Petrohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Petrohrad / Sankt-Petěrburg Санкт-Петербург
Budova Ermitáže s Palácovým náměstím
vlajka znak
poloha
souřadnice:	59°56′00" s. š., 30°16′00" v. d.
nadmořská výška:	3 m n. m.
federální okruh:	Severozápadní federální okruh
federální město:	Sankt Petěrburg
administrativní dělení:	20 městských rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	1431 km²
počet obyvatel:	4 577 000 (2005)
hustota zalidnění:	3183 obyv. / km²
správa města
starosta:	Valentina Matvijenko
oficiální web:	www.gov.spb.ru
telefonní předvolba:	+7 812
PSČ:	190000-199406

Petrohrad (současný oficiální název je Sankt-Petěrburg, rusky: Санкт-Петербург [sankt pitěrbúrg], v hovorové řeči se používá též zkrácené pojmenování Pitěr (Питер); v letech 1924–1991 se město nazývalo Leningrad) je se 4 600 000 obyvatel druhé největší město Ruské federace. Leží v severozápadní části Ruska při ústí řeky Něvy do Finského zálivu, který je součástí Baltského moře. Petrohrad byl v letech 1712–1917 hlavním městem Ruského impéria a dodnes je kulturním střediskem celého Ruska.

Obsah 1 Dějiny 2 Památky a pamětihodnosti 2.1 Okolí města 3 Obyvatelstvo 3.1 Národnostní složení 4 Federální město Sankt-Petěrburg 5 Související články 6 Odkazy 6.1 poznámky 6.2 na internetu

[editovat] Dějiny

V roce 1703 bylo město založeno carem Petrem Velikým, a to na močálech, které se ruský imperátor navzdory přirozeným překážkám rozhodl na úkor mnoha životů poddaných dělníků vysušit a přetvořit na svoje nové sídelní město. Brzy poté se stalo hlavním městem Ruské říše a toto postavení si udrželo až do vzniku sovětského Ruska začátkem 20. století.V letech 1941-1944 bylo obklíčeno německými vojsky. 24. května 2003 oslavilo 300 let od svého založení.

[editovat] Památky a pamětihodnosti

Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí, car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více jak 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy.

Dnes vyzařuje toto město se svými širokými bulváry, parky, pobřežními promenádami do světa stále ještě své otevřené, seversky zdrženlivé fluidum.

Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu – Petropavlovská pevnost s Katedrálou Petra a Pavla, palác Admirality, který svou věží dominuje městu, Triumfální oblouk jako památka na vítězství nad Napoleonem, žulový monolit – Alexandrův sloup, Kazaňský chrám, Křižník Aurora, Vasiljevský ostrov, Smolenská katedrála a další. Tepnou města je 4km dlouhý Něvský prospekt.

Nejskvostnější stavbu Petrohradu nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Je jí Zimní palác. Z této italské barokní kompozice architekta Bartolomea Rastrelliho provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později klasicistní přistavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii Ermitáž (Ermitáž). V celé Evropě pro ni nakupovala umělecké skvosty. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě.

Katedrála svatého Izáka (Isakijevský chrám), kterou stavělo 440 tisíc dělníků po 40let, se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě. Vypíná se do výšky 100 metrů. Nabízí 14 000 míst pro návštěvníky a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. Zlatá kupole je obložena 100 kg čistého zlata. Odsud se nabízí výhled na nejkrásnější místa historického jádra města, které bylo v roce 1990 právem prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.

[editovat] Okolí města

Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný Petrodvorec, proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je Carské Selo, Pavlovsk či Lomonosov (Petrohrad); pozoruhodná je také ostrovní pevnost Kronštadt.

[editovat] Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2005

Rok         Obyvatelstvo 1725 75 000 1750 150 000 1800 300 000 1846 336 000 1852 485 000 1858 520 100 1867 667 000 1873 842 900 1881 876 600 1886 928 600 1891 1 035 400 1897 1 264 900 1901 1 439 400 1908 1 678 000

Rok Obyvatelstvo 1910 1 962 000 1915 2 318 600 1920 722 000 1926 1 616 100 1936 2 739 800 1939 3 191 300 1944 2 559 000 15. ledna 1959 2 888 000 15. ledna 1970 3 512 974 17. ledna 1979 4 072 528 2. března 1988[1] 5 000 000 12. ledna 1989[2] 4 990 749 9. října 2002 4 159 635 1. ledna 2005 4 039 751

[editovat] Národnostní složení

Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: Rusové 84,72 %; Ukrajinci 1,87 %; Bělorusové 1,17 %; Židé 0,78 %; Tataři 0,76 %; Arméni 0,41 %; Ázerbájdžánci 0,36 %; Gruzíni 0,22 %; Čuvaši 0,13 %; Poláci 0,10 %. V průběhu 20. století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce 1897 tvořily 4 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více Finů a Estonců.

[editovat] Federální město Sankt-Petěrburg

Vedle Moskvy je Petrohrad druhým federálním městem Ruska; je tedy samostatným a samosprávným federálním subjektem, který nenáleží do okolní Leningradské oblasti, jejíž administrativa v Petrohradě sídlí. Město je také sídlem Severozápadního federálního okruhu.

V současných hranicích Petrohradu se nacházejí také dříve samostatná sídla a ostrovní město Kronštadt. V současné době je město rozděleno na 18 rajónů (jejich počet se často měnil; do r. 2005, kdy zanikl Lomonosovský a Pavlovský rajón, měl Petrohrad rajónů 20, ještě dříve pak 27).

1. Admiralitějský rajón 2. Vasileostrovský rajón 3. Vyborgský rajón 4. Kalininský rajón 5. Kirovský rajón 6. Kolpinský rajón 7. Krasnogvardějský rajón 8. Krasnoselský rajón 9. Kronštadtský rajón

10. Kurortný rajón 11. Moskevský rajón 12. Něvský rajón 13. Petrohradský rajón 14. Petrodvorecký rajón 15. Přímořský rajón 16. Puškinský rajón 17. Frunzenský rajón 18. Centrální rajón

[editovat] Související články

• Tramvajová doprava v Petrohradu
• Metro v Petrohradu
• Obležení Leningradu

[editovat] Odkazy

[editovat] poznámky

1. ↑ День рождения пятимиллионного жителя Ленинграда
2. ↑ Данные Всесоюзной переписи населения СССР 1989 года

[editovat] na internetu

• Oficiální stránky města (rusky)
• Dějiny Sankt Petěrburgu (česky)

Tento článek o ruském místopise je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.