15. století získala brána podobu dvojice věží čtvercového půdorysu, které byly propojeny stěnou s padací mříží (deskou). Jižní věž byla výrazně nižší a i s menší zastavěnou plochou a sloužila jako schodišťová. Ve vyšší pětipatrové severní věži se pravděpodobně nacházely místnosti pro posádku a také zbrojnice. Věž byla zakončena strmým dlátkovým krovem s ochozem a cimbuřím. Průčelí nižší věže, dostavěné v roce 1476, bylo osazeno iniciálami "W" a "G", odkazující na panujícího krále Vladislava Jagellonského a město samotné (G jako Gradec), příp. dle určitých pramenů krále Jiřího z Poděbrad. Od 15. století byly věže využívány příležitostně jako vězení.

Při stavbě dalších hradebních linií vznikl v prostoru brány rozsáhlejší systém tří bran. Kromě již zmiňované vnitřní dvojvěžové brány se jednalo o střední bránu a směrem z města soustavu doplňovala vnější brána. Brány zavírala vysoká vrata se spouštěcí mříží.

V parkánové hradbě předsazené před horní hradební zeď ve 2. polovině 15. století se nacházela kulisová brána, která byla zbořena mezi lety 1756–⁠1763. V dolní hradební zdi vystavené na počátku 16. století vystupovalo před Slezskou bránu velké předbraní s průjezdnou patrovou věží. V jejím průčelí byly v roce 1520 osazeny nápisové desky. Při demolici dolní hradební zdi včetně vnější části Slezské brány byly v roce 1786 přeneseny do radnice. Do současnosti jsou umístěny v jejím nádvoří. První z desek nese nápis „Gedna wira geden krzest a laska mezi nami Czinmez bohu chwalu cest at raczy byti s nami. Veritas vincit“, druhá „Neb w wierze gednota czinyj mnoho dobreho warug se wiery pikharta y kazdiho z bludneho. Veritas liberalit“. Na třetí desce je letopočet 1520, štít s dvouocasým českým lvem a štít s gotickou majuskulou "G". Mezi nimi býval kalich, který byl roku 1626 otesán.

Částečný zánik komplexu lze datovat již do třicetileté války. Dne 19. února 1640 prorazilo císařské vojsko první věž a druhou (prostřední) zapálilo. Zůstalo z ní jen torzo, klenutý oblouk, a po válce již ani nebyla opravována. Při stavbě barokní pevnosti v roce 1778 byla zbořena mohutná severní věž při vnitřní bráně a o 8 let později vnější brána s věží. Vnitřní brána s jižní věží byla zbourána v roce 1873 z důvodu rozšíření komunikace. V březnu 1903 se začalo s bouráním dalšího zbytku, kde byla do doby výstavby nové vězeňské budovy umístěna vojenská věznice, a následně zde byli ubytováni někteří chudí obyvatelé města.

Z pozdně gotické podoby stavebního celku brány se dochovaly dvě části:

1. jižní menší hranolová věž jako součást domu čp. 2. Věž byla na přelomu 60. a 70. let 20. století znovu vystavěna v podobě rekonstruující přibližný pozdně středověký vzhled.
2. severní stěna velké věže vnitřní brány v domě čp. 126 (součást budovy divadla Beseda). V roce 1975 členové vlastivědného spolku rozhodli, že na nově vystavěnou část bývalé Mýtské brány připevní písmena G a W, která budou připomínat jejich původní umístění.

Zajímavosti

V květnu roku 1846 byl kvůli povodni zatopen prostor u brány, kterou musela tamní vojenská hlídka rychle opustit.

Vizualizace dřívější podoby brány

Pražská brána

Pražská brána je jednou ze zaniklých městských bran v Hradci Králové. Jednalo se o cihlovou stavbu, kterou bylo možné vejít do města ze západní strany, tedy ve směru od Prahy, v dnešní ulici V Kopečku. Vznikla jako první z městských bran, a proto byla v době vzniku druhé brány (Slezské) nazývána Starou branou.

K bráně a jejímu přebraní přiléhal důstojnický dům, který dodnes stojí, díky čemuž je zřejmá přesná poloha brány.

Kostely

Model středověkého Hradce Králové v Muzeu východních Čech, v expozici Cesty města

V Hradci Králové na počátku 15. století fungovalo hned 15 kostelů (případně včetně klášterů), čímž se toto město řadilo k největším v Čechách. Většina těchto církevních staveb však zanikla během husitských válek a následujícího období (1419–1436) či během přestavby města na barokní bastionovou pevnost (1766–1778). Tehdy musela být z příkazu Josefa II. zbořena všechna hradecká předměstí a nuceně vznikaly nové osady dál od města.

O zániku církevních staveb v husitské době se zmiňuje již v roce 1904 Antonín Cachner v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, svazku XIX. Politický okres Královéhradecký: "Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter Minoritský s kostelem sv. Jana Křt., připomínaný již r. 1241, a Dominikánský klášter s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Martina, sv. Vavřince a sv. Václava."

Kostely, které dnes již neexistují, byly na území města stavěny v průběhu 11. až 16. století a tvořily důležitou součást Hradce Králové. Většina kostelů i další zástavby byla na návrších, kde je nemohla zatopit voda z tehdy neregulovaných toků řek. Kostely se špitály však byly právě kvůli dostupnosti vody umisťovány do blízkosti řek (sv. Anna, sv. Antonín a sv. Jakub).

Přehled zaniklých kostelů v Hradci Králové

Kostel	Lokalita	Vznik	První zmínka	Zánik	Poznámky
kostel sv. Anny	Pražské předměstí	1344	1344	stavba pevnosti (1776)	také špitál; nový kostel sv. Anny vybudován v tehdy nově založené osadě Kukleny (1777–1784)
kostel sv. Mikuláše	Pražské předměstí	13. století	1346	husitská revoluce (1436)
kostel sv. Jiří	Pražské předměstí	12. století	1277	husitská revoluce	také klášter dominikánek
kostel sv. Kříže	Pražské předměstí	12. století	15. století	husitská revoluce (1436)
kostel sv. Antonína	Slezské předměstí	do 1379	1379	stavba pevnosti (1766)	také špitál; nový kostel sv. Antonína vybudován v tehdy nově založené osadě Nový Hradec Králové
kostel sv. Jakuba	u třídy Čs. armády	12. století	?	stavba pevnosti (1766)	také špitál
kostel sv. Jana Křtitele	u třídy Čs. armády	11. století	?	husitská revoluce (1419)	nejstarší známý kostel na území Hradce Králové, na hradě
kostel P. Marie	u třídy Čs. armády	12. století	1225	husitská revoluce (1419)	u hradu, také dominikánský klášter (v muzea)
kostel sv. Martina	Mýtské předměstí	12. století	1352	husitská revoluce (po 1420)
kostel sv. Václava	Mýtské předměstí	raný středověk	poč. 15. stol.	husitská revoluce	přesná poloha není známa
kostel sv. Pavla	Mýtské předměstí	poč. 16. stol.	1514	stavba pevnosti (1776)	nový kostel sv. Pavla vybudován v tehdy nově založené osadě Pouchov
kostel sv. Petra	Pražské předměstí	raný středověk	1352	stavba pevnosti (1778)	nový kostel sv. Petra vybudován v Plotištích nad Labem, již dříve existující vsi
kostel sv. Štěpána	u Kydlinovské ulice	raný středověk	1384	husitská revoluce	nejvzdálenější od centra
kostel sv. Vavřince	u soutoku	raný středověk	1342	husitská revoluce (příp. třicetiletá válka)

Kostel sv. Anny se špitálem a klášterem (Pražské předměstí)

Kostel sv. Anny se špitálem byl založen v roce 1344 rychtářem Janem, jeho manželkou Markétou, vdovou Kristýnou a kramářem Folklinem. Po husitské epoše kostel nezanikl, naopak byl zvětšen a stal se farním kostelem Pražského Předměstí. Roku 1512 je při kostele doloženo literátské bratrstvo. V roce 1621 zde byl zřízen minoritský klášter. Kostel i klášter zanikly kvůli výstavbě hradecké pevnosti v roce 1776. Boření kvůli stavbě pevnosti museli obstarávat sami majitelé, za což jim bylo ponecháno stavivo k novým stavbám. Stavební materiál byl přesunut do Kuklen, kde posloužil k vybudování nového kostela sv. Anny s klášterem (1777–1784).

Roku 1776 byl původní klášter sv. Anny se špitálem a zahradou odhadnut na 25 344 zlatých a 46 krejcarů. Obsahoval 4 150 čtverečných sáhů. Ještě téhož roku minorité obdrželi zmíněné peníze. Dne 3. července 1776 začali minorité bořit, a to nejprve svůj klášter. Později museli opustit i kostel. 11. srpna 1776 konali v kostele sv. Anny poslední bohoslužbu a po ní odnesli velebnou svátost a křtitelnici v procesí do filiálního kostela sv. Petra, kde nadále konali své bohoslužby. S bouráním kostela sv. Anny se začalo dne 16. srpna 1776.

Pozůstatky původního kostela byly objeveny v roce 1911 při bagrování v řečišti Labe. Kostel se nacházel na někdejším ostrově v prostoru poblíž dnešního Tyršova mostu.

Kostel svatého Mikuláše (Pražské předměstí)

Kostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně v průběhu 13. století. První zmínka se datuje k roku 1346. Zanikl po husitských válkách v roce 1436. Jednalo se o farní kostel pro západní část Pražského Předměstí. Vznikl na místě staršího pohřebiště, jehož kostrové hroby byly objeveny při rekonstrukci náměstí 28. října v letech 2012–2013.

Podrobnější informace naleznete na stránce Kostel svatého Mikuláše (Pražské podměstí).

Kostel sv. Jiří s klášterem (Pražské předměstí)

Kostel sv. Jiří na dnešním Pražském Předměstí (poblíž dnešní třídy Karla IV.) vznikl patrně již ve 12. století. V druhé polovině 13. století u kostela vybudovaly svůj kláštery sestry dominikánky (klášter doložen k roku 1277). Klášter zanikl v husitském období, patrně na počátku 30. let 15. století. V následujících staletích na historii místa upozorňoval používaný pomístní název Klášteřiště.

Kostel sv. Kříže (Pražské předměstí)

Kostel sv. Kříže byl jednou z mnoha kostelních staveb na území dnešního Pražského Předměstí. Vznikl snad již ve 12. století, prameny jej ovšem uvádějí až na počátku 15. století. Zanikl roku 1436. V závěru 18. století v místech kostela vznikla tzv. Pražská flošna, při jejímž rozebírání a při stavbě obytných domů byly nalezeny hroby.

Kostel sv. Antonína se špitálem (Slezské Předměstí)

Kostel sv. Antonína vznikl za východním okrajem centra Hradce Králové, v oblasti Slezského Předměstí. Vznikl nejpozději v roce 1379. Stavba vznikla z iniciativy městského rychtáře a konšelů. Po husitské epoše se stal farním. Téměř zničen byl za třicetileté války v 17. století. Na počátku 18. století byl obnoven, ale definitivně zbořen byl v roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Vzhled kostela před zničením za třicetileté války jen zachycen na malbě na dřevěné desce varhan v chrámu sv. Ducha z roku 1638. Stejně jako v případě dalších kostelů zaniklých při stavbě pevnosti, i v tomto případě byl použit stavební materiál ke stavbě nového svatostánku stejného zasvěcení na novém místě. Nový kostel sv. Antonína Poustevníka vznikl v nově budované osadě Nový Hradec Králové.

Podrobnější informace naleznete na stránce Kostel svatého Antonína Poustevníka (Slezské Předměstí).

Kostel sv. Jakuba s komendou

Kostel sv. Jakuba pravděpodobně vznikl již ve 12. století. V polovině 13. století jej získal řád německých rytířů a vybudoval si u něj malou komendu. V okolí návazně vznikla osada, která měla v průběhu 14. století vlastní samosprávu. Součástí komendy byl i špitál a kaple sv. Alžběty. V husitském období komenda zanikla. Kostel byl následně jako hřbitovní obnoven v 16. století (za Martina Cejpa z Peclinovce). Znovuzřízen byl špital a zařízení pro malomocné. Zánik kostela i hřbitova je datován do roku 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Na zdivo staveb i pozůstatky hřbitova se narazilo při výstavbě na konci 19. a v první polovině 20. století, když se stavěla současná zástavba mezi ulicemi Šimkova a 'Ludovíta Štúra. Část z nálezů je uložena ve sbírkách Muzea východních Čech.

Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele byl nejstarším známým kostelem na území Hradce Králové. Vystavěn byl v prostorách slovanského hradeckého hradu patrně již v 11. století, tedy ještě před vznikem samotného města. Po vzniku města jej v závěru první čtvrtiny 13. století získali do správy minorité. U kostela si zřídili výstavní klášter, který padl za oběť husitským bojům již v roce 1419. Zbytky klášterních staveb zanikly při výstavbě vojenské nemocnice v roce 1787. Za doklad kostela je považována mj. románská dlaždice s motivem lva, dnes uložená ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Kostel Panny Marie

Kostel Panny Marie vznikl v podhradí slovanského hradu, a to patrně ve 12. století. V době kolem vzniku města (kolem 1225) se u kostela usadili dominikáni, a vznikl klášter. V druhé půli 13. století byl kostel s klášterem raně goticky přestavěny. Z této přestavby se dochovalo několik architektonických fragmentů, které byly následně použity při výstavbě hradební zdi. Z roku 1406 pochází písemné doložení kaple sv. Kateřiny a oltáře sv. Ludmily. Při klášteře fungovala také škola. K zániku areálu došlo na počátku husitské revoluce roku 1419. Místo bylo poničeno při stavbě pevnosti po roce 1766. Na zbytky původních staveb se narazilo při stavbě obytných domů v Kotěrově ulici na počátku 20. století.

Kostel sv. Martina

Poblíž řeky Orlice stával kostel sv. Martina, který byl farním kostelem pro někdejší Mýtské Předměstí. Jeho založení je odhadováno do 12. století, první zmínka o něm pak pochází z roku 1352. Zanikl v husitském období po roce 1420. Přesná poloha kostela není známá.

Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně již v raném středověku. Dochované písemné zmínky pocházejí však až z počátku 15. století. Zanikl během husitského období. Jeho lokalizace není přesně známa. Odborníci uvažují o dvou možnostech. První z nich je dnešní zahrada Rudolfina (někdejšího ústavu hluchoněmých), kde byly v roce 1907 nalezeny kostrové hroby a zbytky zdí z cihel gotického formátu. Druhá uvažovaná poloha kostela je v místě pozdějšího kostela sv. Pavla.

Kostel sv. Pavla (Mýtské Předměstí)

Kostel sv. Pavla vznikl pravděpodobně na počátku 16. století. Jednalo se o hřbitovní kostel, v jehož blízkosti stával špitál malomocných, o němž existuje zmínka z roku 1514. V předhusitské době možná na stejném místě stával kostel. sv. Václava. V období středověku a raného novověku se v blízkosti kostela sv. Pavla vyráběly cihly, a tak bývá označován s přízviskem "na cihelnách" či "na cihelně". Podle umístění se ovšem někdy uvádí také jako "na Střezině", což byla část zaniklého Mýtského Předměstí. Kostel zanikl v roce 1776 kvůli budování barokní pevnosti. Stavební materiál byl použit pro výstavbu kostel sv. Pavla v Pouchově, kam byla po dostavbě nového svatostánku přenesena i část původního vybavení.

Kostel sv. Petra

Doba vzniku kostela sv. Petra není přesně známa, první zmínka je až z roku 1352, ale podle zasvěcení, se odhaduje vznik na období raného středověku. Tzv. patronátní právo měl k tomuto kostelu během husitských válek zaniklý klášter benediktinů v Opatovicích nad Labem. Kostel sv. Petra byl také za husitských válek rozbořen (společně s kostely sv. Mikuláše a sv. Kříže), a to z rozkazu kněze Ambrože. K obnově došlo v roce 1480, pořízen byl i nový zvon. U kostela vznikl jeden z městských hřbitovů pozdního středověku a raného novověku. Dokládají to i písemné zmínky o zřízení kostnice v roce 1517 či pozdější koupě zahrady za účelem rozšíření hřbitova v návaznosti na morovou epidemii v roce 1600.

Tento kostel zůstal při stavbě hradecké pevnosti stát jako poslední kostel na hradeckých předměstích. Zbourán byl až roku 1778. Podobně jako v ostatních případech tehdy zbořených kostelů, i tento měl svého následovníka, který byl budovaný částečně ze stavebního materiálu původního svatostánku. Nový kostel sv. Petra vznikl v Plotištích nad Labem. Do nového kostela byl přenesen i zmíněný zvon z roku 1480 (dnes je jedním ze dvou tamních zvonů, další středověké zvony byly zrekvírovány za druhé světové války). Část inventáře však byla přesunuta do kostela sv. Anny v Kuklenách. Na počátku 20. století při výstavbě domů čp. 222 a 467 na třídě Karla IV. byly nalezeny hroby původního hřbitova, které dokládají lokalizaci kostela se hřbitovem.

Kostel sv. Štěpána

Kostel sv. Štěpána byl patrně založen již v raném středověku. První dochovaná písemná zmínka o něm pochází ale až z roku 1384. Ze všech zaniklých kostelů na hradeckých předměstích se nacházel nejvíce daleko od centra. Nacházel se pravděpodobně v místech kapličky na rozcestí dnešní Kydlinovské ulice a ulice U fotochemy. Zanikl asi během husitské doby.

Kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Vavřince byl patrně založen již v raném středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1342. Byl určen pro obyvatele středověké Soukenické ulice poblíž soutoku Labe s Orlicí. Kostel patrně zanikl za husitské revoluce, ale zcela není vyloučeno ani to, že zanikl až za třicetileté války. V roce 1897 byly při stavbě sladovny pivovaru nalezeny kostnice a kostrové hroby, které snad s kostelem sv. Vavřince souvisely. Nálezy však není možné blíže datovat. Dalším dokladem o umístění kostela může být část gotického opukového náhrobku se zbytkem nápisu, která se našla při kladení kanalizace v roce 2014.

Archeologické lokality Královéhradeckého kraje

Tento článek představuje významné archeologické lokality nacházející se na území Královéhradeckého kraje. Lokality jsou rozděleny podle historických období, z nichž pochází jednotlivé nálezy.

Mezolit

• Hřibojedy
• Vlčkov
• Český ráj

https://storymaps.arcgis.com/stories/bc4ab2b9f80f415587ee3b850b53cf37

Archeologie východních Čech

časopis

https://www.muzeumhk.cz/archeologie-vychodnich-cech.html

--

Církevní památnosti, budovy a ústavy v Hradci Králové (publikace), Čeněk Maria Tomíško, Hugo Doskočil, Tiskové družstvo v Hradci Králové, Adalbertinum, 1937.

Pralesnička brazilská

Pralesnička brazilská (Adelphobates galactonotus) je druh žáby žijící v Jižní Americe, konkrétně v Brazílii.

Kašna na Velkém náměstí

https://www.turistika.cz/mista/secesni-kasna-na-velkem-namesti-v-hradci-kralove/detail

Hradec školy

https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-stopach-hradeckych-lvu/d-69812

speciální školy, mj. v Pospíšilově, dnes GBN, tzv. Drtinovy školy http://www.specialnihk.cz/?page_id=186

Dílo

• Adalbertinum, Hradec Králové

Ulice v Hradci Králové

Ulice U Soudu, dříve Marxova, původně Červeného třída

Bratří Štefanů, dříve Rudé armády, za první republiky Palackého třída

dnešní Palackého byla Palackého i na počátku 20. století, za první republiky také Palackého třída - tzn. zároveň existovaly dvě Palackého třídy

Náměstí svobody v místech hotelu Alessandria (za první republiky)

Osobnosti města

přehled

https://www.muzeumhk.cz/images/files/zpravodaj_mvc_pdf/zpravodaj_mvc_1975_2_zvlastni_cislo.pdf

Cesty města (expozice)

Expozice Cesty města
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Hradec Králové
Adresa	Eliščino nábřeží 465/7
Zakladatel	Muzeum východních Čech
Založeno	3. 12. 2021
Zaměření	historická expozice
Webové stránky

Cesty města je název stálé historické expozice umístěné v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, konkrétně v historické budově tohoto muzea. Expozice se zaměřuje na dějiny Hradce Králové.

Výstavba expozice probíhala od ledna 2021. K otevření došlo v pátek 3. 12. 2021 v 10 hodin.

Ideové přípravy a projektování trvalo čtyři roky.

Investorem expozice bylo město Hradec Králové. Investice stála přibližně 24,3 mil. Kč. Bezmála 14 milionů Kč činila dotace z Integrovaného operačního programu (IROP) v rámci Hradecko-pardubické aglomerace (ITI).

Členění

Expozice je rozdělena do tří částí ve čtyřech výstavních sálech:

• K městu českých královen – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Bláha
• K pevnosti – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Šrámek
• K Salonu republiky – 2 sály – 3. podlaží, kurátorka Pavla Koritenská

K městu českých královen

Model středověkého Hradce Králové

Jakýsi stručný prolog cesty města Hradce Králové vytváří úvodní chodba věnovaná pravěké historii osídlení v prostoru návrší s dnešním historickým centrem města a přilehlého okolí, a to od paleolitu až po mladší dobu železnou. Úvodní prostoru dotváří část kartograficky shrnující rozvoj města.

První hlavní část expozice se věnuje výstavbě a urbanismu města ve 13. až 16. století. Zachyceno a částečně i interaktivně je představeno gotické a renesanční umění ve městě. Největším exponátem je model středověkého Hradce Králové přibližně v roce 1420, který zachycuje řadu pozoruhodných staveb té doby, které následně zanikly. Jednotlivé stavby si návštěvník může prohlédnout v rámci interaktivního promítání dle vlastního výběru, během nějž se daná stavba rozsvěcuje také na modelu.

Model s měřítkem 1:600 vznikl v roce 2008. Má rozměry tři krát čtyři metry a zachycuje území o ploše dva krát dva a půl kilometru. Zajímavým exponátem je také zvonová stolice se zvonem z 16. století.

V expozici jsou rovněž zachycena řemesla a každodenní život ve středověkém městě. Návštěvník si může vyzkoušet náročnost tehdejšího psaní. Duchovní stránku zastupuje část odkazující na církev a katedrálu sv. Ducha, nejvýznamnější církevní stavbu města.

K pevnosti

Model pevnostního Hradce Králové

Druhá část expozice se snaží představit život města jako bastionové barokní vojenské pevnosti od 17. století do roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka, která znamenala tečku za tímto specifickým obdobím. Dobu třicetileté války připomíná imitace švédské fortifikace, nechybí ani replika pevnostní brány a části pevnostní zdi.

Vyvrcholením této části expozice je model Hradce Králové od Františka Žaloudka, který zachytil, jak pevnostní město vypadalo krátce před prusko-rakouskou válkou v roce 1865. Model vznikl v letech 1908 až 1916.

Důležitým tématem je samotná prusko-rakouská válka, jejíž význam podrobněji zpracovává Muzeum východních Čech v podobě Muzea války 1866 u Chlumu. Důraz je kladen to, jaký byl tento vojenský konflikt z pohledu z pohledu obyvatel města a jak fungovalo soužití civilních obyvatel s vojenskou posádkou. Atmosféru dotvářejí dobové uniformy. Nechybí ani projekce.

K Salonu republiky

Závěrečná část expozice se věnuje období od bourání vojenské pevnosti po prusko-rakouské válce do poloviny 40. let 20. století. Právě v té době totiž získalo město Hradec Králové základní strukturu, na níž je postaveno i na počátku 21. století. První část expozice tedy zachycuje bourání pevnosti. Za stylizovanou imitací části Pražského mostu a Kotěrova kiosku se návštěvník dostává do části věnované dynamického rozkvětu města na počátku 21. století.

Tato část expozice nejvíce využívá interaktivních prvků díky množství dochovaných fotografií a filmových materiálů. Stěžejním prvkem je projekce zachycující stavební a také správní vývoj Hradce Králové do roku 1945.

Závěrečná část expozice má podobu náměstí či pasáže z období první republiky. Výlohy obchodů reflektují vždy tematické předměty z obchodů té doby. Čelo prostranství mezi výlohami tvoří vstup do repliky kina Bio Central, v němž si může návštěvník pustit dobová videa. Prvorepublikové prostředí doplňuje automobil Start, který byl vyroben právě v Hradci Králové v roce 1929.

Textové panely (prezentovaná témata)

K městu českých královen

1. Královéhradecké návrší
2. Počátky města
3. Opevnění města
4. Zaniklý hrad a klášter
5. Katastrofy města
6. Domy, domácnosti a volný čas
7. Řemesla a obchod
8. Městská veřejná zařízení
9. Renesanční každodennost
10. Katedrála sv. Ducha
11. Městská kancelář
12. Purkrabství
13. Duchovní život města

K pevnosti

1. Pohřbívání v barokním Hradci
2. Hradec Králové v éře baroka
3. Život v královéhradecké pevnosti
4. Město Hradec Králové vojenskou pevností
5. Bitva u Hradce Králové
6. Život přerušen válkou

K Salonu republiky

V této části expozice se nachází nejvíce informačních panelů, nejsou však číslované. Část informací je k dispozici pouze v rámce audioprůvodce. Naopak část infopanelů není součástí audioprohlídky.

• Bourání pevnosti
• Regulace řek
• Hradecensia
• Správní vývoj
• Od pevnosti k „salonu republiky“
• Město a voda – mosty
• Jan Kotěra
• Josef Gočár (bez audioprůvodce)
• Ignát Hermann
• Josef Václav Bohuslav Pilnáček (bez audioprůvodce)
• František Ulrich (bez audioprůvodce)
• Užité umění
• Gočárovo schodiště
• Regulační plán města Hradce Králové (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
• Architektura HK (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
• Sochařství HK
• Ulrichovo náměstí
• Automobil Start
• Obchod, živnosti
• Lékárny
• Knihkupectví
• Sportovní potřeby
• Modistky – klouboučníci
• Kavárna? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
• Koloniál? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)

Odtud už nevím, jak to jde po sobě - počet odrážek by měl sedět - názvy

si taky nejsem jistá

-       Kina??

-       ??

-       ??

-       ??

-       ??

-       ??

Zborovská kasárna

V roce 1952 došlo k přejmenování vojenských objektů v Československu. Zborovská kasárna v Hradci Králové dostala nově označení Kasárna Eduarda Urxe.

Muzeum

Právě v roce 1908 bylo přízemí po bývalé tržnici řemeslných výrobků upraveno pro sbírky městského průmyslového muzea, předtím tu byla krátce jeho čítárna.

Další zdroje

Historická fotografie, sborník pro prezentaci historické fotografie ve fondech a sbírkách České republiky, ISSN 1213-399X

Doubrava, Aleš - Malina, Jiří: Model hradecké pevnosti. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1980, 32 s. (viz skeny)

Svědkové zaniklých staveb, katalog gotických architektonických prvků ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové, ISBN 978-80-85031-79-9

Další stavby v Hradci Králové

obchodní dům Don (architekt Jan Doležal , počátek 70. let, ickáická výzdoba fasády)

František Steiner (architekt)

František Steiner (30. 5. 1922) byl český architekt působící v Hradci Králové v tamním Stavoprojektu, kam nastoupil v roce 1949 (rok po jeho založení).

Společně s Jaroslavem Škaloudem stál u zrodu experimentů celomontovaných konstrukcí z panelu na výstavbu sídlišť v Hradci Králové. Právě z těchto experimentů později vznikly krajské soustavy HK 60 a HK 65, z něhož částečně vycházel celostátní typ T 08 B, na kterém se Steiner v další vlně experimentů také podílel.

Dílo

• Dětský pavilon ve Fakultní nemocnici Hradec Králové; společně s Janem Rejchlem a Václavem Rohlíčkem (1949–1954)
• Všesportovní stadion; spolu s Františkem Čížkem (1959–1966)
• Fontána pro Všesportovní stadion (1967)
• Sídliště Malšovice-jih (1965–1974)
• Poliklinika Slezské Předměstí
• Experimentální obytný dům v Gagarinově ulici, sídliště Slezské Předměstí; společně s Jaroslavem Škaloudem (1968)
• Sídliště Slezské Předměstí, spoluautor v rámci autorského kolektivu
• budovy Povodí Labe
• Fakulta vojenského zdravotnictví, Třebešská 1575

Muzeum, bojiště, poznámky

V roce 1954 vznikl Vlastivědný klub při muzeu Zdeňka Nejedlého

v Hradci Králové, který posléze podal žádost o prohlášení bojiště na Chlumu za

chráněné území. Počátkem 60. let 20. století zřídily úřady pro bojiště na Chlumu

při odboru kultury místního Okresního národního výboru funkci vojenského

konzervátora, kterou zastal Otakar Jaroš, člen zrušeného Spolku pro udržování památek na bojišti

Vojenské útvary v Hradci Králové v roce 1938

Přehled vojenských útvarů v Hradci Králové v roce 1938 (seřazeno podle termínu, od kdy ve městě útvary působily):

• brigádní soud Hradec Králové (od ledna 1919)
• doplňovací okresní velitelství Hradec Králové (od listopadu 1919)
• úřad funkcionáře vojenského prokurátora Hradec Králové (od května 1920)
• pěší pluk 4 (od října 1920)
• velitelství evidence koňstva 4 (od 1922)
• dělostřelecký pluk 104 (od ledna 1923)
• letecká povětrnostní stanice (od ledna 1923)
• divisní soud Hradec Králové (od května 1926)
• úřad vojenského prokurátora Hr. Kr. (od května 1926)
• II. peruť leteckého pluku 6 (od září 1934)
• velitelství 2. sboru (od října 1935)
• I. oddíl dělostřeleckého pluku 154 (od října 1935)
• náhradní prapor pěšího pluku 48 (od srpna 1936)
• stavební ředitelství 2. sboru (od ledna 1937)
• velitelství evidence motorových vozidel 2 (od ledna 1937)
• velitelství 4. pěší divise (od ledna 1938)
• letecký pluk 1 (od ledna 1938)

6. prapor Vládního vojska

6. prapor Vládního vojska byl jedním z 12 praporů (vojenských jednotek) ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava zvané Vládní vojsko. Sídlil v Hradci Králové, konkrétně v Gayerových kasárnách.

Byl organizován do čtyř rot – pěší, cyklistické, jezdecké a technické o ženijní, spojovací, pomocné a hudební četě.

II. inspektorát Vládního vojska

6. prapor podléhal II. inspektorátu a ten generálnímu inspektorovi, brigádnímu generálovi Jaroslavu Emingerovi. II. inspektorát Vládního vojska sídlil rovněž v Hradci Králové. Byl obsazen generálem, 13 důstojníky a 44 příslušníky mužstva. Inspektorát řešil organizační, osobní, doplňovací, výchovnou, materiální a výcvikovou problematiku. Výcvik však byl omezen na úroveň čety, kladl důraz na strážní službu a přehlídkové úkoly. Existovaly též kurzy jízdy na koni, střelecké soutěže, soutěže v jízdě na koni, atletice a bylo zřízeno automobilní učiliště ve Vysokém Mýtě. Od srpna 1943 bylo Vládní vojsko povoláno k strážení železnic, což další komplexnější výcvik znemožnilo.

Historie

Česko-německé konflikty

Stejně jako v celém Vládním vojsku, bylo u 6. praporu dbáno na čistě český ráz této ozbrojené složky, uniformy „vladařů“ vycházely z české symboliky, služební řečí byla čeština a skutečný postoj k okupantům se značně lišil od oficiálně deklarovaného. Např. v Hradci Králové si německé orgány stěžovaly na zesměšňování německých vojenských tiskovin důstojníky Vládního vojska, na provokace mužstva 6. praporu při promítání filmových týdeníků v kinech, apod. Do prosince 1940 bylo odsouzeno 33 příslušníků Vládního vojska za zločiny proti Velkoněmecké říši a dalších 39 bylo zatčeno.

Tyto projevy nespolehlivosti vedly jednak k pokusům okupační moci Vládní vojsko zbavit atributů české svébytnosti – byl vyvíjen nátlak na zavedení pozdravu vztyčenou pravicí, nahrazení češtiny němčinou coby služební řečí – a zdiskreditovat jej v očích protektorátní veřejností formou nasazení proti československým paraskupinám vysílaným do protektorátu z Velké Británie a SSSR. Neustálé projevy nespolehlivosti a stížnosti K.H. Franka byly impulzem k tomu, aby OKW nařídilo 4. 5. 1944 posílení Wehrmachtu v Itálii o jednotky Vládního vojska. Šlo také o Frankův kalkul, že na frontě bude možné „vladaře“ lépe kontrolovat a zbavit je možnosti kontaktu s odbojem, potažmo protiněmecky vystupovat v protektorátu, jako např. při koncertu hudby Vládního vojska v Praze, kde roku 1941 začali lidé spontánně skandovat „Ať žije československá armáda!“.

Přesun na frontu a dezerce

6. prapor byl přesunut z Hradce Králové do italské Arony 10. 6. 1944. Společně s prapory 2 a 3 byl umístěn v Cremoně. Již během transportu byl dne 29. 5. navázán kontakt s italskými partyzány. 6. prapor byl dislokován ke strážní službě na 46 stanovištích na trati Arona-Baveno-Domodossola v oblasti mezi jezerem Lago Maggiore a švýcarskými hranicemi. Celkem bylo nasazeno 19 důstojníků, 394 6. praporu. Jejich výzbroj odpovídala standardní výzbroji Vládního vojska, která byla okupanty značně omezena – jednalo se o pušky Mannlicher vz. 95, revolvery Rast-Gasset a pistole Steyr a též 107 jízdních kol, 4 motocykly s dvěma sajdkárami, 1 osobní a 1 nákladní automobil. Pro úkol strážní služby obdrželi 8 těžkých kulometů, 20 lehkých kulometů, 112 samopalů Beretta a 1000 ručních granátů.

Nacisté se však snažili vynutit si loajalitu vládních vojáků drakonickým nařízením generála pancéřových vojsk Schaala, přidělence Wehrmachtu u vrchního inspektorátu Vládního vojska v Praze. Každý voják vládního vojska, který by svévolně opustil svoji jednotku, měl být potrestán smrtí, rodinní příslušníci těchto mužů měli být deportováni do koncentračního tábora. I přes to se rozeběhly v kooperaci s italskými partyzány hromadné dezerce, které byly maskovány fingovanými přestřelkami. „Vladaři“ 6. praporu dokázali předat partyzánům praporní pokladnu s 250 000 lirami, motocykl, 22 koní, zásoby potravin pro 120 osob, 4 těžké a 9 lehkých kulometů, 15 samopalů, 60 pušek, 48 pistolí, 100 ručních granátů a 57 000 nábojů. Do 10. 7. 1944 zběhlo k partyzánům 7 důstojníků a 274 mužů 6. praporu, kteří byli umístěni v horské oblasti Ossola poblíž švýcarských hranic. Jednalo se přibližně o polovinu všech dezertérů (celkově 15 důstojníků a 538 mužů). To činí z této jednotky útvar Vládního vojska v Itálii s vůbec největším počtem dezertérů z Vládního vojska.

159 „vladařů“ pak utvořilo tři partyzánské formace, které kladly nacistům a fašistům odpor v horách do prosince 1944 a posléze až do konce 2. světové války. Většina „vladařů“ se ale rozhodla po poradách důstojníků o upotřebitelnosti jejich potenciálu pro přechod Alp do Švýcarska, odkud by zamířila do Velké Británie do řad československé exilové armády. Např. rota poručíka Panuše prováděla od 11. do 16. 7. různé bojové akce spolu s partyzány, mezi které patřil přepad vlaku Mussoliniho milicionářů nebo osvobození 2. čety 4. roty 6. praporu ze zajetí fašistů. Po rozhodnutí přejít do Švýcarska provedla několik sabotážních akcí na hydroelektrárnách a železnici a 25. 7. přešla hranice do Švýcarska. V tu dobu již její příslušníci byli pět dní bez potravin a dva dny bez vody. Část 6. praporu, která nezběhla či se jí to z důvodu přísunu německých posil nepodařilo, byla doplněna z ostatních praporů a velení nad ní převzal podplukovník Josef Maňák. Původní velitel, plukovník Emanuel Bouše, bývalý c.k. důstojník, který mezi příslušníky 6. praporu proslul svými hanlivými výroky na adresu prezidenta Beneše, horlivou snahou plnit služební úkoly a též snahou plnit germanizační nařízení okupantů, byl velení zproštěn. Jednotka se přesunula k Pescantině u Verony, kde se 25. 4. 1945 zapojil do bojové činnosti proti jednotkám Wehrmachtu ve spolupráci s partyzány a postupujícími útvary US Army. Dne 18. 5. 1945 se přes Rozvadov vrátila do vlasti majorita „vladařů“, kteří přešli do Švýcarska v řadách Československé samostatné obrněné brigády, která do 8. 5. 1945 obléhala německou posádku v Dunkerque. V červenci 1945 se pak vrátil i zbytek 6. praporu z Itálie a v srpnu téhož roku ti z příslušníků 6. praporu, kteří vstoupili do československých perutí v RAF.

Zdroj: Marek Jindřich: Háchovi Melody Boys – Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945, Svět Křídel, 2003

Bohumil Jan Šrámek

Se 4. střeleckým plukem je spjata osobnost plukovníka Šrámka, po němž je pojmenován most ve Svinarech. Bohumil Jan Šrámek se narodil 23. 2. 1896 v rodině chalupníka. Absolvoval hradeckou obchodní akademii a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. 8. 1914 a účastnil se řady rozvědek. Účastnil se bitvy u Zborova, následně byl praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého", od března 1920 velel jeho I. praporu v hodnosti kapitána a byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika s meči. Do vlasti se vrátil coby major ruských legií v červnu 1920. Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků, v dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci ČSR se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. 5. 1946.

Bohumil Jan Šrámek

Bohumil Jan Šrámek (23. února 1896 Svinary – 8. května 1946 Praha) byl československý voják a legionář. Je spjat se 4. střeleckým plukem.

V rodných Svinarech byl po něm pojmenován most přes řeku Orlici (most plukovníka Šrámka). Původní most z roku 1907 byl rozřezán v roce 2018 a nahrazen novou konstrukcí.

Narodil se v rodině chalupníka Jana a jeho ženy Anny Bohumily, rozené Rýdlové. Absolvoval obchodní akademii v Hradci Králové a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. srpna 1914 a účastnil se řady rozvědek. Byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka. V červenci roku 1917 se zúčastnil bitvy u Zborova a stal se důstojníkem 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Následně v srpnu 1917 se stal praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého". V prosinci 1917 byl jmenován velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta“, vybaveného francouzskými kulomety Chauchat ráže 8 mm. Na podzim 1918 se stal kapitánem a v srpnu 1919 velitelem kulometného praporu. Od března 1920 velel I. praporu 4. střeleckého pluku v hodnosti kapitána. Dne 17. srpna 1919 byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika Sokol s meči.

Po několikaměsíční cestě parníkem Amerika z Vladivostoku se v červnu 1920 vrátil do vlasti coby major ruských legií. Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků. V dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci Československa se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. května 1946 v pražské nemocnici Na Bulovce.

In memoriam se mu dostalo pocty, že byl povýšen do hodnosti plukovníka. Ve Svinarech byla na jeho rodném domě v květnu 1947 odhalena pamětní deska.

Zdroje

Barus, Martin – Grof, Vlastimil – Holas, Matouš – Jánský, Zdeněk – Kessler, Vojtěch – Matoušek, Josef – Náhlovský, Jiří – Synek, Jiří – Šrámek, Josef – Vondryska, Tomáš: 130 let Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 (1888–2018). Hradec Králové 2018.  

Blažek, Viktor: Krajinná památková zóna území bojiště u Hradce Králové. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017

Brůha, Jan – Dvořák, Jaroslav – Poláček, Bohumil – Vycpálek, Miroslav: Průvodce po bojišti u Hradce Králové z roku 1866. Hradec Králové 1996.

Dvořák, Jaroslav – Synek, Jiří: Před 25 lety byl obnoven Komitét 1866. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2

Dvořák, Jaroslav: Jan Nepomuk Steinský. Otec válečných hrobů z roku 1866. Hradec Králové 2011.

Jánský, Zdeněk – Grof, Vlastimil – Synek, Jiří: Baterie mrtvých u Chlumu v roce 1866. Hradec Králové 2013.

Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: „Kdybychom na ty padlé zapomněli, je to, jako by zemřeli podruhé.“ Sepulkrální památky na královéhradeckém bojišti z roku 1866. In: Epigraphica et Sepulcralia 8. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2019

Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: Krajina jako fixátor lidské paměti - příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866. In: Krajina a lidé. Eds. Jarošová, Lenka – Tyranová, Jindřiška. Opava 2020

Kessler, Vojtěch: Baterie mrtvých – inventura jednoho fenoménu. Bellum 1866, roč. 2013, č. 2

Kessler, Vojtěch: Hromadné hroby a pomníky na královéhradeckém bojišti. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017

Kessler, Vojtěch: Paměť v kameni. Druhý život válečných pomníků. Praha 2017.

Pacáková-Hošťálková, Božena: Asociativní a organicky vyvinutá krajina bojiště bitvy u Hradce Králové. Zprávy památkové péče, roč. 2014, č. 6

Simon, Josef: Padesát let trvání Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z r. 1866. Hradec Králové 1939.  

Simon: Josef: Průvodce po bojišti královéhradeckém z roku 1866. Hradec Králové 1936.  

Šrámek, Josef: Bojiště z roku 1866 u Hradce Králové jako místo historické paměti sui generis. Příspěvek ke genezi památkové zóny z prusko-rakouské války v letech 1866–1996. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 2018, č.4

Šrámek, Josef: Inventář historické sbírky Válečného musea 1866 na Chlumu z let 1936–1954. Bellum 1866, roč. 2016, č. 2

Šrámek, Josef: Proměna královéhradeckého bojiště z prusko-rakouské války v pietní památkové území v letech 1866–1936. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017

Šrámek, Josef: Prusko-rakouská válka roku 1866 a Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Vlastivědný věstník moravský, roč. 2016, č. 4

Šrámek, Josef: Vznik Válečného musea 1866 na Chlumu ve světle soudobých polemik (1910–1936). Bellum 1866, roč. 2017, č. 2

Šrámek, Josef: Vzpomínky Josefa Volfa na válku roku 1866 v kontextu vývoje moderního vojenského dějepisectví aneb Jak sedlák z Máslojed předběhl historiky. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2

Volf, Josef: Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém). Hradec Králové 1934.

Kontext

Dne 3. července 1866 se v širokém okolí obce Chlum odehrávala rozhodující bitva prusko-rakouské války, která brzy vešla do dějin jako bitva u Sadové anebo u Hradce Králové. Tato bitva získala smutný status 2. největší bitvy 19. století, hned po tzv. Bitvě národů u Lipska z roku 1813, a zároveň největší bitvy, která se odehrála na českém území. Výsledkem konfliktu, v němž Rakousko skončilo poraženo, bylo nastoupení cesty ke sjednocení Německa pod vlivem Pruska, k čemuž došlo po vítězství ve válce s Francií v letech 1870–1871. Zároveň tak ale byly položeny základy mocenských bloků (pozdější Trojspolek a Dohoda), které se posléze v letech 1914–1918 střetly v první světové válce. Válka z roku 1866 tedy stojí bezprostředně u kořenů první světové války a představuje tak jeden z významných milníků moderních evropských dějin.

Jako připomínka válečných obětí zprvu fungovaly na bojišti spontánně zřizované prosté kříže, až posléze nahrazované pomníky ve vlastním slova smyslu. Iniciativu v této fázi vyvíjeli především rodinní příslušníci padlých či zástupci široké veřejnosti, případně menším dílem vojenské útvary, které se války v roce 1866 účastnily. Už na přelomu let 1866–1867 založil baron  Johann A. Liebieg mauzoleum s malou kaplí u tzv. Gabrielina dvora u obce Lípa, podobně věnovali manželé Max Egon a Leontina zu Fürstenberg památce padlých vojáků honosný kříž v centru rakouského postavení na Chlumu. Nezanedbatelná role připadla také pruskému rytířskému řádu johanitů, jehož pověřenci v září 1866 zakoupili pozemek na Chlumu, v místě, kde se nacházely šachtové hroby pruských vojáků, za účelem založení pruského vojenského hřbitova.

Jak však ubíhal čas, válečné hroby i pomníky na někdejším bojišti začaly chátrat. V polovině listopadu 1888 došlo k zásadní události, kterou bylo chátrání bojiště u Hradce Králové zastaveno. Tehdy totiž bývalé bojiště navštívil v rámci honu, pořádaném v lese Svíb, penzionovaný setník c. k. zeměbrany Jan Nepomuk Steinský, veterán prusko-rakouské války. Stav hrobů padlých spolubojovníků ho nenechal chladným a tak inicioval zřízení spolku, který by o stav válečných hrobů na bojišti pečoval. Steinského idea padla na úrodnou půdu, a tak byl 2. prosince 1888 ustaven Komitét pro udržování pomníků na bojišti Královéhradeckém, jehož se stal Jan Steinský předsedou. Mezi lety 1888–1914 se jeho členům podařilo nejen zastavit chátrání válečných hrobů z roku 1866, ale také budovat a iniciovat vznik památek nových. Růst zájmu o historii prusko-rakouské války tak živil turismus a naopak rozvoj turismu napomáhal zvelebování areálu bojiště i udržování vzpomínky na dění z roku 1866. Roku 1894 nechal statkář z Dobřenic Karel Weinrich zřídit na Chlumu dodnes stojící domek pro strážce bojiště (dnešní infocentrum), k němuž roku 1899 přibyla rozhledna a výletní restaurace, taktéž sloužící dodnes. V roce 1891, kdy se již královéhradecké bojiště mohlo pyšnit 227 pomníky, vyšel první průvodce po bojišti, pravděpodobně od člena Komitétu Josefa Tausika. V roce 1904 pak bylo vytvořeno první turistické značení. V centru pozornosti se Královéhradecké bojiště ocitlo v roce 1906, kdy se připomínalo 40. výročí prusko-rakouské války. Na bojiště tehdy přicestovaly stovky pamětníků nejen z Rakouska, ale i Saska a Pruska, a odhalena byla na bojišti také nová památka, pomník rakouského 30. praporu polních myslivců v lese Svíbu. Jeho odhalení se účastnila řada předních osobností své doby, např. bojiště navštívil během své návštěvy Hradce Králové v roce 1906 také francouzský slavista Louis Léger. Čestného hosta po bojišti provedl sám starosta JUDr. František Ulrich spolu s dalšími čelními představiteli města, výkladu se zhostil místopředseda Komitétu František Waldek. Další rozvoj památkové péče na Královéhradeckém bojišti z roku 1866 zastavilo v roce 1914 vypuknutí první světové války. Komitét tak např. nestačil realizovat záměr vybudování pomníku ve Střezeticích, naplněný až při příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války v roce 2016. Poměry se valně nezlepšily ani po skončení první světové války. Společenská pozice spolku se po vzniku Československé republiky na sklonku roku 1918 přirozeně změnila, nadto mladý stát musel čelit řadě dalších existenčních potíží. Spolek pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém sice nelehké časy přežil, i tak ale rozvoj památkové zóny co do budování nových pomníků ustal. Památkové ochraně královéhradeckého bojiště orgány první republiky nebránily, přesto byl spolek znárodněním části svého majetku omezen v možnostech. V roce 1925 vstoupil do řad královéhradeckého spolku sedlák z Máslojed Josef Volf, sám pamětník války z roku 1866. Ten pak v roce 1927 publikoval tiskem své paměti na události prusko-rakouského konfliktu, kde rovněž zúročil své zkušenosti průvodce po bojišti. Kniha vyšla r. 1934 v druhém vydání a německém překladu.

Činnost Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém však nebyla ve 30. letech jen udržovací. Jeho příslušníci se tehdy upnuli na myšlenku zřízení samostatného muzea prusko-rakouské války, a to v samotném srdci někdejšího bojiště z roku 1866. Tato idea byla přitom staršího data. Už v roce 1910 ji v tisku prezentoval Pokrokový klub v Hradci Králové, byť tehdy se ještě neuvažovalo přímo o Chlumu, ale o využití zbytků bývalé pevnosti v Hradci Králové. Na znovuobnovení tohoto záměru pak došlo v souvislosti s blížícím se 70. výročím prusko-rakouské války. Dne 3. července 1936 bylo slavnostně otevřeno nové muzeum, věnované výhradně tematice prusko-rakouské války. Autorem projektu muzejní budovy se stal Ing. František Fridrich, jehož záměr realizoval stavitel Antonín Šandera. Náklady na stavbu dosáhly 45 000 Kč. Expozice Válečného musea byla vybavena ze sbírek členů spolku a darů jeho příznivců. Na přelomu let 1936–1937 čítala sbírka Válečného musea na Chlumu celkem 321 předmětů. Rok 1936, kdy bylo provedeno nové turistické značení královéhradeckého bojiště, byl vydán průvodce po bojišti a především došlo ke zřízení Válečného musea, tak představuje zásadní milník v historii proměny bývalého bojiště u Hradce Králové v pevně zakořeněnou památkovou zónu

Začátkem 50. let 20. století ovšem došlo k rozpuštění Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém a zestátnění jeho majetku, tedy i Válečného musea 1866 na Chlumu a jeho sbírek. Ty skončily nuceným předáním do sbírek dnešního Vojenského historického ústavu v Praze, a jen zlomek se podařilo v 70. letech 20. století získat zpět. Již připravené oslavy stého výročí bitvy u Hradce Králové byly v roce 1966 na poslední chvíli zakázány. Atmosféra byla napjatá zvláště poté, co rakouská televize odvysílala reportáž o vzpomínkovém setkání v červenci 1982 – další shromáždění následujícího roku už policie rozehnala a okolí Chlumu bylo uzavřeno příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Budovu muzea do roku 1993 spravoval Okresní úřad v Hradci Králové, následně se objekt stal součástí Muzea východních Čech v Hradci Králové, jehož je součástí dodnes. Při příležitosti 130. výročí bitvy u Hradce Králové bylo k 1. červenci 1996 centrální bojiště u Hradce Králové prohlášeno památkovou zónou. Mezi lety 2008–2010 prošlo muzeum rozsáhlou přestavbou do dnešní podoby, stavba z roku 1936 však přitom byla zachována.

Památníky

Kromě výstavní činnosti muzeum pečuje o válečné hroby a pomníky války 1866, které jsou ve správě Muzea východních Čech v Hradci Králové. Celkově se na širším území bojiště nachází na 480 pomníků, což dohromady vytváří největší soubor funerální architektury na území Česka. Od roku 1904 procházejí areálem turistické značky.

Podrobnější informace naleznete na stránkách Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 1–150, Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 151–300 a Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 301–474.

V roce 1997 byl "Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové" vyhlášen krajinnou památkovou zónou.

Vývoj Zoo Praha

Rok	Nově otevřené expozice	Nová infrastruktura	Významné odchovy	Poznámky
2001	pavilon goril, Africký dům a Africké panorama, výběh lemurů vari, výběh vlků eurasijských, upravená expozice paovcí a nově makaků magotů, expozice velkých papoušků (ara, kakadu), výběh severoamerického severského lesa (wapiti manitobští)	hlavní východ ze zoo
2002	expozice nosálů	rekonstruovaný hlavní vchod, nový severní vchod, pavilon plyšáků (suvenýry u východu)		Povodeň
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009	expozice lachtanů jihoafrických
2010		Gočárovy domky (restaurace a výstavní prostor Galerie Gočár)
2011
2012
2013
2014	Velemlokárium – pavilon velemloků čínských
2015
2016		papírna na sloní trus
2017
2018
2019	Titicaca – expozice vodnic posvátných, expozice psounů prériových, výstava koprolitů	velkokapacitní toalety u expozice lachtanů

Stavby v Zoo Praha

Zoo Praha pokrývá plochu přibližně 60 ha a na jejím území se nacházelo a nachází mnoho staveb, ať už určených pro chov zvířat, návštěvnické potřeby i další budovy. Některé z nic jsou kulturními památkami, jiné jsou v evropském i světovém měřítku unikátní.

Již neexistující stavby

Pavilony

• Štěpničkův pavilon exotického ptactva (pavilon exotických ptáků prof. Štěpničky) – tento pavilon vznikl v roce 1932 a byl vůbec prvním návštěvnicky přístupným vytápěným pavilonem v Zoo Praha. Přestože se původně mělo jednat pouze o provizorní stavbu, sloužila 65 let (zbourán 1997) Za tuto dobu se však změnilo její využití. Původně sloužil pro lvici Šárku a primátům. Teprve později se stal domovem pro papoušky.
• Pavilon kočkovitých šelem – výstavba 1932, dokončení 1936, stavba stále přes 2 mil. tehdejších Kčs. Budova byla přistavěna k zajištěné skalní stěně. Demolice v 90. letech 20. století byla vynucena výstavbou kmenové stoky pro Severní Město. Na stejném místě později vznikla průchozí expozice lemurů a následně průchozí voliéra Africké skály.

Významné venkovní expozice

• Expozice velkých papoušků – na místě Štěpničkova pavilonu byla pna přelomu tisíciletí postavena expozice velkých papoušků (arů a kakadu). Kromě ubikace a voliéry obsahovala i volný venkovní prostor s papoušky rodu ara, kteří měli zastřižená křídla. Expozice musela ustoupit výstavbě nového pavilonu exotických ptáků, který byl pro veřejnost otevřen v září 2019.
• Lineárka – řada expozičních voliér pro ptáky realizace podle projektu firmy Hagenbeck. Využívaly se až do roku. Za dobu existence se zde podařila řada významných odchovů (např. lori mnohobarvý horský, ara žlutokrký /ara zlatokrký/, aratinga sluneční).
• Jandova velká voliéra – vznik 1931. Ve své době jedna z největších voliér na světě o rozměrech 25 krát 16 krát 14 metrů. Na této stavbě se podílel K. Mužík, který stál za architektonickou podobou administrativní budovy. Voliéra se propadla pod tíhou sněhu 26. listopadu 1969. Následně byla nahrazena ještě větší voliérou, která slouží dodnes.
• Volný výběh lemurů pod skalou – expozice vznikla v roce 2001 na místě někdejšího pavilonu šelem pod skalou. Původně ji obývali lemuři vari. V roce 2002 byli nahrazeni lemury kata, kteří byli evakuováni v srpnu 2002 z důvodu povodně.

Infrastruktura

• Rozhledna Obora

Existující stavby

Pavilony

V Zoo Praha se v létě 2019 nacházelo 13 veřejnosti přístupných pavilonů^[31].

V dolní části zoo se jedná o:

• Pavilon tučňáků (otevřen 1986, otevření po velké rekonstrukci 2004)
• Čambal – pavilon gaviálů (otevřen 2008)
• Terárium (bývalý pavilon velkých savců s teráriem) – dnes součást areálu Rezervace Bororo (otevřeno 1973), v červenci 2019 otevřena nová expozice Titicaca s vzácnými žábami vodnicemi posvátnými
• Pavilon Sečuán – pavilon prezentující ptačí faunu podhůří Himálaje (otevřen 2004, rekonstrukce 2018)
• Pavilon velkých želv – želvy sloní, želvy obrovské, mladí varani komodští, doplňkově další druhy želv (otevřen 1998)
• Pavilon goril (otevřen 2001)
• Velemlokárium – pavilon velemloků čínských (otevřen 2014)
• Pavilon šelem a plazů (otevřen 1991, otevření po 1. velké rekonstrukci 2004, otevření po 2. velké rekonstrukci 2012)

V horní části zoo se jedná o:

• Indonéská džungle (otevřen 2004)
• Pavilon Afrika zblízka (otevřen 2004)
• Africký dům (otevřen 2001)
• Pavilon hrochů (otevřen 2013)
• Údolí slonů (otevřen 2013)

Venkovní expozice

Následující přehled expozic v zoo je členěn dle expozičních celků

• Současná expozice pand červených – první expozice pro zvířata za hlavním vchodem. Vybudována dle projektu firmy Hagenbeck. Má podobu "medvědího příkopu", návštěvníci se dívali nejen pro sobě, ale také dolů pod sebe. Původně určeno vlkům eurasijským, později medvědům ušatým, následně baribalům a od roku 1992 pandám červeným.
• Současná expozice urzonů – původně sloužila jako bazén lachtanů
• Výběhy medvědů – dvě expozice, které vznikly již krátce po otevření v zoo. Postupně se zde vystřídalo několik druhů medvědů. V současné době (2019) obývané medvědy ledními. Do budoucna je plánováno zbourání a výstavba nových větších expozic pro lední medvědy na příhodnějším místě.

Napříč kontinenty

• Výběh nosálů – expozice vznikla v roce 2002, původně určena pro chov nosálů červených, ty později nahradili nosáli bělohubí
• Expozice hyen čabrakových – v horní části zoo, naproti výběhu slonů. Současná podoba výběhu vznikla v roce 2008, kdy byly dosavadní dva nepropojitelné výběhy zvětšeny o území, kde dříve žili gepardi. Navíc vysoké ploty byly nahrazeny suchými příkopy a vznikla i druhá vnitřní ubikace zapuštěná do svahu.^[14] Celková rozloha dosahuje 3 340 m².^[15]

Pláně

• Výběhy kopytníků bizonů, zubrů, takinů indických, přímorožců, jelenů lyrorohých barmských, anoa nížinných, sambarů, pekari Wágnerových
• Expozice psounů prériových – expozice vznikla v roce 2019, otevřena 15. 8. 2019, nachází se u občerstvení Obra v horní části zoo. Plocha cca 150 m², cena výstavby 1,5 mil. Kč.

Severský les

• Výběh vlků eurasijských – expozice vznikla v roce 2001 spojením výběhů vlků a dingů a vybudováním nové ubikace, plocha necelé 2000 m².
• Expozice tygrů ussurijských
• Voliéra levhartů mandžuských
• Výběhy severských kopytníků – losů, sobů

Infrastruktura

Administrativní budova – funkcionalistická budova byla postavena krátce po otevření zoo, dokončena v roce 1932, arch. K. Mužík. Kromě kanceláří se již od počátku v dolní části budovy nachází restaurace a na budovu navazuje také pokladny. Před budovou původně nebyla točna autobusů, ale parkoviště pro návštěvníky zoo.

Památkově chráněné stavby

• Černohouska
• Sklenářka
• Gočárovy domy

Historie chovu

První žirafa byla do Zoo Praha dovezena v roce 1954. Jednalo se o žirafu masajskou, která dostala jméno Lenka. Od té doby nebyla přítomnost žiraf v pražské zoo přerušena. Lenka uhynula v roce 1956. Dalšími žirafami byly dvě žirafy kordofanské a dvě samice bez určení konkrétního poddruhu. V roce 1970 byla přivezena první žirafa Rothschildova, tento poddruh je chován do současnosti (2019).

První mládě se narodilo v roce 1974, tato samička dostala jméno Praga. Jejími rodiči byl samec Žako a samice Denisa. Základy chovu jsou velmi cenné, protože právě tento samec se samicí, stejně jako samice Aida, Líza a Viola pocházeli z volné přírody, z níž je odchytil Josef Vágner, dlouholetý významný ředitel Zoo Dvůr Králové. Do konce roku 2000 se v Praze narodilo 43 mláďat. Ještě ve starém pavilonu se pak narodil sameček Vilém.

Expozice

První expozice žiraf vznikla v horní části zoo v roce. V roce 1983 ji nahradila nová expoziční stáj s větším výběhem. Do původního pavilonu se nastěhovaly antilopy. V létě 2001 pak proběhlo stěhování do nového Afrického domu, který žirafy obývají až dosud (2019). V září 2001 byl tedy otevřen třetí pavilon žiraf (Africký dům) v historii Zoo Praha. V tu dobu v něm žilo 10 žiraf ve dvou stádech. Jednalo se o tyto jedince:

Jméno	Pohlaví	Rok narození	Místo narození
Šimon	samec	1986	Zoo Praha
Valda	samec	2000	Zoo Praha
Tibor	samec	2000	Zoo Praha
Vilém	samec	2001	Zoo Praha
Berta	samice	1988	Zoo Kolín nad Rýnem
Kleopatra	samice	1993	Zoo Dvůr Králové
Gita	samice	1995	Zoo Praha
Eliška	samice	1995	Zoo Praha
Nikola	samice	1997	Zoo Praha
Nora	samice	1999	Zoo Praha

12. prosince 2001 se pak narodilo první žirafí mládě v historii Afrického domu – samice Berta porodila samečka Simona.

Území zoo a jeho příroda

Zoo Praha patří mezi plošně největší metropolitní zoo v Evropě. Navíc díky jejímu umístění nabízí pestrou mozaiku biotopů a stanovišť, která je mezi evropskými zoo unikátní. Nabízí tak nejen podmínky pro chov zvířat horských kopytníků či vodních ptáků, ale také značné množství druhů místní flory a fauny.

Biotopy v zoo

• Kulturní step: část zoo severně od silnice do Podhoří. Luční porost, kavyly, trávnička. Zajímavé druhy volně žijících živočichů: páskovka, běžník kopretinový, saranče měnlivá, pestrokrovečník včelový, přástevník starčkový, zlatěnka, ještěrka obecná, bažant obecný, poštolka obecná, pěnice hnědokřídlá, sysel obecný, lasice kolčava.
• Listnatý les: severozápadní část zoo s expozicemi Severský les. Větší lesní porosty se rozprostírají v nejsevernější části zoo, nad Africkým panoramatem, v území, které není pro návštěvníky přístupné. Dub, buk, habr, javor. Severoamerický trnovník akát vysazovaný od konce 19. století je postupně nahrazován původními druhy dřevin. Mezi živočichy, kteří zde žijí patří: křižák, nosálka dubová, listopas hedvábitý, zdobenec skvrnitý, krutihlav obecný, strakapoud velký, žluna zelená, brhlík lesní, červenka obecná, budníček menší, šoupálek krátkoprstý, norník rudý.
• Skály a skalní step: svahy kolem stezky Zakázanka. V letech 2011 až 2013 proběhla revitalizace. Od 2014 přírodní památka Skály v zoologické zahradě. Druhy zvířat žijících v tomto biotopu v Zoo Praha: vřetenovka, skákavka pruhovaná, mnohonožka dvoupásá, otakárek ovocný, lišaj pupalkový, nesytka pryšcová, přástevník kostivalový, drvodělka, ještěrka zelená, užovka hladká, rorýs obecný, myšice křovinná.
• Břehy a mokřady: tůně, rybníky, nádrže se nacházejí v dolní části zoo. Bylo zde identifikováno 24 druhů vážek (třetina druhů vyskytujících se v Česku). Někdejší mlýnský náhod pod skalou prošel revitalizací v letech 2008 až 2009. Zajímavé druhy živočichů: šídlo královské, potápník vroubený, skokan skřehotavý, ropucha zelená, užovka podplamatá, užovka obojková, polák chocholačka, kvakoš noční, slípka zelenonohá, racek chechtavý, ledňáček říční, slavík obecný.
• Vlhké louky: louky v dolní části zoo poblíž bývalého náhonu, dnes expoziční celek Ptačí mokřady. Zajímavé druhy živočichů: srpice obecná, tesařík pižmový, batolec červený, čmelák rolní, ropucha obecná, kachna divoká, volavka popelavá, krtek obecný.
• Údolní niva: zbytky údolní nivy v oblasti kolem Dětské zoo, poblíž řeky Vltavy. Typickou dřevinou je topol černý. Zajímavé druhy živočichů: lovčík hajní, cvrčík mravenčí, tesařík, střevlík kožitý, slunéčko sedmitečné, stužkonoska olšová, ostruháček jilmový, sršeň obecná, pěnice černohlavá, drozd zpěvný, kavka obecná, netopýr parkový.
• Jehličnatý les: nevelký jehličnatý les mezi vyhlídkou Obora a Gočárovými domy. Zajímavé druhy živočichů: výr velký, kalous ušatý, krahujec obecný, střízlík obecný, králíček obecný, sýkora parukářka, sojka obecná, veverka obecná.
• Zahrady a parky: většina území zoo, celkem 300 druhů dřevin. Zajímavé druhy živočichů: kněžice pásovaná, babočka paví oko, včela medonosná, mravenec čtyřskvrnný, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, kos černý, rehek zahradní, pěnkava obecná, zvonek zelený, vrabec domácí, sýkora koňadra, straka obecná, bělozubka šedá, ježek západní, kuna skalní.
• Vinice: obnovená vinice ve stráni mezi expozicí ledních medvědů a Rákosovým pavilonem. Vinice doložená již v minulosti, obnovena 2015.

Dřeviny v zoo

Zajímavé druhy dřevin v areálu zoo jsou opatřeny naučnými tabulkami s názvem druhu a kresbou. V horní části zoo se jedná např. o . V dolní části zoo může návštěvník vidět například .