Železniční trať Praha – České Budějovice
Praha – České Budějovice | |
---|---|
Železniční stanice ve Strančicích | |
Stát | Česko |
Číslo | 220 (dálková doprava + Olbramovice – České Budějovice) 221 (Praha – Benešov u Prahy) část 223 (Benešov u Prahy – Olbramovice) |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Technické informace | |
Délka | 169 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Napájecí soustava | 3 kV DC/25 kV 50 Hz AC |
Maximální sklon | 14,9 ‰ |
Maximální rychlost | 160 km/h |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Praha – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 220) je součástí IV. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je v jízdním řádu vyčleněna jako trať 221, úsek z Benešova do Olbramovic je spolu s tratí do Sedlčan uveden pod číslem 223.
Trať byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem byl elektrizován v 70. letech 20. století trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati od Benešova střídavou soustavou 25 kV 50 Hz. Většina trati je dvoukolejná, jednokolejné jsou už pouze úseky Ševětín – Chotýčany a Dobřejovice – Nemanice. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. Od roku 2005 probíhá modernizace celé trati. V úsecích Votice – Sudoměřice u Tábora a Soběslav – Doubí u Tábora by mohlo jít od roku 2025 o první trať České republice s povolenou rychlostí 200 km/h.[1]
Trať je nejvytíženější v oblasti pražské aglomerace. V prvním čtvrtletí roku 2024 byl nejvytíženější čtyřkolejný úsek Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice (druhý a třetí Vinohradský železniční tunel) s 530 vlaky za den, nejméně vytížený pak Votice – Chotoviny s 90 vlaky za den.[2]
Modernizace IV. tranzitního koridoru
[editovat | editovat zdroj]Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati, a to mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a byla prováděna až od roku 2018.[3]
Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.
15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 km dlouhého úseku Tábor – Doubí u Tábora. Trať byla zdvoukolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla také nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.[4]
15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž byla trať zdvoukolejněna a na několika místech přeložena, čímž byla traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova byly nahrazeny zastávkami.[5]
30. listopadu 2011 byla otevřena asi dvoukilometrová přeložka trati u Votic, díky níž byla trať zkrácena o 122 m. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů, dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.[6]
V úseku mezi Benešovem a Voticemi byly vybudovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 m a Tomický tunel II o délce 252 metrů.[6] Všech pět nových tunelů bylo v srpnu 2012 zprovozněno. Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice byla dokončena do konce roku 2013.[7] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.[8]
V letech 2018–2021 proběhla modernizace úseku Praha-Vršovice (včetně) – Praha-Hostivař (mimo), v rámci které došlo k modernizaci stanice Praha-Vršovice (například přestavba nástupišť, prodloužení podchodu směrem k náměstí Bratří Synků), vybudování nového čtvrtého nástupiště, zároveň je trať do Hostivaře vedena přeložkou přes bývalé seřaďovací nádraží mimo zastávku Praha-Strašnice zastávka, která byla zrušena s příchodem jízdního řádu 2020/2021. Místo ní byla zřízena nová zastávka Praha-Eden a 24. září 2021 došlo ke zprovoznění stanice Praha-Zahradní Město. Nová trať je v celém úseku čtyřkolejná.[9] Na opuštěném úseku trati chce Praha vybudovat Drážní promenádu. V letech 1958–1964 byl v Praze mezi tratěmi 210 a 221 vybudován nákladový obchvat hlavního města, železniční jižní spojka. Mosty této jižní spojky v ulici V Korytech jsou opravovány společně s hlavní tratí.[10]
Od 1. května 2018 zároveň probíhá stavba přeložky v úseku Sudoměřice u Tábora – Votice, která vede téměř celá v nové trase. Namísto původních stanic a zastávek byly zřízeny nové zastávky stejných jmen v posunuté poloze a nová stanice Červený Újezd u Votic. Trať je nově dvojkolejná a vede po čtyřech mostních estakádách a dvěma tunely. Celková délka nového úseku je 17 km, přeložkami došlo ke zkrácení o 2 km.[11] Na tomto úseku bude po zavedení ETCS rychlost zvýšena na 170 km/h, pro vlaky s naklápěcí skříní až 200 km/h.[12]
Dne 11. ledna 2021 Evropská komise schválila dotaci 160 milionů eur na modernizaci úseku Sudoměřice u Tábora – Votice. Vzhledem k problémům výstavby tunelu Mezno a úprav projektu (zvýšení rychlosti až na 200 km/h) došlo ke zdržení stavby. Provoz na původním úseku trati skončil 2. dubna 2022.[13] Nová trať byla částečně zprovozněna začátkem července 2022. V září téhož roku došlo ke zprovoznění obou kolejí.[14][15] Práce by měly být ukončeny v roce 2023.[13]
Stará trať měla být původně snesena, ale dle dohody mezi Správou železnic a spolkem obcí Mikroregion Voticko by na ní měly vzniknout cyklostezky a in-line dráhy. V Heřmaničkách bude na místě původního nádraží vytvořena nová náves, v Ješeticích pak odpočinková zóna. Ve Střezimíři byl prostor původního nádraží a části původní trati směrem k Táboru zachován a vznikne zde dráha pro historické drezíny a v nádražní budově železniční muzeum, dále pak cyklotrasy, které budou propojeny se stávajícími a Greenways Praha–Vídeň.[14]
V letech 2018–2020 došlo k rekonstrukci úseku Dynín – Ševětín, v rámci níž proběhla výměna kolejí na dvoukolejném úseku, rekonstrukce kolejiště stanice Dynín, která přestala sloužit pro cestující a na jejím zhlaví byla zřízena zastávka Dynín zastávka. Došlo také k mírnému posunutí zastávky Neplachov.[16]
Od září 2019 probíhala stavba přeložky Soběslav – Doubí u Tábora, která vede v celém úseku v nové stopě podél dálnice D3, původní zastávka Doubí u Tábora a stanice Roudná byly zrušeny a nahrazeny novými zastávkami Doubí u Tábora a Myslkovice. Na trase se nachází Zvěrotický tunel, dvě estakády a přes trať je též převeden biokoridor.[17] Provoz na tomto úseku byl zahájen 11. září 2022.[15] Úsek je postaven na rychlostní maximum 185 km/h pro normální soupravy a 200 km/h pro naklápěcí soupravy.[1]
Osobní doprava
[editovat | editovat zdroj]Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha – Benešov u Prahy (úsek Čerčany – Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)[18] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID). Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice, od prosince 2014 pak některé spoje do Čelákovic a od prosince 2015 až do Lysé nad Labem.
V letech 2016–2018 jezdily mezi Prahou a Benešovem v pracovní dny v dvouhodinovém intervalu též spěšné vlaky společnosti ARRIVA, které byly provozovány na komerční riziko a neplatil v nich tarif PID. Od prosince 2018 byly částečně nahrazeny spěšnými vlaky ČD linky R49 v závazku veřejné služby, které však jezdí pouze ve špičkách. Vlaky ARRIVA byly vedeny motorovými jednotkami 845, spěšné vlaky ČD jsou vedeny lokomotivami 163 s vozy Bdt v pracovní dny a Bdmtee o víkendu.
Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 30 minut (mimo nedělního dopoledne v úseku Strančice – Benešov u Prahy, kde je tou dobou interval šedesátiminutový), ve špičkách pracovních dnů je mezi Prahou a Říčany interval zkrácen na 15 minut.
Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná jako R17 (v letech 2009–2011 R7, v kapesních jízdních řádech ČD v letech 2011–2018 jako D10)[19] a expresní vlaky Praha – Tábor – České Budějovice – (Linz/Český Krumlov) označované jako linka Ex7. Rychlíky jsou zpravidla vedeny lokomotivami 362, soupravy byly do JŘ 2020/2021 tvořeny převážně staršími rychlíkovými vozy řad B249 (popřípadě Bee243), BDs449 a A149, popřípadě modernizovanými vozy Bbdgmee236, Bee238 či Bdpee231.[20] Od JŘ 2021/2022 jsou na rychlíky postupně nasazovány zejména modernizované vozy, doplněné staršími vozy 2. třídy řad Bee243, B209 (přeznačený vůz první třídy) a B249. Expresy jsou zpravidla vedeny lokomotivami 380 s modernizovanými vozy Bdpee, Bmz226 a ARmpee829, ve vytížených časech též mohou být doplněny staršími vozy.[21]
Tarif
[editovat | editovat zdroj]Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy – Mezno využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha – Benešov u Prahy jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v ostatních stanicích zatím není možné, nicméně lze koupit jízdenku PID v pokladně i ve vlaku. V úseku Tábor – Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín – České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.
Navazující tratě
[editovat | editovat zdroj]Benešov u Prahy
[editovat | editovat zdroj]Olbramovice
[editovat | editovat zdroj]Tábor
[editovat | editovat zdroj]Veselí nad Lužnicí
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí
- Železniční trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí
České Budějovice
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Plzeň – České Budějovice
- Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
- Železniční trať České Budějovice – Summerau
- Železniční trať České Budějovice – Gmünd
Stanice a zastávky
[editovat | editovat zdroj]V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.
-
stanice Praha hlavní nádraží (pásmo P)
-
stanice Praha-Vršovice (pásmo P)
-
zastávka Praha-Eden (pásmo 0)
-
stanice Praha-Zahradní Město (pásmo 0)
-
stanice Praha-Hostivař (pásmo 0)
-
zastávka Praha-Horní Měcholupy (pásmo B)
-
stanice Praha-Uhříněves (pásmo B)
-
zastávka Praha-Kolovraty (pásmo B)
V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.
-
stanice Říčany (pásmo 1)
-
zastávka Světice (pásmo 1)
-
stanice Strančice (pásmo 1)
-
zastávka Mnichovice (pásmo 2)
-
zastávka Mirošovice u Prahy (pásmo 2)
-
stanice Senohraby (pásmo 3)
-
zastávka Čtyřkoly (pásmo 3)
-
zastávka Pyšely (pásmo 4)
-
stanice Čerčany (pásmo 4)
-
stanice Benešov u Prahy (pásmo 5)
-
zastávka Bystřice u Benešova (pásmo 6)
-
zastávka Tomice (pásmo 6)
-
stanice Olbramovice (pásmo 7)
-
stanice Votice (pásmo 7)
-
zastávka Heřmaničky (pásmo 8)
-
zastávka Ješetice (pásmo 8)
-
zastávka Červený Újezd u Votic zastávka (pásmo 8)
-
stanice Červený Újezd u Votic
-
zastávka Střezimíř (pásmo 9)
-
zastávka Mezno (pásmo 9)
V závorce jsou uvedena tarifní pásma Integrovaného dopravního systému Táborska a Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.
-
zastávka Sudoměřice u Tábora
-
stanice Chotoviny
-
stanice Tábor (pásmo A)
-
zastávka Tábor-Čápův Dvůr (pásmo B)
-
zastávka Sezimovo Ústí (pásmo B)
-
stanice Planá nad Lužnicí (pásmo C)
-
zastávka Doubí u Tábora
-
zastávka Myslkovice
-
stanice Soběslav
-
zastávka Řípec-Dráchov
-
stanice Veselí nad Lužnicí
-
zastávka Veselí nad Lužnicí zastávka
-
zastávka Horusice
-
zastávka Dynín zastávka
-
zastávka Neplachov
-
stanice Ševětín (pásmo 108)
-
stanice Chotýčany (pásmo 108)
-
stanice Hluboká nad Vltavou-Zámostí (pásmo 104)
-
zastávka Hosín
-
zastávka Hrdějovice (pásmo 102)
-
zastávka České Budějovice severní zastávka (pásmo 101)
-
stanice České Budějovice (pásmo 101)
Zrušené stanice a zastávky
[editovat | editovat zdroj]-
stanice Praha-Královské Vinohrady
-
zastávka Praha-Strašnice zastávka
-
stanice Heřmaničky
-
stanice Ješetice
-
zastávka Červený Újezd u Votic
-
stanice Střezimíř
-
zastávka Mezno
-
zastávka Doubí u Tábora
-
stanice Roudná
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Pendolino se v depu připravuje na výkon, příští týden se projede 200 km/h [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 31. březen 2024 [online]. Správa železnic [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/optimalizace-tratoveho-useku-praha-hostivar-praha-hl-n-ii-cast-praha-hostivar-praha-hl-n-1
- ↑ Hotova je další část koridoru Praha-Budějovice, ČT24, 15. 9. 2009
- ↑ Začíná modernizace koridoru Benešov–Votice, ČT24, 15. 3. 2010
- ↑ a b Tunely u Votic už jezdí vlaky, ČT24, 30. 11. 2011, mld, ČTK
- ↑ V rámci modernizace trati Votice – Benešov u Prahy začnou vlaky jezdit v nové trase. Archivováno 8. 5. 2014 na Wayback Machine. szdc.cz, tisková zpráva SŽDC, 29.8.2012
- ↑ CHLUMEC, Karel. Cyklostezka z Votic do Bystřice povede po bývalé železnici. Benešovský deník [online]. 2016-7-13 [cit. 2016-8-6]. Dostupné online.
- ↑ Tisková zpráva SŽDC o rekonstrukci Vršovice – Hostivař. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-14.
- ↑ Koridory.cz. Hostivař – Vršovice: postup prací, historie železničních mostů pod „ranžírem“. simba, 17.2.2019. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Informace o modernizaci úseku Sudoměřice – Votice na stránkách Správy železnic. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-14.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Zvýšení rychlosti na koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi vyjde na půl miliardy. Zdopravy.cz [online]. 2020-12-19 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b HALLA, J. A. Sudoměřice – Votice: dotace z evropských fondů schválena [online]. 2021-01-13 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b SuVo: Místo koridoru cyklostezka, náves i železniční skanzen. SŽ půjčila obcím koleje [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se zprovozní i druhá kolej. www.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2022-08-31 [cit. 2022-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-05.
- ↑ mirekk. V červenci začne modernizace trati ze Ševětína do Dynína. Koridory.cz [online]. 2018-02-20 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online.
- ↑ HALLA, Jiří Antonín. Slavnostní zahájení stavby Soběslav – Doubí u Tábora. Koridory.cz [online]. 2019-10-16 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Integrace Neveklovska a Netvořicka od 1. 4. 2017 [online]. 2017-02-08 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Schéma dálkové dopravy ČD
- ↑ Řazení vlaků (trať 220) – 2021. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Řazení vlaků (trať 220) – 2022. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – České Budějovice na Wikimedia Commons
- [1] Informace o trati na ŽelPage
- [2] Historie železničních tratí
- [3] Konec dalších hradel
- [4] Průjezd trati Praha hl. n. – Benešov u Prahy s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 1–6)
- [5] Průjezd trati Benešov u Prahy – České Budějovice s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 6–14)
- [6] Vizualizace přeložky v úseku Sudoměřice – Votice
- Železniční trať Praha – České Budějovice
- Železniční tratě v Česku
- Železniční tratě otevřené v roce 1871
- Železniční doprava v Praze
- Železniční doprava ve Středočeském kraji
- Železniční doprava v Jihočeském kraji
- Železniční doprava v okrese Benešov
- Dopravní stavby v okrese Benešov
- Železniční doprava v okrese Tábor
- Dopravní stavby v okrese Tábor
- Železniční doprava v okrese České Budějovice
- Dopravní stavby v okrese České Budějovice
- Železniční doprava v okrese Praha-východ
- Dopravní stavby v okrese Praha-východ
- Postaveno v Česku 1871