Luigi Di Maio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luigi Di Maio
49987776811 90a08c2876 o cropped.jpg
Místopředseda vlády Italské republiky
Ve funkci:
1. června 2018 – 5. září 2019
společně s Matteem Salvinim
Předseda vládyGiuseppe Conte
Ministr zahraničních věcí Italské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
5. září 2019
Předseda vládyGiuseppe Conte
Mario Draghi
PředchůdceEnzo Moavero Milanesi
Ministr hospodářského rozvoje
Italské republiky
Ve funkci:
1. června 2018 – 5. září 2019
Předseda vládyGiuseppe Conte
PředchůdceCarlo Calenda
NástupceStefano Patuanelli
Ministr práce a sociálních věcí
Italské republiky
Ve funkci:
1. června 2018 – 5. září 2019
Předseda vládyGiuseppe Conte
PředchůdceGiuliano Poletti
NástupceNunzia Catalfo
2. lídr Hnutí pěti hvězd
Ve funkci:
23. září 2017 – 22. ledna 2020
PředchůdceBeppe Grillo
NástupceVito Crimi
Člen Poslanecké sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
15. března 2013
Volební obvodKampánie 1 (2013-2018)
Neapol-Acerra (od 2018)
Stranická příslušnost
ČlenstvíHnutí pěti hvězd
(2009-2022)
Společně pro budoucnost
(od 2022)

Narození6. července 1986 (36 let)
Avellino
Profesepolitik a pubblicista journalist
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické (2021)
PodpisLuigi Di Maio, podpis
Webová stránkawww.luigidimaio.it
CommonsLuigi Di Maio
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luigi Di Maio (* 6. července 1986, Avellino) je italský politik, bývalý lídr Hnutí pěti hvězd, od 1. června 2018 do 5. září 2019 ministr pro hospodářský rozvoj a ministr práce a sociální politiky a od 5. září 2019 ministr zahraničí nejdříve v druhé vládě Giussepa Conteho a poté ve vládě Maria Draghiho. Byl také zastupujícím předsedou vlády Giuseppa Conteho.

Hnutí pěti hvězd v červnu 2022 opustil a založil vlastní formaci Společně pro budoucnost. Důvodem byly dlouhodobé neshody s lídrem hnutí Giuseppem Contem, bezprostředně pak jeho nesouhlas s dodávkami zbraní na Ukrajinu.[1]

Původ a studium[editovat | editovat zdroj]

Luigiho otec Antonio Di Maio byl podnikatelem v oboru nemovitostí. Politicky se angažoval v neofašistickém Italském sociálním hnutí (Movimento Sociale Italiano, MSI). Jeho matka byla učitelkou.

Luigi di Maio studoval na klasickém gymnáziu. Poté začal studovat inženýrské vědy na Neapolské univerzitě Fridricha II., pak ale přešel na studium práv. Již na univerzitě se angažoval ve studentském hnutí, založil studentský parlament. Studium práv však nedokončil. V roce 2007 získal akreditaci jako novinář.[2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Di Maio se v roce 2007 připojil k protestním akcím, které vedl Beppe Grillo. Již v roce 2009 vstoupil do nově založeného Hnutí pěti hvězd (M5S). V roce 2013 byl za tuto politickou stranu zvolen do Poslanecké sněmovny (Camera dei deputati) italského parlamentu.

Za politickým vzestupem a volebními výsledky Hnutí pěti hvězd stojí 42letý milánský mediální podnikatel Davide Casaleggio, který vlastní internetovou firmu Casaleggio Associati. Tuto firmu a vliv na M5S zdědil po svém otci Gianrobertovi Casaleggiovi, který zemřel v roce 2016 ve věku 61 let. Casaleggio senior byl spřátelen s formálním zakladatelem M5S, komikem Beppem Grillem, kterému dopomohl k úspěšnému vytvoření jeho velmi vyhledávaného blogu. Grillo se mezitím stáhl z každodenní práce v hnutí a přenechal vůdčí pozici 32letému Luigimu di Maio z Neapole. Ředitelství strany má v současnosti 5 členů – Di Maio (předseda strany), Alessandro Di Battista, Roberto Fico, Carla RuoccoCarlo Sibilia.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2018 dosáhlo doposud opoziční Hnutí pěti hvězd (Movimento Cinque Stelle) velkého úspěchu, když získalo 32,6 % hlasů (+ 6,8 % oproti volbám roku 2013). Hnutí se tak stalo nejsilnější samostatnou politickou stranou země. Dosavadní vládní uskupení pod vedením Demokratické strany (Partito Democratico, PD) bývalého předsedy vlády Mattea Renziho utrpělo značné ztráty. Připadlo na ně jen 22,9 % hlasů,[3] takže následně došlo k vytvoření nové italské vlády pod vedením Giuseppa Conteho, ve které se Di Maio stal ministrem pro dva rezorty a vicepremiérem.

Podpora francouzským Žlutým vestám[editovat | editovat zdroj]

V úterý 5. února 2019 přicestoval Luigi Di Maio do Paříže, setkal se se zástupci francouzského Hnutí žlutých vest a vyslovil jim svou podporu. Jedná se mu také o spojenectví v kampani před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. Na znamení protestu proti akci italského ministra práce a sociální politiky byl francouzským ministerstvem zahraničí následně odvolán velvyslanecŘímě ke konzultacím.[4]

9. února 2019 se konaly protivládní demonstrace v Římě s účastí 50 000–100 000 lidí, mezi nimi italských žlutých vest. Demonstrujícím šlo o zlepšení sociální situace v zemi.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHUSTER, Robert. Italští populisté se rozpadli kvůli válce. Jejich bývalý předseda chce založit v parlamentu nový klub. Lidovky.cz [online]. 2022-06-22 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  2. PERRONE, Manuela: Luigi Di Maio, il più politico del M5S “scala” il Movimento anti-politica. Il Sole 24 Ore, [1], 22. září 2017 (italsky).
  3. RIPPERGER, Anna-Lena: Regierungsbildung nach deutscher Art, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 3 (německy).
  4. Italiens Vizepremier Di Maio trifft Gelbwesten (Italský vicepremiér Di Maio se setkal se žlutými vestami). Der Spiegel, [2], 5. února 2019, 22:11 hod. (německy).
  5. Žlutá revolta v ulicích Paříže i Říma. Ve francouzské metropoli se demonstranti střetli s policií. ČT24 [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]