Chvostoskoci
|
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 chvostoskok Isotoma habitus
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
Chvostoskoci (Collembola) jsou starobylá bazální skupina šestinohých (tj. hmyzu v širokém slova smyslu). Jsou to drobní živočichové, žijící v půdě nebo na povrchu půdy, humusu, opadu, někdy i na vodní hladině, firmových polích či okrajích ledovců. Jejich hlavními znaky (a synapomorfiemi) jsou unikátní skákací aparát a ventrální tubus na zadečku. Chvostoskoci jsou také jedním z nejužívanějších organismů v půdní ekotoxikologii (zejména Folsomia candida).[zdroj?]
Obsah |
Morfologie [editovat]
Chvostoskoci mají kousací ústní ústrojí, uložené uvnitř hlavy a čtyřčlánková tykadla, jejichž všechny články jsou vybaveny vlastní svalovinou. Proto bývají řazeni do parafyletické skupiny Entognatha (Skrytočelistní). Oči u chvostoskoků buďto chybějí (zejména půdní druhy), nebo jsou reprezentovány osmi samostatnými ommatidii.
Hruď je buď srostlá (skupina Symphypleona - Srostločlenky) nebo článkovaná (skupina Arthropleona - Volnočlenky)
Zadeček má šest článků. Na prvním z nich se nachází ventrální tubus, nepárový orgán se dvěma vychlípitelnými váčky, plnící celou řadu funkcí: přes příjem vody, vylučování a vůbec osmoregulaci až po dýchání. Většina druhů chvostoskoků totiž nemá tracheje.
Na zadečku se rovněž nachází skákací aparát, tvořený skákací vidlicí - Furcou (někdy označovanou i jako furcula) a záchytkou - retinaculem. V klidovém stavu je furca držena retinaculem, po jeho uvolnění se vymrští a katapultuje živočicha do výše. U půdních chvostoskoků však skákací aparát často chybí.
Chodidlo chvostoskoků splynulo s holení v tibiotarsus
Rozmnožování [editovat]
Oplození je vnější, samice si sbírá spermatofor, vybavený stopkou. U některých druhů se vyskytuje složité epigamické chování (samec a samice se během námluv vzájemně zaklesávají tykadly apod.). Larvy absolvují čtyři až pět svlékání a jsou podobné dospělcům (vývoj přímý), ale i dospělí jedinci se svlékají po celý život (uvádí se až padesátkrát). Známy jsou i partenogenetické druhy.
Ekologie [editovat]
Chvostoskoci jsou kosmopolitní zvířata, velmi odolná vůči výkyvům podmínek prostředí. Jejich potravní spektrum je velmi pestré a zahrnuje drobné půdní živočichy, detrit i těla rostlin nebo pyl. Jsou to významní půdotvorní činitelé ale i škůdci žampiónů.
Systém a základní zástupci [editovat]
V rámci chvostoskoků rozeznáváme 4 základní skupiny:
- Poduromorpha (mákovky)
- - např. mákovka vodní, larvěnka obrovská
- Entomobryomorpha (volnočlenky)
- Symphypleona (srostločlenky)
- - např. podrepka pestrá
- Neelipleona (zrněnky)
Literatura [editovat]
MACEK, Jan. Bezobratlí (2). řídí Anděra Miloš ; redaktor Karel Vaněk; ilustrovali Pavel Dvorský, Petr Liška, Pavel Procházka, Lenka Vybíralová, Viera Postníková. 1. vyd. Praha : Albatros, 2001. 170 s. Svět zvířat ; sv. 11. ISBN 80-00-00918-8.
