Vít Vokolek
| Vít Vokolek | |
|---|---|
| Narození | 28. května 1936 (87 let) Pardubice  Československo |
| Povolání | historik |
| Rodiče | Vlastimil Vokolek |
| Příbuzní | Vojmír Vokolek, strýc
Vladimír Vokolek, strýc Václav Vokolek, bratranec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vít Vokolek (28. května 1936 Pardubice) je český archeolog a historik, průkopník archeologie ve východních Čechách, pocházející z významné pardubické umělecké rodiny.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Vít Vokolek se narodil v Pardubicích do umělecké rodiny jako jedno ze tří dětí českého nakladatele Vlastimila Vokolka (1903–1985), který se znal s významnými českými literáty (např. Karel Čapek, Jaroslav Seifert). Jeho matka Helena, účetní, zemřela v listopadu 1960 při největší vlakovém nehodě v českých dějinách u Stéblové, kde zahynulo přes 100 osob.[1]
Vítův dědeček Václav Vokolek založil v Pardubicích tiskárnu, kde Vít se svými sourozenci Vojtěchem a Ludmilou[2] vyrůstal. Ve 30. letech 20. století se spolumajitelem stal Vítův otec Vlastimil a tiskárna byla přejmenována na V. Vokolek a synem.
Strýc Vojmír měl v druhém patře tiskárny zřízený ateliér a Vít jej tam často navštěvoval.[3]
Vít se díky tomuto prostředí začal brzy zajímat o historii. Sám zažil tři bombardování Pardubic.[1][3] Při jednom z náletů se v červenci 1944 ukrýval ve sklepení rodinné tiskárny spolu s rodinným přítelem básníkem a opatem Janem Anastázem Opaskem.
Komunistický převrat zásadním způsobem zasáhl do života celé rodiny. Stroje i další vybavení rodinné tiskárny bylo komunistickým režimem zničeno. Následně Vítův dědeček prodělal infarkt, kterému podlehl. Jeho dalším strýcem byl Vladimír Vokolek, jehož básnická díla bylo po roce 1948 zakázáno vydávat, a tak Vít jako člen rodiny měl v té době naprostý zákaz výjezdu do zahraničí. Nikdo z rodiny nesměl být zaměstnán v Pardubicích.[1] (Vladimírův syn, a tedy Vítův bratranec Václav Vokolek je prozaik a básník.)
Studium a pracovní dráha[editovat | editovat zdroj]
V roce 1947 nastoupil na gymnázium a po složení maturitní zkoušky chtěl pokračovat na vysokou školu. Vzhledem k nové době a jeho třídnímu původu to však bylo takřka možné. Přes špatná doporučení se díky podpoře pedagogů z fakulty podařilo Vokolkovi dostat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval v letech 1954–1959. Dle systému umístěnek měl nastoupit ve Starém Mostě. Nakonec však díky známostem otce pro něj bylo zřízeno místo archeologa v krajském muzeu v Hradci Králové. V muzeu založil archeologické oddělení, které následně vedl jako ředitel, než byl z politických důvodů nahrazen.[3]
V roce 1968 probíhal v Plotištích nad Labem rozsáhlý archeologický výzkum. Polská okupační armáda si tyto výkopy podél silnice na Hradec Králové špatně vysvětlila a neštěstí bylo zažehnáno tím, že Vokolek odvolal své lidi z terénního výzkumu.[3]
Od 90. let 20. století byl zaměstnán v Národním muzeu v Praze.[1]
V roce 2021 žil stále v Pardubicích a stále pomáhal s výzkumem.[1]
Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]
Ve své práci se věnoval jak terénním archeologickým výzkumům, tak také publikační činnosti (dílčí studie i syntetické práce).
Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]
- Vít Vokolek: Pravěk východních a severovýchodních Čech, Hradec Králové 1962.[4]
- Vít Vokolek: Osady lužické kultury ve východních Čechách, Hradec Králové 1988.
- Vít Vokolek: Počátky osídlení východních Čech, Hradec Králové 1993.
- Vít Vokolek: Osady lužické kultury ve východních Čechách (část II.), Hradec Králové 1994.
- Vít Vokolek: Východočeská halštatská pohřebiště, Pardubice 1999.
- Vít Vokolek: Laténské nálezy z Dražkovic. Východočeský sborník historický, 1999, 8, s. 3–22.[1]
- Vít Vokolek: Pohřebiště lidu popelnicových polí v Ostroměři, Hradec Králové 1999.
- Vít Vokolek (ed): Období popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z 5. kolokvia, Pardubice 2001.
- Vít Vokolek: Gräberfeld der Urnenfelderkultur von Skalice/Ostböhmen, Praha 2002.
- Vít Vokolek: Katalog sbírky oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. III. Nálezy do roku 1913. = Katalog der Sammlung der Abteilung für Ur- und Frühgeschichte des Nationalmuseums III. Funde bis 1913, Praha 2007.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Vít Vokolek stál také za řadou výstav uspořádaných krajským muzeem v Hradci Králové.[5]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 byl ve Východočeské galerii v Pardubicích o rodině Vokolkových uveden dokumentární film Vokolkovi. Vít je jedním ze tří průvodců příběhem.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Vít Vokolek (1936). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Rodokmen rodiny Vokolkovy – Bratři Vokolkovi [online]. 2017-04-06 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vít Vokolek. Příběhy našich sousedů [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Knihy 📚 od autora Vít Vokolek | Antikvariát Avion. www.antikavion.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1980 - 1989 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Galerie premiérově uvede dokument o rodině Vokolkových. TÝDEN.cz [online]. 2017-05-31 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
