Wagnerova chalupa
| Wagnerova chalupa | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | romantismus |
| Výstavba | 1913 |
| Poloha | |
| Adresa | Lázně Bělohrad,  Česko |
| Ulice | U Bažantnice |
| Souřadnice | 50°25′35,26″ s. š., 15°35′11,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20162/6-4389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wagnerova chalupa je obytné stavení inspirované lidovou architekturou. Dům stojí v Lázních Bělohrad, kde byl vybudován v letech 1911–13.[1]
Investor[editovat | editovat zdroj]
Investorem stavby byl textilní průmyslník Oldřich Wagner. Ten dlouho vlastnil dům na náměstí Bělohradu, později jej ale prodal a nechal pro sebe a svoji rodinu zbudovat stavení v ulici U Bažantnice čp. 201.[2] Architektonický návrh domu vytvořil Wagnerův zeť, manžel jeho dcery Marie, architekt Paul Nørregaard, a to společně se svým vídeňským kolegou Axelem Wahlem Bauem.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům byl vybudován v letech 1911–13.[1] Po únoru 1948 byli do chalupy nastěhováni nucení nájemníci a rodina majitele musela až do 60. let 20. století přebývat pouze na půdě domu.[3]
Od roku 1967 je budova chráněna jako kulturní památka.[4]
V letech 2010–11 byl připraven projekt na rekonstrukci celého objektu a jeho doplnění přístavbou[5], záměr však byl realizován pouze částečně (výměna oken, dveří).[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Architektonický návrh byl ovlivněn Národopisnou výstavou českoslovanskou, která zpopularizovala v roce 1895 lidovou kulturu, a také dílem Dušana Jurkoviče, který se nechal lidovou architekturou inspirovat. Na přípravě ideového projektu se podílel i bělohradský rodák, spisovatel Karel Václav Rais. Architekti Nørregaard a Bau vycházeli při tvorbě projektu ze svého studia lidové architektury Podkrkonoší. Na umělecké výzdobě interiéru se podílela Wagnerova dcera Marie – Nørregaardova manželka, studentka malíře a folkloristy Ludvíka Kuby. Vybavení interiéru (vyřezávané a malované selské skříně, truhly, ruční výmalba pokojů apod.) se nicméně do současnosti nezachovalo. [3]
Jedná se o jednopatrové stavení s polovalbovou střechou. Nejnápadnějším prvkem domu je zahradní průčelí, které se vyznačuje dřevěnou arkádou s profilovanými sloupky, prkennou balustrádou a lomenicí skládanou svisle a klasovitě.[1][6]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Pro plánovanou návštěvu T. G. Masaryka v Lázních Bělohrad v roce 1930 byla z důvodu klidu a odloučenosti vybrána pro jeho ubytování právě Wagnerova chalupa. Kvůli stávkám spjatým s tehdejší hospodářskou krizí byla ale prezidentova návštěva zrušena.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d venkovský dům - Wagnerova chalupa - Památkový Katalog [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online.
- ↑ KLŮZOVÁ, Marie. Lázně Bělohrad [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ŠUBR, Pavel. Wagnerova chalupa. Bělohradské listy. 23. 6. 2006, roč. VI. Dostupné online [cit. 2023-01-11].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-13]. Identifikátor záznamu 130976 : Venkovský dům - Wagnerova chalupa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Wagnerova chalupa - obnova a přístavba, Lázně Bělohrad, 2011 | StArAtelier [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: Dům č.p. 201. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wagnerova chalupa na Wikimedia Commons
