Důsledky první světové války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podpis Versaillské smlouvy v Zrcadlové síni

První světová válka byla ukončena příměřím, které vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918. Dosavadní politický, kulturní a sociální řád světa se zásadně změnil. Vznikly nové státy a dřívější státy zanikly. Zřízeny byly nové mezinárodní organizace.

Vítězové a poražení[editovat | editovat zdroj]

Vítězové:

Poražení:

Politické a územní změny[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze zásadních důsledků první světové války byl vznik nových států ve střední a východní Evropě.

Státy zaniklé během války[editovat | editovat zdroj]

Na území bývalého Ruského impéria vznikly tyto státy:

Státy nově vzniklé na původním území poražených států[editovat | editovat zdroj]

Demonstrace na Václavském náměstí v den vyhlášení Československa, 28. října 1918

Německé císařství

Rakousko-Uhersko

Osmanská říše

Státy s rozsáhlými územními zisky na úkor poražených[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení Rakousko-Uherska

Rakousko-Uhersko

Ruské impérium

Německá říše

územní ztráty Německa v Evropě

Osmanská říše

Bulharsko

Politický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

útok na Zimní palác během Říjnové revoluce
Podrobnější informace naleznete v článcích Únorová revoluce, Říjnová revoluce a Ruská občanská válka.

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Pochod na Řím a Fašistická Itálie.

Německo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Výmarská republika, Bavorská republika rad, Alsaská republika rad a Rýnská republika.

Ekonomické důsledky[editovat | editovat zdroj]

USA[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké se definitivně staly největší ekonomikou světa, kterou zůstávají do současnosti, podle některých názorů a studijí byly Spojené státy největší ekonomikou již před vypuknutím první světové války. USA byly zemí na celém světě nejvíce ekonomicky profitující z první světové války (na druhém místě bylo Japonsko a na třetím Indie). Pomohlo jim jednak, že z příjemce zahraničního kapitálu se USA staly věřitelem států Dohody a dále, že válečné dodávky a zejména dodávky do poničené a vyhladovělé poválečné Evropy nastartovaly rychlou konjunkturu a masivní nárůst výroby, který umožnil evropský trh zaplavit levným americkým zbožím, kterému Evropané v té době vůbec nedokázali konkurovat, případně ho těsně po válce vůbec nedokázali vyrábět (za války byla civilní výroba značně omezena a převedena na výrobu válečnou, obráceně po válce přestavět továrny a nasmlouvat dodavatele a odbytiště pro civilní výrobu vyžadovalo opět určitý čas) a evropští spotřebitelé byli po válce mimořádně ochotní spotřebovávat díky syndromu takzvané odložené spotřeby. Tento efekt vedl k rychlému poválečnému růstu v Evropě i jinde ve světě od poloviny roku 1919 do jara roku 1920, kdy nastala malá světová ekonomická krize krachem na tokijské burze, odkud se šířila do Evropy i USA.

Pařížská mírová konference a mírové smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Schůzka zástupců čtyř vítězných velmocí – zprava Lloyd George, Vittorio Emanuele Orlando, Georges Clemenceau a Woodrow Wilson
Podrobnější informace naleznete v článku Pařížská mírová konference 1919.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aftermath of World War I na anglické Wikipedii.