Termobarická zbraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termobarická zbraň nebo Termobarická puma či Termobarická munice (v češtině označovaná také přívlastky palivo-vzduchová, palivo-vzdušná, objemově detonující, aerosolová nebo vakuová; v angličtině známá jako Thermobaric weapon, high-impulse thermobaric weapons (HITs), fuel-air explosives (FAE nebo FAX) či fuel-air munitions, heat and pressure weapons nebo vacuum bombs) je explozivní zbraň pracující na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíseného se vzduchem a následného vytvoření mohutné tlakové vlny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termobarické zbraně byly v průběhu 2. světové války vyvinuty v nacistickém Německu. V jejich vývoji po roce 1945 pokračovala americká i sovětská armáda. Poprvé byly použity americkou armádou v průběhu války ve Vietnamu. K objevu vedla důlní neštěstí, způsobená smíšením uhelného prachu a vzduchu v uhelných dolech. Experimentovalo se s plyny jako metan, propan, butan a jejich směsmi. Konečným řešením byla práškovitá směs průmyslové trhaviny typu amonal (NH4NO3 smísená s hliníkovým prachem).

Ačkoliv je princip poměrně jednoduchý, pro vlastní funkčnost bomby je klíčové utvoření homogenního mraku s dostatečnou hustotou náplně bez předčasného zážehu. To také limituje její mohutnost.

Princip výbuchu[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka těchto zbraní vychází z faktu, že měrná energie (J/kg) běžných výbušnin je řádově menší, než energie uhlovodíkových paliv.

Takzvané vakuové pumy využívají dva principy.Prvním je vytvoření výbušné směsi smísením paliva se vzduchem, která je následně detonována. Zbraň tedy spotřebuje okolní kyslík a o tím je její náplň vlastně zvětšena. Druhým principem je rozprášení tekuté trhaviny s vysokou teplotou hoření, také s následnou detonací (kovová příměs hliniku, nebo železa zvyšuje teplotu hoření). Vysoká teplota způsobí kromě vlastní detonace přehřátí vzduchu v detonujícím objemu a tím tvorbu masivní tlakové vlny - tedy termobarická puma. Výbušnou náplň obou zbraní tvoří palivová - explozivní hmota o hmotnosti od několika desítek kg až po několik tun u největších pum. K iniciaci slouží dvě oddělené konvenční nálože.

První nálož v předem určené výšce nebo určeném okamžiku rozptýlí náplň do vzduchu.Jedná se o tzv. bezplamennou trhavinu (typickým představitelem je nitroglycerin, respektive dynamit) - smyslem je nezapálit rozprašovanou hmotu. Vzniklý oblak smísený se vzduchem se obvykle dostane do kontaktu s cílem, proti němuž je zbraň použita a proniká i do dutin (chodby, komíny, ventilace, okopy). S odstupem několika desetin sekundy až jednotek sekund následuje výbuch druhé nálože, po němž směs detonuje. Následuje exploze, kterou doprovází velmi silná tlaková vlna. Společným efektem obou zbraní je podtlak vzniklý v prostoru výbuchu po odchodu tlakové vlny. Odtud společný název vakuová puma. Ten dokáže svým účinkem zasáhnout i jinak kryté osoby, které se kromě vlastního "blast efektu" tlakové vlny i podtlaku mohou v úkrytech udusit (zplodiny výbuchu bývají navíc nedýchatelné a horké). Ničivý účinek takové vlny a za ní následujícího podtlaku převyšuje účinnost běžných konvenčních výbušnin.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]