Rimavská Sobota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rimavská Sobota

Panorama města Rimavská Sobota
Rimavská Sobota – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 208 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Rimavská Sobota
tradiční region Gemer
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 77,55 km²
Počet obyvatel 24 322[1] (31.12.2013)
Správa
Status město
Starosta Jozef Šimko
Oficiální web www.rimavskasobota.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Rimavská Sobota
Svätoplukova 9
979 01 Rimavská Sobota
Telefonní předvolba 047
PSČ 979 01
Označení vozidel RS
NUTS 514462
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rimavská Sobota (maďarsky Rimaszombat, německy Großsteffelsdorf) je město na řece Rimavě v jižním Slovensku, patřící k Banskobystrickému kraji, v historickém regionu Gemer. V roce 2016 zde žilo 22 827[1] obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo slovenské (60%) a maďarské (35%) národnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.[2]

Veduta města z roku 1769

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během pravěku, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268 z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána Rymboa Zumbota. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku 1334. Mezi lety 1441 - 1460 byla obsazena husitskými oddíly Jana Jiskry a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobôtka a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" Jánošem Huňádym[3]. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny 16. století do roku 1601 město podléhalo turecké nadvládě Osmanské říše a trpěůp ájeudyloupeivých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil právo meče.

Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V 19. století bylo město sídlem Gemersko-malohonstké župy. 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál Kutuzov. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básnka Sándora Petöfiho.

Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve druhé světové válce patřilo k Maďarskému království. 21. prosince 1944 bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období socialismu bylo město silně přestavěno a industrializováno.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Jde o okresní město, aministrativní a průmyslové centrum okresu. Průmysl zastupují továrna na tabákové výrobky, konzervárna, mlékárna, masné závody. Pivovar Gemer již byl zrušen. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje muzeum, věnované Gemerskému regionu.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

V Rimavské Sobotě žije obyvatelstvo těchto národností:[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Křtitele
radnice
Pomník Sándora Petöfiho
  • klasicistní kostel sv. Jan Křtitele z roku 1790 na Hlavním náměstí
  • barokně klasicistní kalvínský kostel z roku 1784
  • luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici, hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczy
  • klasicistní budova radnice z roku 1801
  • fragmenty tureckého mostu z roku 1553
  • historizující budova reformního gymnázia
  • Hvězdárna z roku 1975
  • Gemersko-malohontské muzeum se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na Slovensku. Vzniklo roku 1882. Původním sídlem muzea do roku 1910 byla budova bývalého župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku 1850. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z historie, archeologie, etnologie, výtvarné umění, přírodní vědy a romská kultura regionu Gemer. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů.

Pomníky a busty[editovat | editovat zdroj]

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Znak města

Symboly města jsou:[5]

  • Znak (Erb)
  • Vlajka
  • Pečeť
  • Kombinovaná korouhev
  • Řetěz primátora
  • Standarta primátora

Znak městu udělil uherský král Zikmund Lucemburský při své návštěvě v roce 1387. Znak zobrazuje černou rozkřídlenou orlici s červenou zbrojí na stříbrném štítu. Z barev znaku je odvozená i současná černo-červeno-bíla vlajka města.[6]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází tyto střední školy:

Budova reormního gymnázia
  • Gymnázium
  • Obchodní akademie
  • Střední zemědělská škola
  • Střední průmyslová škola potravinářská
  • Střední odborné učiliště zemědělské
  • Střední odborné učiliště zemědělsko - potravinářské
  • Střední odborné učiliště služeb
  • Střední odborné učiliště strojírenské

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusovou dopravu zabezpečuje SAD Lučenec.

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Stanice Jesenské leží na trati číslo 160 (ZvolenLučenecFiľakovoJesenskéTornaľa - RožňavaKošice)

  • Trať číslo 175 (Rimavská Sobota – Poltár)

MHD[editovat | editovat zdroj]

  • Ve městě funguje MHD formou čtyř autobusových linek (1,2,3,4).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku 20495 na počest slovenského města Rimavská Sobota. Model planetky se nachází v parku hvězdárny.

Panorama Rimavská Sobota

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Rezidenti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)
  2. Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku (slovensky)
  3. Detaily vylíčil Alois Jirásek v románu Bratrstvo
  4. http://www.rimavska-sobota.sk/
  5. http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0
  6. http://www.rimavskasobota.sk/main.php?id_menu=16938&firmy_slovenska_flag=0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]