Ruská invaze na Ukrajinu

ruská invaze na Ukrajinu
Mapa aktuální situace na Ukrajině s postupem ruských vojsk a bombardováním ukrajinských měst Ruskem:      Území kontrolované Ukrajinou      Uzemí okupované Ruskem a proruskými separatisty
Trvání	24. února 2022 – současnost (2 roky, 2 měsíce a 1 den)
Místo	Ukrajina
Výsledek	probíhá
Změny území	části ukrajinského území obsazeny Ruskem (na severu, východě a jihu)
Strany
Rusko Rusko Čečensko Doněcká LR Luhanská LR podpora: Bělorusko Bělorusko (zázemí, účast popřena) Ukrajina Ukrajina cizinecká legie dobrovolníků z 52 zemí podpora: NATO NATO (od 25. února přísun zbraní) Evropská unie Evropská unie (politická a humanitární pomoc, přísun zbraní)
Síla
175 000–190 000 12 000 400 vagnerovců 20 000 14 000 209 000 vojáků, 150 000 polovojenských jednotek, 950 000 záložníků, 40 000 dobrovolníků v cizinecké legii
Ztráty
dle Ruska: 500 mrtvých 1 597 raněných 1 Suchoj Su-25 1 Antonov An-26 včetně posádky 2 civilní lodě dle USA: 1 500–2 000 mrtvých dle Ukrajiny: 12 000 mrtvých 250 zajatých 303 tanků zničeno 1036 obrněných vozidel 48 letounů zničeno 3 drony 120 kusů dělostřelectva 27 protiletadlových systémů 4 Grad systémy 60 cisteren 60 MLRS (obrněný salvový raketomet) 404 vozidel 2 lehké rychlé čluny 100 děl a minometů 42 raketometů 80 vrtulníků 2 Iljušin Il-76 dle DLR: 47 mrtvých 179 zraněných dle Ukrajiny: 2 100 mrtvých 1 500 raněných 1 Antonov An-26 sestřelen 1 Antonov An-225 zničen desítky civilistů zabity a stovky zraněny dle USA: 1 500 mrtvých dle Ruska: 200+ vojáků zajatých, včetně celé posádky Hadího ostrova 27 velitelských stanovišť a kontrolních uzlů. 38 protiletadlových raketových systémů PVO: S-300, Buk M-1 a Osa dále i 56 radarových stanic. 4 útočné drony Bayraktar TB2 600 tanků a BVP 31 bojových letounů ještě na letištních 46 salvových raketometů GRAD a Uragan 103 houfnic a minometů 164 obrněných vojenských speciálů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka) je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu. Je součástí ruské vojenské intervence na Ukrajině a vyvrcholením rusko-ukrajinské krize. Ze strany Ruska je označován jako „speciální vojenská operace (rusky Cпециальная военная операция) na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“.

Mapa postupu vojsk a bombardovaných měst od začátku invaze:

     Území kontrolované Ukrajinou

     Uzemí okupované Ruskem a proruskými separatisty

Invaze probíhala v prvních fázích ostřelováním různých vojenských cílů na celém území Ukrajiny, obsazováním letišť a dalších strategických objektů. Ruská vojska či neoznačené jednotky postupovaly z východu v oblasti samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovaného Krymu i od severu z území Ruska i Běloruska.

Útok představuje nejrozsáhlejší konvenční bojovou operaci v Evropě od skončení druhé světové války.

Drtivá většina zemí ostře odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu rezolucí mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN nazvané „Agrese vůči Ukrajině“ a vyzvala Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků.

Pozadí

Podrobnější informace naleznete v článku Rusko-ukrajinská krize (2021–2022).

Předešlé události

Ruská vojenská intervence na Ukrajině začala již roku 2014, včetně podpory proruských separatistů v bojích na východní Ukrajině. Na jaře 2021 začalo Rusko přesouvat značné vojenské síly na hranici s Ukrajinou, což vyvolalo obavy z možnosti rozsáhlé invaze, které zesílily začátkem roku 2022. Diplomatická jednání nevedla ke zmírnění napětí a Rusko pokračovalo v soustřeďování vojsk, ačkoliv jeho představitelé opakovaně popírali útočné plány.

Média s odvoláním na významné zdroje tvrdila, že ruská invaze na Ukrajinu měla začít ve středu 16. února 2022. Oficiální místa informaci nepotvrdila. 16. února 2022 měla ruská Státní duma na programu jednání o nezávislosti separatistických republik (Doněcké LR a Luhanské LR) na východní Ukrajině, během něž její poslanci přijali usnesení, vybízející ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání jejich nezávislosti.

17. února 2022 Rusko zveřejnilo odpověď na vyjádření NATO a USA k ruským bezpečnostním požadavkům ze 17. prosince 2021. Rusko konstatovalo, že americká strana nereagovala konstruktivně na základní prvky návrhu smlouvy o bezpečnostních zárukách se Spojenými státy, připravené ruskou stranou. Rusko odmítá další rozšiřování NATO, požaduje odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a Gruzie se stanou členy NATO“, a odmítá vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy Aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i návrat vojenských kapacit včetně úderu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsaný „Zakládající akt Rusko–NATO“. Tato ustanovení mají pro Ruskou federaci zásadní význam. Při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a to i prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření.

Dne 19. února 2022 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově a žádal západní svět o podporu Ukrajiny a jejích obranných schopností. Zelenskyj řekl, že bezpečnostní architektura v Evropě a ve světě je téměř zničena. Je příliš pozdě přemýšlet o opravách, je čas postavit nový systém. Zelenskyj počtvrté a naposledy inicioval konzultace v rámci Budapešťského memoranda. Zelenskyj řekl, že pokud se konzultace nebudou opakovat nebo její výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, bude mít Ukrajina plné právo věřit, že Budapešťské memorandum nefunguje a všechna rozhodnutí o balíčku z roku 1994 jsou zpochybněna. Budapešťským memorandem se Ukrajina v roce 1994 zavázala být zemí bez jaderných zbraní a byla jí poskytnuta ujištění týkající se respektování její suverenity a územní celistvosti.Navrhl svolání summitu o bezpečnostní situaci za účasti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, Turecka a Ukrajiny s cílem najít nový rámec záruk ukrajinské bezpečnosti. Žádal o poskytnutí jasné evropské perspektivy Ukrajině, o nástroje podpory dostupné kandidátským zemím a jasného a komplexního časového rámce pro vstup do Severoatlantické aliance. Dále žádal o podporu transformace na Ukrajině, založení Fondu stability a obnovy pro Ukrajinu, Lend-Lease programu zbrojních dodávek, dodávek nejnovějších zbraní, strojů a vybavení pro ukrajinskou armádu – armádu, která chrání celou Evropu. Ve své řeči zmínil také vyvinutí účinného balíčku preventivních sankcí k odvrácení ruské agrese a zaručení energetické bezpečnosti Ukrajiny včetně zajištění její integrace do energetického trhu Evropské unie.

Dne 19.února 2022 uskutečnilo Rusko vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Během cvičení Rusko úspěšně otestovalo střely s plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i na moři. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonátu se svým francouzským protějškem zdůraznil, že západ musí brát vážně ruské bezpečnostní požadavky. Ignorování ruských požadavků, k nimž patří především to, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, podle něj bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.

Dne 21. února 2022 proběhlo zasedání Rady bezpečnosti Ruska o tom, zda uznat nezávislost Donbasu. Všichni přítomní se vyslovili pro uznání. Během zasedání se hodnotily výsledky jednání o bezpečnostních garancích s NATO a USA. Lavrov uvedl, že západ se nechystá přijmout klíčové ruské návrhy bezpečnosti, zejména co se týče nerozšiřování NATO na východ. Tento požadavek byl odmítnut s odkazem na tzv. politiku otevřených dveří aliance a svobodu státu zvolit si způsob zajištění své bezpečnosti. Žádná alternativa k tomuto klíčovému bodu není nabízena ani v reakci Spojených států, ani v reakci Aliance. Pro Rusko základní princip nedělitelnosti bezpečnosti, na který Rusko aktivně odkazovalo, se Spojené státy snaží všemi možnými způsoby obejít. Rada došla k závěru, že Ukrajina nikdy nebude plnit Minské dohody a odmítá jakákoliv jednání s představiteli Donbasu. Šojgu konstatoval „zvýšení intenzity ostřelování území Donbasu ze strany Ukrajiny a přítomnost zakázané těžké ukrajinské vojenské techniky u hranic s Donbasem.“ Obecně vyhodnotil situaci jako extrémně napjatou. Konstatoval, že „od 14. února jsme svědky aktivnější fáze či snahy přivést ukrajinskou armádu prakticky na samý vrchol všech stupňů pohotovosti.“ Z toho vyvozoval, že se buď připravují velké, vážné provokace, nebo se připravuje vojenská varianta, jak vyřešit alespoň otázku Donbasu. Šojgu odkázal na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který dle něj znamenal, že by si Ukrajina chtěla vrátit status jaderné země. Další účastníci jednání hovořili o „těžké humanitární situaci“ a „genocidě na Donbase“.

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost separatistických republik (Doněcké LR a Luhanské LR) na východě Ukrajiny a nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území, což označil za mírovou misi. Stalo se tak den po skončení zimních olympijských her v Pekingu, dle západních zdrojů podle tajné dohody Ruska s pořadatelskou Čínou. Ruské jednotky překročily rusko-ukrajinskou hranici a začaly vstupovat na území Donbasu. Putin následně zpochybnil státnost a suverenitu Ukrajiny. Uvedl, že Ukrajina má v úmyslu v budoucnosti vstoupit do NATO a je jen otázkou času, kdy získá jaderné zbraně. Za „autora“ moderní Ukrajiny označil bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, který vytvořil Sovětský svaz. Kritizoval taktéž právo sovětských svazových republik na jejich vystoupení ze svazu. Některé komentáře západních médií přirovnávaly Putinův útok na Ukrajinu k Hitlerově napadení Československa v předvečer 2. světové války.

Dne 22. února Ukrajina, Spojené státy americké, Spojené království, Irsko, Mexiko a další státy požádaly o mimořádné svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli ruské akci. Ta nakonec v noci (UTC) na 26. února kvůli nesouhlasu několika zemí o odsouzení Ruska nerozhodla. Ani upravený text, vyjadřující kromě požadavku na okamžité stažení Ruska z Ukrajiny pouze politování, přijat nebyl kvůli ruskému vetu, přičemž tři členové rady – Čína, Indie a Spojené arabské emiráty – se zdrželi hlasování.

Dne 24. února 2022 vystoupil ruský prezident Vladimir Putin s projevem, v němž oznámil, že „dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině“. V projevu též podal vysvětlení, proč k operaci přistoupil. Za hlavní příčiny označil snahy o rozšiřování NATO na východ, přiblížení jeho vojenské infrastruktury k ruským hranicím, údajné odmítání ruských návrhů na principy rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě, rozbití původních bezpečnostních dohod a smluv, porušení západních slibů, že se NATO nerozšíří ani o palec na východ, údajné nelegitimní útoky západu v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii, které podle něj vedly k mezinárodnímu terorismu a extremismu. Spojené státy označil Putin za „říši lží“ a západní blok jako „říši zla“, tvrdil, že po původní jednostranné otevřenosti nového Ruska, připravenosti poctivě spolupracovat s USA a dalšími západními partnery v podmínkách prakticky jednostranného odzbrojování se tito partneři okamžitě pokusili Rusko položit na lopatky, konečně Rusko zničit. Západ podle něj velmi aktivně podporoval separatismus a bandy žoldnéřů na jihu Ruska, na Kavkaze. Pokud ale Rusko povolí komukoliv, aby vojensky ovládl území, která přiléhají k ruským hranicím, zůstane tam na mnoho desítek let dopředu, možná navždy a bude to představovat pro Rusko neustálou a narůstající, absolutně nepřijatelnou hrozbu. Za problém označil to, že na územích u ruských hranic – která považuje za vlastní ruská historická území – vzniká pro Rusko nepřátelské „antiRusko“, které prý za plné zahraniční kontroly ožívá vojenskými silami zemí NATO a zaplňuje je těmi nejmodernějšími zbraněmi. Putin vyjádřil obavy, že Ukrajina chce získat zpět Donbas a poloostrov Krym silou. V souvislosti s článkem 51 části 7 Charty OSN, se sankcemi Rady federace Ruska a v souladu se smlouvami o přátelské a vzájemné pomoci s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, které Federální shromáždění ratifikovalo 22. února, se Putin rozhodl provést „speciální vojenskou operaci“. Prohlásil, že „plánem není okupace ukrajinských území. Nikomu a nic nechceme vnucovat násilím. Současně se ale v poslední době dozvídáme, že na Západě stále častěji padají slova o tom, že smlouvy, které podepsal sovětský totalitní režim, které ukotvují výsledky druhé světové války, už nemá cenu dodržovat. A jak na to odpovědět? Základem ruské politiky je svoboda, svobodné volby, svobodný výběr vlastní budoucnosti a budoucnosti svých dětí. Považujeme za důležité, aby se tímto zákonem – právem volby – mohly řídit všechny národy, které bydlí na území dnešní Ukrajiny, každý, kdo to bude chtít.“

Problém Putin

Ve světě se k válce vyjadřují politici, kteří se s Vladimirem Putinem setkávali osobně jako diplomati. Mnozí z nich, jako např. bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, už otevřeně pochybují o jeho mentálním zdraví: „Setkala jsem se s ním mnohokrát. Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování.“ Podle bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula, který Putina zná osobně, se změny v jeho chování začaly projevovat s počátkem pandemie covidu-19, které se panicky bojí. Když šel na návštěvu nemocnice, neměl jen respirátor, nýbrž speciální oblek, který vypadal jako ochrana proti chemickým zbraním nebo radioaktivitě. Také při jednáních se svými ruskými podřízenými nebo zahraničními státníky sedává na druhém konci velmi dlouhého stolu. Francouzská prezidentská kancelář po návštěvě Emmanuela Macrona v únoru v Moskvě potvrdila, že ji Kreml vyzval, aby hlava státu podstoupila na místě PCR test, nebo se nesmí k ruskému prezidentovi přiblížit. Také bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper se obává, zda je ruský prezident „mentálně v rovnováze“.

Poslední Putinovy projevy jsou plné dříve neobvyklé a přehnané slovní agrese. Fakt, že se mu Ukrajina i přes anexi Krymu a ovládání části Donbasu prostřednictvím separatistů vymkla z rukou a směřovala k Evropské unii a NATO, bere jako osobní porážku a jako možnou potupu svého jména v budoucích ruských učebnicích dějepisu.

Publicista Teodor Marjanovič uvedl, že „jako jsme kremelského vládce neodhadli, když se vedla debata o tom, co má za lubem, podobně můžeme být mimo realitu i nyní.“ Podle něj „teze, že se [Putin] zbláznil, je pohodlná i proto, že nás nenutí klást otázku, jestli demokratický svět neudělal chyby v době, kdy se vše teprve chystalo.“

Představitelé amerických zpravodajských služeb varovali vládu Spojených států, že zahnání prezidenta Vladimira Putina do kouta ho může přimět k výpadu, který by mohl rozšířit konflikt i mimo Ukrajinu.

Možné důvody

Po ruské anexi Krymu Ukrajina uzavřela 400 km dlouhý Severokrymský kanál, který přiváděl vodu z Dněpru a pokrýval 85 % krymské spotřeby vody. Na Krymu bylo několik sladkovodních jezer, která jsou už převážně vyčerpána. Velká část zdrojů pitné vody je spotřebována stále vzrůstajícím počtem ruských vojáků a ruských vojenských základen. Za zásobování obyvatelstva vodou je podle Čtvrté Ženevské úmluvy odpovědná okupující mocnost, tedy Rusko –⁠ nad to se Ukrajina opakovaně vyjádřila, že v případě hrozby humanitární katastrofy je připravena dodávky vody obnovit. Na podzim roku 2020 však začali ruští představitelé obviňovat Ukrajinu z vytvoření humanitární katastrofy a pokusu o „genocidu“ krymského civilního obyvatelstva. Když Rusko na jaře 2021 rozmístilo na Krymu a u hranic se separatistickými regiony (LPR/DPR) desítky tisíc vojáků a moderních zbraní, mnozí experti (včetně tehdejšího ministra obrany Ukrajiny Andrije Tarana) naznačovali, že Ruská federace zvažuje útok na Ukrajinu, aby si zajistila dodávky vody na okupovaný poloostrov. Podobné problémy zažívaly i okupované oblasti Donbasu.

Hlavní útok ruských vojsk z Krymu již během prvního dne invaze 24. února směřoval k Severokrymskému kanálu. Ruské jednotky zničily přehradu a obnovily přítok vody na Krym.

Invaze může souviset se snahou uvést do provozu plynovod Nord Stream 2 a odvést tak pozornost od zelené politiky jak se domnívá Frans Timmermans či John Kerry.

Příprava invaze

Aby Rusko svůj krok ospravedlnilo, vytvořilo propagandistická videa, která měla dokazovat, že Ukrajina válku ve skutečnosti vyprovokovala (tzv. operace pod falešnou vlajkou). Novinářům se s pomocí veřejně dostupných zdrojů podařilo prokázat, že se často jednalo o zcela amatérsky inscenované scény – např. údajný útok na civilní auto, kde oběti byly ve skutečnosti mrtvoly z márnice se stopami po provedené pitvě. Zničený obrněný transportér údajně užitý ukrajinskými diverzanty byl typ, který ukrajinská armáda neužívala. Raketomet použitý k ostřelování pohraniční oblasti Tarasovského rajónu Rostovské oblasti byl podle geolokace umístěn v okupované Luhanské oblasti, na jižním břehu řeky Siverskij Doněck. Také dělostřelecký granát, který zasáhl mateřskou školku ve městě Stanycja Luhanska, byl odpálen z oblasti ovládané Ruskem podporovanými separatisty.

Americká společnost Microsoft ve spolupráci s NSA, NATO, evropskými úřady a ukrajinskými kyberbezpečnostními silami pomohla zlikvidovat velký kyberútok, který na začátku Rusové chystali.

Průběh

24. únor

Vladimir Putin v předtočeném projevu ohlašujícím invazi (záznam projevu)

Vladimir Putin v předtočeném projevu vysílaném krátce před čtvrtou hodinou ranní (SEČ) uvedl, že Rusko zahájilo „speciální vojenskou operaci s cílem demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. Krátce po tomto projevu překročily složky ruské armády na několika místech, mimo jiné z běloruského území a z poloostrova Krym, ukrajinské hranice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v zemi obratem vyhlásil válečný stav. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba obvinil Vladimira Putina ze zahájení „totální invaze“ na Ukrajinu. Putin takováto tvrzení odmítl, vyzval však vojáky ukrajinské armády, aby se stáhli domů a složili zbraně, a ostatní státy, aby nezasahovaly. V opačném případě za to ponesou důsledky. Prezident Spojených států amerických Joe Biden v ranních hodinách telefonoval s Volodymyrem Zelenským a vyzval státy Evropské unie, aby jednoznačně odsoudily ruskou agresi.

Územní mapa Ukrajiny s vyznačením bojových operací a ozbrojených střetů

Rusko útočí na celém území Ukrajiny. Hlavní údery krátce po zahájení útoku vedly na město Charkov, z běloruského území do Černihivské oblasti a z Krymu směrem k Chersonu a řece Dněpru. Boje byly hlášeny také ze Sumské, Doněcké, Luhanské oblasti. V Žytomyrské oblasti došlo k útoku ruských sil z běloruského území skrze hraniční přechod Vilča. Za těžkých bojů měly být na přístupových cestách k městu Starobilsk zničeny dva ruské tanky a jeden obrněný transportér. Ačkoliv ruské zdroje popíraly, že ruská armáda útočí s použitím raketových systémů, ze lži ji usvědčily záběry televize CNN. V živém vysílání byla za reportérem poblíž Bělgorodu odpálena salva. Rusko zaútočilo balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a nálety, do nichž se zapojilo asi 75 bojových letadel, na vojenské cíle po celé Ukrajině (kasárny, sklady munice, téměř desítka letišť). Pozemní síly napadly Ukrajinu z tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky, z Běloruska a Krymu. Zdroje z USA soudí, že cílem invaze je svržení legitimní ukrajinské vlády a dosazení Rusku pohodlné formy vládnutí.

Ukrajina požádala Turecko, aby odepřelo právo průjezdu Bosporem a Dardanelami ruským válečným lodím.

Ve městě Charkov mělo být podle nepotvrzených zdrojů nespecifikované civilní sídliště zasaženo neřízenými raketami. To je podle mezinárodního práva považováno za válečný zločin. O druhé největší ukrajinské město probíhaly v odpoledních hodinách tvrdé boje, údajně s desítkami mrtvých na obou stranách.

Kolem 12:45 oznámilo ukrajinské ministerstvo vnitra, že Rusko převzalo kontrolu nad mezinárodním letištěm Hostomel na předměstí Kyjeva, které obsadilo během dne cca 200 ruských výsadkářů. Protiútok vedla 4. brigáda rychlého nasazení Národní gardy. Jde o vojáky cvičené podle NATO. Zároveň však ukrajinská armáda znovu získala pod svou kontrolu města Mariupol a Ščasťa. Poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychaljo Podoljak uvedl, že hrozí ruský výsadek ve vládní čtvrti Kyjeva s cílem zajmout vedení země. Boje probíhaly rovněž v oblasti černobylské jaderné elektrárny. Panovaly obavy, že by mohly být narušeny zabezpečené skládky jaderného odpadu. Zhruba o půl sedmé večer byl prostor elektrárny obsazen. V 17:40 byla ruskou armádou obsazena rovněž vodní elektrárna na Dněpru, oznámil to ukrajinský ministr pro energii.

V odpoledních hodinách přicházely ze zasažených oblastí nepotvrzené zprávy o počtu obětí. Podle různých zdrojů zemřelo v Oděské a Chersonské oblasti nejméně 35 Ukrajinců včetně civilistů a dětí.

Zhruba v 17:40 uvedl prezident Zelenskyj, že se ukrajinským vojákům podařilo zastavit ruské útoky a v současné době nastala pauza v bojích. Zároveň potvrdil dříve publikované informace ukrajinského ministerstva vnitra o dobytí mezinárodního letiště Hostomel ruskými jednotkami a nařídil zničit ruský výsadek, který se tam nachází.

Ve večerních hodinách oznámil ruský ministr obrany Igor Konašenkov splnění strategických cílů pro první den operace. Podle jeho vyjádření ruské ozbrojené síly vyřadily 83 objektů vojenské infrastruktury, sestřelily dva letouny Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři bezpilotní letouny Bayraktar TB-2. Rovněž uvedl, že separatisté v oblasti Donbasu získali pod kontrolu šest až osm kilometrů území dosud ovládaného ukrajinskou armádou.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Interfax-Ukrajina potvrdilo 57 mrtvých a 169 zraněných. Rusové své ztráty neuvádí, ukrajinská strana hovoří o nejméně dvou stovkách zajatých, několika desítkách mrtvých a minimálně čtyřech zničených vrtulnících. Objevily se rovněž informace o šesti zničených bojových letadlech.

Podle tajných služeb USA shromáždilo Rusko k nasazení proti Ukrajině kolem 75 % svých pozemních sil. Ve vzdálenosti do 60 km od hranic Ukrajiny bylo identifikováno přibližně 120 z celkového počtu 160 ruských praporních taktických skupin (BTG), přibližně 35 z 50 známých praporů protivzdušné obrany a přibližně 500 stíhacích a stíhacích bombardovacích letounů a 50 středních až těžkých bombardérů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v předešlých dnech opakovaně apeloval na Putina, aby místo vojenské akce zvolil diplomatickou cestu, vydal videoprohlášení o vyhlášení válečného stavu. Vedoucí představitelé G7 vyzvali mezinárodní společenství, aby „co nejdůrazněji odsoudilo tento útok, postavilo se po boku Ukrajiny a pozvedlo svůj hlas proti tomuto hrubému porušení základních zásad mezinárodního míru a bezpečnosti“.

Ukrajinské ministerstvo obrany vydalo ve 21:00 některá prohlášení: „Hlavním cílem (ruské) operace je zablokování Kyjeva a vytvoření pozemního koridoru na Krymský poloostrov a do samozvané DMR a způsobit ztráty na kritické civilní infrastruktuře Ukrajiny. Nepřítel má velmi nízkou morálku. V Ochtirce malá jednotka domobrany, vyzbrojená pouze puškovou výzbrojí, vyčistila oblast od ruského útočného praporu. Probíhají boje na přístupech k Chersonu a na linii Peremoha–Hluchiv.“

Ve 23 hodin SEČ vyhlásil prezident Zelenskyj všeobecnou mobilizaci. Branné povinnosti od dané chvíle podléhali všichni ukrajinští muži ve věku 18 až 60 let, kteří zároveň dostali zákaz opustit území Ukrajiny. V projevu krátce před půlnocí ukrajinského času potvrdil, že o život zatím přišlo 137 vojáků a civilistů a 316 jich bylo zraněno.

25. únor

Kyjev, 25. únor

Nad ránem SEČ probíhaly těžké boje v Sumách. Prezident Zelenskyj prohlásil, že ruské jednotky už pronikly do Kyjeva s cílem odstranit čelní představitele ukrajinské vlády včetně jeho samého a že sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie, nejsou dostatečné, protože Rusko nadále pokračuje v agresi proti Ukrajině. Zároveň uvedl, že Ukrajina byla ponechána v osamoceném boji proti přesile. Sídliště v Kyjevě^[které?] bylo zasaženo raketami, počet civilních obětí je dosud neznámý. Postup ruských tanků ke Kyjevu se však podle ukrajinských představitelů podařilo po několika hodinách prozatím zastavit. Ukrajinské ministerstvo obrany rovněž oznámilo, že v Kyjevě byla postřílena skupina ruských diverzantů, kteří se předtím zmocnili dvou ukrajinských vojenských vozidel a převlékli se do ukrajinských uniforem s cílem infiltrovat obranu Kyjeva. Zároveň vyzvalo obyvatele, aby informovali armádní složky o pohybu ruských vojsk a zapojili se do boje s Molotovovými koktejly.

Letiště Hostomel u Kyjeva bylo při obraně proti ruskému výsadku poničeno ukrajinskou dělostřeleckou palbou natolik, že Rusové jej nemohli využít pro dodávky posil a materiálu. Ruské jednotky postupující na Kyjev se proto rozhodly obejít město Černihiv, u kterého byl jejich postup zastaven, a mířily na Brovary a Nižyn.

Při obraně Hadího ostrova v Oděské oblasti mělo podle prvních zpráv padnout 13 ukrajinských vojáků, kteří se odmítli vzdát posádce ruské válečné lodi a poslali ji do pr**le, ale 28. února Ukrajinské námořnictvo oznámilo, že je zajali Rusové.

Brzy odpoledne SEČ Turecko odmítlo žádost Ukrajiny z předchozího dne a oznámilo, že Bospor a Dardanely ruským válečným lodím neuzavře. Odvolalo se na mezinárodní dohody, podle nichž musí být lodím umožněno vrátit se na domovské základny, což by bylo uzavřením úžiny pro ruské lodě porušeno. Pouze, pokud by byla naplněna podstata válečného konfliktu, mohlo by Turecko podle konvence z Montreux úžiny uzavřít pro všechny válečné lodě.

Podle nezávislé novinářky Ilije Ponomarenkové ukrajinská armáda zasáhla balistickými raketami krátkého doletu OTR-21 Točka letiště Millerovo v Rostovské oblasti Ruska asi 15 kilometrů od hranic s Ukrajinou, kde se nacházely dvě perutě letounů Suchoj Su-30 ruského letectva, a zničila zde několik letadel.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyzval Ukrajinu ke složení zbraní a vyjednávání zprostředkovanému v Minsku. Zároveň znovu popřel, že by cílem invaze byla okupace Ukrajiny. Slova poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychalja Podoljaka o tom, že je Ukrajina připravena vyjednávat o neutrálním statusu, však označil za lži.

Ukrajinské speciální služby údajně získaly podrobný plán jakým způsobem Rusko plánuje dobývat Kyjev. K ovládnutí letišť má Rusko přichystáno nasazení až 2000 příslušníků speciálních sil za použití lehkých obrněných vozidel. Letiště Hostomel získala zpět ukrajinská armáda a jeho přistávací plocha byla zničena a nelze ji použít k přepravě ruských vojsk nákladními letouny. Mezinárodní letiště Boryspil bylo ostřelováno. Ukrajinská vláda měla podle svých slov informace o nepřátelských sabotážních skupinách vstupujících do Kyjeva, které by mohly vyřadit klíčová místa infrastruktury nebo se pokusit zajmout vládní představitele a proto vyzývala obyvatele Kyjeva k ostražitosti.

Probíhaly boje o strategický přístav a centrum ocelářského průmyslu Mariupol, který se nachází na východě Ukrajiny v těsné blízkosti separatistických oblastí. Jeho dobytí by Rusku umožnilo propojení separatistických republik s Krymem a získat úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Město bylo ostřelováno, ale hlavní bitva s ruskými obrněnými jednotkami pokračovala 15 kilometrů od města.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která se mimo jiné 16. února kousavě trefovala do Spojených států, které informovaly o možnosti zahájení invaze, s tím, že „by si příště ráda naplánovala dovolenou“, na podvečerní tiskové konferenci ostře vystoupila rovněž proti Finsku a Švédsku. Obě skandinávské země, v nichž ruská invaze na Ukrajinu vyvolala debaty o možném vstupu do Severoatlantické aliance, varovala, že přistoupení do NATO by pro ně mělo „vážné vojenské i politické důsledky“.

Lídři zemí NATO na mimořádném videosummitu jednomyslně odsoudili ruskou agresi. Rozhodli rovněž o posílení východního křídla aliance dalšími jednotkami, které by měly dorazit v nejbližších dnech a týdnech. Podle vyjádření generálního tajemníka Jense Stoltenberga však NATO nemíní zasahovat přímo na Ukrajině. Tím se v zásadě potvrdily obavy ukrajinského prezidenta Zelenského, že Ukrajina bude ponechána osamocenému boji.

Ukrajina obvinila ruské válečné lodě, že nedaleko přístavu Oděsa ostřelovaly a zasáhly tanker Millennial Spirit plující pod moldavskou vlajkou a nákladní loď Namura Queen s panamskou vlajkou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady.

Vladimir Putin ve svém projevu otevřeně vyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud se někdo odváží použít vojenské prostředky k zastavení ruského převzetí Ukrajiny.^[zdroj⁠?] Hrozba byla možná prázdná, ale byla zaznamenána a vyvolala představy o jaderné válce v důsledku nehody nebo chybného odhadu.

Průzkumné vozidlo BRM-1K zničené u města Konotop

Podle ukrajinských zdrojů utrpěla ruská vojska během dvou dnů bojů ztráty kolem 2 800 vojáků, až 80 tanků, 516 jiných obrněných vozidel, 10 letounů a 7 vrtulníků. Na severovýchodě Ukrajiny u města Konotop probíhaly těžké boje, při kterých bylo zničeno 40 ruských vozidel. Ruským tankům došlo palivo a vojáci obcházeli místní obyvatelstvo s kanystry a žádali o palivo a jídlo. V oblasti přímořského letoviska Kobleve východně od Oděsy zlikvidovala ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda 25 ruských parašutistů. Ruská vojska obléhala Charkov, ale ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že okupace Charkova je neproveditelná, vzhledem k současným zkušenostem, výzbroji, připravenosti, postoji a soudržnosti ukrajinských vojáků. Nynější situace se tím liší od okupace roku 2014, kdy mnohem slabší ukrajinská armáda podporovaná dobrovolníky osvobodila dvě třetiny území původně obsazeného proruskými separatisty, kteří nechtěli být součástí Ukrajiny.

26. únor

Kyjev, 26. únor

Třetí den konfliktů probíhaly boje primárně v hlavním městě Kyjevě. Na město od brzkých ranních hodin dopadaly rakety, které zasáhly mimo jiné jeden z obytných výškových domů. Pod palbou se ocitla rovněž vodní elektrárna TEC-6. Prezident Zelenskyj, který podle ukrajinských médií osobně řídil obranu Kyjeva, uvedl, že město čeká klíčová noc, která rozhodne o osudu země, a odmítl nabídku Spojených států na evakuaci. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že bylo zraněno 35 lidí, mezi nimi i děti. Během bojových akcí lidé masově prchali z hlavního města a na silnicích do Lvova se vytvářely obrovské zácpy. Zpravodajský portál The Kyiv Independent uvedl, že ve městě byl prodloužen kompletní zákaz vycházení až do pondělí 28. února do osmé hodiny ranní.

Ukrajina zároveň oznámila, že eviduje 3500 zabitých ruských vojáků a přes 200 zajatců.

Boje nadále probíhaly ve Lvově. Starosta Andrij Sadovyj uvedl, že se ukrajinské armádě podařilo odrazit útok ruských výsadkářů, kteří byli u města vysazeni.

Těžké boje probíhaly na území Ukrajiny v Záporoží, které těsně sousedí s Krymem. Potvrdily se tak některé předpoklady, že hlavním cílem ruské invaze bylo propojit Krym s územím Ruska. Byl ostřelován přístav Mariupol, proběhly těžké boje o města Cherson a Melitopol a kolona ruské obrněné techniky míříla k městu Prymorsk. Ukrajinská armáda zničila most mezi Oděsou a Mykolajivskou oblastí aby znemožnila postup nepřítele tímto směrem. Poradce ředitele Kanceláře prezidenta Ukrajiny Mykhailo Podolyak na tiskové konferenci ve 12 hod. místního času prohlásil, že „Ozbrojené síly Ukrajiny společně s Národní policií plně kontrolují celou situaci a celé území Ukrajiny.“ Ukrajinská stíhačka sestřelila ruský transportní letoun Il-76 MD a protiletadlová obrana helikoptéru a útočný letoun Su-25.

Podle vyjádření ruského ministerstva obrany ruské jednotky získaly pod svou kontrolu město Melitopol na jihovýchodě Ukrajiny, ale britský náčelník ozbrojených sil James Heappey to popřel a uvedl, že ruská vojska dosud ani neobsadila žádný cíl, stanovený pro první den invaze. Na zasedání, které vedl britský ministr obrany Ben Wallace, přislíbilo 25 zemí vojenskou pomoc Ukrajině.

Vladimir Putin oznámil, že ruské jednotky předchozího dne pozastavily ofenzivu, ale obnovily ji, protože ukrajinská strana odmítla vyjednávání. Rusko zároveň v odvetě za shodná opatření kompletně uzavřelo vzdušný prostor pro dopravce z Česka, Polska a Bulharska a pohrozilo zabavením majetku evropských a amerických firem působících v Rusku. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN rovněž vetovalo rezoluci odsuzující útok.

Prezident Čečenské autonomní republiky Ramzan Kadyrov potvrdil zprávy o vyslání 12 000 vojáků na straně Ruska na Ukrajinu. Celkem měl k dispozici až 70 000 vojáků, kteří byli ochotni dobrovolně odejít bojovat na Ukrajinu. Podle reportéra webu The Kyiv Independent Illii Ponomarenka na letišti Hostomel bojovala s Čečenci ukrajinská elitní skupina Alfa a jeden z nejvyšších čečenských velitelů Magomed Tušajev byl zabit.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila ve 23:12 SEČ, že EK zajistí aby byl určitý počet ruských bank odpojen od mezinárodního bankovního systému SWIFT. Také Spojené státy americké zvažovaly podle agentury Bloomberg sankce vůči ruské centrální bance, které by mohly mít výrazný dopad na ruskou ekonomiku i bankovní systém. K opatřením Evropské komise se připojily Spojené státy, Velká Británie a Kanada. Opatření, která budou zahrnovat i omezení devizových rezerv ruské centrální banky, budou zavedena v nadcházejících dnech, uvedly země ve společném prohlášení.

Podle zdrojů CNN ruská invaze na Ukrajinu narážela na „tvrdší než očekávaný“ odpor ukrajinské armády i na nečekané potíže se zásobováním svých sil. Rusku se také nepodařilo získat vzdušnou nadvládu nad Ukrajinou, protože ukrajinské letectvo a systémy protivzdušné obrany bojovaly o kontrolu nad vzdušným prostorem. Podle společnosti IHS Janes měla ukrajinská armáda k dispozici řadu různých protiletadlových zbraní, včetně raket naváděných radarem, raket s tepelným naváděním a protiletadlových děl. USA, stejně jako další spojenci v NATO, poskytly Ukrajině také protiletadlové střely Stinger. Do sobotního večera USA nezaznamenaly žádné známky toho, že by ruská armáda převzala kontrolu nad některými ukrajinskými městy, i když ruské síly některé obklíčily, včetně hlavního města Kyjeva.

27. únor

Vybavení ruské sabotážní a průzkumné skupiny zajaté v Oděské oblasti.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že se zaměřuje na „klíčovou infrastrukturu“ ruského finančního systému a sankcionuje dvě z jeho největších bank –⁠ státem podporovanou Sberbank (SBER.MM) a VTB (VTBR.MM). Na sankčním seznamu jsou také banky Otkritie, Sovcombank a Novikombank a někteří vedoucí pracovníci státních bank. Tento krok fakticky vyřazuje banky z amerického finančního systému, zakazuje jim obchodovat s Američany a zmrazuje jejich americká aktiva. Americké sankce se týkají také dvou běloruských státních bank –⁠ Belinvestbank a Bank Dabrabyt –⁠ kvůli podpoře útoku Moskvy ze strany této země.

V noci zasáhly dvě ruské balistické rakety velké vojenské letiště ve Vasylkilu asi 20 km jihozápadně od centra Kyjeva. Hoří tamní skladiště ropy a hrozí ekologická katastrofa. Výbuchy se ozvaly i jinde v okolí Kyjeva a objevily se tam požáry. Ukrajinská armáda sestřelila dva ruské letouny. Ukrajinská prezidentská kancelář oficiálně potvrdila zničení konvoje čečenských speciálních jednotek u Hostomelu, v průběhu boje bylo zničeno největší nákladní letadlo na světě Antonov An-225, přičemž destrukci následně potvrdily snímky pořízené dronem.

Spojené státy posílají Ukrajině zbraně v hodnotě 350 mil. dolarů, včetně protitankových střel Javelin, protiletadlových systémů a neprůstřelných vest. Německá vláda uvedla, že Ukrajině dodá 1 000 protitankových granátometů a 500 raket země-vzduch Stinger, Nizozemci 50 protitankových zbraní Panzerfaust 3 a 400 raket. Obě země také zvažují vyslání společného systému protivzdušné obrany Patriot do bojové skupiny NATO na Slovensku. Rumunsko pošle na Ukrajinu zásoby a vybavení v hodnotě 3 milionů eur, včetně paliva, munice, neprůstřelných vest, přileb a dalšího vojenského vybavení, dále potraviny a vodu. Nabídlo, že se postará o zraněné ve vojenských a civilních nemocnicích a urychlí odvoz žen a dětí z hraničního přechodu. Ukrajinu podpořilo také Švédsko, které jí posílá 5000 protitankových střel NLAW, 5000 neprůstřelných vest, 5000 přileb a 135 000 přídělů jídla. Evropská unie poskytne Ukrajině zbraně v hodnotě 450 mil. eur.

Podle Ministerstva obrany Spojeného království ruské síly díky ukrajinskému odporu „nepostupují tak, jak plánovaly“, „trpí logistickými problémy“, utrpěly ztráty a někteří ruští vojáci byli zajati.

Elon Musk oznámil, že na Ukrajině poskytují internetové připojení satelity Starlink společnosti SpaceX. Nahrazují tak internetové služby, které jsou na mnoha místech kvůli ruské invazi nedostupné.

Ruské jednotky pronikly v noci do Charkova, ale během dne byly při pouličních bojích s obránci města eliminovány. Rusko tají skutečné počty padlých vojáků. Podle opozičního listu Novaja gazeta Rusku chybí profesionální vojáci, proto převelelo na hranice Ukrajiny i brance a tam je vyzbrojuje a nutí podepsat smlouvu s armádou.

Rusko už do bojů nasadilo více než polovinu připravené vojenské síly, ale nepodařilo se mu obsadit žádné větší město, vojáci jsou demoralizovaní, dochází jim zásoby paliva a potravin a část z nich už dezertovala. Podle ukrajinských zdrojů bylo zničeno asi 100 ruských tanků, na 540 transportérů, 15 děl, jeden protiletecký systém 9K37 Buk, 16 letounů a 18 vrtulníků a zabito kolem 3 000 ruských vojáků. Ukrajinská protivzdušná obrana, včetně letadel, je i nadále provozuschopná a nad Kyjevem sestřelila dva ruské transportní letouny Il-76, které pravděpodobně měly na palubě výsadkáře. Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry na nichž dronem Bayraktar TB2, které Ukrajina nakoupila z Turecka, ničí ruský protiletadlový raketový systém Buk.

Ukrajinská velvyslankyně v OSN Sergiy Kyslytsya vyzvala Mezinárodní červený kříž, aby pomohl s repatriací těl 3 500 mrtvých ruských vojáků. Na ukrajinské straně je potvrzeno 198 obětí a kolem 1 000 zraněných. Ukrajina zároveň oznámila zřízení zvláštní telefonní linky pro příbuzné padlých, zraněných a zajatých ruských vojáků. Na linku se už údajně obrátily stovky lidí, ale ruský úřad pro dohled nad komunikacemi Roskomnadzor službu „Ishchi svoikh“ („Hledej svého“) zablokoval.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zálužný oznámil, že za dva dny bylo na Ukrajině mobilizováno téměř 100 000 občanů, z nichž polovinu tvoří vojenské zálohy jednotek územní obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést síly odstrašování Ruské federace (tj. i jaderné) do vysokého stupně pohotovosti. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tento rozkaz označil za „nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování“. Ministr zahraničních věcí Česka Jan Lipavský k tomuto rozkazu řekl: „Je to agresivní rétorika a velmi nebezpečné chování. Považuji to za naprosto nepřijatelné.“

Předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská unie zaplatí a pošle zbraně pro Ukrajinu a uzavře svůj vzdušný prostor ruským letadlům, včetně soukromých. Součástí vojenské pomoci EU budou i stíhací letadla.

28. únor

Evropská unie nabídla Ukrajině stíhačky ruské výroby, které má ve výzbroji Bulharsko nebo Slovensko. Podle nejmenovaného představitele bude mít armáda napadeného státu stíhačky k dispozici do hodiny.

Podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví bylo od začátku ruského útoku na Ukrajinu zabito 352 civilistů, z toho 14 dětí, zraněno 1 684 osob, z toho 116 dětí.

The Times uvedly, že ukrajinská vláda má od soboty 26. února informace o tom, že v Kyjevě působí přes 400 žoldnéřů ruské Vagnerovy skupiny s cílem zabít prezidenta Zelenského a dalších 23 vysokých ukrajinských představitelů. Celkem má na Ukrajině působit 2000 až 4000 vagnerovců a o plánech měli být z ruské strany informováni už v prosinci 2021.

Rada bezpečnosti OSN svolala valné shromáždění OSN. Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu Forum 2000 ve své výzvě apeluje na Radu bezpečnosti a Radu pro lidská práva, aby ruskou agresi co nejdůrazněji odsoudily a nadále se touto záležitostí zabývaly. V případě, že Rusko využije svého práva veta, vyzývá Valné shromáždění OSN, aby svolalo mimořádné zasedání a využilo své subsidiární odpovědnosti podle zásady „Jednota pro mír“ k přehlasování ruského veta a uložilo výše uvedené sankce s využitím své autority nejvyššího a univerzálního orgánu OSN.

1. březen

Soubor:Russian invasion symbols.jpg

Označení ruské invazní vojenské techniky (dle ukrajinské armády):
Z – jednotky postupující z Ruska (východní vojenský okruh)
Z (v rámečku) – jednotky postupující z Krymu
O – jednotky postupující z Běloruska
V – námořní pěchota
X – Čečenci
A – speciální síly (SOBR, ALFA, SSO)
Ruské vrtulníky mají šedou barvu

Ukrajinská vláda vydala na svých webových stránkách a na stránkách sociálních médií návody na výrobu podomácku vyrobených výbušnin a benzinových bomb. Ukrajinské ministerstvo obrany zároveň zveřejnilo na Twitteru infografiku, v níž upozorňuje na nejslabší místa ruské obrněné techniky a ukazuje civilistům nejlepší místa, kam lze zaútočit zápalnými lahvemi nebo benzinovými bombami.

Odbornice na ekonomickou stabilitu Julia Friedlanderová z Atlantické rady tvrdí, že tvrdé globální sankce proti Rusku „v podstatě vypařily“ jeho aktiva. Tvrdí, že v historii sankcí neexistuje precedens pro to, čemu Moskva nyní čelí. Zástupce poradce Bílého domu pro mezinárodní ekonomiku Daleep Singh prohlásil: „Rusko se ocitá v úplné izolaci od globální ekonomiky, globálního finančního systému a globálních technologií. Pohlíží na zpevnění východního křídla NATO. Vidí Evropu, která se diverzifikuje od ruské energie, a dívá se na Západ, který je energičtější, jednotnější a odhodlanější než kdykoli v období po skončení studené války. Myslíme si, že v určitém okamžiku Putinovi dojde jeho strategické selhání a deeskalace může mít šanci. Do té doby však budeme pokračovat ve zvyšování nákladů.“

Nové satelitní snímky společnosti Maxar Technologies ukazují, že ruský vojenský konvoj, který dorazil na předměstí Kyjeva a skládá se z obrněných vozidel, tanků, taženého dělostřelectva a dalších logistických vozidel, je dlouhý více než 40 kilometrů.

Běloruská armáda podle prezidenta Lukašenka zdvojnásobí počet vojáků na běloruské hranici s Ukrajinou. Podle ukrajinských médií běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny. Podle náčelníka běloruského generálního štábu není na území Ukrajiny žádný běloruský voják.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se prostřednictvím telemostu spojil s Evropským parlamentem. Ve svém projevu poděkoval za dosavadní podporu a požádal o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Řekl, že Ukrajinci „bojují také za to, aby byli rovnoprávnými členy Evropy. Věřím, že dnes všem ukazujeme, že takoví jsme.“ K europoslancům promluvil také předseda Ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil 1. března k 6. hodině ranní evidoval 5 710 zabitých a 200 zajatých ruských vojáků. Bylo zničeno 198 nepřátelských tanků, 29 letounů, 29 vrtulníků, 77 dělostřeleckých systémů, 846 obrněných vozidel, 7 zařízení protivzdušné obrany a další. Údaje jsou vzhledem k vysoké intenzitě bojů přibližné. V Černém moři je již třetí den bouře, která brání ruskému výsadku ve vylodění. Rusko již použilo asi dvě třetiny svých raket a intenzita ruských raketových úderů se snížila. Podle Oleksije Arestovyče, poradce vedoucího prezidentské kanceláře, je situace na Ukrajině stále pod kontrolou.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov oznámil, že díky informacím agentů ruské tajné služby FSB, kteří odmítají podílet se na agresi proti Ukrajině, ukrajinské bezpečnostní složky vypátraly a zlikvidovaly elitní bojovníky čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, kteří plánovali vraždu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle amerických zdrojů se postup ruských vojsk ke Kyjevu zastavil pro problémy se zásobováním jednotek palivem a jídlem. Významnou část ruských jednotek tvoří mladí rekruti, kteří jsou nedostatečně vycvičení pro rozsáhlou ofenzívu. Ruští vojáci mají nízkou morálku a sami poškozují nádrže vozidel nebo se vzdávají Ukrajincům bez boje.

2. březen

Dle ukrajinských zdrojů v časných ranních hodinách přistál v Charkově ruský výsadek a zapojil se do bojů. Měla být napadena i vojenská nemocnice. Celkem zde již zemřelo 21 lidí a stovky jsou zraněny.

Na Ukrajině působí ruští agenti. Příslušníci Bezpečnostní služby Ukrajiny, specializované prokuratury a frankivské policie zadrželi muže, který se 22. února ubytoval v motelu poblíž vojenského letiště, předal ruské straně souřadnice a po ruském raketovém útoku, který 24. února zničil letiště a sklad pohonných hmot, ohlásil výsledek úderu. Muži hrozí 15 let vězení.

Město Cherson bylo 2. března 2022 při bitvě o Cherson obsazeno ruskými vojsky, která se zde setkala s odporem místních obyvatel, ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a probíhají zde výrazné protesty proti ruské okupaci. Také zde již byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, tomu zde mělo padnout za oběť již jedenáct žen, z nichž jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.

Ve městě Enerhodar stovky obyvatel zablokovaly průjezd ruských vozidel. Zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny se shromáždili, aby zabránili ruské armádě v obsazení elektrárny. Střela s plochou dráhou letu zasáhla okresní nemocnici v Černihově.

Podle ukrajinských sociologů 88 % Ukrajinců věří, že Ukrajina bude schopna odrazit útok Ruska. 98 % respondentů podporuje činnost ukrajinských ozbrojených sil, 93 % podporuje činnost prezidenta Zelenského, 84 % podporuje činnost místních starostů. Na 80 % respondentů uvedlo, že jsou připraveni bránit celistvost Ukrajiny se zbraní v ruce. Ve srovnání s předválečnou dobou se toto číslo výrazně zvýšilo (v roce 2020 – 59 %). Podpora vstupu Ukrajiny do Evropské unie a NATO je nejvyšší v historii průzkumů: 86 % respondentů podporuje vstup Ukrajiny do EU, 76 % pak členství v NATO. Ve srovnání s předválečným obdobím se podpora vstupu do EU a NATO zvýšila o více než 20 procentních bodů. Z hlediska věku je podpora vstupu Ukrajiny do EU a NATO ve všech kategoriích jednoznačná.

Ztráty ruských vojsk ke 2. březnu podle ukrajinských zdrojů: 7000 osob, 30 letadel, 31 vrtulníků, kolem 211 tanků, 862 bojových obrněných vozidel, 85 dělostřeleckých systémů, 9 protiletadlových systémů, 40 MLRS (obrněný salvový raketomet), 60 cisteren, 3 drony operační a taktické úrovně, 2 lehké rychlé čluny, 355 vozidel.

Americký prezident Joe Biden přednesl v Kongresu svou Zprávu o stavu Unie. V projevu mimo jiné oznámil, že Spojené státy se připojují k několika dalším zemím a uzavírají svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Varoval také tamní oligarchy, že ministerstvo spravedlnosti sestavuje pracovní skupinu, která bude vyšetřovat případné zločiny, jichž se dopustili. „Spojíme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla,“ řekl. „Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky.“ „(Putin) si myslel, že může vjet na Ukrajinu a svět se převrátí. Místo toho narazil na hradbu síly, kterou nikdy nečekal ani si ji nedokázal představit: setkal se s ukrajinským lidem,“ řekl.

Čínský ministr zahraničí Wang I po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou označil situaci na Ukrajině za válku, nikoliv „speciální vojenskou operaci“, jak o konfliktu hovoří Rusko. Čína se nabídla jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem.

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku 5 hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Zdrželo se jen 35 států, mezi nimi i Čína.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus požádal o vytvoření „humanitárního koridoru“ pro oběti ruské agrese na Ukrajině.

Ministerstvo obrany Ukrajiny získalo dokumenty, které zanechali ustupující ruští vojáci, ze kterých vyplývá, že útok na Ukrajinu byl plánován od 18. ledna a měl se uskutečnit po 20. únoru 2022. Ukrajinské síly zničily velitelské stanoviště ruských vojsk v obci Dytiatky v Kyjevské oblasti. Velitel stanoviště, Generálmajor Serhij Nirkov, náčelník štábu 36. armády Východního vojenského okruhu Ruské federace, uprchl do Běloruska. Poprvé po sedmi dnech bojů přešly ukrajinské jednotky do protiútoku na východě Ukrajiny u obce Horlivka. Při leteckém střetu nad Kyjevem sestřelily ukrajinské stíhačky a protiletecká obrana dva ruské Su-35S.

Záchranáři a dobrovolníci evakuovali více než dvě stovky obyvatel Borodjanky v Kyjevské oblasti, kde byli lidé dva dny uvězněni pod troskami budov, ve sklepích a suterénech po ruském bombardování. Při ostřelování Kyjeva dopadly do blízkosti tamního nádraží trosky sestřelené ruské rakety s plochou dráhou letu. Při ostřelování Charkova byla také poškozena Uspenská katedrála.

Ukrajinští vojáci s podporou letadel zničili kolony vojenské techniky, tři letadla, dva vrtulníky a ruskou živou sílu v Kyjevské, Sumské, Černihovské a Charkovské oblasti.

3. březen

Při ruském ostřelování Charkova zahynula zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na Ukrajině Maryna Fenina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že morálka ruských vojáků se hroutí. „Naše armáda, naši pohraničníci, naše teritoriální obrana, dokonce i obyčejní zemědělci denně zatýkají ruské vojáky. A všichni zajatci říkají jen jedno: nevědí, proč jsou tady“. Když okupanti rabují obchody a snaží se sehnat potraviny, lidé je vyhánějí. Neozbrojení Ukrajinci blokují průjezd ruských vojenských vozidel. „Naše armáda dělá vše pro to, aby nepřítele zcela zlomila. Devět tisíc zabitých Rusů za jeden týden,“ řekl Zelenskyj.

Bývalý americký generál David Petraeus tvrdí, že Rusko by mělo absolutní převahu ve vzduchu nad Ukrajinou, kdyby jí Západ včas neposlal zbraně, zásoby a rakety protivzdušné obrany. Podle něj četné ověřené zprávy o sestřelených letadlech naznačují, že ruské síly utrpěly „velmi významné ztráty“. Podrobný seznam konkrétních typů zničených a ukořistěných vozidel a vybavení obou stran pravidelně aktualizuje turecký web Oryx a vše dokládá fotodokumentací. V tomto seznamu ukořistěná nebo ruskými vojáky opuštěná vojenská technika převyšuje dokonce počty zničené nebo poškozené techniky. Zvláštní stránka je věnována cílům zničeným tureckými drony Bayraktar TB2, doložená snímkováním z dronů nebo satelitů.

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil ve svém projevu, že vláda připravila program zvláštní pomoci pro všechny Ukrajince, kteří kvůli válce přišli o práci. Lidé, kterým Rusko vzalo možnost pracovat, dostanou 6,5 tisíce hřiven. Kromě toho důchodci v březnu obdrží 14% valorizované důchody.

Rusko přiznalo, že od 24. února padlo 498 ruských vojáků a dalších 1597 jich utrpělo zranění. Tyto oficiálně přiznané ztráty za pouhý týden bojů (americké zdroje udávají počty kolem 2 000, ukrajinské až 7 000) jsou řádově vyšší než ztráty v čečenské válce. Snahu Ruska rychle zakrýt ztráty v poli dokumentuje i fakt, že za vojsky se přesouvala k hranicím Ukrajiny i mobilní krematoria.

4. březen

Škola v Žytomyru zničená leteckým útokem v ranních hodinách 4. března

Podle předsedy Mykolajivské oblastní správy Vitalije Kima „Ukrajinci, kteří pronásledovali ruskou kolonu po celém regionu v Mykolajivské oblasti, zničili na strategické základně ruské armády v Kujbyševe 245 kusů techniky, 30 vrtulníků, mnoho obrněných transportérů, pohonných hmot a personálu. Na ukrajinské straně jsou nulové ztráty.“

Brzy ráno Rusové více než hodinu ostřelovali Záporožskou jadernou elektrárnu (největší jadernou elektrárnu v Evropě), střelba způsobila požár v pětipatrové výcvikové budově. Hasiči se zpočátku kvůli pokračujícímu ostřelování nemohli k požáru dostat. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že pokud Záporožská jaderná elektrárna vybuchne, bude to desetkrát horší než Černobyl. Hasiči nakonec požár uhasili, takže se nerozšířil na další budovy a zařízení. Podle mluvčího tiskové služby jaderné elektrárny Andreje Tuze nehrozí žádné nebezpečí šíření radiace. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná fyzička Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo. Nakonec ruští vojáci alespoň umožnili výměnu směn ukrajinských pracovníků, kteří elektrárnu odstavili z provozu.

Ruské vojsko obsadilo i sousední Záporožskou tepelnou elektrárnu (druhou největší elektrárnu na Ukrajině), která na rozdíl od nedaleké jaderné elektrárny nebyla nijak poškozena. Pracovníci této i dalších elektráren se snaží zvýšenou výrobou aspoň zčásti nahradit výpadky ve výrobě elektřiny způsobené odstavením Záporožské jaderné elektrárny, jakož i dalších tepelných elektráren na Ukrajině, které rovněž musely přerušit výrobu (např. Luhanská tepelná elektrárna musela být odstavena již 21. února a 22. února byla pod soustavnou palbou).

Bylo potvrzeno, že během bojů na Ukrajině zastřelil ukrajinský odstřelovač ruského generálmajora Andreje Suchověckého, který byl velitelem elitní 7. výsadkové divize a zástupcem velitele 41. vševojskové armády spadající pod ruský Střední vojenský okruh. Suchověckij byl respektovaný voják a velitel, který se zúčastnil bojů na Kavkaze i v Sýrii, za svou účast v invazi na Krym v roce 2014 obdržel vyznamenání. Jeho smrt potvrdila ruská media i Vladimir Putin.

Ztráty ruské armády ke 4. březnu činí podle ukrajinských zdrojů přibližně: 9166 osob, 251 tanků, 939 obrněných bojových vozidel, 105 dělostřeleckých systémů, 50 salvových raketometů, 18 prostředků protivzdušné obrany, 404 motorových vozidel, 2 lehké rychlé čluny, 60 palivových cisteren, 3 bezpilotní letadla operační a taktické úrovně. Zničeno bylo také asi 33 letadel a 37 vrtulníků.

Ministerstvo obrany Ukrajiny vyzvalo Ukrajince k totálnímu lidovému odporu proti ruské armádě: k útoku na týlové ruské kolony s municí, palivem a zásobami jednoduchými prostředky, jako jsou pokácené stromy a zápalné lahve. „Zablokujeme týlové zásobování – za několik dní ukončíme válku,“ vyzvalo ministerstvo. Ukrajinci sestřelili ruský Su-25 a poblíž obce Baštanka ukořistila ukrajinská armáda spolu s místními obyvateli ruský protiletadlový raketový komplex „Pantsir-1S“.

Na páteční tiskové konferenci uvedl člen ukrajinské delegace pro vyjednávací proces s Ruskem David Arahamia, že „Rusko bere vyjednávací proces vážně a dokonce ho urychluje. Spěchá, protože celá tato situace vlastně poškozuje obraz Ruska v očích světa.“ Ukrajinská delegace doufá v urychlené plnění dohod o evakuaci a humanitárních koridorech, protože na Ukrajině je mnoho zahraničních studentů z Indie a Číny a velvyslanectví těchto zemí vyvíjejí na Rusko tlak.

Ukrajinská armáda vyzvala občany, aby darovali hobby drony a přihlásili se jako zkušení piloti k jejich obsluze. Ti vytvářejí dobrovolnické jednotky dronů, aby pomohli své zemi odrazit ruskou invazi.

5. březen

Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov prohlásil, že ukrajinská rozvědka získala informace o plánu Putina zapojit do invaze na Ukrajinu takzvanou Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (vojensko-politický svaz, který zahrnuje Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán).

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ocenil „mimořádnou odolnost“ ukrajinského lidu a řekl, že je přesvědčen, že Ukrajina může vyhrát válku s Ruskem. Válka již neprobíhá tak, jak si možná ruský prezident Vladimir Putin naplánoval a pokud je záměrem Moskvy pokusit se nějakým způsobem svrhnout vládu a nastolit svůj loutkový režim, 45 milionů Ukrajinců to tak či onak odmítne.

Ve městech Cherson a Melitopol, která obsadila ruská armáda, masivně protestuje tamní civilní obyvatalestvo. Tisíce lidí s ukrajinskými vlajkami vlastními těly vytlačují hlídkující vojáky a provolávají „Cherson je Ukrajina“.

V Rusku prezident Vladimir Putin odmítl spekulace o zavedení stanného práva. Zároveň prohlásil, že jakýkoli pokus o vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou bude považován za útok vůči Rusku, na který Moskva okamžitě odpoví. Mladí Rusové, kteří s jeho režimem ani s napadením Ukrajiny nesouhlasí a bojí se návratu poměrů z dob Sovětského svazu, „protestují nohama“ a snaží se zemi opustit přes hranice s Finskem nebo do Turecka. Vlaky do Helsink jsou vyprodané a na hranicích stojí kolony osobních aut. Větší starosti než občanské protesty dělá Putinovi výzva ruského ropného gigantu Lukoil k zastavení invaze.

Denise Kirejeva, člena vyjednávací delegace v Homelu, zastřelila během zatýkání Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU). Kirejev byl podezřelý z velezrady. V minulosti zastával vedoucí funkce v několika bankách a měl volný přístup do kanceláře předsedy SBU Ivana Bakanova a náčelníka hlavní správy rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Kirilla Budanova. O jeho zradě měla ukrajinská služba jasné důkazy, včetně odposlechů telefonických hovorů.

Ukrajinské síly stále disponují prostředky protivzdušné obrany. V Mykolajivské oblasti námořní pěchota společně s vojáky z operačního velitelství „Jih“ sestřelila 4 vrtulníky nepřítele. Ukrajinská armáda sestřelila ruský letoun Su-34, který bombardoval Černihiv vysoce explozivními pumami FAB-500, a zveřejnila snímky padáku pilota, který se katapultoval, se zraněním přežil a byl zajat. Druhý pilot zahynul.

Ukrajinská armáda osvobodila přístavní město Mykolajiv a ukořistila ruskou techniku, kterou tam zanechali ustupující vojáci. Při vjezdu do Mykolajiva v sobotu Národní garda a ZSU zničily obrněný vůz okupantů a zajaly 4 rozvědčíky Ruské federace, včetně jednoho důstojníka. Ukrajinský mariňák sestřelil ruskou Su-25 startující z okupovaného Krymu a pilot i navigátor byli zajati.

Ministerstvo zahraničí Kypru informovalo Rusko verbální nótou, že vzhledem k neutěšenému vývoji na Ukrajině je pozastavena vzájemná dohoda o povolení kotvení ruských lodí. Kypr zakázal přistát pěti ruským válečným lodím, které tam plánovaly doplnit palivo.

Během deseti dnů války se do složek teritoriální obrany Ukrajiny přihlásilo 100 000 dobrovolníků. Od 24. února 2022 do půlnoci 4. března 2022 zaznamenal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na Ukrajině 1058 mrtvých nebo zraněných civilistů. V Mariupolu v Doněcké oblasti ruské těžké zbraně již šestý den ostřelují obytné oblasti a Rusko tak znemožnilo dohodnutou evakuaci civilistů. V sobotu 5. března přišla ruská armáda o 10 letadel a vrtulníků a sedm pilotů padlo do zajetí. Od začátku války tak ruská armáda utrpěla ztráty 44 letadel a 44 vrtulníků.

6. březen

Ruská armáda střílela na osvobozené město Mykolajiv ze samohybných raketometů BM-27 Uragan a zranila 14 ukrajinských vojáků a 18 civilistů. Ukrajinští výsadkáři zničili konvoj ruských vojsk, který se přesouval do Dněpropetrovské oblasti z území Charkovské oblasti. U Mykolajiva ukrajinské síly porazily ruskou praporní taktickou skupinu tvořenou bývalými ukrajinskými vojáky, kteří zradili Ukrajinu v roce 2014 při ruské anexi Krymu.

Světová zdravotnická organizace zaznamenala porušení ženevských úmluv, když ruská vojska znemožnila provoz 34 nemocnic po celé Ukrajině. Vesnice Stanova v Sumské oblasti je zcela obsazena ruskou armádou, která zde rozmístila tanky a protiletadlový raketový systém středního dosahu S-300 a obyvatele využívá jako „lidské štíty“. Podle informací zmocněnkyně Nejvyšší rady pro lidská práva Ludmily Denisovové probíhá nucená pasportizace v Novojarsku, Stanycji Luhanské a Muratove, které obsadila ruská vojska. Místním obyvatelům jsou vnuceny pasy nelegální „Luhanské lidové republiky“ se kterými mají požádat o pas Ruské federace. Pasy s ukrajinským občanstvím ničí ozbrojenci „LPR“ před zraky lidí.

Ruské jednotky pálily z raketometů BM-21 Grad na Charkovský fyzikálně-technický institut, kde se nachází výzkumné zařízení s neutronovým zdrojem. Charkovská pobočka Služby bezpečnosti Ukrajiny informuje, že „zničení jaderného výzkumného zařízení spolu s jaderným materiálem mohlo způsobit rozsáhlou ekologickou katastrofu“.

USA, Velká Británie a Kanada vyzvaly své občany, aby opustili Rusko kvůli „nepředvídatelné bezpečnostní situaci“.

V lesním pásu Charkovské oblasti byla rozbita kolona ruských vojenských vozidel. Jsou v ní terénní vozidla „KamAZ“, vojenská obrněná SUV „Tiger“ a náklad munice. Síly Národní gardy a teritoriální obrany Charkova v oblasti Ruska Lozova zničily 4 nepřátelské nákladní vozy s palivem, 3 nákladní vozy GAZ-66, zabavily obrněný automobil „Tiger“. V obci Zavoriči v Kyjevské oblasti zničili bojovníci Sboru rychlého nasazení (CORD) dva ruské tanky.

Bojové ztráty ruské armády od 24. února do 6. března činí podle informací Generálního štábu ukrajinské armády více než 11 tisíc osob. Ruská armáda také ztratila: 285 tanků, 985 obrněných bojových vozidel, 109 dělostřeleckých systémů, 50 vícenásobných raketometů, 21 systémů protivzdušné obrany, 44 letadel, 48 vrtulníků, 447 automobilů, 2 čluny, 60 palivových cisteren, 4 bezpilotní letouny.

7. březen

Ruská vojska zaměřila své úsilí na obklíčení Kyjeva, Charkova, Černihova, Sumů a Mykolajivu, na průchody ke správním hranicím v Luhanské a Doněcké oblasti a na vytvoření pozemního koridoru z Krymu do Mariupolu-Novoazovska. Ozbrojené síly Ukrajiny osvobodily město Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde je základna ukrajinského letectva. Při útoku zahynul velitel 61. samostatné brigády námořní pěchoty ruských ozbrojených sil podplukovník Dmitrij Safronov a zástupce velitele 11. samostatné výsadkové brigády ruských vzdušně-výsadkových sil podplukovník Denis Glebov. V Mykolajivské oblasti ruská armáda střílela z bezprostřední blízkosti na auto švýcarského novináře Guillauma Briqueta a zranila ho v obličeji a na předloktí. Poté ho prohledala, zabavila mu pas, 3 000 eur, osobní věci, přilbu, kamerové záznamy a notebook a nakonec byl propuštěn.

Ukrajinská armáda po tankové bitvě vytlačila Rusy z Mykolajivského letiště. Ruské vojsko podle ukrajinských zdrojů používá při ostřelování Mykolajiva rakety s kazetovou municí. Na přístupech k Mykolajivu ukrajinští vojáci zničili tři nepřátelské kolony a zmocnili se velkého množství munice, kolové techniky a sedmi houfnic D-20.

Tajné služby Ukrajiny tvrdí, že podle výpovědi jednoho ze zajatců, kterého postřelili sami Rusové, měli okupační vojáci rozkaz střílet na prchající civilisty z Kyjeva. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva od začátku války na Ukrajině zemřelo více než 406 civilistů a 801 lidí bylo zraněno.

Rusko plánuje zintenzivnit nálety a provádět raketové a pumové údery na velká ukrajinská města a průmyslovou infrastrukturu. Za tímto účelem jsou letecké jednotky Středního a Východního vojenského okruhu Ruské federace převeleny na území Běloruské republiky.

Podle vysoce postaveného amerického představitele obrany, kterého cituje CNN, Rusko použilo "téměř 100 %" bojové síly shromážděné na hranicích Ukrajiny a Běloruska. Ten rovněž uvedl, že Rusko vypustilo na území Ukrajiny více než 625 raket a prezident Volodymyr Zelenskyj má dosud k dispozici "naprostou většinu svých letadel", stejně jako rakety země-vzduch na ochranu ukrajinského vzdušného prostoru.

Ukrajinská cizinecká legie, ve které jsou dobrovolníci ze Spojených států, Velké Británie, Švédska, Litvy, Mexika a z Indie, zaujala pozice poblíž Kyjeva. Ukrajinští vojáci sestřelili nad Kyjevem dvě ruská letadla. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Rusko používá těžké bombardéry Tu-95 a Tu-160, které ze vzduchu vypouštějí řízené střely ve Vinnycké oblasti.

Více než 1 133 ukrajinských obcí a 8 074 rozvoden má úplné nebo částečné výpadky proudu. Postiženo je více než 742 000 lidí. Nejsložitější je situace v Doněcké oblasti, kde více než 233 tisíc odběratelů nemá elektřinu vůbec. Město Mariupol je zcela odříznuto od elektrické sítě.

Ukrajinské jednotky u Charkova zlikvidovaly náčelníka štábu a prvního zástupce velitele 41. armády Centrálního vojenského okruhu Ruské federace - Generálního ředitelství rozvědky Vitalije Gerasimova. Gerasimov se zúčastnil druhé čečenské války (1999-2009), bojoval v Sýrii a v Rusku obdržel medaili za obsazení Krymu. Kromě něj u Charkova zahynulo a bylo zraněno několik dalších vysokých důstojníků ruské armády.

Velení ukrajinské námořní pěchoty informovalo, že během noci ukrajinští vojáci ostřelovali letiště Čornobaivka u Chersonu, které používají ruská okupační vojska, a podařilo se jim zničit třicet nepřátelských vrtulníků, stejně jako živou sílu a techniku.

8. březen

Stále se nedaří naplnit dohody na evakuaci civilistů z ohrožených měst humanitárními koridory. Ukrajina odmítá evakuaci koridory vedoucími na území Ruska či Běloruska, jak je navrhuje Rusko. V úterý 8. března se podařilo úspěšně evakuovat část civilistů ze Sum v Sumské oblasti koridorem do jiného ukrajinského města Poltava. Evakuace z Kyjeva, Černihivu, Charkova či Mariupolu znovu kvůli porušování příměří nebyla možná. Kritická je situace zejména v Mariupolu, město je již deset dní bez elektřiny, vody a plynu, nejsou dodávány žádné potraviny. Na ulicích leží mrtvá těla.

Dvacetitisícovému městu Polohy v Záporožské oblasti, do kterého pronikla ruská vojska, hrozí humanitární katastrofa. Město je šest dní bez tepla, elektřiny, vody, potravin i spojení. Město Ochtyrka v Sumské oblasti, kde žije 50 000 lidí, bylo bombardováno bombami, které po sobě zanechaly dvacetimetrové krátery. Bombardování zničilo budovu městské rady, centrální obchodní dům, tepelnou elektrárnu, rozvody vody a elektřiny a kanalizaci, jsou zde zranění i pohřešovaní lidé. Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že škody způsobené ruskými vojsky na ukrajinské dopravní infrastruktuře přesáhly 10 miliard USD.

Ruské jednotky jsou demoralizované a stále častěji se uchylují k rabování, násilí, vytváření palebných postavení v obytných oblastech a porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle údajů generálního štábu ukrajinské armády ztratila ruská armáda od zahájení invaze 24. února více než 12 000 vojáků, 303 tanků, 1 036 obrněných bojových vozidel, 120 dělostřeleckých systémů, 56 vícenásobných raketometů, 27 prostředků protivzdušné obrany, 48 letadel, 80 vrtulníků, 474 automobilů, 3 čluny, 60 cisteren a 7 dronů.

Podle velitelství ukrajinských vzdušných sil sestřelila ukrajinská armáda během 12 dní bojů desítky ruských balistických raket a střel s plochou dráhou letu, 52 bojových letounů a 69 vrtulníků.

První setkání na vládní úrovni mezi ministry zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytro Kulebou a Sergejem Lavrovem od začátku ruské invaze na Ukrajinu se uskuteční 10. března v turecké Ankaře.

Šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim ohlásil, že v den výročí 8. března 1943, kdy začalo osvobozování Mykolajivské oblasti od nacistů, zahájí ukrajinská armáda protiofenzivu a osvobodí Mykolajivskou oblast od ruských vojsk.

Polsko oznámilo, že je připraveno okamžitě a bezplatně předat své stíhací letouny MiG-29 americkým silám na letecké základně v Ramsteinu v Německu. Předpokládá se, že tyto letouny by byly následně poskytnuty Ukrajině. Polsko zároveň žádá Spojené státy, aby mu dodaly použitá letadla s podobnými vlastnostmi, mohlo by jít například o stroje F-16. Americká vláda nebyla o polské iniciativě předem informována a návrh zatím zvažuje.

Volodymyr Zelenskyj se stal prvním prezidentem cizí země, který prostřednictvím videohovoru promluvil k poslancům Dolní sněmovny Britského parlamentu. V projevu prohlásil: „Nevzdáme se a neprohrajeme! Půjdeme až do konce. Budeme bojovat na mořích, budeme bojovat ve vzduchu, budeme bránit naši zemi, bez ohledu na cenu. Budeme bojovat v lesích, na polích, na pobřeží, ve městech a vesnicích, na ulicích, budeme bojovat v horách... A chci dodat: budeme bojovat na barikádách, na březích řek Kalmius a Dněpr! My se nevzdáme!“ Požádal britský parlament, aby se dál zpřísňovaly sankce namířené proti Rusku a jeho ekonomice.

Oleksij Arestovyč, poradce náčelníka generálního štábu ukrajinského prezidenta, informoval novináře, že ukrajinská armáda podnikla během posledních 24 hodin sedm protiútoků, při nichž zničila tankovou kolonu u Mariupolu a v zóně operace společných sil jedna z ukrajinských výsadkových jednotek zničila ruskou kolonu.

Podle videa zveřejněného na sociálních sítích byl do ukrajinské Chersonské oblasti z Krymu přesunut devítivozový obrněný ruský vojenský vlak. Geolokaci a autenticitu videa ověřila americká CNN.

9. březen

Situace v 400tisícovém Mariupolu je nadále kritická. Kvůli neustávajícímu ostřelování evakuačního koridoru není možná evakuace obyvatel z města. Ve středu 9. března byla při leteckém útoku zasažena i jedna z místních porodnic a dětská nemocnice. Prvotní informace o dětských obětech se (alespoň prozatím) nepotvrdily, hlášeno je 17 zraněných včetně těhotných žen.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský označil nálet za zvěrstvo. Podle vedení města zahynulo v Mariupolu od počátku ruské invaze 1170 civilistů. Během středy 9. března bylo pochováno 47 obětí. Za „katastrofální“ označilo situaci ve městě i Rusko, ze selhání evakuace však obvinilo Ukrajinu.

Zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny jsou již 4 dny drženi jako rukojmí. V areálu JE se nachází asi 500 ruských vojáků a 50 jednotek obrněné techniky. Ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko prohlásil, že ruská armáda mučí personál elektrárny a donutila vedení elektrárny nahrát prohlášení, které má být použito pro propagandistické účely.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom oznámila, že vlivem bojů v okolí byly přerušeny dodávky elektrického proudu do odstavené Černobylské jaderné elektrárny. Elektřina je potřebná na chlazení vyhořelého jaderného paliva, kterého je v objektech elektrárny uloženo asi 20 000 článků. Pokud by došlo k jejich oteplování, hrozilo by uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí. Elektřinu zatím zajišťují dieselové generátory, které vydrží v chodu zhruba 48 hodin. Ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba žádá Rusko o zastavení palby v oblasti, aby mohlo dojít k opravě pošlozeného elektrického vedení. Podle vyjádření Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) však přerušení dodávek elektřiny do odstavené elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že v jednotkách operujících na území Ukrajiny byli přítomni i vojáci základní služby, přestože prezident Putin den předtím tvrdil opak. Podle ministerstva byli již téměř všichni takoví vojáci staženi zpět na území Ruska.

Díky silné zpravodajské a kontrarozvědné síti se ukrajinským silám podařilo zlikvidovat všechny sabotážní a průzkumné skupiny, které se pokoušely proniknout do vládní čtvrti a spáchat atentát na prezidenta Zelenského. Poradce vedoucího prezidentské kanceláře Mychajlo Podoliak tvrdí, že takových pokusů už bylo více než deset.

Bezpečnostní služba Ukrajiny vyslýchala velitele ruské čety, který byl po invazi zajat. Vypověděl, že jeho jednotky dostaly tři dny na dobytí Charkova, a potvrdil, že byl vydán rozkaz obsadit město Charkov a všechny hlavní silnice a zablokovat všechny východy pro civilisty. Dostal povolení zahájit palbu na obyvatele města v případě odporu.

Z měst Irpinu a Vorzelu v Kyjevské oblasti, obsazených ruskou armádou, bylo evakuováno více než 3 000 lidí. Je mezi nimi několik stovek dětí, starých a vážně nemocných lidí. Z města Sumy bylo evakuováno autobusy asi tisíc lidí a dalších 20 000 opustilo město v autech. Z města Izjum bylo za ostřelování ruskými vojsky evakuováno pouze asi 250 lidí, ostatní se skrývají ve zničených domech. Do Záporoží dorazila evakuační kolona 12 autobusů a 100 aut z Enerhodaru, Dniprorudny a Vasylivky. Celkem bylo za posledních 24 hodin evakuováno více než 40 tisíc žen a dětí. V Žytomyru bomba zasáhla kotelnu, která zajišťuje 30 % centrálního vytápění města.

Ukrajinská tisková agentura citovala Petra Andriushchenka, poradce starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka, který uvedl, že ruská armáda provedla cílené bombardování kanceláře Mezinárodního výboru Červeného kříže ve městě. Během blokády a ostřelování bylo podle Andriushchenka zabito již 1300 obyvatel Mariupolu.

Boje pokračují v Černihivské oblasti, kde jsou ruské okupační síly obklíčeny a aby se dostaly z obklíčení, střílejí na vlastní jednotky. Obráncům regionu se zde podařilo zničit ruské předsunuté kontrolní stanoviště a několik kolon s kolovými a obrněnými vozidly, což výrazně narušilo ofenzivní plán. Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily město Děrgači v Charkovské oblasti od ruských vojsk a zničily přitom dva tanky a dva obrněné transportéry.

Britský list Financial Times s odvoláním na evropské zpravodajské služby a analytiky informoval, že ruské úřady daly Federální bezpečnostní službě pokyn připravit trestné operace v dobytých ukrajinských městech s cílem zlomit odpor civilistů. V Chersonu, kde občané denně protestují s ukrajinskými vlajkami, se ruské policejní síly snaží zavést administrativně-policejní režim a zatkly už 400 civilistů.

Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že ruská armáda na Ukrajině využívá raketometné sytémy TOS-1A Solncepjok odpalující rakety s termobarickou hlavicí.

Ukrajinský prezident pronesl projev ke 14. dnu války, kde znovu vyzval ruské vojáky, aby opustili Ukrajinu. Apeloval na zachování národní jednoty a odhodlání Ukrajinců ubránit svou zem. Ruským vojákům vzkázal, že budou poraženi i svými vlastními zbraněmmi, které zanechali na bojišti. "Stále můžete být zachráněni, pokud prostě odejdete. Nevěřte svým velitelům, když vám říkají, že na Ukrajině máte ještě šanci. Tady na vás nic nečeká. Jen zajetí, jen smrt. Berete naše životy a my bereme ty vaše. A my víme – máme odposlechy – že vaši velitelé už všemu rozumí."

Kybernetická válka

Anonymous pomocí DDoS útoku odstavil webové stránky ministerstva RF.

Útoku ruské armády předcházel 23. února 2022 kybernetický útok typu DDoS. Od 16:30 kyjevského času byly nedostupné webové stránky ukrajinského parlamentu, ministerstva zahraničních věcí a Rady ministrů (včetně všech stránek jednotlivých ministerstev) a Bezpečnostní služby Ukrajiny. Internetové stránky Rady ministrů byly znovu spuštěny přibližně v 17:10 místního času; většina ostatních stránek byla spuštěna do dvou hodin po útoku. Nezávislý výzkumník hrozeb Snorre Fagerland ve spolupráci s Bellingcat a The Insider určil jako zdroj útoku webovou službu, která zřejmě slouží jako řídicí a kontrolní centrum a která sehrála roli v minulých kybernetických útocích spojených s ruskými státními zájmy. Použitý malware má souvislost s předchozími kybernetickými útoky na ukrajinskou vládu z dubna 2021 a také na gruzínskou vládu a předběžně je připisován hackerskému oddělení ruské vojenské rozvědky (GRU), známému jako APT28 nebo Fancy Bear.

V den útoku Ruska na Ukrajinu byl patrně hackerským útokem zasažen satelitní internet KA-SAT, jehož prostřednictvím EuroSkyPark připojuje k síti až 5 800 německých větrných elektráren Enercon s výkonem okolo 11 GW. Větrné elektrárny po výpadku spojení přešly do automatického režimu a nadále vyrábějí elektřinu, nelze je ale dálkově monitorovat a ovládat. 3. března na tiskové konferenci francouzského ministerstva ozbrojených sil generál Michel Friedling potvrdil, že proti satelitnímu systému KA-SAT byl veden kybernetický útok a jeho zákazníci jsou stále bez konektivity.

Druhý den konfliktu se ve velkém rozběhly kybernetické útoky proti Rusku. Ukrajina kvůli hrozbě ruské hybridní války začala ve velkém rekrutovat hackery. Představitelé ukrajinského ministerstva obrany požádali hackerské podsvětí o pomoc při posilování kybernetické bezpečnosti. Spoluzakladatel kyjevské společnosti Cyber Unit Technologies zabývající se kybernetickou bezpečností Jegor Aušev, sdělil, že budou provádět digitální špionáž proti ruským silám, zatímco defenzivní dobrovolníci pomohou chránit infrastrukturu země. Skupina IT dobrovolníků, která si říká IT Army of Ukraine, má více než 230 000 příznivců na Telegramu a tipuje cíle, na které mají hackeři zaútočit, jako jsou ruské banky a burzy kryptoměn.

Hackerská skupina Anonymous v nočních hodinách 24. února oznámila na twitterovém účtu, že oficiálně vstupuje do kybernetické války s Ruskem a ráno 25. února oznámila, že vyřadila z provozu zpravodajskou stanici RT (dříve Russia Today). Cílem hackerských útoků se staly rovněž weby Kremlu, ruské vlády a ministerstva obrany. Hackeři vyslovili své přesvědčení, že Ukrajina je demokratická země napadená fašistickou diktaturou a nejde o bitvu mezi NATO a Ruskem, ale o boj demokracie s fašismem. K blokování webů pro ruské klienty i firmy vyzývali rovněž čeští programátoři a zveřejnili skript, který umožní všem správcům webových stránek zablokovat přístup ruským uživatelům. V úterý 8. března byl web projektu asi hodinu terčem masivního hackerského útoku typu DDoS. Do projektu, který ruským uživatelům zobrazuje ukrajinskou vlajku a požadavek zastavit ruskou agresi proti Ukrajině, je zapojeno 16 580 webů. Hackerská skupina Anonymous v sobotu 26. února vyřadila weby celkem šesti ruských státních institucí, včetně cenzurního úřadu Roskomnadzor. Na Twitteru zveřejnila video s ruskými televizními stanicemi vyhrávajícími ukrajinskou hymnu.

Skupina Anonymous mobilizuje pro válku s Putinovým režimem hackery po celém světě a 27. února vyslala následující vzkaz přímo Vladimiru Putinovi: „Pokud budete pokračovat v této cestě, ztratíte podporu ruských občanů, ostatní země světa s vámi odmítnou spolupracovat a budete čelit bezprecedentním kybernetickým útokům ze všech koutů světa. Členové Anonymous vyhlásili vašemu agresivnímu režimu kybernetickou válku a v posledních několika dnech vyřadili z provozu řadu vládních webových stránek. Několik vyřazených webových stránek je však pouze začátek. Brzy pocítíte hněv světových hackerů, z nichž mnozí pravděpodobně pocházejí z vaší země. Vaše tajemství již nemusí být v bezpečí a existuje možnost, že budou napadeny klíčové součásti vaší vládní infrastruktury. Nyní, s invazí na Ukrajinu, se začínají do popředí dostávat předchozí invaze do Gruzie a na Krym a ukazují jasnou strategii Ruska, jak znovu získat oblasti, které kdysi držel Sovětský svaz. Sovětský svaz před mnoha lety selhal a svět na brutalitu tohoto režimu nezapomněl. Lidé na celém světě se vám budou bránit na každém kroku. Tuto válku nemůžete vyhrát bez ohledu na to, jak mocní si myslíte, že jste.“

Facebook, YouTube a čínský TikTok blokují vysílání proruských médií RT a Sputnik. Microsoft jako globální společnost uvádí, že má jen omezené možnosti jak sankcionovat Rusko. Aby zabránil šíření ruské propagandy, zablokoval na svých webových stránkách státem sponzorovaný obsah televizí RT (Russia Today) a Sputnik a zároveň odstranil zpravodajské aplikace RT z obchodu Microsoft Store. Bezpečnostní experti Microsoftu spolupracují s ukrajinskou vládou, aby jí pomohli odrážet kybernetické nájezdy hackerů, kterých během prvních tří dnů bojů přibylo o 196 %. Anglická softwarová společnost INSYDIUM, jejíž pluginy užívají i ruské banky, zablokovala hned po vpádu ruských vojsk bez varování všem ruským uživatelům licence na své aplikace, což způsobilo nefunkčnost některých směnárenských aplikací a nemožnost vybrat si peníze.

Antivirová společnost Eset uvedla, že stovky zařízení na Ukrajině byly napadeny těsně před vpádem ruských vojáků do země destruktivním virem nazývaným HermeticWiper. Analýzou malwaru zjistila, že vznikl již 28. prosince 2021 a útok byl připravován nejméně 2 měsíce předem. S ukrajinskou vládou spolupracují bezpečnostní experti společnosti Microsoft. Na ruské straně pracuje více hackerských skupin – uskupení Conti, běloruské UNC1151, skupina SandWorm (patrně organizovaná přímo ruským státem) a TheRedBanditsRU.

Nezávislý ukrajinský web Suspilne, který nepřetržitě informuje o situaci během ruské invaze na Ukrajinu oznámil, že byl terčem útoku počítačovým virem, který maže data. Ve stejnou dobu byl rušen signál satelitního vysílání UA: Pershiy.

Hackerské skupině NB65, která je k Anonymous přidružená, se v noci na 2. března podařilo vyřadit z provozu počítačové systémy kontrolního centra ruské vesmírné agentury Roskosmos. Jejím prostřednictvím jsou řízeny i špionážní satelity, které jsou pro Moskvu při útoku na Ukrajinu klíčové. Ruská strana to nepotvrdila, ale hackeři na Twitteru zveřejnili snímky z administračního rozhraní serverů, které potvrzují, že jsou skutečně mimo provoz. Útok nakonec potvrdil šéf agentury Dmitrij Rogozin, který kybernetický nájezd odsoudil. Podle ruské státní agentury TASS navíc požaduje potrestání hackerů.

V pátek 4. března ohlásili hackeři hnutí Anonymous, že se jim už podařilo napadnout 2 500 webových stránek ruské a běloruské vlády, státních médií, bank, nemocnic, letišť, společností a proruských hackerských skupin, nejčastěji útoky typu DDoS. Na opačné straně stojí hackeři TheRedBanditsRU, kterým se podařilo proniknout do kamerového systému ukrajinských policistů.

5. března ohlásili hackeři hnutí Anonymous, že se jim podařilo napadnout stránky ruské Federální bezpečnostní služby. Webové stránky FSB nejsou přístupné, místo toho se na nich zobrazuje chybové hlášení.

Hackeři napadli 8. března v 10;51 stránky ukrajinského zpravodajského webu Suspilne News. Suspilne pokračuje v poskytování informací na sociálních sítích: Telegram, Facebook, Instagram, Youtube, Viber a také na Twitteru.

Ministerstvo pro digitalizaci a média Ruské federace vydalo rozhodnutí, že země se 11. března odpojí od světového internetu. Dosáhne tak téměř absolutní kontroly nad tím, jaké informace občané Ruska dostávají. Druhým cílem opatření je ubránit se dalším kybernetickým útokům, jaké provedli např. hackeři hnutí Anonymous. Tyto anonymní volně spolupracující skupiny mnoha hackerů po celém světě nemusí být nutně soukromé, ale mohou skrývat operace jiných hackerů, včetně státních ze zemí NATO, nebo dokonce Číny, Indie a Izraele. Skupina Anonymous byla schopná napadnout i ruské systémy navádějící rakety dlouhého doletu na cíl a soustředěné kybernetické útoky by mohly Rusko velmi citelně oslabit.

Vojenské neúspěchy ruské armády

Podle vojenského analytika Dušana Rovenského Rusko počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při obsazení Československa v srpnu 1968. Podcenilo přitom náladu obyvatel a odhodlání i bojové zkušenosti ukrajinské armády, získané mimo jiné ve střetech se separatisty na východě země. Podobný výcvik mají v Rusku jen speciální jednotky, ale nikoli vojáci základní služby, které Rusko poslalo na Ukrajinu přímo z vojenských manévrů.

V invazi Rusko nasadilo zastaralou techniku (tanky T-72), která je při překonávání velkých vzdáleností nespolehlivá a selhává v důsledku opotřebení. U Kyjeva se Rusům nepodařilo ovládnout klíčové letiště Hostomel a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska. Nepřipravenost na dlouhodobější operace se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice a kolony čekají než se podaří dopravit zásoby z Ruska.

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra Rusko zabředlo do konfliktu, který nemůže vyhrát. Hluboké systémové problémy v ruských ozbrojených silách se projevily při plánování celé invaze a pokračují zejména v logistice. Rusko postrádá prostředky i vojenskou sílu, která by mu dovolila obléhat velká města a následnou okupaci země se 40 miliony obyvatel. Visingr soudí, že Rusové dojdou k poznání „že Vladimir Putin už není nepostradatelný tak, jak býval. Generálové jsou vojenští profesionálové a musí už nyní chápat, že akce na Ukrajině je z ruského pohledu sebevražda.“ Předpokládá, že „už nyní se v Kremlu podle všech možných indicií a »tradičních politických metod« hledá viník, na kterého se vše hodí. Převrat musí udělat někdo ze silového bezpečnostního aparátu.“

Rusku se nepodařilo zničit ukrajinský systém protivzdušné obrany, který stále funguje. Kromě toho mu chybí specializovaná letadla pro radioelektronický boj, která umožňují ničit nepřátelské systémy PVO a chránit vlastní stroje. Nad Ukrajinou už ztratilo velké množství letadel, včetně nejmodernějších stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, které létají nízko, aby nebyly zaměřeny radarem a stávají se pak cílem ručních protiletadlových zbraní jako jsou americké stingery nebo ruské igly. Ruské snímky zničených zaparkovaných letadel ukrajinské armády patrně ukazují pouze vyřazená uskladněná letadla nebo cvičné Albatrosy L-39 na odstavné ploše.

Uprchlická vlna

Hraniční kontrola uprchlíků na přechodu s Maďarskem

Ukrajinu opouštějí zejména ženy s dětmi, protože pro muže platí všeobecná branná povinnost. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spolupracuje s vládami sousedních zemí a vyzývá je, aby ponechaly hranice otevřené pro ty, kteří hledají bezpečí a ochranu. K 26. únoru se před válkou pokoušelo uprchnout do sousedních zemí kolem 150 000 Ukrajinců. Podle UNHCR byl počet uprchlíků v neděli 27. února již 368 000, z toho 45 200 dorazilo na hranici s Polskem během 15 hodin. Polsko, kde žije asi 2 miliony Ukrajinců, z nichž mnozí přišli již po první okupaci částí Ukrajiny Ruskem v roce 2014, je připraveno na přijetí až jednoho milionu běženců.

Dobrovolnice poskytující pomoc ukrajinským běžencům na Hlavním nádraží v Praze

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) v České republice Martin Rozumek potvrdil, že bez problému zvládneme desítky tisíc osob, možná i větší počty. OPU spouští platformu Pomáhej Ukrajině! a zveřejňuje informace i v ukrajinštině. Ukrajinci a Ukrajinky u nás tvoří více než čtvrtinu zahraniční pracovní síly a úřady práce jich roku 2022 evidovaly skoro 200 tisíc. Mezi zaměstnavateli panují obavy, že tito pracovníci budou kvůli konfliktu odcházet zpět na Ukrajinu. Ministerstvo zemědělství oznámilo 28. února, že spustí speciální webové stránky pro uprchlíky z Ukrajiny, kde naleznou informace o volných místech v zemědělství, potravinářství i lesnictví, propojí firmy, které hledají zaměstnace a nabídne pomoc s administrativou.

Místo humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny, železniční stanice v Krakově

Podle německého ministra vnitra se EU jednomyslně dohodla se všemi členskými zeměmi, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky až po dobu tří let, aniž by museli nejprve žádat o azyl. Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Janez Lenarčič očekává, že konflikt humanitárně zasáhne přibližně 18 milionů Ukrajinců a asi čtyři miliony uprchnou ze země.

Podle mluvčí UNHCR Laury Padoan činil počet uprchlíků z Ukrajiny ráno 28. února už 422 000 a kromě toho se na území Ukrajiny nachází asi 100 000 lidí vyhnaných ze svých domovů.

K 1. březnu eviduje UNHCR 660 000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří přecházejí hranice Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Moldávie. Nejhorší je situace na hranici s Polskem, kde čekací doba je až 60 hodin a s Rumunskem, kde čekají až 20 hodin. Ostatní státy vycházejí vstříc a snaží se proceduru přijetí uprchlíků maximálně urychlit.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od začátku ruského útoku na Ukrajinu do 5. března z této země uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí.

Během neděle 6. března vyhledalo azyl v Polsku dalších více než 142 tisíc lidí. Polsko už od počátku války přijalo 1,1 milionu uprchlíků z celkového množství více než 1,7 milionu lidí vyhnaných z domovů. Podle OSN se jedná o nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války. Ukrajinský Lvov už téměř vyčerpal své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Prošlo jím už několik set tisíc lidí a dvě stě tisíc lidí zde uvázlo, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců.

Britští úředníci v Calais vrátili více než 600 ukrajinských uprchlíků, kterým bez platného víza odmítli povolit vstup do Velké Británie. Britský přístup kritizovala Francie.

Vnitřní dění v Rusku a Bělorusku

Podle nezávislého lidskoprávního mediálního projektu OVD-Info, který se věnuje politické perzekuci v Rusku, bylo při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu od 24. do 27. února zatčeno téměř 6 000 lidí. Na několika místech v Bělorusku vypukly 27. února protesty proti invazi na Ukrajinu. Davy skandovaly „Sláva Ukrajině!“ a „Ne válce!“. Účastníci nahráli řadu videí než přijela policie a provedla stovky zatčení.

V Rusku vznikla řada petic proti vojenské invazi na Ukrajinu. Občanskou petici do 27. února podepsalo více než 830 000 lidí, další petice kolují mezi umělci a mezi zdravotníky. Protesty proti válce podepsalo více než 30 000 technologických pracovníků, 6 000 zdravotníků, 3 400 architektů, více než 4 300 učitelů, více než 17 000 umělců a 2 000 herců, režisérů a dalších tvůrčích osobností. Petice vědců a vědeckých novinářů, která do rána 27. února shromáždila 3 000 podpisů, označuje Rusko jako viníka války, kterou nelze ospravedlnit. „Tento fatální krok vede k obrovským lidským ztrátám a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Žádáme okamžité zastavení všech vojenských operací namířených proti Ukrajině. Požadujeme respektování svrchovanosti a územní celistvosti ukrajinského státu,“ uvádí se v petici.

Ukrajinská agentura Unian upozornila na článek, který Ruská agentura RIA Novosti v sobotu 26. února omylem publikovala a přestože ho vzápětí smazala, zůstal zachován ve webovém archivu. Článek komentátora Akopova oslavující ruské vítězství na Ukrajině, ilustruje uvažování Vladimira Putina o obnově velkého Ruska. Píše se v něm mimo jiné: „Protiruské Ukrajiny již nebude. Rusko obnovuje svou historickou plnost tím, že shromažďuje ruský svět, ruský lid, v celé jeho celistvosti – Velkorusy, Bělorusy a Malorusy.“ a „Rusko obnovuje svou jednotu – tragédie roku 1991, tato hrozná katastrofa v našich dějinách, byla překonána.“ Autor předbíhá událostem a jeho věta: „Nyní je tento problém pryč – Ukrajina se vrátila do Ruska“ jasně demonstruje smrtelné nebezpečí, které ruské imperiální zájmy představují pro demokratickou Ukrajinu. V ruské státní televizi je možné vidět i mnohem extrémnější názory, které hrozí válkou celé Evropě.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil všem médiím v Rusku, aby pod hrozbou pokuty nebo zákazu činnosti zveřejňovaly pouze oficiální informace šířené ruskou vládou, a obvinil nezávislá ruská média, například televizní kanál Dožď nebo opoziční noviny Novaja gazeta, že zveřejňují „falešné informace“ o ostřelování ukrajinských měst a civilních obětech.

Státem ovládaná ruská média jako První kanál nebo Rossija-24, z nichž čerpá informace většina Rusů, prezentují válku jako „speciální vojenskou operaci“ s cílem ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbasu. Někteří pozorovatelé poukázali na názorovou mezigenerační propast mezi Rusy, přičemž mladší Rusové jsou většinou proti válce, zatímco starší generace Rusů mnohem časteji přijímá tvrzení šířená státem kontrolovanými médii.

Roskomnadzor zablokoval 28. února Current Time and the Crimea.Realities project ukrajinského vysílání RFE/RL. 1. března vypnul vysílání nezávislého ruského radia Echo Moskvy a zablokoval vysílání televizního kanálu Dožď, poslední nezávislé televizní stanice v Rusku, aby – podle svého vyjádření zamezil šíření informací, které považuje za „výzvy k extremistickým aktivitám, násilí a záměrně nepravdivé informace o speciální operaci ruského vojenského personálu“ na Ukrajině. Zároveň Roskomnadzor na základě žádosti Generální prokuratury Ruské federace ze dne 27. února adresoval 1. března 2022 ruské Wikipedii požadavek, aby odstranila článek s názvem Вторжение России на Украину (2022) s tím, že pokud tak neučiní, ruské Wikipedii hrozí zablokování.

Americká streamovací platforma Netflix odmítla šíření ruské propagandy a neposkytne ruským uživatelům vysílání dvaceti ruských televizních stanic, včetně nejsledovanějšího Prvního kanálu Rusko 24.

Běloruská televize АТН: новости Беларуси и мира natočila běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka před mapou, která zachycuje základní směry ruského útoku a válečné cíle (na youtube s přesným časem). Rusové využívají území Běloruska k útoku na Ukrajinu, ale běloruské jednotky se ho přímo nezúčastnily a Bělorusové se zapojení do bojů brání. Povolávací rozkaz tam dostali rezervisté. Exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská vyjadřuje Ukrajině podporu a v manifestu z 1. března oznámila vznik protiválečného hnutí. Běloruští hackeři a IT specialisté, které Lukašenko nedávno vyhnal ze země nebo jim zrušil firmy vytvořili skupinu Kiberpartyzany a komplikují přesun vojsk tím, že napadají a vyřazují z provozu železniční dopravu. Bělorusové z Ukrajiny, Polska a Litvy už vytvořili první jednotku, která se zapojila do boje proti Rusům.

Podle poradce lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské Franaka Viačorky, část běloruské armády patrně odmítla zaútočit po boku Rusů na Ukrajinu. Jak uvedl: „Někteří důstojníci rezignovali, další uprchli z Běloruska a kontaktovali nás. Branci masivně utíkají.“ Náměstek běloruského ministra obrany Viktor Gulevič, který je zároveň náčelníkem běloruského generálního štábu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu rezignoval. Podle něj se členové běloruské vojenské jednotky odmítli podílet na bojích a Bělorusko nebylo schopno sestavit jediný prapor.

V souvislosti s válkou na Ukrajině podepsal dne 4. března ruský prezident Putin zákon o trestní odpovědnosti za šíření „nepravdivých informací“ o ruských ozbrojených silách, který postihuje šíření nepravdivých informací pokutou až 1,5 milionů rubů nebo třemi roky vězení, a jejich vytváření až 15 lety vězení. Co je nepravdivá informace stanovuje ruská vláda.

Nová ruská legislativa staví nezávislou žurnalistiku mimo zákon. Z Ruska se proto stahují nebo přerušují činnost stanice BBC, CNN, ABC, CBC, ARD, ZDF, RFE/RL, RAI a agentura Bloomberg.

Podle nezávislého ruského lidskoprávního projektu OVD-Info bylo od 24. února při protestech proti Ruské invazi na Ukrajinu zatčeno 13217 lidí.

Zásahy proti ruským oligarchům

Západní vlády a jejich úřady začaly vyvíjet bezprecedentní úsilí o identifikaci a zmrazení majetku ruských oligarchů a dalších osob blízkých Putinovu režimu v zahraničí. Podle některých odhadů bylo téměř 20 % bohatství země ukryto v offshorových jurisdikcích, jako jsou Kypr, Seychely, Britské Panenské ostrovy – dokonce i Spojené státy. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo výběr zprostředkovatelů, offshorových agentů a bank, které podle ICIJ pomáhají ruské elitě přesouvat a ukrývat peníze.

Podle francouzského ministra hospodářství Bruna Le Mairea má Francie justiční prostředky jak zabavit majetky ruských oligarchů. Jeho úřad zřídil k tomuto účelu zvláštní oddělení, které „půjde“ nejen po samotných oligarších, ale i jejich dětech, manželkách, společnostech. Le Maire také zdůraznil, že nepůjde pouze o zmrazení jejich majetku, ale o jeho konfiskaci.

Velká Británie zavedla roku 2017 tzv. Unexplained Wealth Order (UWO), který měl postihnout neuvěřitelně bohaté lidi, o nichž se předpokládá, že jsou spojeni s mezinárodní korupcí, organizovaným zločinem a jejich pomocníky. Předpokládá se, že Spojené království je zaplaveno ruskou hotovostí a dalšími penězi uloupenými z bývalého Sovětského svazu. Tyto peníze jsou ukryty v obrovském množství nemovitostí – od kancelářských budov až po mega vily – a jejich skuteční vlastníci jsou skryti v síti tajných fiktivních společností. Jedná se o organizace, které existují pouze na papíře a jsou registrovány v daňových rájích. Již od roku 2016 byl připravován nový Zákon o hospodářské kriminalitě, který se po ruské invazi na Ukrajinu stal aktuální.

Italská policie v rámci sankcí po invazi na Ukrajinu zabavila ve svých přístavech dvě jachty patřící ruským miliardářům – Alexeji Mordašovovi, který je třetím nejbohatším mužem v Rusku s majetkem odhadovaným na 22,7 miliardy dolarů (více než 534 miliard korun). Druhým sankcionovaným je Gennadij Timčenko, na kterého Velká Británie uvalila sankce, a od začátku roku 2022 přišel o téměř polovinu svého čistého jmění.

Americký prezident Joe Biden během svého úterního projevu o stavu Unie na adresu ruských oligarchů prohlásil: „Spojujeme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla. Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky.“

Izraelská televize Channel 12 informovala, že na telavivském letišti přistálo celkem sedm privátních tryskových letadel pronajatých v Turecku, která sem přepravila pasažéry z Petrohradu a Moskvy. Skrytá identita pasažérů i načasování letů nasvědčují tomu, že může jít o lidi na sankčních seznamech USA a Evropské unie, kteří využívají pronajatá letadla, aby své přesuny maskovali. Izraelský letištní úřad instruoval personál Ben Gurionova letiště, aby nepovoloval dlouhodobé parkování soukromých letadel patřících lidem na americkém sankčním seznamu a omezil je pouze na 48 hodin.

Evropský parlament jednal o zrušení "zlatých pasů" a "zlatých víz" pro občany ze států mimo Evropskou unii, kteří v Evropě investovali peníze a získali tak povolení k pobytu (víza) nebo občanství EU (pas) se všemi právy, která k tomu náleží - včetně možnosti pohybu, pobytu či práce v jakékoliv ze sedmadvaceti zemí. Víza dosud udělovalo 12 členských zemí, pasy pouze Kypr, Malta a Bulharsko. Podle Transparency International bylo s touto praxí spojeno praní špinavých peněz a korupce. Členské státy by podle TA měly zajistit, aby bylo okamžitě zrušeno občanství nebo povolení k pobytu udělené sankcionovaným osobám. Analytik Chromý upozornil na vyhýbání se daním nebo páchání jiné trestné činnosti, jako tzv. praní špinavé reputace. Jako problém vnímá, že zlaté pasy mohou sloužit k obcházení sankcí uvalených na stát, ze kterého osoba původně pochází. Pro legislativní návrh na zrušení těchto výhod hlasovalo 595 europoslanců, 12 bylo proti a 74 se zdrželo. Autorkou návrhu je nizozemská europoslankyně Sophia in 't Veldová z liberální frakce Obnova Evropy. O návrhu musí rozhodnout Evropská komise.

Důsledky porušení sankcí

Jack Hanick, bývalý zaměstnanec televizních stanic CNBC a Fox News, byl zatčen v Londýně za svou práci televizního producenta pro ruského mediálního magnáta Konstantina Malofejeva, který je spojován s agresí na Ukrajině, zejména na Krymu a byl na americkém sankčním seznamu. Jde o vůbec první trestní obvinění z porušení amerických sankcí vyplývajících z ruské anexe Krymu v roce 2014. Prokurátoři uvedli, že když agenti FBI vyslýchali Hanicka ohledně jeho práce pro Malofejeva, vypovídal nepravdivě. Pokud bude Hanick vydán do Spojených států, hrozí mu až 20 let vězení.

Mezinárodní reakce

Přehled zemí dodávajících humanitární pomoc Ukrajině.

Země dodávající Ukrajině zbraně.

Ukrajinská vlajka na polské ambasádě v Sarajevu.

Braniborská brána v Berlíně nasvícená do barev Ukrajiny, 24. února

Eiffelova věž nasvícená do barev Ukrajiny, 26. února

• Africká unie Africká unie – Předseda komise Moussa Faki a předseda unie Macky Sall vyzvali Rusko a všechny další zainteresované aktéry, aby bezpodmínečně respektovali mezinárodní právo, územní celistvost a národní suverenitu Ukrajiny. Rovněž obě strany konfliktu vyzvali k okamžitému uzavření příměří a zahájení politických jednání.
• Ázerbájdžán Ázerbájdžán – Ázerbájdžán zaujal postoj, že je potřeba respektovat suverenitu a územní celistvost států, veškeré spory je potřeba řešit politickými, diplomatickými prostředky a dialogem. Dne 26. února Ázerbájdžán dopravil letecky na Ukrajinu humanitární pomoc v hodnotě více než 5 milionů eur. Ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR nařídila svým čerpacím stanicím na Ukrajině, aby zdarma doplňovala paliva sanitek, hasičských vozů a dalších humanitárních vozidel.
• Čína Čína – Čína otevřeně nepodpořila ani jednu ze stran konfliktu. Podle západních tajných služeb byli čínští představitelé o invazi dopředu informováni a požádali Putina, aby začátek invaze odložil až na dobu po skončení Zimních olympijských her 2022 v Číně. V první reakci na invazi čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že označení kroků Ruska za invazi není pravdivé, Rusko jako nezávislá země může dle něj činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. Při hlasování v OSN ohledně rezolucí týkajících se konfliktu (jak v Radě bezpečnosti, tak ve Valném shromáždění) se Čína zdržela hlasování. K západním sankcím vůči Rusku se Čína nepřipojila, ale dvě velké státem kontrolované banky –⁠ Čínská průmyslová a obchodní banka (ICBC) a Bank of China –⁠ omezily financování na nákupy ruských komodit.
  • Pro Rusko je Čína v objemu obchodu na prvním místě, ale pro Čínu je Rusko mnohem méně důležité. Obchod mezi oběma zeměmi tvoří pouhá 2 % celkového objemu čínského obchodu, zatímco Evropská unie a Spojené státy mají mnohem větší podíl. Čínské banky a společnosti se obávají sekundárních sankcí, pokud budou obchodovat s ruskými partnery. Většina čínských bank si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým dolarům a mnoho čínských průmyslových podniků si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým technologiím. Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group, uvedl: „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Čína uvažovala o pomoci Rusku a porušení západních sankcí, neboť by to pro Peking znamenalo i tvrdý ekonomický trest.„
• Evropská unie Evropská unie – V rámci sankcí sjednotily státy Evropské unie svůj postup. Přibližně 300 poslanců Státní dumy dostalo zákaz vstupu na území EU a byl jim zmrazen majetek. Toto opatření bylo vztaženo i na další představitele Ruska. Rovněž byl omezen obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Na mimořádném jednání Evropské rady byly přijaty sankce proti Rusku, nebylo však přijato některými požadované vyřazení Ruska z bankovního systému SWIFT, protože se na tom všichni zastupitelé členských států neshodli. Státy, které se původně postavily proti vyloučení Ruska ze SWIFT však postupně své názory přehodnocují. 25. února rozhodla Evropská unie podle šéfa diplomacie Josepa Borrella o zmrazení majetku Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Rusku bude rovněž pozastaveno členství v Radě Evropy. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi Di Maio, jehož země v tomto funkčním období Radě Evropy předsedá.
  • Finsko Finsko – Prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ruský útok odsoudili. Dne 28. února Marinová uvedla, že její země Ukrajině dodá zbraně. Finsko tím učinilo „historické rozhodnutí“ a odchýlení od tradice, že nevyváží zbraně do zemí, které jsou ve válce. Ministr obrany Antti Kaikkonen upřesnil, že se jedná o 2 500 útočných pušek, 150 000 nábojů, 1 500 protitankových zbraní a 70 000 balíčků s proviantem. V průzkumu, který byl zveřejněn několik dní po invazi, se pro vstup do NATO vyslovilo rekordních 53 % dotázaných.
  • Litva Litva – Prezident Gitanas Nausėda podepsal dekret o zavedení výjimečného stavu v zemi.
  • Maďarsko Maďarsko – Premiér Viktor Orbán odsoudil ruský vojenský útok a podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Na maďarsko-ukrajinských hranicích rozmístil maďarské ozbrojené síly, aby pohraničníkům pomáhaly s ochranou hranic, ale případně také pomohly ukrajinským uprchlíkům. Maďarský ministr obrany Tibor Benko uvedl, že jeho země neplánuje Ukrajinu zásobovat zbraněmi, natož tam vyslat vojenský personál.
  • Německo Německo – Kancléř Olaf Scholz v první reakci personifikoval odpovědnost za napadení Ukrajiny do osoby Vladimira Putina, nikoli na celý ruský národ a invazi označil za hrubé porušení mezinárodního práva. Uvedl, že návrat evropské politické architektury před rok 1989 či dokonce do 19. století je nemyslitelný. Německo se nejprve postavilo proti vyloučení Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT, 26. února bylo posledním členským státem EU, který se nevyjádřil k tomuto návrhu kladně, což bylo odůvodňováno obavami z ekonomických ztrát. Pod tlakem domácích médií a veřejnosti však došlo v německé zahraniční politice k obratu. Ještě v sobotu 26. února Německo oznámilo, že dodá na Ukrajinu 1000 protitankových zbraní a 500 protiletadlových střel Stinger. O den později kancléř Scholz v projevu na mimořádném zasedání německého Spolkového sněmu obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z útočné války, kterou chce Ukrajinu vymazat z mapy, ujistil východní členy NATO, že Německo dostojí svým závazkům k jejich obraně a bude hájit každý metr území aliance, a oznámil prudké navýšení investic do armády: jen v roce 2022 má Bundeswehr dostat dodatečných 100 miliard eur.
  • Polsko Polsko – Premiér Mateusz Morawiecki odsoudil ruskou invazi a požadoval nejtvrdší možné sankce Evropské unie proti Rusku. Země začala připravovat přijímací centra pro ukrajinské uprchlíky a 25. února vyhlásila bojovou pohotovost. Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že během 24. února přijalo 29 tisíc Ukrajinců a že je všem připraveno poskytnout pomoc. Týž den Polsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruské letecké společnosti. Polská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu útočné války podle § 117 polského trestního zákoníku ze strany představitelů Ruska a Běloruska.
  • Slovensko Slovensko – Prezidentka Zuzana Čaputová, předseda vlády Eduard Heger a místopředsedkyně vlády Veronika Remišová odsoudili útok. Slovensko potvrdilo, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky a vytvořilo na hranicích osm míst pro poskytnutí nejnutnější pomoci.
  • Švédsko Švédsko – Premiérka Magdalena Anderssonová v projevu ze dne 1. března uvedla, že Rusko představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Anderssonová oznámila, že její země pošle na Ukrajinu 5 000 protitankových střel, helmy a štíty. Připomněla, že Švédsko nic takového neudělalo od roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.

• Filipíny Filipíny – Filipíny odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a 2. března podpořily rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN. Prezident Rodrigo Duterte v prohlášení ze dne 4. března vyjádřil své obavy z další eskalace konfliktu, jenž by dle něj mohl mohl přerůst v nukleární válku a ruského prezidenta Vladimíra Putina nazval „sebevrahem“. Podle Duterteho osobního názoru by Filipíny měly zachovat neutralitu, avšak jak dále zkonstatoval „realita mi říká, že nakonec si prostě budeme muset vybrat, na kterou stranu se postavíme“.

• Gruzie Gruzie – Prezidentka Salome Zurabišviliová oznámila, že gruzínský národ je šokován ruskou agresí a vyzvala k zastavení bojů. Premiér Irakli Garibašvili den po začátku invaze uvedl, že se jeho země nehodlá připojit k sankcím proti Rusku. Dne 3. března oznámil premiér, že Gruzie podala žádost o vstup do Evropské unie.
• Indie Indie – Indie, podobně jako Čína, otevřeně nepodpořila ani jednu ze stran konfliktu. Premiér Naréndra Módí sice ruského prezidenta vyzval k okamžitému zastavení násilí, ale země i nadále pokračuje v obchodování s Ruskou federací, která Indii dodává zbraně. Při hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN se Indie zdržela. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pak zemi pohrozila sankcemi v případě, bude-li v úzkých ekonomických stycích s Ruskem pokračovat.
• Írán Írán – Ministr zahraničí Hosejn Amír Abdolláhján prohlásil za příčinu invaze provokace NATO. Válka však podle něj není řešením a vyzval k politickému a demokratickému vyřešení situace.
• Izrael Izrael – Vláda po dřívějších zdrženlivých vyjádřeních vyzývajících k diplomatickému řešení následně odsoudila ruskou invazi. Vyjádřila obavu o osud zhruba 200 tisíc obyvatel židovské národnosti na území Ukrajiny.
• Japonsko Japonsko – Premiér Fumio Kišida odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a oznámil, že v případě uvalování sankcí na Bělorusko a Rusko bude Japonsko postupovat v součinnosti s USA. Země se posléze mj. připojila k sankcím proti Ruské centrální bance, omezila export do Běloruska a dne 8. března rozšířila sankční balíček o dalších dvacet osob, včetně čečenského prezidenta Kadyrova. Ukrajinské armádě zaslalo Japonsko neprůstřelné vesty a helmy s příslibem dodávek dalšího materiálu. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pak japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši připomněl, že jižní část souostroví Kurily, v současnosti kontrolovaná Ruskem, je nedílnou součástí Japonského císařství.
• Mikronésie Mikronésie - V reakci na invazi přerušilo tichomořské souostroví své diplomatické vztahy s Ruskem a ke stejnému kroku vyzvalo i ostatní státy. Podle vyjádření prezidenta Davida Panuela je ruský vpád na Ukrajinu „jednoznačně ničemný“ a Mikronésie jej vnímá „s nejvyšší mírou opovržení“.
• Moldavsko Moldavsko – Prezidentka Maia Sanduová 24. února oznámila, že země na základě útoku uzavírá svůj vzdušný prostor a ve večerních hodinách parlament odhlasoval vyhlášení výjimečného stavu na 60 dní. Ministr zahraničí Nicu Popescu 28. února oznámil, že Moldavsko zůstane neutrální a nepřipojí se k sankcím EU, protože si to jako malá, na Rusku ekonomicky závislá, země nemůže dovolit. Zároveň ubezpečil, že bude pokračovat pomoc uprchlíkům. Během návštěvy Josepa Borrella v Kišiněvě dne 3. března předseda parlamentu Igor Grosu oznámil, že země podá žádost o vstup do Evropské unie.
• NATO NATO – Generální tajemník Jens Stoltenberg považoval napadení Ukrajiny za vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a flagrantní porušení mezinárodního práva. Odsoudil agresi vůči nezávislé zemi. 25. února lídři zemí NATO na mimořádném videosummitu jednohlasně odsoudili ruskou agresi, kterou označili za „hrozivou strategickou chybu“, a odhlasovali posílení východního křídla aliance. V případě potřeby budou ve východní Evropě rozmístěny další jednotky. Podle Petra Fialy členské státy deklarovaly možnost rozhodným způsobem bránit území NATO v případě ohrožení jeho bezpečí. Jens Stoltenberg však oznámil, že jednotky NATO nemíní zasáhnout přímo na Ukrajině.
• Severní Korea Severní Korea – Severokorejské ministerstvo zahraničí označilo dne 26. února za hlavního původce konfliktu USA a jejich údajnou snahu o rozšiřování NATO v Evropě. Během hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN byla Severní Korea jednou z pěti zemí, jež hlasovala proti rezoluci.
• Spojené království Spojené království – Princ Charles invazi odsoudil a označil ji za útok na svobodu a demokracii. V den invaze, dne 24. února, oznámil premiér Boris Johnson, že uvalí sankce na více než 100 osob i subjektů, mezi nimi i několik oligarchů. Ruskou agresi odsoudila i ministryně zahraničí Liz Trussová a uvedla, že Británie bude s mezinárodními partnery pracovat na co nejtvrdší odpovědi. Velká Británie také zmrazila aktiva velkých bank, mezi nimi i VTB Bank, a uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruskou leteckou společnost Aeroflot.
• Spojené státy americké Spojené státy americké – Prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz zakazující obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Ve večerních hodinách středoevropského času oznámil přijetí opatření, která zabrání Rusku být součástí světové ekonomiky, zároveň však vyloučil možné zapojení americké armády v bojích na území Ukrajiny. Podle agentury Bloomberg zvažují Spojené státy uvalení sankcí na Ruskou centrální banku, které by znemožnily využít 643 miliard dolarů, které nashromáždila před invazí na Ukrajinu. USA rozšířily sankce tak, aby zmrazily veškerá aktiva ruské centrální banky ve Spojených státech nebo v držení Američanů. Bidenova administrativa odhadla, že tento krok může mít dopad na „stovky miliard dolarů“ ruských finančních prostředků.
• Švýcarsko Švýcarsko – Stejně jako země NATO i Švýcarsko projevilo solidaritu vůči Ukrajině. Současný ministr hospodářství a bývalý prezident země Guy Parmelin uvedl, že Rusové, na které byly uvaleny sankce, nesmějí do Švýcarska. Přestože se k unijním sankcím Švýcarsko nepřipojilo, ministr hospodářství chce zabránit využívání nebo případnému obcházení švýcarských finančních institucí sankcionovanými Rusy. Švýcarsko je totiž dle švýcarského velvyslanectví v Moskvě nejoblíbenějším místem, kam bohatí Rusové posílají své peníze. Dle stanice RTS to v roce 2020 bylo 2,5 miliardy dolarů (tedy 55 miliard korun). Dne 28. února uvedla ve vyjádření švýcarská vláda, že přijímá balík sankcí, které v předchozích dnech přijala EU. Mezi nimi jsou například finanční postihy prezidenta, premiéra či ministra zahraničí nebo zákaz vstupu pěti ruským oligarchům.
• Turecko Turecko – Prezident Recep Erdogan nejprve odsoudil ruský útok na Ukrajinu. O den později však odmítl ukrajinskou žádost o uzavření Bosporu a Dardanel pro ruské válečné lodě a postavil se proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Uvedl, že turečtí právníci musí přezkoumat, jestli konflikt naplňuje podstatu války. Dne 26. února však prezident Ukrajiny Zelenskyj na Twitteru poděkoval Erdoganovi za uzavření průlivů pro ruské válečné lodě. Následujícího dne uzavření potvrdil ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu podle konvence z Montreux.
• Vatikán Vatikán – Papež František vyjádřil dne 26. února svou podporu ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a navzdory protokolu osobně navštívil ruskou ambasádu ve Vatikánu, kde jednal s velvyslancem Alexandrem Avdějevem. Dne 6. března pak papež odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“, střet nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“. Kardinál státní sekretář Pietro Parolin v telefonickém rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Lavrovem zopakoval papežovu výzvu k pokoji zbraní a vyjádřil ochotu k jakémukoli zprostředkování míru.

V důsledku celosvětového vyjádření solidarity Ukrajině ruská vláda reagovala 7. března schválením aktualizovaného seznamu svých nepřátel. K Česku a USA tam přibyly všechny státy Evropské unie, Kanada, Spojené království, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Mikronésie, Nový Zéland, Singapur i Tchaj-wan (přestože ho Čína neuznává jako samostatný stát.

Mezinárodní trestní soud

Mezinárodní trestní soud uvedl, že po nevyprovokované invazi Ruska na Ukrajinu okamžitě zahájí aktivní vyšetřování možných válečných zločinů. Ministr zahraničí USA Antony Blinken prohlásil 6. března, že USA zaznamenaly velmi důvěryhodné zprávy o použití určitých zbraní na Ukrajině, které „by mohlo představovat válečný zločin.“ Měl na mysli podezření, že Rusko používá kazetové bomby v hustě osídlených oblastech s velkým počtem civilistů.

Reakce OSN

Související informace naleznete také v článku Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na Putina, aby ukončil ruský útok a stáhl jednotky z území Ukrajiny. Invazi označil za nejsmutnější okamžik ve funkci. Rusko však podle očekávání 26. února na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující útok.

Valné shromáždění OSN přijalo 2. března 2022 na svém mimořádném zasedání rezoluci, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a požadovala okamžité ukončení bojů spolu se stažením ruských vojsk z území cizího státu. Valné shromáždění v rezoluci požadovalo, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Pro rezoluci hlasovalo 141 členských států, proti bylo pět – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie, zdrželo se 35 států včetně Číny, Indie či Jihoafrické republiky. Právně nezávazná rezoluce vznikla po vetu Ruska v Radě bezpečnosti, které nedovolilo přijmout obdobnou právně závaznou rezoluci.

Rezoluce rovněž odsuzuje rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina z 27. února 2022, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.

Rada OSN pro lidská práva naprostou většinou hlasů svých členů podpořila rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a Rusko zůstalo téměř osamoceno, protože hlasování se zdrželi jeho tradiční spojenci Čína, Kuba a Venezuela. Rusko podpořila pouze Eritrea. Na základě této rezoluce se také ustaví komise OSN pro vyšetřování případných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) 3. března uvedla, že od počátku ruské invaze uprchl z Ukrajiny milion lidí, což je nejrychlejší exodus uprchlíků v 21. století.

OSN se dostala pod palbu kritiky, když 8. března vyšlo najevo, že jejím zaměstnancům byly rozeslány instrukce, zakazující používat v souvislosti s děním na Ukrajině slova „válka“ či „invaze“. Stejně tak byli pracovníci nabádáni, aby na svých soukromých či oficiálních profilech na sociálních sítích nevyjadřovali podporu Ukrajině, např. formou vyvěšení ukrajinské vlajky. Uniklá interní komunikace zveřejněná deníkem The Irish Times to odůvodňuje údajnou nutností dodržovat nestrannost v mezinárodních otázkách a potenciálním ohrožením dobré pověsti instituce.

Reakce Česka

Protest proti invazi a na podporu Ukrajiny před zrušeným ruským konzulátem v Brně 25. února 2022.

Demonstrace na podporu Ukrajiny, Václavské náměstí v Praze, 27. února 2022

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Petrem Fialou útok odsoudili a zasadili se o zpřísnění sankcí proti Rusku. V reakci na ruský útok zasedla Bezpečnostní rada státu. Vláda odvolala souhlas s činností ruských konzulátů v Brně a Karlových Varech a přerušila činnost českých konzulátů v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Česká republika rovněž pozastavila příjem vízových žádostí ruských občanů s výjimkou humanitárních případů. Poslanecká sněmovna jednomyslně přijala usnesení, v němž odsoudila ruskou invazi a podpořila svrchovanost Ukrajiny. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský navrhl, aby byl na ruského prezidenta Vladimira Putina vydán evropský zatykač. Uvedl, že Putin by měl být souzen u Mezinárodního trestního soudu za „bezprecedentní rozpoutání války na evropském kontinentu poprvé od druhé světové války“. Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser vyzval k vyloučení ruských sportovců z mezinárodních soutěží a šampionátů. Zároveň navrhl, aby Rusku bylo odebráno pořadatelství všech mezinárodních sportovních akcí.

Čeští vývojáři softwaru nechtějí pracovat pro firmy s ruským kapitálem. V IT komunitě vznikla iniciativa, která slibuje přispět částkou 50 tisíc korun na konto pro podporu obětí ruské války prostřednictvím nadace Člověk v tísni za každého jednoho vývojáře, který se rozhodne změnit působiště. Své pobočky uzavřela ruská Sberbank, kde lidé hromadně vybírali své úspory. Bojkot banky ohlásily i některé firmy nebo samosprávy. Peníze z účtů Sberbank stahuje např. Jihočeský kraj.

Vláda České republiky oznámila, že s platností od půlnoci 26. února až do odvolání znemožňuje ruským leteckým dopravcům přistávat na letištích v zemi. K podobnému kroku přistoupilo před Českem i Polsko, které pro ruské letecké dopravce uzavřelo vzdušný prostor zcela. O den později v reakci na ruský protikrok a uzavření ruského vzdušného prostoru pro česká letadla byl vzdušný prostor nad Českem pro ruská letadla rovněž uzavřen zcela. Česká republika pozastavila příjem vízových žádostí ruských občanů na všech zastupitelských úřadech s výjimkou humanitárních případů. Česko též odvolalo souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně a pozastavuje provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Ruští diplomaté z obou konzulátů musejí opustit Českou republiku do 12. března. Pokud tak neučiní, ztratí postavení diplomatů.

Na úrovni EU se Česko zasazovalo za maximální možnou míru sankcí, včetně vyřazení Ruska ze systému SWIFT, a usiluje o další snížení ruské zpravodajské přítomnosti na území EU.

Správce domény .cz, sdružení CZ.NIC, zablokoval vybrané dezinformační weby z důvodu ohrožení národní bezpečnosti. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství (NCKO) žádalo blokaci celkem 22 webů přímo ze strany poskytovatelů internetového připojení (ISP) a dalších členů sdružených v peeringovém uzlu NIX.

Protesty na podporu Ukrajiny v Liberci

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž varoval, že vyjádření podpory ruskému útoku na Ukrajinu by mohlo naplňovat paragrafy trestných činů „schvalování trestného činu“, případně „trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy“.

Osm bývalých politiků a signatářů Charty 77, včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, označilo Miloše Zemana za jeho dlouholetou podporu „putinovské diktatury“ v Rusku a jejích lží vůči Česku a jejím spojencům za spoluviníka nevyprovokované agrese a utrpení miliónů Ukrajinců a vyzvalo ho, aby se omluvil a abdikoval.

Výrobce zabezpečovacích zařízení Jablotron zablokoval datové služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku a sám přiznal, že tím porušuje obchodní právo. Své zákazníky vyzval: „Zapneme je okamžitě každému z Vás, když se nechá vyfotografovat zahraničním novinářem na náměstí Vašeho města s transparentem proti válce na Ukrajině.“

Česká vláda zahájila inventuru tuzemského ruského majetku a sestavuje seznam firem, které mají minimálně jednoho konečného vlastníka v Rusku nebo Bělorusku. Cílem je zmapovat movitý i nemovitý majetek, který by měl být předmětem dalších sankcí, jako je odříznutí firmy od peněz z veřejných rozpočtů a investičních pobídek, případně zmrazení či zabavování části majetku. Na aktuální soupisce figuruje 12 565 firem, jež mají minimálně jednoho skutečného majitele v Rusku. Finanční analytický úřad (FAÚ) již informoval o snaze Rusů přesunout do Česka kapitál a upozornil na na zvýšený příliv zahraničních plateb z Ruska nejčastěji v měně EUR.

Předseda České biskupské konference a zároveň olomoucký arcibiskup Jan Graubner adresoval dne 3. března otevřený list pravoslavnému moskevskému patriarchovi Kirillovi, v němž jej vyzval, aby se zasadil o okamžité ukončení válečného konfliktu, jenž „je v přímém rozporu s naší vírou, která hlásá, že máme stejnou důstojnost, že jsme bratři a sestry a že jsme bližní“.

Vojenská pomoc Ukrajině

Útočná puška Samopal vzor 58.

Ještě před invazí oznámilo Ministerstvo obrany České republiky, že Ukrajině daruje 4006 dělostřeleckých granátů ráže 152 mm. Původně si měla přepravu těchto granátů zajistit ukrajinská strana, po zahájení invaze ze strany Ruska však došlo ke změně a munice byla dopravena českou stranou na Ukrajinu spolu s další vojenskou pomocí z 26. února.

26. února vláda schválila materiální pomoc pro Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová potvrdila, že na Ukrajinu budou odeslány zbraně a munice v hodnotě 188 milionů korun: 30 150 pistolí vz. 82, 5000 útočných pušek vz. 58, 2085 samopalů vz. 61, 3200 kulometů vz. 59 a 31 odstřelovacích pušek (12 Dragunovů a 19 Falconů). Dále také přes 3,5 milionu nábojů ráže 7,62 mm.

Česká vláda na mimořádném zasedání dne 27. února rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Jedná se o výzbroj v ceně 400 milionů korun sestavenou podle ukrajinských požadavků a nejde o lehké ruční zbraně. Dle serveru Aktuálně.cz mělo být součástí této dodávky 10 přenosných protiletadlových odpalovačů 9K32 Strela-2 s municí čítající 160 střel.

České zbrojařské podniky jsou schopné poslat Ukrajině desítky kusů těžké techniky, kterou opravovaly pro jiné zákazníky. Jedná se o tanky, bojová vozidla pěchoty, raketomety nebo houfnice sovětské výroby, se kterými mají ukrajinští vojáci zkušenosti. Navíc mohou poskytnout např. ruční protitankové granáty, vše za základní cenu bez ziskové přirážky. Nákup by mohl být částečně uhrazen z veřejné sbírky, kterou organizuje ukrajinské velvyslanectví.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis 2. března na tiskové konferenci oznámil, že lidé už poslali na sbírkové konto na nákup zbraní pro Ukrajinu 316 milionů korun.

České zbrojařské firmy Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot darují Ukrajině výzbroj, která zahrnuje stovky kulometů, útočné pušky, samopaly, více než 100 tisíc nábojů a zhruba tisíc taktických rukavic, vše v přepočtu v ceně 17 mil. korun.

Výše uvedené dodávky vojenského materiálu Ukrajině představují porušení společných pravidel EU pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu L 335/99.^[zdroj?] Pravidla uvádí, že členské státy zamítnou udělení licence na vývoz vojenských technologií nebo vojenského materiálu, které by podněcovaly či prodlužovaly ozbrojené konflikty nebo zhoršovaly existující napětí a konflikty v zemi konečného určení.^[zdroj?]

Humanitární pomoc Ukrajině

Materiální sbírka humanitární pomoci pro oběti rusko-ukrajinské války na Gymnáziu Kadaň

K 28. únoru humanitární organizace Člověk v tísni dostala finanční dary na pomoc Ukrajině ve výši zhruba 350 milionů korun, Dárcovské fórum Darujme.cz uvádí téměř 170 milionů, Charita ČR vybrala 36 milionů korun, na sbírkové konto organizace ADRA lidé přispěli 18 milionů korun. Přehled většiny bankovních účtů pro zasílání pomoci uvádějí Novinky.cz.

Prostřednictvím humanitárních organizací zasílají města, nemocnice i občané na Ukrajinu zdravotnický materiál jako obvazy, infuze, kanyly, dlahy, obvazy na popáleniny či léky. Speciální vojenský zdravotní materiál se chystá odeslat ministerstvo obrany. Čeká se na informaci od ukrajinské strany, kolik jednotek krve a krevní plazmy potřebuje. Zásilku pro humanitární konvoj, ve kterém budou strategické zásoby včetně elektrocentrál, připravuje radnice v Olomouci.

Jak 28. února sdělil ministr vnitra Vít Rakušan, ve všech krajích vznikla asistenční centra na pomoc Ukrajincům přicházejícím do Česka, která řeší jejich registraci, ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Ministerstvo zároveň zveřejnilo kontaktní telefonní číslo 974 801 802 a novou webovou stránku nasiukrajinci.cz v češtině i ukrajinštině, kde je možné získat informace o způsobech jak poskytnout materální pomoc, ubytování a podobně. Ukrajinci mají povinnost přihlásit se do tří dnů na cizinecké policii a MV jim vydá tzv. „vízum za účelem strpění“, které jim mimo jiné umožní stát se účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ně odvádí český stát.

Do Česka míří denně kolem 5 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, z nichž velkou část tvoří děti. Vláda rozhodla zřídit pro ně síť jednotřídek, kde by se mohly učit ve svém mateřském jazyce. Zároveň chce připravit systém, který by pomohl příchozím Ukrajincům rychle a jednoduše najít zaměstnání. Resort se také chystá vyplácet humanitární dávky.

Podle odhadu Ministerstva vnitra bylo na českém území ke 4. březnu už kolem 50 000 uprchlíků, ale někteří patrně zamíří dál do Německa. Ministr Vít Rakušan zdůraznil, že utečenci mohou na našem území pobývat 90 dní bez víza. Víza jsou udělována zcela zdarma a upozornil na podvodníky, kteří se snaží za zprostředkování víz inkasovat peníze. ČR bude uznávat očkování z Ukrajiny a zařídí urychlené očkování dětí, aby mohly nastoupit do školy.

V Česku se do 7. března na pomoc pro ukrajinské uprchlíky vybrala rekordní částka 1,5 miliardy korun, z toho organizace Člověk v tísni ve sbírce SOS Ukrajina už přes 1,2 miliardy. Další půl miliardu korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze na zakoupení výzbroje pro ukrajinskou armádu.

Na Ukrajinu proudí humanitární pomoc ze všech okolních států. Během šesti dnů mezi 2. a 8. březnem tam asi 3 000 kamionů přivezlo 20 000 tun nákladu, který obsahoval potraviny, oblečení, léky a zdravotnické potřeby. Ukrajina vyzvala mezinárodní organizace, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby zintenzivnily poskytování humanitární pomoci.

Mediální služby pro Ukrajince

Živé vysílání v ukrajinštině zahájil Český rozhlas jako internetový stream rozhlasového vysílání ukrajinské veřejnoprávní vysílací společnosti UA:PBC na audioportálu i v mobilní aplikaci mujRozhlas.cz. Radio Prague International, které zajišťuje zahraniční vysílání Českého rozhlasu, spustí podcast s názvem Novinky pro Ukrajince v Česku, který se zaměří na praktické informace pro ukrajinské uprchlíky na našem území.

Vysílání rozhlasové stanice Ukraińskie Radio zařadili do své programové nabídky DAB+ multiplexů tuzemští operátoři. Ukraińskie Radio je v rozhlasových sítích označeno jako Radio-UKRAJINA. Rozhlasová stanice je šířena v mono režimu s datovým tokem 48 kbps a kódováním HE-AAC, verze 1 (v síti COLOR DAB+ 64 kbps, stereo). Zabezpečení ukrajinského okruhu je EEP-1A, resp. 3A. Síť RTI cz obsahuje mimo jiné i Český rozhlas Karlovy Vary, nabídka Teleko digital studia Sever a Hradec Králové, u operátora multiplexu COLOR DAB+ stanice ČRo šířeny nejsou.

Od pátku 4. března je v nabídce Vodafone TV na pozici 159 k dispozici ukrajinská komerční televize 1+1 v mezinárodní verzi. Stanici 1+1 International bude možné manuálně doladit na frekvenci 754 MHz. Slovenská pobočka společnosti UPC klientům zpřístupnila ukrajinské stanice UA.TV a Ukraina 24. K dispozici jsou taktéž v základní nabídce Klasik.

Finanční trhy

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k úplné mezinárodní izolaci Ruska – diplomatické i obchodní. Rusko čelí propadu hodnocení své úvěrové spolehlivosti. Agentura S&P Global Ratings snížila hlavní rating Ruské federace z BBB− na BB+, tedy do neinvestičního pásma, Moody's oznámila, že zvažuje podobný krok. S&P varovala, že by mohla ruský rating dál snížit. Ruské akcie oslabily již 24. února o 50 % a investoři se jich hromadně zbavují. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč). Moskevská burza v reakci přerušila obchodování na všech trzích. Podle agentury RIA Novosti pak začaly banky stanovovat kurz rublu na výrazně slabších úrovních, někdy i více než 100 rublů za dolar a až 116 rublů za euro.

Podle některých českých ekonomů čeká Rusko v důsledku sankcí pád rublu, hyperinflace a kolaps ekonomiky. V první pracovní den po víkendu se očekává hromadné vybírání úspor (run na banky) a centrální banka má díky zablokování finančních rezerv v zahraničí jen omezené možnosti jak intervenovat proti pádu kursu rublu jakmile se zahájí obchodování na finančních trzích a burzách. Evropské, americké a další banky dostaly pokyn, aby všechny přicházející požadavky ruské národní banky na prodej cenných papírů ignorovaly.

Během prvního dne obchodování po uvalení nových tvrdých sankcí se ruský rubl propadl o téměř 30 % na nové rekordní minimum vůči americkému dolaru. Euro se propadlo o více než 1 %, zatímco cena ropy prudce vzrostla.

Ruská centrální banka ve snaze zpomalit pád rublu, který klesl na rekordní minimum 0,97 vůči dolaru, zvýšila úrokové sazby z 9,5 % na 20 %, aby částečně ochránila vklady běžných střadatelů. Zahájení obchodování na ruské burze bylo odloženo. Makléřům nařídila pozastavit provádění všech příkazů zahraničních právnických a fyzických osob k prodeji ruských investic. Rubl zaznamenal další pokles o 6,5 procenta na 101,23 RUB/USD i 1. března a Vladimir Putin nařídil ruským exportním podnikům, aby směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů. Zároveň zakázal vývoz zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10 000 dolarů.

Očekávají se masivní výprodeje ruských cenných papírů. V neděli večer (27. 2. 2022) oznámil největší Norský státní investiční fond, že prodá veškerá aktiva zainvestovaná v Rusku. Jedná se o podíly firem a vládních dluhopisů v hodnotě v přepočtu 62 miliard korun.

Česká národní banka zahájila 28. února kroky směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka. Hlavní město Praha včas převedlo ze Sberbank dlouhodobé vklady i volné prostředky ve výši 620 mil. Kč, ale mnohá další města a instituce mají na jejích účtech zablokované finance v řádech miliard korun (kraj Vysočina 2,365 miliardy). Sberbank nebude odstřižena od systému SWIFT, ale zbytek likvidity operací Sberbank na území EU bude pod kontrolou evropských orgánů dohledu nad finančním trhem, které z těchto prostředků – spolu s prostředky pojištění bankovních účtů – budou vyplácet pohledávky vkladatelů a jiných věřitelů.

Podle CNN se k sankcím proti Rusku kromě EU, Velké Británie a USA připojilo Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Tchajwan a Švýcarsko. Ozvali se už i někteří ruští oligarchové, které zasáhlo zmražení majetku i zákaz letů, jako Mikhail Fridman nebo Oleg Deripaska a volají po zastavení války. Sledování letů soukromých letadel ruských oligarchů se věnuje stránka Jacka Sweeney na twitteru, z níž je možné zjistit porušení zákazu letů.

Sankce proti některým ruským bankám zahrnují jejich odříznutí od platebních karet Visa a Mastercard, a tedy i od Apple Pay a Google Pay. Obyčejným Rusům hrozí, že jejich úspory budou znehodnoceny a zejména mladší lidé zvažují emigraci na Západ.

Propad hodnoty rublu těžce zasáhne středoasijské republiky Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, odkud pochází 7,8 milionu občanů, kteří pracují v Rusku a posílají peníze svým rodinám. Podle Světové banky tvořily remitence v roce 2021 podíl 30 % na HDP Tádžikistánu a téměř 28 % HDP Kyrgyzstánu. Uzbekistán, nejlidnatější země Střední Asie, obdržel od ledna do listopadu 2021 v remitencích přibližně 7,6 miliardy dolarů – 11,6 procenta HDP země.

Po rekordním pádu rublu je očekávána dvouciferná inflace. Vysoké úrokové míry zasáhnou v Rusku zejména hypoteční trh a následně stavebnictví, kde se očekává propouštění. V důsledku sankcí, devalvace a image Ruska jako vyvrhele by mohlo dojít k hromadnému propouštění i v bankovnictví, outsourcingu IT, výrobě, cestovním ruchu, pohostinství a maloobchodu. Rusku budou scházet i západní technologie potřebné k modernizaci ekonomiky.

Rusko má všechny znaky neinvestovatelného trhu pro globální investory. Podle údajů agentury Bloomberg se akciové fondy zaměřené na Rusko za poslední týden propadly v průměru o 23 %. Dluhopisy prudce klesly, protože se zvýšilo riziko platební neschopnosti, a obchodování s rublem se stalo herkulovským úkolem, protože makléři od obchodování s touto měnou ustupují.

Index Dow Jones Russia GDR, který sleduje 11 největších ruských společností kótovaných v Londýně, se ve středu 2. března propadl až o 81 % a od 16. února se tak propadl o 98 %.Depozitní certifikáty Sberbank se tento týden propadly o 99 %, Gazprom o 98 % a výrobce oceli Severstal PJSC o téměř 100 %. Rosneft Oil Co se propadla o 79 % a Lukoil PJSC o 99 %. 23 klíčových ruských akciových titulů tak ztratilo hodnotu odpovídající v přepočtu 13 230 000 000 000 korun (13,2 bilionu).

Pokles hodnoty ruských akcií má přímý dopad na majetek ruských oligarchů, kteří podle žebříčku agentury Bloomberg jen za několik dnů přišli o více než 83 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu asi 1,8 bilionu korun. Novou pracovní skupinu Ministerstva spravedlnosti Spojených států, zaměřenou na ruské oligarchy, povede Andrew Adams, zkušený federální prokurátor v New Yorku, který se v minulosti zabýval řešením případů týkajících se ruských organizovaných zločineckých skupin.

Česko se domluvilo se svými spojenci na odchodu ze dvou ruských bank –⁠ Mezinárodní investiční banky (MIB) se sídlem v Budapešti a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS), ve které Česko vlastní podíl 13,34 procenta. Obě banky byly založeny v době RVHP. Ukončení české účasti podepsala 4. března 2022 česká vláda. V souhrnu je třeba vypořádat český podíl ve výši zhruba 1,5 miliardy korun, ale jde také o ruské diplomatické pasy, imunitu nebo možnost pohybovat se v rámci EU.

Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal vyzval Spojené státy, Kanadu, Velkou Británii, Německo, Francii, Itálii a Japonsko, aby ukončily členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu a ve všech organizacích Světové banky, protože tyto dvě země porušily své závazky a směřují svou politiku k válce.

7. března klesl rubl na nové rekordní minimum 140,25 rublu za jeden dolar. Rubl se však na zahraničních devizových trzích obchoduje jen omezeně a ruská burza je zavřená od 25. února. Z ostatních hlavních světových měn dopadá tlak války na Ukrajině nejvíce na euro.

7. března při zahájení obchodování na americké burze, v reakci na možný zákaz dovozu ropy do USA, podražil barel ropy na 130 USD. Následoval pokles cen akcií na celém světě. Referenční index S&P 500 klesl o 122,78 bodu a oproti svému maximu z ledna 2022 celkem klesl o 12,4 %. Průmyslový index Dow Jones Industrial Average klesl během obchodování o 2,4 %. Index Nasdaq Composite s vysokým podílem technologických firem se propadl o 3,6 % a za svým maximem z listopadu 2021 zaostává o 20,1 %.

Podle ruské centrální banky mělo Rusko zahraniční dluh ve výši 478,2 miliardy dolarů (11,3 bilionu korun). Výnos prezidenta Putina „O dočasném postupu při plnění závazků vůči některým zahraničním věřitelům” uvádí seznam nepřátelských zemí, na kterém jsou kromě všech států Evropské unie také USA, Kanada, Spojené království, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, Mikronésie, Nový Zéland, Singapur a Tchaj-wan! (který tím Rusko uznalo jako samostatný stát). 7. března pak Moskva uvedla, že nepřátelským zemím bude vyplácet závazky pouze v rublech. Země si za tímto účelem mají zřídit účet u některé z ruských bank.

Hrozba státního bankrotu Ruska

Ratingová agentura Fitch 8. března znovu snížila Rusku hodnocení jeho dluhopisů denominovaných v zahraničních měnách, tentokrát až na stupeň C (když stupeň B mělo od 2. března). Podle jejích analytiků Rusku hrozí bezprostředně bankrot – tedy neschopnost splatit v termínu své závazky.

Podle některých analytiků by další přitvrzení sankcí ve formě zákazu prodeje ruské ropy a plynu mohlo vést poměrně rychle ke státnímu bankrotu Ruska, podobnému tomu z roku 1918 po uchopení moci bolševiky. Probíhá už nedostupnost či extrémní zdražování zahraničního zboží a na březen je plánována první splátka ruského zahraničního dluhu. Po odstřižení Ruska od možnosti financování na globálních trzích může nastat kolaps bankovního systému zavaleného žádostmi klientů o vybrání úspor, hyperinflace a zhroucení produktivního sektoru ekonomiky.

Podle americké banky Morgan Stanley je pro Rusko rozhodujícím dnem 15. duben, kdy skončí 30denní období odkladu pro kupónové platby, které ruská vláda dluží za dolarové dluhopisy splatné v letech 2023 až 2043. Pokud pak věřitelé dostanou soudní rozsudky, může to otevřít přístup ke všem ruským aktivům mimo Rusko, která jsou nyní zmrazena, a to včetně devizových rezerv.

Komoditní trhy

Rusko exportuje denně okolo pěti milionů barelů ropy, což je přibližně pět procent globální poptávky. Z tohoto množství zhruba polovinu importuje Evropská unie. Cena ropy v reakci na útok proti Ukrajině překonala úroveň 100 dolarů za barel poprvé od roku 2014.

1. března oznámilo 31 členských zemí Mezinárodní agentury pro energii, že uvolní 60 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv – polovinu z toho ze Spojených států – „aby vyslaly trhům s ropou jasný signál“, že po ruské invazi na Ukrajinu se dodávky nesníží.

Pokud se nepodaří válku včas zastavit, bude mít dopad na zvýšení ceny potravin. Ukrajina se podílí zhruba 7 % na světovém obchodu s pšenicí a postiženy by byly zejména státy v Severní Africe a na Blízkém východě. Zemědělství na Ukrajině tvoří zhruba 10 % jejího HDP. Podle ředitele Světové banky Davida Malpasse bude mít ruská invaze dopady daleko za hranicemi Ukrajiny. Ukrajina je největším světovým producentem slunečnicového oleje a spolu s Ruskem se podílí 60 % na celosvětové produkci. Podle společnosti JP Morgan se obě země podílejí 28,9 % na celosvětovém vývozu pšenice, který nelze jinak nahradit. Vedoucí Světového potravinového programu David Beasley varoval, že konflikt na Ukrajině může způsobit prudký nárůst cen potravin na celém světě, což bude mít katastrofální dopad na nejchudší obyvatele světa. Počet lidí, kterým hrozí hladomor, se za čtyři roky před ruskou invazí zvýšil z 80 milionů na 276 milionů. Někteří zemědělci na Ukrajině již opustili svá pole, aby se chopili zbraní proti ruské invazi a Ukrajinská armáda po ruské invazi pozastavila veškerou obchodní dopravu ve svých přístavech. Podle jedné z největších světových společností vyrábějících hnojiva, Yara International, konflikt může zasáhnout průmysl výroby hnojiv a dále ovlivnit ceny potravin.

Rusko dodává Evropě zhruba 40 % spotřeby plynu, ale import klesl od roku 2020 asi o třetinu. Z Ruska pochází zhruba 70 % ropy, kterou Evropa nakupuje. I v reakci na současnou krizi se EU snaží urychlit svůj přechod na jiné zdroje energie a Rusko může některé ze svých trhů trvale ztratit.

Ruská invaze na Ukrajinu může ovlivnit světový trh s čipy. Firmy AMD i Intel zastavily vývoz čipů do Ruska, ale to těží více než třetinu světových zdrojů palladia užívaného na senzory čipů, vyrábí polovinu zásob plynu hexafluorobutadien nutného k leptání elektroniky a je zdrojem i neonu do laserů pro opracování čipů. Neon Rusko získává jako vedlejší produkt při výrobě oceli a dodávalo ho k čištění Ukrajině, která pak produkovala 90 procent jeho světových zásob.

Hodnota akcií ruské těžařské společnosti Polymetal International, ve které má 3,3 procentní podíl i PPF, klesly od začátku roku zhruba o 86 procent. PPF tak přišla o 5,6 miliardy korun.

Podle společnosti Energy Aspects téměř 70 procent exportu ruské ropy nemá kupce. Přestože na ruskou ropu západní protiruské sankce zatím uvaleny nebyly, pro problém s platbami nejméně devět tankerů s ruskou ropou nemá komu svůj náklad prodat a to ani se slevou. Pracovníci ropné rafinerie v hrabství Cheshire sdělili manažerům, že v žádném případě nebudou vykládat ruskou ropu – bez ohledu na státní příslušnost plavidla. Firma Shell se 8. března omluvila, že koupila zlevněnou ruskou ropu a zavázala se, že další dodávky už nepřijme, zavře všech 500 čerpacích stanic v Rusku a přestane tam dodávat mazadla a letecké palivo.

Výzvu prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského a ministra zahraničí USA Antony Blinkena, aby Západ ukončil import ruské ropy a plynu, odmítl německý kancléř Olaf Scholz a nesouhlasí s ní ani maďarský ministr financí Mihály Varga. Podle nich zatím za tyto suroviny neexistuje žádná adekvátní náhrada a jiným způsobem nelze zajistit energii pro Evropu k vytápění, dopravě, výrobě elektřiny a pro průmysl.

Doprava, výroba a obchod

Lodní společnosti Maersk, MSC a CMA CGM oznámily 1. března, že pozastavují nedůležité dodávky do Ruska, s výjimkou potravin, zdravotnického a humanitárního materiálu. Británie a Kanada 1. března uzavřely přístavy pro ruské lodě. Británie zakázala vplouvat do svých přístavů všem lodím s ruskými konexemi, zatímco Kanada uvedla, že její zákaz se vztahuje i na rybářské lodě v jejích výsostných vodách. Norská firma Equinor, Exxon a také energetické společnosti BP a Royal Dutch Shell se rozhodly ukončit své investice do ruských firem Rosněfť a Gazprom a TotalEnergies končí financování nových projektů v Rusku. Některé přední banky, letecké společnosti, výrobci automobilů a další firmy omezily dodávky a ukončily partnerství s ruskými firmami.

Evropská unie v neděli 27. března ohlásila zákaz prodeje letadel, vrtulníků a veškerého leteckého vybavení do Ruska. Leasingové společnosti, z nichž většina sídlí v Irsku, mají stáhnout z Ruska veškerá zapůjčená osobní letadla, kterých je více než polovina z celkového necelého tisíce. Společnosti Airbus a Boeing, jejichž letadla tvoří 70 % leteckého parku v Rusku, přestanou dodávat náhradní díly, které má Rusko v zásobě jen na 2–3 týdny, což nakonec znemožní letadla provozovat.

Dvě největší logistické firmy v Evropě – DHL a Kühne+Nagel přestaly kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu expedovat zásilky do Ruska. Francouzský výrobce letadel Airbus i americká firma Boeing zastavily ruským aerolinkám technickou podporu a přerušily dodávky náhradních dílů.

V důsledku zastavení projektu se Nord Stream 2 ocitl v insolvenci. Společnost ještě formálně nepodala návrh na konkurz, ale potýká se s „obrovskými platebními potížemi“, které znemožňují její další provoz.

Automobilka Škoda musela přerušit výrobu vozu Enyaq, protože jí scházejí kabely od ukrajinské firmy Leonio AG, která je vyrábí pro několik evropských výrobců automobilů. Koncern Volkswagen dne 3. března oznámil, že se kvůli ruské agresi na Ukrajině dočasně stahuje z ruského trhu, přerušil export vozů Audi, Škoda, Porsche a Bentley a ukončil výrobu ve svých závodech v Nižném Novgorodu a Kaluze. Z ruského trhu se stáhly i automobilky Toyota (zároveň přerušila výrobu v Petrohradu), Ford, BMW, Hyundai (ta zároveň přerušila výrobu v tamní továrně) Renault, Jaguar, Land Rover, Mercedes, Volvo, výrobce motocyklů Harley-Davidson, Mercedez Benz, Daimler Truck. Stellantis (mateřská značka Fiat, Chrysler, Peugeot, Citroen a DS) údajně zřídil dvě pracovní skupiny, které se mají zabývat následky invaze.

V Rusku zavírá 17 obchodů IKEA, která zde zaměstnává 15 000 lidí, obchodování přerušily firmy H&M, TJX –⁠ vlastník řetězců T.J. Maxx a Marshalls nebo Nike. Český pivovar Budvar, který považuje Rusko za jeden ze svých pěti hlavních trhů, zastavil dodávky piva s tím, že obchod není hlavní prioritou a že hledá způsoby, jak pomoci, včetně hledání ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Naproti tomu dánská pivovarnická skupina Carlsberg pozastavila výrobu ve svých třech pivovarech na Ukrajině, ale v Rusku, kde vlastní petrohradské pivovary Baltika a zaměstnává 8 400 lidí, bude pokračovat.

Po společnostech Apple a Google ohlásil 4. března také Dell a Microsoft, že pozastavuje prodej svých produktů a služeb v Rusku.

Prodej v Rusku pozastavují francouzští výrobci luxusního zboží LVMH (značky Christian Dior, Givenchy a Bulgari, 124 butiků), Hermes (výrobce drahých kabelek Birkin), Kering (značky Gucci a Saint Laurent) a Chanel a také švýcarský Cartier Richemont.

Prodej svých produktů v Rusku ukončila firma Samsung (telefony, čipy i aplikace), která držela 30 % tamního trhu. Do Ruska přestala dodávat technologie firma IBM, licence i prodej svých produktů ukončila i firma Adobe (Photoshop, Premiere, Illustrator, Lightroom). V Rusku přestaly fungovat platební systémy PayPal a Revolut (jehož zakladatel je Rus) a nové klienty nepřijímá Payoneer. Končí i edukační programy Coursera a Preply, audioknihy Storytel, producenti videoher, dále eBay, IT firma Luxoft DXC Technology Company, Moody's Investors Service, ruské uživatele odpojí jeden z největších poskytovatelů páteřních sítí Cogent. Ztráta zaměstnání v důsledku odchodu západních firem hrozí 3 milionům Rusů.

Ubytovací služba Airbnb oznámila, že ukončuje služby v Rusku, služba Booking.com také přestala v Rusku fungovat. Konzultační IT podník Accenture v Rusku ukončí své působení a o práci tím přijde 2 300 lidí. Intel přestal prodávat do Ruska i Běloruska, končí tam i Hewlett-Packard, Apple, Nokia a Ericsson, prodej reklamy v Rusku pozastavuje společnost Google a Snapchat. V Rusku končí streamovací služby Deezer a Netflix, prodej svých produktů ukončily firmy Oracle a SAP. Google Maps neposkytují živé informace o dopravním provozu na území Ukrajiny. Od 2. března nesmí být ruská státní média distribuována na území Evropské unie žádnými kanály.

Tajemník vedení ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak, s ohledem na velké množství Rusů kteří ztratí zaměstnání, navrhuje znárodnit výroby těch společností, které ohlásily svůj odchod a uzavření výroby v Rusku během tzv: "speciální operace na Ukrajině".

8. března ohlásily odchod z Ruska i americké korporace McDonald's, Coca-Cola, PepsiCo a Starbucks. McDonald's uzavírá v Rusku všech 850 obchodů, Starbucks celkem 130 obchodů. Společnost PepsiCo uvedla, že bude v zemi nadále prodávat mléko, kojeneckou výživu a dětskou stravu.

Yale School of Management zveřejnila seznam 290 firem, které ohlásily ukončení činnosti v Rusku na protest proti napadení Ukrajiny. Rozhodnutí omezit přístup Ruska na kapitálové trhy přijaly dokonce Bank of China nebo čínská Asijská infrastrukturní investiční banka.

Občanské protesty

Podrobnější informace naleznete v článku Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu (2022).

Manifestace solidarity s Ukrajinou v polské Vratislavi 24. února 2022

Protest na podporu Ukrajiny ve finských Helsinkách 26. února 2022

Protiválečný protest v Moskvě 24. února 2022

Podle OVD-Info bylo 24. února v 51 ruských městech zadrženo policií více než 1 700 Rusů, kteří protestovali proti invazi. Ruský nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov oznámil, že noviny Novaja gazeta budou vydávat své příští číslo v ukrajinštině i ruštině. Muratov, novinář Michail Zygar, režisér Vladimir Mirzojev a další podepsali dokument, v němž prohlásili, že Ukrajina není pro Rusko hrozbou, a vyzvali ruské občany, aby odsoudili válku. Elena Černěnková, novinářka listu Kommersant, rozšířila kritický otevřený dopis, který podepsalo 170 novinářů a akademiků.

K proukrajinským protestům došlo na několika ukrajinských a ruských velvyslanectvích v zahraničí, mimo jiné v Albánii, Argentině, Arménii, Austrálii, Ázerbájdžánu, Belgii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Brazílii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Gruzii, Chile, Chorvatsku, Japonsku, Německu, Indii, Íránu, Irsku, Islandu, Itálii, Izraeli, Kanadě, Kazachstánu, Kolumbii, Maďarsku, Malajsii, Mexiku, Moldavsku, Nizozemsku, Norsku, Peru, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Tchaj-wanu, Turecku, USA a Velké Británii.

V Česku 24. února protestovalo na Václavském náměstí asi 3 000 lidí. V neděli 27. února se na témže místě na demonstraci pořádané organizací Milion chvilek pro demokracii sešlo podle policejních odhadů 70 až 80 tisíc lidí. Téhož dne se v Berlíně sešlo více než 100 000 lidí, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Dne 28. února se místo tradičního kolínského masopustního průvodu Růžové pondělí, který byl o několik dní dříve zrušen kvůli covidu-19, v Kolíně nad Rýnem sešlo více než 250 000 lidí (místo předpokládaných 30 000) na mírovém pochodu na protest proti ruské invazi.

Běloruské protesty v Minsku během hlasování v referendu o ústavě skandovaly u volebních místností „Ne válce“.

Demonstrace na podporu Ukrajiny se konaly také v několika ruských městech, mimo jiné v Moskvě, Petrohradu, Novosibirsku, Nižním Novgorodu či Jekatěrinburgu.

Bojkot

V některých zemích, zejména v Pobaltí, se rozšířilo hnutí bojkotu ruských a běloruských výrobků. V Estonsku mnoho obchodních řetězců odstranilo z regálů ruské potraviny a nápoje. V Lotyšsku většina supermarketů odstranila ruské a běloruské výrobky, jako jsou potraviny, nápoje, časopisy a noviny, přičemž nejvýznamnějšími řetězci, které se k bojkotu připojily, byly Coop, Rimi, Maxima a Barbora. V Kanadě bylo kontrolním úřadům několika provincií, včetně Liquor Control Board of Ontario, Société des alcools du Québec, Newfoundland and Labrador Liquor Corporation, Manitoba Liquor & Lotteries Corporation, a Nova Scotia Liquor Corporation, nařízeno odstranit ruské alkoholické výrobky ze svých maloobchodních prodejen. V Kanadě vláda Britské Kolumbie zastavila dovoz ruských alkoholických výrobků a Rada pro kontrolu alkoholu v Ontariu oznámila odstranění ruského alkoholu ze všech 679 prodejen v rámci své jurisdikce. V USA politici v Ohiu, New Hampshire a Utahu zavedli zákonná omezení prodeje ruského alkoholu a mnoho barů, restaurací a prodejců alkoholu dobrovolně odstranilo ruské značky ze svého sortimentu, přičemž někteří podnikli další kroky na podporu ukrajinských likérů jako další projev solidarity s Ukrajinou. V návaznosti na protesty finský i švédský alkoholový monopol Alko a Systembolaget oznámily, že zastavují prodej ruských alkoholických nápojů. Také dva hlavní finští maloobchodníci, S-Group a Kesko, rovněž uvedli, že stahují ruské zboží ze svých regálů.

UEFA, evropský řídící orgán fotbalu, se po zasedání výkonného výboru rozhodla přesunout finále Ligy mistrů z Petrohradu do francouzského Saint-Denis. Národní fotbalové týmy Polska, Česka a Švédska odmítly hrát s Ruskem jakékoli zápasy. Formule 1 v důsledku krize odvolala letošní Velkou cenu Ruska, přičemž mistři světa Sebastian Vettel a Max Verstappen označili závodění v zemi za „špatné“. MOV vyzval mezinárodní sportovní federace, aby buď přesunuly, nebo zrušily všechny sportovní akce plánované v Rusku nebo Bělorusku; mezi těmi, které se podle toho zařídily, byly Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní gymnastická federace (FIG). Prezident finské hokejové reprezentace Harri Nummela, jehož země hostí Mistrovství světa v ledním hokeji 2022, uvedl, že požaduje vyloučení hokejových týmů Ruska a Běloruska ze šampionátu, k vyloučení těchto týmů z IIHF vyzvalo také Švýcarsko. Český svaz ledního hokeje rozhodl o zrušení všech reprezentačních zápasů s týmy Ruska a Běloruska.

Evropská vysílací unie (EBU) vyloučila Rusko z účasti na písňové soutěži Eurovize 2022 s tím, že by jeho zařazení mohlo „znevážit soutěž“.

Seznam ofenzív a bitev v průběhu invaze

• Východoukrajinská ofenzíva:
  • Bitva o Charkov
  • Bitva o Konotop
  • Bitva o Mariupol
  • Bitva o Sjevjerodoneck
  • Střelba v Krutym
  • Bitva o Ochtyrku
  • Bitva o Starobilsk
  • Bitva o Sumy

• Kyjevská ofenzíva
  • Bitva o Kyjev
  • Ostřelování Brovar
  • Bitva o mezinárodní letiště Hostomel
  • Obléhání Černihivu
  • Bitva o Černobyl
  • Bitva o Ivankiv
  • Bitva o Vasylkiv

• Chersonská ofenzíva
  • Bitva o Cherson
  • Bitva o Melitopol
  • Bitva o Mykolajiv
  • Bitva o Berďansk
  • Bitva o Záporoží
  • Obléhání Enerhodaru

• Horlivkaská ofenzíva

• Nezařazené bitvy a útoky:
  • Útok na leteckou základnu Millerovo
  • Útok na Hadí ostrov
  • Bitva o letiště Žytomyr

Odkazy

Související články

• Anexe Krymu Ruskou federací
• Druhá studená válka
• Postsovětské války
• Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
• Rusko-ukrajinská válka (2014–současnost)
• Ukrajinská krize
• Válka v Jižní Osetii (2008)
• Válka na východní Ukrajině

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ruská invaze na Ukrajinu na Wikimedia Commons
• Ministerstvo obrany Ukrajiny – oficiální stránky (anglicky) (ukrajinsky)
• Ukrainian News (en)
• Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne, ukrajinský zpravodajský web, (adresa sídla: 04119, м. Київ, вул. Юрія Іллєнка, 42)
• Online reportáž na ČT24
• Online reportáž na iRozhlas.cz
• Online reportáž Hospodářských novin
• Online reportáž na iDNES.cz
• Online reportáž v angličtině na největším nezávislém ukrajinském kanálu Suspilne
• MITZER, Stijn. Attack On Europe: Documenting Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [online]. oryxspioenkop.com, 2022-02-24. Dostupné online. (anglicky) 

Portály: Rusko | Ukrajina | Válka