GBU-43 MOAB

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GBU-43 MOAB při testech

GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast bomb (MOAB) (také známá jako Mother Of All Bombs - matka všech bomb) je velká konvenční bomba vyvinutá pro letectvo Spojených států Albertem L. Weimortsem juniorem. V době vývoje byla považována za nejsilnější nenukleární zbraň vůbec. Bomba byla navržena ke shozu z transportního letounu C-130.

Od té doby Rusko úspěšně testovalo z bombardéru TU-160 jejich "Father Of All Bombs" (otec všech bomb) a podle výsledků měření tvrdí, že je 4x silnější než MOAB, ačkoli o velikosti a síle ruské zbraně můžou někteří lidé vést dohady, stejně jako o síle a velikosti zbraně americké.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

MOAB je projekt Air Force Research Laboratory (výzkumná laboratoř letectva USA), který začal v roce 2002 jako následovník projektu BLU-82 "Daisy cutter".[1] Podstoupil úspěšný test v Eglin Air Force Base na Floridě dne 11. května 2003 a další 21. listopadu téhož roku.

Parametry[editovat | editovat zdroj]

MOAB je bomba 30 stop a 1,75 palce (9,17 m) dlouhá, v průměru 40,5 palce (102,9 cm) a vážící 22600 liber (9,5 tuny, ačkoli U.S. Air Force Research Laboratory tvrdí, že existuje i větší verze vážící 13 tun), z čehož 18700 liber (8,4 tun) je explozivní náplň. Poloměr výbuchu je 450 stop (137,61 m), ale masivní tlaková vlna vytvořená výbuchem je schopná zničit oblast velkou jako 9 městských bloků. Kvůli svým rozměrům a váze musí být bomba shazována z nákladního letadla, obvykle C-130. Je naváděna pomocí systému GPS a využívá padáku k vytažení z nákladového prostoru letadla, tudíž může být shazována z větší výšky než její předchůdce BLU-82. Je to první americká zbraň využívající ocasní plochy ruského stylu (známé jako „Belocerkovského mřížkové ploutve“) a je jen o málo menší než Grand Slam bomba z druhé světové války.

MOAB používá 18700 liber explozivní náplně H6. Se silou rovnou 1,35 násobku síly TNT je H6 jednou ze silnějších výbušnin užívaných armádou Spojených států. H6 je výbušný mix RDX (cyklotrimethlylen trinitramin), TNT (trinitrotoluen) a hliníku. H6 je obvykle využíváno armádou pro víceúčelové bomby a je výbušným plnivem vyráběným v Austrálii. H6 je také široce používaným plnivem pro podvodní zbraně jako miny, hlubinné nálože a torpéda.

Ačkoli její efekt byl často srovnáván s jadernou zbraní, má pouze zhruba tisícinu síly atomové bomby shozené na Hirošimu. MOAB je ekvivalentem 11 tun TNT, kdežto výbuch v Hirošimě byl ekvivalentem 13 000 tun TNT a moderní jaderné pumy jsou ještě mnohem silnější než bomba z Hirošimy. Nicméně svojí silou se MOAB vyrovná nejmenším jaderným bombám jako např. M-388 Davy Crockett.

GBU-43/B vystavená v muzeu výzbroje amerického letectva na základně Eglin na Floridě.

Kromě 2 kusů MOAB vyrobených pro testy je známo 15 kusů z továrny McAlester Army Ammunition Plantin z roku 2003 na podporu operace Irácká svoboda. Dne 13. 4. 2017 došlo k prvnímu ostrému použití této bomby. Byla svržena na afghánskou oblast Achin v provincii Nangarhár. Důvodem tohoto svržení je zasažení oblasti s vysokou koncentrací bojovníků ISIS.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Základní design nese znaky BLU-82 Daisy Cutter, která byla použita ve válce ve Vietnamu a také v Afghánistánu – nejvíce pro čištění velkých zalesněných ploch na tehdejší frontě a pro útoky na opevněné cíle. Na rozdíl od Daisy Cutter, MOAB je určena k ničení cílů opevněných popř. podzemních. MOAB je pomocí GPS naváděná bomba shazovaná volným pádem, kdežto Daisy Cutter je nenaváděná padákem stabilizovaná a vyžaduje relativně nízkou výšku shozu.

Pentagon prosazoval svůj záměr použít MOAB bomby jako zbraň proti pěšákům jako součást strategie „shock and awe“ (šok a úžas) v Iráku. Letectvo Spojených států realizovalo test, kde subjektům ukázali video výbuchu MOAB. Kromě skupiny jaderných vědců všichni ostatní výbuch identifikovali jako jaderný (chybně). Tento test demonstroval potenciál MOAB bomby k vyvolání psychologického strachu.

Ačkoli je MOAB primárně určena k destrukci opevněných a podzemních cílů, lze jí také využít proti lehkým až středním pozemním cílům o veliké rozloze. Ovšem vícenásobné údery zbraněmi menšího kalibru by mohly být efektivnější, neboť tyto lze shazovat ze stíhaček nebo bombardérů jako F-16, které mají mnohem lepší manévrovatelnost a prostředky sebeobrany než letouny C-130 a C-17. Kobercové bombardování z velké výšky mnohem menšími 2000 nebo 1000 librovými bombami shazované z B-52 je také velmi efektivní v pokrytí velkých oblastí.

Dne 13. 4. 2017 byla GBU43 svržena v Afghánistánu na podzemní systém tunelů Islámského státu.[2][3] Afghánské speciální jednotky poté zjistily, že stromy v bezprostředním okolí výbuchu byly sežehlé, domy zčásti zbořené, ale o několik set metrů dál byly již stromy neporušené a také tunely nevypadaly poškozeně.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. „Matka všech bomb“ děsila i Husajna, navrhl ji legendární inženýr, iDNES, 14. dubna 2017
  2. TIMES, Air Force. CENTCOM: US drops 'mother of all bombs' on ISIS in Afghanistan. Air Force Times [online].  [cit. 2017-04-13]. Dostupné online.  (anglicky) 
  3. Christopher Woody: The US unleashed the 'mother of all bombs' onto an ISIS target in Afghanistan, The Bussiness Insider, 13. dubna 2017 (anglicky)
  4. Pictures reveal inside of Afghan caves at 'Mother of All Bombs' blast site, The Telegraph, 24. dubna 2017 (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]