Seznam železničních tratí v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa železničních tratí v Česku

Seznam současných železničních tratí v Česku:

Seznam traťových oddílů

Seznam traťových oddílů železničních tratí v Česku podle úředního jízdního řádu osobní dopravy pro cestující (včetně tratí, které jsou momentálně bez pravidelné osobní dopravy). V seznamu jsou zahrnuty i lanové dráhy, které byly číslovány v rámci železničního systému. Číslování traťových oddílů trojcifernými čísly pochází z druhé poloviny 80. let 20. století a je odvozeno z předchozího systému, v němž hlavní tratě byly označovány jednocifernými až dvojcifernými čísly a vedlejší tratě číslem navazující hlavní tratě a rozlišujícím písmenem.[1]

010 – 100

  • 010 (Praha –) Kolín – Česká Třebová (dříve trať 1)
  • 011 Osobní a spěšné vlaky Praha – Kolín od prosince 2012, do té doby tzv. souhrnná doprava v této trase. (dříve trať 1a)
  • 012 Pečky – Kouřim (regionální dráha) (dříve trať 1b, ještě v roce 1991/1992 patřila k trati 012 i větev do Bečvár, dnešní trať 013; v roce 1994/1995 již měla trať dnešní vymezení)
  • 013 Bošice – Bečváry (regionální dráha, od prosince 2006 pouze sezónní provoz, dopravce KŽC Doprava) (v roce 1991/1992 byl tento úsek součástí tratě 012, předtím 1b; číslo 013, předtím 1e, měla trať Chrudim – Chrudim město, dnes součást trati 016; v roce 1994/1995 už měla trať dnešní číslo a vymezení)
  • 014 Kolín – Ledečko (regionální dráha) (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 tato trať měla číslo 234, dříve 23d; číslo 014 měla dnešní trať 015 Přelouč – Prachovice)
  • 015 Přelouč – Prachovice (regionální dráha) (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 tato trať měla číslo 014, dříve 1g; číslo 015, dříve 1h, měla trať Heřmanův Městec – Borohrádek, tedy část dnešní trati 016 a dnešní trať 017); od 2011/2012 již úsek z Heřmanova Městce do Prachovic není uveden
  • 016 Borohrádek – Chrudim (regionální dráha) (ještě v roce 1998/1999 byl úsek Borohrádek – Chrudim město částí trati 015; číslo 016 měla dnešní trať 018 Choceň – Litomyšl; úsek Chrudim město – Chrudim měl v roce 1991/1992 samostatně číslo 013 a nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 měl číslo 017; od jízdního řádu 1999/2000 byla z části trati 015 a z trati 017 vytvořena dnešní trať 016)
  • 017 Česká Třebová - Moravská Třebová (dříve část trati 262). Předtím měla toto číslo trať Chrudim město – Heřmanův Městec (regionální dráha), a to od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 byl částí trati 015; nejméně od roku 1994/1995 do roku 1998/1999 měl číslo 017 úsek Chrudim město – Chrudim, dřívější trať 1e a 013, dnes součást trati 016.
  • 018 Choceň – Litomyšl (toto číslo má od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 016, dříve 1k)
  • 019 Rudoltice v Čechách - Lanškroun (toto číslo má od prosince 2011, předtím 272)
  • 020 (Praha –) Velký Osek – Hradec Králové – Choceň (v r. 1991/1992 pokračovala trať 020, dříve č. 2, z Týniště nad Orlicí směrem na Letohrad, Lichkov a Hanušovice, po dnešních tratích 021 a 025, zatímco úsek Týniště – Choceň měl číslo 026; nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 trať 020 končila v Letohradu)
  • 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad (číslo 021 měla nejméně do roku 1999/2000 dnešní trať 022 Častolovice – Solnice; v r. 1991/1992 patřil úsek Týniště – Letohrad – Dolní Lipka k trati 020 a úsek Dolní Lipka – Štíty měl samostatně číslo 025, dříve 2e; nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 patřil úsek Týniště – Letohrad k trati 020 a úsek Letohrad – Dolní Lipka k trati 024; nejméně od roku 2002/2003 až do roku 2007/2008 měla číslo 021 trať Týniště nad Orlicí – Letohrad – Dolní Lipka – Štíty; od roku 2008/2009 byl úsek Letohrad – Štíty připojen k trati 024)
  • 022 Častolovice – Solnice (regionální dráha) (ještě v roce 1999/2000 měla číslo 021, dříve 2a; číslo 022, dříve 2b, měla dnešní trať 023 Doudleby – Rokytnice)
  • 023 Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách (regionální dráha) (ještě v roce 1999/2000 měla číslo 022, dříve 2b; číslo 023, předtím 2c, měla do roku 1998/1999 dnešní trať 028 Opočno – Dobruška, od roku 1999/2000 dnešní trať 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad, která do té doby byla součástí trati 024)
  • 024 Ústí nad Orlicí – Štíty, Lichkov – Międzylesie (v roce 1991/1992 měla číslo 024, předtím 2d, trať Ústí nad Orlicí – Letohrad; nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 patřil k trati 024 i úsek Letohrad – Dolní Lipka – Hanušovice (dnes část trati 024 a trať 025) a Lichkov – Międzylesie; od roku 1999/2000 byl úsek Ústí nad Orlicí – Letohrad oddělen jako nová trať 023 a lichkovská odbočka jako trať 831 a číslo 024 tak zůstalo trati Letohrad – Hanušovice; nejméně od roku 2002/2003 až do roku 2007/2008 měla číslo 024 opět jen trať Ústí nad Orlicí – Letohrad, zatímco trať Letohrad – Hanušovice byla zprvu součástí trati 021, později zčásti i 025. Od roku 2008/2009 byl k trati 024 převeden z trati 021 úsek Letohrad – Dolní Lipka – Štíty a zároveň byla k trati 024 znovu přiřazena i odbočka Lichkov – Międzylesie.), 2011/2012 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov – Moravský Karlov (úsek Moravský Karlov – Štíty již neuveden).
  • 025 Dolní Lipka – Hanušovice (regionální dráha) (v r. 1991/1992 byl tento úsek součástí trati 020, přinejmenším od roku 1994/1995 do roku 1998/1999 součástí tratě 024; číslo 025 měl nejméně v letech 1998/1999 až 1999/2000 úsek Dolní Lipka – Štíty, dnes součást trati 021), od 2011/2012 trať neuvedena
  • 026 Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka (nejméně do roku 1999/2000 byla trať 026 tvořena úsekem Choceň – Týniště – Meziměstí, úsek Choceň – Týniště je dnes součástí trati 020; úsek Meziměstí – Otovice zastávka je regionální dráhou a v roce 1991/1992 byl součástí tratě 026 Choceň – Otovice, dříve 2h, nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 byl samostatnou tratí 027 a později byl opět připojen k trati 026)
  • 027 bylo nejméně v letech 1994/1995 až 1999/2000 číslo trati Meziměstí – Otovice zastávka, která předtím i později byla součástí trati 026
  • 028 Opočno pod Orlickými horami – Dobruška (toto číslo má od roku 1999/2000, ještě v roce 1998/1999 měla číslo 023, dříve 2c)
  • 030 (Pardubice –) Jaroměř – Liberec (v roce 1970/1971 i 1981/1982 byl úsek Hradec Králové – Jaroměř – Turnov součástí trati 3 a úsek Turnov – Liberec byl částí trati 7 od Všetat; do roku 1997/1998 tratí 030 (dříve 3) byl úsek Hradec Králové – Jaroměř – Turnov – Liberec; od roku 1998/1999 má trať dnešní vymezení)
  • 031 Souhrnná doprava Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř (v roce 1970/1971 i 1981/1982 nebyl ještě tento úsek vyčleněn z trati 3; do roku 1997/1998 zahrnoval oddíl pouze úsek Pardubice – Hradec Králové, od roku 1998/1999 má dnešní vymezení)
  • 032 Jaroměř – Trutnov (dříve trať 3b)
  • 033 Starkoč – Náchod (do roku 1998/1999 měla číslo 033 pouze trať Starkoč – Václavice, dříve 3d; od roku 1999/2000 oddíl pokračuje do Náchoda souběžně s tratí 026)
  • 034 Smržovka – Josefův Důl (regionální dráha) (dříve trať 3c)
  • 3e byla ve starém číslování úzkorozchodná trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice, kde ještě v roce 1981/1982 jezdila náhradní autobusová doprava ČSD
  • 035 Železný Brod – Tanvald (regionální dráha) (nejméně do roku 1999/2000 měla číslo 035 trať Tanvald – Harrachov, dříve 3f a dnes část trati 036; úsek Železný Brod – Tanvald byl součástí tratě 036)
  • 036 Liberec – Tanvald – Harrachov (regionální dráha) (nejméně do roku 1999/2000 měla toto číslo trať Liberec – Tanvald – Železný Brod, dříve 3g; úsek Tanvald – Železný Brod byl někdy poté přečíslován na 035 a dosavadní trať 035 Tanvald – Harrachov, dříve 3f, byla připojena k trati 036)
  • 037 Liberec – Černousy (dříve trať 3h)
  • 038 Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem (regionální dráha) (dříve trať 3k)
  • 039 Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem (regionální dráha) (dříve trať 3m)
  • 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov (dříve trať 4)
  • 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov (dříve trať 4a)
  • 4b bylo ještě v roce 1970/1971 číslo trati Smidary – Vysoké Veselí
  • 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou (regionální dráha) (dříve trať 4c)
  • 043 Trutnov – Lubawka, Královec – Žacléř (regionální dráha) (dříve trať 4d, do roku 2007/2008 Trutnov – Žacléř, od roku 2008/2009 je uvedena Lubawka a úsek Královec – Žacléř je bez provozu)
  • 044 Kunčice nad Labem – Vrchlabí (regionální dráha) (dříve trať 4e)
  • 045 Trutnov – Svoboda nad Úpou (dopravce: VIAMONT, a.s. od r. 1999) (regionální dráha) (dříve trať 4k)
  • 046 Hněvčeves – Smiřice (regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 2005, jedním spojem obnovena 2007/2008 (v roce 1991/1992 k trati 046, dříve 3a, navíc patřil úsek Sadová – Hněvčeves, souběžný s tratí 041)
  • 047 Trutnov – Teplice nad Metují (regionální dráha) (dříve trať 4n)
  • 048 bylo v roce 1991/1992 číslo kabinové lanové dráhy Janské Lázně – Černá Hora, dříve trať 4p, v roce 1994/1995 již 903
  • 049 bylo v roce 1991/1992 číslo sedačkových lanových drah Pec pod Sněžkou – Sněžka, dříve trať 4r, v roce 1994/1995 již 904
  • 060 Poříčany – Nymburk (do roku 1998/1999 patřil k této trati výpis z úseku Praha – Poříčany po trati 011; v roce 1981/1982 byla trať 6 vymezena úsekem Poříčany – Nymburk město – Jičín)
  • 061 Nymburk – Jičín (v roce 1981/1982 byl tratí 6a úsek Nymburk město – Nymburk hl. n.)
  • 062 Chlumec nad Cidlinou – Křinec (regionální dráha) (dříve trať 6b)
  • 063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno (regionální dráha) (dříve trať 6c; v roce 1970/1971 byla součástí tratě 6c i nyní zrušená větev Dětenice – Dobrovice město, avšak již bez provozu)
  • 064 Mladá Boleslav – Stará Paka (regionální dráha) (dříve trať 6d)
  • 070 Praha – Turnov (úsek Praha – Všetaty linka S3 systému Esko, od 9. 12. 2007) (v roce 1970/1971 i 1981/1982 byl úsek Všetaty – Turnov – Liberec tratí 7 a úsek Praha – Všetaty tratí 7a)
  • 071 Nymburk – Mladá Boleslav (toto číslo má trať od roku 1999/2000, předtím bylo číslo 071 neobsazeno a trať Nymburk – Mladá Boleslav byla částí tratě 080 Nymburk – Rumburk)
  • 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v roce 1991/1992 měla číslo 072 trať Lysá nad Labem – Děčín, dříve trať 7b; úsek Ústí nad Labem-Střekov – Ústí nad Labem západ měl číslo 073, které dnes má úsek Ústí nad Labem-Střekov – Děčín; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 patřily všechny tyto úseky k trati 072; od roku 1999/2000 byl úsek Ústí nad Labem-Střekov – Děčín oddělen do nové, samostatné trati 073)
  • 073 Ústí nad Labem-Střekov – Děčín (toto číslo má trať od roku 1999/2000, předtím byl částí trati 072; číslo 073 měl v roce 1991/1992 úsek Ústí nad Labem-Střekov – Ústí nad Labem západ, dřívější trať 7c, který je nejméně od roku 1994/1995 částí trati 072; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 bylo číslo 073 neobsazené)
  • 074 Čelákovice – Neratovice (regionální dráha) (dříve trať 7d)
  • 075 bylo v roce 1991/1992 číslo kabinové lanové dráhy na Ještěd, dříve 7e, nejméně v letech 1994/1997 měla číslo 902, nyní má číslo 900
  • 076 Mladá Boleslav – Mělník (regionální dráha) (dříve trať 7g)
  • 7h bylo v roce 1970/1971 číslo trati Skalsko – Chotětov, v průběhu 70. let zrušené
  • 7k bylo v roce 1970/1971 číslo trati Velké Březno – Verneřice – Úštěk, na níž byl provoz ukončen roku 1978
  • 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová (takto je trať 080 vymezena od roku 1999/2000, předtím měla číslo 080 trať Nymburk – Rumburk, dřívější trať 8, jíž je dnešní trať střední částí; úsek Jedlová – Rumburk je dnes součástí tratě 081, úsek Nymburk – Mladá Boleslav je dnes samostatnou tratí 071, úsek Mladá Boleslav – Bakov zůstal jen na trati 070, s níž zde byla trať 080 v souběhu)
  • 081 Děčín – Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa (v roce 1991/1992 měla číslo 081 trať Děčín – Varnsdorf, dříve 8a; číslo 082 trať Benešov – Česká Lípa patřila k trati 082, dříve 8b; úsek Děčín – Benešov nad Ploučnicí byl oběma tratím společný; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 byla trať 081 uváděna v trase Benešov nad Ploučnicí – Varnsdorf; od roku 1999/2000 byla trať 082 připojena k trati 081, úsek Rybniště – Varnsdorf byl převeden k trati 089 a úsek Rybniště – Rumburk byl k trati 081 převeden z dřívější trati 080)
  • 082 bylo nejméně od roku 1991/1992 až do roku 1998/1999 číslo tratě Děčín – Česká Lípa, dříve 8b; od roku 1999/2000 je tento úsek větví tratě 081
  • 8c bylo v roce 1970/1971 číslo dnes zrušené trati Česká Lípa – Česká Kamenice, v jejíž trase je budována cyklostezka Varhany. Část tratě Česká Kamenice – Kamenický Šenov je provozována jako muzejní, od roku 1997/1998 jako trať 901
  • 083 Rumburk – Dolní Poustevna (regionální dráha) (dříve trať 8e)
  • 084 Rumburk – Panský – Mikulášovice (regionální dráha) (dříve trať 8g)
  • 085 Krásná Lípa – Panský (regionální dráha) (dříve trať 8h)
  • 086 Liberec – Česká Lípa (v roce 1991/1992 měla číslo 086 trať (Lovosice –) Litoměřice hor. n. – Česká Lípa – Liberec, dříve 8k; nejméně od roku 1994/1995 měla již trať dnešní vymezení, úsek (Lovosice –) Litoměřice – Česká Lípa je nyní připojen k trati 087)
  • 087 Lovosice – Česká Lípa (regionální dráha, od roku 1998/1999 uváděna vč. spojky Žernoseky – Žalhostice) (v roce 1991/1992 měl číslo 087 souhrnný jízdní řád úseku Lovosice – Litoměřice horní nádraží, dříve 8m; úsek do České Lípy byl k trati roku 1994/1995 nebo o rok či dva dříve převeden z trati 086)
  • 088 Rumburk – Ebersbach (v roce 1999/2000 bylo zakončení tratě uváděno v Jiříkově, předtím i potom v Ebersbachu; v roce 1981/1982 trať 8n, v roce 1970/1971 trať 8d)
  • 089 Liberec – Zittau – Rybniště (do roku 1998/1999 měla číslo 089 jen trať Liberec – Varnsdorf, dříve trať 8p; úsek Varnsdorf – Rybniště byl k trati 089 převeden od roku 1999/2000 z dřívější tratě 081)
  • 8n bylo v roce 1970/1971 označení dnes zrušené železniční trati Svor – Cvikov – Lindava – Jablonné v Podještědí. V roce 1981/1982 měla označení 8n dnešní trať 088 Rumburk – Jiříkov, v roce 1970/1971 označovaná 8d.
  • 090 (Praha –) Vraňany – Ústí nad Labem – Děčín (Nejméně od roku 1994/1995 do 11.12.2010 měla trať vymezení Kralupy nad Vltavou - Děčín)
  • 091 Praha – Vraňany, do prosince 2012 tzv. souhrnná doprava. Nejméně od roku 1994/1995 do 11. 12. 2010 měla trať vymezení Praha - Kralupy nad Vltavou. Staré označení bylo 9a.
  • 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou (dříve trať 9b)
  • 093 Kralupy nad Vltavou – Kladno (dříve trať 9c)
  • 094 Vraňany – Lužec nad Vltavou (regionální dráha) (dříve trať 9d)
  • 095 Vraňany – Libochovice (regionální dráha) (dříve trať 9e) pravidelná osobní doprava ukončena v úseku Straškov – Libochovice k 10.12.2006, od 9.12.2007 obnovena v úseku Straškov – Račiněves
  • 096 Roudnice nad Labem – Zlonice (regionální dráha) (dříve trať 9g)
  • 097 Lovosice – Teplice v Čechách (regionální dráha) (v roce 1991/1992 zahrnovala trať jen úsek Lovosice – Řetenice, stejně jako dřívější trať 9h, úsek Řetenice – Teplice je souběžný s tratěmi 130 a 134; v roce 1994/1995 již měla trať dnešní vymezení)
  • 098 Děčín – Bad Schandau (osobní vlaky) (dříve trať 9k; v roce 1999/2000 byla trať zakončena v Dolním Žlebu, předtím i potom pokračovala do Bad Schandau)

100 – 200

  • 110 Kralupy nad Vltavou – Louny (do roku 2007 Kralupy nad Vltavou – Most, dříve trať 11; od roku 2007 část převedena na trať 126)
  • 111 Kralupy nad Vltavou – Velvary (dříve trať 11a)
  • 11b bylo v roce 1981/1982 číslo trati Zvoleněves – Vinařice – Kladno-Dubí, před zrušením pravděpodobně 112
  • 113 Lovosice – Most (dříve 11d; regionální dráha), v části nesouběžné s jinými oddíly (úsek Čížkovice - Obrnice) zastavena pravidelná osobní doprava od 9. 12. 2007, od roku 2008 pravidelná sezónní víkendová doprava
  • 114 Lovosice – Postoloprty (regionální dráha, do roku 2007 pouze Lovosice – Louny, dříve 11e; v roce 2007 připojena trať 127)
  • 120 Praha – Kladno – Rakovník (do roku 2007 Praha – Kladno – Žatec – Chomutov, dříve s číslem 12; v roce 2007 úsek od Kladna na západ zaměněn s tratí 124) (úsek Praha – Kladno linka S5 systému Esko, od 9. 12. 2007)
  • 121 Hostivice – Podlešín (v roce 1970/1971 i 1981/1982 byla trať 12b tvořena úsekem Praha – Hostivice – Podlešín – Slaný po části dnešní trati 122 a trati 121, k trati 12b patřila i spojka Rudná u Prahy – Jeneč zastávka, úsek Podlešín – Slaný byl v souběhu s tratí 11; nejméně do roku 1994/1995 trať tvořil úsek Praha – Hostivice – Podlešín; od roku 1996/1997 nebo o rok dříve má trať dnešní vymezení)
  • 122 Praha – Hostivice – Rudná u Prahy (nejméně do roku 1994/1995 nesl číslo 122 pouze úsek Hostivice – Rudná, dříve trať 12c; trať z Prahy byla k trati 122 od roku 1996/1997 nebo o rok dříve převedena z tratě 121.)
  • 123 Most – Žatec západ (v roce 1991/1992 měla číslo 123 trať Louny – Postoloprty, dříve 12d; v roce 1994/1995 byla prodloužena o úsek Postoloprty – Žatec západ z dosavadní trati 160, dnes patřící k trati 123; dosavadní trať 127 Most – Obrnice – Postoloprty byla jako druhá větev k trati 123 připojena roku 1996/1997 nebo o rok dříve; úsek Most – Obrnice byl souběžný s tratěmi 110 a 113, dnes je v souběhu s tratěmi 126 a 113; od roku 1999/2000 byl úsek Louny – Postoloprty přečíslován na 127 a v roce 2007 převeden k trati 114)
  • 124 Lužná u Rakovníka – Chomutov (do roku 2007 Lužná u Rakovníka – Rakovník, dříve 12e; od roku 2007 zaměněno za větev tratě 120)
  • 125 (Lužná u Rakovníka) – Krupá – Kolešovice (pravidelná osobní doprava zastavena v prosinci 2006, nyní muzejní provoz) (nejméně do roku 1999/2000 měl číslo 125 jen úsek Krupá – Kolešovice, dříve 12g; úsek Lužná – Krupá je v souběhu s tratí 124)
  • 126 Most – Rakovník (do roku 2007 pouze Louny – Rakovník, dříve 12h; v roce 2007 úsek Most – Louny převeden z tratě 110)
  • 127 je dnes neobsazené číslo trati. V roce 1991/1992 bylo číslo neobsazeno. V roce 1994/1995 měla číslo 127 trať Most – Obrnice – Postoloprty, úsek Most – Obrnice byl v souběhu s tratí 110 a úsek Obrnice – Postoloprty byl převeden z tratě 160; v roce 1996/1997 nebo o rok dříve byla trať 127 připojena jako druhá větev k trati 123. Nejméně v letech 1996/1997 až 1998/1999 bylo číslo 127 neobsazeno. V roce 1999/2000 dostala číslo 127 tentokrát větev Louny – Postoloprty vyčleněná z dosavadní trati 123, v roce 2007 byla připojena k trati 114.
  • 128 byl asi v letech 1996/1997 až 1998/1999 dlouhodobý výlukový jízdní řád náhradní dopravy Středokluky – Hostivice za trať 121. Od roku 1999/2000 byl jízdní řád autobusu začleněn do tratě 121, po letech náhradní autobusová doprava postupem času splynula s linkou PID č. 319.
  • 130 Ústí nad Labem – Chomutov (dříve trať 13)
  • 131 Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina (dříve 13b; až do roku 1998/1999 patřil k trati navíc úsek Bílina – Obrnice, z toho úsek Bílina – Želenice je souběžný s tratí 130 a spojka Želenice – Obrnice přestala být v jízdních řádech od roku 1999/2000 uváděna a nejméně od roku 1996/1997 není využívána)
  • 132 Děčín – Oldřichov u Duchcova (v roce 1970/1971 trať 12n; v roce 1981/1982 trať 13c; regionální dráha), pravidelná osobní doprava zastavena od 9. 12. 2007
  • 133 Chomutov – Jirkov (v roce 1970/1971 byl tento úsek součástí tratě 12k Chomutov – Louka u Litvínova – Oldřichov u Duchcova; v roce 1981/1982 byl úsek Chomutov – Jirkov veden pod číslem 13h, úsek Jirkov – Litvínov zanikl z důvodu těžby uhlí a zbývající část byla uváděna jako trať 13e, dnes 134; začátkem 90. let trať nebyla uváděna, znovu se objevila v jízdním řádu 1998/1999; v roce 1991/1992 měla toto číslo lanová dráha Bohosudov - Kněžiště, v roce 1970/1971 označovaná 12p a v roce 1981/1982 číslem 13d, později přečíslovaná na 901; v roce 1994/1995 i 1996/1997 bylo číslo neobsazeno)
  • 134 Teplice v Čechách – Litvínov (regionální dráha) (v roce 1970/1971 byl úsek Oldřichov – Litvínov součástí tratě 12k Chomutov – Louka u Litvínova – Oldřichov u Duchcova; v roce 1981/1982 byl úsek Chomutov – Jirkov, dnes trať 133, veden pod číslem 13h, úsek Jirkov – Litvínov zanikl z důvodu těžby uhlí a úsek Oldřichov – Litvínov byl uváděn jako trať 13e, do roku 1998/1999 jako 134; od roku 1999/2000 začal být uváděn v traťovém oddíle 134 i úsek Teplice – Oldřichov souběžný s tratí 130)
  • 135 Most – Moldava v Krušných horách (Moldavská horská dráha) (v roce 1970/1971 trať 12m, v roce 1981/1982 13g; regionální dráha)
  • 137 Chomutov – Vejprty (v roce 1970/1971 trať 13c; v roce 1981/1982 trať 13k; do roku 1998/1999 bylo v jízdním řádu uváděno i s úsekem Vejprty – Cranzahl)
  • 140 Chomutov – Karlovy Vary – Cheb (dříve trať 14; do roku 1994/1995 nebo následujícího uváděno ještě s výpisem z úseku Praha – Chomutov souběžně s tratí 120)
  • 141 Karlovy Vary dolní nádraží – Merklín (regionální dráha) (dříve 14b; oproti roku 1991/1992 je trať nejméně od roku 1994/1995 uváděna i s úsekem Karlovy Vary dolní nádraží – Karlovy Vary, souběžným s tratí 142)
  • 142 Karlovy Vary dolní nádraží – Johanngeorgenstadt (dříve 14c; roku 1999/2000 i 1970/1971 byla trať ukončena v Potůčkách, v některých letech předtím i potom byl uváděn i přeshraniční úsek)
  • 143 Chodov – Nová Role (dříve 14d; regionální dráha)
  • 144 Nové Sedlo u Lokte – Loket předměstí ((regionální dráha) (nejméně do roku 1996/1997 měla toto číslo trať Krásný Jez – Chodov, dříve 14e; od 31. května 1997 nejméně do roku 1999/2000 byl v jízdním řádu uveden vlakový provoz v úseku Chodov – Loket a náhradní autobusová doprava v úseku Loket – Bečov nad Teplou; poté z ní byl vypuštěn úsek Chodov - Nové Sedlo, souběžný s tratí 140, cca do roku 2007 tak trať zahrnovala úsek Bečov nad Teplou – Nové Sedlo u Lokte, jíž je dnešní trať zbylým úsekem, protože v úseku Loket předměstí – Krásný Jez byl zrušen provoz). Trať pochází z roku 1897, v říjnu 2008 SŽDC uvažuje o obnovení v úseku Loket – Horní Slavkov, minimální náklady byly vyčísleny na 154 milionů Kč.[2]
  • 145 Sokolov – Kraslice – Zwotental (v českém úseku regionální dráha) (nejméně do roku 1998/1999 uváděn jen úsek Sokolov – Kraslice, dříve 14g; změnou jízdního řádu 1998/1999 byla trať prodloužena do stanice Hraničná státní hranice, v roce 1999/2000 byla koncová zastávka přejmenovaná na pouhé Hraničná, později byl přidán úsek Kraslice – Klingenthal a asi v roce 2007 až do Zwotentalu. (dopravce: VIAMONT,a.s.)
  • 146 Cheb – Luby u Chebu (regionální dráha) (dříve 14k; do roku 1998/1999 byl uváděn jen úsek Tršnice – Luby u Chebu, od roku 1999/2000 je uváděn i úsek Cheb – Tršnice, souběžný s tratí 140)
  • 147 Františkovy Lázně – Bad Brambach (dříve 14m; nejméně do roku 1999/2000 patřil k trati i úsek Tršnice – Františkovy Lázně, nyní uváděný jako větev trati 148; v roce 1999/2000 nebyl uveden přeshraniční úsek a jako koncová byla uvedena zastávka Plesná)
  • 148 Cheb – Hranice v Čechách (dříve 14n; regionální dráha)
  • 149 Karlovy Vary dolní nádraží – Mariánské Lázně (dříve 14q; regionální dráha)
  • 160 Plzeň – Žatec (zastávky v Ústeckém kraji bez osobního provozu od 9. 12. 2007) (dříve trať 16 Plzeň – Žatec – Obrnice; úsek Žatec – Obrnice, který je dnes hlavní částí trati 123, byl součástí trati 160 ještě nejméně v roce 1991/1992; v období nejméně 1994/1995 až 1999/2000 byla trať 160 vymezena úsekem Plzeň – Žatec západ, úsek Žatec západ – Postoloprty se stal částí tratě 123 a úsek Postoloprty – Obrnice – Most utvořil novou trať 127, někdy později připojenou k trati 123; někdy později byl k trati 160 znovu přidán úsek Žatec západ – Žatec, který je v souběhu s tratí 123.
  • 161 Rakovník – Bečov nad Teplou (dříve trať 16a; regionální dráha)
  • 162 Rakovník – Mladotice (dříve trať 16b; regionální dráha) (od jízdního řádu 1997/1998 začala dlouhodobá výluka s náhradní autobusovou dopravou v úseku Čistá – Mladotice, později byl obnoven provoz v úseku Čistá – Kralovice u Rakovníka a v roce 2008 tak výluka trvá jen v úseku Kralovice u Rakovníka – Mladotice. Od 2011/2012 pouze Rakovník - Kralovice u Rakovníka (úsek Kralovice u Rakovníka - Mladotice neuveden).
  • 163 Protivec – Bochov (dříve trať 16c; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena od 2. 6. 1996
  • 164 Kadaň – Kaštice, Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec (Kadaň – Kaštice dříve trať 16d, v roce 1970/1971 uváděna včetně úseku Prunéřov – Kadaň; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena v úseku Kadaň předměstí – Kaštice 10. 12. 2006, od roku 2007 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava) (Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec dříve trať 16e; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 10. 12. 2006, od roku 2008 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava Vilémov u Kadaně – Radonice u Kadaně. Od roku 2007/2008 číslo trati 165 zrušeno a úsek přičleněn do trati 164.)
  • 165 číslo neobsazeno, do roku 2006/2007 měl číslo 165 úsek Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec (dříve trať 16e; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena 10. 12. 2006, od roku 2008 obnovena pravidelná sezónní víkendová doprava Vilémov u Kadaně – Radonice u Kadaně. Od roku 2007/2008 číslo trati 165 zrušeno a úsek přičleněn do trati 164.
  • 166, dříve 16g, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 174 Rakovník – Beroun
  • 167, dříve 16h, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 173 Praha – Rudná u Prahy – Beroun
  • 170 (Praha–) Beroun – Plzeň – Cheb (dříve trať 17 Zdice – Schirnding; ještě v roce 1991/1992 začínala základní část trati až ve Zdicích, v roce 1994/1995 začínal základní úsek již v Berouně; od roku 1999/2000 je trať 170 ukončena v Chebu, úsek Cheb – Schirnding byl později vyčleněn do nové trati 179.)
  • 171 Souhrnná doprava Praha – Beroun (linka S7 systému Esko, od 9. 12. 2007) (dříve trať 17a Praha – Zdice; ještě v roce 1991/1992 zahrnovala trať úsek až do stanice Zdice, v roce 1994/1995 měla trať již dnešní vymezení)
  • 172 Zadní Třebaň – Lochovice (dříve trať 17b; regionální dráha)
  • 173 Praha–Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun (regionální dráha) (linka S6 systému Esko, od 9. 12. 2007) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 167 a pod číslem 173, byla vedena dnešní trať 175 Rokycany – Nezvěstice, dříve 17c)
  • 174 Beroun – Rakovník (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 166 a pod číslem 174 byla vedena dnešní trať 176 Chrást u Plzně – Radnice, dříve 17d)
  • 175 Rokycany – Nezvěstice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 173, předtím 17c, a pod číslem 175, byla vedena dnešní trať 177 Pňovany – Bezdružice, dříve 17e)
  • 176 Chrást u Plzně – Radnice (regionální dráha) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 174, dříve 17d, a pod číslem 176 byla vedena dnešní trať 178 Svojšín – Bor, dříve 17g)
  • 177 Pňovany – Bezdružice (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 175, dříve 17e, a číslo 177 bylo neobsazeno)
  • 178 Svojšín – Bor (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 176, dříve 17g, a číslo 178 bylo neobsazeno)
  • 179 Cheb – Schirnding (do roku 1998/1999 byl tento úsek částí tratě 170, od roku 1999/2000 byl uveden jen v tratích 812 a 813, později vznikl samostatný oddíl 179)
  • 180 Plzeň – Domažlice – Furth im Wald (dříve trať 18; v roce 1999/2000 byl přeshraniční úsek vynechán a jako koncová byla uvedena stanice Česká Kubice, přeshraniční úsek zůstal v trati 811)
  • 181 Nýřany – Heřmanova Huť (dříve trať 18a; regionální dráha)
  • 182 Staňkov – Poběžovice (dříve trať 18b; regionální dráha)
  • 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín (dříve trať 18c; do roku 1990 končila trať v Železné Rudě o stanici dříve)
  • 184 Domažlice – Planá u Mariánských Lázní (dříve trať 18d; regionální dráha)
  • 185 Horažďovice předměstí – Domažlice (dříve trať 18e)
  • 190 Plzeň – České Budějovice (do roku 1998/1999 patřila k trati 190, dříve 19, i dnešní trať 199 Ćeské Budějovice – České Velenice)
  • 191 Nepomuk – Blatná (dříve trať 19a; regionální dráha)
  • 192 Číčenice – Týn nad Vltavou (dříve trať 19b; regionální dráha)
  • 193 Dívčice – Netolice (dříve trať 19c; regionální dráha)
  • 194 České Budějovice – Volary, Nové Údolí – Černý Kříž (dříve trať 19d; regionální dráha)
  • 195 Rybník – Lipno nad Vltavou (dříve trať 19e; regionální dráha)
  • 196 České Budějovice – Summerau (dříve trať 19g; v roce 1999/2000 byl přeshraniční úsek vynechán a uveden jen v trati 806, jako koncová byla uvedena stanice Horní Dvořiště)
  • 197 Číčenice – Volary (dříve trať 19h; regionální dráha)
  • 198 Strakonice – Volary (regionální dráha, do roku 1998/1999 část trati 208)
  • 199 České Budějovice – České Velenice – Gmünd NÖ (do roku 1998/1999 část trati 190; přeshraniční úsek nebyl v roce 1999/2000 uveden a byl odkázán na trať 803, koncová stanice byla České Velenice)

200 – 300

300 – 400

  • 300 Brno – Přerov (– Bohumín) (trať Brno – Přerov měla do roku 1998/1999 číslo 331, předtím 33a; číslo 300, předtím 30, měla do roku 1998/1999 trať Ostrava – Kojetín, sestávající z dnešních tratí 323 a 303) Na trať zasahují linky IDS JMK: S2 v úseku Brno – Křenovice, R7 v úseku Brno – Vyškov na Moravě – Nezamyslice a S71 v úseku Vyškov na Moravě – Nezamyslice.
  • 301 Nezamyslice – Olomouc (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 332, předtím 33b; číslo 301 měla původně dnešní trať 305 Kroměříž – Zborovice, dřívější 30c)
  • 302 Nezamyslice – Morkovice (regionální dráha, pravidelná osobní doprava ukončena 1998) (do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 333, předtím 33c; číslo 302 měla dnešní trať 326 Hostašovice – Nový Jičín, dřívější 30b)
  • 303 Kojetín – Valašské Meziříčí (do roku 1998/1999 část trati 300; číslo 303 měla dnešní trať 324 Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice, dříve 30a)
  • 304 bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 325 Studénka – Štamberk – Veřovice, dřívější 27n
  • 305 Kroměříž – Zborovice (regionální dráha, do roku 1998/1999 měla tato trať číslo 301, předtím 30c; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 byl číslo 305 neobsazeno)
  • 310 Olomouc – Opava východ (v roce 1991/1992 měla trať 310 dnešní rozsah Olomouc – Opava východ, stejně jako dřívější trať 31; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 však k ní nepatřil úsek Krnov – Opava východ, který v té době příslušel k trati 316)
  • 311 Valšov – Rýmařov (dříve 31a; regionální dráha)
  • 312 Bruntál – Malá Morávka (dříve 31b; regionální dráha)
  • 313 Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem (dříve 31c; regionální dráha) (dopravce: OKD, Doprava, a. s. od 24. 5. 1998)
  • 314 Opava východ – Jakartovice (dříve 31d Opava východ – Svobodné Heřmanice; regionální dráha; od roku 2008/2009 vypuštěna koncová stanice Svobodné Heřmanice a trať o stanici zkrácena)
  • 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí (dříve 31e; regionální dráha)
  • 316 číslo neobsazeno, do roku 2007/2008 Ostrava-Svinov – Opava východ (dříve 31g; v roce 1991/1992 a dříve končilo na nádraží Ostrava-Poruba, v roce 1994/1995 již na nádraží Ostrava-Svinov; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 k trati příslušel i úsek Opava východ – Krnov převedený z trati 310, od roku 1999/2000 byl vrácen zpátky k trati 310; od roku 2008/2009 trať 316 připojena k trati 321)
  • 317 Opava východ – Hlučín (dříve 31h; regionální dráha)
  • 318 Kravaře ve Slezsku – Chuchelná (dříve 31k; regionální dráha)
  • 320 Bohumín – Čadca, Dětmarovice – Petrovice u Karviné (dříve trať 32; v roce 1991/1992 a dříve pokračovala trať do Žiliny)
  • 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice (Ostrava – Český Těšín dříve trať 32b; v roce 1991/1992 končilo na nádraží Ostrava-Poruba, v roce 1994/1995 již Ostrava-Svinov; od roku 2008/2009 připojena dosavadní trať 316 Opava východ – Ostrava-Svinov, dřívější 31g, od roku 2008/2009 spojka Polanka nad Odrou – Ostrava-Vítkovice je uvedena jen na trati 270)
  • 322 Český Těšín – Frýdek-Místek (dříve trať 32c; regionální dráha)
  • 323 Ostrava – Valašské Meziříčí (do roku 1998/1999 část trati 300; číslo 323 měla v roce 1991/1992 sedačková lanovka Oldřichovice – Javorový vrch, předtím 32g, později přečíslovaná na 905; v roce 1994/1995 bylo číslo 323 neobsazeno; nejméně od roku 1996/1997 až do roku 1998/1999 měla číslo 323 trať Český Těšín – Cieszyn, dnes zahrnutá do trati 835)
  • 324 Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice (regionální dráha, číslo 324 má tato trať od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 303, předtím 30a; číslo 324 měla v roce 1991/1992 slovenská trať Makov – Čadca, dříve 32d; v letech 1994/1995 až 1998/1999 bylo číslo 324 neobsazeno)
  • 325 Studénka – Veřovice (regionální dráha, číslo 325 má tato trať od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 304, předtím 27n; číslo 325 v roce 1991/1992 měla slovenská trať Skalité – Čadca, dříve 32e; nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 měla číslo 325 trať Bohumín – Chalupki, dnes uvedená pod číslem 832)
  • 326 Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží (regionální dráha, číslo 326 má tato trať od roku 1999/2000, do roku 1998/1999 měla číslo 302, předtím 30b; číslo 326 bylo v roce 1991/1992 neobsazené, nejméně v letech 1994/1995 až 1998/1999 jej nesl výňatek z jízdního řádu úseku Petrovice u Karviné – Zebrzydowice, dnes uvedeného pod číslem 833)
  • 330 Přerov – Břeclav (dříve trať 33)
  • 331 Otrokovice – Vizovice (v části Zlín střed – Vizovice regionální dráha, do roku 1998/1999 měla číslo 335, předtím 33g; číslo 331 měla dnešní trať 300 Brno – Přerov (– Bohumín), dříve 32a)
  • 332 Hodonín – Holíč, pravidelná osobní doprava ukončena 2005 (v roce 1991/1992 měla trať číslo 368, nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 číslo 336, číslo 332 má od roku 1999/2000; číslo 332 měla do roku 1998/1999 dnešní trať 301 Nezamyslice – Olomouc, dříve 33b)
  • 333, předtím 33c, bylo do roku 1998/1999 číslo pozdější trati 302 Nezamyslice – Morkovice
  • 334 Kojetín – Tovačov (dříve 33d; regionální dráha), pravidelná osobní doprava ukončena již někdy před rokem 1991
  • 335, předtím 33g, bylo nejméně do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 331 Vizovice – Otrokovice
  • 336 bylo nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 číslo trati Hodonín – Holíč nad Moravou, která předtím měla číslo 368 a později 332
  • 340 Brno – Uherské Hradiště (dříve trať 34; do roku 1998/1999 pokračovala trať z Kunovic přes Vlárský průsmyk, slovenská část trasy, do Trenčianskej Teplej, byla postupně vypuštěna; od roku 1999/2000 byla trať zkrácena do trasy Brno – Veselí nad Moravou, zbývající úsek do Vlárského průsmysku byl převeden do trati 341. Později byla trať 340 z Veselí nad Moravou nastavena o úsek přes Kunovice do Uherského Hradiště, tedy o části tratí 341 a 345.) Na trať zasahují linky IDS JMK S6 a R6 v úseku Brno – Kyjov.
  • 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk (v roce 1991/1992 měla číslo 341 pozdější trať 257 Kyjov – Mutěnice, dříve 34b; nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1996/1997 měla číslo 341 trať Javorník nad Veličkou – Veselí nad Moravou – Rohatec (– Hodonín), úsek Javorník nad Veličkou – Veselí nad Moravou pocházel z dosavadní trati 343, úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou byl předtím částí trati 361, úsek Sudoměřice nad Moravou – Rohatec měl původně číslo 362, úsek Rohatec – Hodonín je souběžný s tratí 330; od jízdního řádu 1998/1999 byla trať z Javorníku prodloužená do slovenské stanice Vrbovce; od jízdního řádu 1999/2000 byl úsek Veselí nad Moravou – Vrbovce z trati 341 vyjmut a očíslován jako samostatná trať 344, k trati 341 byl přitom připojen úsek Veselí nad Moravou – Kunovice – Vlárský průsmyk z dosavadní trati 340. Později byl úsek Veselí nad Moravou – Kunovice převeden opět k trati 340, úsek Veselí nad Moravou – Hodonín k trati 343 a k trati 341 byl připojen úsek Kunovice – Staré Město z dosavadní tratě 345.
  • 342 Bzenec – Moravský Písek (dříve trať 34c)
  • 343 Hodonín – Veselí nad Moravou – Vrbovce (v roce 1991/1992 měla číslo 343 trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom, dříve 34d; moravský zbytek této trati (Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou) byl v roce 1994/1995 již součástí tratě 341; číslo 343 měla nejméně od roku 1994/1995 až do roku 1998/1999 trať Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku, část někdejší tratě 361, dnes součást tratě 847; od roku 1999/2000 měla číslo 343 opět trať Hodonín – Veselí nad Moravou, převzatá z tehdejší trati 341, a kolem roku 2007 byl k trati znovu připojen i úsek k Javorníku nad Veličkou prodloužený až do slovenské stanice Vrbovce, který od roku 1999/2000 měl číslo 344.
  • 344, dříve 34h, byla do roku 1998/1999 trať Kunovice – Staré Město u Uherského Hradiště, od roku 1999/2000 byla přečíslována na trať 345 a dnes je součástí trati 341 a zčásti v souběhu s tratí 340; od roku 1999/2000 měla číslo 344 trať Veselí nad Moravou – Vrbovce, která předtím byla součástí trati 341 a nyní je součástí trati 343.
  • 345, předtím 34k, bylo do roku 1998/1999 číslo dnešní trati 346 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice; od roku 1999/2000 měla číslo 345 trať Staré Město u Uherského Hradiště – Kunovice, která do té doby měla číslo 344, předtím 34h a dnes je částí tratě 341.
  • 346 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice (trať má číslo 346 od roku 1999/2000, předtím měla do roku 1998/1999 číslo 345, předtím 34k; číslo 346, předtím 34m, v roce 1991/1992 měla slovenská trať Trenčianska Teplá – Lednické Rovne; nejméně v letech 1994/1995 až do roku 1998/1999 bylo číslo 346 neobsazeno)
  • 360 bývalo v roce 1991/1992 číslo trati (Praha –) Břeclav – Bratislava; úsek Břeclav – Kúty byl již v roce 1994/1995 připojen k trati 250
  • 361 byla ještě v roce 1991/1992 trať Veselí nad Moravou – Kúty; v roce 1994/1995 byl úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou součástí tratě 341 a úsek Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku měl číslo 343; dnes je úsek Veselí nad Moravou – Sudoměřice nad Moravou částí trati 343, celý úsek Veselí nad Moravou – Kúty je veden v českém jízdním řádu jako mezinárodní trasa 847 a nejsou na ní uvedeny žádné spoje.
  • 362 bylo v roce 1991/1992 číslo trati Rohatec – Sudoměřice nad Moravou, která v roce 1994/1995 byla částí trati 341 a dnes je části trati 343
  • 368 bylo v roce 1991/1992 číslo trati Hodonín – Holíč nad Moravou, která v roce 1994/1995 měla číslo 336 a později až dodnes číslo 332

Zvláštní čísla

Tratě mimo systém číslování

Seznam zahrnuje některé z historických tratí, které nebyly zahrnuty do dnešního číslování nebo které přesahují dnešní traťové oddíly:

Historické tratě

Zrušené místní tratě, průmyslové tratě

Průmyslové tratě na Ostravsku:

Nákladní tratě

Seznam obsahuje některé z tratí bez pravidelné osobní dopravy, které nikdy nebyly zahrnuty do dnešního číslování tratí.

Jiné články o tratích

Zkušební trať

Tranzitní železniční koridory

Související informace naleznete také v článku Železniční koridor.

Další projekty

Plánované regionální systémy a vlakotramvaje:

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční tratě v Česku na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ Jízdní řády ČSD 1981/1982
  2. ↑ Bohumil Zeman: Stát opět slibuje provoz na trati, MF Dnes, 23. 9. 2008, příloha Karlovarský kraj, str. 2 (line)

Literatura a externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_železničních_tratí_v_Česku&oldid=10976926“