Antonov An-225

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
An-225 Mrija
Určení obří transportní letoun
Výrobce Antonov
První let 21. prosince 1988
Charakter Ve službě
Uživatel Antonov Airlines (1)
Výroba 1988
Vyrobeno kusů 2 ks
Vyvinuto z typu Antonov An-124

Antonov 225 Mrija (Мрия nebo Мрія, ukrajinsky sen; označení NATO "Cossack") je transportní letoun s největší vzletovou hmotností (640 tun), jaký kdy byl zkonstruován. Byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu Buran a částí nosné rakety Eněrgija nebo Proton. Po zrušení vývoje raketoplánu byl odstaven, avšak po pěti letech znovu nasazen do obchodního provozu. Vyrobeny byly pouze dva letouny.

Využití[editovat | editovat zdroj]

První zkušební let se uskutečnil 21. prosince 1988.[1] S raketoplánem Buran poprvé Mrija vzlétla 13. května 1989, kdy ho převážela z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později s ním letěla na leteckou přehlídku do Paříže a na zpáteční cestě se (s Buranem na hřbetě a v trupu s troskami na přehlídce havarovaného MiGu-29) 19. června 1989 zastavila na ruzyňském letišti. Praha se tak stala druhým zahraničním městem, ve kterém Mrija přistála. Jednalo se však o nouzové přistání, pro poruchu na hydraulice. V září 1989 byla Mrija k vidění v Ostravě-Mošnově na leteckém dni.[2] Antonov 225 měl menšího bratříčka An-124 Ruslan.

Kvůli zrušení vývoje raketoplánu Buran byl Antonov 225 v roce 1994 odstaven na letiště v Gostomelu. Po modernizaci motorů a elektroniky se Mrija dostala opět do vzduchu až 7. května 2001, kdy provedla třicetiminutový let okolo letiště, na kterém byla řadu let odstavena. Nyní je využívána k obchodní přepravě nákladů flotily Antonov Airlines (ADB). Při některých těchto letech opět (tentokrát plánovaně) přistála v Praze, konkrétně v červenci 2003, 16. června 2004 a 28-29. září 2006.

Vzhledem k ekonomickým problémům po rozpadu Sovětského svazu byla stavba druhého stroje přerušena v roce 1994 a jeho nedokončené pozůstatky byly zakonzervovány v továrně společnosti Antonov. V roce 2006 se Antonov rozhodl k dokončení stavby druhého stroje, který měl vzlétnout v druhé polovině roku 2008,[3] což ovšem nebylo realizováno. V květnu 2011 projevilo o tento zakonzervovaný kus zájem Ruské ministerstvo obrany a v srpnu 2011 si vyžádalo od ukrajinského výrobce Antonov konkrétní informace a podmínky, za jakých by mohla být druhá An-225 dokončena a modernizována.[4]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Porovnání největších letounů.      Hughes H-4 Hercules      Antonov An-225      Airbus A380-800      Boeing 747-8

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 6 osob (pilot, kopilot, dva letoví inženýři, navigátor a radista)
  • Motory: 6x Progress D-18T Series 3 turbofans, každý o tahu 229 kN (51590 lbs)
  • Délka: 84,00 m
  • Výška: 18,20 m
  • Rozpětí křídel: 88,40 m
  • Plocha křídel: 905 m²
  • Rozpětí VOP: 32,65 m
  • Kapacita palivových nádrží: více než 300 000 l
  • Hmotnost prázdného letadla: 175 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 600 000 kg
  • Náklad vně letadla:
    • Max. hmotnost: 200 tun
  • Náklad uvnitř letadla
    • Max. hmotnost: 250 tun
    • Max. výška: 4,4 m
    • Max. šířka: 6,4 m
    • Max. délka: 43,0 m
  • Objem nákladového prostoru: 1 220 m³
    • Cestující: cca 60-70 osob (kabina v zadní části trupu nad nákladovým prostorem)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 800 km/h
  • Maximální rychlost: 850 km/h
  • Potřebná délka ranveje: 3000 - 3500 m
  • Dostup: 11 000 m
  • Cestovní výška: 9 000 m
  • Dolet:
    • S nákladem 200 tun v trupu: 4 500 km
    • S nákladem 150 tun v trupu: 7 000 km
    • S nákladem 100 tun v trupu: 9 600 km
    • Bez nákladu: 15 400 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidovky cz., ČTK. Měl přepravovat raketoplán. Obří Antonov se stal legendou. sport.cz [online]. 2013-12-21 [cit. 2013-12-22]. Dostupné online.  
  2. Letecký den s Květy, Mošnov 1989
  3. Antonov Design Bureau Antonov An-225 [online]. DutchOps.com, [cit. 2008-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Zachrání Rusko druhý Antonov 225 Mrija? [online]. Planes.cz, [cit. 2011-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu