Československá státní automobilová doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Československá státní automobilová doprava
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formanárodní podnik
Datum založení1949
Adresa sídlaPraha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zastávkový označník s logem ČSAD
Historické vozidlo ČSAD Karosa ŠL 11 v Jablonci nad Nisou

Československá automobilová doprava a Československá státní automobilová doprava (slovensky Československá štátna automobilová doprava), známé pod obvykle užívanou zkratkou a logem ČSAD, byly názvy národních, později státních podniků zajišťujících autobusovou dopravu a dopravu nákladními automobily v Československu v době socialismu v letech 1949–1989. Zkratku ČSAD si ponechaly v názvu i některé z dnešních dopravních společností, zejména těch, které vznikly transformací a privatizací státních podniků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Recesistické podání zastávky ČSAD "U Kocáby"

Státní autobusová doprava před vznikem ČSAD[editovat | editovat zdroj]

Počátky státní autobusové dopravy v českých zemích sahají k roku 1908, kdy začaly jezdit první autobusové linky provozované rakouskou poštovní správou, vrcholově řízenou vídeňským ministerstvem obchodu. Před 1. světovou válkou bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku postupně zavedeno 20 státních poštovních autobusových linek o celkové délce přibližně 500 km. Se začátkem války byla v souvislosti s mobilizací a zrekvírováním vozidel pro potřeby vojska veškerá autobusová doprava v českých zemích na téměř pět let zastavena. Od roku 1919 ji začala postupně obnovovat čs. poštovní správa, vrcholově řízená Ministerstvem pošt a telegrafů. Od roku 1927 byly autobusové linky v Československu provozovány také státními železnicemi ČSD, řízenými ministerstvem železnic. K 1. lednu 1933 byly státní poštovní linky i s personálem, vozidly a technickým zázemím začleněny do resortu železnic a v průběhu roku 1933 postupně převzaty jednotlivými ředitelstvími státních drah. Souběžně prosperovala do roku 1932 i soukromá autobusová doprava. Zákony o dopravě motorovými vozidly z let 1932 a 1935 silniční dopravu začaly regulovat územně omezenými koncesemi, daňovým zatížením a uzákoněním vlivu železničních úřadů na udělování koncesí pro silniční dopravu, čímž byly podmínky pro volné soukromé podnikání ztíženy.

U jednotlivých ředitelství státních drah existovaly „Skupiny pro automobilní provoz ČSD“ pro technické a provozní řízení. Pro výkonnou službu byly ve velkých dopravních centrech zřízeny autosprávy ČSD, v menších centrech dopravy garáže ČSD, pro provoz osamocených tratí a pro nákladní provoz autostanice ČSD.

Například pod ředitelství státních drah v Praze patřily autosprávy Praha–Delta a Praha–Vršovice, garáže Slaný, Kladno, Střeliv, Benešov u Prahy, Kostelec nad Černými lesy a Kouřim a autostanice Pardubice, Louny, Libochovice, Chomutov, Teplice, Mezimostí–Veselí, Počátky a Kolín. Pod jiná ředitelství patřily pozdější dopravní závody Rakovník, Příbram, Hořovice, Mladá Boleslav a Poděbrady.

Státní ČSAD[editovat | editovat zdroj]

Státní monopol na autobusovou dopravu byl zaveden § 148 československé ústavy z 9. května 1948, podle něhož pravidelná doprava silniční mohla být jen národním majetkem. Národní podnik Československá automobilová doprava byl zřízen znárodňovacím zákonem č. 311/1948 Sb. (o národních dopravních podnicích), vyhláškou č. 122/1949 Sb. (o dni zřízení národních dopravních podniků) a nařízením č. 124/1949 Sb. (jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku „Československá automobilová doprava, národní podnik“). Den vzniku je 1. leden 1949, fakticky se však vytvářel v průběhu roku až do prosince 1949, kdy převzal majetkové podstaty znárodněných podniků. Zákon č. 148/1950 Sb., novelizující Zákon o národních dopravních podnicích (úplné znění pod č. 149/1950 Sb.), dnem vyhlášení (24. listopadu 1950) zavedl nový název Československá státní automobilová doprava. Podnik měl sídlo a ústřední ředitelství v Praze, jemuž pro činnost na Slovensku podléhalo Oblastní ředitelství v Bratislavě.

Od roku 1952 byl rozdělen na 19 samostatných krajských národních podniků (13 krajů v českých zemích a 6 slovenských krajů) a dvě hlavní správy (česká a slovenská).

V roce 1957 krajské národní výbory (KNV) převzaly řízení podniků ČSAD, státní dozor v automobilové dopravě a dozor nad plněním preventivní údržby vozového parku. Současně byl národní podnik ČSAD Praha rozdělen na národní podniky ČSAD KNV Praha a ČSAD ÚNV Praha. Nákladní doprava byla do těchto podniků rozdělena (zvlášť Středočeský kraj, zvlášť Praha), autobusová doprava byla převedena pouze do ČSAD KNV Praha.

Se zavedením nového územního členění ČSSR od 1. června 1960 byly krajské podniky nahrazeny okresními národními podniky ČSAD, které byly řízeny okresními národními výbory (ONV).

Od 1. dubna 1963 podle usnesení vlády č. 226/1963 byly národní podniky ČSAD sloučeny opět do krajských podniků podřízených krajským národním výborům (7 v Česku, 3 na Slovensku). Nové podniky se členily na dopravní závody, některé závody ještě na provozovny.

Koncem roku 1988 přešly krajské národní podniky na formu státních podniků. V roce 1990 byly krajské státní podniky s výjimkou západočeského a severočeského rozděleny na menší státní podniky, většinou zhruba okresního formátu, tentokrát s názvy Československá automobilová doprava.

Národní podnik (podniky) ČSAD v padesátých a šedesátých letech zavedly jednotnou a ucelenou síť autobusové dopravy v celém Československu a jednotné tarifní podmínky. Začátkem šedesátých let se také začal ustalovat a standardizovat způsob označování autobusových zastávek, nejprve interními předpisy, v polovině sedmdesátých let 20. století pak i technickými normami (ON 73 6425, ON 73 6426) a označení konce zastávky se v roce 1975 dostalo i do Pravidel silničního provozu.

Transformace na privátní podniky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 byl schválen liberalizovaný Zákon o silniční dopravě (111/1994 Sb.), který otevřel cestu na trh soukromým a nestátním dopravcům. Počínaje rokem 1994 byla většina z podniků ČSAD transformována na akciové společnosti a privatizována. Po rozpadu Československa se již v zapsaných názvech firem objevuje většinou jen zkratka ČSAD bez vysvětlení, co písmena v ní znamenají. Část transformovaných firem si ihned nebo později zvolila názvy, které již na ČSAD neupomínají.

Slovenské podniky Československé (štátné) automobilové dopravy byly v roce 1993 rozděleny podle druhu dopravy a přejmenovány, nové podniky měly názvy Slovenská autobusová doprava (SAD) a Nákladná doprava (NAD nebo ND). Některé z nich nadále používají loga odvozená ze známého symbolu ČSAD.

Značka ČSAD[editovat | editovat zdroj]

Přestože značka ČSAD je symbolem znárodnění autobusové dopravy, ochrannou známku ČSAD nyní kolektivně vlastní soukromé firmy a v 90. letech uspořádaly oslavu 50. výročí značky.[1] Majitelem značky ČSAD jsou firmy spolčené ve Sdružení uživatelů kolektivní ochranné známky ČSAD.[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu proti pochybnostem ve sporu ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. s Úřadem průmyslového vlastnictví potvrdil, že v době, kdy byla Smlouva o přihlášení a užívání kolektivních ochranných známek ČSAD z 1. listopadu 1992 uzavřena, bylo přihlašovateli podle tehdy platného zákona 12 subjektů.[2] Sdružení vzniklo na začátku 90. let, jeho zakládajícími členy bylo 12 dvanáct krajských podniků ČSAD (9 z Česka a 3 ze Slovenska).[1] S účinností od 1. 10. 1995 novým zákonem č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, došlo ve vztahu ke kolektivním ochranným známkám ke změně spočívající v tom, že subjektem nově zaregistrované kolektivní ochranné známky je právnická osoba, sdružení podnikatelů. Soud dal žalobci zapravdu v tom, že na základě přechodných ustanovení nového zákona zůstala zachována práva původních majitelů ochranných známek zapsaných před účinností nového zákona a sdružení podnikatelů podle smlouvy nepochybně nemá právní subjektivitu ani není majitelem zapsaných ochranných známek. ÚPV však o zamítnutí zápisu mohl rozhodnout z úřední povinnosti, nejen na základě námitky, takže není relevantní, že ÚPV ve svém rozhodnutí opomenul specifikovat, které subjekty podaly námitky a jakou k tomu měly legitimaci. Kategorické lpění na precizním uvedení namitatelů ve správním rozhodnutí by podle NSS bylo nemístným formalismem. Jednotliví majitelé dle NSS mohou zapsané ochranné známky volně užívat, nemají však právo bez souhlasu ostatních si nechat zapsat další, vlastní ochranné známky, které by s již zaregistrovanými byly zaměnitelné.[2]

Podle Úřadu průmyslového vlastnictví je v roce 2017 platných kolektivních ochranných známek registrovaných v Česku pouze 49 z celkového zhruba milionu.[1] Přestože podle rozhodnutí NSS z roku 2008 toto sdružení nemá právní subjektivitu a není majitelem známek, ještě v březnu 2017 autoři Vladimír Týč a Radim Charvát v publikaci Zeměpisná označení v mezinárodních smlouvách a v právu Evropské unie v poznámce pod čarou uvádějí, že Sdružení uživatelů kolektivních ochranných známek ČSAD, které má zaregistrováno 6 platných známek v různých variantách, je patrně nejvýznamnějším majitelem kolektivních známek v ČR.[3]

Od uživatelů značky sdružení (ač dle rozsudku NSS z roku 2008 nemá právní subjektivitu[2]) vyžaduje roční poplatek 10 tisíc Kč.[1] ICOM Transport za své čtyři dceřiné společnosti po poradě s právníky platit odmítl a Sdružení uživatelů kolektivní ochranné známky ČSAD vůči ní žádný soudní spor nezahájilo.[1]

Řada firem značku využívala bezplatně a práva k ní neřešila.[1] Podle předsedy sdružení a ředitele společnosti Tourbus Antonína Grunda užívalo značku v 90. letech asi 70 firem, v roce 2017 je jich už jen kolem 50, ale řada z nich nevykazuje žádnou činnost a fakticky už ochrannou známku neužívají.[1]

Skupina ICOM transport v roce 2000 společnostem ČSAD Slaný, ČSAD Benešov, ČSAD Jindřichův Hradec a ČSAD Ústí nad Orlicí po jejich nákupu zachovala původní názvy, aby mateřské společnosti nekazily pověst, protože byly zanedbané, ale nakonec jim je ponechala i po pominutí tohoto důvodu.[1] Společnosti Comett Plus, FTL či Tourbus, vzniklé transformací provozů ČSAD, naopak původní značku zcela opustily.[1]

V Německu, Rakousku a Itálii si koncem 90. let značku ČSAD zaregistroval JIHOTRANS, čímž znemožnil Sdružení uživatelů kolektivní ochranné známky ČSAD, aby si po vstupu České republiky do Evropské unie nárokovala její celounijní ochranu pro sebe. V roce 2012 obě strany uzavřely dohodu a Jihotrans své známky sdružení prodal za symbolických 150 tisíc korun s tím, že sám značku může využívat dalších 15 let.[1]

Pro společnost ČSAD JIHOTRANS, vzniklou transformací českobudějovického dopravního závodu 201, měla značka ČSAD v 90. letech v nákladní dopravě velký význam, protože pro policisty ve Francii, Německu či Rakousku to byl v době divokého rozvoje podnikání v zemích bývalé východní Evropy známka dopravce, který má nějaký systém, školení, opravy atd. Výhoda se ovšem postupně měnila v nevýhodu, protože zákazníci i státní orgány špatně chápali, že ČSAD není jediná skupina. Do ČSAD JIHOTRANS tak začaly chodit ze zahraničí pokuty za řidiče jiných ČSAD v republice a autobusový ombudsman Jihotransu se ještě v roce 2017 probírá stížnostmi, které z 90 procent patří jiným. Společnost tedy v roce 2017 usoudila, že značka ČSAD je dnes již vyčpělá, nemá marketingový potenciál a v autobusové dopravě skoro překáží. Proto se rozhodla nadále prezentovat jako skupina Jihotrans, případně využívat akvizicí získané značky GW Bus, GW Train a dalších s předponou GW.[1] Společnost ČSAD Autobusy České Budějovice z rakouské skupiny Postbus přešla na marketingovou značku „busem“.[1]

Ke značce ČSAD se naopak nadále hrdě hlásí například ČSAD Uherské Hradiště, které ji považuje za zažitou značku pro firmu s velkou tradicí a prověřenou kvalitou a má dobrý zvuk převážně v mezinárodní kamionové dopravě. Tradiční grafické ztvárnění značky však zmodernizovala.[1] Podobně se značky drží například ČSAD Hodonín nebo ČSAD Autobusy Plzeň.[1]

Společnost ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. 2. října 1997 podala přihlášku kombinované barevné ochranné známky ve znění „ČSAD BUS Ústí nad Labem a. s.“ Dne 9. února 1999 ing. J. K., patentový zástupce a soudní znalec, podal námitky proti zápisu uvedené ochranné známky do rejstříku a v tomto podání sdělil, že „zastupuje kolektivní ochranné známky ČSAD“ a sdělil, že v přihlašované ochranné známce jsou vyobrazeny tři již přihlášené ochranné známky: kolektivní slovní ochrannou známku „ČSAD“, přihlášenou dne 22. 6. 1995 a zapsanou pod č. 187223, slovní grafickou ochrannou známku „ČSAD“, přihlášenou dne 19. 11. 1992 a zapsaná pod číslem 179622, a kolektivní kombinovanou ochrannou známku, přihlášenou dne 22. 11. 1990 a zapsanou pod číslem 169238, která byla v roce 1995 prohlášena Úřadem průmyslového vlastnictví za proslulou. Žalobce se hájil tím, že je jedním z majitelů všech tří namítaných ochranných známek a slovní prvky v napadeném označení jsou jeho obchodním jménem a předkladatel námitek nejednal se souhlasem všech majitelů ochranných známek a že doplňující slovní prvky „BUS Ústí nad Labem a.s.“ jasně a jednoznačně identifikují jediného možného poskytovatele služeb. Úřad průmyslového vlastnictví 8. 12. 1999 vyhověl námitkám v plném rozsahu a nově přihlašovanou ochrannou známku odmítl zapsat. V odůvodnění uvedl, že byla-li kombinovaná ochranná známka „ČSAD“ č. 169238 (sestávající z kombinace slovního prvku a obrazového prvku – okřídleného kola) prohlášena dne 15. srpna 1995 za proslulou, není třeba posuzovat podobnost výrobků či služeb. Slovní prvek „ČSAD“ je podle ÚPV na obou známkách dominantní – u přihlašované známky tím, že je na předním místě označení, přičemž slova „BUS“ a „Ústí nad Labem a.s.“ a přidané grafické prvky jsou podle rozhodnutí nedistinktivní, protože nejsou samy o sobě způsobilé odlišit výrobky a služby pocházející od různých poskytovatelů, neboť nelze zabránit dojmu, že přihlašované označení vytváří známkovou řadu vycházející z namítaných prioritně starších ochranných známek. Otázka vztahu obchodního jména žalobce s přihlašovaným označením není podle rozhodnutí rozhodná. Žalobce podal proti rozhodnutí ÚPV rozklad, v němž uvedl, že je současně majitelem namítaných ochranných známek, a z toho vyvozoval své právo slovem „ČSAD“ rozlišovat své výrobky a služby, a navíc toto označení dostatečně rozlišil od jiných podnikatelů, a namítl, že slovo „ČSAD“ nelze ve střetnuvších se označeních považovat za dominantní prvek a že uvedený způsob užívání je v souladu se smlouvou z roku 1992. Podle zástupce sdružení však smlouva opravňuje k jinému užívání nebo přihlášení ochranné známky jen se souhlasem předsednictva sdružení, a ten udělen nebyl, a proto přihlašovatel nemůže užívat slovo „ČSAD“ v jiné podobě či kombinaci, než je uvedena ve smlouvě. Úřad průmyslového vlastnictví 8. 12. 1999 zamítl rozklad a potvrdil tak odmítnutí zápisu ochranné známky. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 16. června 2003 byla žaloba odmítnuta a žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobce tedy 25. července 2003 podal žalobu u Okresního soudu v Ústí nad Labem. Tento okresní soud předložil věc zvláštnímu senátu, zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, a ten usnesením z 23. 7. 2004 rozhodl, že příslušným je soud ve správním soudnictví. Současně zvláštní senát zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu s tím, že tento soud bude pokračovat v původním řízení o správní žalobě. Nejvyšší správní soud 10. července 2008 jako nástupce Vrchního soudu v Praze zamítl žalobu proti rozhodnutí ÚPV o rozkladu a potvrdil tak zamítnutí zápisu nové ochranné známky. Podle rozsudku sice žalobce k zápisu nové ochranné známky nepotřeboval souhlas sdružení majitelů, ale potřeboval písemný souhlas všech ostatních majitelů prioritní ochranné známky, který však neměl. Podle NSS žalobci nic nebránilo přihlašované označení volně užívat v souladu se zákonem a smlouvou k označování svých výrobků a služeb, nemohl se však úspěšně domáhat jeho zápisu jako ochranné známky. Žalovaná společnost ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. byla mezitím ke dni 26. 11. 2004 vymazána z obchodního rejstříku, její právní nástupce Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. již značku ČSAD neužíval.[2]

Podniky Československé státní automobilové dopravy[editovat | editovat zdroj]

1949–1952[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava, národní podnik (vznik 01.01.1949), od 24.11.1950 Československá státní automobilová doprava. (zapsán 12.04.1951, zrušen 08.10.1952)

Krajské podniky 1952–1960[editovat | editovat zdroj]

(Uvedeny pouze ty, o kterých se dochoval záznam v elektronickém obchodním rejstříku.)

  • Československá státní automobilová doprava – KNV Praha, národní podnik (13.11.1952–01.07.1960), do 02.01.1957 pod názvem Československá státní automobilová doprava - Praha, národní podnik
  • Československá státní automobilová doprava Praha (státní podnik) (13.11.1952–01.07.1960, vznik 29.09.1952)
  • Československá státní automobilová doprava - ÚNV Praha, národní podnik, od 01.07.1960 Československá státní automobilová doprava, národní podnik hlavního města Prahy (02.01.1957–08.07.1988)
  • Československá státní automobilová doprava Ústí nad Labem národní podnik (20.10.1952–26.09.1960)

Okresní podniky 1960–1963[editovat | editovat zdroj]

(Uvedeny pouze ty, o kterých se dochoval záznam v elektronickém obchodním rejstříku.)

  • Československá státní automobilová doprava Praha, národní podnik, autobusová doprava (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava Mladá Boleslav - národní podnik (01.07.1960–09.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, Benešov národní podnik (01.07.1960–24.03.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, Kolín, národní podnik (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava Nymburk, národní podnik (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava Praha-západ, národní podnik, doprava nákladů (01.07.1960–13.06.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, Rakovník, národní podnik (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava – Kladno, národní podnik (01.07.1960–22.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, národní podnik - Kutná Hora (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava – Beroun, národní podnik (01.07.1960–17.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava – Příbram, národní podnik (01.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava Praha-východ, národní podnik. Doprava nákladů. (20.07.1960–01.04.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Děčín (01.07.1960–13.08.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Ústí nad Labem (01.07.1960–06.07.1963)
  • Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Chomutov (01.07.1960–13.01.1964)

Krajské národní podniky 1963–1991[editovat | editovat zdroj]

(Seznam čerpán především z článku na citybus.cz.[4] Data vzniku a zániku uvedeny u podniků, o kterých se dochoval záznam v elektronickém obchodním rejstříku.)

  • Československá státní automobilová doprava - ÚNV Praha, národní podnik, od 01.07.1960 Československá státní automobilová doprava, národní podnik hlavního města Prahy (02.01.1957–08.07.1988)

Krajské státní podniky 1988–1991[editovat | editovat zdroj]

  • Československá státní automobilová doprava KNV Praha, státní podnik (30.12.1988–31.07.1991), od 29.12.1990 Československá státní automobilová doprava KNV Praha, státní podnik „v likvidaci“, IČ 00068438
    • od roku 1989 zřízena organizační jednotka BOHEMIATOUR, cestovní kancelář
  • Československá státní automobilová doprava, státní podnik České Budějovice (01.01.1989–19.04.2006), od 02.06.2005 v likvidaci
    • závody: 202 Český Krumlov, 205 Písek, 207 Strakonice, 208 Tábor, 212 Kaplice, 215 Milevsko, 221 zasilatelský závod Č. Budějovice, 291 technický a zásobovací závod České Budějovice, 298 Střední odborné učiliště dopravní,
  • Československá státní automobilová doprava, státní podnik Plzeň (27.12.1988, existuje), od 06.12.2000 v likvidaci
    • odštěpné závody Plzeň-jih, Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov, MHD Karlovy Vary, Plzeň, Závod služeb, Technický a zásobovací závod, Střední odborné učiliště dopravní, ČESPED Plzeň odštěpný závod spedice
  • Československá státní automobilová doprava, státní podnik, Ústí nad Labem, IČ 00081639 (30.12.1988–29.09.1993)
    • Dopravní a jiné odštěpné závody 401 Ústí nad Labem-Předlice, 402 Česká Lípa, 403 Děčín, 404 Prunéřov, 405 Jablonec nad Nisou, 407 Lovosice, 408 Louny, 409 Most, 410 Teplice, 419 Litvínov, 491 Závod technicko-obchodních služeb Libouchec, 492 Spedice–ČESPED, 493 Cestovní kancelář REAL TOUR ČSAD,
    • od roku 1991 odštěpné závody Autobusy, Kamiony, Servis, od roku 1993 Sklápěcí vozidla
  • Československá státní automobilová doprava,státní podnik Hradec Králové (19.12.1988, dosud existuje, od 24.09.2003 v konkursu)
    • odštěpné závody: 501 Hradec Králové, 502 Trutnov, 503 Náchod, 504 Rychnov nad Kněžnou, 505 Svitavy, 506 Vysoké Mýto, 507 Chotěboř, 508 Chrudim, 509 Jičín, 510 Pardubice, 511 Semily, 591 TZZ Holice v Čechách
  • Československá automobilová doprava, státní podnik Brno (28.12.1988-19.01.1994), od 27.09.1991 v likvidaci
  • Československá státní automobilová doprava, státní podnik Ostrava (27.12.1988–20.01.1998)
  • Československá automobilová doprava, štátny podnik Bratislava (30.06.1989–30.12.1993)
    • Odštěpné závody: 801 Bratislava, 802 Bratislava, 803 Dunajská Streda, 804 Galanta, 805 Komárno, 806 Levice, 807 Nitra, 808 Nové Zámky, 809 Senica, 810 Topoľčany, 811 Trenčín, 812 Nové Mesto nad Váhom, 813 Piešťany, 814 Trnava, 815 Skalica, 816 Bánovce nad Bebravou, 817 Hlohovec, 818 Malacky, 820 Bratislava, 821 Pezinok, 822 Senec, 823 Zlaté Moravce, 824 Vráble, 891 Technicko - zásobovací závod Trnava, 892 Závod výpočtovej techniky a služieb Bratislava, 893 Závod výstavby Bratislava
  • Československá automobilová doprava, štátny podnik Žilina (29.03.1991–08.11.1993)
    • Odštěpné závody: Žilina, Martin, Čadca
  • Československá štátna automobilová doprava, štátny podnik Košice (01.07.1989–15.07.1993), Československá automobilová doprava, štátny podnik Košice (16.07.1993, přejmenován 24.08.1993)
    • Odštěpné závody: 1001 Bardejov, 1002 Humenné, 1003 Košice, 1005 Michalovce, 1006 Poprad, 1007 Prešov, 1008 Rožňava, 1009 Spišská Nová Ves, 1010 Trebišov, 1011 Vranov nad Topľou, 1012 Stará Ľubovňa, 1013 Svidník, 1014 Kežmarok, 1015 Lipany, 1016 Kráľovský Chlmec,
    • 1021 Bardejov, 1022 Humenné, 1023 Košice, 1024 Košice, 1025 Michalovce, 1026 Poprad, 1027 Prešov, 1028 Rožňava, 1029 Spišská Nová Ves, 1030 Trebišov, 1031 Vranov nad Topľou, 1032 Stará Ľubovňa, 1033 Svidník, 1034 Kežmarok, 1035 Lipany, 1036 Kráľovský Chlmec,
    • 1091 Prešov, 1093 Levoča

Československé a české státní podniky ČSAD od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava hlavního města Prahy, státní podnik (08.07.1988–24.09.2003, od 23.02.1998 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava, Ústřední autobusové nádraží, st. podnik (28.12.1990)
  • Československá automobilová doprava Služby výpočetní techniky státní podnik (28.12.1990–07.07.2008)
  • Československá automobilová doprava, Technické a zásobovací služby Praha, s. p. (28.12.1990–07.07.2008)
  • Československá automobilová doprava Praha-Vršovice (s. p.) (28.12.1990)
  • Československá automobilová doprava Praha-západ, s. p. (28.12.1990, od 07.08.2002 v konkursu)
  • Československá automobilová doprava Praha Klíčov, státní podnik (28.12.1990, od 30.04.2004 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Ingsped Praha, s. p. (28.12.1990–31.08.1994)

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava, Tiskoviny silniční dopravy Kolín státní podnik (28.12.1990–07.07.2008)
  • Československá automobilová doprava Mělník, s. p. (28.12.1990–14.11.1996)
  • Československá automobilová doprava Kralupy nad Vltavou, s. p. (28.12.1990–14.05.1992)
  • Československá automobilová doprava Nymburk, státní podnik (28.12.1990)
  • Československá automobilová doprava Rakovník (s. p.) (28.12.1990)
  • Československá automobilová doprava Beroun, státní podnik (28.12.1990–17.10.1993)
  • Československá automobilová doprava Hořovice, státní podnik (28.12.1990–29.12.2004)
  • Československá automobilová doprava Benešov, státní podnik (28.12.1990–23.01.1998)
  • Československá automobilová doprava Mladá Boleslav (s. p.) (28.12.1990, od 16.05.2002 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Kladno (s. p.) (28.12.1990–16.09.1996)
  • Československá automobilová doprava Kolín (s. p.) (28.12.1990–07.07.2008)
  • Československá automobilová doprava Kutná Hora, st. p. (28.12.1990–20.06.1994)
  • Československá automobilová doprava Slaný (s. p.) (28.12.1990–14.04.1994)
  • Československá automobilová doprava Příbram státní podnik (28.12.1990–01.04.2003)

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava Dopravní služby České Budějovice, s. p, zkratka názvu podniku ČSAD DS České Budějovice (29.12.1990–27.02.1997)
  • Československá automobilová doprava Transport Software České Budějovice,státní podnik (28.12.1990–30.06.1995, od 03.04.1995 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Vodňany, státní podnik (29.12.1990–28.05.2003, od 28.04.1999 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Prachatice, státní podnik (29.12.1990–19.12.2003, od 27.08.1998 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Jindřichův Hradec, státní podnik - Zkratka názvu podniku: ČSAD Jindřichův Hradec (29.12.1990–29.05.1997)
  • Československá automobilová doprava Pelhřimov, státní podnik (29.12.1990–26.09.1994)

Severočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava Liberec, státní podnik (01.01.1991–07.12.1998)

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Československá státní automobilová doprava, státní podnik Brno (28.12.1988–19.01.1994, od 27.09.1991 v likvidaci)
  • ČSAD Brno podnik služeb výpočetní techniky, státní podnik (01.01.1991–18.10.1994)
  • Československá automobilová doprava Brno-Černovice (01.01.1991–29.04.1992)
  • Československá automobilová doprava Brno-město, státní podnik (01.12.1990–06.11.1995)
  • Československá automobilová doprava UNISPED Brno, státní podnik (01.01.1991)
  • Československá automobilová doprava Rosice, státní podnik (01.01.1991–25.01.1996)
  • Československá automobilová doprava Tišnov, státní podnik (01.01.1991–18.10.1994)
  • Československá automobilová doprava Telnice státní podnik (01.01.1991–01.04.1992)
  • Československá automobilová doprava Blansko, státní podnik (01.01.1991–30.09.1996)
  • Československá automobilová doprava Boskovice, státní podnik (01.01.1991–01.09.1993)
  • Československá automobilová doprava Znojmo, státní podnik (01.12.1990–03.08.1995)
  • Československá automobilová doprava Vyškov státní podnik (01.01.1991)
  • Československá automobilová doprava Břeclav, státní podnik (01.01.1991–18.10.1994)
  • Československá automobilová doprava Hodonín, s. p. (01.01.1991–30.03.2002, od 22.11.1993 v likvidaci)
  • Československá automobilová doprava Kyjov státní podnik (01.01.1991–18.10.1994)
  • Československá automobilová doprava Třebíč státní podnik (01.12.1990–02.07.1997)
  • Československá automobilová doprava Jihlava státní podnik (01.01.1991–01.05.1992)
  • Československá automobilová doprava Žďár nad Sázavou státní podnik (01.01.1991–13.11.1998)
  • Československá automobilová doprava Prostějov státní podnik (01.01.1991–01.06.1992)
  • Československá automobilová doprava Kroměříž státní podnik (01.01.1991–26.03.1996)
  • Československá automobilová doprava Zlín, státní podnik (01.01.1991–24.09.2002)

Severomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava SPECIALTRANSPORT Ostrava, státní podnik. Zkratka: ČSAD SPECIALTRANSPORT Ostrava (27.12.1990–15.04.1992)

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

  • Československá automobilová doprava, štátny podnik (Dolný Kubín, Slovensko) (01.07.1990–26.09.1993)

Československé a české společnosti se zkratkou ČSAD od roku 1992[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Západočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Severočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • ČSAD Ústí nad Labem, akciová společnost, zkráceně: ČSAD Ústí nad Labem, a. s. (název od 29.03.1991 do 02.09.1992)
  • ČSAD BUS Ústí nad Labem a. s. (01.04.1993–26.11.2004)
    • odštěpné závody: Prunéřov, Česká Lípa, Louny, Litvínov, Litoměřice, Libouchec

Východočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • ČSAD Semily, a. s. (od 27.11.1997), ČSAD BUS Semily a.s. (01.01.1994–27.11.1997)

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Jan Šindelář: ČSAD: Symbol znárodnění i budoucnost dopravy slaví 70 let, E15.cz, 30. 3. 2017
  2. ↑ a b c d Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 7 A 158/2000, ČSAD BUS Ústí nad Labem a. s. vs. Úřad průmyslového vlastnictví, 10. 7. 2008
  3. ↑ prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc., JUDr. Radim Charvát, Ph.D., LL.M.: Zeměpisná označení v mezinárodních označeních a v právu EU, Bulletin advokacie, ukázka z knihy, 9. 6. 2017
  4. ↑ Organizační jednotky ČSAD v ČSSR (Citybus.cz)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy, 1. díl - Poštovní autobusy 1908 - 1914, 2010, Vydavatelství dopravní literatury, Litoměřice
  • Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy, 2. díl - Poštovní autobusy 1919 - 1932, 2013, vydal Andrej Hoffman, Praha
  • Jaroslav Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, 2004, Institut Jana Pernera (250 neprodejných výtisků)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Československá_státní_automobilová_doprava&oldid=23588064“