Wikipedista:Lukáš Nekolný/Pískoviště
https://cassandra.wikimedia.cz/muzeumhk
Almanach lázeňský republiky československé https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:70f62e17-cc3d-4f63-a381-5e6f7caf82d9?page=uuid:bfda6889-f8fd-4fec-afd7-51a4311252c2&fulltext=velichovky
Lékařská fakulta 50 let https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/historie_50vyroci.aspx/
seznam přednostů klinik: https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/prednostove_web.aspx/
dobové VZ muzea: https://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/periodical/uuid:41e91cf9-3aa7-48c2-8966-1655deb723cf
cenná publikace: Hradec Králové v roce 1925
Po stopách hradeckých lvů https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-stopach-hradeckych-lvu/d-69812
https://www.hkcity.cz/slavne-osobnosti-hradce-kralove-narozeni/
měšťanské a erbovní rodiny v HK: https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:aeec5a50-7e2c-4fd3-9ad7-a5d8d0a1ed55?page=uuid:d5cdd4f0-995b-11e8-a805-00155d012102&fulltext=cejpova
Solař - info o zaniklých kostelech https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:44970c60-f425-11dd-9488-000d606f5dc6?page=uuid:203db7f0-037b-11de-8bc4-000d606f5dc6
Wolfgang Laiml von Dedina[editovat | editovat zdroj]
Wolfgang Laiml von Dedina (1767 České Budějovice – 26. července 1830 Hradec Králové) byl c. k. polní podmaršálek a velitel královéhradecké vojenské pevnosti.[1][2]
Wolfgang Laiml von Dedina vstoupil do císařské armády v dubnu 1785 jako velitel u pluku č. 10 a dne 9. září 1789 se stal praporčíkem u pěšího pluku č. 56. U tohoto pluku zůstal 28 let a postoupil až do hodnosti generálmajora, do níž byl jmenován 21. ledna 1817. Nyní přišel do Ofenu jako brigadýr, kde zůstal 13 let, načež postoupil do hodnosti polního maršála-poručíka. Během tohoto období se L. zúčastnil 13 tažení proti Turkům a Francouzům, bojoval v bitvách a střetnutích u Mehadie, Ilowa, Bělehradu, Neerwindenu, Louvain, Gurgies, Valenciennes, Maubeuge, Hausen, Regensburgu, Wagramu a Drážďan a obdržel deset zranění. V louvainské aféře se vyznamenal natolik, že mu sedm generálů vydalo osvědčení o statečnosti k žádosti o udělení řádu Marie Terezie. Deset let, včetně pěti tažení, sloužil jako pobočník polního maršála Václava hraběte Colloreda, v této funkci byl často povolán k plnění důležitých úkolů, které přesahovaly sféru jeho pobočníka. Za své zásluhy byl L. povýšen do dědičného rytířského stavu s predikátem Dedina (ten je názvem hory v Srbsku, kam L., tehdy pobočník polního maršála hraběte Colloreda, postupoval s dobrovolníky) Allerhovým rozhodnutím z 21. června 1831.[3]
Jeho dva synové Alexander a Friedrich vstoupili stejně jako on do císařské armády a Alexander byl v roce 1848 plukovníkem a velitelem pěšího pluku č. 25, v roce 1850 generálmajorem a brigadýrem ve 12. armádním sboru v Klausenburgu a později odešel do výslužby v hodnosti polního maršála-poručíka. - Mladší Friedrich se stal v roce 1846 majorem u pěšího pluku č. 29, v roce 1849 podplukovníkem, poté odešel rovněž do výslužby a žil jako plukovník spolu se svým bratrem, polním maršálem-poručíkem Alexandrem, v Bratislavě.
Syn posledně jmenovaného, plukovník Friedrich, známý také jako Friedrich, byl poručíkem 9. jägerského praporu a také adjutantem praporu. Jeho jméno patří mezi hrdiny z Oeversee. Devátý feldjägerský prapor patřil mezi jednotky, které byly přikázány do Šlesvicka-Holštýnska. Dne 6. února po poledni ve tři hodiny se u Oeversee odehrála bitva mezi avantgardní brigádou generálmajora von Nostitze a dánskými pomocnými jednotkami vyslanými z Flensburgu, aby kryly ustupující dánskou armádu. Postupoval devátý feldjägerský prapor s lichtenštejnsko-huzarovskou jednotkou v čele. Nadporučík praporu adjutant Laiml na koni projížděl po hlavní silnici v hustém dešti kulek k čele postupující jägerské útočné kolony a jel před ní. Nejprve byl jeho kůň zraněn a L. s ním padl k zemi, ale okamžitě vyskočil a se šavlí v pěsti vyrazil vpřed; - nyní byl postřelen do nohy; přesto vyrazil vpřed až na okraj zalesněné výšiny. Zde byl v šarvátce s Dány sražen k zemi ranou z pažby pušky; znovu se zvedl, zkropen krví, a s výkřikem: "Ať žije císař! Vpřed!" nezadržitelně útočil vpřed, dokud kulka v hrdinově hrudi neučinila přítrž jeho životu a kariéře. V několika bitevních zprávách, např. v té z "Ambassadoru", 1861, č. 55, je Laiml uveden jako podplukovník. Jde o omyl nebo tiskovou chybu, neboť L. byl podplukovníkem, a protože byl adjutantem praporu, byl na koni.[3]
Rytířský diplom z 23. listopadu 1833 [Ačkoli byl rytířský titul polnímu maršálovi-poručíkovi Wolfgangu L. udělen již Allerh. rozhodnutím z 21. června 1831, diplom byl vydán až 23. listopadu 1833]. - Oesterreichischer Militär-Kalender, vydal Hirtenfeld (Vídeň, malý 8°.) III. ročník (1852), s. 200 - Rheinische Blätter (Unterhaltungsbeiblatt des Mainzer Journals) 1864, č. 41, s. 163 [líčí se hrdinská smrt Friedricha Laimla mladšího]. - Erb. Štít podélně dělený modrou a stříbrnou barvou s lemem stejných, ale střídavých barev. Tato bordura je ke štítu připojena v horním a dolním úhlu, v hlavě štítu a v dolním cípu jedním nýtem, po obou stranách dvěma nýty, rovněž střídavých barev. Ve středu štítu a těsně nad dělením je německý bodný meč hrotem vzhůru, opět stříbrné a modré barvy, podélně zacelený, jílcem otočený k pravé straně. Za ním černý prapor se žlutým vodorovným pruhem, dále žlutá standarta se zlatým lemem a černým vodorovným pruhem; prapor a standarta se žlutým křížem a černým vodorovným pruhem.[3]
Byl pohřben na hřbitově Zámeček v Hradci Králové.[4] Na jeho hrobě je napsáno:
„WOLFGANG LAIML Ritter von Dedina
K. K. Feldmarschall-Lieutenant
und Commandant der Festung Königgrätz.
Gestorben den 26. July 1830
im 73. Lebens und 55 Dienst Jahr.“[5]
Výroční ceny města Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]
Výroční ceny města Hradec Králové jsou ocenění, která město od roku 1993 každoročně uděluje na základě návrhů občanů a institucí osobnostem, které žijící a působí v tomto krajském městě.[6]
Udělováno je několik cen[6]:
- Hradecká múza – výroční cena za významné počiny v oblasti kultury
- Hradecká sportovní cena – výroční cena za významné počiny v oblasti sportu
- Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci – výroční cena za výjimečnou studentskou práci
- Hradecké srdce – výroční cena za významné počiny v oblasti sociální, životního prostředí nebo záchrany lidského života
- Primus inter pares – cena za výjimečné, dlouhodobé výsledky v oblasti kultury, vědy, výchovy, sportu, sociální práce, ochrany životního prostředí
- Cena dr. Františka Ulricha – cena za celoživotní dílo kulturního, vědeckého, sportovního nebo společenského významu, které má významný přínos pro město Hradec Králové a přispělo k jeho mimořádné propagaci nejen v Česku, ale i v zahraničí[6]
- Událost roku Hradce Králové – cena za výjimečný čin, investici, projekt, stavbu, výjimečnou událost či akci přínosnou pro město a kvalitu života jeho obyvatel
Možnost podání návrhu[editovat | editovat zdroj]
Návrh na udělení výroční ceny může člověk podat do 31. ledna, a to pokud splňuje alespoň jednu z definic:
- fyzická osoba s trvalým bydlištěm v Hradci Králové
- fyzická osoba, které bylo uděleno čestné občanství města
- právnická osoba, která má v Hradci Králové sídlo
Návrh musí obsahovat jméno a adresu navrhovaného (u události roku její název) a zdůvodnění předkládaného návrhu. Návrh obsahuje rovněž kontakt na navrhovatele – jméno, adresu, telefonické spojení a podpis.[6]
Laureáti[editovat | editovat zdroj]
Hradecká múza[editovat | editovat zdroj]
Hradecká sportovní cena[editovat | editovat zdroj]
Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci[editovat | editovat zdroj]
Hradecké srdce[editovat | editovat zdroj]
Primus inter pares[editovat | editovat zdroj]
Cena dr. Františka Ulricha[editovat | editovat zdroj]
Událost roku Hradce Králové[editovat | editovat zdroj]
František Ulrich[editovat | editovat zdroj]
Otazníky existují kolem data úmrtí Františka Ulricha. Část zdrojů uvádí datum 17. května 1939, další část potom 18. května 1939. Druhé datum je přitom přejímáno častěji - např.[9][10]
Ulrich byl předsedou Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny a z této pozice výrazně přispěl k rozvoji celých severovýchodních Čech.[11]
--
Seznam čestných občanů města Smiřic[editovat | editovat zdroj]
http://www.smirice.eu/lide/lide/cest.htm
Antonín Sýkora (kněz)[editovat | editovat zdroj]
Antonín Sýkora (18. července 1912 Lubná, okr. Svitavy – 14. listopadu 1993 Jaroměř) byl český římskokatolický duchovní, nositel titulu monsignore, čestný konzistorní rada, osobní děkan, farář v Josefově (1. srpna 1948 – 17. října 1993) a v Jasenné (1. srpna 1948 – 15. prosince 1961, a 1. května 1970 – 17. října 1993).[12]
Život[editovat | editovat zdroj]
Antonín Sýkora se narodil v Lubné (čp. 165) v tehdejším okrese Litomyšl.[13] Po vyučení mlynářskému řemeslu vykonával tuto profesi až do nástupu do základní vojenské služby. Tam se rozhodl pro studium kněžství. Nejprve si proto doplnil středoškolské vzdělání, když šel studovat na klasické gymnázium v Praze na Žižkově, kde maturoval 31. května 1940. Následně vystudoval pětileté bohosloví na kněžském semináři v Hradci Králové, kde dne 17. června 1945 přijal kněžské svěcení[12] (z rukou biskupa Mořice Píchy[13]).
Nejprve tři roky (1. srpna 1945 – 31. července 1948) sloužil jako kaplan v Chrasti nedaleko Chrudimi a poté byl ustanoven duchovním správcem v Josefově a Jasenné. Kněžskou službu na Josefově vykonával 45 let až do 17. října 1993. Je popisován člověk příkladné služby věřícím, trpícím, opuštěným i nemocným. V době komunistické totality byl zejména koncem 40. a počátkem 50. let 20. století politicky perzekvován, vyslýchán, odsouzen i pokutován.[12]
U příležitosti jeho 80. narozenin mu byl dne 20. července 1992 udělen papežem Janem Pavlem II. čestný titul monsignore (papežský kaplan). Obdržel jej za věrnou a příkladnou službu veřejnosti, za obnovu 32 kulturních sakrálních památek, kostelů, kaplí, sousoší a soch v 10 obcích, za pořízení 9 nových zvonů v 6 obcích, za zbudování smuteční síně s kolumbáriem v Jasenné (1972), za to, že vychoval dva novokněze, i za to, že byl duchovním vůdcem řádových sester. Zároveň mu zastupitelstvo Jaroměře téhož dne udělilo čestné občanství a Pamětní medaili města Jaroměře.[12]
Antonín Sýkora zemřel v neděli 14. listopadu 1993 v 7:10 ráno po těžké nemoci. Ještě měsíc před smrtí sloužil mše.[13] Poslední rozloučení proběhlo v pátek 19. listopadu 1993 v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově a v kostele sv. Mikuláše v Sebranicích u Litomyšle, kde byl téhož dne pohřben do rodinného hrobu Dansových za značné účasti veřejnosti.[12][13] Obě mše svaté celebroval a pohřební obřady řídil tehdejší královéhradecký biskup Karel Otčenášek.[13]
Připomínky[editovat | editovat zdroj]
V červenci 2002 mu byla z iniciativy Klubu přátel Josefova odhalena mramorová pamětní deska v kostele v Josefově.[12][14]
Oldřich Šroněk[editovat | editovat zdroj]
JUDr. Oldřich Šroněk | |
---|---|
Povolání | policejní ředitel, šéf zemské zprávy v Užhorodě |
Chybí svobodný obrázek. |
Oldřich Šroněk (Jaroměř – 29. srpna 1948 Praha) byl český rada zemské zprávy a policejní ředitel.
Oldřich Šroněk se narodil v Jaroměři, kde chodil i na obecnou školu. Se studii pokračoval v Hradci Králové na gymnáziu (v letech 1905–1912)[15] a v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Za studií se stal členem realistického klubu, a díky tomu se stýkal s budoucími prezidenty T. G. Masarykem a Edvardem Benešem i redaktorem Herbenem.
Po začátku první světové války byl odveden a sloužil v rodné Jaroměři u pěšího pluku 98. Následně byl na ruské, italské a albánské frontě. Při převratu v roce 1918 byl na dovolené v Jaroměři, kde se ihned nahlásil do československé armády a začal vést jaroměřskou posádku k obsazení pevnosti Josefov, která byla v té době obsazena Maďary.
Po propuštění z vojenské služby dokončil studia a následně u dr. Kaliny v Jaroměři působil jako advokátní koncipient. V roce 1920 nastoupil v Užhorodě na místo vrchního rady politické správy[15] prezídia civilní zemské správy (presidiálního šéfa zemského úřadu[16]). Ve stejném roce se oženil s Olgou Frankensteinovou, rovněž rodačkou z Jaroměře. V Užhorodě ve stejné funkci působil až do roku 1934, kdy se stal policejním ředitelem.[17] Podle dobového tisku (Národních listů) se však stal policejním ředitelem až od 2. července 1937.[16] V této pozici byl až do 5. března 1939. Tehdy s generálem Olegem Svátkem odjel do Prahy a nastoupil tam na policejní ředitelství. Při cestě po Podkarpatské Rusi doprovázel bývalého rumunského krále Michala, za což obdržel vysoké rumunské ocenění. Ve stejném regionu doprovázel rovněž Edvarda Beneše s manželkou Hanou. Na pražském policejním ředitelství působil až do roku 1944, kdy odešel do důchodu (byl penzionován). Poté byl dán do koncentračního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde byl držen 10 měsíců do 5. května 1945. Následně opět pracoval ve státní správě, nově na Osidlovacím úřadu a Fondu národní obnovy jako vládní rada. Tuto pozici vykonával až do své smrti.[17]
Byl jmenován čestným občanem Jaroměře za to, že se zasloužil o to, že Jaroměř získala Okresní národní výbor.[17]
Václav Němec (1929)[editovat | editovat zdroj]
Ing. Václav Němec | |
---|---|
Povolání | lesník, pedagog, publicista |
Chybí svobodný obrázek. |
Václav Němec (17. ledna 1929 Zvole u Jaroměře – 22. června 2013 Jaroměř) byl český lesník, pedagog a publicista.
Václav Němec se narodil v zemědělské rodině ve Zvoli u Jaroměře a do Jaroměře chodil na reálné gymnázium.[18] Následně se stal jedním z prvních absolventů Státní vyšší lesnické školy, dnešní České lesnické akademie v Trutnově (1946–1950). Po maturitě pracoval u lesní správy města Jaroměře. Po povinné vojenské službě byl jmenován vedoucím polesí Zvičina, Lesní závod Dvůr Králové. V letech 1956–1960 vyučoval odborné předměty na Lesnické mistrovské škole ve Šluknově.[18][19] Při zaměstnání zároveň dálkově studoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, kde byl v roce 1964 promován lesním inženýrem. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké školy zemědělské v Brně, kde získal i učitelskou kvalifikaci.[20] Dále se vzdělával na pedagogické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze, kde v roce 1969 získal učitelskou kvalifikaci (způsobilost). V roce 1958 absolvoval státní zkoušku pro odborné lesní hospodáře.[18]
Většinu své profesní dráhy spojil s Trutnovem. V letech 1960–1990 působil na Střední lesnické škole (dnešní České lesnické akademii v Trutnově), kterou sám předtím vystudoval[19] a kde se stal středoškolským pedagogem zaměřujícím se na vyučování lesní těžby a praxe. V letech 1970–1974 zastával na trutnovské lesnické škole i funkci pedagogického zástupce ředitele školy a v letech 1974–1990 vedoucího učitele praktického vyučování a dílen (vedoucího praktické výuky) a vedoucího pomaturitního studia pro pracovníky v lesním hospodářství.[18][20] Byl také bezpečnostním technikem školy a školního polesí.[18]
V roce 1991 se zasloužil o navrácení lesů městu Jaroměři a od téhož roku Městské lesy Jaroměř se sídlem Prorubech vedl. Z Trutnova do Jaroměře se přestěhoval v roce 2001. Dne 17. ledna 2004 mu rada města Jaroměře udělila titul lesní rada, neboť za Němcovy éra město díky lesům velmi bohatlo.[20]
Jako autor či spoluautor je podepsán u 27 lesnických textů a učebnic i odborných a vlastivědných prací.[20]
Za své politické názory byl odvelen k PTP a na nucené práce v dolech na Ostravsku (1951–1953). Po srpnu 1968 mu byly zabaveny lovecké střelné zbraně.[20]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Za svou činnosti obdržel několik ocenění. V roce 1989 to bylo vyznamenání Zasloužilý pracovník ministerstva lesů a dřevařského průmyslu ČSR. O pět let později to byla dne 21. října 1994 Pamětní medaile města Jaroměře. 3. března 2005 mu bylo uděleno čestné občanství jeho rodné obce Rychnovek-Zvole.[20] Dne 18. prosince 2008 dostal čestné občanství města Jaroměře za významný podíl na rozvoji města, především za zachování a rozvoj městských lesů.[21]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
Václav Němec je spoluautorem několika středoškolských učebnic lesní těžby[22] a autorem vlastivědných publikací.
- Vlastivěda obce Zvole u Jaroměře (2004), vydala obec Rychnovek[23]
- Minulost a současnost lesů města Jaroměře (2006)
- Rychnovek na Jaroměřsku (2009)
- Vlčkovice v Podkrkonoší (2010)[20]
Vrchoviny významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
https://www.vrchoviny.cz/vyznamne-osobnosti
Seznam čestných občanů města Nové Město nad Metují[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Nové Město nad Metují je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Nové Město nad Metují.[24]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) | ? | první prezident Československa |
Karel Klapálek (1893–1984) | 2. listopadu 1946 | voják, legionář, armádní generál, narozen v Novém Městě nad Metují |
Jan Milíč Lochman (1922–2004) | 14. září 1991 | filozof, náboženský spisovatel, narozen v Novém Městě nad Metují |
Jan Juránek (1910–1999) | 27. října 1994[25] | pedagog, muzejník, archivář a regionální historik. Významně se zasloužil o vyhlášení Nového Města nad Metují v r. 1950 městskou památkovou rezervací. Uděleno za jeho významnou a nezištnou práci pro město |
Vladimír Rocman (1923–2016) | 2008 | malíř, ilustrátor, grafik, u příležitosti životního jubilea, narozen v Novém Městě nad Metují |
Josef Sekyra (1928–2008) | 2008 | geolog, horolezec, polárník, první Čechoslovák, který stanul na jižním pólu, za dlouholetou práci v obou a přínos pro město, narozen v Novém Městě nad Metují |
Vladimír Suchánek (1933–2021) | 2008 | malíř a grafik, u příležitosti životního jubilea, narozen v Novém Městě nad Metují |
Pavel Vašina (1939–2020) | 2014 | první demokraticky zvolený starosta města po roce 1990 (ve funkci 1990–2002) |
Bohumil Dvořáček(1922–1994) | 2017 | pedagog, kronikář Nového Města nad Metují, autor publikace o dějinách českého horolezectví, v roce 1998 mu město vydalo obsáhlou práci Pohledy do minulosti Nového Města nad Metují |
Josef Marian Bartoň - Dobenín (1942) | 2018 | restituent zámku v Novém Městě nad Metují, který nechal opravit a využívá jej ke kulturním a společenským účelům |
Jaroslav Knittl (1922–1994) | 2022 (in memoriam) | pedagog, římskokatolický duchovní. V roce 1991 inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují. |
Dana Němcová (1934–2023) | 2023 (in memoriam) | psycholožka, signatářka Charty 77, dětství za druhé světové války prožila v Novém Městě nad Metují |
Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Rychnova nad Kněžnou.
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Tomáš Garrigue Masaryk(1850–1937) | ?[26] | první prezident Československa |
Seznam čestných občanů města Rokytnice v Orlických horách[editovat | editovat zdroj]
https://www.rokytnicevoh.cz/o-meste/cestni-obcane-mesta/
Seznam čestných občanů města Vrchlabí[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Vrchlabí je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Vrchlabí.[27] Přehled na webu města uvádí čtyři čestné občany. Ti toto ocenění získali po roce 1990.[27] Již dříve však čestné občanství získal politik a historik Hermann Hallwich.[28]
V roce 2012 byla zastupitelstvem města schválena nová pravidla udělování čestného občanství, které je podmíněno peticí minimálně s 500 podpisy občanů města. Před schválením těchto pravidel podala Eva Sejčková návrh na čestné občanství in memoriam pro biskupa Karla Otčenáška, který v 50. letech 20. století ve městě působil. Vzhledem k situaci, že zastupitelstvo se tématu věnovalo až po přijetí pravidel, hlasovalo o výjimce, zda dojde o hlasování bez zásad. Nakonec byla výjimka zamítnuta a čestné občanství nebylo uděleno.[29]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Josef V. Kratochvíl (1906–2002) | 8. července 1991 | hudebník pedagog, sbormistr, zakládající ředitel Městské hudební školy ve Vrchlabí, u příležitosti 85. narozenin |
Miloš Gerstner (1915–2006) | 2. května 2000 | pedagog, etnograf, spisovatel, rodák z Vrchlabí, u příležitosti 85. narozenin |
Marie Kubátová (1922–2013) | 28. srpna 2002 | spisovatelka, u příležitosti 80. narozenin, za celoživotní literární a uměleckou činnost, kterou se významnou měrou zasloužila o propagaci města Vrchlabí |
Stanislav Skalský (1926–2010) | 14. prosince 2017 (in memoriam) | duchovní, hudebník, na základě návrhu římskokatolické farnosti podpořeného podpisy více než 500 občanů města |
Seznam čestných občanů města Hořic[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Hořic je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Hořic. V roce 2024 bylo platných 40 čestných občanství. V roce 1947 bylo uděleno čestné občanství také Klementu Gottwaldovi, které ale bylo zrušeno v roce 1991.[30]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Josef Ladislav Jandera (1776–1857) | 1855 | katolický kněz, teolog, profesor matematiky na Univerzitě Karlově, rodák z Hořic |
Josef Leden (1803–1870) | 1861 | oblíbený hořický kněz |
František Palacký (1798–1876) | 1861 | historik, politik, cestovatel |
František Ladislav Rieger (1818–1903) | 1861 | politik, publicista |
Karel Čížek (1833–1894) | 1871 | politik |
Karl Sigmund von Hohenwarth (1824–1899) | 1871 | státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády, čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků |
Albert Eberhard Friedrich Schäffle (1831–1903) | 1871 | národohospodář, jeden z hlavní propagátorů dojednání takzvaných fundamentálních článků jako pokusu o česko-rakouské vyrovnání, v roce 1871 ministr obchodu a ministr zemědělství Předlitavska, čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků |
Karel Habětínek (1830–1915) | 1871 | advokát a právník, vysokoškolský pedagog, politik, v roce 1871 ministr spravedlnosti Předlitavska; čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků |
Josef Jireček (1825–1888) | 1871 | etnograf, literární historik, v roce 1871 ministrem kultu a vyučování Předlitavska, zavedl rovnoprávnost národních jazyků v rakouských zemích; čestné občanství odstoupivšímu ministrovi jakožto zastánci českých požadavků |
Ignác Mauthner (1906–2002) | 1881 | |
František Sláma (1850–1917) | 1899 | buditel, spisovatel, politik |
Bohumil František Hakl (1827–1904) | 1901 | římskokatolický kněz, prozaik, básník, pedagog, část života spojil s Hořicemi, kde také zemřel |
Jiří Lobkowicz (1906–2002) | 1905 | |
Karel Kramář (1906–2002) | 1909 | |
Jaroslav Preiss (1906–2002) | 1909 | |
Jindřich Maštálka (1906–2002) | 1909 | |
Vilém Dokoupil (1906–2002) | 1909 | |
Ladislav Šaloun (1906–2002) | 1914 | |
Jan Malát (1906–2002) | 1914 | |
Alois Jirásek (1906–2002) | 1918 | |
Tomáš Garrigue Masaryk (1906–2002) | 1918 | |
František Staněk (1906–2002) | 1918 | |
Václav Jaroslav Klofáč (1906–2002) | 1918 | |
Gustav Habrman (1906–2002) | 1918 | |
František Udržal (1906–2002) | 1928 | |
Josef Pazourek (1906–2002) | 1932 | |
Jan Levit (1906–2002) | 1932 | |
Josef Černý (1906–2002) | 1935 | |
Karel Vítek (1906–2002) | 1935 | |
Alois Pižl (1906–2002) | 1935 | |
Bohumír Bradáč (1906–2002) | 1935 | |
Edvard Beneš (1906–2002) | 1945 | |
Ludvík Svoboda (1906–2002) | 1946 | |
Karel Vik (1906–2002) | 1947 | |
Zdeněk Nejedlý (1906–2002) | 1948 | |
Alois Hlavatý (1906–2002) | 1991 | |
Vlastimil Veselý (1906–2002) | 2000 | |
Bohumil Pikeš (1906–2002) | 2000 | |
Petr Grau (1906–2002) | 2017 | |
Hana Truncová (1906–2002) | 2018 |
https://www.horice.org/cestni-obcane/ms-4193
Seznam čestných občanů města Jaroměře[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Jaroměře je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Jaroměře. Dle webu města bylo po roce 1990 uděleno 9 čestných občanství.[21]
Oldřich Šroněk (Jaroměř – 29. srpna 1948 Praha) – jmenován za to, že se zasloužil o to, že Jaroměř získala Okresní národní výbor.[17]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Edvard Beneš(1884–1948)[31] | ? | politik, druhý prezident Československa |
František Černý
(1926–2010) |
16. května 1991 | divadelní historik, rodák z Jaroměře |
Antonín Sýkora (1912–1993) | 20. července 1992 | církevní hodnostář, římskokatolický kněz, renovátor uměleckohistorických památek a papežský kaplan[12] |
Miroslav Ivanov (1929–1999) | 4. května 1994 | spisovatel literatury faktu, rodák z Jaroměře-Josefova |
Zdeněk Němeček (1894–1957) | 17. září 1994 (in memoriam) | odbojář, spisovatel, diplomat, rodák z Jaroměře-Josefova |
Arnošt Heidrich (1889–1968) | 10. září 1998 (in memoriam) | diplomat, sekretář Rady svobodného Československa, rodák z Jaroměře-Josefova |
Blahoslav Hrubý (1911–1990) | 22. října 1998 (in memoriam) | duchovní a organizátor pomoci obětem fašismu a komunismu, rodák z Jaroměře-Josefova |
Jan Šrámek (1922–2008) | 17. prosince 2003 | bývalý politický vězeň, zasloužil se finančním darem (z odškodnění za desetiletý pobyt v komunistickém vězení[32]) o vytvoření památníku T.G.M. |
Otto Špaček (1918–2007) | 13. července 2005 | brigádní generál, veterán 2. světové války v Anglii, působící v RAF |
Václav Němec (1929–2013) | 18. prosince 2008 | lesní rada, jednatel společnosti Městské lesy s.r.o., odborný lesní hospodář, emeritní středoškolský lesnický pedagog, za významný podíl na rozvoji města Jaroměře, především za zachování a rozvoj městských lesů |
Pomník Tomáše Garrigua Masaryka (Jaroměř)[editovat | editovat zdroj]
Pomník byla odhalen v roce 2003 spolu s pamětní deskou, která stojí poblíž, na místě původního Masarykova pomníku, který byl v roce 1953 stržen.[33]
Pamětní deska umístěná na kameni se nachází na místě původního pomníku prvního československého prezidenta, strženého v roce 1953. Byla vytvořena z iniciativy a nákladem politického vězně Jana Šrámka (1922–2008), který se finančním darem zasloužil také o vznik nové sochy TGM. Autorem desky i nového pomníku, který byl odhalen 28. října 2003 na okraji jaroměřských Masarykových sadů v blízkosti základní školy, je akademický sochař Petr Novák.[34]
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/jaromer-pametni-deska-znicenemu-pomniku-tgm/
Seznam čestných občanů města Jičína[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Rejlek, lékař – 1993[35]
- Antonín Fingerland, lékař, patolog – 1991[36]
- Antonín Mareš, politik, právník
- Radek Pilař
- Václav Čtvrtek – 1975
Seznam čestných občanů města Dobrušky[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Dvora Králové nad Labem[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Dvora Králové nad Labem je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Dvora Králové nad Labem. Čestné občanství bylo uděleno a stále platí 16 osobnostem.[37]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Edvard Beneš
(1884–1948) |
6. března 1935, zrušeno 20. prosince 1939, navráceno 7. září 1945 | politik, druhý prezident Československa |
Ilja Ivanovič Jastrebov (1899–1979)[38] | 18. června 1945 | generálmajor Rudé armády, velitel 72. divize, která 10. května 1945 při osvobození Československa projížděla a procházela Dvorem Králové |
Hana Benešová (1885–1974) | 3. dubna 1947 | první dáma, manželka prezidenta Beneše |
Jan Šrámek (1870–1956) | 12. června 1947 | politik, předseda první exilové vlády Československa v Londýně |
Zdeněk Fierlinger (1891–1976) | 12. června 1947 | předseda vlády Československa 1945–1946 |
Hubert Ripka (1895–1958) | 12. června 1947 | novinář a historik, politik, poslanec, ministr v exilové vládě v Londýně, ministr zahraničního obchodu (1945–1948) |
Jan Zdeněk Bartoš (1908–1981) | 5. června 1968 | hudební skladatel, narozen ve Dvoře Králové |
Karel Štrégl (1920–2001) | 27. června 1996 | příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové |
Václav Netík (1910–1941) | 27. června 1996 (in memoriam) | příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové |
Jaromír Střihavka (1914–1994) | 27. června 1996 (in memoriam) | příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové |
Eduard Zbroj (1912–1944) | 27. června 1996 (in memoriam) | příslušník 311. bombardovací perutě Britského královského letectva za druhé světové války, narozen ve Dvoře Králové |
Karel Jarolímek (1888–1970) | 12. února 1998 (in memoriam) | architekt, odborník na stavbu lyžařských můstků, průkopník lyžování, život a úmrtí ve Dvoře Králové |
Rudolf Antonín Dvorský (1899–1966) | 4. března 1999 (in memoriam) | hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec, nakladatel, narozen ve Dvoře Králové |
Josef Vágner (1928–2000) | 27. dubna 1999 | přírodovědec, cestovatel, spisovatel, ředitel Zoo Dvůr Králové (1965–1983) a zakladatel tamního safari |
Jaroslav Bilina (1896–1942) | 4. dubna 2000 (in memoriam) | starosta Dvora Králové nad Labem (1929–1939), během heydrichiády popraven nacisty |
Jan Václav Bergl (1719–1789) | 20. června 2019 (in memoriam) | pozdně barokní malíř, dvorní malíř Marie Terezie, narozen ve Dvoře Králové |
Dne 12. června 1947 bylo čestné občanství uděleno také politikovi a pozdějšími komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Na zasedání zastupitelstva 15. prosince 1993 tehdejší starosta Milan Moravec přednesl návrh na zrušení tohoto čestného občanství a jako důvod uvedl odpovědnost Klementa Gottwalda za zločiny páchané s jeho vědomím v době, kdy zastával nejvyšší státní funkce. Návrh byl jednomyslně schválen 19 hlasy a čestné občanství bylo zrušeno.[37][39]
Seznam čestných občanů města Trutnova[editovat | editovat zdroj]
Seznam čestných občanů města Trutnova je seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Trutnova.
Před druhou světovou válkou získali čestné občanství:
- Hermann Hallwich (1838–1913), politik a poslanec Říšské rady za Trutnovsko[40][41]
- Eduard Herbst (1820–1892), politik, poslanec, zmocněnec říšské rady[42]
- Hieronymus Roth (1826–1897), starosta města Trutnova, čestné občanství obdržel 18. září 1866[42]
- Bernhard Pauer (1827–1908), lékař a politik, starosta města Trutnova[42]
V letech 1946–2024 bylo uděleno 11 dosud platných čestných občanství.[43]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Edvard Beneš
(1884–1948) |
27. února 1946 | prezident republiky, jmenován na návrh Sdružení starých hraničářů[43] |
Jan Šrámek
(1870–1956) |
24. dubna 1946 | katolický duchovní a čs. politik, po okupaci se zúčastnil organizování zahraničního odboje, od roku 1945 předseda obnovené Československé strany lidové, poslanec Národního shromáždění a místopředseda vlády.[43] |
Anton Antonovič Vojiščin (?–?) | 27. dubna 1965 | voják Rudé armády, za zásluhy na osvobození Trutnova v roce 1945[43] |
Jaroslav Procházka(1889–1976) | 27. ledna 1969 | učitel, za celoživotní společenskou a kulturně-osvětovou činnost v Trutnově od roku 1925, kdy působil jako profesor češtiny a němčiny na menšinovém reálném gymnáziu[43] |
Michail Michailovič Jerzunov (?–?) | 17. října 1973 | voják Rudé armády, za účast při osvobozování Trutnova v květnu 1945, jako průzkumník Rudé armády byl mezi prvními sovětskými vojáky v Trutnově[43][44] |
Grigorij Arsentjevič Melnikov (?–?) | 9. listopadu 1978 | velitel partyzánského oddílu, jehož bojové akce zasahovaly i na Trutnovsko[43] |
Gustav Hillebrand(1939–2000) | 14. prosince 1999 | jmenován za zásluhy o rozkvět města Trutnova během působení ve funkci starosty města v letech 1990–1998[43] |
Antonín Just (1921–2018) | 18. září 2001 | učitel, kronikář, jmenován za celoživotní kulturní a historickou práci a vedení městské kroniky[43][45] |
Karel Hybner (1934–2020) | 18. září 2001 | učitel, fotograf, jmenován za dlouholetou práci v oblasti zpracování fotokroniky města[43] |
Václav Havel (1936–2011) | 19. dubna 2010 | literát, prezident, jmenován u příležitosti 750. výročí města Trutnova[43][46] |
Jan Plovajko (1922–2020) | 18. dubna 2011 | plukovník, válečný veterán[47], jmenován za obrovskou osobní statečnost, projevenou za 2. světové války i za následného období a celoživotní morální zásadovost[43] |
Článek v periodiku Pochodeň z roku 1980 uvádí, že čestné občanství města Trutnova obdrželi z účastníků druhé světové války kromě M. M. Jerzunova a partyzánského hrdiny Grigorije Arstenjeviče Melnika (v přehledu na webu města uveden jako Melnikov) také ukrajinský učitel Alexandr Jakavlevič Dmitrenko. Za „internacionální pomoc v roce 1968 a rozsáhlou politickou výchovnou práci mezi občany“ získali čestné občanství podplukovník M. Ch. Kušajev a major Vasilij Antonovič Konovalov.[44]
Jaroslav Procházka (učitel)[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Procházka (27. ledna 1889 Bohuňovice – 1. února 1976 Trutnov) byl český filolog, historik, učitel, profesor gymnázia v Trutnově, vlastivědný pracovník a tvůrce českého názvosloví na Trutnovsku, autor článků ve vlastivědných časopisech a sbornících.[48] Mj. napsal stať o J. A. Komenském.[49]
Většinu svého života svázal s Trutnovem, kde žil a učil od roku 1925.[50] Svými žáky byl považován za velkou autoritu.[51] Na Trutnovsku se zasloužil o vzdělanost regionu i jeho české názvosloví.[52] Byl aktivním publicistou, když před druhou světovou válkou se podílel na vydávání Trutnovských novin a po válce psal příspěvky do Krkonošské pravdy, kde fungoval i jako jazykový korektor.[51] Za normalizace byl donucen odejít ze školství a byl odstaven z veřejného života.[51]
Byl pohřben na městském hřbitově v Trutnově.[51]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Procházka byl u příležitosti 80. narozenin[53] oceněn čestným občanstvím města Trutnova. Dále obdržel titul Zasloužilého učitele a stal se i nositele Řádu práce.[51]
Připomínky[editovat | editovat zdroj]
V lednu 2016 se v Trutnově konala vzpomínková akce u příležitosti 40 let od Procházkova úmrtí.[52]
Na budově gymnázia v Trutnově, kde vyučoval, je vlevo od vstupu do gymnázia umístěna ve výšce nad hlavami kolemjdoucích bronzová pamětní portrétní busta s deskou a nápisem „Profesor Jaroslav Procházka, filolog a historik, působil zde v letech 1925 - 1938 a 1945 - 1962“. Vpravo dole na desce se nachází signatura: „P. (Petr) Novák, J. (Jaroměř)“.[54]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Trutnov – 700 let (1959), spoluautor[55]
Karel Bedrna[editovat | editovat zdroj]
Prof. JUDr. Karel Bedrna | |
---|---|
Povolání | Právník, básník, odbojář, vysokoškolský pedagog |
Chybí svobodný obrázek. |
Karel Bedrna (23. ledna 1901 Český Brod – 20. ledna 1959 Praha) byl český právník, básník, odbojář a vysokoškolský pedagog.
Byl velitelem partyzánského oddílu a zúčastnil se Slovenského národního povstání.[56]
Přítel Petra Jilemnického.[56] V období Slovenského štátu působil jako předseda soudního senátu v Levoči.[57] Po roce 1945 byl předsedou Národního soudu a z té pozice vynesl rozsudek nad dr. Jozefem Tisem. Zároveň byl vyučujícím na Právnické fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Náměstek ministra kultury a školství.[56]
Je autorem satirické básnické sbírky.[56] Zároveň překládal z němčiny.[58]
Jan Bedrna (1933–2012)[editovat | editovat zdroj]
Doc. MUDr. Jan Bedrna, CSc. | |
---|---|
Povolání | lékař, chirurg, pedagog |
Chybí svobodný obrázek. |
Jan Bedrna (24. října 1933 Ostrava-Zábřeh – 1. srpna 2012 Hradec Králové) byl český lékař, syn stejnojmenného lékaře a akademika Jana Bedrny.[59][60]
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan Bedrna se sice narodil v roce 1933 v Ostravě, ale hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde Bedrna prožil takřka celý svůj život. Vystudoval státní reálné gymnázium J. K Tyla v Hradci Králové (maturita 1952) a následně v letech 1952–1958 absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po škole krátce v letech 1958–1959 působil jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení nemocnice ve východočeském Rychnově nad Kněžnou.[60][61]
Většinu své profesní dráhy (1959–2003) však pracoval na chirurgické klinice Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a v letech 1990–2000 byl i jejím přednostou[60], stejně jako o několik desetiletí dříve jeho otec.[59] Nejprve však na kliniku v říjnu 1959 nastoupil jako sekundární lékař u prof. Jaroslava Procházky. V letech 1961 a 1965 složil atestační zkoušky z chirurgie I. a II. stupně. Po roce 1968 nemohl Bedrna z politických důvodů dále vykonávat práci vysokoškolského pedagoga a nebylo mu umožněno ani obhájit svou disertační práci. Jako odborný asistent sice působil až do roku 1980, ale po roce 1968 po dobu deseti let s ním byly uzavírány ponižující smlouvy jen na dobu půl roku.[62] Obhájit disertaci mohl až v lednu 1990. Obdržel tak titul kandidát věd (CSc.) a hned o rok později v únoru 1991 se po obhajobě habilitace stal docentem chirurgie.[60][61]
Akademickou kariéru tedy sice přes dvě desetiletí nemohl rozvíjet, ale ve fakultní nemocnici pokračoval dále. V letech 1970–1980 pracoval jako vedoucí lékař detašovaného oddělení chirurgické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice v Nechanicích. Později zastával i pozici zástupce přednosty Kliniky pro léčebně-preventivní péči.[61] V listopadu 1990 vyhrál konkurz na pozici přednosty chirurgické kliniky a v této pozici setrval deset let do roku 2000.[63] Do důchodu odešel k 31. květnu 2003.[62]
Odborně se zaměřoval nejdříve na traumatologii, později na všeobecnou a abdominální chirurgii. Velké zkušenosti měl z oblasti chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek a chirurgické léčby onemocnění tlustého a tenkého střeva. Dlouhodobě se věnoval chirurgické léčbě Crohnovy nemoci, léčbě reziduálních kamenů žlučových cest i problematice hormonálně aktivních tumorů pankreatu.[61]
V roce 1989 spoluzaložil Svaz českých lékařů v Hradci Králové a byl jeho prvním předsedou. Rovněž byl členem řady dalších odborných společností včetně mezinárodní chirurgické společnosti International College of Surgeons. Byl i předsedou revizní komise České chirurgické společnosti, členem České gastroenterologické společnosti i členem čestné rady České lékařské komory v Hradci Králové.[61]
Absolvoval mnoho stáží v Česku i v zahraničí. Napsal několik odborných odborných textů a publikací.[61]
Byl zakládajícím členem obnoveného Rotary klubu Hradec Králové. V roce 2000/01 se stal prezidentem klubu a za svou práci byl oceněn medailí Paul Harris Fellow nesoucí jméno zakladatele hnutí Rotary.[59]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- čestné členství v České chirurgické společnosti (2001)[59][64]
- čestné členství ve Slovenské chirurgické společnosti
- zlatá medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.[59]
- stříbrná medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
- pamětní medaile k 650. výročí založení Univerzity Karlovy
- pamětní medaile k 100. výročí úmrtí prof. MUDr. Eduarda Alberta
- čestný odznak Paul Harris Fellow[60]
Muzea Správy Krkonošského národního parku[editovat | editovat zdroj]
Muzeum Krkonoš[editovat | editovat zdroj]
Muzeum Krkonoš – Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku je hlavním muzeem Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí[65] a je umístěna v prostorách bývalého augustiniánského kláštera. Muzeum představuje příběh nejvyššího českého pohoří Krkonoš s důrazem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka.[66] Muzeum bylo veřejnosti otevřeno v listopadu 2023. Původní expozice v těchto prostorách zvaná Kámen a život byla otevřena v roce 1984 a byla považována za špičku českého muzejnictví. Uzavřena byla po 33 letech v roce 2017.[67]
Expozice otevřená v roce 2023[editovat | editovat zdroj]
Muzeum Krkonoš je umístěno v prostorách barokního kláštera a disponuje 2 500 m2 expoziční plochy. Prezentuje několik témat: Krkonoše od vzniku prvních hornin po současnost, Krkonoše ovlivňované lidmi a lidé ovlivňovaní Krkonošemi, největší ekologické katastrofy v Krkonoších, tekoucí vodu jako exponát s chovem živých zvířat i štolu historického dolu. Součástí expozice je Zajímavostí je schodiště ve tvaru DNA.[68]
V expozici je k vidění model mohyly Hanče a Vrbaty či sklenářovické kapličky[69], modely pralesa, krkonošské arkto-alpinské tundry i historické mapy.[70] V muzeu se rovněž nacházejí prostory pro dočasné výstavy[71] a kavárna.[72] Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí.[65]
Výstavba včetně vybavení stále 340 mil. Kč. Součástí rekonstrukční akce byla výměna veškerých technologií v přízemí i prvním patře budovy někdejšího kláštera. Proběhla kompletní výměna kanalizace, podlah, oprava omítek i statické zajištění některých částí objektu. Došlo k obnově nádvoří a výstavbě vstupního objektu v podobě skály od Romana Kouckého a zavedení bezbariérového přístupu.[70]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, který byl následně též pověřen vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku - papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage. Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již dožívajících expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody. Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil. Kč a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.[66]
Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]
Během prvních třech měsíců provozu expozici Muzea Krkonoš navštívilo 11 tisíc zájemců. Nejvyšší denní návštěvnost přesáhla 800 lidí a za jeden týden přišlo až 3 000 návštěv.[66]
Libor Kristian Stefan[editovat | editovat zdroj]
Syn Kristiana Stefana se narodil v Hradci Králové, kde v letech 1867-75 vystudoval gymnázium. Poté studoval na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Během studia nastoupil na vojenskou službu, byl přidělen k 28. pěšímu pluku. V roce 1879 byl jako vojenský lékař v záloze přidělen k budoucí službě v Josefově. Studium zakončil promocí roku 1881. Poté nastoupil kariéru vojenského lékaře a od října 1881 působil v Olomouci. V roce 1882 byl převelen do Chorvatska jako praporní lékař k 22. pěšímu pluku s velitelstvím ve Splitu. V dubnu 1888 byl převelen zpět do Čech ke 102. pěšímu pluku v Benešově u Prahy, kde působil do října 1894 a poté byl převelen jako "plukovní šéflékař" do Mladé Boleslavi. Tam se seznámil s Marií Rosamovou a v roce 1895 se s ní oženil. Společně měli tři děti, Marie během porodu třetího syna zemřela. O děti se pak starala Liborova matka Terezie a sestra Bohumila v Hradci Králové. V roce 1902 se Libor podruhé oženil, vzal si Olgu Hegerovou, neteř své první ženy. Zároveň byl převelen do Vídně, kam se s ním přestěhovala i rodina. V roce 1910 se jim narodil první syn Oto František a o rok později druhý syn Aurelius Anton. V roce 1912 Libor zažádal o penzionování a s rodinou se vrátil do Hradce Králové, kde bydleli na Slezském Předměstí. Na přelomu roku 1913 a 1914 spáchal sebevraždu syn z prvního manželství Libor. Na konci ledna 1914 se narodil syn Ivan. Po vypuknutí 1. světové války byl Libor Kristian Stefan povolán do aktivní služby a byl poslán do Krakova ve funkci přednosty vojenského velitelství zeměbraneckého odboru. V květnu 1915 byl zraněn. V srpnu 1915 byl převelen do Vídně a od roku 1916 působil na ministerstvu zeměbrany. V roce 1918 se manželům narodil další syn, Benignus. Po skončení války byl Libor Kristian převeden do nově vznikající československé armády, byla mu udělena hodnost generála zdravotnictva a velel záložní nemocnici č. 2 v Pardubicích. Ke konci června 1919 byl zproštěn aktivní služby. Libor Kristian zemřel v roce 1926 na infarkt a je pohřben do rodinné hrobky na hřibově na Pouchově.[73]
Ivan Štefan[editovat | editovat zdroj]
https://www.vhu.cz/ivan-stefan-podruhe-nacistum-neunikl/
Karel Teubner[editovat | editovat zdroj]
Karel Teubner (Hradec Králové – ) byl český velkostatkář působící ve Vídni. Dne 25. února 1908 byl jmenován čestným občanem Hradce Králové.[74] Založil nadaci pro královéhradecké chudé a studující.[75]
František Xaver Gruss[editovat | editovat zdroj]
František Xaver Gruss | |
---|---|
Povolání | duchovní |
Chybí svobodný obrázek. |
František Xaver Gruss (13. května 1820 Jablonné[76] – 6. srpna[77] 1867 Hradec Králové) byl římskokatolický duchovní, kanovník při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové.
Dne 15. července 1845 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1851 byl obřadníkem biskupa Karla Hanla. Poté půl roku učil náboženství na gymnáziu v Hradci Králové. V listopadu 1852 se stal místoředitelem (zástupcem ředitele) biskupského semináře v Hradci Králové, v prosinci 1859 konsistorním radou. V září 1867 byl jmenován ředitelem (rektorem) bohosloveckého semináře Borromeum.[76]
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.
Josef Leiner[editovat | editovat zdroj]
Josef Leiner | |
---|---|
Povolání | vojenský důstojník, generál |
Chybí svobodný obrázek. |
Josef Leiner (16. března 1871 Hluboká – 10. února 1925 Hradec Králové) byl český vojenský důstojník a generál V. hodnostní třídy.
Josef Leiner získal všeobecné vzdělání na reálce v Českých Budějovicích, kterou absolvoval v letech 1882–1888.[78] Následně se vydal na dráhu vojáku a v letech 1888–1892 vystudoval kadetní školu dělostřelectva (Artillerie-Kadetten-Schule) ve Vídni. Vzdělání si doplnil i na důstojnické škole v Josefově v letech 1903–1904. Od září 1892 působil jako dělostřelecký důstojník, postupně v Terezíně, Josefově, Hradci Králové a Litoměřicích. V roce 1909 se stal velitelem baterie, o pět let později (1914) velitelem dělostřelecké baterie, oddílu, pluku na ruské frontě. Od září 1917 velel dělostřeleckému pluku na italské frontě, kde byl v říjnu 1918 zajat. V březnu 1919 byl přijat do branné moci Republiky Československé v hodnosti podplukovníka a působil na posádkovém velitelství v Litoměřicích. V červenci 1919 se stal velitelem 9. lehkého dělostřeleckého pluku a o necelý rok později v červnu 1920 velitelem dělostřelectva 4. divize. Od prosince 1921 působil jako velitel 4. polní dělostřelecké brigády. V dubnu 1924 přestal ze zdravotních důvodů svou funkci vykonávat a na konci téhož roku byl povýšen na generála V. hodnostní třídy. Zemřel jen o pár týdnů později v únoru 1925.[79] Pohřben byl na vojenském hřbitově v Pouchově.
Vývoj důstojnických hodností[editovat | editovat zdroj]
- 18. srpna 1892 – kadet rakousko-uherské branné moci
- 1. listopadu 1893 – poručík rakousko-uherské branné moci
- 1. května 1897 – nadporučík rakousko-uherské branné moci
- 1. května 1907 – setník rakousko-uherské branné moci
- 1. září 1915 – major rakousko-uherské branné moci
- 1. listopadu 1917 – podplukovník rakousko-uherské branné moci
- 28. března 1919 – podplukovník dělostřelectva
- 19. listopadu 1920 – plukovník dělostřelectva
- 31. prosince 1924 – generál V. hodnostní třídy[78]
Podrobný průběh vojenské služby[editovat | editovat zdroj]
- srpen 1892 – květen 1897 – velitel dělostřelecké čety Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- květen 1897 – listopad 1900 – praporní pobočník Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- listopad 1900 – říjen 1903 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- říjen 1903 – říjen 1904 – vojenské studium, Josefov
- říjen 1904 – květen 1907 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- květen 1907 – květen 1908 – velitel dělostřelecké baterie Divisního dělostřeleckého pluku č. 25, Josefov
- květen 1908 – leden 1909 – velitel Zeměbranecké kanonové baterie č. 2/9, Hradec Králové
- leden 1909 – květen 1915 – velitel dělostřelecké baterie Zeměbraneckého polního houfnicového oddílu č. 26, Litoměřice a bojiště ve východní Evropě
- květen 1915 – září 1916 – velitel oddílu Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
- září 1916 – prosinec 1916 – velitel Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
- prosinec 1916 – říjen 1918 – velitel Těžkého polního dělostřeleckého pluku č. 29, bojiště v Itálii a ve východní Evropě
- říjen 1918 – březen 1919 – mimo službu
- březen 1919 – červenec 1919 – dělostřelecký referent posádkového velitelství, Litoměřice
- červenec 1919 – červen 1920 – velitel Dělostřeleckého pluku č. 9, slovenské válčiště a Žilina
- červen 1920 – prosinec 1921 – velitel Velitelství dělostřelectva 4. divise, Hradec Králové
- prosinec 1921 – únor 1925 – velitel Polní dělostřelecké brigády 4, Hradec Králové[78]
Georg von Isakovics[editovat | editovat zdroj]
Georg von Isakovics | |
---|---|
Povolání | rytmistr |
Chybí svobodný obrázek. |
Georg von Isakovics (22. ledna 1793 Sremska Mitrovica, Vojvodina, Srbsko – 24. září 1870 Hradec Králové[80]) byl rytmistr husarského pluku.[81][82]
Rytíř ruského řádu svatého Vladimíra a nositel armádního kříže.[81][82]
V roce 1813 se účastnil bitvy u Lipska. Dle rodové tradice byl v suitě důstojníků, která v roce 1814 doprovázela Napoleona na ostrov Elba.[82]
Majitel domů v Hradci Králové na Malém náměstí (čp. 115) a v Tomkově ulici (čp. 177).[82]
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.[81][82]
Jan Evangelista Pažout[editovat | editovat zdroj]
Jan Evangelista Pažout (1795/96–1862), městský děkan a kanovník v Hradci Králové.
V letech 1825–1829 byl vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích.
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.
František Xaver Herrmann[editovat | editovat zdroj]
František Xaver Herrmann | |
---|---|
Povolání | kupec, písař |
Chybí svobodný obrázek. |
František Xaver Herrmann (1807–1872), zkráceně František X. Herrmann či jen František Herrmann, byl český mydlář, kupec a písař, otec literátů Gustava Vratislava Herrmanna, Emila Hermanna a Ignáta Herrmanna.[83] Např. Ignát Herrmann se o svém otci zmiňuje i ve svých literárních dílech (např. Blednoucí obrázky[84]).
Rodina[editovat | editovat zdroj]
František Xaver Herrmann se narodil do rodiny mydlářského tovaryše Antonína (Josefa?[85]) Herrmanna z Žacléře, který se na konci 18. století přestěhoval do Hradce Králové. Dne 2. srpna 1836[86] si vzal za manželku Kateřinu rozenou Pospíšilovou (narozena 18. října 1816[87]), čtvrtou[85] dceru nakladatele a překladatele Jana Hostivíta Pospíšila.[83]
Život[editovat | editovat zdroj]
František Xaver se vyučil kupcem a kolem roku 1839 si v Hradci Králové otevřel na Velkém náměstí (čp. 157) vlastní kupecký krám. Na jaře 1851 s rodinou (manželkou a pěti dětmi) odcestoval do Ameriky[88]. Uvádí se, že jej pro to snad vedl pocit nesvobody po revoluci v Rakouském císařství v roce 1848.[89] Cestou (na moři před Kubou a Haiti[90]) se jim narodila ještě dcera. V Texasu koupili farmu německého vystěhovalce[85], ale farmaření nebylo úspěšné. Navíc jim během jednoho měsíce zemřely dvě děti a jeho manželka onemocněla.[88] Proto se rodina vrátila zpět do Čech. Po návratu koupil Herrmann Horní Mlýn u Chotěboře, kde se do rodiny narodilo další dítě syn Ignát.[91] Ani na novém místě se rodině příliš finančně nedařilo, což souviselo už s tím, že Herrmann mlynářskému řemeslu nerozuměl.[90] Pravděpodobně v roce 1857 se vrátili do Hradce Králové, kde se František Xaver Herrmann stal písařem v kanceláři dr. Flanderky (za pouhých 12 zlatých měsíčně). Rodina finančně živořila až do jeho smrti.[83]
Význam osoby Františka Xavera Herrmanna tkví zejména v tom, že jím uskutečněný přesun rodiny do Ameriky se odrazil v literatuře. Františkův syn Gustav Vratislav Herrmann jako první do české povídky zapojil motivy z Ameriky, když v povídkách Osada u Červené řeky (1865) a Pohorský lovec (1869) uplatnil právě zkušenosti z pobytu v USA.[92] Ignát Herrmann ve svých dílech také vzpomínal na otce a nedostatek peněz v rodině.[88]
Návštěvnost památek a muzeí v Královéhradeckém kraji[editovat | editovat zdroj]
https://tourdata.cz/data/navstevnost-turistickych-cilu-2022-kralovehradecky-kraj/
Historie královéhradeckého gymnaziálního školství[editovat | editovat zdroj]
300 let královéhradeckého gymnasia a 600 let latinských škol v Hradci Králové
Návštěvnost Muzea východních Čech[editovat | editovat zdroj]
Zpravodaj, Krajské muzeum východních Čech https://kramerius.svkhk.cz/periodical/uuid:0368873b-540c-4d07-9477-348e0be77a07
Rok | celkem | školní mládež | v hromadných výpravách | cizinci |
---|---|---|---|---|
1976 | 12 635 | 6328 | 632 | 1053 |
Rok | Celkem | školní mládež | v hromadných výpravách | cizinci |
---|---|---|---|---|
1976 | 2 187 | 1265 | 458 | 121 |
Lázeňství[editovat | editovat zdroj]
https://celyoturismu.cz/lazenstvi-v-ceske-republice/
https://theses.cz/id/y8etva/Diplomova_prace_Lucie_Rihova_Ceske_lazenstvi_jako_evropsk.pdf
Seznam lázeňských míst[editovat | editovat zdroj]
https://www.mzcr.cz/seznam-lazenskych-mist-v-cr/
Lázně Železnice[editovat | editovat zdroj]
Lázně Železnice jsou bývalé lázně v městě Železnice poblíž Jičína v Královéhradeckém kraji.
lázně: https://www.wikidata.org/wiki/Q107093360
vyhláška o zrušení lázní z roku 2004 (viz wikidata)
Krátká noticka v Jičínských novinách z 15. září 1904 uvádí "Lázně slatinné, které loňského roku vystavěl p. poštmistr Vondrák v Železnici a které letošním rokem otevřeny byly, prodal p. Vondrák obci Železnické, z příčin, jež nám nejsou známy, za 12.000 zl."[94]
Lázeňský park Lázně Bohdaneč[editovat | editovat zdroj]
Park byl založen krátce po vzniku lázní. Je rozdělen na přední parkovou a zadní lesoparkovou část. Přední část je udržována a protkána řadou cestiček, zadní část pozvolna přechází ve volnou krajinu.[95]
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/lazensky-pak-v-bohdanci
https://botany.cz/cs/lazne-bohdanec/
https://pamatkovykatalog.cz/park-18230772 (park je památkově chráněn)
Lázně Bělohrad (lázně)[editovat | editovat zdroj]
Lázně Bělohrad či Anenské slatinné lázně (pův. v němčině das Anna Moorbad) jsou léčebné lázně umístěné na východním okraji stejnojmenného města. Provozuje je akciová společnost Lázně Bělohrad a.s.[96]
Slatinné lázně založila v roce 1885 Anna hraběnka z Asseburgu a již o několik let později byl vystavěn velký lázeňský dům. V roce 1901 byl v nedalekém lázeňském parku Bažantnice objeven pramen, později pojmenovaný jako Anna-Mariánský pramen, čímž byl zaručen další rozvoj lázní.[97]
Lázně se zaměřují zejména na léčbu pohybového aparátu a dále na léčbu neurologických, gynekologických, onkologických a kožních onemocnění.[96]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky lázeňství[editovat | editovat zdroj]
Historie lázeňství v Bělohradě se začala psát v poslední třetině 19. století. V roce 1872 zdejší panství koupil od hraběte Alfreda Aichelburga pražský průmyslník a politik rytíř Maximilian Dormitzer. Ten na levém břehu říčky Javorky (na pozdějším Jiráskově nábřeží) nechal postavit dřevěnou boudu se třemi koupelnami. Vodové vanové koupele zde ovšem byly prováděny pouze za účelem očistným, nikoliv léčebným. A měly jen sezónní charakter, poskytovány byly pouze v létě.
V roce 2020 byl na půdě místního Památníku Karla Václava Raise nalezen nový doklad o počátcích zdejšího lázeňství. Z něj vychází, že první pokusy s léčivostí místní rašeliny prováděl MUDr. Ludvík Hornov před rokem 1881, tedy za Maxmiliána Dormitzera.[98]
Vznik slatinných lázní jako takových je však opravdu spojen až s pruskou hraběnkou Annou z Asseburgu, roz. baronky von Kleist, která panství koupila v roce 1883.[99] O dva roky později v roce 1885) – provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. Stalo se tak na popud bratra místního hlavního lesmistra majora Schuberta, který trpěl vleklým revmatismem a v řadě lázní se neúspěšně léčil. Právě Schubert navrhl využít slatinu z Bažantnice, která byla do té doby jen palivem v cukrovaru. Za spolupráce se zámeckým lékařem Mindlem byly připraveny první slatinné koupele ve starých vanových koupelích, které dala hraběnka k dispozici. Výsledek dopadl nad očekávání dobře a účinnost místní slatiny se začala rychle šířit. Brzy bylo k dispozici již šest koupelen. V každé z nich se nacházela vana pro očistnou koupel, pohovka, stolek, židle a také zvonek pro zavolání lázeňského.[99]
Vlastní slatinná koupel byla připravována v kotelně, když byla slatina mísena s vodou a přihřívána párou. Právě kotelna byla jedinou zděnou stavbou. Koupelny byly pouze dřevěné. Poptávka leckdy převyšovala kapacitní možnosti. Denní kapacita stanovená na 60 koupelí nestačila 80 žadatelům.[99]
Na hraběnčinu počest byly vznikající lázně pojmenovány jako Anenské.
Úřední uznání a vznik prvního lázeňského domu[editovat | editovat zdroj]
Další důležitý mezník nastal v roce 1888. Úřady si rychle všimly stoupající návštěvnosti lázní i jejich účinků a dobré povinnosti a okresní úřad v Jičíně proto nařídil komisionální šetření. To proběhlo dne 18. dubna a jeho výsledky potvrdily příznivé účinky slatiny. Lázně tak byly úředně uznány za léčivé a získaly povolení inzerce v novinách a zejména užívat označení sirné slatinné lázně.[99] Rašelina a slatina se těžily v místním parku Bažantnice, na což odkazují jezírka v tomto parku.
V roce 1889 byla okresním hejtmanstvím v Jičíně povolena stavba nového lázeňského domu.[99] V roce 1890[100]/91[101] tak byl na lázeňských pozemcích vystavěn a dokončen první velký lázeňský dům ve švýcarském stylu. Výstavba zděné budovy stála 50 tisíc zlatých.[100]
Centrální část budovy byla patrová. V přízemí byla umístěna pokladna, čekárna a kotelna s přípravnou koupelí. V patře se nacházely lázeňské pokoje. V budově bylo zavedeno ústřední topení a elektrické zvonění.[99] V obou bočních křídlech budovy se podávaly koupele ve 12[99] kabinách (které byly větší než ty původní) a a toto původní uspořádání procedur zůstalo zachováno dodnes.[101]
Dne 20. června 1892 byly lázně výnosem c. k. místodržitelství v Praze uznány jako lázeňské léčebné místo ("ústav veřejný léčebný").[102] Stejný úřad v roce 1893 povolil dalším výnosem i vybírání lázeňské taxy.[99]
Zájem o léčbu v Bělohradě dále rostl, a tak bylo rozhodnuto o rozšíření kapacit. V roce 1894 tak bylo vybudováno dalších šest koupelen (v obou křídlech po třech), čímž se jejich počet zvýšil o 50 % na 18. Stavební povolení bylo vydáno 12. března a již 26. června bylo uděleno i povolení k používání stavby.[99]
Úspěchy a nárůst zájmu o lázně[editovat | editovat zdroj]
Místní slatina byla vyznamenána na II. mezinárodní výstavě lékarnické v Praze (1896) diplomem s právem ražení stříbrné medaile a na výstavě ve Vídni (1903) čestným uznáním a velkou zlatou medailí.[103]
O rozvoji lázní svědčí i přehled provedených koupelí a počtu hostů v jednotlivých letech:
- 1887: 1 873 slatinných koupelí pro 204 nemocných a cca 400 dalších osob
- 1888: 2 168 slatinných koupelí pro 258 nemocných a cca 500 dalších osob
- 1889: 3 239 slatinných koupelí pro 359 nemocných a cca 800 dalších osob
- 1890: 3 482 slatinných koupelí pro 402 nemocných a cca 1000 dalších osob
- 1891: 3 603 slatinných koupelí, 586 koupelí rukou a nohou a 127 obyčejných koupelí
- 1892: 4 140 slatinných koupelí, 425 koupelí rukou a nohou a 152 obyčejných koupelí
- 1893: 5 202 slatinných koupelí, 663 koupelí rukou a nohou a 67 obyčejných koupelí[104]
Růst zájmu o lázně byl zřejmý i na konci 19. století:
Následující přehled uvádí, kolik osob navštívilo lázně v jednotlivých letech:
- 1897: 652 osob
- 1898: 751 osob
- 1899: 789 osob
- 1900: 900 osob[100]
V roce 1899 byla u lázní postavena lázeňská restaurace a Václav Vlach naproti lázním postavil hotel se 36 pokoji.[100]
V roce 1900 lázně obsluhovali dva lékaři: MUDr. Alois Mindl a MUDr. Josef Lelek. Lázeňská sezona tehdy začínala v průběhu května a končila 30. září.[100]
Rozvoj během 1. poloviny 20. století[editovat | editovat zdroj]
Další rozmach přišel na počátku 20. století, když bylo roku 1901 v tzv. Bažantnici vyhloubeno osm vrtů. Stalo se tak na popud léčitele a dobrodince Roberta Schuberta[105]/Huberta[106], majora ve výslužbě, bratra zemřelého správce panství[107] Jindřicha Schuberta.[100] Jedním z vrtů byl arzenoželezitý/sirnoželezitý pramen (železitá kyselka), který byl následně pojmenován jako Anna-Mariánský (též Annamariánský či pramen Anna-Marie). Pramen získal speciální úpravu s altánem.[108] K pitným kúrám se sice hodil, nikdy však nebyl uznán jako léčivý.[99]
V dobovém tisku se dochovaly noticky o návštěvnosti lázní v průběhu roku:
- 1903
- do 31. července 862 lázeňských hostů[109]
- 1904
- 1905
- do 11. srpna navštívilo lázně 1252 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty[112] Pro srovnání lázně Luhačovice dosáhly 12. srpna hranice tří tisíc hostů[113]
- do 31. srpna 1321 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty[114]
- do 6. září 1453 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty[115]
- 1906
- do 6. července 739 lázeňských hostů, nepočítaje hosty na letním pobytu a passanty[116]
- Velichovky - do 22. července 1904 navštívilo lázně 281 lázeňských hostů[117]
V roce 1905 bylo ministerstvem vnitra (výnosem z 3. března) povoleno přejmenování města Bělohrad na Lázně Bělohrad.[118]
V roce 1911 lázně nabízely kromě slatinných koupelí také koupele vápenaté, sirnaté, železité, jehličnaté a uhličnaté. Indikace byly následující: "dna, hostec, reumatis, ischias, neurastenie, slabost, veškeré ženské nemoce, krtičnatost, vleklé osutiny kožní." Dobová reklama zároveň uváděla, že se jedná o překrásné letní sídlo s koupelemi rybničními (též pro dítky), v nabídce byly i loďky. K dispozici byla restaurace, tenis či ruský kuželník.[119]
V roce 1914 došlo k dalšímu rozšíření lázeňského domu a počtu tamních koupelen. Nově bylo k dispozici 24 koupelen pro slatinné koupele. V každé takové koupelně byla vana na slatinnou koupel a další pro očistnou vodní koupel se sprchou. Před každou koupelnovou kabinou byly navíc dvě odpočívací kabiny s pohovkami. Zároveň také vzniklo pět kabin pro uhličité koupele. Ve stejném roce byl však provoz lázní omezen vypuknutím první světové války. Za válečného konfliktu jezdilo málo hostů a provoz trpěl i nedostatkem uhlí na ohřátí slatiny a vody. Lázeňské sezony se výrazně zkrátily, začínaly až v polovině července. Kvůli problémy se zásobováním bylo dokonce zahájení sezony ohroženo.[99]
Po válce situaci kolem lázní řešila lázeňská komise, jejímiž členy byl starosta města jako její předseda, dále majitel lázní (příp. jeho zástupce), jeden zástupce za lázeňské lékaře, jeden zástupce za Občanskou záložnu ve městě a dále osm zástupců místních obyvatel volených městským zastupitelstvem. Právě tato komise předkládala každoročně zprávu o sezoně politické zemské správě. Komise se starala také o konání kulturních a společenských akcí a o propagaci lázní i města. O využití prostředků z obecním úřadem vybrané lázeňské taxy rozhodovala právě komise s nutností schválení obecním zastupitelstvem.[99]
Zájem o lázně dále stoupal, což dokládá údaj, že v roce 1920 bylo připraveno 15 326 slatinných koupelí. V tu dobu v lázních pracovali tři lázeňští lékaři: Mindl, Lelek, Peluněk.[120]
Rozvoji lázní pomohla i pozemková reforma v letech 1923 až 1925, kdy obec získala řadu pozemků. Město tehdy získalo nový úpravný vzhled, vznikly celé nové čtvrti.
Po zakladatelce převzali lázně její dcera Helena Merveldtová a později Helenin syn Bernhard Merveldt, kteří pokračovali ve zvelebování lázní. Bernard se stal předsedou Společenstva pro podporu lázeňského duchu, které nechalo podle projektu stavitele z Hořic Jindřicha Maliny a pod patronací MUDr. Jana Levita postavit nový lázeňský Grand-hotel Urban.[121]
V roce 1936 byl tedy areál obohacen o nový komfortní Grand-hotel Urban, později nazvaný jen jako hotel Grand. Slavnostního otevření dne 31. května se zúčastnila celá řada významných osobností. Nájemcem hotelu se stal Bohumil Urban z Prahy, hoteliér, který měl i zahraniční zkušenosti.[99] Hotel o 50 pokojích provozoval v prvních letech nájemce Vilém Friedrich. Hotel byl od začátku přímo propojen s lázeňskou budovou, kde probíhaly procedury. V sezoně 1939 zde proběhlo takřka 10 tisíc slatinných koupelí.[122]
Krátce na to koupil tehdejší řídící a inspekční lékař lázní MUDr. Josef Janeček bývalý hotel U lázní a v roce 1937 jej upravil na Vodoléčebný a vyšetřovací ústav (později transformováno na hotel Janeček) naproti hotelu Grand.
Lázně od začátku patřily pod bělohradský velkostatek a byly provozovány ve vlastní režii. Druhá světová válka přinesla stejně jako ta první úbytek hostů a ekonomické problémy.[99] Za války byly lázeňské prostory zabrány pro Hitlerjugend.[121]
Nicméně v roce 1943 bylo rozhodnuto postavit novou lázeňskou budovu s hotelem. Projektu se ujal pražský architekt Jaroslav Kincl. Lázně měly disponovat 30 kabinami pro slatinné koupele a ke každé z nich měly ještě náležet tři kabiny pro zábaly. Zachován měl být způsob přípravy koupelí vanami přiváženými z přípravny. Lázně měly být rozděleny na pánské a dámské oddělení. Hotel měl mít k dispozici 100 pokojů.
Vývoj po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1948 byl velkostatek i lázně znárodněny a začala nová etapa v historii lázní. Národním správcem se stal Ing. Josef Ambros.[99] Lázně pak patřily pod Ústřední národní pojišťovnu, Ústřední radu odborů a správu Československých státních lázní.
Začátkem 80. let došlo k oživení lázní, když byl po rekonstrukci znovu otevřen Vodoléčebný ústav.
V roce 1956 byl navrtán druhý minerální pramen.[123]
V roce 1957 vznikla ve vile Esplan dětská ozdravovna nemocí pohybového ústrojí.[98]
V roku 1963 vznikla ve vile Esplanade léčebna nemocí pohybového ústrojí pro děti a dorost se samostatným oddělením rehabilitace a učebnami základní školy.[101][123]
Po administrativní stránce byly lázně dlouhodobě do roku 1989 součástí lázní Poděbrady.[101]
Změny a modernizace po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1989 došlo k restitucím. Část majetku byla vrácena rodině MUDr. Janečka, další část byla privatizována. V roce 1991 vznikl malý rehabilitační bazén. Privatizace byla připravena již v roce 1991, ale původně se počítalo s tím, že dětská léčebna zůstane pod státní správou. Nakonec byly privatizovány lázně celé formou přímého prodeje restituentovi. Tím byl Ing. Janeček a jeho sestra MUDr. Janečková. Nakonec bylo nutné vytvořit akciovou společnost.
Rozhodnutím Fondu národního majetku byla 1. května 1992 založena akciová společnost, vzniklá vyčleněním ze státního podniku Státní léčebné lázně Poděbrady.[121]
V roce 1992 byla založena nová samostatná akciová společnost, která se vrátila k původnímu názvu Anenské slatinné lázně. V roce 1995 vstoupila do této společnosti PURO-KLIMA, a.s., a zahájila další rozvoj lázní.[118]
V závěru téhož roku (1995) byl do provozu uveden tehdy nově postavený lázeňský hotel Anna Marie. V roce 1998 byla provedena dostavba léčebného pavilonu a zrcadlová dostavba hotelu Grand[101], díky níž vznikla nová moderní kuchyně s jídelnou a také 41 lůžek v komfortních pokojích.[118]
V dalších letech byla zrealizována rekonstrukce vily Karluška v původním stylu (nově jako ubytovací zařízení), kompletně byl zmodernizován lázeňský hotel Janeček a zrekonstruována byla i vila Stefanie. V roce 2003 byl přistavěn rehabilitační bazén a na konci roku 2005 došlo k rekonstrukci celého balneologického provozu. V roce 2008 byly jednotlivé hotely propojeny zastřešenými spojovacími lávkami.
Dne 22. září 2009 došlo k dokončení největšího projektu v historii lázní. Slavnostně otevřen byl čtyřhvězdičkový hotelový Spa resort Tree of Life. Na slavnostním otevření byli hosté z 10 zemí světa, nechyběla ani tehdejší první dáma České republiky Livia Klausová. Výstavba byla podpořena dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a na spolufinancování se podílela i Komerční banka.[118]
V roce 2014 bylo v rámci hotelu Grand otevřeno registrované zařízení sociálních služeb, Domov Vitalita.
Od roku 2020 nabízí své služby Rehabilitační ústav Bělohrad v nově zrekonstruovaných prostorách. V roce 2021 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy dětských lázní.[101]
Časová osa[editovat | editovat zdroj]
Významní hosté[editovat | editovat zdroj]
- Karel Václav Rais, spisovatel
- Karel Moor, dirigent a hudební skladatel
- Eliška Krásnohorská, spisovatelka
- Karel Jaromír Erben, spisovatel[118]
- Ignát Hermann, spisovatel
- Adolf Wenig, spisovatel
- Josef Svatopluk Machar, spisovatel[102]
- Jan Malát, hudební skladatel a pedagog[102]
- Bohumil Kafka, sochař[102]
- Jan Ladislav Sýkora, teolog, kněz a rektor Univerzity Karlovy
- Josef Thomayer, lékař a spisovatel
- Antonín Frič, přírodovědec
- Jan Levit, věhlasný chirurg, oběť holocaustu
- Antonín Švehla, politik, poslanec a dlouholetý premiér
- Karel Baxa, politik, právník, pražský starosta a primátor a první předseda ústavního soudu
- František Bayer, vládní rada
- Josef Žďárský, říšský poslanec
- Rudolf Pavlata, dirigent orchestru Národního divadla
- Josef Markus, dirigent orchestru Národního divadla[99]
Areál[editovat | editovat zdroj]
Budovy[editovat | editovat zdroj]
Součástí areálu je několik budov[97]:
- hotel Grand (hlavní budova: ubytování, stravování, léčebné procedury, bazén)
- hotel Janeček (ubytování, propojené chodbou s hotely Grand a Anna Marie)
- hotel Anna Marie (ubytování, propojené chodbou s hotely Grand a Janeček)
- vila Karluška
- vila Stefanie
- Tree of Life Spa Resort
K lázním patří jako součást ubytovací kapacity také hotel Bohumilka a penzion Věžička v centru města, asi 200 m od vlastního lázeňského areálu.[124]
Lázeňský park[editovat | editovat zdroj]
Lázeňské budovy jsou obklopeny menším parkem. Před hotelem Grand se nachází kašna a také plastika.
Před hotelem Grand se nachází plastika z hořického pískovce od Jiřího Sehnala nazvaná Kompozice. Vznikla v roce 1989.[125]
Poblíž hotelu Janeček byl v roce 2018 u příležitosti nedožitých 85. let vysazeno po Česku 85 stromů dobré vůle, připomínající osobnost a charitativní aktivity Olgy Havlové. Bělohradská lípa malolistá byla vysazena dne 26. května 2018.[126]
V malém parčíku na rohu Lázeňské a Jínovy mezi lázeňskou budovou hotelu Grand a sokolovnou se nachází socha sv. Anežky České. Plastiku z místního pískovce vytvořili v roce 2011 tehdejší studenti hořické kamenické školy v blízkých Hořicích Martin Gallas a Josef Knap, a to u příležitosti 800. výročí narození sv. Anežky. Autorkou návrhu je absolventka stejné školy Eva Procházková. Sochu posvětil Mons. Josef Kajnek.[127]
Bažantnice (Lázně Bělohrad)[editovat | editovat zdroj]
Bažantnice je lázeňský lesopark v Lázních Bělohrad ve východních Čechách.
Rašelina a slatina se těžily právě v parku Bažantnice, na což odkazují malá jezírka u hlavní vycházkové trasy v tomto parku.
Park se nachází v rašelinné lokalitě a zaujímá plochu 51 ha. Kromě lesních porostů tu je zejména u hlavní vycházkové trasy řada jezírek a tůní (např. Černé jezero a Černé jezírko), které jsou pozůstatkem po těžbě rašeliny.[128] Černému jezírku nazývanému též Hraběnčino vévodí ostrůvek se smírčím křížem z roku 1787. Příběh vypráví o hraběnce, která se tu při divoké jízdě utopila i s koněm. Realita je však taková, že křížek se původně nacházel u cesty k Uhlířům, ale překážel při stavbě silnice, a tak byl přemístěn.[123]
Součástí parku jsou oba místní prameny: pramen Bažantnice i pramen Vita (dříve Annamariánský). Kromě dvou altánů s prameny se zde nachází hudební pavilon, ve kterém se o nedělích konají promenádní koncerty.[128]
Po roce 1930 byl park Bažantnice rozdělen na dvě části. Hlavní část Bažantnice začínala u lázní, kde byla umístěna železná branka, která byla v průběhu letní sezony otevírána vždy přes den. Mimo sezónu zůstávala Bažantnice zavřená. Branek do parku bylo celkem pět: kromě té u lázní byly umístěny u vily Trdlicových, u Wagnerovy chalupy, u vchodu do druhé ("nové") Bažantnice a poslední na konci parku, odkud se pokračovalo dále k Byšičkám. Cesty byly každoročně na jaře vysypávány novým pískem. Později byl písek nahrazen asfaltem.
Další pramen, zvaný „Kolínko“, vyvěral ze stromu u východu k rybníku Pardoubku, další pramen osvěžoval návštěvníky tenisových kurtů vedle bývalé restaurace Bažantnice. Tato restaurace vzniklá z bývalé hájenky byla jedním z nejvýraznějších atributů Bělohradu.
Mimo sezónu byly obě části Bažantnice pro veřejnost uzavřeny. V zimní polovině roku do Bažantnice mohli jen pracovníci, kteří zde těžili a sváželi rašelinu. Ta se svážela malými vozíky po kolejničkách, které dokreslovaly kolorit parku. Poslední zbytky vedoucí přes silnici mezi lázněmi a parkem již byly také odstraněny. V minulosti byly po Bažantnici rozvěšeny ptačí budky, které byly vždy na jaře čištěny a kontrolovány. Mláďata byla kroužkována.[107]
Parkem prochází žlutá a modrá turistická značka a naučná stezka Po stopách K. V. Raise.
Prameny[editovat | editovat zdroj]
Roku 1901 v bylo v Bažantnici vyhloubeno osm vrtů. Byly pojmenovány ženskými jmény (např. Terezie, Markéta).[123]
Annamariánský pramen[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším z pramenů byl sirnoželezitý pramen (železitá kyselka), který byl následně pojmenován jako Anna-Mariánský (též Annamariánský p., pramen Anna-Marie, Lví p. či kysibelka). Pramen získal speciální úpravu s výtokovou fontánkou s hlavou lva v umístěnou v altánu.[108] Slavnostně zprovozněn byl na den sv. Anny v roce 1901. Tento vrt byl hluboký 52 m.[129]
V roce 1930 byl původní dřevěný altán nahrazen větším novým altánem.[105]
Nějakou dobu nebylo možné kvůli mikrobiologickému znečištění vodu z pramene odebírat.[105]
V roce 2014 prameni požehnal místní farář Grzegorz Puszkiewicz za účasti starosty Pavla Šubra.[105]
V roce 1956 byl proveden nový vrt asi 150 metrů východně od Annamariánského pramene. Teplota tamní vody je 11 °C a klíčový je obsah oxidu uhličitého v rozmezí 1000 až 1050 mg/l.[130]
Pramen Vita[editovat | editovat zdroj]
V roce 2022 došlo k úpravě původního Annamariánského pramene s altánem a na jeho místě vznikl nově pojmenovaný pramen Vita. Obsahuje hydrogenuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou vodu. Svým složením je v Česku unikátní. Přináší pozitivní efekt u metabolického syndromu, hyperurikemie, diabetu II. typu a dny s kyselým pH moči či u hyperacidity žaludku. Voda z pramene rozpouští hleny, působí protizánětlivě a pomáhá neutralizovat žaludeční kyselinu.[131] Pramen udržuje správa Lázní Bělohrad.[132]
- Teplota: 11,7 °C
- Hloubka: 135 m
- Kyselost (pH): 6,38[131]
Pramen Bažantnice[editovat | editovat zdroj]
Pramen Bažantnice vznikl obnovou jednoho ze zmíněných uzavřených vrtů, a to v roce 2002. Ze dvou místních pramenů se nachází blíže lázeňskému komplexu, u tenisových kurtů. O pramen se stará správa lázní. Jedná se o kyselku s železitou příchutí.[133] Obsah minerálních látek i oxidu uhličitého je oproti Annamariánskému prameni přibližně poloviční.[108]
Lázeňský hotel Lázně Bělohrad[editovat | editovat zdroj]
Lázeňský hotel je historická novorenesanční budova z let 1893–94 na náměstí K. V. Raise v Lázních Bělohrad.[125] Budobu nechala postavit Občanská záložna.
Budovu navrhl architekt Jan Vejrych, původem z Horní Branné na Semilsku, který stál za celou řadou historizujících, zejména novorenesančních staveb v Čechách, např. budovou chrudimského Průmyslového muzea, městské spořitelny v Jilemnici, přestavbou zámku ve Zruči nad Sázavou či za stavbou Národního domu ve slovinském Mariboru.[134]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Slavnostní projev při otevření dne 6. června 1894 pronesl místní rodák, spisovatel Karel Václav Rais. Většinu budovy zabral hlavní společenský (divadelní) sál, restaurace a hostinské pokoje. Severní část budovy byla vyhrazena pro záložnu, ochotníky a obec, která tam nastěhovala úředníky, čímž budova sloužila jako radnice. Občanská záložna přistavěla knihovnu a maštale upravila na garáže. V roce 1929 si nedaleko hotelu postavila novou budovu. Radnice se z budovy vystěhovala za Protektorátu Čechy a Morava.
Po druhé světové válce získala budovu nejprve obec (resp. národní výbor), později přešel pod Restaurace a Jídelny, v 70. letech 20. století budovu převzal státní podnik ČSAD Hradec Králové, který celou budovu včetně fasád zrekonstruoval a vybudoval zde rekreační středisko.[134]
Tato stavba měla reprezentovat město i lázně a sloužila i jako radnice. Významný je zejména velký sál s nástěnnými podobiznami českých králů a knížat. Vnitřní malířská i vnější sgrafitová výzdoba byla obnovena v letech 1975–79, když malby restauroval František Koubek.[125]
V roce 2009 budovu koupil od ČSAD Semily podnikatel Pavel Groh. Pokusy budovu prodat skončily neúspěšně. V roce 2017 nabídl vlastník městu někdejší hotel za 36 milionů Kč, radnicí vypracovaný znalecký posudek ale cenu stanovil jen na 15 milionů Kč.[134]
Bažantnice Lázně Bělohrad[editovat | editovat zdroj]
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/belohradska-bazantnice
http://www.lazne-belohrad.cz/mesto/atraktivni-mista/bazantnice-bysicka/
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1717905&ds=1&x=15.5966860&y=50.4236162&z=16
Lázně Mlázovice[editovat | editovat zdroj]
https://www.mlazovice.cz/historie-mlazovic/
Masarykův dům (Velichovky)[editovat | editovat zdroj]
Masarykův dům je hlavní lázeňský dům v lázních Velichovky (č. p. 79). Je v něm poskytována většina lázeňských služeb a zároveň je největším ubytovacím zařízením lázní.[135] Postaven byl ve stylu funkcionalismu. Od roku 1958 je budova chráněna jako kulturní památka.[136]
S jeho výstavbou bylo započato v roce 1923 a o tři roky později byl dokončen. Provoz byl zahájen dne 3. května 1926 a jen o několik týdnů později dne 10. července[137] lázně navštívil tehdejší československý prezident T. G. Masaryk, a právě na jeho počet byla budova pojmenována. Až v roce 1936 bylo dostavěno druhé patro. Na pravém křídle budovy proběhla v letech 2005–2006 (2007) dostavba třetího patra. V roce 2016 byla provedena dalšího patra i na levém křídle, čímž došlo k výškovému sjednocení celé budovy.[135]
Masarykův dům je tak třípatrovou budovou obdélníkového půdorysu. Jeho hlavní (jihovýchodní) průčelí je natočeno do parku a je rozčleněno 13 osami. Na střední ose se umístěn přízemní segmentový rizalit, prosklený vysokými okny, který nahoře v prvním poschodí nese balkon. Po každé straně tohoto rizalitu je šest os, který vyplňují velká segmentová okna, nad nimiž jsou v prvním poschodí dvě sdružená okna s balkonem. Totéž následuje i v druhém poschodí, kde jsou ale balkony již drobnější.[136]
Střecha budovy je plochá. S výjimkou středového rizalitu je po celé délce hlavního průčelí na přízemních prostorách vytvořena terasa, která je přístupná z mezipatra. Hmota přízemí je z boků zaoblena a propojena s terasou. Terasa je vybavena litinovými svítilnami a kašnou s figurálním motivem. Obě boční průčelí (JZ a SV) jsou bez architektonických detailů.[136]
Druhé (severozápadní) průčelí směřované do dvora je rozděleno jako také rizalitem, po jehož obou stranách je fasáda rozdělena šesti osami. V každé ose jsou vždy dvě okna. Ta jsou novodobá dvoukřídlá. Fasáda tu nenese žádné architektonické detaily. V roce 2005 byla díky spojovacímu krčku přistavěna technická přístavba.[136]
Pokoje v budově mají vlastní sociální příslušenství, televizi, lednici a WIFI připojení. Část pokojů je přizpůsobena potřebám pacientů po operacích s totální endoprotézou, kteří mají k dispozici i vlastní jídelnu.[135]
--
https://www.pamatkovykatalog.cz/lazensky-dum-12861783
Lázně Velichovky[editovat | editovat zdroj]
Lázně Velichovky jsou lázně v obci Velichovky ve východních Čechách poblíž Jaroměře. Provádí se zde hlavně slatinné koupele vhodné pro léčbu nemocí kloubů, svalů nebo páteře.[138]
Založeny byly v roce 1897, o rok později byly zprovozněny. Provoz lázní byl dvakrát přerušen. Poprvé během 2. světové války a podruhé v letech 2013–2015.[138]
Publikace Československá republika ve stručném zeměpisném přehledu řadí Velichovky mezi tzv. místní lázně (v té době jich v Československu bylo asi 55) s tím, že se jedná o lázně rašelinné, které léčí revma, dnu, ischias, ženské choroby, nervosu, poruchy činnosti srdce a zažívacího ústrojí. Jako zvláštnost je uvedeno, že se jedná o "Perlu českého severovýchodu".[139]
Velichovská slatina[editovat | editovat zdroj]
Místní křídová slatinná zemina je v rámci Česka svým složením unikátní svým vysokým obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Díky tomu je velmi účinná zejména v léčbě pohybového aparátu. Ložisko má zásobu ještě na 150 až 200 let.[140]
Kapacita[editovat | editovat zdroj]
Patří k menším českým lázním.
V období první republiky se počet lůžek pohyboval mezi 180 až 240. V roce 1984 počet lůžek dosáhl na 391.[141] V roce 2004 činila kapacita lázní 305 lůžek a léčilo se v nich 6 160 pacientů (srovnání: ve Františkových či Mariánských Lázních přes 30 tisíc osob). Zaměstnáno tu bylo 165 lidí.[142]
Areál[editovat | editovat zdroj]
Areál lázní je tvořen celou řadou objektů vystavěných nejčastěji ve 20. a 30. letech 20. století, například lázeňský dům Čechie, Slovenka, či Domov, lázeňský dům s kavárnou a kinosálem, součástí lázní je i plovárna z 20. let 20. století, či hudební pavilón.[136] Areál má podobu rozsáhlého lázeňského parku.
Budovy[editovat | editovat zdroj]
- Masarykův dům
- Společenský dům (jídelna)
- vila Čechie
- vila Morava
- vila Slovenka
- vila Domov
- Zimní lázně
- vila Zátiší (1899), zde byl ubytován T. G. Masaryk (1926)[143]
- Dům pod kaštany (restaurace, kinosál)
Lázeňský park[editovat | editovat zdroj]
Počátky lázeňského parku lze hledat v době vzniku lázní. Stávající podoba pravděpodobně vznikla v meziválečném období. Před hlavní budovou Masarykova domu se nachází ornamentální zahrada, před lázeňskými vilami jednotlivé malé parčíky. Za zmínku stojí i lipová alej, vysazená u příležitosti návštěvy prezidenta Masaryka. To vše spojuje rozsáhlý krajinářský park, který volně přechází do okolní krajiny.[140]
Před Masarykovým domem jsou trvalkové záhony, doplněné místy letničkami. Pěstovány jsou levandule, juky, šuškarda, různé barevné kultivary denivek či plnokvěté žluté surfinie. Z dřevin stojí za zmínku mohutné „smuteční vrby“ (Salix alba subsp. tristis) vysazené snad ještě před druhou světovou válkou, tzv. „hadí smrk“ (Picea abies ʻVirgataʼ).[140]
Mladší než hlavní lipová alej je javorová alej, která končí na malém prostranství s ozdobnými záhony a plastikou, oblíbenou v období reálného socialismu. Odtud se táhne na mírně svažitém terénu lázeňský park protkaný sítí různě širokých zpevněných cest. Rostou tu jak běžné jehličnaté stromy jsou např. borovice lesní, smrk ztepilý či modřín opadavý (Larix decidua), ale skupina mohutných douglasek tisolistých, jedlovec kanadský či smrk pichlavý, které pocházejí ještě z období první republiky. Naopak katalpa trubačovitá je mladší. Mladý strom katalpy roste i poblíž promenády směřující k lázeňským vilám.[140]
V parku jsou stojánky s dobovými fotografiemi.[140]
V parku se nachází památník vojákům americké armády, kteří Velichovky osvobodily dne 8. května 1945.[144]
Bývalé koupaliště[editovat | editovat zdroj]
V roce 1935 vzniklo v parku koupaliště. S výstavbou se začalo 6. května 1935 a již za necelé dva měsíce se dne 23. června 1935 konalo slavnostní otevření. Stavbu projektoval architekt Bohumil Kubeček (?) a provedla stavitelská firma Kubeček a Steklík se sídlem v Jaroměři. Vedle bazénu byla vybudována fontána, která měla význam dekorativní i praktický, neboť stále doplňovala vodu do bazénu. Voda byla dezinfikována modrou skalicí. Snad na počátku 40. let 20. století byl vybudován skokanský můstek o výšce tři metry.
V současné době (2023) je koupaliště dlouhodobě mimo provoz a chátrá. Provozní budova byla dokonce zbourána.[145]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik lázní[editovat | editovat zdroj]
Klíčovou osobou pro vznik lázní ve Velichovkách byl lékař z blízkých Hořiček, který objevil léčivé účinky zdejší slatiny a využíval ji při léčení revmatických potíží. Proto se snažil přesvědčit majitelky zdejšího panství baronky Bertu Bess-Chrostin a Gabrielu Spens-Boden, aby založily lázně. Obě měly pozitivní zkušenosti ze slatinných lázní v Bohdanči, a tak když vídeňský balneolog Dr. Ludwig velichovskou slatinu odborně prostudoval a doporučil k léčbě, začaly o vybudování lázní vážně uvažovat.[146]
Nejprve ale bylo nutné připravit pozemky. Louky, kde se nacházela slatina, patřily rožnovským sedlákům. Návrh vyměnit tyto neúrodné pozemky za úrodná pole z panství rádi přijali. Významnou roli hrály také finance. Zhotovením stavebních plánů a rozpočtu byl pověřen Ing. F. J. Hellman z Jaroměře. Celková částka se vyšplhala na 400 000 K. Baronky proto také sháněly mezi svými nejbližšími příbuznými potřebný finanční kapitál. V roce 1898 nakonec obě zakladatelky založily na popud Dr. Kutíka a hraběte Harracha z Hrádku u Nechanic akciovou společnost, která se utvořila hlavně z příslušníků místní šlechty. Banka v Jičíně přislíbíla úvěr a byly vypsány akcie v hodnotě po 1 000 K. Baronkám připadly akcie za 72 000 K.[146]
Mezitím již na jaře 1897 byl položen základní kámen lázní a rozeběhla se výstavba první lázeňských objektů. Slavnostní akt posvětil farář z Dubence Alexander Jareš. V rámci počáteční výstavby vznikla lázeňská budova se strojovnou a kotelnou, restaurace s tanečním sálem a klubovnou a dva lázeňské domy pojmenované podle zakladatelek „Vojtěška“ (Berta), později označovaná jako Slovenka, a „Jela“ (Gabriela), později vila Domov. Díky dostatku pracovních sil probíhala výstavba rychle a již v roce 1898 byly objekty dokončeny, díky čemuž mohla být uskutečněno otevření lázní a první sezona. Lázně se tehdy zaměřovaly na léčbu pacientů s kloubními problémy.[141] Na slavnostním předání veřejnosti byl přítomen farář z blízkého Dubence a zemský a říšský poslanec Jan Jaroš.[146]
Prvním lázeňským lékařem se stal Dr. Wil. Sperber. Funkci ředitele lázní zastával nájemce velkostatku Karel Seisser. Účetním se stal jeho syn Karel ml.[146]
Zejména baronka Berta byla hnacím motorem rozvoje areálu a brzy chtěla lázně dále rozšířit, a tak pozemek na další stavbu poskytla staviteli Ing. F. J. Hellmanovi, který již roku 1899 postavil budovu „Jetty“ (později přejmenována na vilu Zátiší). V roce 1901 došlo k dalšímu rozšíření, když Karel Seisser postavil na darovaném pozemku za 26 000 K budovu „Jenny“ (později vila Čechie). Ve stejném roce dcera baronky Berta postavila za 24 000 K budovu „Skal“ (později přejmenována vila Morava), jež byla roku 1912 prodána Alexandru Herzogovi a roku 1918 ji koupili manželé Němcovi z Hradce Králové.[141] Naproti budově Zátiší získala zdarma pozemek na stavbu slečna poštmistrová Marie Koubková (dnes na tomto místě soukromý domek).[146]
Lázně Dr. Moravce[editovat | editovat zdroj]
Lázně se tedy dále rozrůstaly a rozvíjely, a to vcelku úspěšně. Jenže později musela baronka Berta řešit každoroční finanční deficit lázní. Situace byla neudržitelná, a tak baronka stála před rozhodnutím lázně uzavřít nebo prodat.[141] K prodeji nakonec došlo v roce 1907, tedy po deseti letech od začátku výstavby. Velkostatek koupil dosavadní ředitel Karel Seisser za 240 000 K a lázně MUDr. Josef Moravec ze Dvora Králové nad Labem za 130 000 K. Obnos za lázně převzala banka v Jičíně, od níž byl počáteční úvěr a zbytek váznoucího dluhu musel být ještě doplacen (údajně 30 000 K). Tím je ukončena působnost šlechtického rodu Podivínů ve Velichovkách, kterou zahájil Jan Podivín rytíř z Höpflingenu a Bergendorfu roku 1803.[141]
Dr. Moravec zavedl nový pořádek a úsporná opatření. Sám vykonával funkci lékaři i řídil provoz, a tak nebylo potřeba ředitele. Věnoval se i propagaci a vydal secesního průvodce či plakáty. Na jedné budově z budov zřídil sluneční lázně a v přilehlém bukovém lese vzdušné lázně, ohrazené vysokým dřevěným plotem. Ani jedna z těchto inovací se však příliš neujala a brzy zanikly. Moravec lázně vlastnil pět let do 4. prosince 1912.[141]
Lázně Československého ústředí nemocenských pojišťoven v Praze[editovat | editovat zdroj]
V roce 1912/18 koupilo od Moravce lázně Československé ústředí nemocenských pokladen (pojišťoven) a díky tomu započala zcela nová éra v historii lázní, a to hned z několika důvodů. Velichovky se staly údajně prvními lázněmi na českém území, kde začali léčit nemocné bez ohledu na jejich majetek (někteří se léčili jen za drobný poplatek, či zcela zdarma).[147]
Dále byly od soukromníků zakoupeny i menší budovy v areálu. Areál bych zmodernizován a všechny budovy se dočkaly nových názvů. Od velkostatku bylo zakoupeno dalších 10 hektarů pozemků na rozšíření lázeňského areálu a parku. Nový velkorysý projekt vypracoval architekt Dr. Milan Babuška. Na podzim 1923 započala stavba nového hlavního lázeňského a léčebného domu. Provoz v něm byl zahájen 3. května 1926. Budova byla na počest návštěvy prezidenta T. G. Masaryka v červenci toho roku pojmenována jako Masarykův dům. Ve stejné době byla zahájena stavba Společenského domu.[141]
V roce 1936 bylo v lázeňském parku vybudováno koupaliště o rozměrech 38 x 18 m, které u hráze dosahovalo hloubky 4 metrů. Do té doby se pacienti mohli koupat v jezírku vzdáleném asi 1,5 km. Koupaliště se dochovalo jen v podobě torza.[141]
Průvodce po Československé republice z roku 1937 popisoval lázně takto (s. 290): "Slatinné lázně tvoří lesnatý soubor v kotlině k V obrácené. R. 1923 lázně byly přebudovány, moderně vypraveny, takže patří k dokonalým a vkusným čsl. slatinným lázním. Mají moderní ústřední lázeňský Masarykův dům (82 p., arch. Babuška, 1925) a několik vil v sadech. Základem léčby jest 6 m mocné ložisko slatiny, 24 rašel. koupelen, 96 potných kabin, elektr. lázně. Indikace: rheumatismus, neuralgie, ischias, dna, ženské choroby, obrny. Lázeň. kapela. Sezona od 1. V. do 30. IX."[148]
Období druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
V období druhé světové války lázně postupně přestaly sloužit svému účelu. Roku 1942 sem byla přestěhována plicní léčebna z Prosečnice. Na konci března 1945 byly všechny lázeňské budovy vystěhovány a upraveny jako sídlo generálního štábu polního maršála Ferdinanda Schörnera, velitele armád Střed (Mitte). Dne 26. dubna 1945 do Velichovek dokonce přijel na poradu říšský protektor Karl Herrmann Frank. [149]
Vily i Masarykův dům se proměnily v ubytovny pro německé důstojníky.
Dne 8. května 1945 do Velichovek dorazila americká armáda, konkrétně část 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona.[140] Dnes to připomíná pamětní kámen v parku.
Období druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
Na počátku druhé světové války byl provoz lázní omezován. Kromě pacientů zde ubytovány i německé děti. V březnu 1942 přestaly lázně sloužit svému účelu a z Prosečnice u řeky Sázavy na Benešovsku se sem přesunula plicní léčebna.[146]
Léčebna byla zrušena k 28. březnu 1945 a všechny budovy byly urychleně připravovány pro potřeby generálního štábu generála Ferdinanda Schörnera, velitele armády Střed (Mitte), který se rozhodl sem umístit svůj hlavní štáb. Zaměstnanci léčebny byli propuštěni, vážně nemocní pacienti byli přemístěni do jiných léčeben a méně nemocní posláni domů.[141]
Se štábem, jehož krycí jméno znělo Florian, přijelo do Velichovek tisíc německých vojáků. Byla zabrána škola, hotel, bývalý hostinec a v mnohých rodinných domcích museli majitelé uvolnit byt pro německé vojáky. Maršál Schörner se ubytoval ve vile po řediteli sanatoria, kde byla zřízena sauna a protiletecký kryt.
Obsazení jednotlivých lázeňských budov:
- Morava – generálové a vyšší němečtí důstojníci
- Slovenka – nižší důstojníci
- Čechie – kancelářské síly a německé ženy
- Domov –příslušníci zbraní SS
- Staré lázně – příslušníci zbraní SS
- Masarykův dům – kanceláře štábu náčelníka gen. por. von Natzmer
- Zimní lázně – spojovací ústředna
Areál byl hermeticky uzavřen, střežen polním četnictvem a příslušníky SS. V okolí kopána kulometná hnízda, zákopy, prováděna příprava ke kruhové obraně. Ve školní zahradě byl zakopán lehký tank. Pod zalesněnou strání, severně od lázní, bylo vybudováno polní letiště. Maršál Schörner měl k dispozici osobní letadlo typu Čáp (Storch).
Dne 26. dubna 1945 zde byl na poradě tehdejší říšský protektor v Čechách a na Moravě K. H. Frank. Údajně ho měl doprovázet i Konrad Henlein. Dne 29. dubna téhož roku přespal v místním hotelu německými vojáky přísně střežený sovětský generál Vlasov. Ve Velichovkách byl i 4. a 5. května.
Dne 5. května po vypuknutí povstání odjel z Velichovek německý oddíl k potlačení povstání ve Dvoře Králové. Vrátil se druhého dne v ranních hodinách a přivezl několik raněných a jednoho mrtvého, který byl pochován v rohu školní zahrady. Přivezeni byli také čtyři členové revolučního národního výboru, kteří tu byli věznění až do 8. května. Potlačení povstání ve Dvoře Králové nad Labem nakonec stálo 17 českých životů.
Dne 6. května 1945 německá delegace, vedená generálem Alfredem Jodlem, v hlavním stanu generála Einsenhowera podepsala předběžnou kapitulaci. O tomto výsledku byl vyrozuměn Ferdinand Schörner, v té době už polní maršál, který tuto kapitulaci odmítl. Německý štáb umístěný ve Flensburgu, žádal západní spojence o pomoc k vyslání svého kurýra do Velichovek.[141]
Dne 7. května 1945 z Flensburgu odlétlo anglické letadlo, na jehož palubě byl jako kurýr německý plukovník generálního štábu Wilhelm Meyer-Detring. Letadlo přistálo v Plzni a dne 8. května 1945 v dopoledních hodinách dorazila kolona amerických bojových vozidel s německým kurýrem do Velichovek. V budově Masarykova domu proběhlo jednání s polním maršálem Ferdinandem Schörnerem, generálem Natzmerem, pplk. Prattnem, mjr. Dowdenem, tlumočníkem kpt. Weberem a plk. Meyerem-Detringem. Po jednání Schörner opustil Velichovky a zároveň odjeli Američané. Na památku tohoto jednání je každý rok dne 8. května pořádána vzpomínková jízda historických vozidel z dob 2. světové války pod názvem „Mise Velichovky“ po trase Plzeň-Praha-Velichovky. V roce 1997 byl v lázeňském parku na upomínku vybudován i památník.[141]
Dne 8. května v dopoledních hodinách přijel do Velichovek ozbrojený konvoj 23. průzkumné squadrony, která byla součástí 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona. Konvoj pod velením pplk. Roberta H. Pratta přivezl kurýra Dönitzova štábu plk. Majera Detringena k doručení kapitulace německé armády. Schörner před jejich příjezdem odlétl a jednání proběhla s jeho zástupcem. Krátce na to německý štáb, v posledních hodinách, opustil Velichovky. Vzápětí odjel i konvoj americké armády.
Sovětská armáda ještě 9. května ve večerních hodinách sváděla úporný boj na přístupech k Náchodu z Polska. Jaroměře dosáhla 10. května v 07:10 a teprve potom pokračovala v dalším postupu na západ. Velichovky byly oficiálně osvobozeny až 11. května 1945.[146]
Období po druhé světové válce: státní lázně[editovat | editovat zdroj]
Léčba byla obnovena dne 15. července 1945, tehdy však zatím jen v polovině provozních místností. Tato první poválečná sezóna skončila 31. října 1945. Provoz všech místností byl obnoven od 1. května 1946. To už v lázních pracovalo na 80 zaměstnanců.[141]
V roce 1947 byly postupně zbourány budovy Starých lázní, postavené v roce 1897. V provozu byly do zprovoznění Masarykova domu (do roku 1926), následně byly využívány byty pro zaměstnance lázní. V říjnu 1947 byla zahájeno rozšíření Společenského domu. V přízemní přístavbě byla rozšířena kuchyň a jídelna, v nově vybudovaném patře byly vybudovány kanceláře. Díky tomu, že se pracovalo i přes zimu byly již v červenci 1948 práce dokončeny. Počet zaměstnanců se zvýšil na 118 a počet léčených pacientů stoupl na 3 898 osob.[141]
V dalších letech se prodlužovala délka léčebné sezóny až bylo v roce 1954 dosaženo celoročního provozu. Pouze zpravidla od poloviny ledna do poloviny prosince byla provozní pauza, v rámci níž byla prováděna oprava provozních částí i jednotlivých budov.[141]
Dne 1. ledna 1957 byly lázně převzaty státem a zařazeny mezi Československé státní lázně a zřídla s pobočkami Lázních Bělohrad, Bohdaneč a Běloves s ředitelstvím ve Velichovkách. Po deseti letech bylo v roce 1967 místní ředitelství zrušeno a všechny pobočky přešly pod ředitelství v Poděbradech.[141]
V letech 1960–1962 byly tzv. Zimní lázně zvýšeny o jedno poschodí, díky čemuž došlo k rozšíření lůžkové kapacity. Tu ale stále snižoval fakt, že mnoho místností v některých budovách nadále sloužilo jako byty pro zaměstnance. Až v 80. letech 20. století bylo vybudováno pět bytových jednotek a později i budovy s devíti byty, díky čemuž byly postupně pokoje v původních budovách uvolněny pro potřeby lázeňských hostů.[141] V 80. letech 20. století byla provedena generální oprava levé poloviny Masarykova domu. Druhá polovina hlavní léčebné budovy byla zrekonstruována o několik let později.[141]
Situace po roce 1989: noví provozovatelé[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. května 1992 byla založena nová akciová společnost Lázně Velichovky. Před rokem 2005 byla opraveny nákladem 90 mil. Kč lázeňské vily Domov, Zátiší, Slovenka, Morava a Čechie. Do konce roku 2006 bylo v plánu opravit Masarykův dům (za asi 200 milionů Kč).[142]
Stejná společnost lázně provozovala až do roku 2013, kdyby byly lázně podruhé ve své historii uzavřeny. Lázeňský provoz byl ukončen kvůli zadlužení v létě 2013.[150] V roce 2014 koupila opuštěný areál lázní společnost KARSIT HOLDING s.r.o., která se pustila do rekonstrukce s cílem zachovat prvorepublikového ducha areálu. Původně se plánovalo zde vytvořit zejména domov pro seniory, ale nakonec došlo k obnově lázní. První pacienti byli přivítáni dne 4. dubna 2015. V té době byli v provozu jen nově zrekonstruovaný Masarykův dům a vila Domov.[151] Do konce roku lázně poskytly péči necelým 1 900 klientům.[141] Lázně používají název Velichovky 1897[151], společnost provozující lázně se nazývá Lázně 1897, s.r.o., založená roku 2014.[152][153]
Další info viz: https://www.lecebnelazne.cz/profiles/42-lazne-1897-s-r-o
Návštěvy prezidentů[editovat | editovat zdroj]
Lázně Velichovky navštívili tři českoslovenští prezidenti. Nejprve to byl dne 10. července 1926 Tomáš G. Masaryk, po němž byla pojmenována i krátce před tím dokončená hlavní lázeňská budova jako Masarykův dům. Dne 21. června 1970 do Velichovek dorazil i prezident Ludvík Svoboda a dne 10. února 1971 tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, pozdější prezident ČSSR. Všichni tři v lázních přespali jednu noc.[146]
Seznam významných osobností kraje[editovat | editovat zdroj]
Mezi Labem a Orlicí
Jan Vavřina[editovat | editovat zdroj]
Jan Vavřina (1848 Hradec Králové – 20. října 1881 Nový Bydžov) byl český malíř a pedagog.[154][155]
Jan Vavřina učil v Novém Bydžově. Byl v rámci malířské profese byl portrétistou a malířem oltářních obrazů.[156]
Byl synovcem Jana Ludvíka Klemense.[156]
--
https://kam.hradcekralove.cz/objekt/143-pomnik-mistra-jana-husa-i
https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/kamenni_svedkove20090314.html
Jan Josef ze Šternberka[editovat | editovat zdroj]
stavitel kaple ve Smiřicích
https://gw.geneanet.org/fcicogna?lang=en&n=ze+sternberka&oc=0&p=jan+josef
Seznam muzeí v Královéhradeckém kraji[editovat | editovat zdroj]
Krátkodobé výstavy muzea (do 1980)[editovat | editovat zdroj]
1896[editovat | editovat zdroj]
- Výstava krajkářského průmyslu (1. až 10. srpna), v reálce
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava krajkářského průmyslu | 1. až 10. srpna | MPM | reálka |
1898[editovat | editovat zdroj]
- Soubor prací Alfonse Muchy (26. února až 6. března), v obchodní akademii (Výstava prací z muzejního kurzu)
1900[editovat | editovat zdroj]
- Výstava prací z muzejních kurzů
1902[editovat | editovat zdroj]
- Souborná výstava S. V. U. Mánes (31. března až 21. dubna)
- Výstava učňovských prací
- Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži (27. dubna), umístění: obchodní akademie
- Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže (výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí (25. prosince 1902 až 6. ledna 1903), umístění: slavnostní síň obchodní akademie, návštěvnost: 2 638 osob
- Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži (23. února), přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty; umístění: čítárna, návštěvnost: 837 osob
- Výstava prací z muzejních kurzů (6. července), návštěvnost: 1 102 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Souborná výstava S. V. U. Mánes | 31. března až 21. dubna | MPM | |||
Výstava učňovských prací | MPM | ||||
Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži | 27. dubna | MPM | obchodní akademie | ||
Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže | 25. prosince 1902 až 6. ledna 1903 | MPM | slavnostní síň obchodní akademie | 2 638 osob | výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí; přednáška L. Haněla ""O umělecké výchově vůbec" |
Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži | 23. února | MPM | čítárna | 837 osob | přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty |
Výstava prací z muzejních kurzů | 6. července | MPM | 1 102 osob |
1903[editovat | editovat zdroj]
- Reprodukce uměleckých děl 19. století (3 týdny), spolupráce: c. k. ministerstvo kultu a vyučování, cyklus přednášek; návštěvnost: 2 234 osob
- Výroční výstava prací z muzejních kurzů (2 dny); práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského; umístění: muzejní čítárna, návštěvnost: 511 osob
- Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích
- Výšivky a krajky (8 dní), autorka M. Klumparová, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 1 388 osob
- Umělecký průmysl 19. století (16. prosince 1903 až 6. ledna 1904), spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 2 353 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Reprodukce uměleckých děl 19. století | 3 týdny | MPM, spolupráce: c. k. ministerstvo vyučování a kultu | 2 234 osob | doprovodný cyklus přednášek | |
Výroční výstava prací z muzejních kurzů | 2 dny | MPM | čítárna muzea | 511 osob | práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského |
Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích | MPM | krajinská výstava Hořice | |||
Výšivky a krajky | 27. září až 4. října | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 1388 osob | autorka M. Klumparová; vydán katalog | |
Umělecký průmysl 19. století | 16. prosince 1903 až 6. ledna 1904 | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 2 353 osob |
1904[editovat | editovat zdroj]
- Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra (20. až 22. února), tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku; prodejní výstava; umístění: čítárna průmyslového muzea, návštěvnost: 641 osob
- Výroční výstava prací z muzejních kurzů (11. července), návštěvnost: 898 osob
- Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (4. září), měšťanská škola Žamberk, návštěvnost: 812 osob
- Výstava obrazů Karla Langra (11. září), 27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem; návštěvnost: 316 osob
- Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (25. září, opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září), návštěvnost: 583 osob
- Obrazy a plastiky českých umělců (30. září až 13. listopadu); autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava; návštěvnost: 2 949 osob
- Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu (8 dní), návštěvnost: 867 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra | 20. až 22. února | MPM | čítárna průmyslového muzea | 641 osob | prodejní výstava; tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku |
Výroční výstava prací z muzejních kurzů | 11. července | MPM | 898 osob | ||
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek | 4. září | MPM | měšťanská škola Žamberk | 812 osob | |
Výstava obrazů Karla Langra | 11. září | MPM | 316 osob | 27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem | |
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek | 25. září | MPM | 583 osob | opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září | |
Obrazy a plastiky českých umělců | 30. září až 13. listopadu | MPM | 2 949 osob | autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava | |
Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu | 8 dní | MPM | 867 osob |
1905[editovat | editovat zdroj]
- Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni (5. dubna)
- Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky (11 dní), spolupráce: Technologické muzeum v Praze, odborná přednáška, návštěvnost: 1 090 osob
- Vývoj grafiky (11. až 16. května), výstavka grafických prací, grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění; návštěvnost: 501 osob
- Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905 (3 dny, 4. až 6. listopadu), umístění: čítárna průmyslového muzea; návštěvnost: 958 osob
- Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu (18. až 31. prosince); drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte; návštěvnost: 1 854 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni | 5. dubna | MPM | |||
Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky | 11 dní | MPM, spolupráce: Technologické muzeum v Praze | 1 090 osob | odborná přednáška | |
Vývoj grafiky | 11. až 16. května | MPM | 501 osob | grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění | |
Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905 | 4. až 6. listopadu | MPM | čítárna průmyslového muzea | 958 osob | |
Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu | 18. až 31. prosince | MPM | 1 854 osob | drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte |
1906[editovat | editovat zdroj]
- Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA (14. až 18. ledna), putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva; návštěvnost: 1 172 osob
- Chorvatské lidové umění (24. a 25. února), výšivky od 17. století, kroje a lidové výrobky; prodejní výstava (sbírka zakoupena pro muzeum), návštěvnost: 430 osob
- Výroční výstavka prací z muzejních kursů (15. a 16. července), návštěvnost: 1 038 osob
- Reprodukce Rembrandtových obrazů (6. až 14. října)
- Výstava silhouet (25. listopadu až 2. prosince), 500 děl od 38 soukromých vlastníků; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 894 osob
- Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu (16. až 31. prosince), umístění: čítárna muzea; vstup volný, návštěvnost: 948 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA | 14. až 18. ledna | MPM | 1 172 osob | putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva | |
Chorvatské lidové umění | 24. a 25. února | MPM | 430 osob | výšivky od 17. století, kroje a jiné lidové výrobky; prodejní výstava | |
Výroční výstavka prací z muzejních kursů | 15. a 16. července | MPM | 1 038 osob | práce z muzejního kurzu malířského a cizelérského | |
Reprodukce Rembrandtových obrazů | 6. až 14. října | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 1 386 osob | ||
Výstava silhouet (siluet) | 25. listopadu až 2. prosince | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 894 osob | 500 děl od 38 soukromých vlastníků | |
Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu | 16. až 31. prosince | MPM | čítárna muzea | 948 osob | vstup volný |
1907[editovat | editovat zdroj]
- Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy (20. ledna až 10. února)
- Výroční výstava prací z muzejních kursů
- Barevné lepty Vojtěcha Preissiga (společně se spolkem Dobroslav, 11. až 25. srpna)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy | 20. ledna až 10. února | MPM | obchodní akademie | 2 411 osob | kresby, plastiky, práce kovové, výšivky a jiné textilie |
Výroční výstava prací z muzejních kursů | 29. a 30. června | MPM | 403 osob | z muzejního kurzu cizelerského a typografického | |
Barevné lepty Vojtěcha Preissiga | 11. až 25. srpna | MPM, společně se spolkem Dobroslav | 384 osob |
1908[editovat | editovat zdroj]
- Krajky a krajkové předměty
- Práce z muzejních kursů (krajky, intarzované dřevo, cizelérské práce)
- Eliška Mikanová-Urbanová
- Hořické hračky
- Archeologická výstava nových nálezů
- Knižní vazby (všechny výše zmíněné výstavky ve výkladu bývalé tržnice na Malém náměstí)
- II. výstava učňovských prací (v reálce)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Krajky a krajkové předměty | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Práce z muzejních kursů | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | intarzované dřevo, kovové předměty, krajky, kolekce krajkových předmětů zaslaných na uměleckoprůmyslovou výstavu do Petrohradu | ||
Eliška Mikanová-Urbanová | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | malby, kresby, grafiky, výšivky, dřevěné a kovové předměty vyrobené dle jejích návrhů | ||
Hořické hračky | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | + dřevěné hračky podle návrhu Elly Mikanové | ||
Archeologická výstava nových nálezů | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Knižní vazby | MPM | čítárna | |||
II. výstava učňovských prací | 5. až 12. července | MPM | reálka | 1 360 osob | 27 řemeslných oborů; přednášky; v rámci výstavy soutěž o nejlepší dílo |
1909[editovat | editovat zdroj]
- Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety (18. dubna až 2. května)
- Jan Honsa, obrazy (2. května až 10. června) společně s Dobroslavem
- Práce z muzejních kursů (12. a 13. června)
- Václav Jícha, akvarely (27. června až 4. července)
- Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně (svazová) (17. až 25. července)
- Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin (26. července až 15. srpna)
- Ella Mikanová-Urbanová (28. září až 3. října)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety | 18. dubna až 2. května | MPM | 1 175 osob | prodejní výstava | |
Jan Honsa, obrazy | 2. května až 10. června | MPM, spolupráce: spolek Dobroslav | 660 osob | prodejní výstava | |
Práce z muzejních kursů (Výstavka prací z kurzů muzejních) | 12. a 13. června | MPM | 368 osob | práce z kurzu truhlářského, lakýrnického a knihařského | |
Václav Jícha, akvarely | 27. června až 4. července | MPM | 887 osob | prodejní výstava | |
Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně | 17. až 25. července | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 514 osob | svazová výstava | |
Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin | 26. července až 15. srpna | MPM | 890 osob | ||
Ella Mikanová-Urbanová (Výstava obrazů a předmětů uměleckoprůmyslových Elly Mikanové-Urbanové a výstavka prací kurzů muzejních) | 28. září až 3. října | MPM | čítárna | 1 113 osob | práce z kurzu malířského, cizelérského a lakýrnického |
Výstava keramiky "Graniton" | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Výstava starých perníkářských forem hradeckých | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí |
1910[editovat | editovat zdroj]
- Práce z muzejních kursů (6. února)
- Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy (10. ledna až 28. února)
- Josef Šíma, akvarely (27. a 28. března)
- Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea (1. až 8. května)
- Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů (28. a 29. června)
- Miloš Jiránek, obrazy a grafika (22. června až 3. července)
- Umělecká keramika "Graniton" (2 měsíce)
- Eliška Mikanová-Urbanová (9. až 11. července)
- Knižní vazby
- Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky (21. srpna až 11. září)
- Jan Dědina (25. září až 16. října)
- Modlitební kniha Maxmiliána I. (13. až 20. listopadu)
- Lidové hračky české, ruské a slovácké (14. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Práce z muzejních kursů | 6. února | MPM | 520 osob | z kurzu pro malíře pokojů | |
Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy | 10. ledna až 28. února | historické muzeum | |||
Josef Šíma, akvarely | 27. a 28. března | MPM | čítárna muzea | 242 osob | akvarely krajiny Hradecka a Jaroměřska; prodejní výstava |
Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea | 1. až 8. května | MPM | 1204 osob | z kurzů pro kreslení a malování | |
Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů | 28. a 29. června | MPM | čítárna muzea | dekorační předměty, jemné kování a šperky | |
Miloš Jiránek, obrazy a grafika | 22. června až 3. července | MPM | čítárna muzea | 947 osob | oleje, pastely, akvarely a grafika; prodejní výstava (vydán katalog); |
Umělecká keramika "Graniton" | doba trvání: 2 měsíce | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | ||
Eliška Mikanová-Urbanová, kresby + výstava prací kurzu malířského, kreslířského a knihařského | 9. až 11. července | MPM | 506 osob | výšivky a krajky, kresby, knižní vazby | |
Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky | 21. srpna až 11. září | MPM | |||
Jan Dědina | 25. září až 16. října | MPM | |||
Modlitební kniha Maxmiliána I. | 13. až 20. listopadu | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | čítárna muzea | 457 osob | putovní výstava |
Lidové hračky české, ruské a slovácké | 14. prosince | MPM | hračky lidové a hračky podle návrhů E. Mikanové, M. Podhajské, J. Kysely, F. Barviga, E. Brunnera + doprovodná přednáška |
1911[editovat | editovat zdroj]
- Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici (29. a 30. ledna)
- František Fabiánek – plastiky (2. až 12. února), v divadle
- Richard a Bohouš Lauda, obrazy a plastiky (3. až 19. března)
- České umělecké řemeslo (9. až 18. dubna), v divadle
- Koželužské výrobky
- Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové (29. června až 2. července)
- Knižní vazby z muzejního kursu (29. července)
- Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové (29. září až 5. listopadu)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici | 29. a 30. ledna | MPM | téměř 2000 osob | ||
František Fabiánek – plastiky | 2. až 11. února | MPM | foyer Klicperova divadla | 558 osob | část výstavy prodejní |
Richard Lauda, obrazy a Bohouš Lauda, plastiky | 3. až 19. března | MPM | čítárna muzea | 1 025 osob | vstup volný |
České umělecké řemeslo (výstavka předmětů českého uměleckého moderního průmyslu) | 9. až 18. dubna | MPM | foyer Klicperova divadla | díla uměleckého sdružení ARTĚL, keramika "Graniton", firma Rydl a Thon, keramické družstvo v Bechyni atd. | |
Koželužské výrobky | MPM | odborná literatura koželužského průmyslu, koželužské výrobky a pomůcky | |||
Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové | 29. června až 2. července | MPM | čítárna muzea | volný vstup;
výstava prací kreslířského a malířského kurzu, ruční práce Elly Mikanové-Urbanové, výstava výkresů, ručních prací a uměleckých reprodukcí žákyň kurzů | |
Knižní vazby z muzejního kursu | 29. července až 10. srpna | MPM | |||
Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové | 29. září (října) až 5. listopadu | MPM | aula obchodní akademie | 422 osob | návrhy zahradních měst v Anglii, Německu a Holandsku |
1913 (nově otevřen výstavní sál v tehdy nové historické budově muzea)[editovat | editovat zdroj]
- M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky (7. až 23. září)
- A. Hudeček – J. Mařatka, obrazy a plastiky (23. října až 15. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky | 7. až 23. září | MPM | prodejní výstava | ||
A. Hudeček – J. Mařatka,, obrazy a plastiky | 23. října až 15. prosince | MPM | výstavní sál muzea | 1 920 osob | vstup 50 haléřů |
1914[editovat | editovat zdroj]
- II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové (19. února/21. února až 9. března)
- Václav Jansa, obrazy (15. března až 5. dubna)
- Návrhy maleb pokojových 1800–1860 (26. dubna. až 10. května)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové | 19. února/21. února až 9. března | MPM | výstavní sál muzea | 578 osob | vstup volný; expozice německého Muzea pro umění v obchodu a průmyslu města Hagenu ve Vestfálsku a vzorné ukázky českých grafických závodů |
Posmrtná výstava Václava Jansy (obrazy) | 15. března až 5. dubna | MPM | výstatní sál muzea | 1 416 osob | vstupné 40 haléřů; prodejní výstava |
Návrhy maleb pokojových 1800–1860 | 26. dubna až 10. května | MPM, spolupráce: Umělecko-průmyslové muzeum, Obchodní a živnostenské komory v Praze | 503 osob | vstup volný; doprovodná přednáška |
1915[editovat | editovat zdroj]
- Současné české malířství (10. října až 30. listopadu)
- Grafické a knihařské práce (8. až 31. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava českých výtvarníků (Současné české malířství) | 10. října až 30. listopadu | MPM | 1 112 osob | prodejní výstava
| |
Grafické a knihařské práce | 8. až 31. prosince | MPM | 518 osob | práce pražského Technologického průmyslového muzea |
1916[editovat | editovat zdroj]
- Lidové umění Moravy a Slovenska (20. až 27. dubna)
- E. Mikanová a její malířská škola (4. až 14. června)
- Ruční a výtvarné práce žáků (2. až 4. července)
- Textil ve sbírkách muzea (5. až 30. listopadu)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Lidové umění Moravy a Slovenska | 20. až 27. dubna | MPM | 2 457 platících osob | předměty ze sbírek Ž. Huskové a K. Fuchslové z Uherského Hradiště | |
E. Mikanová a její malířská škola | 4. až 14. června | MPM | 861 osob | výtěžek ze vstupného věnován do fondu pro válečné vdovy a sirotky | |
Ruční práce Vyšší školy pro ženská povolání hospodářská a dívčího lycea v Hradci Králové | 2. až 4. července | MPM | 437 osob | ||
Textil ve sbírkách muzea | 5. až 30. listopadu | MPM | 1 686 osob | přes 1 500 sbírkových předmětů (např. výšivek, krojů, krajek) |
1917[editovat | editovat zdroj]
- Obrazy českých umělců (25. dubna až 7. května)
- Družstvo pro svéráz krojový a bytový (12. až 21. května)
- Umělecký průmysl současnosti (12. až 19. srpna)
- Mykologická výstava (7. října)
- Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (7. října až 4. listopadu)
- Julius Jelínek, obrazy a sklo (20. listopadu až 3. prosince)
- Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (16. až 31. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Obrazy českých umělců | 25. dubna až 7. května | MPM | 960 osob | ||
Družstvo pro svéráz krojový a bytový | 12. až 21. května | MPM | 488 osob | vstupné 30 halířů;
výstava lidového umění, výšivek, krajek a výrobků uměleckého průmyslu | |
Umělecký průmysl současnosti | 12. až 19. srpna | MPM | 728 osob | obrazy, dřevořezby a keramika | |
Mykologická výstava (velká výstava hub jedlých i nejedlých) | 7. října | MPM, spolupráce: František Smotlacha | vstupné 20 halířů;
doprovodná přednáška | ||
Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (výstava vlastních sbírek předmětů kovových spojená s výstavou odlitků rekvírovaných zvonů) | 7. října až 4. listopadu | MPM | 214 osob + hromadné návštěvy | vstupné 30 halířů, | |
Julius Jelínek, obrazy a sklo | 20. listopadu až 3. prosince | MPM | 472 osob | vstupné 20 halířů; prodejní výstava;
akvarely, perokresby, olejomalby, sklo; | |
Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (Vánoční výstavka a trh krajek, slovácké výšivky) | 16./17. až 31. prosince | MPM | čítárna muzea | 812 osob | vstupné 20 halířů (ve prospěch chudých krajkářek); prodejní výstava
autoři děl: V. Beneš, J. Blažíček, O. Bubeníček, K. Fiala, F. Horký, F. Jakub, C. Jelínek, K. Langer, F. Naske, O. Nejedlý, J. Ulmann, J. Vabřina |
1918[editovat | editovat zdroj]
- Alois Kalvoda, obrazy (3. až 24. září)
- Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba (6. až 10. října)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Alois Kalvoda, obrazy | 3. až 24. září | MPM | 816 osob | prodejní výstava, vstupné 1 K | |
Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba | 6. až 10. října | MPM | 374 osob | vstupné 1 K |
1919[editovat | editovat zdroj]
- Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava (3. až 25. června)
- Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty (3. až 28. února)
- Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii (ve spolupráci s památníkem odboje; 1. až 14. října)
- České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú. (18. října až 31. listopadu)
- František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy (9. prosince 1919 až 6. ledna 1920)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty | 3. až 28. února (3. až 30. září)[157] | MPM | 584 osob | vstupné 1 K | |
Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava | 3. až 25. června | MPM | 364 osob | umělci: V. Kresinger, P. F. Malý, J. Procházka, J. Rector, J. Šimůnek, K. Štika, J. Váchal, K. Vavřina, arch. V. Vavřina | |
Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii | 1. až 14. října (3. až 15. října)[157] | MPM, spolupráce: památník odboje | 986 osob | vstupné 1 K
umělci: Fr. Kupka, K. Cipra, J. Šejnoha, H. Němeček, J. Dálný + foto bojišť a Němci zpustošených uměleckých památek | |
České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú. | 18. října až 31. listopadu | MPM | 1 072 osob | prodejní výstava; vstupné 1 K
umělci: J. Bárta, Knüpfer, Schwaiger, Fr. Lolek, Bubeníček, Kašpar, Honsa, Harlas, Bašek, Štáfl, Ullman, Kaván, Braunerová, Švabinský, Malec, Mánes, Marold, Mařák, Aleš, Jaroš, Kejmar, Schwaiger, Martinka, Hujer, Böttinger, Navrátil, Jakší, Neumann, Kašpar, Strof, Wagner, Jansa, Věšín, Úprka, Satra, Porš, Škramlík, Piepenhagen, Bém, Špilar, Lhota, Kalvodová | |
František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy + mramorové plastiky provedené na sochařském oddělení průmyslové školy v Hořicích | 9. prosince 1919 až 6. ledna 1920 | MPM | 612 osob | prodejní výstava; vstupné 1 K |
20. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1920 | Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně | 8. až 14. ledna | MPM | |||
1920 | Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy | 20. ledna až 10. února | MPM | prodejní výstava; vstupné 1 K | ||
1920 | Naše dílo | 15. února až 12. března | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová | 21. března až 15. dubna | MPM | prodejní výstava; vstupné 1 K; autoři: Liboslav Šimon, Rudolf Škrábal, Emča Škodová, Josef Škoda | ||
1920 | Bohumil Kubišta, posmrtná výstava | 1. až 18. května | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Bohumil Lízner, obrazy | 1. až 30. července | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Východočeská vzorková výstava | 1. až 30. července | MPM | |||
1920 | Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (Legionářská výstava snímků, obrázků z bojů 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého Na Rusi | 24. října až 10. listopadu | MPM | vstupné 3 K | ||
1920 | Jindřich Vlček, akvarely | 15. listopadu až 14. prosince | MPM | Jindřich Vlček, malíř legionář; spolupráce Památník Odboje | ||
1921 | Kruh výtvarných umělkyň Praha | 13. až 31. března | MPM | 699 osob | vstupné 1 K; umělci: J. Burghauserová, Z. Burghauserová, M. Dokoupilová, V. Dysmanová, M. Fialová, M. Fischerová-Kvěchová, O. Fridrichová-Steinzová, V. Hachla-Myslivečková, O. Hlavínová, M. Chodounská, L. Jenšovská, M. Kálalová, M. Kredbová, J. Křížková, A. Lukášová, J. Michálková, A. Mokrá, M. Moravcová, A. Sequencová, Z. Severová, Z. Starchová, H. Šrámková, B. Vohánková, J. Winterová-Mezerová, M. Podhajská, A. Macková | |
1921 | Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů | 26. června až 17. července | MPM | 1 552 osob | ||
1921 | Společnost architektů | 23. července až 7. srpna | MPM | 450 osob | ||
1921 | Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové | 21. srpna až 2. října | MPM | 2 500 osob | zápůjčka 188 obrazů a plastik (díla od 19. stol. po současnost) od 31 sběratelů | |
1921 | Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci | 23. října až 6. listopadu | MPM | 600 osob | umělci: O. Matoušek, M. Smolka, V. Nikodém, J. Vlček, J. Malý, J. Pištělka aj. | |
1921 | Vánoční tržnice | 8. až 12. prosince | MPM | |||
1922 | České sklo | 15. až 29. ledna | MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností | přes 12 000 osob | ||
1922 | Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové | 5. až 19. února | MPM | |||
1922 | Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby | 26. února až 25. března | MPM | vstupné 2 K, prodejní výstava | ||
1922 | Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu | 2. až 14. dubna | MPM | prodejní výstava | ||
1922 | Práce kuchařské a číšnické školy | 15. až 18. dubna | MPM | 4 500 osob | ||
1922 | Koberce a umělecký průmysl "SUP" | 14. až 31. května | MPM | dále vystaveny práce Mil. Dokoupilové a obrazy Adolfa Doležala (Kukleny) | ||
1922 | Osvětová a mravní výchova ve vojsku | 4. až 6. června | MPM, spolupráce Odbočka Svazu čsl. důstojníků v HK) u příležitosti odhalení pomníku Svobody v Jiráskových sadech | |||
1922 | S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky | 15. června až 19. července | MPM | 600 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1922 | Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu | 27. srpna až 10. září | MPM, spolupráce: ústřední výstavní výbor v Hořicích | |||
1922 | Augustin Mervant, obrazy z Valašska | 3. až 24. září | MPM | 1 300 osob | prodejní výstava | |
1922 | O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy | 28. září až 20. října | MPM, spolupráce: Družstvo pro stavbu Sokolovny | 1 800 osob | ||
1922 | Poštovní známky | 28. října až 2. listopadu | MPM | |||
1922 | J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol | MPM | ||||
1922 | Václav Radimský, Polabské nálady | 8. až 31. prosince | MPM | 1 000 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | Dálný Východ v obrazech Václava Fialy | 4. až 25. února | MPM | 686 osob | prodejní výstava; obrazy z Japonska, ostrovů Tichého oceánu, Dálného východu | |
1923 | Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční | 25. března až 8. dubna | MPM | přes 500 osob | umělci: Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (Francie, Anglie, Itálie, Německo) | |
1923 | Stavební živnosti a průmysl | 22. dubna až 6. května | MPM | všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou | z akce obraz Ad. Doležala s pohledem na výstaviště a muzeum, věnován Fr. Ulrichovi, ten poté věnoval obraz muzeu | |
1923 | Jean d'Ylen, francouzský plakát | 20. května až 10. června | MPM | plakáty i dalších umělců ze sbírky závodu J. Zieglosera v Praze; dále soutěžní návrhy plakátů výstavy stavebních živností a průmyslu | ||
1923 | Práce slepců | 4. až 18. června | MPM | 400 osob | ||
1923 | O. Sedloň, obrazy | 8. až 29. července | MPM | 800 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | Výstava prací učňů (Komorní výstava učňovských prací) | 12. až 19. července | MPM, spolupráce Ústav pro zvelebování živností v HK | prodejní výstava | ||
1923 | Výstava módy 1923 | 1. až 10. září | MPM | místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy | ||
1923 | A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika | 23. září až 7. října | MPM | 800 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy | 14. října až 4. listopadu | MPM | přes 1 200 osob | vstupné 3 K, prodejní výstava | |
1923 | Brněnští výtvarníci | 11. listopadu až 2. prosince | MPM | 698 osob | vstupné 2 K, akademičtí malíři: J. Antoš, L. Dvořáček, F. Koudelka, S. de Pian, sochař R. Březa, architekt B. Fuchs; prodejní výstava | |
1924 | František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka | 3. až 24. února | MPM | přes 1 200 osob | prodejní výstava | |
1924 | 100 let od narození Bedřicha Smetany | 2. až 15. března | MPM | |||
1924 | Max Švabinský, obrazy a grafika | 23. března až 23. dubna | MPM | přes 3 000 osob | zápůjčky děl od soukromníků; částečně prodejní výstava | |
1924 | 2. souborná výstava Augustina Mervarta | 1. až 25. května | MPM | přes 2 000 osob | vstupné 2,50 K, prodejní výstava | |
1924 | Technická práce v severovýchodních Čechách | 7. až 15. června | MPM | k IV. sjezdu SIA | ||
1924 | Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger) | 1. až 22. června | MPM | prodejní výstava | ||
1924 | Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů | 29. června až 28. července | MPM | přes 1 200 osob | prodejní výstava | |
1924 | Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze | 29. června až 28. července | MPM | čítárna muzea | k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty | |
1924 | Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska | 5. až 28. října | MPM | |||
1924 | Výstava výtvarného odboru Umělecké besedy, Praha | 16. listopadu až 9. prosince | MPM | vstupné 3 K, umělci: E. Frynta, M. Holý, M. Kopřiva, P. Kotík, A. Moravec, G. Musatov, V. Rabas, V. Rada, V. Sedláček, L. Sutnar, B. Ulrych, V. Živec, L. Málková-Ondrušová, B. Mudroch; prodejní výstava | ||
1924 | Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra | 8. prosince 1924 až 7. ledna 1925 | MPM | přes 3 000 platících | vystavuje Výtvarný odbor S.U.B.v Bratislavě, S.U.P. v Bratislavě, ""Detva"" (ústav pro lidové umění v Bratislavě), dále vystavují: J. Alexy, J. Augusta, M. Galanda, J. Jareš, G. Mallý, A. Petříček, Š. Polkoráb, L. Rambouská, J. Votruba, I. Žabota, A. Balán, J. Grossmann, J. Chorvát, J. Jareš, A. Pinkas, V. Šebor, K. Šilinger, B. Weinwurm, Č. Vořech; prodejní výstava | |
1925 | Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa | 18. ledna až 8. února | MPM | 1 200 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1925 | Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy | 15. února až 8. března | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných | 15. března až 5. dubna | MPM | vystavující umělci: J. Šejnost, J. Obrovský, V. Hlava, F. Jakub, J. Procházka, J. Loukota, F. Líbal, J. Pašek, J. Novák, F. Holan, F. Jelínek, R. Puchold, A. Frolka, O. Cihelka, K. Suchlík, J. T. Blažek, C. Jelínek, F. Hofman, J. Bubeníček, J. Svoboda, Č. Choděra, F. Vavřina, F. X. Diblík, A. Boudová, J. Fiala, O. Homoláč, E. Schovánek, Z. S. Špringerová, F. Naske, V. Hlava, V. Röhling, B. Jaroněk; prodejní výstava | ||
1925 | Výstava učebních pomůcek pro školy | 12. až 26. dubna | MPM, spolupráce: Župní pedagogické muzeum v Hradci Králové | vstupné 3 Kč | ||
1925 | Zdravotnická výstava | 31. května až 12. června | MPM, spolupráce: Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy | ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích | ||
1925 | F. X. Procházka, obrazy a studie zvířat | 13. až 28. září | MPM | 1 400 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1925 | Výstava průmyslové propagandy | 4. až 18. října | MPM, spolupráce: Ústav k podpoře průmyslu obchodní a živnostenské komory v Praze | vstupné 1 Kč | ||
1925 | Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika | 25. října až 8. listopadu | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | Výstavka Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce v Praze | 10. až 15. listopadu | MPM | čítárna muzea | vstup volný | |
1925 | Adolf Doležal, obrazy a kresby | 15. listopadu až 6. prosince | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava | 13. prosince 1925 až 10. ledna 1926 | MPM | vystavující umělci: V. Beneš, B. Dvořák, E. Filla, J. Grus, J. Hubáček, F. Janoušek, O. Koníček, R. Lauda, F. Muzika, O. Nejedlý, R. Kremlička, A. Procházka, J. Rambousek, J, Slavíček, J. Gočár, P. Janák, l. Machoň, O.Novotný, V. Stretti, B. Jelínková, V. Špála, S. Tonderová-Zátková, J. Trampota, A. Zeyer, B. Benda, K. Dvořák, O. Gutfreund, J. Horejc, B. Kafka, J. Lauda, K. Pokorný, O. Španiel, O. Švec; prodejní výstava | ||
1926 | Zimní krajina | 30. ledna až 28. února | MPM, spolupráce: Český ski klub | 2 227 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: J. Antoš, O. Blažíček, O. Bubeníček, A. Doležal, C. Freitag, J. Grus, R. Havelka, F. Holana, F. Horký, F. K. Hron, A. Hudeček, A. Kalvoda, O. Koníček, F. Kaván, K. Langr, F. Líbal, B. Lizner, A. Mervart, J. Písecký, J. Rérych, O. Sedloň, J. Trampota, J. Ullman, J. Votruba, E. Hlavica, L. Kubíček | |
1926 | Václav Radimský, obrazy | 7. až 21. března | MPM | 500 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů | 28. března až 11. dubna | MPM | 114 vystavovatelů z ČSR | ||
1926 | Kočovná elektrovýstava ESČ | 22. až 25. května | MPM | |||
1926 | Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů | 25. dubna až 7. května | MPM | přes 1 000 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Souborná výstava obrazů Ad. Zahela | 13. června až 18. července | MPM | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Letecká výstava | 19. září až 3. října | MPM, spolupráce: pobočka Masarykovy letecké ligy | ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech | ||
1926 | Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků | 24. října až 14. listopadu | MPM | 620 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: A. J. Alex, Fr. Bílek, P. Dilinger, Fr. Kobliha, R. Lauda, A. Majer, A. Naumann, J. Rambousek, V. Silovský, V. Stretti, J. Stretti - Zamponi, T. F. Šimon, K. Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš | |
1926 | Sdružení výtvarných umělců severočeských | 12. prosince 1926 až 9. ledna 1927 | MPM | |||
1927 | Výstava východočeského Radioklubu v Hradci Králové | 8. až 16. ledna | MPM | |||
1927 | Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy | 13. února až 7. března | MPM | 927 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb | 3. až 29. dubna | MPM, spolupráce: Odbor československo-jihoslovanské ligy v Hradci Králové | 1 230 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | Jan Lauschmann, fotografie 1922–1927 | 1. až 8. května | MPM | 580 osob | ||
1927 | Dánská architektura | 26. května až 2. června | MPM, spolupráce: čs.- dánská společnost v Praze | čítárna muzea | vstupné 1 Kč; vystaven soubor reprodukcí prací dánských architektů: S. C. Larsena, prof. J. Bentensena, K. Fiskera, prof. K. Gotloba, G. N. Brandta, prof. E. Thomsena, K. Kinta a jejich žáků | |
1927 | 10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek | 29. května až 11. září | MPM | výstava památek při oslavách 10. výročí založení pěšího pluku 4 Prokopa Velikého a sjezdu příslušníků býv. 4 čs. střel. pluku Prokopa Velikého a býv. pluku č. 18 | ||
1927 | Souborná výstava obrazů Jana Trampoty z Orlických hor | 19. června až 10. července | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, ta samá výstava pravděpodobně uspořádána i 3.-11. září 1927 | ||
1927 | Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí | 18. září až 9. října | MPM | 760 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | 21 lokomotiv Dr. Desidera | MPM | ||||
1927 | Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby | 16. října až 6. listopadu | MPM | 890 osob | prodejní výstava | |
1927 | Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů | 20. až 27. listopadu | MPM | 647 osob | vystavující umělci: V. Audrlický, B. Blahoslav, J. Fogl, J. Brix, K. Dolanský, M. Duchoň, R. Forst, R. Helvich, A. Hiršl, K. Chráska, ing. F. Kepka, A. Kohoutek, ing. J. Krupka, A. Malcová, V. Mánek, ing. S. Markovič, A. Mráz, PhDr. Č. Mrázek, ing. R. Neumann, Č. Slavík, J. Šejvl, Z. Šindelář, A. Ungerman, F. Vachek, ing. J. Vostřel | |
1927 | Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (XIX. Výstava výtvarného odboru Umelecké besedy slovenské v Bratislavě) | 20. listopadu až 4. prosince | MPM | 647 osob | vystavující umělci: J. Augusta, M. Benka, A. Holub, A. Hosenedlová, J. Jareš, J. Korezska, V. Krupec, J. Ladvenica, G. Mallý, J. Mandel, A. Petříček, L. Rambouská, M. Schurmann, K. Srp, J. Tomec, J. Tuma, J. Votruba, F. Duša, M. Galanda, A. Petříček, J. PokA. Balán, J. Grossmann, F. Faulhammer, D. Jurkovič, M. Josef, J. Nowotný, A. Szalatnai, V. Šebor, K. Šilinger, průmyslový závod ""Detva""; prodejní výstava (v katalogu uvedeny ceny) | |
1927 | Výstava prací zemské školy gobelínové a kobercové ve Valašském Meziříčí | 11. až 27. prosince | MPM | prodejní výstava; k příležitosti výstavy v kinu Sokol promítán film o výrobě gobelínů | ||
1928 | Otto Gutfreund, posmrtná výstava | 22. ledna až 5. února | MPM | přes 800 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Soutěžní plány (návrhy) na stavbu státní průmyslové školy | 8. až 15. února | MPM | návrhy od 30 autorů | ||
1928 | Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby | 19. února až 11. března | MPM, spolupráce: odbor Masarykovy ligy v Hradci Králové | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů | 1. až 23. dubna | MPM | 1 200 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Otakar Štáfl, obrazy a kresby z Vysokých Tater a jiných míst | 29. dubna až 17. května | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1928 | České leptané sklo | 3. až 18. června | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | 3 996 osob | vystavovalo 22 sklářských firem, vstupné 3 Kč | |
1928 | Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (Lovecké a jiné obrazy) | 16. července až 6. srpna | MPM | 600 osob | u příležitosti lesnického sjezdu v Hradci Králové | |
1928 | František Charvát, Podkrkonošské motivy, sobourná výstava | 16. září až 7. října | MPM | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů | 21. října až 18. listopadu | MPM | 800 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby | 2. prosince 1928 až 6. ledna 1929 | MPM | 1 600 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států | 20. ledna až 3. února | MPM, spolupráce: okresní péče o mládež a Lidový ústav sociální zdravotní péče v Hradci Králové | 400 osob | ||
1929 | Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava = XXVI. Souborná výstava | 17. března až 7. dubna | MPM | 632 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: Z. Dvořák, Z. Eichler, J. Fučík, F. Hromádko, F. Charvát, A. Kalous, V. Kautský, J. Lenhart, S. Matějček, C. Nestoupil, F. Soukup, J. Vlček, J. Vávra, B. Zvěřina, K. Beneš, J. Rejchl, J. Škoda | |
1929 | František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie, souborná výstava | 14. dubna až 5. května | MPM | 675 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera" | 12. až 26. května | MPM | cca 700 osob | u příležitosti 60. výročí založení spolku | |
1929 | Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě | 2. až 12. června | MPM | |||
1929 | Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže | 29. června až 21. července | MPM | 592 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky | 15. září až 6. října | MPM | prodejní výstava | ||
1929 | Moderní čs. textil | 12. až 28. října | MPM, spolupráce: Svaz československého díla v Praze | vstupné 3 Kč, výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar, u příležitosti 1. sjezdu Svazu čsl. díla v Hradci Králové, účast 20 firem | ||
1929 | Radiovýstava, přístroje a pomůcky | 1. až 11. listopadu | MPM | přes 1 000 osob | ||
1929 | Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby | 17. listopadu až 8. prosince | MPM | 739 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby | 24. listopadu až 29. prosince | MPM | čítárna muzea | vstup volný, prodejní výstava | |
1929 | Krásná jízda Družstevní práce 1929 | 15. prosince 1929 až 12. ledna 1930 | MPM, spolupráce: místní skupina Družstevní práce | 1 618 osob |
|
1920[editovat | editovat zdroj]
- Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně (8. až 14. ledna)
- Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy (20. ledna až 10. února)
- Naše dílo
- Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová (21. března až 15. dubna)
- Bohumil Kubišta, posmrtná výstava (1. až 18. května)
- Bohumil Lízner, obrazy (1. až 30. července)
- Východočeská vzorková výstava (1. až 30. července)
- Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (24. října až 10. listopadu)
- Jindřich Vlček, akvarely (15. listopadu až 14. prosince)
1921[editovat | editovat zdroj]
- Kruh výtvarných umělců Praha (13. až 31. března)
- Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (26. června až 17. července)
- Společnost architektů (23. července až 7. srpna)
- Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové (21. srpna až 2. října)
- Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci (23. října až 6. listopadu)
- Vánoční tržnice (8. až 12. prosince)
1922[editovat | editovat zdroj]
- České sklo (15. až 29. ledna)
- Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové (5. až 19. února)
- Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby (26. února až 25. března)
- Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu (2. až 14. dubna)
- Práce kuchařské a číšnické školy (15. až 18. dubna)
- Koberce a umělecký průmysl "SUP" (Dokoupilová, Doležal A.; 14. až 31. května)
- Osvětová a mravní výchova ve vojsku (4. až 6. června)
- S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky (15. června až 19. července)
- Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu (27. srpna až 10. září)
- Augustin Mervant, obrazy z Valašska (3. až 24. září)
- O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy (28. září až 20. října)
- Poštovní známky (28. října až 2. listopadu)
- J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol
- Václav Radimský, Polabské nálady (8. až 31. prosince)
1923[editovat | editovat zdroj]
- Dálný Východ v obrazech Václava Fialy (4. až 25. února)
- Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (25. března až 8. dubna)
- Stavební živnosti a průmysl (22. dubna až 6. května), všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou
- Jean d'Ylen, francouzský plakát (20. května až 10. června)
- Práce slepců (4. až 18. června)
- O. Sedloň, obrazy (8. až 29. července)
- Výstava prací učňů (12. až 19. července)
- Výstava módy 1923 – místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy (1. až 10. září)
- A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika (23. září až 7. října)
- E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy (14. října až 4. listopadu)
- Brněnští výtvarníci (11. listopadu až 2. prosince)
1924[editovat | editovat zdroj]
- František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka (3. až 24. února)
- 100 let od narození Bedřicha Smetany (2. až 15. března)
- Max Švabinský, obrazy a grafika (23. března až 23. dubna)
- 2. souborná výstava Augustina Mervarta (1. až 25. května)
- Technická práce v severovýchodních Čechách, k IV. sjezdu SIA (7. až 15. června)
- Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger) (1. až 22. června)
- Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (29. června až 28. července)
- Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty (29. června až 28. července)
- Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska (5. až 28. října)
- Výstava Umělecké besedy, Praha (16. listopadu až 9. prosince)
- Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra (8. prosince 1924 až 7. ledna 1925)
1925[editovat | editovat zdroj]
- Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa (18. ledna až 8. února)
- Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy (15. února až 8. března)
- J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných (15. března až 5. dubna)
- Výstava učebních pomůcek pro školy (12. až 26. dubna)
- Zdravotnická výstava (31. května až 12. června), ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích
- F. X. Procházka, obrazy (13. až 28. září)
- Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika (25. října až 8. listopadu)
- Adolf Doležal, obrazy a kresby (15. listopadu až 6. prosince)
- Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava (13. prosince 1925 až 10. ledna 1926)
1926[editovat | editovat zdroj]
- Zimní krajina (30. ledna až 28. února), společně se Ski klubem
- Václav Radimský, obrazy (7. až 21. března)
- Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů (28. března až 11. dubna)
- Elektrovýstava ESČ (22. až 25. května)
- Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů (13. června až 18. července)
- Letecká výstava (19. září až 3. října), ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech
- Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků (24. října až 14. listopadu)
- Sdružení výtvarných umělců severočeských (12. prosince 1926 až 9. ledna 1927)
1927[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy (13. února až 7. března)
- Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb (3. až 25. dubna)
- Jan Lauschmann, fotografie (1. až 8. května)
- Dánská architektura (26. května až 2. června)
- 10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek (29. května až 11. září)
- Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí (18. září až 9. října)
- Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby (16. října až 6. listopadu)
- Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů (20. až 27. listopadu)
- Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (20. listopadu až 4. prosince)
- Gobeliny a koberce z Valašského Meziříčí (11. až 27. prosince)
1928[editovat | editovat zdroj]
- Otto Gutfreund, posmrtná výstava (22. ledna až 5. února)
- Soutěžní plány na stavbu st. průmyslové školy (8. až 15. února)
- Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby (19. února až 11. března)
- Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů (1. až 23. dubna)
- Otakar Štáfl, obrazy a kresby z vysokých Tater (29. dubna až 17. května)
- České leptané sklo (3. až 18. června)
- Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (16. července až 6. srpna)
- František Charvát, Podkrkonošské motivy (16. září až 7. října)
- Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů (21. října až 18. listopadu)
- Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby (2. prosince 1928 až 6. ledna 1929)
1929[editovat | editovat zdroj]
- Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států (20. ledna až 3. února)
- Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava (17. března až 7. dubna)
- František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie (14. dubna až 5. května)
- Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera" (12. až 26. května)
- Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě (2. až 12. června)
- Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže (29. června až 21. července)
- Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky (15. září až 6. října)
- Moderní čs. textil (12. až 28. října); výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar
- Radiovýstava, přístroje a pomůcky (1. až 11. listopadu)
- Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby (17. listopadu až 8. prosince)
- Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby (24. listopadu až 29. prosince)
- Krásná jízda DP 1929 (15. prosince 1929 až 12. ledna 1930)
30. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1930 | Josef Váchal, dřevoryty (souborná výstava grafiky) | 12. ledna až 30. března | MPM | čítárna | 700 osob | vstup volný, prodejní výstava |
1930 | Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse | 19. ledna až 16. února | MPM | 917 osob | vstupné 3 Kč | |
1930 | Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací | 23. února až 16. března | MPM | 682 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; autoři: L. Dvořáček, B. Fuchs, A. Handzel, J. Král, V. Kristin, A. Procházka, L. Procházková, F. Srp, F. Süsser, V. Vokálek, L. Žák, E. Stavinoha | |
1930 | Souborná výstava prací členů sdružení českých umělců grafiků Hollar; Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky | 30. března až 1. května | MPM | 750 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: A. J. Alex, C. Bouda, Z. Braunerová, P. Dilinger, B. Jaroněk, F. Kobliha, A. Majer, A. Moravec, A. Nauman, J. Rambousek,P. Rosová-Vicenová, V. Silovský, J. Stretti-Zamponi, V. Stretti, T. F. Šimon, Dr. Karel Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš; Helena Johnová: grafické listy a majoliky; Josef Škoda: plastiky | |
1930 | Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby | 11. května až 9. června | MPM, spolupráce: čsl.- jihoslovanská liga a česko-lužický spolek v Hradci Králové | 386 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1930 | Výstava grafiky Hollar | 1. až 29. června | MPM | |||
1930 | I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů | 7. až 15. června | MPM | |||
1930 | Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří | 7. až 15. června | ||||
1930 | Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl | 8. až 23. června | MPM | 400 osob | ||
1930 | Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely | 21. září až 12. října | MPM | 1 100 osob | prodejní výstava | |
1930 | Václav Špála, souborná výstava | 19. října až 9. listopadu | MPM | 700 osob | prodejní výstava, doprovodná přednáška | |
1930 | Anna Macková, dřevoryty (souborná výstava grafických prací) | 5. října až 31. prosince | MPM | prodejní výstava | ||
1930 | Čeněk Kvíčala, obrazy | 23. listopadu až 14. prosince | MPM | 720 osob | prodejní výstava | |
1930 | Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik | 21. prosince 1930 až 18. ledna 1931 | MPM | 600 osob | vystavující: F. Bartoš, J. Heřman, F. Kratochvíl, B. Lizner, J. Rejchl, K. Seifert, J. Škoda, B. Waigant, M. Waigantová | |
1931 | Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (souborná výstava) | 15. února až 15. března | MPM | 1 800 osob | prodejní výstava | |
1931 | Vojtěch Sedláček, souborná výstava obrazů, akvarelů, kreseb a graf. prací | 22. března až 12. dubna | MPM, spolupráce: Umělecká Beseda v Praze | 850 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Alois Wierer, obrazy, grafika | 19. dubna až 3. května | MPM | 660 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Jaroslav Veris, obrazy a kresby | 10. až 26. května | MPM | 750 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění | 31. května až 21. června | MPM, spolupráce: museum Památníku národního osvobození v Praze | 4 000 osob | ||
1931 | Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy | 13. až 30. září | MPM, spolupráce: Masarykova vyšší lidová škola okres. osvět. sboru | 1 100 osob | putovní výstava, doprovodná přednáška | |
1931 | Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny | 4. až 18. října | MPM | 400 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika | 25. října až 15. listopadu | MPM | 450 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | II. východočeská radiovýstava | 22. až 29. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 4 200 osob | ||
1931 | Ilja Repin a skupina ruských malířů z Paříže | 13. prosince 1931 až 17. ledna 1932 | MPM | 2100 osob | prodejní výstava; vystavující: S. Archipov, J. Bilibin, M. Bogdanov-Bělskij, A. Korovin, K. Korovin, V. Levi, V. Masjutin, M. Orlov, J. Rjepin, P. Zacharov, M. Veščilov, S. Vinogradov, S. Žukovskij | |
1932 | Otakar Sedloň, souborná výstava akvarelů a kreseb z Orlických hor | 24. ledna až 29. února | MPM | čítárna | vstup volný, prodejní výstava | |
1932 | Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (souborná výstava) | 21. února až 3. května | MPM | 600 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Milada Marešová, obrazy a kresby (souborná výstava) | 21. února až 20. března | MPM | 550 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | František Aron, obrazy Podkarptskoruské (souborná výstava) | 27. března až 17. dubna | MPM | 500 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Bedřich Mudroch z Trutnova, obrazy a kresby | 24. dubna až 8. května | MPM | 430 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci | 5. června až 10. července | MPM | 700 osob | vstupné 2 Kč | |
1932 | I. výstava památek hudebního života v Hradci Králové | 1. až 21. září | MPM, spolupráce: Historické muzeum | 541 osob | vstupné 3 Kč | |
1932 | Antonín Hudeček, obrazy | 25. září až 19. října | MPM | 850 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | III. východočeská radio výstava | 23. až 30. října | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 3000 osob | ||
1932 | Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (souborná výstava obrazů) | 6. až 27. listopadu | MPM | 1 630 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Franta Kaván, souborná výstava | 4. prosince 1932 až 1. ledna 1933 | MPM | 1 960 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra | 15. ledna až 5. února | MPM | 811 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech | 19. února až 12. března | MPM, spolupráce: Svaz čs. díla v Hradci Králové | 3 500 osob | vstupné 3 kč, tři interiéry, textilie, krajky, užitkové sklo a keramika, svítidla, drobné dekorační předměty, vazby knih, expozice SPŠ v Hradci Králové; výstavu navštívil František Ulrich | |
1933 | Josef Hodek – Václav Karel –Alois Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris | 19. března až 9. dubna | MPM | 476 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky | 16. dubna až 7. května | MPM | 749 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Železnobrodské sklo (Výstava moderního skla železnobrodského) | 14. až 28. května | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | 4 200 osob | vstupné 2 Kč | |
1933 | Alfons Mucha, obrazy a kresby | 4. června až 16. července | MPM | 3 131 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Marta Rožánková-Drábková, obrazy | 24. září až 8. října | MPM | 612 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Výstava československo-polské vzájemnosti | 15. až 29. října | MPM, spolupráce: Historické museum, Československo-polská společnost v Hradci Králové | 3 000 osob | ||
1933 | 4. východočeská radiovýstava | 5. až 12. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | přes 4 000 osob | ||
1933 | Jaroslav Panuška, obrazy a kresby | 19. listopadu až 10. prosince | MPM | 1 289 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Ch. R. Knapp (USA), akvarely | 19. listopadu až 3. prosince | MPM | čítárna | prodejní výstava, doprovodné přednášky | |
1933 | Fotografie členů Klubu fotografů amatérů v Hradci Králové | 6. až 11. prosince | MPM | čítárna | vstupné 2 Kč | |
1933 | Vojtěch Preissig, souborná výstava (Souborná výstava obrazů a grafiky členů SČUG Hollar se zvláštním souborem mistra Vojtěcha Preissiga) | 17. prosince 1933 až 7. ledna 1934 | MPM | 800 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Výstava módy, místních módních salonů | 25. února až 4. března | MPM, spolupráce: Sdružení krejčích, švadlen a modistek | přes 1500 osob | ||
1934 | Ludvík Vacátko, obrazy, kresby a plastiky | 11. března až 2. dubna | MPM | 1 052 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky | 8. až 29. dubna | MPM | 652 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy | 6. až 27. května | MPM | 608 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Julius Mařák a jeho žáci | 10. června až 15. července | MPM (ze soukr. majetku Klubu přítel umění) | 665 platících | vstupné 3 Kč | |
1934 | V. východočeská radiovýstava | 23. až 30. září | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1934 | Helena Broftová-Piťhová, obrazy | 7. až 21. října | MPM | 331 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod | 27. října až 4. listopadu | MPM, spolupráce: společnost ""Rusínka"" v Užhorodě | 900 osob | vstup volný, prodejní výstava; textilie, keramika, hračky | |
1934 | Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky | 11. listopadu až 2. prosince | MPM | 617 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Užitá grafika | MPM | čítárna | novoročenky aj. | ||
1934 | Současná grafika | od 5. července | MPM | čítárna | u příležitosti sjezdu Svazu českých muzeí a České archivní společnosti | |
1934 | Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie | 3. července až 31. prosince | čítárna | k 15. sjezdu čs. muzeí | ||
1934 | Václav Radimský, motivy z Polabí | 5. prosince 1934 až 1. ledna 1935 | MPM | 715 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik | 16. února až 17. března | MPM | 871 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky | 31. března až 22. dubna | MPM | 638 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Bulharská grafika | 1. června až 14. července | ||||
1935 | Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastické karikatury | 27. září až 13. října | MPM | 481 platících | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Ľudovít Csordák z Košic, obrazy | 10. listopadu až 1. prosince | MPM | 1 030 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Stavební vývoj Hradce Králové | 15. až 22. září | MPM | 300 osob (odborná veřejnost) + 254 (laická veřejnost) | ke konferenci mezinárodního Kongresu pro obchodní vzdělání a ke konferenci 90 architektů a inženýrů | |
1935 | Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky) | MPM | čítárna | |||
1935 | Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech | MPM, zapůjčeno lékárníkem Františkem Dvořáčkem z Brna | čítárna | |||
1935 | Fotoskupina pěti, Brno | 1. prosince 1935 až 31. května 1936 | MPM | čítárna | vstup volný, prodejní výstava; vystavující: J. Kamenický, B. Němec, J. Nohel, F. Povolný, H. Táborský z Brna; fotoexperimenty, fotografiky, fotogramy, fotomontáže | |
1935 | VI. východočeská radiovýstava | 27. října až 3. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1935 | Moderní zubní technika | 10. až 17. listopadu | MPM | čítárna | ||
1935 | Spolek slovenských umělců v Bratislavě, souborná výstava obrazů a plastik | 7. prosince 1935 až 1. ledna 1936 | MPM | 539 platících | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: L. Křižan, St. Polkoráb, J. Votruba, M. Benka, Fr. Hoffstädter, Jul. Koreszba, J. Ladvenica, E. Lehotský, V. Mydlo, K. Ondreiček, Al. Strúhár | |
1936 | Dobri Dobrov (Bulharsko), souborná výstava obrazůa kreseb | 15. března až 5. dubna | MPM | 712 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Fotografie klubu fotografů amatérů | 11. až 16. dubna | MPM | čítárna | ||
1936 | Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy | 12. dubna až 3. května | MPM | 40 platících? | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | František Kaván, obrazy – Jan Štursa, plastiky | 7. června až 19. července | MPM | 1 530 osob | na počet 70. narozenin Františka Kavána; vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Skupina výtvarníků z Hradce Králové (Souborná výstava prací členů SVU v Hradci Králové) | 20. září až 18. října | MPM | 1 022 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava, vystavující: M. Beránek, A. Doležal, C. Freitag, J. Heřman, K. Hostovský, F. Kaván, A. Macková, K. Meisner, V. Pavlík, E. Mikanová-Urbanová, A. J. Svoboda, J. Váchal, J. Vlček, L. Wolfová, V. Škoda, M. Vávra, arch. O. Liska | |
1936 | VII. východočeská radiovýstava | 25. října až 1. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1936 | Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky | 8. až 29. listopadu | MPM | 368 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Výstavka typonávrhů Typografie | 29. listopadu | MPM | k příležitosti ukončení návrhářského kurzu | ||
1936 | Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky | MPM | čítárna | |||
1936 | Expozice výzkumného ústavu sklářského | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | vestibul, 1. poschodí | čtyři vitríny, kde byly pravidelně vystavovány nové ukázky uměleckého a užitkového skla | ||
1936 | Výstava k 70. výročí války 1866 | 15. června až 31. srpna | vestibul, 1. poschodí | |||
1936 | Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika | 13. prosince 1936 až 10. ledna 1937 | MPM | 220 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika | 20./21. února až 14. března | MPM | 406 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava | 21. března až 11. dubna | MPM | 317 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky | 17. dubna až 20. května | MPM | 491 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Železnobrodské sklo (výstava uměleckého skla Státní sklářské školy v Železném Brodě) | 27. května až 13. června | MPM | 2 509 osob | vstupné 1 Kč, prodejní výstava, u příležitosti 19. sjezdu Elektrotechnického svazu čsl. | |
1937 | Václav Sochor, obrazy | 20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září | MPM | 743 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy | 6. až 28. listopadu | MPM | 244 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | VIII. východočeská radiovýstava | 24. října až 1. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 1 620 platících | vstupné 1 Kč | |
1937 | Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava | 4. prosince 1937 až 2. ledna 1938 | MPM | 475 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu | po celý rok | vestibul 1. patra | |||
1938 | Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky | 26. února až 20. března | MPM | 475 platících | prodejní výstava | |
1938 | Václav Radimský, Polabí a Krkonoše | 27. března až 18. dubna | MPM | 332 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1938 | Vladimír Pleiner, obrazy | 1. až 29. května) | MPM | 279 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1938 | Malířské dojmy z Norska a Švédska: obrazy a kresby Ludviky Smrčkové | 11. června až 17. července | MPM | 181 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava; pod záštitou městské rady v Hradci Králové a za účasti "Ústavu skandinávského a nizozemského v Praze" | |
1938 | 300 let divadla v Hradci Králové | 4. až 28. září | MPM, spolupráce Historické muzeum | v důsledku doby velmi nízká: 78 platících + účastníci vernisáže | vstupné 2,50 Kč, vydán obsáhlý katalog | |
1938 | Kolekce uměleckého a užitkového skla | průběžně | vestibul 1. patra | |||
1939 | H. Boettinger, kresby, studie a akvarely | 10. června až 16. července | MPM | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 322 platících | prodejní výstava, výhradně vážné kresby, studie, záznamy a náčrtky (ne karikatury pod pseudonymem Dr. Desiderius) |
1939 | Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci | 12. listopadu až 10. prosince | MPM, spolupráce: národní okresní vedení Národního souručenství v Hradci Králové | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 2 074 platících | prodejní výstava; práce Skupiny výtvarníků v Hradci Králové a některých umělců ze severovýchodních Čech |
1939 | Výstava české knihy | 3. až 10. prosince | MPM | čítárna | přes 1 000 osob | staré tisky, bibliografie |
1939 | Bohumil Knyttl, obrazy | 16. prosince 1939 až 15. ledna 1940 | MPM | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 321 platících |
1930[editovat | editovat zdroj]
- Josef Váchal, dřevoryty (12. ledna až 30. března)
- Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse (19. ledna až 16. února)
- Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací (23. února až 16. března)
- Hollar – Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky (30. března až 1. května)
- Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby (11. května až 9. června)
- Výstava grafiky Hollar (1. až 29. června)
- I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů (7. až 15. června)
- Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří (7. až 15. června)
- Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl (8. až 23. června)
- Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely (21. září až 12. října)
- Václav Špála, souborná výstava (19. října až 9. listopadu)
- Anna Macková, dřevoryty (5. října až 31. prosince)
- Čeněk Kvíčala, obrazy (23. listopadu až 14. prosince)
- Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik (21. prosince 1930 až 18. ledna 1931)
1931[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (15. února až 15. března)
- Vojtěch Sedláček, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
- Alois Wierer, obrazy, grafika (19. dubna až 3. května)
- Jaroslav Veris, obrazy a kresby (10. až 26. května)
- Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění (31. května až 21. června)
- Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy (13. až 30. září)
- Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny (4. až 18. října)
- Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika (25. října až 15. listopadu)
- II. východočeská radiovýstava (22. až 29. listopadu)
- Ilja Repin a skupiny ruských malířů z Paříže (13. prosince 1931 až 17. ledna 1932)
1932[editovat | editovat zdroj]
- Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (21. února až 3. května)
- Milada Marešová, obrazy a kresby (21. února až 20. března)
- František Aron, obrazy (27. března až 17. dubna)
- Bedřich Mudroch, obrazy a kresby (24. dubna až 8. května)
- I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Klubu přátel umění v Hradci (5. června až 10. července)
- I. výstava obrazů a plastik českých umělců v Hradci Králové (1. až 21. září)
- Antonín Hudeček, obrazy (25. září až 19. října)
- III. východočeská radio výstava (23. až 30. října)
- Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (6. až 27. listopadu)
- Franta Kaván, souborná výstava (4. prosince 1932 až 1. ledna 1933)
1933[editovat | editovat zdroj]
- Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra (15. ledna až 5. února)
- Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech (19. února až 12. března)
- Josef Hodek – Václav Karel –Al. Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris (19. března až 9. dubna)
- Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky (16. dubna až 7. května)
- Železnobrodské sklo (14. až 28. května)
- Alfons Mucha, obrazy a kresby (4. června až 16. července)
- Marta Rožánková-Drábková, obrazy (24. září až 8. října)
- Výstava československo-polské vzájemnosti (15. až 29. října)
- 4. východočeská radiovýstava (5. až 12. listopadu)
- Jaroslav Panuška, obrazy a kresby (19. listopadu až 10. prosince)
- Ch. R. Knapp (USA), akvarely (19. listopadu až 3. prosince)
- Fotografie členů Klubu fotografů amatérů (6. až 11. prosince)
- Vojtěch Preissig, souborná výstava (17. prosince 1933 až 7. ledna 1934)
1934[editovat | editovat zdroj]
- Výstava módy, místních módních salonů (25. února až 4. března)
- Ludvík Vacátko, obrazy a plastiky (11. března až 2. dubna)
- Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky (8. až 29. dubna)
- Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy (6. až 27. května)
- Julius Mařák a jeho žáci (ze soukr. majetku Klubu přítel umění) (10. června až 15. července)
- V. východočeská radiovýstava (23. až 30. září)
- Helena Broftová-Piťhová, obrazy (7. až 21. října)
- Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod (27. října až 4. listopadu), textilie, keramika, hračky
- Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky (11. listopadu až 2. prosince)
- Užitá grafika (novoročenky aj.), umístění: čítárna
- Současná grafika, umístění: čítárna
- Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie (3. července až 31. prosince), k 15. sjezdu čs. muzeí, umístění: čítárna
- Václav Radimský, motivy z Polabí (5. prosince 1934 až 1. ledna 1935)
1935[editovat | editovat zdroj]
- S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik (16. února až 17. března)
- Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky (31. března až 22. dubna)
- Bulharská grafika (1. června až 14. července)
- Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastiky (27. září až 13. října)
- Luděk Csordák, obrazy (10. listopadu až 1. prosince)
- Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky), umístění: čítárna
- Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech, umístění: čítárna
- Fotoskupina pěti, Brno
- VI. východočeská radiovýstava (27. října až 3. listopadu)
- Moderní zubní technika (10. až 17. listopadu)
- Spolek slovenských umělců v Bratislavě (7. prosince 1935 až 1. ledna 1936)
1936[editovat | editovat zdroj]
- Dobri Dobrov (Bulharsko), soubor obrazů (15. března až 5. dubna)
- Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy (12. dubna až 3. května)
- František Kaván – Jan Štursa, obrazy a plastiky (7. června až 19. července)
- Skupina výtvarníků z Hradce Králové (20. září až 18. října)
- VII. východočeská radiovýstava (25. října až 1. listopadu)
- Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky (8. až 29. listopadu)
- Fotografie klubu fotografů amatérů (11. až 16. dubna), umístění: čítárna
- Výstavka typonávrhů Typografie (29. listopadu)
- Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky; umístění: čítárna
- Expozice výzkumného ústavu sklářského; umístění: vestibul, 1. poschodí
- Výstava k 70. výročí války 1866 (15. června až 31. srpna); umístění: vestibul, 1. poschodí
- Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika (13. prosince 1936 až 10. ledna 1937)
1937[editovat | editovat zdroj]
- Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika (21. února až 14. března)
- Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava (21. března až 11. dubna)
- Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky (17. dubna až 20. května)
- Železnobrodské sklo (27. května až 13. června)
- Václav Sochor, obrazy (20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září)
- Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy (6. až 28. listopadu)
- VIII. východočeská radiovýstava (24. října až 1. listopadu)
- Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava (4. prosince 1937 až 2. ledna 1938)
- Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu (po celý rok), umístění: I. poschodí vestibul
1938[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (26. února až 20. března)
- Václav Radimský, Polabí a Krkonoše (27. března až 18. dubna)
- Vladimír Pleiner, obrazy (1. až 29. května)
- Ludvika Smrčková, Malířské dojmy z Norska a Švédska (11. června až 17. července)
- 300 let divadla v Hradci Králové (4. až 29. září)
- Kolekce uměleckého a užitkového skla (průběžně ve vestibulu prvního patra)
1939 (hlavní výstavy v kulturním domě, pozdější městské knihovně)[editovat | editovat zdroj]
- H. Boettinger, kresby, studie a akvarely (10. června až 16. července)
- Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci (12. listopadu až 10. prosince)
- Výstava české knihy (3. až 10. prosince), staré tisky, bibliografie; umístění: čítárna
- Bohumil Knyttl, obrazy (16. prosince 1939 až 15. ledna 1940)
40. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1940 | Mladí hradečtí výtvarníci | 11. února až 11. března (7. až 21. dubna)[158] | ||||
1940 | Královéhradecký kraj | 13. a 14. dubna | MPM | čítárna | doprovodná přednáška | |
1940 | Nejkrásnější knihy "Kmene" | 26. května až 2. června | MPM, spolupráce: místní knihkupci | čítárna | velká | |
1940 | Výstava nových tkanin | 26. až 30. září | MPM, spolupráce: Arbeitgemeinschaft Deutsche Textilstoffe v Berlíně, výbor pro nové hmoty v Praze, Ústav pro zvelebování živností, Obchodní a živnostenská komora | čítárna | cca 5 000 osob | |
1940 | Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (Užitá grafika, knižní umění, propagace) | 13. až 20. října | MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností | 800 osob | ||
1940 | České umělecké knižní značky (ex libris) | MPM | čítárna | |||
1940 | Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka | 1. listopadu až 29. prosince | MPM | čítárna | ||
1941 | Nové hmoty a textilie | 8. až 16. února | městská knihovna | |||
1941 | Gustav Porš, obrazy | 4. až 26. května | městská knihovna | |||
1941 | Hradec Králové ve fotografii | 1. až 22. června | městská knihovna | |||
1941 | Václav Pavlík, obrazy | 22. listopadu až 14. prosince | MPM | městská knihovna | vstupné 2 K | |
1941 | Jaroslav Míšek, grafika | 24. listopadu až 13. prosince | čítárna | vstup volný | ||
1942 | Jindra Vlček, "Z mého rodného kraje" | 18. ledna až 15. února | ||||
1942 | Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček | 22. února až 15. března | MPM | |||
1942 | Bohumil Lízner, souborná výstava | 22. března až 12. dubna | ||||
1942 | Ferdinand Kotvald, obrazy | 19. dubna až 10. května | ||||
1942 | Jaroslav Dědina | 11. až 25. října | opět v budově muzea | vstupné 2 K | ||
1942 | Josef Škoda, sochy | 1. až 30. listopadu | ||||
1942 | Umělci národu 1942 až 1943 | 6 až 23. prosince | ||||
1943 | Věra Jičínská, obrazy | 7. až 28. února | ||||
1943 | Německo v kroji | od 28. dubna | ||||
1943 | Leoš Kubíček, plastiky | 30. května až 30. června | ||||
1943 | Sudetští grafikové (Metzner-Bund) | 2. až 28. září | část prací prodejná | |||
1943 | Josef Tomáš Blažek | 10. až 31. října | Městská kulturní služba | prodejní výstava | ||
1943 | Karel Karas, obrazy | listopad | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1943 | Adolf Doležal, obrazy | 5. až 24. prosince | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1944 | Česká grafika | 27. února až 15. března | Kulturní rada | putovní výstava | ||
1944 | Pardubičtí výtvarníci (členská výstava spolku výtvarných umělců východočeských v Pardubicích) | 9. až 30. dubna | vystavující: J. Salavec, B. Tůma, L. Vele, F. Zuska, J. Bílek, E. Kubíček, J. Vávra, Ing. arch. K. Kalvoda, Ak. Arch. K Řepa, Ing. arch. J. Salák, F. V. Danihelka, S. havrlík, O. Karel, B. Lomek, L. Pejchl, J. Podhajský | |||
1944 | Karel Jan Sigmund | 14. května až 4. června | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1944 | Julie Winterová-Mezerová, obrazy | 18. června až 9. července | Kulturní úřad města | prodejní výstava, 260. výstava | ||
1944 | Radostná tvorba po práci | 15. až 30. července | výstava obrazů, plastik a architektury zaměstnanců Škodových závodů v Plotišti; vstup volný | |||
1945 | Hitler v sovětské karikatuře | 21. října až 4. listopadu | Společnost pro kulturní a hospodářské styky se SSSR | putovní výstava | ||
1945 | Skupina výtvarníků Hradec Králové | 16. prosince 1945 až 15. ledna 1946 | prodejní výstava, vystavující: J. Bílek, F. Bureš, A. Doležal, M. Fňouková, J. Heřman, D. Hess, k. Hostovský, K. Hladík, B. Jüngling, A. Kozák, L. Kubíček, K. Langer, O. Liska, K. Meisner, J. Mezerová-Winterová, E. Mikanová-Urbanová, A. Militky, J. Rejchl, F. Soukup, F. Stupecká, K. Šterba, J. Škoda, B. Tůma, B. S. Urban, J. Vlček, V. Walter, J. Života | |||
1946 | Vincenc Walter | 3. až 23./24. března | 1 242 osob | vstupné 3 K, prodejní výstava | ||
1946 | Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě | 5. května až 16./30.[1] června | ||||
1946 | Výbor děl z městské obrazárny | září až říjen | 1 311 osob | vstupné 3 Kč | ||
1946 | František Strážnický, výstava malířského díla | 10. až 30. listopadu | 666 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1946 | Jindra Vlček: Terezín 1946 - Rumburk, odsun Němců | 7. až 31. prosince | spolupráce: Svaz osvobozených politických vězňů v HK | 1 310 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1947 | Umělecká beseda, členská výstava | 26. ledna až 23. února | 695 osob + školní výpravy | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1947 | Vojenská osvětová výchova | 1. až 7. března | ||||
1947 | S. V. U. Aleš, Praha | 20. dubna až 18. května | 863 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1947 | Jiří Židlický, obrazy | 25. května až 6. července | spolupráce: Okresní myslivecký spolek | 1 489 osob | vstupné 10 Kčs, prodejní výstava | |
1947 | Výbor děl z městské obrazárny | červenec až září | ||||
1947 | Výstava poštovních známek | 12. až 19. října | ||||
1947 | Skupina výtvarníků Hradec Králové | 26. října až 23. listopadu | spolupráce: Okresní a místní rada osvětová | |||
1947 | Josef Gočár, celoživotní dílo | 30. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Okresní a Místní rada osvětová, stavební úřad MNV | 490 osob | vstupné 5 Kčs | |
1947 | Výstava obrazů třinácti členů Jednoty umělců výtvarných z Prahy | 20. dubna až 18. května | 714 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Výchova učňů v n. p. Škodovy závody | 14. až 22. února | vstup volný | |||
1948 | Výstava obrazů ze STM | 22. až 30. května | STM = Soutěž tvořivosti mládeže | |||
1948 | Výstava plánování moderního Hradce Králové | 20. až 30. května | ||||
1948 | S. V. U. Aleš, Brno | červen | 1 692 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Výběr obrazů a plastik z městské galerie | červenec až září | ||||
1948 | Bedřich Mudroch – Josef Škoda | 26. září až 17. října | 793 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců | 28. listopadu až 23. prosince | 900 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1949 | Dětská kresba a malba | 6. až 20. února | spolupráce: Kulturní referát MNV a Okresní pedagogický sbor v Hradci Králové | 1 081 osob | vstupné 5 Kčs, práce žáků ředitele Josefa Bartušky | |
1949 | S. V. U. Purkyně, Praha | 13. března až 4. dubna | spolupráce: kulturní referát MNV | 617 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | S. Č. U. G. Hollar | 22. května až 8. června | spolupráce: kulturní referát MNV | 648 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Výstava dětské kresby | 3. až 12. května | spolupráce: Školský, osvětový a tělovýchovný referát KNV | vstupné dobrovolné | ||
1949 | V. Pavlík, obrazy | 22. května až 8. června | 822 osob | vstupné 5 Kčs | ||
1949 | S. V. U. Mánes | 19. června až 10. července | spolupráce: Kulturní referát MNV | 845 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Městská galerie, výběr obrazů a plastik | červenec až srpen | ||||
1949 | Česká kresba 19. století z NG | 11. září až 2. října | putovní výstava | |||
1949 | Dělník v práci a po práci | 9. až 23. října | ||||
1949 | Jan Slavíček, obrazy | 6. až 27. listopadu | spolupráce: Kulturní referát MNV | 1 182 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Anglické předvolební plakáty | 29. listopadu až 20. prosince | čítárna | |||
1949 | Jindra Vlček mezi horníky | 3. až 26. prosince | spolupráce: Svaz čs. výtvarných umělců | 402 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Polský tisk | 1. prosince 1949 až 31. ledna 1950 |
1940[editovat | editovat zdroj]
- Mladí hradečtí výtvarníci (11. února až 11. března)
- Královéhradecký kraj (13. a 14. dubna); umístění: čítárna
- Nejkrásnější knihy "Kmene" (26. května až 2. června); umístění: čítárna
- Výstava nových tkanin (26. až 30. září); umístění: čítárna
- Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (13. až 20. října)
- České umělecké knižní značky
- Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka (1. listopadu až 29. prosince); umístění: čítárna
1941[editovat | editovat zdroj]
- Nové hmoty a textilie (8. až 16. února), umístění: městská knihovna
- Gustav Porš, obrazy (4. až 26. května), umístění: městská knihovna
- Hradec Králové ve fotografii (1. až 22. června), umístění: městská knihovna
- Václav Pavlík, obrazy (22. listopadu až 14. prosince), umístění: městská knihovna
- Jaroslav Míšek, grafika (24. listopadu až 13. prosince), umístění: čítárna
1942[editovat | editovat zdroj]
- Jindra Vlček, Z rodného kraje (18. ledna až 15. února)
- Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček (22. února až 15. března)
- Bohumil Lízner, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
- Ferdinand Kotvald, obrazy (19. dubna až 10. května)
- Jaroslav Dědina (11. až 25. října), výstava opět v budově muzea
- Josef Škoda, sochy (1. až 30. listopadu)
- Umělci národa 1942 až 1943 (6 až 23. prosince)
1943[editovat | editovat zdroj]
- Věra Jičínská, obrazy (7. až 28. února)
- Německo v kroji (od 28. dubna)
- Leoš Kubíček, plastiky (30. května až 30. června)
- Sudetští grafikové (Metzner-Bund) (září)
- Josef Tomáš Blažek (10. až 31. října)
- Karel Karas, obrazy (listopad)
- Adolf Doležal, obrazy (5. až 24. prosince)
1944[editovat | editovat zdroj]
- Česká grafika (27. února až 15. března)
- Pardubičtí výtvarníci (od 9. dubna)
- Karel Jan Sigmund (od 14. května)
- Julie Winterová-Mezerová, obrazy (18. června až 9. července), 260. výstava
1945[editovat | editovat zdroj]
Skupina výtvarníků Hradec Králové (16. prosince 1945 až 15. ledna 1946)
1946[editovat | editovat zdroj]
- Vincenc Walter (3. až 23. března)
- Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě (5. května až 16. června)
- Výbor děl z městské obrazárny (září až říjen)
- František Strážnický (10. až 30. listopadu)
- Jindra Vlček (7. až 31. prosince)
1947[editovat | editovat zdroj]
- Umělecká beseda (26. ledna až 23. února)
- Vojenská osvětová výchova (1. až 7. března)
- S. V. U. Aleš, Praha (20. dubna až 18. května)
- Jiří Židlický, obrazy (25. května až 6. července)
- Výbor děl z městské obrazárny (červenec až září)
- Výstava poštovních známek (12. až 19. října)
- Skupina výtvarníků Hradec Králové (26. října až 23. listopadu)
- Josef Gočár, celoživotní dílo (30. listopadu až 31. prosince)
1948[editovat | editovat zdroj]
- Výchova učňů v n. p. Škodovy závody (14. až 22. února)
- Výstava obrazů ze STM (22. až 30. května)
- Výstava plánování moderního Hradce Králové (20. až 30. května)
- S. V. U. Aleš, Brno (červen)
- Výběr obrazů a plastik z městské galerie (červenec až září)
- Bedřich Mudroch – J. Škoda (26. září až 17. října)
- Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců (28. listopadu až 23. prosince)
1949[editovat | editovat zdroj]
- Dětská kresba a malba (6. až 20. února)
- S. V. U. Purkyně, Praha (13. března až 4. dubna)
- S. Č. U. G. Hollar (22. května až 8. června), 285. výstava
- Výstava dětské kresby (3. až 12. května)
- V. Pavlík, obrazy (22. května až 8. června)
- S. V. U. Mánes (19. června až 10. července)
- Městská galerie, výběr obrazů a plastik (červenec až srpen)
- Česká kresba 19. století z NG (11. září až 2. října)
- Dělník v práci a po práci (9. až 23. října)
- Jan Slavíček, obrazy (6. až 27. listopadu)
- Anglické předvolební plakáty (29. listopadu až 20. prosince), umístění: čítárna
- Jindra Vlček mezi horníky (3. až 26. prosince)
50. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1950 | Karel Hodr, obrazy | 5. až 19. února | 1 120 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1950 | Slovenská grafika | 26. února až 16. března | spolupráce: Československá společnost | putovní výstava, prodejní výstava | ||
1950 | Výtvarník mezi horníky | 26. března až 16. dubna | 197 osob | vstupné 5 Kčs, putovní výstava k oslavám 700 let československého hornictví, pořádaných pod záštitou prezidenta Klementa Gottwalda | ||
1950 | Slovenské výtvarné umění | 30. dubna až 21. května | spolupráce: Národní slovenská galerie v Bratislavě, Lidová akademie a pobočka Československé společnosti v Hradci Králové | 314 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1950 | Petr Dilinger | 28. května až 14. června | 309 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1950 | Julius Mařák, souborná výstava | 1. černa až 31. července | 1 414 osob | vstupné 5 Kčs; k 50. výročí úmrtí | ||
1950 | Tisk lidově demokratických států a SSSR | |||||
1950 | Malířství 19. století | |||||
1951 | Mikoláš Aleš, kresby | 1. dubna až 1./5.[159] května | spolupráce: Národní galerie | 2 597 osob | vstupné 5 Kčs | |
1951 | Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla | 10. května až 10./16.[159] června | spolupráce: Krajská galerie a Svaz čs. výtvarných umělců | |||
1951 | Umění Afriky | 26. května až 20. června | putovní výstava z Náprstkova muzea | 1 337 osob | vstupné 5 Kčs | |
1951 | Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové | 1 500 osob | vstupné 2 Kčs | |||
1951 | Výstava ze sbírek Městské galerie | |||||
1951 | Václav Brožík, kresby | |||||
1951 | Výstava československé armády | 30. září až 17. října | ||||
1951 | Filatelistická výstava | 20. až 28. října | spolupráce s Klubem filatelistů | |||
1951 | Výstava sovětské knihy | 12. až 18. listopadu | 1 400 osob včetně škol | |||
1951 | Bedřich Havránek, kresby | |||||
1951 | Čína včera a dnes | 10. prosince 1951 až 6. ledna 1952 | ||||
1951 | Josef Navrátil, kresby a obrazy | |||||
1951 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby[159] | |||||
1952 | Max Švabinský, obrazy | 25. ledna až 17. února | 1 067 osob | vstupné 5 Kčs | ||
1952 | Vojenská výstava | |||||
1952 | Honoré Daumier | |||||
1952 | Vývoj knihy od prvotisku až po současnost | 6. dubna až 4. května | vstupné 5 Kčs; výstava se sbírkových předmětů muzea | |||
1952 | To jsou oni (SNB) | |||||
1952 | Výstava sovětské knihy | |||||
1952 | Výstava kancelářských strojů | |||||
1952 | Mikoláš Aleš, dílo | |||||
1953 | Zdeněk Nejedlý, život a dílo | 8. února až 30. března | ||||
1953 | Cestou Hanzelky a Zikmunda | 24. ledna až 22. února | ||||
1953 | Husitství na Hradecku | 3. května až 1. prosince | autor: Karel Michl, později jako expozice, místo toho expozice feudalismu a kapitalismu | |||
1953 | Antonín Mánes, obrazy | 9. května až 7. června | ||||
1953 | Státní péče a ochrana přírody (Ochrana přírodních památek) | 28. srpna až 30. září | ||||
1954 | Výtvarníci a kniha | 7. května až 13. června | ||||
1954 | Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie | srpen až říjen | ||||
1954 | Ignát Hermann | září až říjen | ||||
1954 | 3 agitační výstavky k volbám | nádražní hala | ||||
1954 | Kulturní obraz Hradeckého kraje | 19. listopadu až 20. prosince | knihy, staré tisky | |||
1954 | Klement Gottwald, dílo | |||||
1954 | J. V. Stalin, život a dílo | |||||
1955 | Grafika, kresby a akvarely krajské galerie | 13. února až 6. března | ||||
1955 | 10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje | 15. května až 15. července | ||||
1955 | 100 let Babičky Boženy Němcové | 18. září až 30. října | ||||
1955 | Členská výstava krajského výtvarného střediska | 27. listopadu až 31. prosince | ||||
1955 | S. K Neumann | |||||
1955 | Zdeněk Nejedlý | |||||
1956 | Včela medonosná | 3. června až 15. září | historie včelařství po soudobé včelíny, výrobky z medu i vosku, včelařské nářadí | |||
1956 | Škůdci polního hospodářství | 3. června až 15. září | ||||
1956 | Výtvarné práce z jiráskovské soutěže | 8. až 30. dubna | ||||
1956 | Výstava KVS | 18. listopadu až 31. prosince | ||||
1956 | Výstava starých tisků | |||||
1956 | Výstava k 30. výročí KSČ | |||||
1956 | Michal Silorád Patrčka | |||||
1957 | Výstava kronik | 7. února až 10. března | ||||
1957 | Nové archeologické nálezy u Lochenic | 15. až 28. března | ||||
1957 | Rjepin a jeho současníci | 21. dubna až 12. května | ||||
1957 | Létající květy (výstava motýlů) | 1. až 30. června | ||||
1957 | Temno na Hradecku | 9. června až 31. srpna | výstavní sál muzea | |||
1957 | Vývoj řemesel v 18. století | |||||
1957 | Antonín Hudeček | 1. až 18. září | ||||
1957 | Josef Heřman, posmrtná výstava | 22. září až 20. října | ||||
1957 | Zkamenělý život pravěku | 1. až 31. října | ||||
1957 | Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR | 3. až 30. listopadu | ||||
1957 | Členská výstava ČFVU | od 8. prosince | ||||
1958 | Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku | 6. až 20. dubna | ||||
1958 | 500 let české knihy | březen | ||||
1958 | Militarismus bez masky | 1. až 31. května | ||||
1958 | Zkamenělý život | |||||
1958 | Nerostné bohatství Hradeckého kraje | 15. června až 19. září | ||||
1958 | Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (Již nikdy Mnichov) | 1. až 31. října | ||||
1958 | Profil 57 | od 19. října | ||||
1958 | Jaroslav Pacovský, fotografie | 19. října až 10. listopadu | ||||
1958 | Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby | 13. listopadu až 7. prosince | ||||
1958 | Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti | 15. až 30. listopadu | výstava geodetických a kartografických prací | |||
1958 | Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého | |||||
1958 | Perníkové formy | |||||
1958 | Umělecké památky antického Řecka | |||||
1959 | Výstava novoročenek | |||||
1959 | Po stopách Jiráskova kraje | |||||
1959 | Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK" | |||||
1959 | Domácí nářadí od pravěku k dnešku | |||||
1959 | Severní ptačí hosté v ČSR | 1. až 30. března | ||||
1959 | Chraňte užitečné ptactvo | |||||
1959 | České umění 18. a 19. století | |||||
1959 | Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky | 1. až 14. května | ||||
1959 | Hradec Králové v obrazech tří století | |||||
1959 | Neznámý Tibet | 24. května až 30. června | ||||
1959 | Josef Krapka Náchodský | |||||
1959 | Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě | |||||
1959 | Dokumenty a historie Hradeckého kraje | 1. září až 15. října | ||||
1959 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby | |||||
1959 | Napiš to, Kischi! | 1. až 30. listopadu | spolupráce: Památník národního písemnictví | výstava o životě a díle světového reportéra | ||
1959 | Vincent Hložník, grafika | 1. až 6. prosince | ||||
1959 | 20 000 km po Sovětském svazu | 10. až 31. prosince | autor: Adolf Čejchan | |||
1959 | 1 100 let české architektury (Tisíc a sto let architektura na území ČSR) | 10. prosince 1959 až 10. ledna 1960 | ||||
1959 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby |
1950[editovat | editovat zdroj]
- Karel Hodr, obrazy (5. až 19. února)
- Slovenská grafika (26. února až 16. března)
- Výtvarník mezi horníky (26. března až 16. dubna)
- Slovenské výtvarné umění (30. dubna až 21. května)
- Petr Dilinger (28. května až 14. června)
- Julius Mařák
- Tisk lidově demokratických států a SSSR
- Malířství 19. století
1951[editovat | editovat zdroj]
- Mikoláš Aleš, kresby (1. dubna až 1. května)
- Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla (10. května až 10. června)
- Umění Afriky
- Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové
- Výstava ze sbírek Městské galerie
- Václav Brožík, kresby
- Výstava československé armády (30. září až 17. října)
- Filatelistická výstava (20. až 28. října), s Klubem filatelistů
- Výstava sovětské knihy (12. až 18. listopadu)
- Bedřich Havránek, kresby
- Čína včera a dnes
- Josef Navrátil, kresby a obrazy
1952[editovat | editovat zdroj]
- Max Švabinský, obrazy
- Vojenská výstava
- Honoré Daumier
- Výstava prvotisků
- Vývoj knihy
- To jsou oni (SNB)
- Výstava sovětské knihy
- Výstava kancelářských strojů
- Mikoláš Aleš, dílo
1953[editovat | editovat zdroj]
- Zdeněk Nejedlý, život a dílo (od 9. února)
- Cestou Hanzelky a Zikmunda (24. ledna až 22. února)
- Husitství na Hradecku (květen až listopad)
- Antonín Mánes, obrazy (9. května až 7. června)
- Státní péče a ochrana přírody (28. srpna až 30. září)
1954[editovat | editovat zdroj]
- Výtvarníci a kniha (7. května až 13. června)
- Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie (srpen až říjen)
- Ignát Hermann (září až říjen)
- 3 agitační výstavky k volbám
- Kulturní obraz Hradeckého kraje (19. listopadu až 20. prosince), knihy, staré tisky
- Klement Gottwald, dílo
- J. V. Stalin, život a dílo
1955[editovat | editovat zdroj]
- Grafika, kresby a akvarely krajské galerie (13. února až 6. března)
- 10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje (15. května až 15. července)
- 100 let Babičky Boženy Němcové (18. září až 30. října)
- Členská výstava krajského výtvarného střediska (27. listopadu až 31. prosince)
- S. K Neumann
- Zdeněk Nejedlý
1956[editovat | editovat zdroj]
- Včela medonosná (3. června až 15. září)
- Škůdci polního hospodářství (3. června až 15. září)
- Výtvarné práce z jiráskovské soutěže (8. až 30. dubna)
- Výstava KVS (18. listopadu až 31. prosince)
- Výstava starých tisků
- Výstava k 30. výročí KSČ
- Michal Silorád Patrčka
1957[editovat | editovat zdroj]
- Temno na Hradecku (9. června až 31. srpna)
- Vývoj řemesel v 18. století
- Létající květy (výstava motýlů) (1. až 30. června)
- Výstava kronik (17. února až 10. března)
- Rjepin a jeho současníci (21. dubna až 12. května)
- Antonín Hudeček (1. až 18. září)
- Josef Heřman, posmrtná výstava (22. září až 20. října)
- Zkamenělý život pravěku (1. až 31. října)
- Nové archeologické nálezy u Lochenic (15. až 28. března)
- Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR (3. až 30. listopadu)
- Členská výstava ČFVU (od 8. prosince)
1958[editovat | editovat zdroj]
- Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku (6. až 20. dubna)
- 500 let české knihy (březen)
- Militarismus bez masky (1. až 31. května)
- Zkamenělý život
- Nerostné bohatství Hradeckého kraje (15. června až 19. září)
- Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (1. až 31. října)
- Profil 57 (od 19. října)
- Jaroslav Pacovský, fotografie (19. října až 10. listopadu)
- Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby (13. listopadu až 7. prosince)
- Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti (15. až 30. listopadu)
- Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého
- Perníkové formy
- Umělecké památky antického Řecka
1959[editovat | editovat zdroj]
- Výstava novoročenek
- Po stopách Jiráskova kraje
- Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK"
- Domácí nářadí od pravěku k dnešku
- Severní ptačí hosté v ČSR (1. až 30. března)
- Chraňte užitečné ptactvo
- České umění 18. a 19. století
- Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky (1. až 14. května)
- Hradec Králové v obrazech tří století
- Neznámý Tibet (24. května až 30. června)
- Josef Krapka Náchodský
- Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě
- Dokumenty a historie Hradeckého kraje (1. září až 15. října)
- Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby
- Napiš to, Kischi! (1. až 30. listopadu)
- Vincent Hložník, grafika (1. až 6. prosince)
- 20 000 km po Sovětském svazu (10. až 31. prosince)
- 1 100 let české architektury (10. prosince 1959 až 10. ledna 1960)
60. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1960 | František Bidlo, karikatury | 15. ledna až 28. února | ||||
1960 | Ze sbírek Národní galerie | 17. ledna až 14. února | ||||
1960 | Obrazy zámků Hradeckého kraje | 21. února až 27. března | ||||
1960 | Nejde jen o Berlín | 1. až 10. března | ||||
1960 | Výstavka květin | 1. března až 3. května | ||||
1960 | Jindřich Prucha, obrazy | 19. března až 10. dubna | malý sál | |||
1960 | Německá selská válka | 3. dubna až 29. května | ||||
1960 | Emila Medková, fotografie | 1. května až 7. června | ||||
1960 | Archivní dokumenty Hradeckého kraje | 14. května až 15. října | výstava pokračovala v sálech městské galerie na náchodském zámku | |||
1960 | Holý – Benda, obrazy, plastiky | 1. července až 18. září | ||||
1960 | Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky | 18. září až 26. října | ||||
1960 | Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou | 5. listopadu až 31. prosince | ||||
1960 | Výstava ČFVU v Hradci Králové | 6. listopadu až 31. prosince | ||||
1961 | 40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus | 14. května až 30. června | ||||
1961 | Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě | 14. května až 30. června | ||||
1961 | Polský politický plakát | 30. června až 31. července | ||||
1961 | Umělecká řemesla | 3. srpna až 30. září | ||||
1961 | Jindřich Wielgus, sochy | 7. září až 8. října | ||||
1961 | Adolf Hoffmeister, kresby | 12. října až 12. listopadu | ||||
1961 | Výroční výstava ČSFVU | 19. listopadu až 23. prosince | ||||
1962 | Vlastimil Beneš, obrazy | 1. dubna až 9. května | ||||
1962 | Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek | 20. května až 1. července | ||||
1962 | Archeologický výzkum | 1. dubna až 31. srpna | 1. patro | autor výstavy: Vít Vokolek | ||
1962 | Staré lidové stavby, fotografie | 1. dubna až 10. listopadu | ||||
1962 | Josef Wagner, kresby a plastiky | 15. července až 10. září | ||||
1962 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 3. až 12. září | ||||
1962 | Výstavka minerálů | 5. září až 31. prosince | 1. poschodí | |||
1962 | Výstava peněz (SBČS, STSP) | 23. října až 4. listopadu | ||||
1963 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 30. srpna až 8. září | ||||
1964 | Starý Hradec ve fotografii | 22. března až 24. května | ||||
1964 | Staré lidové stavby, fotografie | 22. března až 16. srpna | pokračování výstavy z roku 1962 | |||
1964 | Perníkářské formy | 22. března až 12. července | autor: E. Hloupý | |||
1964 | Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR | 31. května až 28. června | ||||
1964 | Výstavka ptactva | 14. července až 18. října | ||||
1964 | Bohdanečská rezervace ve fotografii Františka Janalíka a Ing. Jiřího Svobody | 2. srpna až 13. září | ||||
1964 | Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti | 14. června až 18. října | v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice | |||
1964 | 20 let Slovenského národního povstání | 18. srpna až 18. října | autor: J. Stárková | |||
1964 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 17. až 30. září | ||||
1964 | Bojovné dílo Josefa Čapka | 25. října 1964 až 2. ledna 1965 | spolupráce: Ústav pro teorii a dějiny umění ČSAV | výstava k 20. výročí smrti J. Čapka; autoři: M. Halík, J. Slavík, J. Kábrt | ||
1965 | Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga | 6. ledna až 28. března | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Ex libris | 28. ledna až 3. dubna | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha | 21. dubna až 28. července | autor: E. Hloupý | |||
1965 | 20 let úspěchů Východočeského kraje (Výstava úspěchů socialistické výstavby Východočeského kraje) | 30. dubna až 30. června | ||||
1965 | Příchod Rudé armády | 30. dubna až 31. července | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Josef Wagner, kresby a skici | 29. července až 10. listopadu | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Cínové předměty od renesance po současnost | 1. srpna až 21. října | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Krkonoše, fotografie Jiřího Havla | 5. až 30. září | ||||
1965 | 20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové | 8. až 31. října | ||||
1965 | Umění mistrů modrotisku | 22. října 1965 až 14. ledna 1966 | autor: J. Šulcová | |||
1965 | Stavba musea ve fotografiích a dokumentech | 11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966 | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky | 5. prosince 1965 až 15. března 1966 | ||||
1966 | Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku | 18. ledna až 2. dubna | autor: Z. Doubek | |||
1966 | Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena | 6. února až 6. března | ||||
1966 | 200 let hradecké pevnosti | 8. února až 31. srpna | autor: Aleš Doubrava | |||
1966 | Válečný rok 1866 v Hradci Králové | 6. dubna až 10. září | ||||
1966 | Člověk a mapa | 9. dubna až 22. května | ||||
1966 | Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury | 29. května až 3. července | ||||
1966 | Válka 1866 (Válečný rok 1866 v Hradci Králové v literatuře) | 19. června až 16. října | autoři: Dolínek, Mudra | |||
1966 | Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem | 21. srpna až 30. října | autor: Vít Vokolek | |||
1966 | Papírová platidla na území Československa | od 1. září | autor: J. Šůla | |||
1966 | Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga | 3. září až 9. října | ||||
1966 | Sklo pěti staletí | od 15. září | autor: J. Stárková | |||
1966 | Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika | 8. listopadu až 4. prosince | ||||
1967 | Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka | 3. ledna až 14. října | ||||
1967 | Vladislav Vančura, život a dílo | 19. února až 15. dubna | spolupráce: Památník národního písemnictví | |||
1967 | Kovy a jejich rudy | od 2. května | autor: I. Štafl | |||
1967 | Příroda Sardinie, fotografie a nálezy | od 2. května | autor: I. Štalf | |||
1967 | Klenoty starých pergamenů | léto | hudební rukopisy východních Čech z 15. až 18. století | |||
1967 | Arménská architektura | 12. listopadu až 31. prosince | ||||
1967 | 1400 km Tunisem | 5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968 | ||||
1967 | Klasicistní štíty | 18. prosince 1967 až 29. února 1968 | ||||
1968 | Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR | 3. ledna až 15. srpna | spolupráce: SOA Zámrsk | k 50. výročí vzniku ČSR; výstava dokumentů z archivů východních Čech | ||
1968 | Moje Rusko, výtvarná díla | 14. až 28. ledna | spolupráce s KG a OV SČSP | výtvarní umělci RSFR K 50. výročí VŘSR | ||
1968 | Národní obrození v Hradci Králové | 1. března až 11. srpna | výstava k 100. výročí úmrtí nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila | |||
1968 | Hradecká pevnost | 16. dubna až 11. srpna | autor: Aleš Doubrava | |||
1968 | Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava | 17. září | ||||
1968 | Adolf Karlovský, heraldická kresba | 15. srpna až 3. prosince | ||||
1968 | Výstavba Hradce Králové po roce 1948 | |||||
1968 | Zmizelý Hradec – archeologická výstava | |||||
1968 | 25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova | 22. února až 15. března | ||||
1968 | Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968 | |||||
1968 | Amatérská fotografie | 6. prosince 1968 až 28. března 1969 | ||||
1969 | Karel Čapek | 15. srpna až 24. prosince | ||||
1969 | František Ulrich, život a dílo | 2. dubna až 5. srpna | výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí | |||
1969 | Chraňte pravěké památky – archeologická výstava | |||||
1969 | Chráněné rostliny Východočeského kraje | 5. srpna až 21. října | ||||
1969 | Hradec ve fotografii |
1960[editovat | editovat zdroj]
- František Bidlo, karikatury (15. ledna až 28. února)
- Ze sbírek Národní galerie (17. ledna až 14. února)
- Obrazy zámků Hradeckého kraje (21. února až 27. března)
- Nejde jen o Berlín (1. až 10. března)
- Jindřich Prucha, obrazy (19. března až 10. dubna)
- Německá selská válka (3. dubna až 29. května)
- Výstavka květin (1. března až 3. května)
- Emila Medková, fotografie (1. května až 7. června)
- Archívní dokumenty Hradeckého kraje (14. května až 15. října)
- Holý – Benda, obrazy, plastiky (1. července až 18. září)
- Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky (18. září až 26. října)
- Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou (5. listopadu až 31. prosince)
- Výstava ČFVU v Hradci Králové (6. listopadu až 31. prosince)
1961[editovat | editovat zdroj]
- 40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus (14. května až 30. června)
- Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě (14. května až 30. června)
- Polský politický plakát (30. června až 31. července)
- Umělecká řemesla (3. srpna až 30. září)
- Jindřich Wielgus, sochy (7. září až 8. října)
- Adolf Hoffmeister, kresby (12. října až 12. listopadu)
- Výroční výstava ČSFVU (19. listopadu až 23. prosince)
1962[editovat | editovat zdroj]
- Vlastimil Beneš, obrazy (1. dubna až 9. května)
- Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek (20. května až 1. července)
- Archeologický výzkum (1. dubna až 31. srpna)
- Staré lidové stavby, fotografie (1. dubna až 10. listopadu)
- Josef Wagner, kresby a plastiky (15. července až 10. září)
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (3. až 12. září)
- Výstavka minerálů (5. září až 31. prosince), I. poschodí
- Výstava peněz (SBČS, STSP), 23. října až 4. listopadu
1963[editovat | editovat zdroj]
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (30. srpna až 8. září)
1964[editovat | editovat zdroj]
- Starý Hradec ve fotografii (22. března až 24. května)
- Staré lidové stavby, fotografie (22. března až 16. srpna)
- Perníkářské formy (22. března až 12. července)
- Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR (31. května až 28. června)
- Výstavka ptactva (14. července až 18. října)
- Bohdanečská rezervace ve fotografii (2. srpna až 13. září)
- Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti (14. června až 18. října), v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice
- 20 let Slovenského národního povstání (18. srpna až 18. října)
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (17. až 30. září)
- Bojovné dílo Josefa Čapka (25. října 1964 až 2. ledna 1965)
1965[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga (6. ledna až 28. března)
- Ex libris (28. ledna až 3. dubna)
- Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha (21. dubna až 28. července)
- 20 let úspěchů Východočeského kraje (30. dubna až 30. června)
- Příchod Rudé armády (30. dubna až 31. července)
- Josef Wagner, kresby a skici (29. července až 10. listopadu)
- Cínové předměty od renesance po současnost (1. srpna až 21. října)
- Krkonoše, fotografie Jiřího Havla (5. až 30. září)
- 20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové (8. až 31. října)
- Umění mistrů modrotisku (22. října 1965 až 14. ledna 1966)
- Stavba musea ve fotografiích a dokumentech (11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966)
- Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky (5. prosince 1965 až 15. března 1966)
1966[editovat | editovat zdroj]
- Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku (18. ledna až 2. dubna)
- Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena (6. února až 6. března)
- 200 let hradecké pevnosti (8. února až 31. srpna)
- Válečný rok 1866 v Hradci Králové (6. dubna až 10. září)
- Člověk a mapa (9. dubna až 22. května)
- Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury (29. května až 3. července)
- Válka 1866 (19. června až 16. října)
- Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem (21. srpna až 30. října), autor: V. Kokolek
- Papírová platidla na území Československa (od 1. září)
- Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga (3. září až 9. října)
- Sklo pěti staletí (od 15. září)
- Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika (8. listopadu až 4. prosince)
1967[editovat | editovat zdroj]
- Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka (od 3. ledna)
- Vladislav Vančura, život a dílo (od 19. února)
- Kovy a jejich rudy (od 2. května)
- Příroda Sardinie, fotografie a nálezy (od 2. května)
- Klenoty starých pergamenů (léto)
- Arménská architektura (12. listopadu až 31. prosince)
- 1400 km Tunisem (5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968)
- Klasicistní štíty (18. prosince 1967 až 29. února 1968)
1968[editovat | editovat zdroj]
- Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR (3. ledna až 15. srpna)
- Moje Rusko, výtvarná díla (14. až 28. ledna), ve spolupráci s KG a OV SČSP
- Národní obrození v Hradci Králové (1. března až 11. srpna)
- Hradecká pevnost (16. dubna až 11. srpna)
- Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava (17. září)
- Adolf Karlovský, heraldická kresba (15. srpna až 3. prosince)
- Výstavba Hradce Králové po roce 1948
- Zmizelý Hradec – archeologická výstava
- 25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova (22. února až 15. března)
- Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968
- Amatérská fotografie (6. prosince 1968 až 28. března 1969)
1969[editovat | editovat zdroj]
- Karel Čapek (15. srpna až 24. prosince)
- František Ulrich, život a dílo – výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí (2. dubna až 5. srpna)
- Chraňte pravěké památky – archeologická výstava
- Chráněné rostliny Východočeského kraje (5. srpna až 21. října)
- Hradec ve fotografii
70. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1970 | Výstava kolekce paličkovaných krajek | MPM | 138 osob | pro výstavu ve Vídni; vystaveny vzory paličkovaných krajek, slunečníky, čepce, vějíře atp., podle návrhu dr. Otakara Klumpara | ||
1970 | Pedagogická fakulta – výstava areálů škol | únor až březen | ||||
1970 | Národní fotografie | 4. až 22. dubna | ||||
1970 | Amatérská fotografie | 4. dubna až 13. srpna | ||||
1970 | Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození | 2. května až 12. října | autor výstavy: J. Stárková | |||
1970 | Staré pohledy Hradce | |||||
1970 | Chraňte archeologické památky | |||||
1970 | Z dějin královéhradecké žurnalistiky | 20. září až 30. listopadu | ||||
1970 | Ruské a sovětské bankovky | 20. listopadu 1970 až 25. února 1971 | ||||
1971 | Sondy do minulosti | 15. ledna 1971 až 13. února 1972 | ||||
1971 | Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové | 15. ledna až 12. února | ||||
1971 | Lidé – práce – doba | únor až březen | ||||
1971 | Vítězná cesta | 7. května až 16. srpna | k 50. výročí založení KSČ | |||
1971 | Slovenské národní povstání | 20. srpna až 31. října | ||||
1971 | 400 let Jana Kepplera | 22. října 1971 až 24. ledna 1972 | spolupráce: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové | |||
1971 | Kroniky východních Čech | 28. října až 10. prosince | ||||
1971 | Život a dílo Klementa Gottwalda | 1. listopadu až 9. prosince | ||||
1971 | Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR | 12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972 | ||||
1971 | Čechy a Rusko v 19. století | 12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972 | výstava z dějin vzájemných vztahů | |||
1971 | Lidová obřadnost | 9. prosince 1971 až 8. února 1972 | ||||
1972 | K volbám do národních výborů | putovní výstava | ||||
1972 | Krajina básníkova | 14. ledna až 26. dubna | ||||
1972 | Únor 1948 | 8. února až 4. dubna | ||||
1972 | Krajina ve fotografii | 1. března až 24. dubna | ||||
1972 | Cesty sovětskou střední Asií | 28. března až 31. května | autor výstavy: J. Stárková | |||
1972 | V. I. Lenin | 4. dubna až 6. května | ||||
1972 | V našem JZD (Děti ke sjezdu JZD) | 5. dubna až 19. června | ||||
1972 | Slovenské užité umění (výstava současného slovenského užitého umění a průmyslového výtvarnictví) | 12. května až 3. července | ||||
1972 | 100 let černé bižuterie | 29. června až 15. listopadu | spolupráce: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou | |||
1972 | Konfrontace 72 | 7. až 29. října | vybrané práce amatérských výtvarníků Východočeského kraje a Vratislavského vojvodství | |||
1972 | Polská literatura | 8. až 29. října | ||||
1972 | Leninskou cestou k vítězství komunismu | 6. listopadu 1972 až 25. ledna 1973 | spolupráce: Dům sovětské vědy a kultury v Praze | |||
1972 | Sklo Z. Horboweho | 8. prosince 1972 až 25. února 1973 | spolupráce: Rada východočeského KNV, Krajské kulturní středisko | V rámci Dnů dolnoslezské kultury | ||
1972 | Lidice – Ležáky | 6. května až 7. července | ||||
1972 | Rekreační oblasti Východočeského kraje | 8. července až 5. října | ||||
1972 | Krása tropických motýlů | |||||
1972 | Přírůstky přírodovědeckého oddělení | 13. října | ||||
1972 | Řehoř Mendl | do 30. září | ||||
1972 | Přírůstky historického oddělení | 18. ledna až 12. února 1973 | ||||
1972 | Lidé – život – doba | 12. února až 1. března | ||||
1972 | Móda 19. století | 19. června až 12. února 1973 | autor výstavy: Židlická | |||
1973 | Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Jaroslav Svoboda, František Vízner | autoři výstavy: Stárková, Židlická | ||||
1973 | Dětské výtvarné práce | |||||
1973 | Stavby deváté pětiletky SSSR | |||||
1973 | Sovětská odborná literatura | autor výstavy: Stárková | ||||
1973 | Od Února k dnešku | 21. února | výstava k 25. výročí Vítězného února | |||
1973 | Park pro 7 milionů | k 10. výročí vyhlášení KRNAP | ||||
1973 | Terezín svědčí a varuje | spolupráce: OV českého svazu protifašistických bojovníků | zapůjčeno Památníkem Terezín | |||
1973 | Léky z říše nerostů | 16. dubna až 12. května | spolupráce: Mineralogický kroužek farmaceutické fakulty, Krajská vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové | výstava minerálů | ||
1973 | Africké kontrasty | 20. června až 30. srpna | spolupráce: Vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové, Komise pro komplexní výzkum vývojových zemí ČSAV (lékařská sekce), Československý výbor solidarity s národy Afriky a Asie | |||
1973 | Řády a vyznamenání PLR | |||||
1973 | Kapitoly z východočeského pravěku | |||||
1974 | Cesta svobody | 20. srpna až 30. prosince | k 30. výročí SNP | |||
1974 | 25 let PO SSM | |||||
1974 | Fosilní ryby | |||||
1974 | Pohledy na starý Hradec | |||||
1974 | Brouci ČSSR | 12. července až 1. září | ||||
1974 | Země velehor | 15. září až 10. října | v rámci oslav měsíce československo-sovětského přátelství | |||
1974 | Chile – krvácející země | 11. dubna až 31. prosince | putovní výstava, autoři výstavy: Jaroslav Brykner, Milan Koubek | |||
1974 | Sergio Núňez Henriques | 21. května až 7. června | autoři: Zdeněk Bláha, Jiří Malina, výstava obrazů a plakátů chilského výtvarníka, doplnění k výstavě Chile - krvácející země | |||
1974 | 50 let Československých aerolinií | |||||
1974 | Fotografie členů Fomaklubu | |||||
1974 | Karel Bárta, fotografie | 1. listopadu až 1. prosince | ||||
1974 | Horák, Pajskr, fotografie | 1. až 31. října | ||||
1974 | Jiří Jahoda, fotografie | 3. prosince 1974 až 19. ledna 1975 | ||||
1974 | Urbanistika Hradce Králové | |||||
1975 | Zaniklý svět – kroniky | únor až březen | ||||
1975 | Edice kronikářských pramenů | |||||
1975 | Svědectví kronik | 11. února až 6. března | kroniky Východočeského kraje | |||
1975 | Rozvoj dopravy v Československu | 26. února až 25. března | spolupráce: ministerstvo dopravy | |||
1975 | Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů | 11. března až 11. dubna | J. Kavec, F. Kuska, J. Ryboš, I. Fraňo, ing. M. Mikloš | |||
1975 | Povstání nevolníků 1775 | |||||
1975 | Zvířata a zvířátka ve výtvarném projevu maďarského akademického malíře Mihály Sciby | 3. dubna až 17. května | autoři výstavy: Zdeněk Bláha, Jiří Malina | |||
1975 | Krajská výstava Československého svazu filatelistů | 20. až 26. dubna | ||||
1975 | V boji za svobodu | 24. dubna až 30. června | spolupráce: Památník - muzeum SNP v Banské Bystrici | nejdříve umístěno v Banské Bystrici, následně v Hradci Králové | ||
1975 | Výstava historických kování | autor výstavy: J. Stárková | ||||
1975 | Země velehor | |||||
1975 | Sovětská válečná fotografie | 8. až 31. května | autoři výstavy: Jiří Malina, Zdeněk Bláha | |||
1975 | Dřeviny severovýchodních Čech | |||||
1975 | První den Bulharska | 10. června až 31. července | spolupráce: Bulharské kulturní středisko v Praze | soubor fotografií Nikoly Stojčkova z prvních dní osvobození Bulharska | ||
1975 | Kresby Jany Štěpánkové | únor, březen | ||||
1975 | Hradec Králové na počátku dějin | podzim | autoři: M. Richter, Vít Vokolek | |||
1975 | Revoluční tradice a současnost Východočeského kraje | 20. října až 8. listopadu | ukázkový výběr z výstavy pro zahraniční družební kraje | |||
1975 | Zapsáno v kronice socialistické doby | |||||
1976 | Sovětská architektura | únor až duben | ||||
1976 | 70 let Pochodně | 14. května až 1. října | autoři výstavy: Jiří Malina, A. Doubrava | |||
1976 | Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku | květen až září | spolupráce: Okresní oddělení českého statistického úřadu v Hradci Králové | autor výstavy: Jiří Zikmund | ||
1976 | Volební program NF v pracích Stavoprojektu | říjen až listopad | ||||
1976 | Hradec na počátku dějin | květen až září | ||||
1976 | Cesty jižní Indií expedice Orchidea | leden až květen | vestibul 2. patra | |||
1976 | České polodrahokamy | červen až červenec | ||||
1976 | ZENIT, VII. okresní veletrh | 18. až 28. října | spolupráce: OV SSM, Okresní odborová rada Hradec Králové | |||
1976 | Výstavka k výročí FDTJ - FPT | autor výstavy: Jiří Zikmund | ||||
1977 | Hradecký program 30 let | 1. dubna až 31. května | autoři výstavy: Ing. J. Klimeš, J. Zikmund, PhDr. A. Židlická | |||
1977 | Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (obrazy a plastiky) | 25. února až 7. března | ||||
1977 | Aktivně čelit ideologické diverzi antikomunismu | 13. až 27. května | spolupráce: Politické oddělení Krajského odboru ochrany státních hranic v Hradci Králové | |||
1977 | Léky z šera pralesů | 20. června až 31. prosince | vestibul 2. patra | |||
1977 | Velká vlastenecká válka | srpen | ||||
1977 | Okresní veletrh Zenitu | 10. až 17. října | ||||
1977 | Sovětský tisk – tisk pokroku a míru | 2. listopadu až 2. prosince | spolupráce: Poštovní novinová služba, Meždunarodnaja kniga Moskva, Lidové nakladatelství | |||
1977 | Kosmos začíná na zemi | 2. listopadu až 28. prosince | k 60. výročí VŘSR, výstava fotografií A. Š. Moklecova | |||
1977 | Černigov a Černigovsko | 2. listopadu až 2. prosince | k 60. výročí VŘSR; autor: Jaroslav Ludvík | |||
1977 | Říjnové dny | 2. až 28. listopadu | ||||
1978 | 30 let úspěchů (hospodářského rozvoje) Východočeského kraje | 20. února až 31. května | autor: Jaroslav Šůla; výstava zároveň ve výstavním pavilonu Kulturního domu ROH | |||
1978 | Život a dílo Zdenka Nejedlého | od února | dům U Švagerků | |||
1978 | Secese – životní styl na přelomu století | autoři výstavy: Jana Stárková, Alice Židlická | ||||
1978 | 25 let socialistické dopravy (25 let práce pro socialistickou dopravu) | 26. října až 19. listopadu | ||||
1978 | Poklady muzea | |||||
1978 | Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové | |||||
1978 | Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea | 2. až 7. prosince | dřevo, textil, keramika, malba, grafika | |||
1978 | Tajemství ptačího stěhování | |||||
1978 | Walbřich – foto, porcelán, filumenie | |||||
1978 | Soutěžní návrhy na urbanistické řešení Roudničky a Vysoké n. Labem | 17. až 29. července | ||||
1978 | Obrazy Jaroslava Šmídry | od 29. srpna | ||||
1978 | 25 let Sborů pro občanské záležitosti | od 2. října | Výstava k výročí SPOZ | |||
1979 | Magdeburg se představuje | od 31. května | ||||
1979 | Vietnam známý a neznámý | 11. září až 15. prosince | autoři výstavy: Dr. F. Šita a M. Sainerová; exponáty zapůjčené od Kulturního a informačního střediska VSR v Praze a předměty od pracovníků, kteří působili ve Vietnamu | |||
1979 | 35. výročí SNP | |||||
1979 | Slohový nábytek | |||||
1979 | Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách | |||||
1979 | Rok dítěte (KPPM): Děti, mír a umění | 6. až 13. června | ||||
1979 | Vlasta Matoušová: Hmyz v kresbě a grafice | 19. srpna až 29. září | uspořádáno v rámci VIII. Mezinárodního sympozia o faunistice hmyzu střední Evropy | |||
1979 | Expedice Himalaja NUN 1735 m | první východočeská himálajská expedice 1976; fotografie, horolezecká výzbroj, přírodopisné a národopisné sběry | ||||
1979 | Výstava kronik a StoA Zámrsk | |||||
1979 | Výstava pro muzeum v Jachnovce | od 17. dubna | v rámci družby s Černigovskou oblastí; pro budované muzeum v Jachnovce (mapující události z 12. října 1943) |
1970[editovat | editovat zdroj]
- Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození (2. května až 12. října)
- Národní fotografie (4. až 22. dubna)
- Staré pohledy Hradce
- Chraňte archeologické památky
- Amatérská fotografie (4. dubna až 13. srpna)
- Ruské a sovětské bankovky (20. listopadu 1970 až 25. února 1971)
- Pedagogická fakulta – výstava areálů škol (únor až březen)
1971[editovat | editovat zdroj]
- Sondy do minulosti (15. ledna 1971 až 13. února 1972)
- Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové (15. ledna až 12. února)
- Lidé – práce – doba (únor až březen)
- Vítězná cesta (7. května až 16. srpna)
- Slovenské národní povstání (20. srpna až 31. října)
- 400 let Jana Kepplera (22. října 1971 až 24. ledna 1972)
- Kroniky východních Čech (28. října až 10. prosince)
- Život a dílo Klementa Gottwalda (1. listopadu až 9. prosince)
- Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR (12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972)
- Čechy a Rusko v 19. století (12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972)
- Lidová obřadnost (9. prosince 1971 až 8. února 1972)
1972[editovat | editovat zdroj]
- K volbám do národních výborů – putovní výstava
- Leninskou cestou k vítězství komunismu (6. listopadu až 25. ledna 1973)
- Únor 1948 (8. února až 4. dubna)
- V. I. Lenin (4. dubna až 6. května)
- Děti ke sjezdu JZD (5. dubna až 19. června)
- Slovenské užité umění (12. května až 3. července)
- Cesty sovětskou střední Asií (28. března až 31. května)
- 100 let černé bižuterie (29. června až 15. listopadu)
- Krajina básníkova (14. ledna až 26. dubna)
- Krajina ve fotografii (1. března až 24. dubna)
- Konfrontace (7. až 29. října)
- Sklo Z. Horboweho (8. prosince 1972 až 25. února 1973)
- Polská literatura (8. až 29. října)
- Lidice – Ležáky (6. května až 7. července)
- Rekreační oblasti Východočeského kraje (8. července až 5. října)
- Krása tropických motýlů
- Přírůstky PO (13. října)
- Řehoř Mendl (do 30. září)
- Přírůstky (18. ledna až 12. února 1973)
- Lidé – život – doba (12. února až 1. března)
- Móda 19. století (19. června až 12. února 1973)
1973[editovat | editovat zdroj]
- Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Svoboda, Vízner
- Dětské výtvarné práce
- Stavby deváté pětiletky SSSR
- Sovětská odborná literatura
- Od Února k dnešku (21. února)
- Park pro 7 milionů
- Terezín svědčí a varuje
- Léky z říše nerostů
- Africké kontrasty (20. června až 30. srpna)
- Řády a vyznamenání PLR
- Kapitoly z východočeského pravěku
1974[editovat | editovat zdroj]
- Cesta svobody (20. srpna až 30. prosince)
- 25 let PO SSM
- Fosilní ryby
- Brouci ČSSR (12. července až 1. září)
- Země velehor (15. září až 10. října)
- Chile – krvácející země (11. dubna až 31. prosince)
- 50 let Československých aerolinií
- Pohledy na starý Hradec
- Fotografie členů Fomaklubu
- Karel Bárta, fotografie
- Jiří Jahoda, fotografie
- Urbanistika Hradce Králové
1975[editovat | editovat zdroj]
- Zaniklý svět – kroniky (únor až březen)
- Edice kronikářských pramenů
- Svědectví kronik (11. února až 6. března)
- Rozvoj dopravy v Československu (26. února až 25. března)
- Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů (11. března až 11. dubna)
- Povstání nevolníků 1775
- Zvířata a zvířátka M. Sciby (3. dubna až 17. května)
- Krajská výstava Československého svazu filatelistů (20. až 26. dubna)
- V boji za svobodu (24. dubna až 30. června)
- Výstava historických kování
- Země velehor
- Sovětská válečná fotografie (8. až 31. května)
- Dřeviny severovýchodních Čech
- První den Bulharska
- Kresby Jany Štěpánkové (únor)
- Hradec Králové na počátku dějin (podzim)
- Historie a současnost Východočeského kraje
- Zapsáno v kronice socialistické doby
1976[editovat | editovat zdroj]
- Sovětská architektura (únor až duben)
- 70 let Pochodně (květen až září)
- Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku (květen až září)
- Volební program NF v pracích Stavoprojektu (říjen až listopad)
- Hradec na počátku dějin (květen až září)
- Cesty jižní Indií expedice Orchidea (leden až květen)
- České polodrahokamy (červen až červenec)
- ZENIT (říjen)
1977[editovat | editovat zdroj]
- Hradecký program 30 let (1. dubna až 31. května)
- Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (25. února až 7. března)
- Ideologická diverze antikomunismu (květen)
- Léky z šera pralesů (20. června až 31. prosince)
- Velká vlastenecká válka (srpen)
- Okresní veletrh Zenitu (10. až 17. října)
- Sovětský tisk – tisk pokroku a míru (2. listopadu až 2. prosince)
- Kosmos začíná na zemi (2. prosince až 28. prosince)
- Černigov a Černigovsko (2. listopadu až 2. prosince)
- Říjnové dny (2. až 28. listopadu)
1978[editovat | editovat zdroj]
- 30 let úspěchů Východočeského kraje
- Život a dílo Zdenka Nejedlého
- Secese – životní styl na přelomu století
- 25 let socialistické dopravy
- Poklady muzea
- Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové
- Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea
- Tajemství ptačího stěhování
- Walbřich – foto, porcelán, filumenie
- Obrazy Jaroslava Šmídry
- Výstava k výročí SPOZ
1979[editovat | editovat zdroj]
- Magdeburg se představuje
- Vietnam známý a neznámý
- 35. výročí SNP
- Slohový nábytek
- Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách
- Rok dítěte (KPPM)
- Hmyz v kresbě a grafice (Matoušová)
- Expedice Himalaja NUN 1735 m
- Výstava kronik a StoA Zámrsk
1980[editovat | editovat zdroj]
- Věra Kočová – paličkované obrázky
- Z archeologického výzkumu hradeckého muzea
- Svazarmovci v duchu revolučních tradic (7. května až 29. června)
- Josef Haken – komunista – učitel – politik (24. dubna až 30. června), s KV KSČ U Švagerků
- 100 let hradeckého muzea (září až prosinec)
- Příroda ve sbírkách hradeckého muzea (červen až říjen)
1981[editovat | editovat zdroj]
- Hračky Víta Grusse
- Luděk Havelka, výstava medailí; umístění: přízemí vestibul
- Amatérská fotografie (Amfo 81)
- Z historie slovanského osídlení východních Čech (1. dubna 1981 až 31. ledna 1982), výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek; návštěvnost: 18 456 osob; doprovodný program: 3 přednášky
- KSČ v boji proti fašismu, k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945
- Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel) (20. září až 10. listopadu), návštěvnost: 4 697 osob
1982[editovat | editovat zdroj]
- Šperk – historie a současnost (2. až 26. září); výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové
- Kosmické dálky (1. listopadu až 31. prosince)
- Věčně živá příroda (1. dubna až 15. srpna); návštěvnost 6 790 osob
- Kouzlo apatyky (15. února 1982 až 7. ledna 1983), materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund; návštěvnost: 17 515 osob
- 60. výročí SSSR
- Zbraně lovecké zbraně; umístění: vestibul
- Betlémy a perníkářské formy; umístění: vestibul
- Nejstarší zemědělci východních Čech
- Ex libris; umístění: chodba v přízemí
1983[editovat | editovat zdroj]
- Výtvarné dílo v architektuře (15. února až 11. dubna)
- Československé pamětní mince a medaile 1948–1983 (1. března až 31. července)
- V zrcadle staletí (18. května až 18. listopadu)
- SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové (1. června až 31. října)
- Krása tropů (1. srpna až 1. října), výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří
- Motorismus včera a dnes (20. října až 4. prosince)
- AMFO "83, amatérské fotografie
- Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách (29. října až 27. listopadu)
- Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika
- Hodiny ve sbírkách muzea
- Počátky východočeských měst
1984[editovat | editovat zdroj]
- 60. výročí úmrtí V. I. Lenina
- 35. výročí zákona o JZD
- Město a čas (21. září až 30. prosince), k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava; návštěvnost: 11 533 osob
- Výstava hudebních nástrojů (16. listopadu až 16. prosince), u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof
- Léčivé rostliny (1. září až 31. prosince); ve spolupráci s Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové, autorka Jiřina Belicová; návštěvnost: 9 119 osob
- Ohrožené a introdukované ryby východních Čech (15. března až 19. srpna); autor: Karel Lohniský; návštěvnost: 9 425 osob
- SÚRPMO – 30 LET (8. až 28. března), výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze
- Křídla vlasti (17. května až 2. září), prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; ve spolupráci se Svazarmem; autor: Jaroslav Ludvík; návštěvnost: 5 478 osob; koncert vojenské dechové hudby
- 25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje (16. února až 14. října); autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek; návštěvnost: 10 982 návštěvníků
- Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici" (12. dubna až 6. května), 420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ); návštěvnost: 2 181 osob
1985[editovat | editovat zdroj]
- 200 let J. H. Pospíšila
- Současný výzkum východočeských hradišť
- Z činnosti přírodovědeckého oddělení, umístění: vestibul přízemí
- Muzejní plakát Zdenka Bláhy
- AMFO ´85
- Loutkářství východních Čech (1. listopadu až 31. prosince), přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století; ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK)
- Kroniky ve světle doby (10. října až 17. listopadu); u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti; ve spolupráci se SOA Zámrsk
- Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře (1. srpna až 15. září); dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století; návštěvnost: 3 418 osob
- Boj a vítězství (27. února až 1. července); k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu
- Střelectví a Svazarm; autor: Jaroslav Ludvík; ve spolupráci se Svazarmem
- Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času (16. července 1985 až 22. září); ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, jejich putovní výstava; autor: M. Frauenterka z NTM; návštěvnost: 4 315 osob
1986[editovat | editovat zdroj]
- Výtvarní umělci straně, k 65. Výročí vzniku KSČ; připravila Krajská pobočka SČVU Hradec Králové
- Život a práce invalidů (21. října až 2. listopadu)
- Zelená kniha vysočiny (6. února až 31. května); fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy
- Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu (1. října až 31. prosince), IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež"
- Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka (10. června až 7. září)
- Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové (8. až 30. dubna), výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny; ve spolupráci KÚNZ – fakultní nemocnicí a Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové
- 80 let Pochodně (20. března až 30. dubna); autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985 (20. až 25. května), zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Sedmnáct mezníků (20. března až 25. května 1986), 65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku (5. května až 7. června); výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu
- Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák (1. prosince 1986 až 25. ledna 1987), autorka: Věra Němečková
- Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech (11. prosince 1986 až 1. února 1987); obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci
- Expozice československo-sovětské družby Jachnovka; připraveno pro muzeum v Jachnovce
1987[editovat | editovat zdroj]
80. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1980 | Věra Kočová – paličkované obrázky | |||||
1980 | Z archeologického výzkumu hradeckého muzea | |||||
1980 | Svazarmovci v duchu revolučních tradic | 7. května až 29. června | ||||
1980 | Josef Haken – komunista – učitel – politik | (24. dubna až 30. června | spolupráce: KV KSČ | U Švagerků | ||
1980 | 100 let hradeckého muzea | |||||
1980 | Příroda ve sbírkách hradeckého muzea | červen až říjen | ||||
1981 | Hračky Víta Grusse | |||||
1981 | Luděk Havelka, výstava medailí | přízemí vestibul | ||||
1981 | Amatérská fotografie (Amfo 81) | |||||
1981 | Z historie slovanského osídlení východních Čech | 1. dubna 1981 až 31. ledna 1982 | 18 456 osob | výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek | ||
1981 | KSČ v boji proti fašismu | k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945 | ||||
1981 | Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel) | 20. září až 10. listopadu | 4 697 osob | |||
1982 | Šperk – historie a současnost | 2. až 26. září | výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové | |||
1982 | Kosmické dálky | 1. listopadu až 31. prosince | ||||
1982 | Věčně živá příroda | 1. dubna až 15. srpna | 6 790 osob | |||
1982 | Kouzlo apatyky | 15. února 1982 až 7. ledna 1983 | 17 515 osob | materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund | ||
1982 | 60. výročí SSSR | |||||
1982 | Zbraně lovecké zbraně | vestibul | ||||
1982 | Betlémy a perníkářské formy | vestibul | ||||
1982 | Nejstarší zemědělci východních Čech | |||||
1982 | Ex libris | chodba v přízemí | ||||
1983 | Výtvarné dílo v architektuře | 15. února až 11. dubna | ||||
1983 | Československé pamětní mince a medaile 1948–1983 | 1. března až 31. července | ||||
1983 | V zrcadle staletí | 18. května až 18. listopadu | ||||
1983 | SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové | 1. června až 31. října | ||||
1983 | Krása tropů | 1. srpna až 1. října | výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří | |||
1983 | Motorismus včera a dnes | 20. října až 4. prosince | ||||
1983 | AMFO "83, amatérské fotografie | |||||
1983 | Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách | 29. října až 27. listopadu | ||||
1983 | Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika | |||||
1983 | Hodiny ve sbírkách muzea | |||||
1983 | Počátky východočeských měst | |||||
1984 | 60. výročí úmrtí V. I. Lenina | |||||
1984 | 35. výročí zákona o JZD | |||||
1984 | 25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje | 16. února až 14. října | 10 982 osob | autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek | ||
1984 | SÚRPMO – 30 let | 8. až 28. března | výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze | |||
1984 | Ohrožené a introdukované ryby východních Čech | 15. března až 19. srpna | 9 425 osob | autor: Karel Lohniský | ||
1984 | Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici" | 12. dubna až 6. května | 2 181 osob | 420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ) | ||
1984 | Křídla vlasti | 17. května až 2. září | spolupráce: Svazarm | 5 478 osob | prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; autor: Jaroslav Ludvík | |
1984 | Léčivé rostliny | 1. září až 31. prosince | spolupráce: Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové | 9 119 osob | autorka Jiřina Belicová | |
1984 | Město a čas | 21. září až 30. prosince | 11 533 osob | k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava | ||
1984 | Výstava hudebních nástrojů | 16. listopadu až 16. prosince | u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof | |||
1985 | 200 let J. H. Pospíšila | |||||
1985 | Současný výzkum východočeských hradišť | |||||
1985 | Z činnosti přírodovědeckého oddělení | vestibul přízemí | ||||
1985 | Muzejní plakát Zdenka Bláhy | |||||
1985 | AMFO ´85 | |||||
1985 | Loutkářství východních Čech | 1. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové | přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století;
autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK) | ||
1985 | Kroniky ve světle doby | 10. října až 17. listopadu | spolupráce: SOA Zámrsk | u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti; | ||
1985 | Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře | 1. srpna až 15. září | 3 418 osob | dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století | ||
1985 | Boj a vítězství | 27. února až 1. července | k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu | |||
1985 | Střelectví a Svazarm | spolupráce: Svazarm | autor: Jaroslav Ludvík | |||
1985 | Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času | 16. července 1985 až 22. září | spolupráce: Národní technické muzeum | 4 315 osob | putovní výstava Národní technické muzeum; autor: M. Frauenterka z NTM | |
1986 | Výtvarní umělci straně | Krajská pobočka SČVU Hradec Králové | k 65. Výročí vzniku KSČ | |||
1986 | Život a práce invalidů | 21. října až 2. listopadu | ||||
1986 | Zelená kniha vysočiny | 6. února až 31. května | fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy | |||
1986 | Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu | 1. října až 31. prosince | IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež" | |||
1986 | Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka | 10. června až 7. září | ||||
1986 | Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové | 8. až 30. dubna | spolupráce: KÚNZ – fakultní nemocnice a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové | výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny | ||
1986 | 80 let Pochodně | 20. března až 30. dubna | autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Sedmnáct mezníků | 20. března až 25. května | 65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku | 5. května až 7. června | výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985 | 20. až 25. května | zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák | 1. prosince 1986 až 25. ledna 1987 | autorka výstavy: Věra Němečková | |||
1986 | Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech | 11. prosince 1986 až 1. února 1987 | obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci | |||
1987 | Plachta – významná přírodovědecká lokalita Hradecka | malý sál, chodba | ||||
1987 | Vodní sporty ve Svazarmu | 1. října až 22. listopadu | z cyklu branná výchova a mládež | |||
1987 | Hradecký perník (perníkářské formy ve sbírkách muzea) | 28. dubna až 21. června | ||||
1987 | Člověk a kámen | 2. února až 30. dubna | 2740 osob | vývoj a možnosti zpracování kamene s důrazem na starší období (pravěk, středověk), autoři: Kalferst, Jakl, Štamberg | ||
1987 | Bály našich babiček | 26. listopadu až 31. prosince | vestibul přízemí | |||
1987 | Střelecké terče | 5. května až 11. října | spolupráce východočeských muzeí (díla z jejích sbírek) | 8 190 osob | více než 100 terčů převážně z 19. století, doplněno ukázkami palných zbraní a střeleckých vyznamenání, autor Jiří Zikmund | |
1987 | Výtvarní umělci k 70. výročí VŘSR | od 5. listopadu | spolupráce: Krajská organizace ČSVU | |||
1987 | Historické osobnosti na současné medaili | 1. července až 22. září | autorky: Věra Němečková a Helena Štroblová | |||
1987 | Staré pohlednice Hradce Králové | 3. února až 17. května | ze sbírek muzea a od sběratele Bedřicha Bláhy | |||
1987 | Od Hradeckého programu k socialistické zemědělské velkovýrobě | 2. až 18. dubna | spolupráce: Krajská zemědělská správa | výstava ke 40. výročí vyhlášení Hradeckého programu | ||
1987 | Výstava rukodělné knižní vazby | 30. května až 6. září | seznámení s řemeslem vazače knih, ukázání současného stavu knihařského řemesla; autoři: Otakar Krumm a František Kusý | |||
1988 | Východočeská města na historických pohlednicích | 19. dubna až 12. června | soutěžní výstava | |||
1988 | Pestrá příroda | od 25. března | výstava ze studijních přírodovědeckých sbírek KMVČ (nerosty, polodrahokamy, zkameněliny, kosti vymřelých čtvrtohorních zvířat, herbářové sbírky, ulity a mušle exotických mořských měkkýšů, ulity našich plžů, vycpaniny ptáků a savců, preparáty ryb, tropičtí brouci a motýli, další hmyz) | |||
1988 | Život v jezerech mladších provohor | 30. června až 28. srpna | výstava zkamenělin a vyhynulých zvířat a rostlin v rámci mezinárodního sympozia k permokarbonu | |||
1988 | Pavel Mušatka: Osobnosti (kresby, grafika | 14. června až 28. srpna | soubor karikatur známých osobností kulturního a politického života minulosti i současnosti | |||
1988 | Olympionici z východních Čech | 12. dubna až 26. června | autor: Pavel Hladík | |||
1988 | Československé bankovky po roce 1918 | od 13. září | 70 let republiky v dílech bankovkové tvorby; autor: Bohumil Skalický | |||
1988 | Památky z Bílé věže | 9. září až 30. října | historické dokumenty a předměty, které byly vyjmuty z makovice věže 29. srpna 1988 (po 53 letech) | |||
1988 | Člověk a pes | 6. října až 18. prosince | spolupráce: SVAZARM | z cyklu Branná výchova a mládež | ||
1988 | Hradec pohostinný | 7. září až 30. října | královéhradecké restaurace a hotely 19. - 20. století; autorka: Libuše Plášilová | |||
1988 | Doba bronzová ve východních Čechách | 31. května až 4. září | ||||
1988 | Jiří Harcuba: mince a mediale | 5. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Česká numismatická společnost | autorka: Věra Němečková ve spolupráci s Jiřím Harcubou | ||
1988 | 1948–1988 (cyklus výstav ke 40. výročí vítězného února) | 24. února až 1. května | výstavy
| |||
1989 | Hradecké motivy Otakara Řípy | |||||
1989 | Tradice uměleckých řemesel | od 26. října | ke 105. výročí založení SUPŠ Turnov | |||
1989 | Z historie kovářství | 9. února až 14. května | autoři: Sigl, Stárková | |||
1989 | 130 let pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989 | od 28. dubna, v Hradci Králové ve dnech 30. dubna až 2. května | vlak na nádraží | putovní výstava, v železničním voze v prostorách nádraží; velký doprovodný program, jízdy vlaků s parními lokomotivami | ||
1989 | Modelářství ve Svazarmu | od 5. prosince | autor: Ludvík | |||
1989 | Počátky fotografie ve východních Čechách | 8. června až 11. září | autor: Jiří Zikmund, k 150 letům fotografie | |||
1989 | Medaile z ateliéru zasloužilého umělce Jiřího Prádlera | od 7. října | spolupráce: Československá numismatická společnosti, Památník národního písemnictví a Svaz českých výtvarných umělců | autor: Věra Němečková | ||
1989 | Pivovarnictví ve východních Čechách | 9. února až 16. dubna | historie pivovarnictví, soubor originálních pivních láhví východočeských pivovarů a nápojového skla, návrh výstavy: Erblach, sběratel pivních lahví |
1988[editovat | editovat zdroj]
1989[editovat | editovat zdroj]
90. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1990 | Východní Čechy v době prvních historických kmenů | 8. února až 20. května | námět dr. Jiří Sigl; období lidu popelnicových polí, Keltů, doba římská a stěhování národů | |||
1990 | Josef Gočár, architekt Hradce Králové | 8. února až 6. května | ||||
1990 | T. G. M a Hradec Králové | 20. února až 1. dubna | ||||
1990 | Sametová revoluce v Hradci Králové | 6. až 25. listopadu | chodba | fotografie, písemné dokumenty, 21 panelů; období 17. listopadu až 29. prosince 1989; autorka: J. Pospíšilová | ||
1990 | Lidové obrázky na skle | 15. května až 21. října | vestibul | |||
1990 | Biskupové královéhradečtí | 15. května až 4. listopadu | přízemí, chodba | |||
1990 | Prezident Václav Havel v Hradci Králové 27. ledna 1990 | 8. až 18. února | fotoreportáž Evžena Pajskra z návštěvy prezidenta a slavnostního uvedení nového královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška do úřadu | |||
1990 | František Ulrich, královéhradecký starosta | 4. dubna až 13. května | ||||
1990–1991 | Památky církevních obřadů | 13. června 1990 až 13. ledna 1991 | spolupráce: biskupství královéhradecké | |||
1990–1991 | Českoslovenští letci v bitvě o Británii | 7. prosince 1990 až 13. ledna 1991 | ||||
1990–1991 | Jindra Vlček, malíř a legionář | do 13. ledna 1991 | přízemí, chodba | |||
1990–1991 | Válečná vyznamenání a medaile | 1. listopadu 1990 až 13. ledna 1991 | ||||
1991–
1992 |
Umění bankovek - nerealizované návrhy československých papírových platidel (1918–1988) | 5. října 1991 až 5. ledna 1992 | spolupráce: Státní banka československá v Praze a Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové | autorka: V. Němečková | ||
1991 | Bitva u Hradce Králové 1866 | 6. června až 3. listopadu | autor: Jan Jakl; mezinárodní konference k 125. výročí bitvy; ukázky výzbroje a výstroje armád prusko-rakouské války | |||
1991 | Jan Tomáš – výstava ateliérových fotografií z let 1867–1904 | 1. února až 14. dubna | ke 150. výročí narození J. Tomáše; autor: Jiří Zikmund | |||
1991 | Počátky průmyslového muzea pro severovýchodní část království českého v Hradci Králové | 1. února až 31. března | autor: J. Stárková (Švancarová) | |||
1991 | Architekt Oldřich Liska a Hradec Králové | 16. dubna až 19. května | autor: Aleš Doubrava; u příležitosti 110. výročí narození O. Lisky | |||
1991–1992 | Vánoční jesličky | 27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992 | spolupráce: Muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem | autor: Z. Lenderová; tvorba betlémářů Čech a Moravy 19. a 20. století | ||
1991 | 350 milionů let lesa | 31. ledna až 5. května | spolupráce: Státní muzeum mineralogie a geologie v Drážďanech a Přírodovědné muzeum ve Vídni | autor: dr. Štamberg; historie vývoje suchozemských rostlin, fosilizace, využití lesa člověkem; v němčině | ||
1991 | Ludvík Vašina, medaile a plakety | 4. dubna až 19. května | autor: V. Němečková | |||
1991–1992 | Vánoční a novoroční grafika | 27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992 | soubor grafických vánočních a novoročních blahopřání | |||
1992 | 150 let V. F. Červený a synové, Hradec Králové, hudební nástrojář a vynálezce světového významu | 19. června až 13. září | spolupráce: Muzeum české hudby Praha, Musikinstrumenten Museum München, Okresní archiv Hradec Králové, Amati Kraslice | |||
1992–1993 | Švédské moderní umění | 23. říjen 1992 až 10. ledna 1993 | zároveň výstava východočeských umělců ve Švédsku | |||
1992 | Příroda ve městě: Pavel Rödl – fotografie zvířat | 14. února až 31. května | chodba | 40 fotografií fauny a flóry z městských ulic, skládek, domácností, půd a sklepů | ||
1992 | Autogramy a fotografie známých osobností televizní obrazovky ze sbírky Stanislava Hlobila | 7. září až 22. listopadu | chodba (přízemí) | |||
1992–1993 | Falšovaná archeologie | 25. září 1992 až 10. ledna 1993 | ||||
1992–1993 | Obrázky ze staré školy | 19. května 1992 až 10. května 1993 | autor: Libuše Plášilová; školní obrazy, učebnice a učební pomůcky od konce 18. století do 50. let 20. století; u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského | |||
1992 | Královéhradecký poklad | 14. až 15. února | nový nález stříbrných mincí (1609 pražských grošů z lucemburské doby) z 19. prosince 1991 | |||
1992 | Ex libris členů SČUG Hollar | 14. května až 6. září | ||||
1992 | Indiáni ve fotografii D. Augera | 21. až 26. května | ||||
1992 | Nejstarší městská kronika Hradce Králové a památky V. K. Klicpery v muzejních sbírkách | 5. až 8. listopadu | ||||
1992 | J. Havel, krajinářské fotografie | |||||
1992 | Absolventská výstava fotografií Hradecké fotografické školy | |||||
1993 | Michal Klahr st. a jeho theatrum sacrum | 5. března až 30. května | spolupráce: Muzeum Ziemi Klodzkej w Klodzku, Centrum Badań Ślaskoznawczych i Bohemistycznych, Univerzita Wroclawskego we Wroclawiu | |||
1993 | Umělecké vazby a náboženské tisky | 4. února až 4. dubna | ukázky bibliografických vydání tiskárny Steinbrener ve Vimperku | |||
1993 | Divadlo v Hradci Králové – tradice a současnost | 19. června až 26. září | spolupráce: Klicperovo divadlo, divadlo Drak | historie divadla od nejstarších známých počátků v 17. století | ||
1993– 1995 | Počátky osídlení východních Čech | 18. května 1993 až 8. ledna 1995 | autor: Vít Vokolek; pravěk a raný středověk východočeské oblasti | |||
1993 | Naši dravci | 6. dubna až 15. srpna | vycpaniny chráněných druhů dravců | |||
1993 | Plachta – živé bohatství Hradec Králové | 19. června až 8. srpna | ||||
1993 | Naše houby | 19. srpna až 26. září | spolupráce: MZM v Brně, Mykologický kroužek při Muzeu východních Čech v Hradci Králové | |||
1993–1994 | Zvonařství a kampanologie | 1. září 1993 až 10. dubna 1994 | po výstavě vytvořena nová expozice (1995–1999) | |||
1993 | Hrady a zámky po 100 letech | 12. srpna až 26. září | dobové rytiny bratrů Liebscherů Hradů, zámků a tvrzí království Českého Augusta Sedláčka + aktuální fotografie Ladislava Svobody; ke 150. výročí narození A. Sedláčka | |||
1993–1994 | České dějiny na medaili a plaketě | 18. listopadu 1993 až 9. ledna 1994 | spolupráce: Národní muzeum v Praze, asociace umělců medailérů v Praze, Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové | |||
1993–1994 | Lidové Vánoce | 16. listopadu až 9. ledna | betlémy a staročeská vánoční výzdoba | |||
1993–1994 | Sv. Jan Nepomucký ve výtvarném umění | 16. listopadu až 9. ledna | spolupráce: biskupství královéhradecké | |||
1993–1994 | Josef Istler, fokalk; Alexandr Skalický senior, fotografie | 16. listopadu až 9. ledna | ||||
1993 | Fotografie absolventů hradecké fotografické konzervatoře | 2. až 28. února | ||||
1993 | Vojenské pevnosti tří staletí (pevnostní systémy) | 9. až 11. června | v rámci mezinárodní konference Fortifikace a obrana státu | |||
1994 | Česká ex libris z let 1989–1992 | 3. února až 4. dubna | spolupráce: Památník národního písemnictví, Kabinet ex libris Chrudim | |||
1994 | Život v porcelánu | 3. února až 4. dubna | evropský figurativní porcelán 18. a 19. století | |||
1994–1995 | Zlaté a stříbrné čepce | 1. února 1994 až 8. ledna 1995 | krumplované čepce 19. století; ke 100. výročí Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894 | |||
1994 | 130 let výroby klavírů a pianin značky Petrof v Hradci Králové | 14. dubna až 29. května | historie a současnost firmy Petrof | |||
1994 | Dinosauři nebyli jediní... | 20. dubna až 30. října | autor: Stanislav Štamberg | |||
1994 | Sto let hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894 | 6. května až 4. září | ||||
1994 | Český kubismus – architektura a užité umění | 15. června až 16. října | ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea v Praze, Moravské galerie v Brně a Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
1994 | Každému dítěti domov a mámu | 6. září až 16. října | o SOS dětských vesničkách | |||
1994 | 100 let veřejné královéhradecké knihovny | 20. září až 30. října | historie a současnost Okresní knihovny v Hradci Králové | |||
1994–1995 | Za svobodu! | 28. září 1994 až 8. ledna 1995 | spolupráce: Jednota Československé obce legionářské v Hradci Králové, Historický ústav Armády ČR v Praze | autor: J. Pospíšilová | ||
1994–1995 | Nýtovaný sendvič | 1. listopadu 1994 až 8. ledna 1995 | fotografie M. Podhrázského | |||
1994–1995 | Vánoční jesličky | výstava betlému ze sbírek muzea | ||||
1994–1995 | Žena na staré pohlednici | 2. listopadu 1994 až 8. ledna 1995 | výstava starých aktů z unikátní sbírky pohlednic semilského sběratele Jaroslava Bartáka | |||
1994 | Výstava hub | 29. září až 3. října | budova školy v ulici Dlouhá 190 | práce žáků SOU polytechnického | ||
1994 | Česká ex libris z let 1989–1992 | 24. září až 9. října | Walbrzych, Polsko, v rámci Festivalu křesťanské kultury | |||
1994–1995 | Seceja w zbiorach Muzeum wschodnich Czech-Secese | 27. října 1994 až 31. prosince 1995 | Muzeum Ziemi Klodskej v Klodsku | |||
1995 | Vincenc Morstadt (1802–1875), portrétista českých měst | 9. února až 16. dubna | obrazy a kresby českých měst 19. století | |||
1995 | Secese | 18. května až 27. srpna | ze sbírek uměleckého průmyslu, etnografie a fotoarchivu muzea | |||
1995–1997 | Příroda východních Čech | 12. dubna 1995 až 31. prosince 1997 | z přírodovědeckých sbírek muzea | |||
1995 | Ocelová bižuterie | 18. května až 8. října | soubor leštěné a nýtované bižuterie z přelomu 18. a 19. století | |||
1995 | Rostliny a homeopatie | 7. února až 23. dubna | spolupráce: Okresní muzeum a galerie v Jičíně, Severočeské muzeum v Liberci | |||
1995 | Nejstarší listiny a pečeti města Hradce Králové | 18. až 28. května | spolupráce: SOA Hradce Králové | k 770. výročí nejstarší písemné zprávy o Hradci Králové jako městě | ||
1995 | Květen '45 | 25. dubna až 14. května | autor: J. Pospíšilová | |||
1995–1996 | Slavníkovci a Přemyslovci | 22. září 1995 až 7. ledna 1996 | výstava k 1000. výročí vyvraždění Slavníkovců | |||
1995–1996 | Vánoční jesličky a papírové betlémy | 17. listopadu 1995 až 7. ledna 1996 | vestibul přízemí a chodba | |||
1995 | Nové archeologické výzkumy v Hradci Králové a Chrudimi | 12. října až 12. listopadu | ||||
1995 | Houby | 27. září až 1. října | SOU polytechnické | |||
1995 | Chrudimsko v raném středověku | 22. září až 22. listopadu | vývoj osídlení a jeho proměny | |||
1995 | Památky z tiary věže sv. Klimenta | 12. až 17. září | ||||
1996 | Brána do Japonska | 16. května až 31. prosince | tradice a současnost Japonska | |||
1996 | Otakar Řípa – Starý Hradec Králové | 8. února až 12. května | kresby hradeckých zákoutí | |||
1996 | Lidové obrázky na skle | 13. února až 14. dubna | malý sál | |||
1996 | Medaile a plakety města Hradce Králové | 4. až 12. května | výstavka ke 40. výročí založení pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové | |||
1996 | Současná česká grafika | 16. května až 31. prosince | ||||
1996 | Jarmil Stodola, perokresby | 16. dubna až 12. května | ||||
1996 | Trans Europe | 2. až 7. července | společný projekt "Za kulturou nejen do Prahy", fotografie evropských vlakových nádraží od předních fotografů | |||
1996 | Světová grafika XX. století | 11. července až 4. srpna | S. Dalí, P. Picasso, J. Miró, A. Warhol | |||
1996 | Humorest 1996 | 14. srpna až 8. září | bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru | |||
1996–1997 | Sportování našich dědečků a babiček | 3. října 1996 až 5. ledna 1997 | sportovní náčiní a oblečení z 19. století až 1. pol. 20. století | |||
1996 | Krásné časy | 16. září až 10. listopadu | spolupráce: NTM Praha fotografie Rudolfa Brunnera - Dvořáka, dvorního fotografa Ferdinanda d´Este | |||
1996–1997 | Knížecí mohyla v Běstovicích | 15. října až 5. ledna 1997 | archeologické nálezy z doby bronzové | |||
1996 | Houby | |||||
1996–1997 | Ctibor Košťál | 12. listopadu 1996 až 5. ledna 1997 | autorská retrospektivní výstava krajinářského fotografa, v rámci cyklu Východočeská fotografie | |||
1996 | Československé státní symboly a prapory | 16. až 19. května | výstavka v rámci 1.českého národního vexilologického kongresu | |||
1996–1997 | Betlémy jiným pohledem | 29. listopadu 1996 až 5. ledna 1997 | ||||
1997 | Houpy hou aneb kočárky a vozítka, pro panenky, pro dítka | 14. května až 31. prosince | výstava kočárků od konce 19. stol. do 60. let 20. století | |||
1997 | Jiří Šindler, grafika | 14. května až 31. srpna | ||||
1997 | Izrael ve fotografii | 14. května až 15. června | ||||
1997 | Blbé, ale naše ...koláže a bublináže Pavla Taussiga | 26. června až 31. srpna | ||||
1997 | Grand prix '96 | 5. až 21. září | výstava k soutěži Obce architektů | |||
1997–1998 | Příroda očima ornitologa a cestovatele | 11. září 1997 až 4. ledna 1998 | fotografie Bohuslava Peška a Ivana Tláskala | |||
1997 | Houby | 25. až 28. září | ||||
1997-1998 | Karel Janoušek, pocta písmu | 25. září 1997 až 4. ledna 1998 | ||||
1997–1998 | Bohdan Holomíček, fotografie | 11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998 | 4. výstava cyklu "Východočeská fotografie" | |||
1997 | Lidové betlémy, vánoční momentky | 11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998 | ||||
1997 | Interiér roku 1996 – Česká židle | 19. až 27. listopadu | spolupráce: Design centrum Praha | |||
1997 | Fotografie - prof. Antonín Fingerland a jeho současníci | 6. února až 31. prosince 1997 | z cyklu výstav "Hradecká fotografie"; tvorba královéhradeckých fotografů z přelomu 20. a 30. let 20. Století (prof. MUDr. Finderland, Franz, Havlů, Chmelař, Nekola, Šimek, Šindelář, Rajzlík, Urban) | |||
1997 | Jiří Netík, sochař a řezbář | 6. února až 27. března | ||||
1997 | Archeologie z ptačí perspektivy | 4. února až 4. května | výsledky archeologických výzkumů prováděných leteckou fotografií | |||
1997 | Orlická niva ve fotografii | 27. března až 4. května | ||||
1997 | Jiří Vavřina, obrazy; Jaroslav Doležal, řezby | 2. až 27. dubna | ||||
1997 | Papež městu, město papežovi | 14. až 25. května | výstava medailí, dar městu od papeže Jana Pavla II. A dar města papeži | |||
1998 | Jiří Šindler, obrazy a kresby 1963–1998 | 15.ledna až 15. února | výstava k životnímu jubileu | |||
1998 | Salon architektů Hradce Králové | 17. února až 22. března | přehlídka architektonických prací z let 1990–1997 | |||
1998 | Od masopustu do Velikonoc | 4. března až 14. června | autor: Z. Lenderová | |||
1998 | Milan Michl, fotografie | 23. dubna až 14. června | 5. výstava cyklu východočeská fotografie, retrospektivní výstava u příležitosti šedesátin autora | |||
1998 | Lidová fajans Ferdyše Kostky | 30. dubna až 23. srpna | užitkové předměty a drobné plastiky | |||
1998 | Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | 13. května až 13. srpna | putovní výstava, převzata jako celek z Masarykova muzea v Hodoníně | |||
1998 | Vladislav Krédl, Ze sklepa až na půdu | 13. května až 31. srpna | přehled současné tvorby fotografa z Mladé Boleslavi | |||
1998 | Scénografie Petra Matáska – 40 let divadla Drak | 26. června až 17. ledna | autorská výstava královéhradeckého scénografa (návrhy scén, dekorací a loutek) | |||
1998 | Kary H Lasch, svět objektivu | 8. července až 12. srpna | výstava portrétních fotografií švédského fotografa | |||
1998 | Jedovaté organismy | 27. srpna až 1. listopadu | ||||
1998 | Jana Bittnerová, obrazy | 20. srpna až 27. září | ||||
1998 | Grand prix '98 obce architektů | 18. srpna až 3. září | oceněná díla 5. ročníku architektonické soutěžě pořádané Obcí architektů | |||
1998–1999 | Pavel Hubáček –Míček, obrazy, plastiky, loutky, betlémy | 17. září 1998 až 17. ledna 1999 | malý sál | |||
1998 | Houby | 24. až 27. září | ||||
1998 | Humorfest '98 | 24. září až 25. října | II. ročník bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru | |||
1998 | Daguerrotypie ve východních Čechách | 8. října až 15. listopadu | autor: Jiří Zikmund, 6. výstava z cyklu "Východočeská fotografie" | |||
1998–1999 | Peníze v době císaře Františka Josefa I. | 5. listopadu 1998 až 17. ledna 1999 | ||||
1998–1999 | Betlémářské umění 20. století | 13.prosince 1998 až 17. ledna 1999 | výstava nejcennějších českých betlémů (cca 150 exponátů) | |||
1998 | Východní Čechy na historických pohlednicích | 19. dubna až 5. června | ||||
1999 | Stavební kámen v Hradci Králové | 17. února až 18. května | ukázky použití kamenů ve výstavbě Hradce Králové od 10. století po současnost | |||
1999 | Česká kamenina | 11. února až 9. května | ukázky bohaté produkce nejvýznamnějších českých výrobců v letech 1790–1870 | |||
1999 | Vladimír Preclík, antipomníky | 18. března až 18. května | retrospektivní výstava tvorby z let 1949–1999 |
2000–2009[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2000 | Humorest 2000 | 20. října až 19. listopadu | z důvodů rekonstrukce muzea v Novém Adalbertinu na Velkém náměstí | |||
2002–2004 | Jan Kotěra (1871–1923), zakladatel moderní české architektury (Jan Kotěra v Hradci Králové) | 21. května 2002 až 30. června 2004 | dílo v širokých souvislostech | |||
2002 | Grafické veduty Hradce Králové z let 1600–1900 | 27. srpna až 29. září | radnice, Velké náměstí | |||
2002 | Humorfest 2002 | 27. září až 27. října | ||||
2002–2003 | Šperk – kámen – kov | 17. října 2002 až 23. února 2003 | ||||
2002 | Výstava prací architektonické soutěže na knihovnicko-informační centrum v Hradci Králové | 8. až 24. listopadu | spolupráce: SVK | |||
2002 | Nejstarší listiny a pečeti města Hradec Králové | 14. až 24. listopadu | ||||
2003–2004 | Historismus | 23. září 2003 až 29. února 2004 | umělecké řemeslo druhé poloviny 19. století ve sbírkách MVČ | |||
2003 | Vídeňské dvorní a stolní stříbro | 26. března až 19. října | spolupráce: Národní muzeum v Praze | |||
2003 | Petr Balíček, fotografie | 18. března až 18. května | ||||
2003–2004 | Design československých elektrospotřebičů 1950–1980 | 26. března 2003 až 4. ledna 2004 | designéři Kovotechny n.p. a tvorba Stanislava Lachmana | |||
2003 | Život ve starých stromech. Památné stromy Královéhradecka | 23. dubna až 7. září | fotografická výstava památných a chráněných stromů | |||
2003 | 4. salón '03 Asociace umělců medailérů ČR | 17. května až 14. září | přehlídka současné tvorby předních českých výtvarníků | |||
2003 | Hradec Králové na fotografiích Josefa Sudka | 13. června až 31. prosince | spolupráce: Ústav dějin umění Akademie věd ČR v Praze | 8. výstava z cyklu Východočeská fotografie | ||
2003–2004 | Střepy a střípky z dějin Hradce Králové | 17. října 2003 až 29. února 2004 | archeologické výzkumy města z let 1990–2003; doprovodná přednáška | |||
2003 | Houby | 2. až 5. října 2003 | ||||
2003 | Fotografie | 24. října až 30. listopadu | Jana Bauerová, fotomozaiky; Václava Siglová, mikofotografie; 9. výstava cyklu Východočeská fotografie | |||
2003–2004 | Česká divadelní architektura 90. let 20. století | 3. prosince 2003 až 4. ledna 2004 | novostavby, přestavby a rekonstrukce divadelních budov v České republice v letech 1991– 2002 | |||
2003–2004 | Jindřich Halabala a spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně | 11. prosince 2003 až 16. dubna 2004 | dřevěný a trubkový nábytek ze 30. let 20. století vycházející z funkcionalismu | |||
2004 | Erotický šperk – Eros | 25. března až 4. července | organizátor a kurátor: Pavel Opočenský a Kateřina Nováková | |||
2004 | Barium – Velký Josef | 2. dubna až 4. července | výstava k 60. výročí seskoku československého výsadku Barium a jeho působení v severovýchodních Čechách; autor: Jaroslava Pospíšilová | |||
2004–2005 | Svět minerálů | 9. dubna 2004 až 9. ledna 2005 | ukázky ze sbírky muzea; autor: Stanislav Štamberg | |||
2004–2005 | Máte na hlavě? | 20. května 2004 až 30. května 2005 | klobouky, čepice a další pokrývky hlavy od druhé poloviny 19. století do konce 60. let 20. století; autor: Zdena Lenderová | |||
2004 | Josef Macholán, židle | 1. května až 15. srpna | kurátor: Dagmar Koudelková | |||
2004 | Evropské nábytkové umění 1912–1938 | 15. června až 1. srpna | výstava zadaných maturitních prací žáků SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Hradec Králové | |||
2004 | Cesta středem Evropy | 29. července až 26. září | 50 obrazů z cesty falckhraběte Ottheinricha z Neuburgu (Ota Jindřich) na Dunaji přes Prahu do Krakova a zpět přes Wroclav, Berlín, Wittenberg a Lipsko v letech 1536 a 1537 | |||
2004–2005 | Gloria et pax | 19. září 2004 až 9. ledna 2005 | historické betlémy z českých zemí; u příležitosti XVII. kongresu Světového sdružení betlémářů | |||
2004 | Betlémy z tvorby a sbírek členů českého sdružení přátel betlémů | 19. září až 24. října | historická radnice, Velké náměstí | k výstavě Gloria et pax | ||
2004 | Houby | 30. září až 3. října | ||||
2004 | Listina Karla IV. z roku 1372 a další památky z období vlády Lucemburků | 3. až 5. září | spolupráce: SOkA v Hradci Králové | u příležitosti historické slavnosti Hradec Králové v zrcadle staletí aneb Otec vlasti | ||
2004 | Humorest 2004 | 14. října až 28. listopadu | 5. ročník mezinárodní soutěže kresleného humoru | |||
2005 | Život v pravěkých mořích, jezerech a močálech | 1. ledna až 14. srpna | spolupráce: paleontologické oddělení Národního muzea v Praze | obrazové paleontologické rekonstrukce malíře Jana Sováka, rostlinné a živočišné fosilie z českých sbírek, | ||
2005 | Salón východočeské fotografie | 13. února až 17. dubna | u příležitosti 10. výročí založení Volného sdužení východočeských fotografů v Hradci Králové | |||
2005 | Franta Anýž 1876–1934 | 24. února až 25. září | první retrospektivní výstava věnovaná vynikajícímu šperkaři, cizelérovi a medailérovi, který se na podnět Jana Kotěry podílel i na vnitřním vybavení hradecké muzejní budovy | |||
2005 | Doteky konců světa | 27. dubna až 30. října | soubor fotografií Oldřicha Bubáka z expedic do polárních a subpolárních oblastí Arktidy a Antarktidy | |||
2005 | Truhla – komoda –skříň | 14. června až 30. října | repliky skříňového a ukládacího nábytku od středověku po 20. století; výstava maturitních prací SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2005–2007 | Krása železa | leden 2005 až 1. dubna 2007 | sbírka kovářských a zámečnických prací od pozdního středověku do počátku 20.století | |||
2005 | Houby | 6. až 9. října 2005 | ||||
2005–2006 | Na cestě k městu | 15. září 2005 až 26. března 2006 | výsledky dlouholetého archeologického výzkumu Muzea východních Čech a Archeologického ústavu AVČR v Praze na lokalitě Starého Mýta | |||
2005–2006 | Jan Koula 1855–1919 | 2005 až 26. března 2006 | nábytek, keramiku a sklo, kresby a akvarely, část jeho sbírky výšivek | |||
2005–2006 | Od Vltavy k Piavě | 10. listopadu 2005 až 19. února 2006 | doplněná převzatá výstava | |||
2006 | Totálně nasazeni | 12. dubna až 28. května | Českoněmecký fond | putovní výstava | ||
2006 | Památky z historie sokolské župy orlické | 30. března až 4. června | spolupráce: ČSOS | autor: J. Zikmund | ||
2006–2007 | Prusko-rakouská válka 1866 | 19. května 2006 až 7. ledna 2007 | ke 140. výročí | |||
2006–2007 | Krása tropů | 16. června 2006 až 18. března 2007 | tropické druhy motýlů, ulity a lastury měkkýšů tropických moří, hmyz, obratlovci, zajímavé plody exotických rostlin ze sbírek MVČ | |||
2006 | Nábytkářství, tradiční řemeslo a současný design | 6. června až 17. září | empír, secese, art deco a design 21. století; výstava maturitních prací královéhradeckých nábytkářů ze Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku | |||
2006 | Houby | 5. až 8. října | ||||
2006–2007 | Chladná krása plátové zbroje | 17. listopadu 2006 až 18. března 2007 | výstava rytířského zbroje z období 15.-17. století; autor: Stanislav Hrbatý | |||
2006 | Humorest '06 | 13. října až 3. prosince | 6. ročník bienále mezinárodní soutěže kresleného humoru | |||
2007 | Černožický nález mincí a slitkového stříbra | 18. ledna až 4. února | část významného nálezu z konce 13. a počátku 14. století (nález z 10. května 1979) | |||
2007 | Stanislav Sucharda (1866–1916) | 9. února až 29. dubna | ||||
2007 | Národní výstava poštovních známek | 19. až 22. dubna | spolupráce: Svaz českých filatelistů, filatelistické kluby ČR | výstava uspořádaná u příležitosti 85. výročí první české výstavy poštovních známek a 120. výročí české organizované filatelie | ||
2007 | Ignác Preissler (1674–1741), malíř skla a porcelánu | 18. května až 11. listopadu | autor: Helena Brožková;
barokní malované sklo a porcelán | |||
2007 | Kriminalita východních Čech v 16.–18. století | 18. května až 28. října | autor: Jindřich Francek (ředitel SOkA Jičín); vývoj kriminality východních Čech v období raného novověku; výstava k 230. výročí zrušení tortury | |||
2007 | Zdobné techniky v uměleckém truhlářství | 12. června až 30. září | práce žáků Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku z Hradce Králové | |||
2007 | papírové léto III | 18. května až 7. října | papírové modely | |||
2007–2008 | Výzkum k nezaplacení, archeologický výzkum v Dlouhé ulici, čp. 101–103 | 3. října 2007 až 6. ledna 2008 | výzkum v prostoru bývalé šatlavy | |||
2007–2008 | Zpátky do školy! | 27. září 2007 až 16. března 2008 | autor: Pavla Korirentská; atmosféra školy 20. a 30. let 20.století | |||
2007 | Houby | 11. až 14. října | ||||
2007–2008 | Biedermeier | 23. listopadu 2007 až 31. prosince 2008 | autor: J. Stárková; výstava ze sbírek muzea | |||
2007–2008 | Když si náš dědeček babičku bral... | 26. října 2007 až 2. března 2008 | autor: L. Lenderová | |||
2008–2009 | Čtyři dekády Zdenka Bláhy v zajetí múz | 12. prosince 2008 až 22. února 2009 | Výběr z užité grafické tvorby výtvarníka Zdenka Bláhy po dobu 40 let jeho působení v Muzeu východních Čech | |||
2008 | Ohrožená příroda. Člověk a přírody - stezky k soužití | 29. února až 5. října | chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů na Královéhradecku | |||
2008 | Slavné vily Královéhradeckého kraje | 28. března až 29. června | spolupráce: agentura FOIBOS Praha | |||
2008 | Od chrámu ke katedrále | 16. května až 31. prosince | 700 let katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové | |||
2008 | První po Praze | 16. května až 31. prosince | autoři: J. Sigl. R. Bláha, J. Jakl | |||
2008 | Křemen a jeho rodina | 1. září 2008 až 8. listopadu 2009 | Spojení užitku i krásy, technického umu člověka i neohraničené fantazie přírody | |||
2009 | ...a země se otevřela | 2. dubna až 10. června | Výsledky pěti rozsáhlejších archeologických záchranných výzkumů z roku 2007 a 2008 | |||
2009–2010 | Secese | 18. května 2009-24. října 2010 | Sklo, porcelán a keramika, šperky, práce z kovů i ukázky módy a nábytku | |||
2009 | Z historie královéhradeckých pěších pluků (1914–1938) | 29. května až 1. listopadu | ||||
2009 | Stolový nábytek v rokokovém a barokním stylu | 15. června až 13. září | Výstava maturitních prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2009 | Vladimír Gottwald | 25. června až 31. srpna | Výstava kreseb a grafik | |||
2009 | 70 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové | 22. září až 8. listopadu | ||||
2009 | Houby | 8. až 11. října | ||||
2009–2010 | Třpyt vánočních ozdob | 12. listopadu 2009 až 10. ledna 2010 | ||||
2009–2011 | Zvonařství | 12. listopadu 2009 až 1. května 2011 | ||||
2009 | Listopad 1989 v Hradci Králové | 16. až 29. listopadu | vstupní vestibul RegioCentra Nový pivovar, Pivovarské náměstí 1245 | Historické fotografie, dokumenty, letáky a dobový tisk připomínající události tzv. sametové revoluce | ||
2009–2010 | Do Antarktidy cestou i necestou | 4. prosince 2009 až 17. ledna 2010 | Výstava fotografií Václava Pavla, vědeckého pracovníka Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého v Olomouci a ředitele Městského muzea v Novém Městě nad Metují. | |||
2009–2010 | Chvála české bibliofilie | 11. prosince 2009 až 28. února 2010 | u příležitosti 101. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů |
2010–2019[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Nové objevy fauny a flóry v jezerních pánvích mladších prvohor | 26. ledna až 25. dubna | nejnovější nálezy fauny a flóry z podkrkonošské pánve a boskovické brázdy | |||
2010 | Ikony | 30. dubna až 10. října | ze sbírek muzea | |||
2010 | Vážky České republiky ve fotografii | 18. května až 12. září | ||||
2010 | Sny a vize | 18. května až 31. října | Neuskutečněné projekty Josefa Gočára pro Hradec Králové | |||
2010 | Projekt můj Gočár | 1. června až 31. října | Výstava fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2010 | Komoda, od baroka po secesi | 15. června až 17. října | Výstava maturitních prací Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2010–2011 | Japonské ex libris | 18. září 2010 až 16. ledna 2011 | 340 drobných grafik více než osmdesáti umělců od 30. let 20. století po současnost | |||
2010–2011 | Ex libris Emila Orlika | 18. září 2010 až 16. ledna 2011 | Výstava významné kosmopolitní osobnosti evropského výtvarného života přelomu 19. a 20. století | |||
2010 | Houby | 7. až 10. října | ||||
2010–2011 | Od hradeb na náměstí středověkého Hradce | 14. října 2010 až 20. března 2011 | Výsledky archeologických výzkumů historického jádra Hradce Králové z let 2009 a 2010 | |||
2010–2011 | Soumrak zemské hotovosti | 12. listopadu 2010 až 20. března 2011 | Výzbroj a výstroj žoldnéřských vojsk 16. až 17. století | |||
2011 | Zlatý kolovrat | 9. března až 24. dubna | Přehled držitelů ocenění Královéhradeckého kraje za lidovou kulturu Zlatý kolovrat | |||
2011 | Ludvík Domečka, příběh prvorepublikového muzejníka | 1. dubna až 16. října | Ke 150. výročí narození | |||
2011 | Predátoři ptačí říše – dravci a sovy | 7. dubna až 13. listopadu | ||||
2011 | Jak se dělá muzeum ze starých školních pomůcek | 7. dubna až 8. května | Součást projektu Jak se dělá muzeum | |||
2011 | 3. salon východočeské fotografie | 13. května až 18. září | Reprezentativní přehlídka poskytující souhrnný přehled tvorby východočeských fotografů za poslední období | |||
2011 | Hodiny v čase, čas v hodinách | 14. června až 30. října | Maturitní práce Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové a exponáty z depozitáře uměleckého průmyslu Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
2011 | Důvěrné Izrael – Československá pomoc pro Izrael 1948–1949 | 5. září až 2. října | zapůjčeno Vojenským historickým ústavem v Praze | |||
2011 | Pohádka ve škole | 23. září až 20. listopadu | Výstava školních obrazů s pohádkovými motivy ze sbírek Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze | |||
2011 | Hradní fotoarchiv 1918–1933 | 30. září až 27. listopadu | spolupráce: Národní muzeum | Výstava zapůjčená z Národního muzea v Praze dokumentuje 15 let výkonu prezidentského mandátu Tomáše G. Masaryka | ||
2011 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 10. října | ||||
2011–2012 | Cizinci a vetřelci v naší přírodě | 21. října 2011 až 12. února 2012 | Nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů | |||
2011–2012 | Měšťanské Vánoce | 9. prosince 2011 až 29. ledna 2012 | Oslava Vánoc v měšťanské domácnosti z přelomu 19. a 20. století, ze sbírkových fondů historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
2011–2012 | Jan Kotěra v salónu republiky | 21. prosince 2011 až 5. února 2012 | Výstava ke 140. výročí narození architekta Jana Kotěry | |||
2012 | Korunovaná měna na našem území | 20. ledna až 27. května | 20 let od zavedení korunové měny v Rakousku-Uhersku | |||
2012 | Slavné vily Čech, Moravy a Slezska | 10. února až 4. března | 120 nejvýznamnějších staveb rodinného bydlení od 2. poloviny 19. století | |||
2012 | Labe – jedna řeka, dva příběhy | 24. února až 19. srpna | ||||
2012 | Mistři české malby | 8. března až 3. června | Výstava výtvarných děl klasické malby, současných malířů a grafiků z fondu České spořitelny a. s. | |||
2012 | Střeva měst | 5. dubna až 6. května | Kanály v kulturních a civilizačních souvislostech | |||
2012–2013 | Pravěk je kůůl! | 18. května 2012 až 23. června 2013 | ||||
2012–2013 | Život v jezerech a močálech mladších prvohor | 8. června 2012 až 6. ledna 2013 | paleontologická výstava | |||
2012 | Maturitní práce hradecké "umprumky" | 11. až 30. června | Výstava maturitních prací SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku | |||
2012 | Unikáty z nálezů amatérských archeologů | 15. června až 12. září | Nová část výstavy PRAVĚK JE KŮŮL | |||
2012 | Vzduchoplavec Kráčmera | 22. června až 2. září | roční práce žáků ZŠ Habrmanova Hradec Králové | |||
2012 | Jak se žilo v pravěku | 28. června až 2. září | Výstava panenek vytvořených během kreativní dílny PRAVĚKÁ NEDĚLE pro charitativní projekt UNICEF „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“ a výstava dětských výtvarných prací soutěže JAK SE ŽILO V PRAVĚKU | |||
2012 | Hlava nehlava | 10. až 29. července | Putovní výstava linorytů Petra T. Palmy | |||
2012 | Labe a Orlice – dvě řeky, jeden příběh | 31. srpna až 18. listopadu | proměny Labe a Orlice v Hradci Králové od konce 19. století do 50. let 20. století | |||
2012 | Architekt Vladimír Fultner | 6. září až 28. října | ||||
2012 | Zlaté a stříbrné poklady | 14. září až 31. října | ||||
2012 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 4. až 7. října | ||||
2012–2013 | Křehká krása pravěkého skla | 2. listopadu 2012 až 16. ledna 2013 | pokladnice výstavy Pravěk je kůůl! | |||
2012–2013 | Jan Kotěra. Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny. | 7. prosince 2012 až 7. dubna 2013 | ||||
2012–2013 | Kouzlo betlémů | 8. prosince 2012 až 3. února 2013 | Betlémy ze sbírek muzeí Královehradeckého kraje | |||
2013 | Keramické unikáty | 18. ledna až 6. března | Evropské keramické unikáty z dílen pravěkých hrnčířů | |||
2013 | Přijďte před sto lety | 1. února až 2. června | Výstava mapující historii budovy a instituce muzea od jeho založení (1880) až do 50. let 20. století | |||
2013 | Divadlo českých potulných loutkářích | 1. března až 1. září | ||||
2013 | Předměty z dalekých končin | 8. března až 23. června | Klenotnice výstavy Pravěk je kůůl! | |||
2013 | Rižská secesní architektura | 19. dubna až 30. června | ||||
2013 | Cesta dívek za vzděláním | 21. června až 24. listopadu | Historie dívčího školství od konce šedesátých let 19. století do první poloviny 20. století v Hradci Králové a okolí | |||
2013 | Československé legie 1914–1920 a legionáři Královéhradecka | 19. července až 14. září | ||||
2013 | Marcela Raková: Praha jinak | 1. září 2013 až 31. ledna 2014 | kavárna | Poetické fotografie tajemných pražských zákoutí očima Marcely Rakové, restaurátorky muzea | ||
2013–2014 | Kotěra. Po stopách moderny... | 6. září 2013 až 2. února 2014 | Ke 100. otevření královéhradeckého muzea | |||
2013 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 3. až 6. října | ||||
2013–2014 | Život pod stožáry – příroda písčin u obce Čeperka | 11. října 2013 až 2. února 2014 | ||||
2013 | Via benedictina | 15. října až 24. listopadu | ||||
2013 | Listopad 1989 v Hradci Králové | 9. až 17. listopadu | výstavka předmětů dokumentujících listopadové dny roku 1989 a události roku 1990 | |||
2013 | Historické stojánky na vánoční stromky | 3. prosince 2013 až 26. ledna 2014 | ||||
2013–2014 | Podoby víry | 12. prosince 2013 až 26. ledna 2014 | Fotografická výstava etnografa Pavla Popelky z cest po Balkánu, východním Slovensku a Moravě zaměřená na jednotlivé podoby víry a její ztvárnění | |||
2013–2014 | Barvy v přírodě | 20. prosince 2013 až 20. dubna 2014 | ||||
2013–2014 | Krása motýlích křídel | 20. prosince 2013 až 20. dubna 2014 | mikrofotografie Petra Jana Juračky (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a Jána Macka (Národní muzeum) | |||
2014 | Jiří Vavřina: obrazy – pandány | 6. února až 30. března | muzejní kavárna | |||
2014 | 4. salon východočeské fotografie | 15. února až 6. dubna | ||||
2014 | Pražské předměstí 1924–2014 | 18. března až 16. října | k 90. výročí povýšení obce Pražské Předměstí na město | |||
2014 | Dagmar Jirousková – krajina | 3. dubna až 28. června | muzejní kavárna | |||
2014 | Tajemství makovice Bílé věže | 24. dubna až 4. května | ||||
2014 | Zámečnická škola. Řemeslo je umění. | 8. května až 17. prosince | uměleckořemeslné práce z dílen Odborné školy pro umělecké zámečnictví, která působila v Hradci Králové v letech 1880 až 1954 | |||
2014 | Středoškolská odborná činnost | 18: května až 2. června | 36. ročník soutěže Středoškolská odborná činnost | |||
2014 | Mým národům! | 20. června až 16. listopadu | výstava u 100. výročí počátku 1. světové války | |||
2014 | Svět očima Michala Potůčka | 1. července až 28. září | Muzejní kavárna | |||
2014 | Alois Wachsman, obraz, 1931 | 1. července až 3. srpna | ||||
2014 | Stříbrný poklad | 15. července až 3. srpna | ||||
2014 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 2. až 5. října | ||||
2014 | Lidé Hradce Králové. Portrét jako brána do duše | 3. října až 6. prosince | muzejní kavárna | 14 portrétů zachycující mezigenerační rozdíly v názorech na aktuální sociální témata | ||
2014 | František Hudeček, vzpomínka na Samarkand 1967 | 7. října až 2. listopadu | ||||
2014 | Kunětická hora – sopečný ostrov v Polabí | 24. dubna 2014 až 15. března 2015 | ||||
2014 | Projekt 45'25' Sametová revoluce | 21. listopad 2014 až 1. února 2015 | součást „Projektu 45´25´, 1969–1989 u vás…“, studenti reflektující výročí úmrtí Jana Palacha a události roku 1989 | |||
2014 | Josef Lada, dětské radovánky | 2. prosince 2014 až 4. ledna 2015 | ||||
2014 | Andělské zvonění | 12. prosince 2014 až 1. února 2015 | historie vánočních ozdob ze skla, vaty, papíru, vosku a kovu | |||
2015 | Pavel Nešleha, Okno 1978 | 6. ledna až 1. února | ||||
2015 | Josef Vyleťal, mlčící myslitel z konce 19. století | 3. února až 1. března | ||||
2015 | Jan Friede, nejvzácnější orchideje české přírody | 6. února až 29. března | Výstava fotografií nejvíce ohrožených druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) rostoucích v Česku | |||
2015 | Královéhradecký poklad | 20. února až 21. června | Poklad převážně českých denárů nalezený v roce 1970 v Hradci Králové doplní depoty z Čistěvsi, Hřibska, Radíkovic a Černožic | |||
2015 | Hradec Králové očima dětí | 27. února až 31. března | výtvarné práce žáků třetí třídy školní družiny královéhradecké Základní školy Pouchov, na téma Hradec Králové očima dětí během uplynulého pololetí | |||
2015 | Eva Kmentová, reliéf a ruce, 1972 a 1977 | 3. března až 5. dubna | ||||
2015–2016 | Staré mapy a mořská monstra | 2. dubna 2015 až 31. ledna 2016 | výstava kolorovaných perokreseb muzejní restaurátorky Marcely Rakové | |||
2015–2016 | Na vlnách pod plachtami | 3. dubna 2015 až 31. ledna 2016 | Výstava přibližující stavbu a konstrukci plachetních lodí, koloniální obchod, válečné námořnictvo a osudy krajanů, kteří plavby | |||
2015 | Vlastimil Rada, Večerní hodina 1931 | 7. dubna až 3. května | ||||
2015 | Nástroje neandrtálských lovců | 17. dubna až 31. května | ||||
2015 | Ochechule, ďasové a další bájní tvorové moří | 24. dubna až 15. listopadu | spolupráce: Národní muzeum | |||
2015 | Václav Tikal, květen 1945 | 5. až 31. května | ||||
2015 | Svoboda přišla v máji | 7. května až 6. září | Události května 1945, 300 fotografií přímých účastníků + dobová periodika, filmový dokument, plakáty, letáky, výzbroj a modely bojové techniky; u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války a osvobození Československa | |||
2015 | Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2015 | 16. května až 14. června | Práce studentů | |||
2015 | Stanislav Podhrázský, dvě dívky 1956 | 2. června až 5. července | ||||
2015 | Otakar Kubín, pohled na město – hrad Porquerolles | 7. června až 2. srpna | ||||
2015 | Pod hladinou moře | 3. července až 15. listopadu | Práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově | |||
2015 | Antonín Procházka, Jezdec napadený lvicí | 4. srpna až 6. září | ||||
2015 | Karel Černý, Milenci | 9. září až 4. října | ||||
2015–2016 | Hurá do školy! | 18. září 2015 až 31. ledna 2016 | ||||
2015 | Houba živé, jedlé i jedovaté | 1. až 4. října 2015 | ||||
2015 | Karel Malich, Modrý koridor, 1967–1968 | 6. října až 1. listopadu | ||||
2015–2017 | Pevnost královéhradecká | 9. října 2015 až 1. října 2017 | u příležitosti 250 let od zahájení výjimečné stavby královéhradecké bastionové pevnosti | |||
2015 | Zdeněk Seydl, Dvě vdovy 1965 | 3. až 29. listopadu | ||||
2015–2016 | Jiří Anderle, Prostor a čas, 1983 | 1. prosince 2015 až 3. ledna 2016 | ||||
2016 | Jitka Svobodová, Dvě hadice, 1984 | 12. ledna až 7. února | Profesorka ateliéru kresby AVU Jitka Svobodová, velkoformátové uhlové kresby | |||
2016 | Josef Váchal, portrét Jindřicha Imlaufa | 9. února až 6. března | ||||
2016 | Putovní výstava fotografií, Land Art | 10. února až 6. března | muzejní kavárna | putovní výstava fotografií z 9. sympozia LAND ART a z Nábřeží umělců | ||
2016 | Život v pevnosti | 26. února až 13. listopadu | každodenní všední život obyvatel královéhradecké bastionové pevnosti v 19. století | |||
2016 | Česká krajinomalba ze sbírky kooperativy | 4. března až 15. května | krajinomalby ze sbírky pojišťovny Kooperativa | |||
2016 | Jan Kubíček, liniové elementy | 8. března až 3. dubna | ||||
2016 | Štěpán Málek, Carton/Age | muzejní kavárna | ||||
2016 | Připomenutí starých časů | 26. března až 21. srpna | Muzeum války 1866 na Chlumu | repliky vojenských uniforem doplněné ukázkou dobových dámských šatů | ||
2016 | Mikuláš Medek, portrét Jiřiny Haukové, 1967 | 5. dubna až 1. května | ||||
2016 | Karel Novotný | 6. dubna až 1. května | ||||
2016 | Vzpomínky na sočskou frontu | 15. dubna až 8. května | spolupráce: Velvyslanectví Slovinské republiky, Vojenský historický ústav Praha | putovní výstava; průběh bitev v první světové válce se zvláštním důrazem na působení českých vojáků | ||
2016 | Petr Samek, proč/warum | 29. dubna až 19. června | ||||
2016 | Deafsign vol. 3 | 4. až 27. května | ||||
2016 | Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2016 | 13. května až 12. června | ||||
2016 | Nábřeží umělců 2016, dřevo | 27. května až 20. června | ||||
2016 | Michaela Martincová, Cesty | 21. června až 31. července | ||||
2016–2017 | Ve stínu války | 1. července 2016 až 29. ledna 2017 | průběh války 1866, ukázky výzbroje a výstroje | |||
2016 | Válečné museum 1866 | 1. července až 31. prosince | výstava na fotografiích připomínající vývoj budovy muzea a expozice | |||
2016 | Jiří Cvrkal, výstava fotografií | 2. srpna až 12. září | ||||
2016 | Konkrétní podzim 2016, Čtverec | 20. září až 23. října | ||||
2016 | Ohlasy prusko-rakouské války | 23. září 2016 až 29. ledna 2017 | Raritní historické fotografie památkové zóny bojiště bitvy u Hradce Králové | |||
2016 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 9. října | 21. ročník výstavy | |||
2016 | Tomáš Herynek, Čtverec | 25. října až 4. prosince | výstava fotografií | |||
2016–2017 | Pour féliciter | 6. prosinec 2016 až 8. ledna 2017 | ||||
2016–2017 | Králické betlémy minulosti i dneška | 9. prosince 2016 až 12. února 2017 | lapidárium | |||
2017 | Dominika Cyprová: Fashion | 7. až 22. ledna | chodba v přízemí | ilustrace strudentky Grafické tvorby a multimédií na UHK; prodejní výstava | ||
2017 | Mirka Křivánková: People | 10. ledna až 5. února | kavárna Muzeum | Výstava fotografky z Městce Králové | ||
2017 | Fosilie Michala Potůčka | 27. ledna až 23. dubna | chodba v přízemí | Výběr nejlépe zachovaných fosilií z více než 20 geologických lokalit ve východních a středních Čechách | ||
2017 | Michal Čepelka: Recyklus | 8. února až 3. března | kavárna Muzeum | cyklus digitálních grafik | ||
2017 | Jiří Anders: The red flower | 4. března až 2. dubna | kavárna Muzeum | |||
2017 | České loutkové divadlo třikrát jinak | 10. března až 2. dubna | lapidárium | tři magické boxy | ||
2017 | Velká vizita! | 24. března až 5. listopadu | spolupráce: např. Regionální muzeum Mělník, Národní pedagogické muzeum, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny | výstavní sál | historie zdravotnictví a sociálně zdravotní péče v Hradci Králové (zejména období první republiky) | |
2017 | Na papíře | 4. dubna až 7. května | kavárna Muzeum | výběr prací studentů tří výtvarných oborů Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích | ||
2017 | Martin Zemanský: Paintings | 27. dubna až 30. června | ||||
2017 | Echoes – 100 let finského designu a architektury | 10. května až 18. června | plakátová výstava | |||
2017 | Petr Scháněl: Posters | 10. května až 2. června | kavárna Muzeum | výběr prací grafika z Hradce Králové | ||
2017 | O motýlech a lidech | 19. května až 24. září | tropičtí motýli a kresby z archivu Vladimíra Balthasara | |||
2017 | Královéhradecké regulační plány | 30. června až 5. listopadu | chodba a výstavní sál v přízemí | většina místních regulačních plánů, zpravidla vystaveny poprvé | ||
2017 | Nábřeží umělců 2017 | 4. července až 3. září | pořadatel: KK3 Klub konkretistů | kavárna Muzeum | fotografie dokumentující týdenní sympozium studentů uměleckých škol s tématem RECYKLart | |
2017 | Petr Mutina, obrazy | 6. září až 1. října | kavárna Muzeum | obrazy mladého ostravského malíře | ||
2017 | Petr Čapek: Moje krajina | 3. října až 5. listopadu | kavárna Muzeum | výstava fotografií krajina Krkonoš, Broumovska a Trutnovska | ||
2017 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 5. až 8. října | ||||
2018 | Houby | 5. až 6. října | zámek Pardubice | |||
2018 | Muzejní nostalgie. 110 let budovy ve fotografii | 19. ledna až 4. března | vyklizená budova muzea | |||
2018 | Pod mořskou hladinou | 29. června až 23. září | Galerie moderního umění v Hradci Králové | |||
2018 | Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem. | 18. října až 2. prosince | Galerie moderního umění v Hradci Králové | průběh událostí kolem vyhlášení Československé republiky ve městě a jeho okolí | ||
2018–2019 | Čest práci, paní učitelko! | 14. prosince 2018 až 27. ledna 2019 | Galerie moderního umění v Hradci Králové | milníky československého školství 20. století | ||
2019 | Velká cena Hradce Králové | 16. až 29. září | Ulrichovo náměstí | historie tradičního cyklistického závodu Velká cena Hradce Králové | ||
2019 | Houby | 4. až 5. října | Krajský úřad Pardubického kraje, budova C, Pardubice | |||
2019 | KOD, když ne my, KDY, když ne teď | 1. listopadu až 29. prosince | fotovýstava významných okamžiků listopadu a prosince 1989 v Hradci Králové | |||
2019–2020 | Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole | 1. listopadu 2019 až 31. května 2020 | spolupráce: Areál Žireč | historická budova muzea (po rekonstrukci) | ||
2019–2020 | Operace Barium – 2. světová válka a Královéhradecko | 1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020 | spolupráce: Československá obec legionářská, Ministerstvo obrany České republiky | dějiny odboje v Hradci Králové | ||
2019 | Tajemství ptačí sekery | 1. listopadu 2019 až 12. ledna 2020 | vystavení unikátní stříbrem tausované miniaturní sekery (moravské bradatice) z 9. století | |||
2019 | Příroda z depozitářů | 1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020 | u příležitosti 80 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové |
Od roku 2020[editovat | editovat zdroj]
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2020 | Uprostřed Koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-1550 | 7. února až 28. června / do 26. července (pouze dva sály) | většina interiérů opravené historické budovy muzea | hlavní výstup projektu NAKI II | ||
2020 | Není obraz jako obraz | 15. května až 25. října | připomenutí zapomenuté učební pomůcky | |||
2020 | SKLOLETÍ 100 let sklářské školy v Železném Brodě | 3. července až 25. října | spolupráce: sklářská škola | |||
2020–2021 | Záchrankou kolem světa | 31. července 2020 až 3. ledna 2021 | součást oslav 40 let záchranné služby a 30 let letecké záchranné služby v Hradci Králové; vystavena soukromá sbírka modelů zachranářských vozidel | |||
2020 | 1920–2020: století čsl. ústavnosti a demokratické armády | 1. srpna až 1. listopadu | spolupráce: Československá obec legionářská, soukromí sběratelé | |||
2020 | Konkrétní podzim 2020, Fenomén Gočár | 4. září až 4. října | autor: Jana Vincecnová, koordinátor Klubu konkretistů | |||
2020–2021 | Pražský groš – příběh nejslavnější české mince | 10. října 2020 až 29. srpna (prodlouženo) | lapidárium | |||
2020–2021 | Století Karla Otčenáška | 4. prosince 2020 až 6. června 2021 (prodlouženo) | 100. výročí narození a 10. výročí úmrtí | |||
2021 | Poklady spolupráce: Když archeologie spojí síly s veřejností | 5. března až 5. září | archeologické nálezy od spolupracovníků muzea zaevidované do roku 2019 | |||
2021 | Rudolf II. Umění pro císaře | 28. května až 7. listopadu | výstava sezony | |||
2021 | Císař umění | 10. června až 6. listopadu | ||||
2021 | KOMenský v KOMiksu: Kreslený život "Učitele národů" | 16. července až 31. prosince | zápůjčka z Národního pedagogického muzea | |||
2021 | Tomáš Roček: Příběh | 27. srpna až 22. září | kavárna Muzeum | |||
2021 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 7. až 9. října | ||||
2021 | Hvězdy země – cesta šperku z hlubin Země ke světlu hvězd | 10. září až 24. října | výstava šperků Sylvie Majerové | |||
2021–2022 | Vánoční variace. Historické a současné vánoční ozdoby | 5. listopadu 2021 až 6. února 2022 | ||||
2021–2022 | Salon východočeské fotografie 2021– 6. ročník | 20. listopadu 2021 až 16. ledna 2022 | Centrum uměleckých aktivit a Volné sdružení východočeských fotografů Hradec Králové z. s. | |||
2022 | Plechová abstrakce | 16. února až 3. dubna | výstavní sál | |||
2022 | Spoušť plná života | 18. března až 18. září | chodba a sál v přízemí | |||
2022 | Ke kořenům: Ukrajina krojů a tradic | 24. března až 29. května | ||||
2022 | Mistři svého řemesla | 25. března až 28. srpna | podkroví | |||
2022 | Marek Zákostelecký L+ | 1. dubna až 28. srpna | lapidárium | |||
2022–2023 | Měnící se svět | 17. června 2022 až 12. listopadu 2023 | výstavní sál | výstava sezony, poslední lovci a první zemědělci (nejen) ve východních Čechách | ||
2022 | Život je teď 2022 | 24. června až 28. srpna | výstava fotografií | |||
2022 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 8. října | ||||
2022–2023 | Četnické humoresky v Salonu republiky | 15. října 2022 až 26. března 2023 | lapidárium | |||
2022–2023 | Já, UPÍR, přistání povoluji! | 2. prosince 2022 až 23. dubna 2023 | chodba a sál v přízemí | Československé vojenské letectvo v Hradci Králové a Pardubicích 1945–1992 | ||
2023 | Doteky Afriky | 28. dubna až 3. září | lapidárium | Fotografická výstava tlapek a srstí afrických zvířat od fotoreportéra Martina Veselého a jeho dcery Anežky | ||
2023 | Detaily moderní architektury na fotografiích Jiří Zikmunda | 12. května až 25. června | ||||
2023 | Sto let je jen začátek, Český rozhlas 1923–2023 | 19. května až 25. června, prodlouženo do 3. září | ke 100. výročí Českého rozhlasu | |||
2023–2024 | Jan Žižka –husité ve východních Čechách | 23. června 2023 až 21. dubna 2024 | ||||
2023 | Památky prusko-rakouské války 1866 | 30. června až 24. září | sbírkové předměty muzea (militaria) umístěné v kotěrovských vitrínách | |||
2023 | Merch, brandové předměty | 30. června až 3. září | spolupráce: Střední škola vizuální tvorby Hradec Králové | návrhy nové propagace muzea vytvořené studenty Střední školy vizuální tvorby |
Stálé expozice muzea[editovat | editovat zdroj]
První expozice byly ryze sbírkotvorné, snažily se představit co největší množství předmětů a artefaktů. Prvním pokusem o moderní pojetí s jinými výrazovými prostředky byla tehdy nová historická expozice od Michla z roku 1950.
Od září 1938 do roku 1942 byla ve výstavních sálech muzea umístěna expozice městské galerie.
V roce 1986 připravilo muzeum expozici československo-sovětské družby Jachnovka pro muzeum v Jachnovce.
Rok otevření (v provozu) | Název (příp. popis) expozice | Autor | Umístění / Poznámky |
---|---|---|---|
1884 | Staré památky města chované na radnici, kancionály | Ladislav Jan Pospíšil | Dům čp. 33, Velké náměstí |
1899 | expozice památek z války 1866 (tzv. Waddeckova sbírka) | Dům čp. 33, Velké náměstí | |
1913 1925/1926 | lapidárium | Ludvík Domečka | suterén muzejní budovy;
1913 vznik expozice, 1925–1926 úpravy, včetně instalace sádrových odlitků |
1922 | Síň památek na válku r. 1866 a bitvu u Hradce Králové – sbírka památek z války 1866 | Ludvík Domečka | tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), současná ředitelna (2. patro)
V provozu 1922 až 1952[160] |
1923 | expozice pravěku | Ludvík Domečka, František Žaloudek | Domečkova síň, tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), II. patro, 2. sál (zadní) |
1929/1930 | uměleckoprůmyslové sbírky | Ludvík Domečka, František Tichý | I. patro, historická budova muzea |
1929/1930 | národopisné sbírky | I. patro, historická budova muzea | |
1930/1931 | historické sbírky | Ludvík Domečka | Instalace v letech 1930 a 1931[161] |
1931 | památky na první světovou válku (památky národního osvobození, první světová válka, odboj)[161] | František Tichý | od 28. října 1931[161] |
1939 | přírodovědecké sbírky měst. přírodovědeckého muzea | Vítězslav František Hlaváč, František Ulrich | Malé náměstí čp. 125 |
1943–1946 | expozice pravěku | J. Filip (Státní archeologický ústav) | 2. patro, 2. (zadní) sál, historická budova muzea (Domečkova síň) |
1950 | nová instalace historických sbírek | Karel Michl | |
1961–08/1968 | expozice kapitalismu 1781–1945 | V. Květenský, Jaroslav Šůla | |
1962–cca 1968 | expozice feudalismu (do 1781) | Jaroslav Šůla, Kábrt | Malý sál |
1964, 1965–1966 | Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti | 1964 jako výstava, 1965 a 1966 jako stálá expozice | |
1965 | Pravěk severovýchodních a východních Čech | Vít Vokolek | lapidárium, od 1. 9. |
1969 | Hradecká pevnost a reinstalace Česká společnost v době národního obrození | Aleš Doubrava | |
1971–1986 | Přírodovědecká expozice | kolektiv přírodovědeckého oddělení | |
1974–1989 | Století proměn | kolektiv muzea (Stárková, Židlická, Zikmund, Doubrava) | expozice historického a kulturního vývoje severovýchodních Čech od roku 1860 po současnost |
1979–1989[162] | Příroda severovýchodních Čech | Karel Lohniský | geologická, botanická a zoologická část |
1989 (1. srpna) –1999 (18. května) | Věci lidí | reinstalace leden 1991;
proměny životního stylu od poloviny 19. století do 30. let 20. století | |
1990 – 18. května 1999 | Královéhradecká vojenská pevnost: model města Františka Žaloudka | vestibul 1. patra (nikoliv součást expozic) | |
1991–1994, 7. 2. 1995 – 18. 5. 1999 | Expozice kampanologie
/Zvonařství východních Čech |
vývoj zvonařství
/ autor: Jiří Zikmund | |
2. 1. 1995 – 31. 12. 1999 | Historie města Hradec Králové | 4 vitríny o historii města Hradec Králové | |
18. 5. 2008 – 1. 10. 2017 | Od pevnosti k salonu republiky | historická expozice: dějiny architektury města Hradce Králové od poloviny 18. století do počátku 2. světové války | |
18. května 2009 – 1. 10. 2017 | Královské město nad soutokem |
-
Památky na válku 1866, 20.–30. léta 20. století
-
archeologická expozice (expozice pravěku) Městského historického muzea v Hradci Králové: Domečkova síň, 1923–1946
-
Památky národního osvobození, od 1931
-
Uměleckoprůmyslové sbírky, 30.–40. léta 20. století
-
Cesty města: K salonu republiky, od 2021
Muzeum války 1866[editovat | editovat zdroj]
31. 3. 2012 až 31. 12. 2019
Expozice U Švagerků[editovat | editovat zdroj]
V roce 1959 v domě U Švagerků vzniklo muzeum dělnického hnutí ve městě, které se v roce 1975 stalo součástí krajského muzea východních Čech.
1986: "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu.
Otevření | Název expozice | Autor |
---|---|---|
1959 | Dějiny dělnického hnutí do fašistické okupace | kolektiv muzea |
1970 | Revoluční tradice Hradecka od počátků dělnického hnutí do 30. let | kolektiv muzea |
21. 5. 1976–1989 | Vznik a počátky KSČ na Hradecku | Věra Němečková |
Hrad Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]
Počátky Hradce Králové jako východočeského střediska lze podle výzkumů umístit do mladšího úseku střední doby hradištní. V závěru 9. či na začátku 10. století byl zřejmě využíván a upraven v době pravěku vybudovaný val na hraně pahorku.
Regulovaný magistrát v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
Regulovaný magistrát vznikl reformou Josefa II. jako výsledek dlouhodobých snah sjednotit městskou správu. Jednalo se o radikální zásah, který zásadním způsobem změnil způsob spravování měst. Všechna města (královská i poddanská) byla začleněna do byrokratického systému, a to podle velikosti, počtu obyvatel a hospodářské situace, čímž skončila původní správa, která byla založená na městských radách konšelů volených z měšťanů.
Do vedení města byli dosazováni státní úředníci, kteří museli složit zkoušku způsobilosti před zkušební komisí gubernia a apelačního soudu. Členové regulovaného magistrátu tedy byli sice voleni, ale regulace spočívala v tom, že tato místa mohly zastávat jen osoby, které gubernium s apelačním soudem předem uznalo za volitelné. Hlavní podmínkou volitelnosti bylo absolvování zkoušky z právních znalostí u apelačního soudu a potvrzení o morální bezúhonnosti od krajského úřadu. Členové rady byli placeni městem, ale odpovědnost měli vůči státu.[163] První regulovaný magistrát v českých zemích vznikl v Praze 2. 2. 1784.[164]
Regulovaný magistrát v Hradci Králové byl ustanoven v roce 1788 (Posledním purkmistrem předchozí městské rady byl František Kayfáš). V Hradci Králové jako v jednom z největším měst byl zaveden tzv. plný magistrát, který se skládal ze tří senátů (politický, civilní, trestní). V nich pracovalo minimálně šest zkoušených radních a zkoušený purkmistr. Na dva roky byli voleni nezkoušení radní, kteří zastupovali měšťany, ale měli jen poradní hlas zejména pro hospodářské otázky. Také se z nich vybíral městský policejní komisař a hospodář.
Magistrát obstarával mj. hrdelní právo. Až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, tak magistrát v Hradci Králové měl absolutní vládu nad Hradcem Králové i jeho předměstími (Cihelna, Svobodné Dvory, Farářství, Náhon, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Nový Hradec Králové, Kukleny, Zámostí, Pouchov, Správčice a část Plotišť, Plácek a Malšovic).
Seznam purkmistrů regulovaného magistrátu[editovat | editovat zdroj]
- Jan Kříž (v úřadu 1788–1796), čtyřleté funkční období, znovuzvolen v roce 1792, v roce 1796 abdikoval kvůli věku a dále pokračoval již jen jako městský radní
- František Xaver Tröger z Königsberku (v úřadu 1796–1800), zvolen 14. září 1796, v úřadu od 24. října 1796, zemřel ve věku 53 let před vypršením mandátu 13. února 1800
- František Reith z Baumgarten (v úřadu 1800–1805), rodák z Dobrušky, dosavadní purkmistr v Trutnově
- Valentin Jindřich Haun (v úřadu 1805–1813)
- Augustin Reichenbach (v úřadu 1813–1824)
- Alois Kemlink (v úřadu 1824–1848), nejdéle sloužící purkmistr regulovaného magistrátu
- Vojtěch Svoboda (v úřadu 1848–1850) jako prozatímní purkmistr; předtím c.k. zemský rada a purkmistr v Mělníku[165]
Vlach Burian[editovat | editovat zdroj]
Burian Kameník
Burian Zedník
Burian Gozzi
Pražská brána - hrubou práci prováděl Burian Zedník a dodělával Burian Kameník. Kámen byl lámán v lomu pánů z Hustiřan ve vesnici Skála, součásti Boháňky. Kámen lámal lamač Jičík a platil ho Burian Kameník. Jednalo se o stejný pískovec, z něhož byly postavěny Bílá věž a věž Kropáčka.[166]
V roce 1583 Burian Kameník předložil městu účet za kamenické práce. Požadoval 1385 kop grošů. Městu se nicméně stála požadovaná částka příliš vysoká, a tak došlo na smlouvání, které vyústilo ve výsledných 1200 kop grošů a vepře z mlýna k tomu.[166]
1584 postavil jakýsi Vlach Burianec před radnicí kamenný pranýř.
Práce na věži skončily 1596. 1585 pozlacená hvězda - Jiří Vzteklý.[167]
Mýtské Předměstí[editovat | editovat zdroj]
Původní Slezské Předměstí se nazývalo Mýtské Předměstí, resp. původně Mýtské Podměstí. Rozkládalo se na jih a jihovýchod od dnešního historického jádra Hradce Králové, mezi soutokem Labe s Orlicí a někdejším vrchem Rožberk. Největšího rozkvětu zažilo Mýtské Předměstí za Karla IV. Výrazně strádalo v době husitských válek a za třicetileté války.[168]
Předměstí mělo několik částí s místními názvy[168]:
- Střezina – území kolem kostela sv. Václava (zanikl v husitské epoše) a později kolem kostela sv. Pavla, blízko sochy sv. Marka (nachází se u kaple na Rožberku). Na místní název odkazuje ulice Na Střezině mezi ulicemi Pospíšilova, Okružní, Buzulucká a Pouchovská
- U sv. Antonína – u špitálu a farního kostela sv. Antonína, v místech tzv. staré nemocnice
- V Rybářích
- Zámostí – s kostelem sv. Martina (zanikl v době husitské), kde je Moravské Předměstí
- Soukenice – s farním kostelem sv. Vavřince (zanikl v době husitské 1419) u soutoku
- Malšovice
Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého (Hradec Králové)[editovat | editovat zdroj]
Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové se nachází na Malém náměstí v historickém centru města.
https://www.pamatkovykatalog.cz/kasna-se-sousosim-sv-jana-nepomuckeho-2159524
Seznam hřbitovů v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
Toto je seznam hřbitovů v Hradci Králové.
Existující hřbitovy[editovat | editovat zdroj]
Na území Hradce Králové se nachází celkem 9 klasických funkčních hřbitovů. Poblíž Lesního hřbitova se nachází i Naturální pohřebiště domácích zvířat.[169] Dále je ve městě také pohřebiště s kolumbáriem u sboru kněze Ambrože.[170]
Hřbitov | Umístění | Poloha | Zprovozněn | Rozloha[171] | Vlastník[171] |
---|---|---|---|---|---|
Kluky (Nový Hradec Králové) | hl. vchod z ul. Husova, další z ul. K Hvězdárně | 50°10′39″ s. š., 15°50′53″ v. d. | 1880, rozšířen 1912[172][173] | 7 356 m2 | Římskokatolická církev |
Kolumbárium Hradec Králové, sbor kněze Ambrože | vchod z ul. V Lipkách a Nerudova | 50°12′33″ s. š., 15°49′22″ v. d. | 1929 | Československá církev husitská | |
Kukleny | Pražská třída | 50°12′15″ s. š., 15°47′2″ v. d. | 1784 | 35 344 m2 | Římskokatolická církev |
Malšova Lhota | Lhotecká ul. | 50°12′21″ s. š., 15°53′19″ v. d. | 985 m2 | město Hradec Králové | |
Lesní hřbitov (Nový Hradec Králové) | Hradečnice | 50°11′8″ s. š., 15°52′38″ v. d. | 1939 | 129 913 m2 | město Hradec Králové |
Plotiště nad Labem | Říčařova ul. | 50°14′26″ s. š., 15°48′15″ v. d. | 7 536 m2 | město Hradec Králové | |
Pouchov | ul. Za Kostelem | 50°13′48″ s. š., 15°50′45″ v. d. | 1778, vysvěcení 1780, rozšířen 1894[174] | 16 411 m2 | Římskokatolická církev |
Pouchov – vojenský hřbitov | Velká ul. | 50°13′44″ s. š., 15°50′42″ v. d. | 1810 | město Hradec Králové | |
Pouchov – židovský hřbitov | ul. Za Kostelem | 50°13′46″ s. š., 15°50′39″ v. d. | 1877 | Židovská obec | |
Svinary – evangelický[175] | ul. K Borku | 50°12′24″ s. š., 15°54′44″ v. d. | 1862 | 611 m2 | Českobratrská církev evangelická |
Svinary – katolický | ul. Stříbrná | 50°12′46″ s. š., 15°54′30″ v. d. | 667 m2 | město Hradec Králové | |
Zámeček (Třebeš) | Zámeček | 50°10′42″ s. š., 15°49′56″ v. d. | 1579[173] | 2 334 m2 | Římskokatolická církev |
Zaniklé hřbitovy[editovat | editovat zdroj]
Na území města lze identifikovat také několik zaniklých hřbitovů. Nejdříve se pohřbívalo kolem kostelů. Nejstarším hřbitovem byl ten kolem hlavního městského kostela sv. Ducha. V 16. století přestal stačit, a tak se začalo pohřbívat i za město ke kostelu sv. Jana – hřbitov na Zámečku v Třebši. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1579.[173] Hřbitov v centru města byl na konci 18. století zrušen a vznikly nové hřbitovy v Novém Hradci Králové a Pouchově.[176]
Hřbitov byl také u zaniklého kostela sv. Antonína na Mýtském Předměstí a po jeho zrušení vznikl nový u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové.[177] Na počátku 16. století byl postaven jako hřbitovní kostel sv. Pavla, kde se pohřbívalo z Malšovic, Zámostí, Svinar a Malšovy Lhoty. V roce 1776[174] však došlo ke zrušení tohoto kostela i hřbitova a k pohřbívání lidí z těchto vesnic se začal používat hřbitov Zámeček. Jeho kapacita přestala časem postačovat, a tak byl v roce 1880 zprovozněn nový zádušní hřbitov v Klukách. Lidé z Nového Hradce Králové se na základě toho rozhodli, že hřbitov kolem u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové je neestetický a zbytečný[173], a tak byl v roce 1898[177] zrušen a v roce 1901 byla zbourána i celá hřbitovní zeď. Nový hřbitov v Klukách byl rozšířen v roce 1912.[173]
U někdejšího kostela sv. Jakuba byl v provozu hřbitov od 16. století do roku 1766, kdy došlo k demolici kostela i hřbitova. Ve středověku byl hřbitov na Pražském Předměstí u farního kostela sv. Mikuláše. Další pozdně středověký a raně novověký hřbitov existoval u kostela sv. Petra. Byl rozšířen v roce 1600 v souvislosti s morovou epidemií.[178]
Pod bývalým vrchem Rožberk byl umístěn od roku 1787 vojenský hřbitov, který byl roku 1810 přesunut do Pouchova.[179] V době prusko-rakouské války byli padlí prozatímně pohřbíváni v pozdějších Vonešových sadech. V roce 1885 byly ostatky přeneseny na vojenský hřbitov v Pouchově.[174]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
František Jaroslav Černý[editovat | editovat zdroj]
František Jaroslav Černý byl český architekt a stavitel.
Architektonické dílo[editovat | editovat zdroj]
- Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
- Činžovní domy Josefa Hlavatého, Ulrichovo náměstí 737 a 738
- Činžovní domy, Čelakovského 504[180]
Stavitelské dílo[editovat | editovat zdroj]
- Obecní dům, Eliščino nábřeží 626
- Činžovní dům F. J. Černého I, Bratří Čapků 349
- Činžovní dům F. J. Černého II, Bratří Čapků 407
- Činžovní dům Anny Fultnerové, Československé armády 238
- Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
- Činžovní domy, Čelakovského 504[181]
Zaniklé stavby v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
Tento článek pojednává o významných stavbách v Hradci Králové, které v průběhu dějin zanikly.
https://www.kralovskavennamesta.cz/vysledky.html
kostely sv. Mikuláše, sv. Štěpána, sv. Petra, sv. Kříže, sv. Vavřince, sv. Martina, sv. Václava, klášter dominikánek s kostelem sv. Jiří, klášter dominikánů s kostelem Panny Marie, komenda řádu německých rytířů s kostelem sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Anny a špitál s kostelem sv. Antonína.
Zaniklé kostely - speciální web: https://storymaps.arcgis.com/stories/86662682d5714275bda7819ea5559956
Podrobný popis hradecký kostelů
Masné krámy[editovat | editovat zdroj]
V druhé polovině 19. století zanikly původní masné krámy, které byly umístěny v současné Tomkově ulici. Jejich model potom v roce 1935 vyrobil z popudu místního muzea Jan Kačírek.[182]
Královéhradecký hrad[editovat | editovat zdroj]
vytvořit samostatnou stránku Hradec Králové (hrad)
Zámeček na kopci sv. Jana[editovat | editovat zdroj]
http://kopecsvjana.unas.cz/zamek.htm
https://www.turistika.cz/mista/zanikla-barokni-vila-zamecek-na-kopci-sv-jana/detail
Brány[editovat | editovat zdroj]
Vstup do města strážily dvě brány – Pražská a Mýtská (Slezská) brána.[183] V rámci výstavby opevnění vznikly také dvě fortny, branky pro pěší: Rybářská a Soukenická .[184]
Rybářská fortna[editovat | editovat zdroj]
Rybářská nebo také Biřicova[185] branka či fortna stála v místech, kde v 19. století vzniklo schodiště Bono publico.
Soukenická fortna[editovat | editovat zdroj]
Soukenická neboli Kozí branka (fortna) stávala v opevnění mezi děkanstvím a někdejším pivovarem, dnes krajským úřadem. Dodnes na tyto názvy a dřívější aktivity odkazuje název ulice Soukenická a také terasy Kozinka v místech, kde se historicky na prudkých svazích pásly kozy.[186]
Mýtská (Slezská) brána[editovat | editovat zdroj]
Mýtská neboli Slezská brána byla cihlová brána v dnešní Mýtské ulici na východním okraji historického centra Hradce Králové. Jednalo se o součást horní hradební zdi ze 14. století. Na konci 14. století byla označována také jako Nová brána, jelikož se jednalo o druhou bránu po starší bráně, které se později začalo říkat "Pražská". V bráně se platilo clo, a tak se někdy také nazývala dle pramenů "Celná".[187]
Brána vznikla ve 14. století. Po přestavbě městských bran v závěru 15. století získala brána podobu dvojice věží čtvercového půdorysu, které byly propojeny stěnou s padací mříží (deskou). Jižní věž byla výrazně nižší a i s menší zastavěnou plochou a sloužila jako schodišťová. Ve vyšší pětipatrové severní věži se pravděpodobně nacházely místnosti pro posádku a také zbrojnice. Věž byla zakončena strmým dlátkovým krovem s ochozem a cimbuřím. Průčelí nižší věže, dostavěné v roce 1476[188], bylo osazeno iniciálami "W" a "G", odkazující na panujícího krále Vladislava Jagellonského a město samotné (G jako Gradec), příp. dle určitých pramenů krále Jiřího z Poděbrad[188]. Od 15. století byly věže využívány příležitostně jako vězení.[189]
Při stavbě dalších hradebních linií vznikl v prostoru brány rozsáhlejší systém tří bran. Kromě již zmiňované vnitřní dvojvěžové brány se jednalo o střední bránu a směrem z města soustavu doplňovala vnější brána. Brány zavírala vysoká vrata se spouštěcí mříží.
V parkánové hradbě předsazené před horní hradební zeď ve 2. polovině 15. století se nacházela kulisová brána, která byla zbořena mezi lety 1756–1763. V dolní hradební zdi vystavené na počátku 16. století vystupovalo před Slezskou bránu velké předbraní s průjezdnou patrovou věží. V jejím průčelí byly v roce 1520 osazeny nápisové desky. Při demolici dolní hradební zdi včetně vnější části Slezské brány byly v roce 1786 přeneseny do radnice. Do současnosti jsou umístěny v jejím nádvoří. První z desek nese nápis „Gedna wira geden krzest a laska mezi nami Czinmez bohu chwalu cest at raczy byti s nami. Veritas vincit“, druhá „Neb w wierze gednota czinyj mnoho dobreho warug se wiery pikharta y kazdiho z bludneho. Veritas liberalit“. Na třetí desce je letopočet 1520, štít s dvouocasým českým lvem a štít s gotickou majuskulou "G". Mezi nimi býval kalich, který byl roku 1626 otesán.
Částečný zánik komplexu lze datovat již do třicetileté války.[187] Dne 19. února 1640 prorazilo císařské vojsko první věž a druhou (prostřední) zapálilo. Zůstalo z ní jen torzo, klenutý oblouk, a po válce již ani nebyla opravována.[189] Při stavbě barokní pevnosti v roce 1778 byla zbořena mohutná severní věž při vnitřní bráně a o 8 let později vnější brána s věží. Vnitřní brána s jižní věží byla zbourána v roce 1873[187] z důvodu rozšíření komunikace. V březnu 1903 se začalo s bouráním dalšího zbytku, kde byla do doby výstavby nové vězeňské budovy umístěna vojenská věznice, a následně zde byli ubytováni někteří chudí obyvatelé města.
Z pozdně gotické podoby stavebního celku brány se dochovaly dvě části:
- jižní menší hranolová věž jako součást domu čp. 2. Věž byla na přelomu 60. a 70. let 20. století znovu vystavěna v podobě rekonstruující přibližný pozdně středověký vzhled.[187]
- severní stěna velké věže vnitřní brány v domě čp. 126 (součást budovy divadla Beseda). V roce 1975 členové vlastivědného spolku rozhodli, že na nově vystavěnou část bývalé Mýtské brány připevní písmena G a W, která budou připomínat jejich původní umístění.[189]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V květnu roku 1846 byl kvůli povodni zatopen prostor u brány, kterou musela tamní vojenská hlídka rychle opustit.[189]
Vizualizace dřívější podoby brány
Pražská brána[editovat | editovat zdroj]
Pražská brána je jednou ze zaniklých městských bran v Hradci Králové. Jednalo se o cihlovou stavbu, kterou bylo možné vejít do města ze západní strany, tedy ve směru od Prahy, v dnešní ulici V Kopečku. Vznikla jako první z městských bran, a proto byla v době vzniku druhé brány (Slezské) nazývána Starou branou.
K bráně a jejímu přebraní přiléhal důstojnický dům, který dodnes stojí, díky čemuž je zřejmá přesná poloha brány.
Kostely[editovat | editovat zdroj]
V Hradci Králové na počátku 15. století fungovalo hned 15 kostelů (případně včetně klášterů), čímž se toto město řadilo k největším v Čechách. Většina těchto církevních staveb však zanikla během husitských válek a následujícího období (1419–1436) či během přestavby města na barokní bastionovou pevnost (1766–1778). Tehdy musela být z příkazu Josefa II. zbořena všechna hradecká předměstí a nuceně vznikaly nové osady dál od města.
O zániku církevních staveb v husitské době se zmiňuje již v roce 1904 Antonín Cachner v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, svazku XIX. Politický okres Královéhradecký: "Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter Minoritský s kostelem sv. Jana Křt., připomínaný již r. 1241, a Dominikánský klášter s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Martina, sv. Vavřince a sv. Václava."[188]
Kostely, které dnes již neexistují, byly na území města stavěny v průběhu 11. až 16. století a tvořily důležitou součást Hradce Králové.[190] Většina kostelů i další zástavby byla na návrších, kde je nemohla zatopit voda z tehdy neregulovaných toků řek. Kostely se špitály však byly právě kvůli dostupnosti vody umisťovány do blízkosti řek (sv. Anna, sv. Antonín a sv. Jakub).
Kostel | Lokalita | Vznik | První zmínka | Zánik | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
kostel sv. Anny | Pražské předměstí | 1344 | 1344 | stavba pevnosti (1776) | také špitál; nový kostel sv. Anny vybudován v tehdy nově založené osadě Kukleny (1777–1784) |
kostel sv. Mikuláše | Pražské předměstí | 13. století | 1346 | husitská revoluce (1436) | |
kostel sv. Jiří | Pražské předměstí | 12. století | 1277 | husitská revoluce | také klášter dominikánek |
kostel sv. Kříže | Pražské předměstí | 12. století | 15. století | husitská revoluce (1436) | |
kostel sv. Antonína | Slezské předměstí | do 1379 | 1379 | stavba pevnosti (1766) | také špitál; nový kostel sv. Antonína vybudován v tehdy nově založené osadě Nový Hradec Králové |
kostel sv. Jakuba | u třídy Čs. armády | 12. století | ? | stavba pevnosti (1766) | také špitál |
kostel sv. Jana Křtitele | u třídy Čs. armády | 11. století | ? | husitská revoluce (1419) | nejstarší známý kostel na území Hradce Králové, na hradě |
kostel P. Marie | u třídy Čs. armády | 12. století | 1225 | husitská revoluce (1419) | u hradu, také dominikánský klášter (v muzea) |
kostel sv. Martina | Mýtské předměstí | 12. století | 1352 | husitská revoluce (po 1420) | |
kostel sv. Václava | Mýtské předměstí | raný středověk | poč. 15. stol. | husitská revoluce | přesná poloha není známa |
kostel sv. Pavla | Mýtské předměstí | poč. 16. stol. | 1514 | stavba pevnosti (1776) | nový kostel sv. Pavla vybudován v tehdy nově založené osadě Pouchov |
kostel sv. Petra | Pražské předměstí | raný středověk | 1352 | stavba pevnosti (1778) | nový kostel sv. Petra vybudován v Plotištích nad Labem, již dříve existující vsi |
kostel sv. Štěpána | u Kydlinovské ulice | raný středověk | 1384 | husitská revoluce | nejvzdálenější od centra |
kostel sv. Vavřince | u soutoku | raný středověk | 1342 | husitská revoluce (příp. třicetiletá válka) |
Kostel sv. Anny se špitálem a klášterem (Pražské předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Anny se špitálem byl založen v roce 1344 rychtářem Janem, jeho manželkou Markétou, vdovou Kristýnou a kramářem Folklinem. Po husitské epoše kostel nezanikl, naopak byl zvětšen a stal se farním kostelem Pražského Předměstí. Roku 1512 je při kostele doloženo literátské bratrstvo. V roce 1621 zde byl zřízen minoritský klášter. Kostel i klášter zanikly kvůli výstavbě hradecké pevnosti v roce 1776.[191] Boření kvůli stavbě pevnosti museli obstarávat sami majitelé, za což jim bylo ponecháno stavivo k novým stavbám. Stavební materiál byl přesunut do Kuklen, kde posloužil k vybudování nového kostela sv. Anny s klášterem (1777–1784).[191]
Roku 1776 byl původní klášter sv. Anny se špitálem a zahradou odhadnut na 25 344 zlatých a 46 krejcarů. Obsahoval 4 150 čtverečných sáhů[184]. Ještě téhož roku minorité obdrželi zmíněné peníze. Dne 3. července 1776 začali minorité bořit[186], a to nejprve svůj klášter. Později museli opustit i kostel. 11. srpna 1776 konali v kostele sv. Anny poslední bohoslužbu[185] a po ní odnesli velebnou svátost a křtitelnici v procesí do filiálního kostela sv. Petra, kde nadále konali své bohoslužby. S bouráním kostela sv. Anny se začalo dne 16. srpna 1776[192].
Pozůstatky původního kostela byly objeveny v roce 1911 při bagrování v řečišti Labe. Kostel se nacházel na někdejším ostrově v prostoru poblíž dnešního Tyršova mostu.[191]
Kostel svatého Mikuláše (Pražské předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně v průběhu 13. století. První zmínka se datuje k roku 1346. Zanikl po husitských válkách v roce 1436. Jednalo se o farní kostel pro západní část Pražského Předměstí. Vznikl na místě staršího pohřebiště, jehož kostrové hroby byly objeveny při rekonstrukci náměstí 28. října v letech 2012–2013.
Kostel sv. Jiří s klášterem (Pražské předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jiří na dnešním Pražském Předměstí (poblíž dnešní třídy Karla IV.) vznikl patrně již ve 12. století. V druhé polovině 13. století u kostela vybudovaly svůj kláštery sestry dominikánky (klášter doložen k roku 1277). Klášter zanikl v husitském období, patrně na počátku 30. let 15. století. V následujících staletích na historii místa upozorňoval používaný pomístní název Klášteřiště.[191]
Kostel sv. Kříže (Pražské předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Kříže byl jednou z mnoha kostelních staveb na území dnešního Pražského Předměstí. Vznikl snad již ve 12. století, prameny jej ovšem uvádějí až na počátku 15. století. Zanikl roku 1436. V závěru 18. století v místech kostela vznikla tzv. Pražská flošna, při jejímž rozebírání a při stavbě obytných domů byly nalezeny hroby.[191]
Kostel sv. Antonína se špitálem (Slezské Předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Antonína vznikl za východním okrajem centra Hradce Králové, v oblasti Slezského Předměstí. Vznikl nejpozději v roce 1379. Stavba vznikla z iniciativy městského rychtáře a konšelů. Po husitské epoše se stal farním. Téměř zničen byl za třicetileté války v 17. století. Na počátku 18. století byl obnoven, ale definitivně zbořen byl v roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Vzhled kostela před zničením za třicetileté války jen zachycen na malbě na dřevěné desce varhan v chrámu sv. Ducha z roku 1638. Stejně jako v případě dalších kostelů zaniklých při stavbě pevnosti, i v tomto případě byl použit stavební materiál ke stavbě nového svatostánku stejného zasvěcení na novém místě. Nový kostel sv. Antonína Poustevníka vznikl v nově budované osadě Nový Hradec Králové.
Kostel sv. Jakuba s komendou[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jakuba pravděpodobně vznikl již ve 12. století. V polovině 13. století jej získal řád německých rytířů a vybudoval si u něj malou komendu. V okolí návazně vznikla osada, která měla v průběhu 14. století vlastní samosprávu. Součástí komendy byl i špitál a kaple sv. Alžběty. V husitském období komenda zanikla. Kostel byl následně jako hřbitovní obnoven v 16. století (za Martina Cejpa z Peclinovce). Znovuzřízen byl špital a zařízení pro malomocné. Zánik kostela i hřbitova je datován do roku 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Na zdivo staveb i pozůstatky hřbitova se narazilo při výstavbě na konci 19. a v první polovině 20. století, když se stavěla současná zástavba mezi ulicemi Šimkova a 'Ludovíta Štúra. Část z nálezů je uložena ve sbírkách Muzea východních Čech.[191]
Kostel sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jana Křtitele byl nejstarším známým kostelem na území Hradce Králové. Vystavěn byl v prostorách slovanského hradeckého hradu patrně již v 11. století, tedy ještě před vznikem samotného města. Po vzniku města jej v závěru první čtvrtiny 13. století získali do správy minorité. U kostela si zřídili výstavní klášter, který padl za oběť husitským bojům již v roce 1419. Zbytky klášterních staveb zanikly při výstavbě vojenské nemocnice v roce 1787. Za doklad kostela je považována mj. románská dlaždice s motivem lva, dnes uložená ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.[191]
Kostel Panny Marie[editovat | editovat zdroj]
Kostel Panny Marie vznikl v podhradí slovanského hradu, a to patrně ve 12. století. V době kolem vzniku města (kolem 1225) se u kostela usadili dominikáni, a vznikl klášter. V druhé půli 13. století byl kostel s klášterem raně goticky přestavěny. Z této přestavby se dochovalo několik architektonických fragmentů, které byly následně použity při výstavbě hradební zdi. Z roku 1406 pochází písemné doložení kaple sv. Kateřiny a oltáře sv. Ludmily. Při klášteře fungovala také škola. K zániku areálu došlo na počátku husitské revoluce roku 1419. Místo bylo poničeno při stavbě pevnosti po roce 1766. Na zbytky původních staveb se narazilo při stavbě obytných domů v Kotěrově ulici na počátku 20. století.[191]
Kostel sv. Martina[editovat | editovat zdroj]
Poblíž řeky Orlice stával kostel sv. Martina, který byl farním kostelem pro někdejší Mýtské Předměstí. Jeho založení je odhadováno do 12. století, první zmínka o něm pak pochází z roku 1352. Zanikl v husitském období po roce 1420. Přesná poloha kostela není známá.[191]
Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně již v raném středověku. Dochované písemné zmínky pocházejí však až z počátku 15. století. Zanikl během husitského období. Jeho lokalizace není přesně známa. Odborníci uvažují o dvou možnostech. První z nich je dnešní zahrada Rudolfina (někdejšího ústavu hluchoněmých), kde byly v roce 1907 nalezeny kostrové hroby a zbytky zdí z cihel gotického formátu. Druhá uvažovaná poloha kostela je v místě pozdějšího kostela sv. Pavla.[191]
Kostel sv. Pavla (Mýtské Předměstí)[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Pavla vznikl pravděpodobně na počátku 16. století. Jednalo se o hřbitovní kostel, v jehož blízkosti stával špitál malomocných, o němž existuje zmínka z roku 1514. V předhusitské době možná na stejném místě stával kostel. sv. Václava. V období středověku a raného novověku se v blízkosti kostela sv. Pavla vyráběly cihly, a tak bývá označován s přízviskem "na cihelnách" či "na cihelně". Podle umístění se ovšem někdy uvádí také jako "na Střezině", což byla část zaniklého Mýtského Předměstí. Kostel zanikl v roce 1776 kvůli budování barokní pevnosti. Stavební materiál byl použit pro výstavbu kostel sv. Pavla v Pouchově, kam byla po dostavbě nového svatostánku přenesena i část původního vybavení.[191]
Kostel sv. Petra[editovat | editovat zdroj]
Doba vzniku kostela sv. Petra není přesně známa, první zmínka je až z roku 1352, ale podle zasvěcení, se odhaduje vznik na období raného středověku. Tzv. patronátní právo měl k tomuto kostelu během husitských válek zaniklý klášter benediktinů v Opatovicích nad Labem. Kostel sv. Petra byl také za husitských válek rozbořen (společně s kostely sv. Mikuláše a sv. Kříže), a to z rozkazu kněze Ambrože. K obnově došlo v roce 1480, pořízen byl i nový zvon. U kostela vznikl jeden z městských hřbitovů pozdního středověku a raného novověku. Dokládají to i písemné zmínky o zřízení kostnice v roce 1517 či pozdější koupě zahrady za účelem rozšíření hřbitova v návaznosti na morovou epidemii v roce 1600.[191]
Tento kostel zůstal při stavbě hradecké pevnosti stát jako poslední kostel na hradeckých předměstích. Zbourán byl až roku 1778. Podobně jako v ostatních případech tehdy zbořených kostelů, i tento měl svého následovníka, který byl budovaný částečně ze stavebního materiálu původního svatostánku. Nový kostel sv. Petra vznikl v Plotištích nad Labem. Do nového kostela byl přenesen i zmíněný zvon z roku 1480 (dnes je jedním ze dvou tamních zvonů, další středověké zvony byly zrekvírovány za druhé světové války[193]). Část inventáře však byla přesunuta do kostela sv. Anny v Kuklenách. Na počátku 20. století při výstavbě domů čp. 222 a 467 na třídě Karla IV. byly nalezeny hroby původního hřbitova, které dokládají lokalizaci kostela se hřbitovem.[191]
Kostel sv. Štěpána[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Štěpána byl patrně založen již v raném středověku. První dochovaná písemná zmínka o něm pochází ale až z roku 1384. Ze všech zaniklých kostelů na hradeckých předměstích se nacházel nejvíce daleko od centra. Nacházel se pravděpodobně v místech kapličky na rozcestí dnešní Kydlinovské ulice a ulice U fotochemy. Zanikl asi během husitské doby.[191]
Kostel sv. Vavřince[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Vavřince byl patrně založen již v raném středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1342. Byl určen pro obyvatele středověké Soukenické ulice poblíž soutoku Labe s Orlicí. Kostel patrně zanikl za husitské revoluce, ale zcela není vyloučeno ani to, že zanikl až za třicetileté války. V roce 1897 byly při stavbě sladovny pivovaru nalezeny kostnice a kostrové hroby, které snad s kostelem sv. Vavřince souvisely. Nálezy však není možné blíže datovat. Dalším dokladem o umístění kostela může být část gotického opukového náhrobku se zbytkem nápisu, která se našla při kladení kanalizace v roce 2014.[191]
Archeologické lokality Královéhradeckého kraje[editovat | editovat zdroj]
Tento článek představuje významné archeologické lokality nacházející se na území Královéhradeckého kraje. Lokality jsou rozděleny podle historických období, z nichž pochází jednotlivé nálezy.
Mezolit[editovat | editovat zdroj]
- Hřibojedy
- Vlčkov
- Český ráj
https://storymaps.arcgis.com/stories/bc4ab2b9f80f415587ee3b850b53cf37
Neolit[editovat | editovat zdroj]
Archeologie východních Čech[editovat | editovat zdroj]
časopis
https://www.muzeumhk.cz/archeologie-vychodnich-cech.html
--
Církevní památnosti, budovy a ústavy v Hradci Králové (publikace), Čeněk Maria Tomíško, Hugo Doskočil, Tiskové družstvo v Hradci Králové, Adalbertinum, 1937.
Pralesnička brazilská[editovat | editovat zdroj]
Pralesnička brazilská (Adelphobates galactonotus) je druh žáby žijící v Jižní Americe, konkrétně v Brazílii.
Kašna na Velkém náměstí[editovat | editovat zdroj]
https://www.turistika.cz/mista/secesni-kasna-na-velkem-namesti-v-hradci-kralove/detail
Hradec školy[editovat | editovat zdroj]
https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-stopach-hradeckych-lvu/d-69812
speciální školy, mj. v Pospíšilově, dnes GBN, tzv. Drtinovy školy http://www.specialnihk.cz/?page_id=186
František Hellmann[editovat | editovat zdroj]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Adalbertinum, Hradec Králové
Ulice v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
Ulice U Soudu, dříve Marxova, původně Červeného třída[194]
Bratří Štefanů, dříve Rudé armády, za první republiky Palackého třída
dnešní Palackého byla Palackého i na počátku 20. století, za první republiky také Palackého třída - tzn. zároveň existovaly dvě Palackého třídy[195]
Náměstí svobody v místech hotelu Alessandria (za první republiky)[195]
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
přehled
https://www.muzeumhk.cz/images/files/zpravodaj_mvc_pdf/zpravodaj_mvc_1975_2_zvlastni_cislo.pdf
Cesty města (expozice)[editovat | editovat zdroj]
Expozice Cesty města | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Hradec Králové |
Adresa | Eliščino nábřeží 465/7 |
Zakladatel | Muzeum východních Čech |
Založeno | 3. 12. 2021 |
Zaměření | historická expozice |
Webové stránky | |
Cesty města je název stálé historické expozice umístěné v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, konkrétně v historické budově tohoto muzea. Expozice se zaměřuje na dějiny Hradce Králové.
Výstavba expozice probíhala od ledna 2021. K otevření došlo v pátek 3. 12. 2021 v 10 hodin.[196][197]
Ideové přípravy a projektování trvalo čtyři roky.[198]
Investorem expozice bylo město Hradec Králové. Investice stála přibližně 24,3 mil. Kč. Bezmála 14 milionů Kč činila dotace z Integrovaného operačního programu (IROP) v rámci Hradecko-pardubické aglomerace (ITI).[198]
Členění[editovat | editovat zdroj]
Expozice je rozdělena do tří částí ve čtyřech výstavních sálech:
- K městu českých královen – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Bláha
- K pevnosti – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Šrámek
- K Salonu republiky – 2 sály – 3. podlaží[199], kurátorka Pavla Koritenská
K městu českých královen[editovat | editovat zdroj]
Jakýsi stručný prolog cesty města Hradce Králové vytváří úvodní chodba věnovaná pravěké historii osídlení v prostoru návrší s dnešním historickým centrem města a přilehlého okolí, a to od paleolitu až po mladší dobu železnou. Úvodní prostoru dotváří část kartograficky shrnující rozvoj města.
První hlavní část expozice se věnuje výstavbě a urbanismu města ve 13. až 16. století. Zachyceno a částečně i interaktivně je představeno gotické a renesanční umění ve městě. Největším exponátem je model středověkého Hradce Králové přibližně v roce 1420[200], který zachycuje řadu pozoruhodných staveb té doby, které následně zanikly. Jednotlivé stavby si návštěvník může prohlédnout v rámci interaktivního promítání dle vlastního výběru, během nějž se daná stavba rozsvěcuje také na modelu.
Model s měřítkem 1:600 vznikl v roce 2008. Má rozměry tři krát čtyři metry a zachycuje území o ploše dva krát dva a půl kilometru.[200][201] Zajímavým exponátem je také zvonová stolice se zvonem z 16. století.[202]
V expozici jsou rovněž zachycena řemesla a každodenní život ve středověkém městě.[203] Návštěvník si může vyzkoušet náročnost tehdejšího psaní. Duchovní stránku zastupuje část odkazující na církev a katedrálu sv. Ducha, nejvýznamnější církevní stavbu města.
K pevnosti[editovat | editovat zdroj]
Druhá část expozice se snaží představit život města jako bastionové barokní vojenské pevnosti od 17. století do roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka, která znamenala tečku za tímto specifickým obdobím. Dobu třicetileté války připomíná imitace švédské fortifikace, nechybí ani replika pevnostní brány a části pevnostní zdi.
Vyvrcholením této části expozice je model Hradce Králové od Františka Žaloudka, který zachytil, jak pevnostní město vypadalo krátce před prusko-rakouskou válkou v roce 1865. Model vznikl v letech 1908 až 1916.[200]
Důležitým tématem je samotná prusko-rakouská válka, jejíž význam podrobněji zpracovává Muzeum východních Čech v podobě Muzea války 1866 u Chlumu. Důraz je kladen to, jaký byl tento vojenský konflikt z pohledu z pohledu obyvatel města a jak fungovalo soužití civilních obyvatel s vojenskou posádkou. Atmosféru dotvářejí dobové uniformy. Nechybí ani projekce.[204]
K Salonu republiky[editovat | editovat zdroj]
Závěrečná část expozice se věnuje období od bourání vojenské pevnosti po prusko-rakouské válce do poloviny 40. let 20. století. Právě v té době totiž získalo město Hradec Králové základní strukturu, na níž je postaveno i na počátku 21. století. První část expozice tedy zachycuje bourání pevnosti. Za stylizovanou imitací části Pražského mostu a Kotěrova kiosku se návštěvník dostává do části věnované dynamického rozkvětu města na počátku 21. století.
Tato část expozice nejvíce využívá interaktivních prvků díky množství dochovaných fotografií a filmových materiálů. Stěžejním prvkem je projekce zachycující stavební a také správní vývoj Hradce Králové do roku 1945.
Závěrečná část expozice má podobu náměstí či pasáže z období první republiky. Výlohy obchodů reflektují vždy tematické předměty z obchodů té doby. Čelo prostranství mezi výlohami tvoří vstup do repliky kina Bio Central, v němž si může návštěvník pustit dobová videa. Prvorepublikové prostředí doplňuje automobil Start, který byl vyroben právě v Hradci Králové v roce 1929.[205]
Textové panely (prezentovaná témata)[editovat | editovat zdroj]
K městu českých královen[editovat | editovat zdroj]
- Královéhradecké návrší
- Počátky města
- Opevnění města
- Zaniklý hrad a klášter
- Katastrofy města
- Domy, domácnosti a volný čas
- Řemesla a obchod
- Městská veřejná zařízení
- Renesanční každodennost
- Katedrála sv. Ducha
- Městská kancelář
- Purkrabství
- Duchovní život města
K pevnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pohřbívání v barokním Hradci
- Hradec Králové v éře baroka
- Život v královéhradecké pevnosti
- Město Hradec Králové vojenskou pevností
- Bitva u Hradce Králové
- Život přerušen válkou
K Salonu republiky[editovat | editovat zdroj]
V této části expozice se nachází nejvíce informačních panelů, nejsou však číslované. Část informací je k dispozici pouze v rámce audioprůvodce. Naopak část infopanelů není součástí audioprohlídky.
- Bourání pevnosti
- Regulace řek
- Hradecensia
- Správní vývoj
- Od pevnosti k „salonu republiky“
- Město a voda – mosty
- Jan Kotěra
- Josef Gočár (bez audioprůvodce)
- Ignát Hermann
- Josef Václav Bohuslav Pilnáček (bez audioprůvodce)
- František Ulrich (bez audioprůvodce)
- Užité umění
- Gočárovo schodiště
- Regulační plán města Hradce Králové (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Architektura HK (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Sochařství HK
- Ulrichovo náměstí
- Automobil Start
- Obchod, živnosti
- Lékárny
- Knihkupectví
- Sportovní potřeby
- Modistky – klouboučníci
- Kavárna? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Koloniál? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
Odtud už nevím, jak to jde po sobě - počet odrážek by měl sedět - názvy
si taky nejsem jistá
- Kina??
- ??
- ??
- ??
- ??
- ??
Zborovská kasárna[editovat | editovat zdroj]
V roce 1952 došlo k přejmenování vojenských objektů v Československu. Zborovská kasárna v Hradci Králové dostala nově označení Kasárna Eduarda Urxe.[206]
Muzeum[editovat | editovat zdroj]
Právě v roce 1908 bylo přízemí po bývalé tržnici řemeslných výrobků upraveno pro sbírky městského průmyslového muzea, předtím tu byla krátce jeho čítárna.[207]
Další zdroje[editovat | editovat zdroj]
Historická fotografie, sborník pro prezentaci historické fotografie ve fondech a sbírkách České republiky, ISSN 1213-399X
Doubrava, Aleš - Malina, Jiří: Model hradecké pevnosti. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1980, 32 s. (viz skeny)[208]
Svědkové zaniklých staveb, katalog gotických architektonických prvků ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové, ISBN 978-80-85031-79-9
Další stavby v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
obchodní dům Don (architekt Jan Doležal , počátek 70. let, ickáická výzdoba fasády)
František Steiner (architekt)[editovat | editovat zdroj]
František Steiner (30. 5. 1922) byl český architekt působící v Hradci Králové v tamním Stavoprojektu, kam nastoupil v roce 1949 (rok po jeho založení).
Společně s Jaroslavem Škaloudem stál u zrodu experimentů celomontovaných konstrukcí z panelu na výstavbu sídlišť v Hradci Králové. Právě z těchto experimentů později vznikly krajské soustavy HK 60 a HK 65, z něhož částečně vycházel celostátní typ T 08 B, na kterém se Steiner v další vlně experimentů také podílel.[209]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Dětský pavilon ve Fakultní nemocnici Hradec Králové; společně s Janem Rejchlem a Václavem Rohlíčkem[210][211] (1949–1954)
- Všesportovní stadion; spolu s Františkem Čížkem (1959–1966)
- Fontána pro Všesportovní stadion (1967)
- Sídliště Malšovice-jih (1965–1974)
- Poliklinika Slezské Předměstí
- Experimentální obytný dům v Gagarinově ulici, sídliště Slezské Předměstí; společně s Jaroslavem Škaloudem (1968)[212]
- Sídliště Slezské Předměstí, spoluautor v rámci autorského kolektivu
- budovy Povodí Labe
- Fakulta vojenského zdravotnictví, Třebešská 1575[213]
Muzeum, bojiště, poznámky[editovat | editovat zdroj]
V roce 1954 vznikl Vlastivědný klub při muzeu Zdeňka Nejedlého
v Hradci Králové, který posléze podal žádost o prohlášení bojiště na Chlumu za
chráněné území. Počátkem 60. let 20. století zřídily úřady pro bojiště na Chlumu
při odboru kultury místního Okresního národního výboru funkci vojenského
konzervátora, kterou zastal Otakar Jaroš, člen zrušeného Spolku pro udržování památek na bojišti
Vojenské útvary v Hradci Králové v roce 1938[editovat | editovat zdroj]
Přehled vojenských útvarů v Hradci Králové v roce 1938 (seřazeno podle termínu, od kdy ve městě útvary působily)[214]:
- brigádní soud Hradec Králové (od ledna 1919)
- doplňovací okresní velitelství Hradec Králové (od listopadu 1919)
- úřad funkcionáře vojenského prokurátora Hradec Králové (od května 1920)
- pěší pluk 4 (od října 1920)
- velitelství evidence koňstva 4 (od 1922)
- dělostřelecký pluk 104 (od ledna 1923)
- letecká povětrnostní stanice (od ledna 1923)
- divisní soud Hradec Králové (od května 1926)
- úřad vojenského prokurátora Hr. Kr. (od května 1926)
- II. peruť leteckého pluku 6 (od září 1934)
- velitelství 2. sboru (od října 1935)
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 154 (od října 1935)
- náhradní prapor pěšího pluku 48 (od srpna 1936)
- stavební ředitelství 2. sboru (od ledna 1937)
- velitelství evidence motorových vozidel 2 (od ledna 1937)
- velitelství 4. pěší divise (od ledna 1938)
- letecký pluk 1 (od ledna 1938)
6. prapor Vládního vojska[editovat | editovat zdroj]
6. prapor Vládního vojska byl jedním z 12 praporů (vojenských jednotek) ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava zvané Vládní vojsko. Sídlil v Hradci Králové, konkrétně v Gayerových kasárnách.
Byl organizován do čtyř rot – pěší, cyklistické, jezdecké a technické o ženijní, spojovací, pomocné a hudební četě.
II. inspektorát Vládního vojska[editovat | editovat zdroj]
6. prapor podléhal II. inspektorátu a ten generálnímu inspektorovi, brigádnímu generálovi Jaroslavu Emingerovi. II. inspektorát Vládního vojska sídlil rovněž v Hradci Králové. Byl obsazen generálem, 13 důstojníky a 44 příslušníky mužstva. Inspektorát řešil organizační, osobní, doplňovací, výchovnou, materiální a výcvikovou problematiku. Výcvik však byl omezen na úroveň čety, kladl důraz na strážní službu a přehlídkové úkoly. Existovaly též kurzy jízdy na koni, střelecké soutěže, soutěže v jízdě na koni, atletice a bylo zřízeno automobilní učiliště ve Vysokém Mýtě. Od srpna 1943 bylo Vládní vojsko povoláno k strážení železnic, což další komplexnější výcvik znemožnilo.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Česko-německé konflikty[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako v celém Vládním vojsku, bylo u 6. praporu dbáno na čistě český ráz této ozbrojené složky, uniformy „vladařů“ vycházely z české symboliky, služební řečí byla čeština a skutečný postoj k okupantům se značně lišil od oficiálně deklarovaného. Např. v Hradci Králové si německé orgány stěžovaly na zesměšňování německých vojenských tiskovin důstojníky Vládního vojska, na provokace mužstva 6. praporu při promítání filmových týdeníků v kinech, apod. Do prosince 1940 bylo odsouzeno 33 příslušníků Vládního vojska za zločiny proti Velkoněmecké říši a dalších 39 bylo zatčeno.
Tyto projevy nespolehlivosti vedly jednak k pokusům okupační moci Vládní vojsko zbavit atributů české svébytnosti – byl vyvíjen nátlak na zavedení pozdravu vztyčenou pravicí, nahrazení češtiny němčinou coby služební řečí – a zdiskreditovat jej v očích protektorátní veřejností formou nasazení proti československým paraskupinám vysílaným do protektorátu z Velké Británie a SSSR. Neustálé projevy nespolehlivosti a stížnosti K.H. Franka byly impulzem k tomu, aby OKW nařídilo 4. 5. 1944 posílení Wehrmachtu v Itálii o jednotky Vládního vojska. Šlo také o Frankův kalkul, že na frontě bude možné „vladaře“ lépe kontrolovat a zbavit je možnosti kontaktu s odbojem, potažmo protiněmecky vystupovat v protektorátu, jako např. při koncertu hudby Vládního vojska v Praze, kde roku 1941 začali lidé spontánně skandovat „Ať žije československá armáda!“.
Přesun na frontu a dezerce[editovat | editovat zdroj]
6. prapor byl přesunut z Hradce Králové do italské Arony 10. 6. 1944. Společně s prapory 2 a 3 byl umístěn v Cremoně.[215] Již během transportu byl dne 29. 5. navázán kontakt s italskými partyzány. 6. prapor byl dislokován ke strážní službě na 46 stanovištích na trati Arona-Baveno-Domodossola v oblasti mezi jezerem Lago Maggiore a švýcarskými hranicemi. Celkem bylo nasazeno 19 důstojníků, 394 6. praporu. Jejich výzbroj odpovídala standardní výzbroji Vládního vojska, která byla okupanty značně omezena – jednalo se o pušky Mannlicher vz. 95, revolvery Rast-Gasset a pistole Steyr a též 107 jízdních kol, 4 motocykly s dvěma sajdkárami, 1 osobní a 1 nákladní automobil. Pro úkol strážní služby obdrželi 8 těžkých kulometů, 20 lehkých kulometů, 112 samopalů Beretta a 1000 ručních granátů.
Nacisté se však snažili vynutit si loajalitu vládních vojáků drakonickým nařízením generála pancéřových vojsk Schaala, přidělence Wehrmachtu u vrchního inspektorátu Vládního vojska v Praze. Každý voják vládního vojska, který by svévolně opustil svoji jednotku, měl být potrestán smrtí, rodinní příslušníci těchto mužů měli být deportováni do koncentračního tábora. I přes to se rozeběhly v kooperaci s italskými partyzány hromadné dezerce, které byly maskovány fingovanými přestřelkami. „Vladaři“ 6. praporu dokázali předat partyzánům praporní pokladnu s 250 000 lirami, motocykl, 22 koní, zásoby potravin pro 120 osob, 4 těžké a 9 lehkých kulometů, 15 samopalů, 60 pušek, 48 pistolí, 100 ručních granátů a 57 000 nábojů. Do 10. 7. 1944 zběhlo k partyzánům 7 důstojníků a 274 mužů 6. praporu, kteří byli umístěni v horské oblasti Ossola poblíž švýcarských hranic. Jednalo se přibližně o polovinu všech dezertérů (celkově 15 důstojníků a 538 mužů). To činí z této jednotky útvar Vládního vojska v Itálii s vůbec největším počtem dezertérů z Vládního vojska.[216]
159 „vladařů“ pak utvořilo tři partyzánské formace, které kladly nacistům a fašistům odpor v horách do prosince 1944 a posléze až do konce 2. světové války. Většina „vladařů“ se ale rozhodla po poradách důstojníků o upotřebitelnosti jejich potenciálu pro přechod Alp do Švýcarska, odkud by zamířila do Velké Británie do řad československé exilové armády. Např. rota poručíka Panuše prováděla od 11. do 16. 7. různé bojové akce spolu s partyzány, mezi které patřil přepad vlaku Mussoliniho milicionářů nebo osvobození 2. čety 4. roty 6. praporu ze zajetí fašistů. Po rozhodnutí přejít do Švýcarska provedla několik sabotážních akcí na hydroelektrárnách a železnici a 25. 7. přešla hranice do Švýcarska. V tu dobu již její příslušníci byli pět dní bez potravin a dva dny bez vody. Část 6. praporu, která nezběhla či se jí to z důvodu přísunu německých posil nepodařilo, byla doplněna z ostatních praporů a velení nad ní převzal podplukovník Josef Maňák. Původní velitel, plukovník Emanuel Bouše, bývalý c.k. důstojník, který mezi příslušníky 6. praporu proslul svými hanlivými výroky na adresu prezidenta Beneše, horlivou snahou plnit služební úkoly a též snahou plnit germanizační nařízení okupantů, byl velení zproštěn. Jednotka se přesunula k Pescantině u Verony, kde se 25. 4. 1945 zapojil do bojové činnosti proti jednotkám Wehrmachtu ve spolupráci s partyzány a postupujícími útvary US Army. Dne 18. 5. 1945 se přes Rozvadov vrátila do vlasti majorita „vladařů“, kteří přešli do Švýcarska v řadách Československé samostatné obrněné brigády, která do 8. 5. 1945 obléhala německou posádku v Dunkerque. V červenci 1945 se pak vrátil i zbytek 6. praporu z Itálie a v srpnu téhož roku ti z příslušníků 6. praporu, kteří vstoupili do československých perutí v RAF.
Zdroj: Marek Jindřich: Háchovi Melody Boys – Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945, Svět Křídel, 2003
Bohumil Jan Šrámek[editovat | editovat zdroj]
Se 4. střeleckým plukem je spjata osobnost plukovníka Šrámka, po němž je pojmenován most ve Svinarech. Bohumil Jan Šrámek se narodil 23. 2. 1896 v rodině chalupníka. Absolvoval hradeckou obchodní akademii a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. 8. 1914 a účastnil se řady rozvědek. Účastnil se bitvy u Zborova, následně byl praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého", od března 1920 velel jeho I. praporu v hodnosti kapitána a byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika s meči. Do vlasti se vrátil coby major ruských legií v červnu 1920. Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků, v dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci ČSR se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. 5. 1946.
Bohumil Jan Šrámek[editovat | editovat zdroj]
Bohumil Jan Šrámek (23. února 1896 Svinary – 8. května 1946 Praha[217]) byl československý voják a legionář. Je spjat se 4. střeleckým plukem.
V rodných Svinarech byl po něm pojmenován most přes řeku Orlici (most plukovníka Šrámka).[218] Původní most z roku 1907 byl rozřezán v roce 2018 a nahrazen novou konstrukcí.[219]
Narodil se v rodině chalupníka Jana a jeho ženy Anny Bohumily, rozené Rýdlové[220]. Absolvoval obchodní akademii v Hradci Králové a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. srpna 1914 a účastnil se řady rozvědek. Byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka.[220] V červenci roku 1917 se zúčastnil bitvy u Zborova a stal se důstojníkem 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Následně v srpnu 1917 se stal praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého". V prosinci 1917 byl jmenován velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta“, vybaveného francouzskými kulomety Chauchat ráže 8 mm. Na podzim 1918 se stal kapitánem a v srpnu 1919 velitelem kulometného praporu.[220] Od března 1920 velel I. praporu 4. střeleckého pluku v hodnosti kapitána. Dne 17. srpna 1919 byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika Sokol s meči.[220]
Po několikaměsíční cestě parníkem Amerika z Vladivostoku se v červnu 1920 vrátil do vlasti coby major ruských legií.[220] Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků. V dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci Československa se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. května 1946 v pražské nemocnici Na Bulovce.[220]
In memoriam se mu dostalo pocty, že byl povýšen do hodnosti plukovníka. Ve Svinarech byla na jeho rodném domě v květnu 1947 odhalena pamětní deska.[220]
Muzeum východních Čech v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
Barus, Martin – Grof, Vlastimil – Holas, Matouš – Jánský, Zdeněk – Kessler, Vojtěch – Matoušek, Josef – Náhlovský, Jiří – Synek, Jiří – Šrámek, Josef – Vondryska, Tomáš: 130 let Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 (1888–2018). Hradec Králové 2018.
Blažek, Viktor: Krajinná památková zóna území bojiště u Hradce Králové. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Brůha, Jan – Dvořák, Jaroslav – Poláček, Bohumil – Vycpálek, Miroslav: Průvodce po bojišti u Hradce Králové z roku 1866. Hradec Králové 1996.
Dvořák, Jaroslav – Synek, Jiří: Před 25 lety byl obnoven Komitét 1866. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2
Dvořák, Jaroslav: Jan Nepomuk Steinský. Otec válečných hrobů z roku 1866. Hradec Králové 2011.
Jánský, Zdeněk – Grof, Vlastimil – Synek, Jiří: Baterie mrtvých u Chlumu v roce 1866. Hradec Králové 2013.
Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: „Kdybychom na ty padlé zapomněli, je to, jako by zemřeli podruhé.“ Sepulkrální památky na královéhradeckém bojišti z roku 1866. In: Epigraphica et Sepulcralia 8. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2019
Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: Krajina jako fixátor lidské paměti - příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866. In: Krajina a lidé. Eds. Jarošová, Lenka – Tyranová, Jindřiška. Opava 2020
Kessler, Vojtěch: Baterie mrtvých – inventura jednoho fenoménu. Bellum 1866, roč. 2013, č. 2
Kessler, Vojtěch: Hromadné hroby a pomníky na královéhradeckém bojišti. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Kessler, Vojtěch: Paměť v kameni. Druhý život válečných pomníků. Praha 2017.
Pacáková-Hošťálková, Božena: Asociativní a organicky vyvinutá krajina bojiště bitvy u Hradce Králové. Zprávy památkové péče, roč. 2014, č. 6
Simon, Josef: Padesát let trvání Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z r. 1866. Hradec Králové 1939.
Simon: Josef: Průvodce po bojišti královéhradeckém z roku 1866. Hradec Králové 1936.
Šrámek, Josef: Bojiště z roku 1866 u Hradce Králové jako místo historické paměti sui generis. Příspěvek ke genezi památkové zóny z prusko-rakouské války v letech 1866–1996. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 2018, č.4
Šrámek, Josef: Inventář historické sbírky Válečného musea 1866 na Chlumu z let 1936–1954. Bellum 1866, roč. 2016, č. 2
Šrámek, Josef: Proměna královéhradeckého bojiště z prusko-rakouské války v pietní památkové území v letech 1866–1936. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Šrámek, Josef: Prusko-rakouská válka roku 1866 a Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Vlastivědný věstník moravský, roč. 2016, č. 4
Šrámek, Josef: Vznik Válečného musea 1866 na Chlumu ve světle soudobých polemik (1910–1936). Bellum 1866, roč. 2017, č. 2
Šrámek, Josef: Vzpomínky Josefa Volfa na válku roku 1866 v kontextu vývoje moderního vojenského dějepisectví aneb Jak sedlák z Máslojed předběhl historiky. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2
Volf, Josef: Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém). Hradec Králové 1934.
Kontext[editovat | editovat zdroj]
Dne 3. července 1866 se v širokém okolí obce Chlum odehrávala rozhodující bitva prusko-rakouské války, která brzy vešla do dějin jako bitva u Sadové anebo u Hradce Králové. Tato bitva získala smutný status 2. největší bitvy 19. století, hned po tzv. Bitvě národů u Lipska z roku 1813, a zároveň největší bitvy, která se odehrála na českém území. Výsledkem konfliktu, v němž Rakousko skončilo poraženo, bylo nastoupení cesty ke sjednocení Německa pod vlivem Pruska, k čemuž došlo po vítězství ve válce s Francií v letech 1870–1871. Zároveň tak ale byly položeny základy mocenských bloků (pozdější Trojspolek a Dohoda), které se posléze v letech 1914–1918 střetly v první světové válce. Válka z roku 1866 tedy stojí bezprostředně u kořenů první světové války a představuje tak jeden z významných milníků moderních evropských dějin.
Jako připomínka válečných obětí zprvu fungovaly na bojišti spontánně zřizované prosté kříže, až posléze nahrazované pomníky ve vlastním slova smyslu. Iniciativu v této fázi vyvíjeli především rodinní příslušníci padlých či zástupci široké veřejnosti, případně menším dílem vojenské útvary, které se války v roce 1866 účastnily. Už na přelomu let 1866–1867 založil baron Johann A. Liebieg mauzoleum s malou kaplí u tzv. Gabrielina dvora u obce Lípa, podobně věnovali manželé Max Egon a Leontina zu Fürstenberg památce padlých vojáků honosný kříž v centru rakouského postavení na Chlumu. Nezanedbatelná role připadla také pruskému rytířskému řádu johanitů, jehož pověřenci v září 1866 zakoupili pozemek na Chlumu, v místě, kde se nacházely šachtové hroby pruských vojáků, za účelem založení pruského vojenského hřbitova.
Jak však ubíhal čas, válečné hroby i pomníky na někdejším bojišti začaly chátrat. V polovině listopadu 1888 došlo k zásadní události, kterou bylo chátrání bojiště u Hradce Králové zastaveno. Tehdy totiž bývalé bojiště navštívil v rámci honu, pořádaném v lese Svíb, penzionovaný setník c. k. zeměbrany Jan Nepomuk Steinský, veterán prusko-rakouské války. Stav hrobů padlých spolubojovníků ho nenechal chladným a tak inicioval zřízení spolku, který by o stav válečných hrobů na bojišti pečoval. Steinského idea padla na úrodnou půdu, a tak byl 2. prosince 1888 ustaven Komitét pro udržování pomníků na bojišti Královéhradeckém, jehož se stal Jan Steinský předsedou. Mezi lety 1888–1914 se jeho členům podařilo nejen zastavit chátrání válečných hrobů z roku 1866, ale také budovat a iniciovat vznik památek nových. Růst zájmu o historii prusko-rakouské války tak živil turismus a naopak rozvoj turismu napomáhal zvelebování areálu bojiště i udržování vzpomínky na dění z roku 1866. Roku 1894 nechal statkář z Dobřenic Karel Weinrich zřídit na Chlumu dodnes stojící domek pro strážce bojiště (dnešní infocentrum), k němuž roku 1899 přibyla rozhledna a výletní restaurace, taktéž sloužící dodnes. V roce 1891, kdy se již královéhradecké bojiště mohlo pyšnit 227 pomníky, vyšel první průvodce po bojišti, pravděpodobně od člena Komitétu Josefa Tausika. V roce 1904 pak bylo vytvořeno první turistické značení. V centru pozornosti se Královéhradecké bojiště ocitlo v roce 1906, kdy se připomínalo 40. výročí prusko-rakouské války. Na bojiště tehdy přicestovaly stovky pamětníků nejen z Rakouska, ale i Saska a Pruska, a odhalena byla na bojišti také nová památka, pomník rakouského 30. praporu polních myslivců v lese Svíbu. Jeho odhalení se účastnila řada předních osobností své doby, např. bojiště navštívil během své návštěvy Hradce Králové v roce 1906 také francouzský slavista Louis Léger. Čestného hosta po bojišti provedl sám starosta JUDr. František Ulrich spolu s dalšími čelními představiteli města, výkladu se zhostil místopředseda Komitétu František Waldek. Další rozvoj památkové péče na Královéhradeckém bojišti z roku 1866 zastavilo v roce 1914 vypuknutí první světové války. Komitét tak např. nestačil realizovat záměr vybudování pomníku ve Střezeticích, naplněný až při příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války v roce 2016. Poměry se valně nezlepšily ani po skončení první světové války. Společenská pozice spolku se po vzniku Československé republiky na sklonku roku 1918 přirozeně změnila, nadto mladý stát musel čelit řadě dalších existenčních potíží. Spolek pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém sice nelehké časy přežil, i tak ale rozvoj památkové zóny co do budování nových pomníků ustal. Památkové ochraně královéhradeckého bojiště orgány první republiky nebránily, přesto byl spolek znárodněním části svého majetku omezen v možnostech. V roce 1925 vstoupil do řad královéhradeckého spolku sedlák z Máslojed Josef Volf, sám pamětník války z roku 1866. Ten pak v roce 1927 publikoval tiskem své paměti na události prusko-rakouského konfliktu, kde rovněž zúročil své zkušenosti průvodce po bojišti. Kniha vyšla r. 1934 v druhém vydání a německém překladu.
Činnost Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém však nebyla ve 30. letech jen udržovací. Jeho příslušníci se tehdy upnuli na myšlenku zřízení samostatného muzea prusko-rakouské války, a to v samotném srdci někdejšího bojiště z roku 1866. Tato idea byla přitom staršího data. Už v roce 1910 ji v tisku prezentoval Pokrokový klub v Hradci Králové, byť tehdy se ještě neuvažovalo přímo o Chlumu, ale o využití zbytků bývalé pevnosti v Hradci Králové. Na znovuobnovení tohoto záměru pak došlo v souvislosti s blížícím se 70. výročím prusko-rakouské války. Dne 3. července 1936 bylo slavnostně otevřeno nové muzeum, věnované výhradně tematice prusko-rakouské války. Autorem projektu muzejní budovy se stal Ing. František Fridrich, jehož záměr realizoval stavitel Antonín Šandera. Náklady na stavbu dosáhly 45 000 Kč. Expozice Válečného musea byla vybavena ze sbírek členů spolku a darů jeho příznivců. Na přelomu let 1936–1937 čítala sbírka Válečného musea na Chlumu celkem 321 předmětů. Rok 1936, kdy bylo provedeno nové turistické značení královéhradeckého bojiště, byl vydán průvodce po bojišti a především došlo ke zřízení Válečného musea, tak představuje zásadní milník v historii proměny bývalého bojiště u Hradce Králové v pevně zakořeněnou památkovou zónu
Začátkem 50. let 20. století ovšem došlo k rozpuštění Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém a zestátnění jeho majetku, tedy i Válečného musea 1866 na Chlumu a jeho sbírek. Ty skončily nuceným předáním do sbírek dnešního Vojenského historického ústavu v Praze, a jen zlomek se podařilo v 70. letech 20. století získat zpět. Již připravené oslavy stého výročí bitvy u Hradce Králové byly v roce 1966 na poslední chvíli zakázány. Atmosféra byla napjatá zvláště poté, co rakouská televize odvysílala reportáž o vzpomínkovém setkání v červenci 1982 – další shromáždění následujícího roku už policie rozehnala a okolí Chlumu bylo uzavřeno příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Budovu muzea do roku 1993 spravoval Okresní úřad v Hradci Králové, následně se objekt stal součástí Muzea východních Čech v Hradci Králové, jehož je součástí dodnes. Při příležitosti 130. výročí bitvy u Hradce Králové bylo k 1. červenci 1996 centrální bojiště u Hradce Králové prohlášeno památkovou zónou. Mezi lety 2008–2010 prošlo muzeum rozsáhlou přestavbou do dnešní podoby, stavba z roku 1936 však přitom byla zachována.
Památníky[editovat | editovat zdroj]
Kromě výstavní činnosti muzeum pečuje o válečné hroby a pomníky války 1866, které jsou ve správě Muzea východních Čech v Hradci Králové. Celkově se na širším území bojiště nachází na 480 pomníků, což dohromady vytváří největší soubor funerální architektury na území Česka. Od roku 1904 procházejí areálem turistické značky.[221]
V roce 1997 byl "Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové" vyhlášen krajinnou památkovou zónou.[222][223]
Vývoj Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Rok | Nově otevřené expozice | Nová infrastruktura | Významné odchovy | Poznámky |
---|---|---|---|---|
2001 | pavilon goril, Africký dům a Africké panorama, výběh lemurů vari, výběh vlků eurasijských, upravená expozice paovcí a nově makaků magotů, expozice velkých papoušků (ara, kakadu), výběh severoamerického severského lesa (wapiti manitobští) | hlavní východ ze zoo | ||
2002 | expozice nosálů | rekonstruovaný hlavní vchod, nový severní vchod, pavilon plyšáků (suvenýry u východu) | Povodeň | |
2003 | ||||
2004 | ||||
2005 | ||||
2006 | ||||
2007 | ||||
2008 | ||||
2009 | expozice lachtanů jihoafrických | |||
2010 | Gočárovy domky (restaurace a výstavní prostor Galerie Gočár) | |||
2011 | ||||
2012 | ||||
2013 | ||||
2014 | Velemlokárium – pavilon velemloků čínských | |||
2015 | ||||
2016 | papírna na sloní trus | |||
2017 | ||||
2018 | ||||
2019 | Titicaca – expozice vodnic posvátných, expozice psounů prériových, výstava koprolitů | velkokapacitní toalety u expozice lachtanů |
Stavby v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Zoo Praha pokrývá plochu přibližně 60 ha a na jejím území se nacházelo a nachází mnoho staveb, ať už určených pro chov zvířat, návštěvnické potřeby i další budovy. Některé z nic jsou kulturními památkami, jiné jsou v evropském i světovém měřítku unikátní.
Již neexistující stavby[editovat | editovat zdroj]
Pavilony[editovat | editovat zdroj]
- Štěpničkův pavilon exotického ptactva (pavilon exotických ptáků prof. Štěpničky) – tento pavilon vznikl v roce 1932 a byl vůbec prvním návštěvnicky přístupným vytápěným pavilonem v Zoo Praha. Přestože se původně mělo jednat pouze o provizorní stavbu, sloužila 65 let (zbourán 1997) Za tuto dobu se však změnilo její využití. Původně sloužil pro lvici Šárku a primátům. Teprve později se stal domovem pro papoušky.[224]
- Pavilon kočkovitých šelem – výstavba 1932, dokončení 1936, stavba stále přes 2 mil. tehdejších Kčs. Budova byla přistavěna k zajištěné skalní stěně. Demolice v 90. letech 20. století byla vynucena výstavbou kmenové stoky pro Severní Město. Na stejném místě později vznikla průchozí expozice lemurů a následně průchozí voliéra Africké skály.[224]
Významné venkovní expozice[editovat | editovat zdroj]
- Expozice velkých papoušků – na místě Štěpničkova pavilonu byla pna přelomu tisíciletí postavena expozice velkých papoušků (arů a kakadu). Kromě ubikace a voliéry obsahovala i volný venkovní prostor s papoušky rodu ara, kteří měli zastřižená křídla. Expozice musela ustoupit výstavbě nového pavilonu exotických ptáků, který byl pro veřejnost otevřen v září 2019.
- Lineárka – řada expozičních voliér pro ptáky realizace podle projektu firmy Hagenbeck. Využívaly se až do roku. Za dobu existence se zde podařila řada významných odchovů (např. lori mnohobarvý horský, ara žlutokrký /ara zlatokrký/, aratinga sluneční).[224]
- Jandova velká voliéra – vznik 1931. Ve své době jedna z největších voliér na světě o rozměrech 25 krát 16 krát 14 metrů. Na této stavbě se podílel K. Mužík, který stál za architektonickou podobou administrativní budovy. Voliéra se propadla pod tíhou sněhu 26. listopadu 1969. Následně byla nahrazena ještě větší voliérou, která slouží dodnes.[224]
- Volný výběh lemurů pod skalou – expozice vznikla v roce 2001 na místě někdejšího pavilonu šelem pod skalou. Původně ji obývali lemuři vari. V roce 2002 byli nahrazeni lemury kata, kteří byli evakuováni v srpnu 2002 z důvodu povodně.[225]
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Existující stavby[editovat | editovat zdroj]
Pavilony[editovat | editovat zdroj]
V Zoo Praha se v létě 2019 nacházelo 13 veřejnosti přístupných pavilonů[31].
V dolní části zoo se jedná o:
- Pavilon tučňáků (otevřen 1986, otevření po velké rekonstrukci 2004)
- Čambal – pavilon gaviálů (otevřen 2008)
- Terárium (bývalý pavilon velkých savců s teráriem) – dnes součást areálu Rezervace Bororo (otevřeno 1973), v červenci 2019 otevřena nová expozice Titicaca s vzácnými žábami vodnicemi posvátnými
- Pavilon Sečuán – pavilon prezentující ptačí faunu podhůří Himálaje (otevřen 2004, rekonstrukce 2018)
- Pavilon velkých želv – želvy sloní, želvy obrovské, mladí varani komodští, doplňkově další druhy želv (otevřen 1998)
- Pavilon goril (otevřen 2001)
- Velemlokárium – pavilon velemloků čínských (otevřen 2014)
- Pavilon šelem a plazů (otevřen 1991, otevření po 1. velké rekonstrukci 2004, otevření po 2. velké rekonstrukci 2012)
V horní části zoo se jedná o:
- Indonéská džungle (otevřen 2004)
- Pavilon Afrika zblízka (otevřen 2004)
- Africký dům (otevřen 2001)
- Pavilon hrochů (otevřen 2013)
- Údolí slonů (otevřen 2013)
Venkovní expozice[editovat | editovat zdroj]
Následující přehled expozic v zoo je členěn dle expozičních celků
- Současná expozice pand červených – první expozice pro zvířata za hlavním vchodem. Vybudována dle projektu firmy Hagenbeck. Má podobu "medvědího příkopu", návštěvníci se dívali nejen pro sobě, ale také dolů pod sebe. Původně určeno vlkům eurasijským, později medvědům ušatým, následně baribalům a od roku 1992 pandám červeným.[224]
- Současná expozice urzonů – původně sloužila jako bazén lachtanů
- Výběhy medvědů – dvě expozice, které vznikly již krátce po otevření v zoo. Postupně se zde vystřídalo několik druhů medvědů. V současné době (2019) obývané medvědy ledními. Do budoucna je plánováno zbourání a výstavba nových větších expozic pro lední medvědy na příhodnějším místě.
Napříč kontinenty[editovat | editovat zdroj]
- Výběh nosálů – expozice vznikla v roce 2002, původně určena pro chov nosálů červených, ty později nahradili nosáli bělohubí
- Expozice hyen čabrakových – v horní části zoo, naproti výběhu slonů. Současná podoba výběhu vznikla v roce 2008, kdy byly dosavadní dva nepropojitelné výběhy zvětšeny o území, kde dříve žili gepardi. Navíc vysoké ploty byly nahrazeny suchými příkopy a vznikla i druhá vnitřní ubikace zapuštěná do svahu.[14] Celková rozloha dosahuje 3 340 m2.[15]
Pláně[editovat | editovat zdroj]
- Výběhy kopytníků bizonů, zubrů, takinů indických, přímorožců, jelenů lyrorohých barmských, anoa nížinných, sambarů, pekari Wágnerových
- Expozice psounů prériových – expozice vznikla v roce 2019, otevřena 15. 8. 2019, nachází se u občerstvení Obra v horní části zoo. Plocha cca 150 m2, cena výstavby 1,5 mil. Kč.
Severský les[editovat | editovat zdroj]
- Výběh vlků eurasijských – expozice vznikla v roce 2001 spojením výběhů vlků a dingů a vybudováním nové ubikace, plocha necelé 2000 m2.
- Expozice tygrů ussurijských
- Voliéra levhartů mandžuských
- Výběhy severských kopytníků – losů, sobů
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Administrativní budova – funkcionalistická budova byla postavena krátce po otevření zoo, dokončena v roce 1932, arch. K. Mužík. Kromě kanceláří se již od počátku v dolní části budovy nachází restaurace a na budovu navazuje také pokladny. Před budovou původně nebyla točna autobusů, ale parkoviště pro návštěvníky zoo.[224]
Památkově chráněné stavby[editovat | editovat zdroj]
Chov žiraf v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Historie chovu[editovat | editovat zdroj]
První žirafa byla do Zoo Praha dovezena v roce 1954. Jednalo se o žirafu masajskou, která dostala jméno Lenka. Od té doby nebyla přítomnost žiraf v pražské zoo přerušena. Lenka uhynula v roce 1956. Dalšími žirafami byly dvě žirafy kordofanské a dvě samice bez určení konkrétního poddruhu. V roce 1970 byla přivezena první žirafa Rothschildova, tento poddruh je chován do současnosti (2019).[226]
První mládě se narodilo v roce 1974, tato samička dostala jméno Praga. Jejími rodiči byl samec Žako a samice Denisa. Základy chovu jsou velmi cenné, protože právě tento samec se samicí, stejně jako samice Aida, Líza a Viola pocházeli z volné přírody, z níž je odchytil Josef Vágner, dlouholetý významný ředitel Zoo Dvůr Králové. Do konce roku 2000 se v Praze narodilo 43 mláďat. Ještě ve starém pavilonu se pak narodil sameček Vilém.[226]
Expozice[editovat | editovat zdroj]
První expozice žiraf vznikla v horní části zoo v roce. V roce 1983 ji nahradila nová expoziční stáj s větším výběhem. Do původního pavilonu se nastěhovaly antilopy. V létě 2001 pak proběhlo stěhování do nového Afrického domu, který žirafy obývají až dosud (2019).[226] V září 2001 byl tedy otevřen třetí pavilon žiraf (Africký dům) v historii Zoo Praha. V tu dobu v něm žilo 10 žiraf ve dvou stádech. Jednalo se o tyto jedince[227]:
Jméno | Pohlaví | Rok narození | Místo narození |
---|---|---|---|
Šimon | samec | 1986 | Zoo Praha |
Valda | samec | 2000 | Zoo Praha |
Tibor | samec | 2000 | Zoo Praha |
Vilém | samec | 2001 | Zoo Praha |
Berta | samice | 1988 | Zoo Kolín nad Rýnem |
Kleopatra | samice | 1993 | Zoo Dvůr Králové |
Gita | samice | 1995 | Zoo Praha |
Eliška | samice | 1995 | Zoo Praha |
Nikola | samice | 1997 | Zoo Praha |
Nora | samice | 1999 | Zoo Praha |
12. prosince 2001 se pak narodilo první žirafí mládě v historii Afrického domu – samice Berta porodila samečka Simona.[226][228]
Expozice[editovat | editovat zdroj]
Území zoo a jeho příroda[editovat | editovat zdroj]
Zoo Praha patří mezi plošně největší metropolitní zoo v Evropě. Navíc díky jejímu umístění nabízí pestrou mozaiku biotopů a stanovišť, která je mezi evropskými zoo unikátní. Nabízí tak nejen podmínky pro chov zvířat horských kopytníků či vodních ptáků, ale také značné množství druhů místní flory a fauny.[229]
Biotopy v zoo[editovat | editovat zdroj]
- Kulturní step: část zoo severně od silnice do Podhoří. Luční porost, kavyly, trávnička. Zajímavé druhy volně žijících živočichů: páskovka, běžník kopretinový, saranče měnlivá, pestrokrovečník včelový, přástevník starčkový, zlatěnka, ještěrka obecná, bažant obecný, poštolka obecná, pěnice hnědokřídlá, sysel obecný, lasice kolčava.
- Listnatý les: severozápadní část zoo s expozicemi Severský les. Větší lesní porosty se rozprostírají v nejsevernější části zoo, nad Africkým panoramatem, v území, které není pro návštěvníky přístupné. Dub, buk, habr, javor. Severoamerický trnovník akát vysazovaný od konce 19. století je postupně nahrazován původními druhy dřevin. Mezi živočichy, kteří zde žijí patří: křižák, nosálka dubová, listopas hedvábitý, zdobenec skvrnitý, krutihlav obecný, strakapoud velký, žluna zelená, brhlík lesní, červenka obecná, budníček menší, šoupálek krátkoprstý, norník rudý.
- Skály a skalní step: svahy kolem stezky Zakázanka. V letech 2011 až 2013 proběhla revitalizace. Od 2014 přírodní památka Skály v zoologické zahradě. Druhy zvířat žijících v tomto biotopu v Zoo Praha: vřetenovka, skákavka pruhovaná, mnohonožka dvoupásá, otakárek ovocný, lišaj pupalkový, nesytka pryšcová, přástevník kostivalový, drvodělka, ještěrka zelená, užovka hladká, rorýs obecný, myšice křovinná.
- Břehy a mokřady: tůně, rybníky, nádrže se nacházejí v dolní části zoo. Bylo zde identifikováno 24 druhů vážek (třetina druhů vyskytujících se v Česku). Někdejší mlýnský náhod pod skalou prošel revitalizací v letech 2008 až 2009. Zajímavé druhy živočichů: šídlo královské, potápník vroubený, skokan skřehotavý, ropucha zelená, užovka podplamatá, užovka obojková, polák chocholačka, kvakoš noční, slípka zelenonohá, racek chechtavý, ledňáček říční, slavík obecný.
- Vlhké louky: louky v dolní části zoo poblíž bývalého náhonu, dnes expoziční celek Ptačí mokřady. Zajímavé druhy živočichů: srpice obecná, tesařík pižmový, batolec červený, čmelák rolní, ropucha obecná, kachna divoká, volavka popelavá, krtek obecný.
- Údolní niva: zbytky údolní nivy v oblasti kolem Dětské zoo, poblíž řeky Vltavy. Typickou dřevinou je topol černý. Zajímavé druhy živočichů: lovčík hajní, cvrčík mravenčí, tesařík, střevlík kožitý, slunéčko sedmitečné, stužkonoska olšová, ostruháček jilmový, sršeň obecná, pěnice černohlavá, drozd zpěvný, kavka obecná, netopýr parkový.
- Jehličnatý les: nevelký jehličnatý les mezi vyhlídkou Obora a Gočárovými domy. Zajímavé druhy živočichů: výr velký, kalous ušatý, krahujec obecný, střízlík obecný, králíček obecný, sýkora parukářka, sojka obecná, veverka obecná.
- Zahrady a parky: většina území zoo, celkem 300 druhů dřevin. Zajímavé druhy živočichů: kněžice pásovaná, babočka paví oko, včela medonosná, mravenec čtyřskvrnný, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, kos černý, rehek zahradní, pěnkava obecná, zvonek zelený, vrabec domácí, sýkora koňadra, straka obecná, bělozubka šedá, ježek západní, kuna skalní.[229]
- Vinice: obnovená vinice ve stráni mezi expozicí ledních medvědů a Rákosovým pavilonem. Vinice doložená již v minulosti, obnovena 2015.[230]
Dřeviny v zoo[editovat | editovat zdroj]
Zajímavé druhy dřevin v areálu zoo jsou opatřeny naučnými tabulkami s názvem druhu a kresbou. V horní části zoo se jedná např. o . V dolní části zoo může návštěvník vidět například .
Umění v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Sochy v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Zajímavé druhy rostlin[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LAIML von Dedina Wolfgang 1767 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ulicemi města Hradce. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1972 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c BLKÖ:Laiml, Ritter von Dedina, Wolfgang – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SKŘIVANOVÁ, Veronika. Na královéhradeckém 'Slavíně' odpočívá starosta i sebevrazi. Hradecký deník. 2014-10-31. Dostupné online [cit. 2024-03-06].
- ↑ Hrob Wolfgang Laiml von Dedina | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Výroční ceny města Hradec Králové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie výročních cen města Hradec Králové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Laureáti výročních cen 2022. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Rodáci: Vzpomínka na slavného královéhradeckého starostu Františka Ulricha. Hradec Králové [online]. 2019-10-20 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Muž, díky kterému je Hradec Králové salonem republiky. Skromný, mírný, ale s tahem na branku. Hradec Králové [online]. 2019-02-15 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ České Pojizeří vzpomíná na Dr. Fr. Ulricha. Národní listy [online]. 1939-05-28 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Mons. Antonín Sýkora - Oficiální stránky obce Jasenná. www.obec-jasenna.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e UHLÍŘOVÁ, Zdena; UHLÍŘ, Jiří. Za Mons. Antonínem Sýkorou - kněz svatého života. S. 2–3. Jaroměřský zpravodaj [online]. 1993 [cit. 2024-04-05]. Čís. 12, s. 2–3. Dostupné online.
- ↑ UHLÍŘ, Jiří. Sto let od narození monsignore P.Antonína Sýkory (1912-1993). S. 49–50. Rodným krajem: vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka [online]. 2012 [cit. 2024-04-06]. Čís. 45, s. 49–50. Dostupné online.
- ↑ a b KALÁB, Ludvík; SIMON, Josef. 300 let královéhradeckého gymnasia 600 let latinských škol v Hradci Králové [online]. 1936 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Nový policejní ředitel. Národní listy [online]. 1937-07-01 [cit. 2024-04-06]. Roč. 77, Večerní vydání 179. Dostupné online.
- ↑ a b c d Za doktorem Oldřichem Šroňkem. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1948 [cit. 2024-04-05]. Roč. 2, čís. 10. Dostupné online.
- ↑ a b c d e UHLÍŘ, Jiří. Ing. Václav Němec šedesátníkem. Zpravodaj Východočeských státních lesů, podniku VIII. všeodborového sjezdu [online]. 1989 [cit. 2024-04-08]. Čís. 2. Dostupné online.
- ↑ a b UHLÍŘ, Jiří. Ing. Václav Němec padesátníkem. S. 4. Zpravodaj Východočeských státních lesů, podniku VIII. všeodborového sjezdu [online]. 1979 [cit. 2024-04-08]. Čís. 20, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Zemřel Ing. Václav Němec. S. 58–59. Rodným krajem: vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka [online]. 2013 [cit. 2024-04-05]. Čís. 47, s. 58–59. Dostupné online.
- ↑ a b Město Jaroměř: Čestní občané. www.jaromer-josefov.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ UHLÍŘ, Jiří. Ing. Václav Němec – 55 let. S. 4. Zpravodaj Východočeských státních lesů, podniku VIII. všeodborového sjezdu [online]. 1984 [cit. 2024-04-08]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ Regionální literatura. Rodným krajem: vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka [online]. 2005 [cit. 2024-04-08]. Čís. 30. Dostupné online.
- ↑ Ocenění občané - Nové Město nad Metují - oficiální stránky. www.novemestonm.cz [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ BRANDEJS, Čestmír: Jan Juránek, významný pedagog a muzejník Náchodska (1910-1999). In: Nám i budoucím (muzejní, osvětová a vlastivědná činnost učitelů): materiály z odborné konference konané 7.–8. listopadu 2006 v Přerově. Přerov: Muzeum Komenského, 2007, s. 66–67.
- ↑ T. G. Masaryk. S. 98. Z Pelclova kraje: vlastivědný sborník [online]. 1937 [cit. 2024-04-12]. Roč. 3, čís. 1, s. 98. Dostupné online.
- ↑ a b Čestní občané města Vrchlabí. Město Vrchlabí [online]. [cit. 2024-04-16]. Dostupné online.
- ↑ HALLWICH Hermann 9.5.1838-11.4.1913 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-04-16]. Dostupné online.
- ↑ MUDROVÁ, Jana. Čestné občanství neprošlo. Krkonošský deník. 2012-12-27. Dostupné online [cit. 2024-04-16].
- ↑ Čestní občané. www.horice.org [online]. [cit. 2024-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Edvard Beneš parte. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1948 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Mapa - TGM. tg-masaryk.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Čestný občan Jičína. Hradecké noviny [online]. 1993-11-30 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Žili mezi námi: Antonín Fingerland, lékař, patolog. Jičínský deník. 2012-03-30. Dostupné online [cit. 2024-03-28].
- ↑ a b Čestní občané města. Dvůr Králové nad Labem [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Ilja Ivanovič Jastrebov se stal před 76 lety čestným občanem města Dvůr Králové. Kdo to byl?. www.kralovedvorsko.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Zápis o řádné /5./ schůzi plena Místního národního výboru ve Dvoře Králové nad Labem, konané dne 12. června 1947 [online]. 1947 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ KILIÁN, Jan; REBITSCH, Robert. Hermann Hallwich 1838 - 1913. 1.. vyd. Praha - Teplice: Scriptorium, 2015. 240 s. ISBN 978-80-88013-12-9.
- ↑ HALLWICH Hermann 9.5.1838-11.4.1913 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bylo jich jedenáct. Krkonoše. Jizerské hory: měsíčník o přírodě a lidech [online]. 2009 [cit. 2024-04-05]. Roč. 42, čís. 9. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Čestní občané města Trutnova. Město Trutnov [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b PITĚRSKIJ, L. Srdce dokořán.... Pochodeň: Orgán východočeského KV KSČ [online]. 1980-04-30 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ WWW.KRONIKARI.INFO. Zemřel Antonín Just, dlouholetý kronikář Trutnova. Kronikari.info [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Čestný občan Havel: Hrádeček u Trutnova je můj existenciální domov | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2010-11-05 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ RUSS, mjr Jiří. ÚzO VSR Trutnov. Vojenský spolek rehabilitovaných [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jaroslav Procházka - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Procházka, 1889-1976. www.knihovny.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ 1. Významné události v životě Trutnova v chronologickém sledu. [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e CAJTHAML, Pavel. Učitel Procházka by pro nás měl být inspirací, řekl Wolf. Krkonošský deník. 2019-02-07. Dostupné online [cit. 2024-04-04].
- ↑ a b Prof. Jaroslav Procházka: Město Trutnov vzpomíná na zasloužilého učitele i čestného občana. Město Trutnov [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané města Trutnova. Město Trutnov [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ střední škola - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jaroslav Procházka - vydané knihy. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Bedrna, Karel, 1901-1959. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Bedrna, Karel, 1901-1959. www.skcinema.sk [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Osobnost: Karel Bedrna | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČERMÁK, Augustin. Své přátele navždy opustil chirurg a rotarián Jan Bedrna. Hradecký deník. 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2024-01-29].
- ↑ a b c d e Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f VYKOUŘIL, Ladislav. K životnímu jubileu Doc. MUDr. Jana Bedrny, CSc.. Vojenské zdravotnické listy [online]. 1998 [cit. 2024-03-28]. Roč. LXVII, čís. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Hejtman blahopřál významnému jubilantovi doc. MUDR. Janu Bedrnovi. www.khk.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie. Chirurgická klinika. Fakultní nemocnice Hradec Králové [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Čestná členství – Česká chirurgická společnost. www.chirurgie.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Muzeum Krkonoš. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí se hned stalo oblíbenou zastávkou turistů. Návštěvnost láme rekordy. Hradec Králové [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí fantasticky a famózně na každém kroku propojuje člověka s přírodou. Hradec Králové [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Expozice. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí fantasticky a famózně na každém kroku propojuje člověka s přírodou. Hradec Králové [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Správa KRNAP otevírá v augustiniánském klášteře ve Vrchlabí Návštěvnické centrum za 340 milionů. Hradec Králové [online]. 2023-10-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Dočasné výstavy. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muzejní kavárna. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Osobnosti regionu: Libor Kristian Stefan. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, P. Kniha se jmény slovutných mužů. Pochodeň [online]. 1990-11-03 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b FILIPP, Josef. Dominika Jos.Filippa Biskupský pacholecký seminář Borromaeum v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: 1861 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ LANDSMANN, Martin; POKORNÝ, Radek. Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost [online]. 2004 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Leiner, Josef : L. Valka.cz [online]. 2011-01-14 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Generál V. hodnostní třídy Josef Leiner. Spolek pro vojenská pietní místa [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ ÖNB-ANNO - Neue Militärische Zeitschrift. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hrob Georg von Isakovics | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Georg von Isakovics. geni_family_tree [online]. 2022-05-02 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Osobnosti regionu: František Xaver Herrmann. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Ignát. Blednoucí obrázky [online]. Praha: Československý spisovatel, 1960 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c VOREL, Jaroslav. Literární zajímavosti. Královéhradecký zpravodaj: měsíčník MěstNV v Hradci Králové [online]. 1986 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Ignát. Tré kapitol z maloměstské kroniky [online]. Praha: F. Topič, 1930 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ JUDA, Karel. Matky a maminky v díle Ignáta Herrmanna. S. 352–355. Zvon týdenník belletristický a literární : majetek družstva spisovatelského [online]. 1933-05-03 [cit. 2024-03-11]. S. 352–355. Dostupné online.
- ↑ a b c HÝSEK, Miloslav. Ignát Herrmann [online]. Praha: F. Topič, 1934 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka na Ignáta Herrmanna. Nové Hradecko [online]. 1984-08-07 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠEBESTOVÁ, Helena. "Dlouhý kolohnát, značně nosatý, prostý půvabu" - oblíbený český povídkář Ignát Herrmann a jeho fond uložený v LA PNP. Literární archiv: sborník Památníku národního písemnictví [online]. 2017 [cit. 2024-03-11]. Roč. 49, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ KORITENSKÁ, Pavla. Spisovatel Ignát Herrmann a jeho práce věnované městu Hradec Králové. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost [online]. 2011 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna 180 s. ISBN 978-80-85059-10-6.
- ↑ a b Přehled návštěvnosti. Zpravodaj [online]. 1977 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Lázně slatinné. Jičínské noviny [online]. 1904-09-15 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Lázně Bělohrad. belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Bělohradské lázně byly původně jen očistné. Prosluly díky léčivosti místní slatiny. Region [online]. 2020-07-24 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p VOZAR, Jiří. Příspěvek k dějinám Anenských slatinných lázní v Bělohradě do roku 1945. Sborník prací východočeských archivů [online]. 2005 [cit. 2023-11-01]. Roč. 10, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f KUDRNÁČ, Václav. Úplný adresář a popis politického okresu Jičínského okresy a města: Jičín, Libáň, Nová Paka, Sobotka a veškeré politické obce a osady [online]. Turnov: Václav Kudrnáč, 1900 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Historie. belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; THOMA, Zdeněk. Skvosty lázní. [s.l.]: [s.n.], 2005. ISBN 80-242-1524-1.
- ↑ LELEK, F. Léčebný význam Lázní Bělohradu. ČSD Hradec Králové: propagační měsíčník ředitelství státních drah v Hradci Králové [online]. Ředitelství státních drah, 1933-06-15 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ KUDRNÁČ, Václav. Das Anna-Moorbad in Bělohrad Monographie des Städtchens, ärztliche Abhandlung über die Wirkungen der Moorböder u. deren Gebrauch [online]. Turnau (Turnov): V. Kudrnáč, 1893 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Svěcení pramene v Bělohradě [online]. 2014-05-23 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Lázně Bělohrad - Bažantnice -… - Pramen | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Lázně Bělohrad. www.lazne-belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Martin Janoška. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 495 s. (Pr°uvodce). ISBN 978-80-200-1841-0, ISBN 978-80-200-1615-7.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně. Jičínské noviny [online]. 1903-08-13 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1904-04-08 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1904-09-15 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hraběcí Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1906-08-19 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Třetího tisíce lázeňských hostí. Jičínské noviny [online]. 1906-08-19 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1905-09-05 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1906-09-18 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Hrab. Anenské slatinné lázně v Bělohradě. Jičínské noviny [online]. 1906-07-22 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně Velichovky. Jičínské noviny [online]. 1904-08-04 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Lázně Bělohrad. www.lazne-belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Lázně Bělohrad. Krakonoš [online]. Antonín Čapek, 1911-07-02 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online.
- ↑ RAIS, Karel Václav. Ze vzpomínek [online]. Praha: nákladem České grafické Unie, 1930 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hraběnka Anna z Assenburgu provedla v Lázních Bělohradě první pokusy s léčivostí rašeliny. Krkonošské noviny [online]. 1998-12-03 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Lázně Bělohrad, zlatý klíč ke zdraví. [s.l.]: Propagační komise v Lázních Bělohradě, 1940.
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vladimír Soukup ; [7]: Královéhradecký kraj. Vyd. 1. vyd. Praha: Knižní Klub 328 s. ISBN 978-80-242-2454-1.
- ↑ Ubytování. belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Budova Lázeňského hotelu, Lázně Bělohrad - Architektura - Podkrkonoší - Lázně Bělohrad. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘOVÁ, Iva. Socha sv. Anežky České našla zázemí v Lázních Bělohradě. Jičínský deník. 2011-10-31. Dostupné online [cit. 2023-10-26].
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Bělohradská bažantnice – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Výměr prozatímního ochranného pásma Lázní Bělohrad [online]. 1960 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b MINERÁLNÍ PRAMEN VITA. belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ pramen Vita | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ pramen Bažantnice | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c PLECHÁČ, Tomáš. Hotel v Lázních Bělohrad chátrá, architektonickou perlu nikdo nechce. iDNES.cz [online]. 2021-08-20 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Masarykův dům. www.velichovky.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Památkový katalog - Lázeňský dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Masarykův dům | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ BARTL, Jaroslav. Československá republika ve stručném zeměpisném přehledu [online]. Velké Meziříčí: Nakladatelství Aloise Šaška - knihkupectví, 1935 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Lázeňský park Velichovky | BOTANY.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Historie. www.velichovky.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Lázně Velichovky loni zvýšily zisk. Krkonošské noviny [online]. 2005-05-23 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ A.S, HOTEL CZ. Vila Zátiší | Lázně Velichovky. www.spa.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Počátky lázeňství v obci Velichovky. www.obecvelichovky.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ LEDERER, Max. Jaroměřsko [online]. Jaroměř: Max Lederer, 1926 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav. Průvodce po Československé republice I. část, IV. sv. Země Česká. Severní a severovýchodní Čechy [online]. Praha: Orbis, 1937 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vladimír Soukup ; [7]: Královéhradecký kraj. Vyd. 1. vyd. Praha: Knižní Klub 328 s. ISBN 978-80-242-2454-1.
- ↑ Lázně Velichovky jsou opět v provozu [online]. 2015-09-08 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b JAROŠ, Bronislav. Velichovky budou opět přijímat pacienty. Náchodský deník. 2015-03-31. Dostupné online [cit. 2023-09-22].
- ↑ Kontakty. www.velichovky.cz [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Lázně 1897, s.r.o. , Velichovky IČO 03030997 - Obchodní rejstřík firem | Kurzy.cz. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Duchovní kultura VII. osvětového obvodu kulturní obraz soudních okresů: Hradec Králové, Česká Skalice, Dvůr Králové n. Lab., Chlumec n. Cidlinou, Jaroměř, Kostelec n. Orl., Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police n. Met., Rychnov n. Kněž., Úpice, Žamberk [online]. Hradec Králové: Krajské ústředí osvětových sborů, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Jan Vavřina | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KADEČKA, Stanislav. Hradec Králové [online]. Hradec Králové: Místní národní výbor, 1948 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Archiv výstav 1919 - 1910 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1949 - 1940 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archiv výstav 1959 - 1950 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1929 - 1920 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archiv výstav 1939 - 1930 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1970 - 1979 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Zřízení tzv. regulovaného magistrátu. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Regulovaný magistrát: Polná. www.mesto-polna.cz [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové : její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998. Hradec Králové: Nadace Historica 119 pages s. Dostupné online. ISBN 80-901805-9-0, ISBN 978-80-901805-9-8. OCLC 47283373
- ↑ a b DOUBEK, Zdeněk. Co už v Hradci neuvidíme. Hradecké noviny [online]. 1992-11-30 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ KRÁTKÝ, Jiří. Základy Bílé věže v Hradci Králové jsou již neuvěřitelných 420 let staré. Hradecké noviny [online]. 1994-11-04 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b PITAŠ, František. Nový Hradec Králové 1930 [online]. Nový Hradec Králové: F. Pitaš, 1931 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové | Detail hřbitova | Databáze historických hřbitovů. cimiterium.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam historických hřbitovů | Databáze historických hřbitovů. cimiterium.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Městský hřbitov Nový Hradec Králové - Hradec Králové. wikimapia.org [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PITAŠ, František. Nový Hradec Králové 1930 [online]. Nový Hradec Králové: F. Pitaš, 1931 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOMEČKA, Ludvík; SÁL, František Ladislav. Královéhradecko 1. dílu 1.-3. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého [online]. Hradec Králové: 1928-1935 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Evangelický hřbitov Svinary | Místa reformace. mistareformace.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽAN, Emil. Lesní hřbitov. Výstava Hradecký kraj ve stavbě a vývoji [online]. 1941 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Doba, kdy byla zahájena výstavba Nového HK a speciálně rok zřízení hřbitova u fotbalového hříště. — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. ArcGIS StoryMaps [online]. 2020-04-21 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Když se řekne Rožberk. Královéhradecký zpravodaj: měsíčník MěstNV v Hradci Králové [online]. 1986 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ František Jaroslav Černý | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-08-23]. Dostupné online.
- ↑ František Jaroslav Černý | Stavitelé | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-08-23]. Dostupné online.
- ↑ 750 let Hradce Králové. Zpravodaj Krajské muzeum východních Čech [online]. Krajské muzeum východních Čech, 1975 [cit. 2022-08-17]. Čís. 2. Dostupné online.
- ↑ Historický Hradec Králové IV - Pražská brána. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Václav Vladivoj Tomek, Místopisné paměti města Hradce Králové, Praha 1885, str. 50
- ↑ a b c d Výsledky projektu | Věnná města českých královen. www.kralovskavennamesta.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1904 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zaniklá Slezská brána v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. ArcGIS StoryMaps [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 215
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ NAKI maps. chartae-antiquae.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b NAKI maps. chartae-antiquae.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Cesty města - nová stálá expozice. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Cesty města - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Cesty města. Procházka po osudech Hradce Králové od raného středověku až do jeho moderní podoby. Hradec Králové [online]. 2021-12-02 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- ↑ HORYNOVÁ, Pavla. Muzeum chystá nové expozice o historii krajského města. Hradecký deník. 2021-07-22. Dostupné online [cit. 2021-08-05].
- ↑ a b c Archiweb - Model Hradce Králové zachytí podobu města k roku 1420. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Třetí model zachytil Hradec Králové v době před husitskými válkami. Hradec Králové [online]. 2008-05-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Stálá expozice CESTY MĚSTA. [s.l.]: [s.n.], 2022. Dostupné online.
- ↑ K městu českých královen - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ K pevnosti - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ K Salonu republiky - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Prokop. Tradice legií po únoru 1948. Časopis Historického ústavu Armády ČR. 03/2019, roč. 68, čís. 1.
- ↑ Cejpův palác v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
- ↑ DOUBRAVA, Aleš; MALINA, Jiří. Model hradecké pevnosti. [s.l.]: Krajské muzeum východních Čech, 1980. S. 32.
- ↑ NOVOTNÁ, Eva. Panelák jako výsledek vědeckotechnického experimentu. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA. 2021-08-02, roč. 2020, čís. 2, s. 167–194. Dostupné online [cit. 2022-04-19]. DOI 10.14712/24647055.2021.7. (anglicky)
- ↑ František Steiner | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Sgrafitová výzdoba na průčelí Dětské kliniky Fakultní nemocnice | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827
- ↑ Vojenské útvary v Pardubicích a Hradci Králové 1938 | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava – Druhá světová válka – druhasvetova.com. www.druhasvetova.com [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Bohumil Jan Šrámek | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Most plukovníka Šrámka. Časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ V Hradci rozřezali 111 let starý nýtovaný most plukovníka Šrámka. Podívat se přišel i jeho vnuk - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Legionáři byli psanci. Později se však stali hrdiny. Hradecký deník. 2009-01-31. Dostupné online [cit. 2022-10-21].
- ↑ Muzeum války 1866 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Historie Muzea války 1866 | Muzeum války 1866. www.chlum1866.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Území bojiště u Hradce Králové - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MOTYČKA, Vladimír. První stavby. Trojský koník. 1999, roč. 1, čís. 2, s. 8–9.
- ↑ Zdatní útěkáři. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 2, s. 2.
- ↑ a b c d Život z nadhledu. Trojský koník. 2001, roč. 3, čís. 1, s. 24-25.
- ↑ Obyvatelé Panoramatu a Afrického domu. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 1, s. 10.
- ↑ Simon byl první. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 1, s. 3.
- ↑ a b Příroda v zoo, zvířata nejsou jen ve výbězích. [s.l.]: Zoo Praha, 2015. 76 s. ISBN 978-80-85126-41-9.
- ↑ Návrat vinné révy do areálu Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.