Skerešovo
| Skerešovo | |
|---|---|
 Skerešovo, kostel | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°30′15″ s. š., 20°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Revúca |
| Tradiční region | Gemer |
  Skerešovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,91 km²[1] |
| Počet obyvatel | 215 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 16,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 1243 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 047 |
| PSČ | 982 62 (pošta Gemerská Ves) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skerešovo, do roku 1927 též Skerčová, (maďarsky Szkáros) je obec v okrese Revúca na Slovensku.[3] Leží v Revúcké vrchovině ve Slovenském rudohoří, v údolí řeky Turiec v povodí řeky Slaná. V roce 1995 byla za přírodní památku vyhlášena Skerešovská jeskyně, která se nachází asi 2 km severovýchodně od obce. Našly se v ní předměty halštatské kultury. Veřejnosti není přístupná.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Skerešovo je poprvé písemně zmíněno v roce 1243 jako Staruch; vzniklo však již ve 12. století na místě staršího osídlení. Morová epidemie v roce 1710 si vyžádala život 177 lidí. V roce 1828 zde bylo 69 domů a 537 obyvatel, kteří byli zaměstnáni jako zahradníci a rolníci. Do roku 1918 bylo území obce součástí Uherska. V důsledku první vídeňské arbitráže bylo v letech 1938 až 1944 součástí Maďarska. Při sčítání lidu v roce 2011 žilo ve Skerešově 246 lidí, z toho 112 Slováků, 87 Maďarů a 15 Romů; 32 obyvatel neuvedlo žádné informace o své etnické příslušnosti.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Reformovaný kostel, jednolodní původně barokní stavba se segmentovým závěrem a představenou věží (pravděpodobně z poloviny 18. století). Stojí na místě starého středověkého kostela sv. Martina, ze kterého se dochovala část zdiva s omítkami na západní stěně lodi a jihozápadním opěráku. Ve druhé polovině 18. století byla doplněna věž. V roce 1822 kostel prošel klasicistní úpravou fasády, ze které pochází vročení na věži.[4] Původně pruskými klenbami zaklenutý interiér je již dnes plochostropý, závěr je zaklenut konchou. Na západní straně je zděná empora. Na západní straně jsou varhany od Josefa Angstera z Pětikostelí z roku 1906. Fasády kostela jsou členěny segmentově ukončenými okny se šambránami a opěrnými pilíři. Věž je členěna kordonovou římsou, v horní části pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem a zvonovitou helmicí. Ve věži je umístěn barokní zvon s vročením 1799.
- Reformovaná fara, jednopodlažní dvoutraktová klasicistní stavba z poloviny 19. století.
- Sýpka, jednopodlažní jednoprostorová klasicistní stavba z roku 1867.
- Pranýř, pravděpodobně středověký kamenný fragment ve tvaru válce, podle místní legendy sloup studu pocházející ze 14. století. Nachází se u kostela.
- Židovský hřbitov.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Skerešovo na německé Wikipedii a Skerešovo na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Skerešovo, reformovaný kostol – reštaurátorský výskum a návrh na reštaurovanie (Peter Koreň) – Gotická cesta [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skerešovo na Wikimedia Commons
