Aurora (křižník)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křižník Aurora zakotvený v Petrohradě (2002) |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | chráněný křižník |
| Třída | třída Pallada |
| Zahájení stavby: | 23. září 1897 |
| Spuštěna na vodu: | 24. května 1900 |
| Uvedena do služby: | 29. července 1903 |
| Osud: | veden jako aktivní přeměněn na muzeum |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 6 731 t |
| Délka: | 126,8 m |
| Šířka: | 16,8 m |
| Ponor: | 6,4 m |
| Pohon: | tři parní stroje 11 971 k |
| Palivo | 964 tun uhlí |
| Rychlost: | 19,2 uzlu |
| Dosah: | 4 000 nám. mil (7 400 km) |
| Posádka: | 422 |
| Pancíř | 50–75mm paluba |
| Výzbroj: | (1903): 8× 152 mm (6 palců) 24× 75 mm 8× 37 mm 3 torpédomety (1917): 14× 152 mm 4× 76 mm AA kulomety 3 torpédomety |
Aurora (rusky: Аврóра) je ruský chráněný křižník třídy Pallada, který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu. Loď byla nasazena v rusko-japonské válce, první světové válce a v roce 1917 se stala symbolem bolševické revoluce v Rusku.
Obsah |
[editovat] Stavba
Aurora byla posledním ze tří křižníků třídy Pallada (měla sesterské lodě Pallada a Diana). Postavena byla v Petrohradu v letech 1897–1903 (kýl byl založen 4. června 1897, spuštěna na vodu byla 24. května 1900).
[editovat] Konstrukce
Hlavní pancéřovou ochranou lodi byla pancéřová paluba o síle 50–75 mm, jejíž šikmé části zasahovaly až pod čáru ponoru. Hlavní výzbroj lodi tvořilo osm 152mm kanónů vzor 1892, zbraně kryly pancéřové štíty (po jednom byly na přídi a na zádi, zbylých šest bylo na bocích trupu). Dále loď nesla 24 kusů 75mm děl a osm 37mm děl. Nesla také tři 381mm torpédomety (po jednom na přídi a na bocích).
Páru dodávalo 24 vodotrubných kotlů Belleville vytápěných uhlím. Pohon zajišťovaly tři pístové parní stroje s přímým pohonem šroubů — šlo o tříválcové dvojčinné kondenzační parní stroje s trojnásobnou expanzí.
| Ø válce | zdvih pístu | tlak páry | |
|---|---|---|---|
| vysokotlaký válec | 800 mm | 870 mm | 12,9 at |
| středotlaký | 1273 mm | —"— | 5,5 at |
| nízkotlaký | 1900 mm | —"— | 2,2 at |
Každý ze šroubů měl průměr 3,50 metru[pozn 1]. Při zkouškách loď dosáhla maximální rychlosti 19,2 uzlu, při 135 ot/min a výkonu strojů po 3870 koních. (Maximální výkon každého ze strojů byl 4100 k, tedy cca 3016 kW, ale při 150 ot/min. Tohoto výkonu se ale na lodi nikdy nepodařilo dosáhnout, takže 20uzlové rychlosti předpokládané v projektu nikdy nemohlo být dosaženo.)
[editovat] Historie
Prvním bojovým nasazením lodi byla Rusko-japonská válka. Aurora byla přeřazena z Baltského loďstva do nově zformované 2. pacifické eskadry. Ta byla, pod velením admirála Rožděstvenského, vyslána z Evropy na Dálný Východ, kde Japonské císařské námořnictvo zablokovalo zdejší ruskou eskadru v přístavu Port Arthur. Celý náročný přesun trval od října 1904 do května 1905 a během přesunu byla loď lehce poškozena v tzv. Incidentu na Dogger Bank.[1] Bojový křest lodi nastal v bitvě u Cušimy, ve které japonské námořnictvo drtivě zvítězilo. Lodi se podařilo probít z bojiště a byla poté krátce internována v Manile (to samé provedly křižníky Oleg a Žemčug).[2]
Po návratu k Baltskému loďstvu loď sloužila k výcviku a podnikla řadu zámořských plaveb. V roce 1911 se například v Bangkoku účastnila oslav korunovace thajského krále Rámy VI..
Aurora byla bojově nasazena také v první světové válce, přičemž operovala v Baltském moři. Dne 7. listopadu 1917 na Leninův rozkaz vystřelil křižník Aurora salvu slepých nábojů jako signál pro dělostřelecký pluk, který zahájil útok na Zimní palác. Byla tak zahájena Říjnová revoluce. Od roku 1922 křižník sloužil jako výcviková loď.
V průběhu druhé světové války byly lodní zbraně demontovány a použity k pozemní obraně Leningradu (Petrohradu), loď samotná byla zakotvena v přístavu Oranienbaum, poškozena bombardováním a potopena. Po válce byl křižník v letech 1945–1947 opraven a natrvalo zakotvil na řece Něvě v Leningradu jako symbol Říjnové revoluce. Byl používán k výcviku a v roce 1957 se stal muzeem.
[editovat] Uživatelé
[editovat] Poznámky
- ↑ Většina pramenů uvádí průměr třílistých lodních vrtulí 3,50 m. Ovšem v knize Крейсер • АВРОРА • (Л. Л. Поленов, nakl. Судостроенние, vydáno 1987) je uveden průměr vrtulí 4,09 m.
[editovat] Odkazy
[editovat] Prameny
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. ISBN 28-058-86. s. 112–113. (česky)
[editovat] Reference
- ↑ The Cruiser Aurora [online]. 1992-2007, [cit. 2009-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The History of Russian Navy: Tsushima [online]. [Cit. 2009-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Externí odkazy
- (ru)(en) Oficiální stránky křižníku Aurora
