Petrohrad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Petrohrad / Sankt-Petěrburg Санкт-Петербург |
|
|---|---|
Budova Ermitáže s Palácovým náměstím |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 3 m n. m. |
| federální okruh: | Severozápadní federální okruh |
| federální město: | Sankt Petěrburg |
| administrativní dělení: | 20 městských rajónů |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 1431 km² |
| počet obyvatel: | 4 577 000 (2005) |
| hustota zalidnění: | 3183 obyv. / km² |
| správa města | |
| starosta: | Valentina Matvijenko |
| oficiální web: | www.gov.spb.ru |
| telefonní předvolba: | +7 812 |
| PSČ: | 190000-199406 |
Petrohrad (současný oficiální název je Sankt-Petěrburg, rusky: Санкт-Петербург
[sankt pitěrbúrg], v hovorové řeči se používá též zkrácené pojmenování Pitěr (Питер); v letech 1924–1991 se město nazývalo Leningrad) je se 4 600 000 obyvatel druhé největší město Ruské federace. Leží v severozápadní části Ruska při ústí řeky Něvy do Finského zálivu, který je součástí Baltského moře. Petrohrad byl v letech 1712–1917 hlavním městem Ruského impéria a dodnes je kulturním střediskem celého Ruska.
Obsah |
[editovat] Dějiny
V roce 1703 bylo město založeno carem Petrem Velikým, a to na močálech, které se ruský imperátor navzdory přirozeným překážkám rozhodl na úkor mnoha životů poddaných dělníků vysušit a přetvořit na svoje nové sídelní město. Brzy poté se stalo hlavním městem Ruské říše a toto postavení si udrželo až do vzniku sovětského Ruska začátkem 20. století.V letech 1941-1944 bylo obklíčeno německými vojsky. 24. května 2003 oslavilo 300 let od svého založení.
[editovat] Památky a pamětihodnosti
Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí, car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více jak 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy.
Dnes vyzařuje toto město se svými širokými bulváry, parky, pobřežními promenádami do světa stále ještě své otevřené, seversky zdrženlivé fluidum.
Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu – Petropavlovská pevnost s Katedrálou Petra a Pavla, palác Admirality, který svou věží dominuje městu, Triumfální oblouk jako památka na vítězství nad Napoleonem, žulový monolit – Alexandrův sloup, Kazaňský chrám, Křižník Aurora, Vasiljevský ostrov, Smolenská katedrála a další. Tepnou města je 4km dlouhý Něvský prospekt.
Nejskvostnější stavbu Petrohradu nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Je jí Zimní palác. Z této italské barokní kompozice architekta Bartolomea Rastrelliho provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později klasicistní přistavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii Ermitáž (Ermitáž). V celé Evropě pro ni nakupovala umělecké skvosty. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě.
Katedrála svatého Izáka (Isakijevský chrám), kterou stavělo 440 tisíc dělníků po 40let, se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě. Vypíná se do výšky 100 metrů. Nabízí 14 000 míst pro návštěvníky a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. Zlatá kupole je obložena 100 kg čistého zlata. Odsud se nabízí výhled na nejkrásnější místa historického jádra města, které bylo v roce 1990 právem prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.
[editovat] Okolí města
Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný Petrodvorec, proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je Carské Selo, Pavlovsk či Lomonosov (Petrohrad); pozoruhodná je také ostrovní pevnost Kronštadt.
[editovat] Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2005
|
|
[editovat] Národnostní složení
Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: Rusové 84,72 %; Ukrajinci 1,87 %; Bělorusové 1,17 %; Židé 0,78 %; Tataři 0,76 %; Arméni 0,41 %; Ázerbájdžánci 0,36 %; Gruzíni 0,22 %; Čuvaši 0,13 %; Poláci 0,10 %. V průběhu 20. století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce 1897 tvořily 4 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více Finů a Estonců.
[editovat] Federální město Sankt-Petěrburg
Vedle Moskvy je Petrohrad druhým federálním městem Ruska; je tedy samostatným a samosprávným federálním subjektem, který nenáleží do okolní Leningradské oblasti, jejíž administrativa v Petrohradě sídlí. Město je také sídlem Severozápadního federálního okruhu.
V současných hranicích Petrohradu se nacházejí také dříve samostatná sídla a ostrovní město Kronštadt. V současné době je město rozděleno na 18 rajónů (jejich počet se často měnil; do r. 2005, kdy zanikl Lomonosovský a Pavlovský rajón, měl Petrohrad rajónů 20, ještě dříve pak 27).
|
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
[editovat] poznámky
- ↑ День рождения пятимиллионного жителя Ленинграда
- ↑ Данные Всесоюзной переписи населения СССР 1989 года
[editovat] na internetu
|
|
|
|---|---|
|
Brestská pevnost | Kerč | Kyjev | Leningrad | Minsk | Moskva | Murmansk | Novorossijsk | Oděsa | Sevastopol | Smolensk | Stalingrad | Tula |
|

