Otročok
| Otročok | |
|---|---|
 | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°27′ s. š., 20°16′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 186 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Revúca |
| Tradiční region | Gemer |
  Otročok | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,38 km²[1] |
| Počet obyvatel | 320 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 59,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 1274 |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Telefonní předvolba | 047 |
| PSČ | 982 62 (pošta Gemerská Ves) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otročok, do roku 1927 Otrokoč, (maďarsky Otrokocs) je obec na Slovensku v okrese Revúca.[3] Leží v jihovýchodní části Slovenského rudohoří v údolí řeky Turiec v povodí řeky Slaná, 6 km severozápadně od Tornaľy. Území obce patří do teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 – 9 °C.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V první písemné zmínce z roku 1274 se obec (s původním slovanským názvem Atrachyk) uvádí u příležitosti, když král Ladislav IV. povýšil syny Atračíka na královské služebníky a osvobodil je od služeb na hradě Gemer. Zdrojem obživy obyvatel obce byly hlavně práce v zemědělství. Do roku 1918 bylo území obce součástí Uherska. V důsledku první vídeňské arbitráže bylo v letech 1938 až 1944 součástí Maďarska. Při sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 311 obyvatel, z toho 213 Maďarů a 93 Slováků; pět obyvatel neuvedlo žádné informace o své etnické příslušnosti.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Reformovaný kostel, jednolodní klasicistní stavba (z let 1815-1827) s půlkruhovým závěrem a představenou věží. Kostel prošel úpravami na přelomu 19. a 20. století. Interiér je zaklenut pruskými klenbami, závěr konchou. Nacházejí se zde dvě dřevěné protilehlé protestantské empory. Zděná kazatelna je centrálně umístěna, pochází z doby vzniku stavby. V kostele uchovávají renesanční kalich pocházející z roku 1680.[4] Fasády kostela jsou členěny lizénami a segmentově ukončenými okny se šambránami. Nad okny se nacházejí kazety s reliéfními festony. Věž je ukončena stanovou střechu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fóris Ferenc Otrokocsi (* 1648 – † 1718), doktor filozofie, teologie a práva, pronásledován během protireformace, odvlečen na galeje.
- Michal Rotarides (* 1715 – † 1747), literární historik, pedagog
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otročok na slovenské Wikipedii a Otročok na německé Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Otročok - Kalvínsky kostol. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otročok na Wikimedia Commons