Mezinárodní gymnastická federace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mezinárodní gymnastická federace
FIG Lausanne.JPG
Zkratka FIG
Vznik 23. července 1881
Typ sportovní federace
Právní forma mezinárodní
Účel sportovní gymnastika, moderní gymnastika, sportovní aerobik, akrobatická gymnastika, skoky na trampolíně, tumbling
Sídlo ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Místo Lausanne
Souřadnice
Působnost celosvětová
Členové 146 členských svazů
Úřední jazyk angličtina, francouzština, němčina, španělština, ruština
Prezident Morinari Watanabe JaponskoJaponsko Japonsko
Přidružení MOV, SportAccord, ARISF,
Oficiální web www.fig-gymnastics.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní gymnastická federace (FIG, francouzsky: Fédération Internationale de Gymnastique) je hlavní řídící světová organizace sedmi gymnastických disciplín: sportovní gymnastiky, mužské sportovní gymnastiky a ženské sportovní gymnastiky, moderní gymnastiky, sportovního aerobiku,akrobatické gymnastiky, skoky na trampolíně a tumblingu. Je to nejstarší sportovní organizace. Její sídlo se nachází ve švýcarském Lausanne. V jejím čele v současnosti stojí Japonec Morinari Watanabe. FIG je řádným členem MOV, dále organizací SportAccord a ASOIF.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Federace byla založena 23. července 1881 v Lutychu Belgičanem Nicolasem J. Cuperusem. Zakládajícími členy byli Belgie, Francie a Nizozemsko. Na olympijských hrách byla gymnastika poprvé už v Athénách 1896, a tak patří mezi první sporty na olympijských hrách. Federace ale nebyla uznána Mezinárodním olympijským výborem. Ta byla uznána při olympijských hrách v Londýně 1908. Ženy soutěžily na olympijských hrách až v Amsterdamu 1928. Federace byla založena jako Evropská gymnastická federace, ale v roce 1922 změnila svůj název na Mezinárodní gymnastická federace, protože začala přijímat státy i mimo Evropu. Prvním prezidentem byl Nicolas J. Cuperus, který byl v roce 1924 nahrazen Charlesem Cazaletem z Francie. V roce 1903 se konalo první Mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Antverpách za účasti 3 zakládajících zemí a soutěžili zde pouze muži. Ženy soutěžily až v roce 1934, kde se konalo mistrovství v Budapešti. V roce 1963 se také v Budapešti konalo první Mistrovství světa v moderní gymnastice. Moderní gymnastika byla poprvé na olympijských hrách v Los Angeles 1984. Mistrovství světa ve skocích na trampolíně se konalo v Londýně 1964 a Mistrovství světa v akrobatické gymnastice se konalo v Moskvě 1974. V roce 1995 se v Paříži konalo první Mistrovství světa ve sportovním aerobiku. Ve skocích na trampolíně se začalo soutěžit na olympijských hrách v Sydney 2000. První sídlo mělo v Lutychu, poté se přestěhovala do Prahy, po druhé světové válce do Ženevy, v roce 1973 do Lyss, v roce 1991 do Moutier a roce 2008 do Lausanne.

Seznam prezidentů FIG[editovat | editovat zdroj]

Morinari Watanabe, 2019
Jméno Občanství Období
Nicolas J. Cuperus BelgieBelgie Belgie 1881—1924
Charles Cazalet FrancieFrancie Francie 1924—1933
Adam Zamoyski PolskoPolsko Polsko 1933—1946
Goblet d’Alviella BelgieBelgie Belgie 1946—1956
Charles Thoeni ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1956—1966
Arthur Gander ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1966—1976
Yuri Titov Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz/RuskoRusko Rusko 1976—1996
Bruno Grandi ItálieItálie Itálie 1996—2016
Morinari Watanabe JaponskoJaponsko Japonsko 2016—

Konfederace[editovat | editovat zdroj]

146 členských federací je rozčleněno do 5 kontinentálních Konfederací:

Kontinent Název konfederace zkratka (angličtina) Vznik Adresa Počet členů
Afrika Africká gymnastická unie UAG 1990 Alžírsko Alžír 21
Amerika Panamerická gymnastická unie PAGU 1971 Brazílie Curitiba 26
Asie Asijská gymnastická unie AGU 1982 Katar Dauhá 33
Evropa Evropská gymnastická unie UEG 1982 Švýcarsko Lausanne 50
Oceánie 4

Akce[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]