Na západní frontě klid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o románu Ericha Marii Remarquea. Další významy jsou uvedeny v článku Na západní frontě klid (rozcestník).

Na západní frontě klid (Im Westen nichts Neues [1]) je román Ericha Marii Remarqua, německého veterána první světové války.

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně a výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.

První německé vydání se jmenovalo Im Westen nichts Neues a objevilo se v lednu 1928. Během jednoho roku se prodalo milion exemplářů jenom v Německu, další milion v zahraničí. V češtině kniha vyšla poprvé v roce 1929 v nakladatelství Melantrich v překladu Bohumila Mathesia. Další překlad učinil v 60. letech František Gel.

Na základě knihy byl v roce 1930 natočen stejnojmenný film, který získal Oscara. Režíroval jej Lewis Milestone. Podruhé byl román zfilmován v roce 1979 (režie: Delbert Mann).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Kniha vypráví příběhy Prušáka Paula Bäumera za 1. světové války.

Spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem je Pavel silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního profesora, donucen ukončit studium na gymnáziu a dobrovolně se přihlásit k výcviku s tím, že bude brzy odvelen na frontu.

Pavel popisuje vše od výcviku plného šikany, války, až po dovolenou a život v kasárnách. Postupem času jeho nadšení pro válku opadá a jeho kamarádi jeden po druhém umírají. Všechny scény jsou líčeny z pohledu obyčejného bezvýznamného vojáka, a to do nejmenších detailů a velmi naturalisticky. Na začátku příběhu mu umírá jeho přítel Kemmerich, kterého zná už od dětství. Při takových situacích se Paul zabírá do myšlenek a vzpomíná na staré časy. Potom je zas povolán do zákopů a líčí průběh bitvy, své pocity a příběhy, které tam zažil. Jednoho dne ale dostane na dva týdny propustku a jede domů. Tam zjišťuje, že jeho maminka má rakovinu. Zároveň registruje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války - je jí zcela deformován. Uvědomuje si také, že se změnil i on sám. Válku už bere jako samozřejmost, a proto už nedokáže komunikovat s lidmi a nebaví ho jeho dřívější zájmy. Postupně se začíná psychicky hroutit.

Když jeho rota dostala za úkol vyklidit jednu vesnici, postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Kroppovi amputují nohu a Pavel je po chvíli zase povolán do zákopů. Uprostřed bitvy se setká s posledním žijícím kamarádem Katczinskym (čtyřicetiletý Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k polní nemocnici. Katczinsky nakonec umírá, protože dostal střepinou do hlavy. Pavla smrt Katczinského velice zasáhne. Na podzim roku 1918 dostává 14 dní volna, během nichž přemýšlí o válce a o návratu do normálního života. Kniha končí Pavlovou smrtí na frontě.

Citováno z českého překladu:
„Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid.”

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Bäumer - hlavní postava
  • Albert Kropp - bývalý spolužák Pavla B.
  • Müller - bývalý spolužák Pavla B.
  • Leer - bývalý spolužák Pavla B.
  • František Kemmerich - bývalý spolužák Pavla B.
  • Stanislav Katczinsky - kamarád Pavla B.
  • Tjaden - největší jedlík roty
  • Deterding - myslí jen na svou usedlost a svou ženu
  • Himmelstoss - velitel, krutý, bezohledný

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]