Emil Orlik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emil Orlik
Emil Orlík, třicátá léta
Emil Orlík, třicátá léta
Narození 21. července 1870
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. září 1932 (ve věku 62 let)
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolání litograf a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Emil Orlik - autoportrét z 20. let 20. století

Emil Orlik (21. července 1870, Praha[1]28. září 1932, Berlín) byl pražský malíř, grafik, fotograf a výtvarník.

Svým stylem se zařadil do proudu vídeňské secese a vešel ve známost především jako portrétista (mj. portrétoval Henrika Ibsena, Bernharda Pankoka, Gustava Mahlera, Hermanna Bahra a Maxe Klingera).

Od roku 1905 vyučoval Orlík v Berlíně na „Meisterschule für Graphik und Buchgewerbe“ (Mistrovské škole grafiky a knižních řemesel). K jeho žákům zde patřil mj. německý malíř George Grosz. V té době Orlik vytvořil mj. portréty Ernsta Barlacha, Lovise Corintha, Otto Dixe, Käthe Kollwitz, Franze Werfela, Thomase Manna, Alberta Einsteina a Alfreda Döblina. Vytvořil také řadu návrhů kostýmů a scén pro inscenace Maxe Reinhardta. K řadě technik, které používal, patří i litografie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]