Vývoj administrativního dělení Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o drobných změnách vymezení okresů a obcí po roce 2000. O vývoji administrativního členění Česka pojednává článek Historie krajů v Česku.

Administrativní dělení Česka se v průběhu let vyvíjelo. Zde je přehled změn v průběhu let. Zaneseny jsou:

  • Vznik nové obce
  • Zánik obce (sloučením s jinou obcí)
  • Změny hranic okresů a krajů.

Počty obcí, měst a městysů v ČR ke konci daného roku.

1996[editovat | editovat zdroj]

Okresy do roku 1996
Okresy od roku 1996

Vznikl okres Jeseník vyčleněním 22 obcí z okresu Šumperk a obce Zlaté Hory z okresu Bruntál. Mění se území okresů Benešov, Kolín, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Brno-venkov, Břeclav a Šumperk.

Celkem bylo v Česku 6233 obcí, z toho 500 měst (14 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

1997[editovat | editovat zdroj]

Vznikla obec Těchlovice.

Celkem bylo v Česku 6234 obcí, z toho 500 měst (14 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

1998[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Velké Chvojno, Nová Ves u Světlé, Semanín, Kurdějov, Suchohrdly, Chotěbuz, Kujavy a Nové Sedlice.

Celkem bylo v Česku 6242 obcí, z toho 487 měst (14 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

1999[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Rabštejnská Lhota, Petrůvka, Bravantice a Lhota u Vsetína. Zanikly obce České Milovy připojením ke Křižánkám a Tábor připojením k Velkým Heralticím.

Celkem bylo v Česku 6244 obcí, z toho 505 měst (14 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2000[editovat | editovat zdroj]

Sázava přešla z okresu Kutná Hora do okresu Benešov, změnilo se území těchto dvou okresů. Vznikly obce Skorkov, Pila, Spešov, Mouřínov, Jezernice, Rokytnice a Ropice.

12. listopadu 2000

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 522 měst (17 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2001[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Sytno, Kobylá nad Vidnavkou, Pavlovice u Kojetína, Písečná, Šelešovice, Bohuslavice nad Vláří, Lukoveček a Ostrata. Zanikla obec Savín připojením k Litovli.

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 524 měst (17 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2002[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu roku 2001/2002 zanikly obce:[1]

Poprvé od roku 1990 počet obcí klesl, kvůli zákonu č. 128/2000 Sb. o obcích nadále mohou nové obce vzniknout pouze k datu voleb do obecního zastupitelstva.

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 526 měst (17 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2003[editovat | editovat zdroj]

Změna vymezení okresů Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever.

na přelomu roku 2002/2003 zanikly obce[2]

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 526 měst (20 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2004[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 527 měst (20 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2005[editovat | editovat zdroj]

Okresy do roku 2005
Okresy od roku 2005

28 obcí změnilo okres i kraj[3]

Změna okresu Brno-venkov a Jihomoravského kraje – obce z kraje Vysočina
Změna okresu Olomouc a Olomouckého kraje – obce z Moravskoslezského kraje
Změna příslušnosti k obci s rozšířenou působností – 38 obcí
  • 26 z výše uvedených obcí
  • Velký Valtinov v Libereckém kraji
  • 3 obce v Královéhradeckém kraji
  • 8 obcí v Moravskoslezském kraji

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6248 obcí, z toho 529 měst (20 statutárních); z toho 5 vojenských újezdů.

2006[editovat | editovat zdroj]

Změna okresů Praha-východ a Benešov kvůli změně územní příslušnosti Čakovice

1. července[4]
10. října
  • Obnoven status městyse, 109 obcí je povýšeno na městys
20. října

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 559 měst (24 statutárních) a 124 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2007[editovat | editovat zdroj]

Okresy po roce 2007
Okresy před rokem 2007
1. ledna

K tomuto datu bylo změněno územní členění tak, aby okresy odpovídaly jednomu či více správním obvodům obcí s rozšířenou působností[5][6]. Přesto zůstalo 33 výjimek. Ze dvou původně městských okresů (Plzeň-město a Ostrava-město) se staly okresy i s dalšími obcemi. Největší přírůstek obcí zaznamenaly okresy Praha-východ a Brno-venkov. Celkem se změna dotkla 47 okresů a 119 obcí.

Okres Benešov[editovat | editovat zdroj]

Okres Blansko[editovat | editovat zdroj]

Okres Brno-venkov[editovat | editovat zdroj]

  • Přibylo 14 obcí z okresu Blansko
  • Přibylo 7 obcí z okresu Břeclav
  • Přibyly 4 obce z okresu Znojmo

Okres Bruntál[editovat | editovat zdroj]

Okres Břeclav[editovat | editovat zdroj]

Okres Česká Lípa[editovat | editovat zdroj]

Okres České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Okres Domažlice[editovat | editovat zdroj]

Okres Frýdek-Místek[editovat | editovat zdroj]

Okres Hodonín[editovat | editovat zdroj]

Okres Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]

Okres Cheb[editovat | editovat zdroj]

Okres Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava[editovat | editovat zdroj]

Okres Karlovy Vary[editovat | editovat zdroj]

Okres Karviná[editovat | editovat zdroj]

Okres Kladno[editovat | editovat zdroj]

Okres Klatovy[editovat | editovat zdroj]

Okres Kolín[editovat | editovat zdroj]

Okres Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Okres Liberec[editovat | editovat zdroj]

Okres Mělník[editovat | editovat zdroj]

Okres Mladá Boleslav[editovat | editovat zdroj]

Okres Nový Jičín[editovat | editovat zdroj]

Okres Nymburk[editovat | editovat zdroj]

Okres Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Okres Opava[editovat | editovat zdroj]

Okres Ostrava-město[editovat | editovat zdroj]

  • Přibyly 4 obce z okresu Nový Jičín, 4 obce z okresu Opava a 4 obce z okresu Frýdek-Místek

Okres Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Okres Písek[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Dražíč přešla do okresu České Budějovice

Okres Plzeň-jih[editovat | editovat zdroj]

Okres Plzeň-město[editovat | editovat zdroj]

  • Do původně městského okresu přibylo 11 obcí okresu Plzeň-jih a 3 obce z okresu Plzeň-sever

Okres Plzeň-sever[editovat | editovat zdroj]

Okres Praha-východ[editovat | editovat zdroj]

  • Obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín přešly do okresu Mělník
  • Obec Řehenice přešla do okresu Benešov
  • Přibyly 4 obce z okresu Nymburk, 14 obcí z okresu Kolín, 6 obcí z okresu Mělník a 3 obce z okresu Mladá Boleslav

Okres Praha-západ[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Dolany přešla do okresu Mělník

Okres Příbram[editovat | editovat zdroj]

Okres Rakovník[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Lány přešla do okresu Kladno

Okres Rychnov nad Kněžnou[editovat | editovat zdroj]

Okres Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Okres Šumperk[editovat | editovat zdroj]

Okres Tábor[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč[editovat | editovat zdroj]

Okres Ústí nad Orlicí[editovat | editovat zdroj]

Okres Vyškov[editovat | editovat zdroj]

Okres Znojmo[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou[editovat | editovat zdroj]

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 587 měst (24 statutárních) a 177 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2008[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 592 měst (24 statutárních) a 198 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2009[editovat | editovat zdroj]

1. ledna[7]

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 593 měst (24 statutárních) a 206 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2010[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

  • Povýšení obce na město: Rabí (obnoven status)
  • Povýšení obce na městys: Strážný (obnoven status)

Celkem bylo v Česku 6250 obcí, z toho 594 měst (24 statutárních) a 207 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2011[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 598 měst (24 statutárních) a 210 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2012[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 212 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2013[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 214 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.

2014[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 220 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.[8][9]

2015[editovat | editovat zdroj]

  • Povýšení obce na město: Bělčice (obnoven status), Jesenice (udělen status)
  • Povýšení obce na městys: Žernov (obnoven status)

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 221 městysů; z toho 5 vojenských újezdů.[10][11]

2016[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Zánik vojenského újezdu Brdy, menší změny hranic krajů (nejvýrazněji mezi Středočeským a Plzeňským), zmenšení území ostatních vojenských újezdů tak, aby v nich nebylo stálé osídlení a v důsledku toho vznik šesti nových obcí:

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 223 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[12]

2017[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 605 měst (26 statutárních) a 226 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[13]

2018[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 606 měst (27 statutárních) a 227 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[14]

2019[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 607 měst (27 statutárních) a 227 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[15]

2020[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 608 měst (27 statutárních) a 228 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[16]

2021[editovat | editovat zdroj]

  • Povýšení obce na městys: Vratěnín (obnoven status)

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 608 měst (27 statutárních) a 229 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[17][18]

Zákon o územně správním členění státu[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu 2021 vstoupil v účinnost nový zákon o územně správním členění státu, který zrušil územní kraje a upravil územně správní členění státu. Záměrem bylo odstranit 33 výjimek narušujících územní skladebnost. Podle návrhu z roku 2018 schváleného vládou v roce 2019:[19][20][21][22][23][24][25][26][27][28]

Nejvíce narušovaly územní skladebnost obce na Turnovsku roztříštěné do více okresů. Existovalo více návrhů, jako přesunutí Turnova a všech obcí v jeho působnosti z okresu Semily do okresu Liberec nebo vytvoření úplně nového okresu Turnov. V zákoně byla navržena výjimka, která umožnila zachovat na Turnovsku územní neskladebnost i nadále.

Okresy Havlíčkův Brod a Liberec zůstaly beze změny hranic, ale hranice se změnily u okresů Domažlice, Jablonec nad Nisou, Kolín, Nymburk, Plzeň-jih, Semily, Vsetín a Zlín.

V Praze nadále narušují skladebnost dvě městské části, i když bylo zvažováno vyměnit obvod, do kterého patří.[29]

2022[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 609 měst (27 statutárních) a 231 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[30]

2023[editovat | editovat zdroj]

  • Povýšení obce na město: Chýně (udělen status)

K 9. květnu 2023 bylo v Česku 6254 obcí, z toho 610 měst (27 statutárních) a 231 městysů; navíc 4 vojenské újezdy.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/zmeny_2001
  2. Změny 2002
  3. Změny v RSO 2005A. www2.czso.cz [online]. [cit. 2010-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. 
  4. Změny 2006
  5. Vyhláška 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  6. Změny 2007
  7. Změny 2009
  8. Stav na začátku roku 2014
  9. Změny 2014
  10. Stav na začátku roku 2015
  11. Změny 2015
  12. Změny 2016
  13. Změny 2017
  14. Změny 2018
  15. Změny 2019
  16. Změny 2020
  17. Změny 2021
  18. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  19. http://www.mvcr.cz/soubor/harmonizace-uzemne-spravniho-cleneni-statu.aspx
  20. http://www.mvcr.cz/soubor/3-janura-jakub-uzemne-spravni-cleneni-statu-priprava-zakona.aspx
  21. http://tn.nova.cz/clanek/tisice-lidi-bude-povinne-menit-obcanky-stat-prekresli-okresy.html
  22. http://www.turnovsko.info/cs/zpravy-turnovska/turnov-miri-do-okresu-liberec.html
  23. https://www.turnov.cz/cs/zpravy/deni-ve-meste/turnov-se-nevzdava-v-boji-o-svuj-okres.html
  24. https://www.libereckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/17621-harrachov-pod-jablonec-sychrov-do-semil-sedmnact-obci-ma-zmenit-okres-vetsine-se-to-nelibi.html
  25. https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/valasske-prikazy-studlov-okres-vsetin-zlin-zmena.A190201_132810_zlin-zpravy_ras
  26. http://www.turnovsko.info/cs/zpravy-turnovska/okres-turnov-pres-vladu-neprosel.html
  27. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nektere-obce-budou-pravdepodobne-patrit-do-jineho-okresu/1716435
  28. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB5LF4ET3
  29. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), PDF, str. 24
  30. Změny 2022
  31. Změny 2023

Související články[editovat | editovat zdroj]