Přeskočit na obsah

Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soudní okresy a kraje k roku 1930

Toto je seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů podle stavu k roku 1930.[pozn. 1] Rozdělen je na část vztahující se k zemi České, kde jim byl nadřízen Vrchní soud v Praze, a na část vztahující se k zemi Moravskoslezské, kde byl nadřízeným Vrchní soud v Brně. Těmto vrchním soudům byl pak nadřízen už jen Nejvyšší soud.

Vrchní soud v Praze

[editovat | editovat zdroj]

Vrchní soud v Brně

[editovat | editovat zdroj]
  1. Původní počet 310 okresních soudů[1] postupem doby vzrostl až na 340 okresních soudů. Šlo o ministerská nařízení č. 50/1869 ř. z. (Rokytnice v Orlických horách), 71/1869 ř. z. (Vrbno pod Pradědem), 13/1873 ř. z. (Jindřichov), 142/1873 ř. z. (Hartmanice), 79/1874 ř. z. (Volary), 114/1875 ř. z. (Úpice), 115/1875 ř. z. (Česká Skalice), 14/1876 ř. z. (Vysoké nad Jizerou), 58/1876 ř. z. (Královské Vinohrady), 95/1877 ř. z. (Štoky), 97/1877 ř. z. (Kladno), 142/1883 ř. z. (třetí civilní městský delegovaný okresní soud pro Nové Město a Vyšehrad), 71/1887 ř. z. (Mariánské Lázně), 56/1889 ř. z. (Žižkov), 71/1891 ř. z. (Velká Bíteš), 46/1892 ř. z. (civilní městský delegovaný okresní soud pro Brno-okolí), 68/1892 ř. z. (Teplice nad Metují), 184/1895 ř. z. (čtvrtý civilní městský delegovaný okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice-Bubny), 216/1898 ř. z. (Slezská Ostrava), 130/1901 ř. z. (Bojkovice a Pohořelice), 188/1901 ř. z. (Vejprty), 189/1901 ř. z. (Dobřany), 190/1901 ř. z. (Nusle), 191/1901 ř. z. (Vršovice), 130/1904 ř. z. (Horní Litvínov), 131/1904 ř. z. (pátý civilní městský delegovaný okresní soud pro Holešovice-Bubny), 86/1908 ř. z. (Třešť), 87/1908 ř. z. (Slavonice), 48/1911 ř. z. (Kralupy nad Vltavou), 49/1911 ř. z. (Nové Město pod Smrkem), 81/1913 ř. z. (Zlín) a nařízení vlády č. 194/1921 Sb. (Český Těšín). Dalšími předpisy, které uspořádání československých okresních soudů ovlivnily, byl zejména zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních, zákon č. 213/1925 Sb., kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze, a vládní nařízení č. 194/1921 Sb., 195/1921 Sb., 277/1921 Sb., 119/1926 Sb., 165/1926 Sb., 205/1926 Sb. a 198/1928 Sb.
  2. a b c d e Hlavní město Praha bylo v oblasti civilní justice rozděleno na soudní okresy Vnitřní Praha (Praha I, II, VVI), Praha-jih (Praha XII, XIII, XIVXV), Praha-sever (Praha VII, XIX a z Prahy VIII Bohnice, Kobylisy, Troja), Praha-východ (Praha IX, X, XI a z Prahy VIII Libeň, Střížkov) a Praha-západ (Praha III, IV, XVI, XVIIXVIII), přičemž soudní okresy Praha-sever, -východ a -západ zahrnovaly i některé okolní obce z politického okresu Praha-venkov.[2]
  3. a b Zemské hlavní město Brno bylo v oblasti civilní justice rozděleno na soudní okresy Brno-městoBrno-okolí (ten zahrnoval i některé okolní obce z politického okresu Brno-venkov).[3]
  4. a b c d e Po protektorátních změnách v organizaci soudů ponecháno či převedeno do obvodu krajského soudu v Brně.[4]
  5. Soudní okres Olomouc byl tvořen městem Olomouc a politickým okresem Olomouc-venkov.[3]
  1. Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. Dostupné online. (německy) Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy) Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. Dostupné online. (německy)
  2. Statistický lexikon obcí v Republice československé I. Země Česká, Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1934, str. XVII.
  3. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země Moravskoslezská, Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935, str. XIII.
  4. § 1 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské. Dostupné online.