Králíček obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Králíček obecný

Králíček obecný
Králíček obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: králíčkovití (Regulidae)
Rod: králíček (Regulus)
Binomické jméno
Regulus regulus
(Linné, 1758)
Králíček obecný

Králíček obecný (Regulus regulus) je malý zpěvný pták z čeledi králíčkovití.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 9 cm
  • Rozpětí křídel: 13-15 cm
  • Hmotnost: 5 g

Králíček obecný je nejmenší evropský pták se zavalitým tělem, poměrně krátkým ocasem a tenkým, zašpičatělým zobákem. Dospělý jedinec má světle zelený hřbet, hlavu a ocas, černobílá křídla, bílé nebo nazelenalé břicho, černý zobák a velké oči a výrazný pruh na temeni lemovaný černým peřím. Samec má tento pruh oranžovožlutý, samice žlutý a méně výrazný. Mladí jedinci jsou podobní dospělcům, ale mají zcela zelenou hlavu bez výrazného zbarvení temene.

Na rozdíl od blízce příbuzného, podobného králíčka ohnivého postrádá šedočerné zbarvení hlavy a nápadný bílý pruh nad okem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Králíček obecný se poměrně hojně vyskytuje v téměř celé Evropě a Malé Asii. Izolované populace žijí také v severní Asii a Severní Americe. Současná evropská populace je početná - čítá zhruba 37 - 70 000 000 jedinců.[1] Na území České republiky se hojně vyskytuje a hnízdí až po nadmořskou výšku 1600 m. Na většině areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok, výjimku tvoří populace ze severních oblastí, které alespoň z části migrují na jih.

Přes léto se zdržuje v jehličnatých, především smrkových lesích, často se objevuje i v zahradách a městských parcích s dostatečným porostem jehličnatých dřevin. Především v zimním období jej můžeme vzácněji objevit i ve smíšených lesích.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Králíčka obecného můžeme díky jeho malé velikosti a ochrannému zbarvení spatřit jen ojediněle. Mnohem častěji jej můžeme zaslechnout. Nejčastěji slyšitelným hlasovým projevem bývá jemné „sí si si“. Podobně jako sýkory, ke kterým v zimě často připojuje, se pohybuje velice obratně a mrštně i na tenkých větvích stromů.

Živí se drobným hmyzem, jejich larvami a semeny jehličnatých dřevin.

Hnízdí od dubna do července. Staví si téměř uzavřené hnízdo se vstupním otvorem na vrcholu. Ročně mívá dvě snůšky po 8 až 10 bílých vejcích se světle hnědým skvrněním a o velikosti 13 × 10 mm. Inkubační doba vajec činí 14 - 17 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ve 14. až 15. dni života.

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Goldcrest na anglické Wikipedii a Mysikrólik na polské Wikipedii.

  1. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52201/all
  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2