Zoologická zahrada Praha

Zoologická zahrada Praha
Pavilón velkých savců v Zoo Praha
Stát	Česko
Město	Praha
Zakladatel	Jiří Janda
Datum založení	28. září 1931
Ředitel(ka)	Miroslav Bobek
Počet druhů	696
Počet zvířat	4804
Vyhledávané druhy	varan komodský, gorila nížinná, kůň Převalského
Rozloha	60 ha
Členství	UCSZ EAZA EARAZA IZEA EEP ESB WAZA EEKMA DOG WWT
Souřadnice:	50° 7′ s. š., 14° 24′ 40″ v. d.
Oficiální webové stránky

Zoo Praha – plným názvem Zoologická zahrada hl. m. Prahy – je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského).

V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2012 chováno 4804 zvířat v 696 druzích. V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1 miliónu ročně, čímž se zoo stala nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku. V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler označena jako 7. nejlepší zoo na světě.

Činnost

Hlavní vchod do pražské Zoo s "chodníkem slávy", představujícím otisky nohou některých populárních chovanců.

Zoo Praha je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a jiných organizací a účastní mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.

Mezi mezinárodní projekty patří návrat koně Převalského, orlosupů a zubrů do volné přírody. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboldtovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, leguána kubánského, hroznýšovce kubánského, želvy černavé a orlície bornejské a evropskou plemennou knihu ocelota stromového. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.

Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra, průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami.

V Zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz Zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.

Historie

Lemur kata

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt. V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta.

V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů. Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda

Nový výběh žiraf

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování Zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu. Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932). Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů. Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.

Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu, výběh pro vlky, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).

Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany Hýtu a Batula.

Lachtan Gaston, symbol povodní

Povodně v roce 2002

Pražskou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Povodně znamenaly úhyn mnoha zvířat a nutnost demolice poničených objektů. Namísto nich však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.

Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. V dolní části Zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Stavby v Zoo Praha

Indonéská džungle

V dolní části zoo se nachází pavilon tučňáků, pavilon gaviálů, pavilon velkých savců s teráriem, vodní svět a opičí ostrovy, dětská zoo, pavilon goril, pavilon velkých želv a pavilon kočkovitých šelem s teráriem. V horní části zoo se nachází pavilon Indonéská džungle, Afrika zblízka, za silnicí pak Africký dům a savana, v nezápadnější části rozhledna Obora.

Indonéská džungle je největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Byl postaven v letech 2002–2004 na místě 50 let starého pavilonu opic. Jeho cena přesáhla 185 miliónů Kč. Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.

Stavba – eliptický skleník – budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje v horním patře vyhlídkové terasy na orangutany a gibony na ostrovech spolu s několika menšími terárii. V spodním patře jsou umístěna velká akvária, dva výběhy pro varany komodské a především rozsáhlé vodní plochy s vodopády a ostrovy, na kterých žijí makakové, vydry a binturongové. Přechodovou část tvoří jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů – kromě netopýrů zde žijí např. kuskusové nebo outloňové.

Další stavby

Kromě indonéské džungle patří mezi významné stavby také komplex opičích ostrovů v dolní části zoo, průchozí voliéry ptáků, dětská zoo, kde mohou děti vstoupit mezi zvířata a krmit je, pavilon Afrika zblízka a také nové výběhy pro soby, losy, levharty a tygry v horní části zoo. Byly také přestavěny některé venkovní výběhy v pavilónu šelem.

V roce 2009 byla vybudována a zpřístupněna rozhledna Obora. V roce 2013 byly otevřeny nové pavilony slonů a hrochů, které se nachází v horní části zoo na místech bývalých výběhů žiraf a antilop.

Ředitelé

Dlouholetý ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský

Socha Radegasta v Zoo

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.

• Jiří Janda (28. září 1931 – 25. srpna 1938)
• V. J. Staněk (26. srpna 1938 – 31. října 1939)
• Jan Vlasák (1. listopadu 1939 – 16. července 1946)
• Jaroslav Wolf (6. června 1945 – 18. července 1945 jako dočasný národní správce)
• František Daneš (1. srpna 1946 – 30. dubna 1947)
• Antonín Turek (1. května 1947 – 28. února 1948)
• Karel Ješátko (1. března 1948 – 31. července 1948)
• Otakar Štěpánek (1. srpna 1948 – 28. února 1949)
• Zdeněk Jaroš (1. března 1949 – 28. března 1949)
• Cyril Purkyně (29. března 1949 – 30. června 1959)
• Zdeněk Veselovský (1. července 1959 – 31. prosince 1988)
• Miloslav Kalaš (1. ledna 1989 – 28. února 1990)
• Jiří Felix (25. ledna 1990 – 15. června 1990)
• Bohumil Král (15. června 1990 – 3. června 1997)
• Petr Fejk (od 4. června 1997 – 31. října 2009)
• Miroslav Bobek (od 1. ledna 2010)

Úvahy o sloučení

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy. Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka nebo Karel Jan Štolc. Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009; od té doby však rozhodnutí nepadlo.

Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.

Doprava

Dětská tramvaj v Zoo Praha

Lanovka

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO, interně má číslo 783, oficiální licenční číslo linky nebylo zveřejněno. Od roku 2010 jezdí tuto linku dopravce DPÚK a. s., licenční číslo je 103125.

Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažuje pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části Zoo (podél Vltavy). V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.

Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části Zoo určena i dětská tramvaj.

Odkazy

Literatura

• KAFKA, Josef. Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze. Praha : Družstvo zoologické a aklimatační zahrady, 1899. Dostupné online.  
• JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha : vl.n., 1934. Dostupné online.  
• JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha : s.n., 1924. Dostupné online.  
• HERÁŇOVÁ, Hana. Zapomenuté projekty pražské zoo. Živa. 2011, čís. 6, s. 296–299. Dostupné online. ISSN 0044–4812.  

Související články

• Botanická zahrada hl. m. Prahy
• Trojská karta
• Richard, Moja, Gaston

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií
• Chov včel v Zoo Praha