Chráněný křižník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma pancéřování v příčném řezu. Červené čáry představují pancéřovou palubu a štíty zbraní, černé tečky představují uhelné bunkry, poskytující přidanou ochranu. Stroje jsou umístěny pod pancéřovou palubu.

Chráněný křižník byl typ válečné lodě, který vznikl na konci 19. století a kombinoval schopnosti samostatného působení na vlastních i nepřátelských lodních trasách, rychlosti, odolnosti v boji a dostatečné palebné síly.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Koncept chráněného křižníku se snažil navrátit křižníkům jejich původní křižníkovou roli. Mezi úkoly patřilo:

  • napadat obchodní a zásobovací trasy protivníka
  • bránit vlastní trasy před obdobnou činností protivníka
  • rychle doručovat depeše
  • provádět průzkum

Do první první poloviny 19. století plnily výše zmíněné úkoly šalupy a fregaty. Právě velké francouzské fregaty za napoleonských válek a americké fregaty Unie za americké občanské války prakticky naplňovaly požadavky na lodě, zaměřené na napadání nepřátelského obchodního loďstva, ochranu vlastních obchodních lodí a stíhání 'křižujících' lodí protivníka.
Tehdejší směr vývoje původních čistě dřevěných lodí byl konfrontován s výrazným zesílením dělostřelectva v druhé polovině 19. století, daným především zavedením drážkovaných hlavní s větším dostřelem a průbojným účinkem. Stále silnější pancéřování pak u křižníků vyústilo v pancéřový křižník, jehož pancíř a výzbroj umožňovaly vést boj s obdobnými jednotkami protivníka. Cenou za to byla ztráta rychlosti, která však byla od křižníků očekávána pro úspěšné plnění zmíněných úkolů.
Opačný extrém - anglické křížníky HMS Iris (1877) a HMS Mercury (1878) bez pancéřování - pak neumožňovaly úspěšný boj proti křižníkům protivníka.
Kompromisním řešením byl tedy chráněný křižník, kde pancéřování kryje jen životně důležité části (strojovny, kotelny). Pancéřování bylo umisťováno jen na pancéřovou palubu, v příčném řezu pak s vyšší střední částí (kvůli krytí strojů a kotlů) a snižující se na bocích pod úroveň čáry ponoru. Nad šikmou část byly umisťovány uhelné bunkry, které tak zvyšovaly odolnost lodi vůči zásahům.
Prototypem chráněného křižníku byl v Anglii stavěný Chilský křižník Esmeralda z roku 1884, který měl pancéřovou palubu síly 12-25 mm po celé délce lodi. Zároveň byl svou rychlostí - 18.29 uzlů (33.88 km/h) - nejrychlejším křižníkem své doby. Následovala stavba tohoto typu lodí v dalším zemích.

Chráněné křižníky v jednotlivých zemích[editovat | editovat zdroj]

Třída Mersey s detailem pancéřové paluby
  • Anglie

V letech 1880 až 1905 rozlišovalo Britské královské námořnictvo křižníky na první, druhou a třetí třídu. Většina v té době stavěných křižníků patřila svou konstrukcí pancéřování mezi chráněné než pancéřované a sloužily k ochraně obchodu. Křižníky první třídy byly velké a vyzbrojené stejně jako pancéřované křižníky a stavěné jako alternativa k pancéřovaným křižníkům od konce 80-tých let 18. století do roku 1898. Křižníky druhé třídy byly menší, s výtlakem 3000-5000 tun a sloužily k ochraně obchodu stejně jako průzkumu pro flotilu. Třetí třídu tvořily menší lodě postrádající dvojité dno. Byly primárně určené k ochraně obchodu, ačkoliv několik z nich bylo postaveno pro potřeby průzkumu nebo jako torpédové křižníky.

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam britských křižníků#Chráněné křižníky.


  • Francie

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam francouzských křižníků#Chráněné křižníky.


  • Německo

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam německých křižníků#Chráněné křižníky.


  • Rusko


  • Japonsko


  • Itálie

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam italských křižníků#Chráněné křižníky.


  • Rakousko-Uhersko

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam válečných lodí Rakousko-uherského námořnictva#Chráněné křižníky.


  • Spojené státy americké

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam amerických křižníků#Chráněné křižníky.


  • Španělsko

Seznam lodí:

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam španělských křižníků#Chráněné křižníky.


  • Chile


  • Dánsko
Dánský chráněný křižník Valkyrien na Dálném východě 1899-1900

Dánsko postavilo v letech 1888 až 1892 čtyři chráněné křižníky. Šlo o malá plavidla s výtlakem okolo 1300 tun. Výjimkou byl křižník Valkyrien o výtlaku 3000 tun, který měl také silnější výzbroj (2× 210 mm, 6× 150 mm). Křižník Hekla dosloužil až do roku 1954 jako hulk, ostatní byly vyřazeny v letech 1923-30. Seznam lodí:

  • Valkyrien (1888)
  • Hekla (1890)
  • třída Gejser:
    • Gejser (1892)
    • Heimdal (1894)

Dodnes dochované chráněné křižníky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2 (Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou). Praha : Naše vojsko, 1986. ISBN 28-058-86. S. 280. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]