Střevlík kožitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Střevlík kožitý

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)
Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Podřád: masožraví (Adephaga)
Čeleď: střevlíkovití (Carabidae)
Rod: střevlík (Carabus)
Binomické jméno
Carabus coriaceus
L., 1758
Synonyma
  • Procrustes coriaceus

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) je dravý brouk, největší zástupce čeledi střevlíkovitých v Česku.[1][2] V celé Evropě ho velikostí předstihuje pouze střevlík Procerus gigas z jihovýchodní Evropy.[1] Střevlík kožitý dosahuje délky těla 33 až 40 milimetrů.[2] Nápadný je svou mohutností a také černými krovkami s kožovitě vrásčitou strukturou.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Téměř celá Evropa. Ze severu na jih od jižní Itálie a Francie až do středního Švédska a Norska, ze západu na východ od Francie přibližně k Petrohradu. Nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, Britských ostrovech a ve Finsku.[2] V celém areálu vytváří druh 6 poddruhů.[2] V Česku se vyskytuje poddruh Carabus coriaceus coriaceus, který obývá většinu Evropy.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v listnatých (zejména dubových či bukových) a ve smíšených lesích, méně často v zahradách, parcích nebo v okolí vinic.[1][2] Od nížin až k horní hranici lesa.[2] Není hojný, celkově spíše na ústupu.[1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Samička střevlíka kožitého ve výhrůžném postoji

Přes den jsou brouci zalezlí pod kameny, kmeny, či v jiných úkrytech. Občas vylézají i ve dne, ale aktivní jsou převážně v noci, kdy loví kořist. Živí se různými plži, hmyzem nebo žížalami.[1][2] Jsou velice žraví.[1] Střevlík kožitý je neschopný letu, protože má zakrnělá zadní křídla.[1] Je-li napaden, může zaujmout výhrůžný postoj - vztyčí tělo na dlouhých nohách, rozevírá kusadla a ze žláz na zadečku vypouští páchnoucí sekret.[1] Tento brouk patří k dlouhověkým, dožívá se dvou až tří let.[2]





Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: IKAR, 1997, str. 106
  2. a b c d e f g h ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: AVENTINUM, 2008, str. 38
  3. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id43/
  4. http://www.naturabohemica.cz/carabus-coriaceus/


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]