Jelšava
| Jelšava | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°37′32″ s. š., 20°14′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 258 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Revúca |
| Tradiční region | Gemer |
  Jelšava | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,80 km²[1] |
| Počet obyvatel | 3 178 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 67,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Milan Kolesár (KDH, Hlas - sociálna demokracia)[3] [4] |
| Vznik | 1243 |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Jelšava Námestie republiky 499 049 16 Jelšava Tel.+421 584 482 631 |
| Telefonní předvolba | 058 |
| PSČ | 049 16 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RA |
| NUTS | 525791 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelšava (německy Eltsch, Jeltschau, maďarsky Jolsva, latinsky Alnovia) je město v okrese Revúca v Banskobystrickém kraji na středním Slovensku. Žije v ní přibližně 3 200[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka je z roku 1243. Jelšava vznikla jako hornická osada v podhradí stejnojmenného hradu. Ten je už v roce 1299 vzpomínaný jako zpustlý. Osada se však rozrostla v obec a ve 14. století získala městská práva. [5] V roce 1890 zde byla zahájena těžba magnezitu [6], která pokračuje až do současnosti. Po první světové válce připadla obec k novému Československu a v roce 1919 bylo na panství Jelšava v držení dynastie Koburků dosazena ministerstvem zemědělství v Praze nucená správa se správcem Václavem Ječným.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město se nachází v údolí říčky Muráň ve Slovenském rudohoří, třicet kilometrů západně od Rožňavy a 25 kilometrů od Tornaľy. Městem vedou silnice II/532 a II/526 a také železniční trať Plešivec–Muráň.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Radnice
- Reduta (hostinec)
- Fara
- Zámek s parkem
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Evangelický kostel
- Hrob Samuela Ferjenčíka
- Hrob Ľudovíta Greinera
- Soubor měšťanských domů
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pavol Benkár, důlní a hutní podnikatel, žijící v 18. až 19. století v Jelšavě, patřil mezi přední měšťany a členy městské rady
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-10 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání.
- ↑ História slovenského baníctva v letopočtoch – 19. storočie (druhá polovica) (slovensky)
- ↑ Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelšava na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
