Tornaľa

Tornaľa ; Tornalja
	Pohled na kostel (2014)
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	48°25′20″ s. š., 20°19′49″ v. d.
Nadmořská výška	182 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Revúca
Tradiční region	Gemer
Administrativní dělení	Behynce; Králik; Starňa
	Tornaľa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	57,70 km²
Počet obyvatel	6 646 (2025)
Hustota zalidnění	115,2 obyv./km²
Správa
Status	město
Primátorka	Erika Győrfiová; (Hlas - sociálna demokracia,; SZÖVETSÉG - ALIANCIA,; SME RODINA)
Vznik	1291 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.mestotornala.sk
E-mail	info@mestotornala.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Tornaľa; Mierová 14; 982 01 Tornaľa; Tel.+421 475 511 100
Telefonní předvolba	047
PSČ	982 01
Označení vozidel (do r. 2022)	RA
NUTS	515612
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tornaľa (maďarsky Tornalja, v letech 1948–1992 Šafárikovo) je město v okrese Revúca v Banskobystrickém kraji (okres Revúca) na Slovensku, u maďarských hranic. Město se rozprostírá na levém břehu řeky Slané, 30 kilometrů východně od Rimavské Soboty a 33 kilometrů jižně od Rožňavy. Žije v něm přibližně 6 600^[2] obyvatel.

Historie

V neolitu se u města nacházelo sídliště lidu Bukovohorské kultury.^[5] Z města pochází četné nálezy z doby bronzové a popelnicové pohřebiště z mladší doby bronzové. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1291 pod názvem Tornália (Tornalya alias Kewy). V 15. století se ve městě konala župní shromáždění. V revolučních letech 1848 až 1849 zde probíhaly boje mezi Maďary a rakouskou císařskou armádou. Za druhé světové války patřilo město k Maďarsku. Osvobozeno bylo 19. prosince 1944 armádou 2. ukrajinského frontu, který zde sídlil přes šest týdnů. V období socialismu nastala rozsáhlá bytová výstavba a industrializace.

V letech 1948–1992 se město jmenovalo Šafárikovo.

Z vrtu HVS-1 se z hloubky 98,5–99,5 m získává přírodní minerální voda Gemerka. Ve správním území obce leží přírodní památka Mořské oko.

Tornaľa má tři městské části: Behynce, Králik a Starňa.

Raně gotický kostel ze 13. století v městské části Králik
Gotický kostel z 15. století s dřevěným stropem
Klasicistní budova z roku 1826, dnes využívaná jako městská knihovna
Pamětní deska na budově, v níž sídlil 2. ukrajinský front v roce 1944
Pomník padlých sovětských vojáků a pomník padlých občanů ve druhé světové válce na náměstí

↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online.
↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-10 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (slovensky)
↑ ŠIŠKA, Stanislav. Výšinné sídliská bukovohorkej kultúry na Slovensku. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. M, Řada archeologická. Brno: Masarykova univerzita, 1999. Dostupné online. ISBN 80-210-2308-2. ISSN 1211-6327. S. 48. (slovensky)