Železniční trať Praha – České Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Trať 220)
Skočit na: Navigace, Hledání
(Praha –) Benešov u Prahy - České Budějovice
Železniční stanice ve Strančicích
Železniční stanice ve Strančicích
Číslo 220, 221
Provozovatel dráhy SŽDC
Dopravce České dráhy, Arriva vlaky
Délka 169 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC / 25 kV 50 Hz AC
Maximální sklon 14,9 ‰
Maximální rychlost 160 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
185,837 Praha hlavní nádraží tratě 011, 070, 091, 122, 171, 231
Vinohradské tunely
Trať 171 do Prahy-Smíchova
Trať 171 do Prahy-Smíchova
183,376 Praha-Vršovice osobní n.
trať na Odstavné nádraží Praha-jih
trať do Prahy-Krče
trať směr Praha-Vršovice odjezdová skupina
trať směr Praha-Vršovice odjezdová skupina
181,144 Hr.(býv. Odbočka) Železný Most
179,944 zast. a býv. hradlo (do r. 1992) Praha-Strašnice zastávka
Jižní spojka
trať směr Praha-Vršovice vjezdová skupina
178,134 Odbočka Záběhlice
trať Praha-Vršovice vj. sk. - Praha-Malešice
trať do Prahy-Malešic
176,271 Praha-Hostivař
173,865 Praha-Horní Měcholupydo 30.9.1994 hradlo
vlečka do terminálu METRANS
171,440 Praha-Uhříněves
169,150 Hr. Praha-Kolovraty rybníkzrušeno 25.2.2008
168,006 Praha-Kolovraty
166,918 Hr. Na Výšináchzrušeno 1994
164,635 Říčany
162,098 Hr. Říčany leszrušeno 1997
161,206 Světice
160,142 Hr. Svojšovicezrušeno 10.3.2008
157,800 Strančice
154,780 Hr. Mnichovicezrušeno 9.2008
154,680 Mnichovice
152,935 Hr. Mirošovicezrušeno 1994/1995
Dálnice D1
151,965 Mirošovice u Prahy
150,252 Senohraby
146,665 Hr. Čtyřkolyzrušeno 29.2.2008
146,650 Čtyřkoly
145,195 Pyšely
Sázava
trať do Světlé nad Sázavou
143,807 Čerčany
trať do Vraného nad Vltavou
141,622 Mračdo 22.2.2008 hradlo
139,273 Hr. Bedrčzrušeno 22. 4. 2007
136,640 Hr. Tužinkazrušeno 20. 4. 2007
134,554 Benešov u Prahy
trať do Vlašimi a Trhového Štěpánova (222)
132,025 styk trakčních soustav 3 kV DC / 25 kV 50 Hz AC
Hr. Jírovicezrušeno 1994/1995
129,192 Bystřice u Benešova
silnice č. 111
Hr. Opřeticezrušeno 12.1989
123,927 Tomice
silnice č. 3
119,280 Olbramovicedříve Votice-Veselka
trať do Sedlčan (223)
silnice č. 18
115,830 Voticedříve Votice město
silnice č. 121
Hr. Arnoštovicezrušeno 5.1997
silnice č. 121
silnice č. 121
110,850 Heřmaničkydříve Heřmaničky-Sedlec
106,418 Ješetice
Horní Borekpřed 2. světovou válkou
104,300 Červený Újezd u Votic
101,897 Střezimířdříve Stupčice
silnice č. 603
98,434 Hr. Meznodříve Miličín
95,204 Sudoměřice u Táboradříve Sudoměřice-Nemyšl
silnice č. 603
silnice č. 603
92,675 Hr. Moravečzrušeno 1994/1995
dálnice D3
90,340 Chotoviny
87,653 Hr. Stoklasná Lhota
dálnice D3
84,680 Výh. Čekanice
trať do Písku a Ražic (201)
silnice č. 19
81,761 Tábor
trať do Bechyně (202) trať do Pacova a Horní Cerekve (224)
silnice č. 3
79,058 Tábor-Čápův Dvůr
77,525 Sezimovo Ústí
74,516 Planá nad Lužnicí
3,683 odbočka Doubí u Tábora
silnice č. 3
70,841 Doubí u Tábora
67,960 Roudná
silnice č. 3
silnice č. 135
61,165 Soběslav
silnice č. 23
58,703 Řípec-Dráchovdříve Řípec
58,732 AHr. Řípec
trať do Jindřichova Hradce, Jihlavy a Havlíčkova Brodu (225)
55,232
37,716
Veselí nad Lužnicídříve Veselí-Mezimostí (nad Nežárkou)
trať do Třeboně, Českých Velenic a Vídně (226)
silnice č. 147
35,185 Veselí nad Lužnicí zastávka
silnice č. 24
32,805 Horusice
29,063 Dynín
26,080 AHr. Neplachov
22,248 Ševětín
silnice č. 3
silnice č. 603
18,079 Chotýčany
silnice č. 146
14,826 Odb. Dobřejovice
10,148 Hluboká nad Vltavou-Zámostí
7,590 AHr. Hosín
5,468 Hrdějovice
Výh. Nemanice II
4,633 výhybka č. 8
4,487 Výh. Nemanice I
3,683 trať do Plzně
ulice Pražská
2,623 Č. Budějovice severní zast.dříve Budějovice akciový pivovar
0,000 České Budějovice
trať do Českého Krumlova a Volar (194)
trať do Horního Dvořiště a Lince (196)
trať do Českých Velenic a Vídně (199)

Železniční trať (Praha –) Benešov u PrahyČeské Budějovice (v jízdním řádu označená číslem 220) je součástí IV. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je v jízdním řádu vyčleněna jako trať 221. Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem je elektrizován trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati do Benešova střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz. Většina trati mezi je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874.

Modernizace 4. tranzitního koridoru[editovat | editovat zdroj]

Modernizovaná zastávka Praha-Horní Měcholupy

Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati – mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a má být provedena až po roce 2015.[1]

Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 kilometrů dlouhého úseku Tábor – Doubí. Trať byla zdvojkolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.[2]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž má být trať zdvojkolejněna a na několika místech přeložena, čímž má být traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova mají být nahrazeny zastávkami.[3]

30. listopadu 2011 byla otevřena cca dvoukilometrová přeložka trati u Votic, přeložením byla trať zkrácena o 122 metrů. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů. Na přeložce jsou také dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.[4]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi jsou budovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 metrů a Tomický tunel II o délce 252 metrů.[4] Všech pět nových tunelů bylo 25. srpna 2012 zprovozněno, zatím pouze po jedné traťové koleji.[5] Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice má být dokončena do konce roku 2013.[6] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží do k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.[7]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha - Benešov u Prahy (úsek Čerčany - Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)[8] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID).. Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice.

Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471, Elektrické jednotky 451 a 452, které zde také jezdily, slouží dnes jen jako záloha. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů je interval 30 minut, mezi Strančicemi a Prahou je ve špičkách interval poloviční. V pracovní dny některé vlaky zajíždějí až do stanice Praha-Vysočany, některé pokračují dále do Prahy-Horních Počernic, nebo Čelákovic.

Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná od roku 2009 jako R7, v kapesních jízdních řádech ČD od roku 2011 jako D10, v roce 2017 jako R7.


Tarif[editovat | editovat zdroj]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha - Čerčany jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v Mrači a Benešově zatím není možné. V úseku Tábor - Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín - České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Benešov u Prahy[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 221 Benešov u Prahy – Čerčany – Praha-Hostivař – Praha-Vršovice – Praha hl. n. (jízdní řád souhrnné dopravy v příměstském úseku trati 220)
  • Trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov

Olbramovice[editovat | editovat zdroj]

Tábor[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 201 Tábor – Milevsko – Písek – Ražice
  • Trať 202 Tábor – Bechyně
  • Trať 224 Tábor – Obrataň – Pacov – Pelhřimov – Horní Cerekev

Veselí nad Lužnicí[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Jihlava – Havlíčkův Brod
  • Trať 226 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 190 České Budějovice – Protivín – Strakonice – Horažďovice – Plzeň
  • Trať 194 České Budějovice – Český Krumlov – Horní Planá – Nová Pec – Černý Kříž – Volary / Nové Údolí
  • Trať 196 České Budějovice – Velešín – Kaplice – Rybník – Horní Dvořiště – Summerau
  • Trať 199 České Budějovice – Borovany – České Velenice – Gmünd NÖ

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedeny tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedeny tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

V závorce jsou uvedena tarifní pásma Integrovaného dopravního systém Táborska a Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/optimalizace-tratoveho-useku-praha-hostivar-praha-hl-n-ii-cast-praha-hostivar-praha-hl-n-1
  2. Hotova je další část koridoru Praha-Budějovice, ČT24, 15. 9. 2009
  3. Začíná modernizace koridoru Benešov–Votice, ČT24, 15. 3. 2010
  4. a b Tunely u Votic už jezdí vlaky, ČT24, 30. 11. 2011, mld, ČTK
  5. Nově otevřený úsek z Olbramovic do Bystřice prochází třemi tunely, 4koridor.cz, 29. 8. 2012
  6. V rámci modernizace trati Votice – Benešov u Prahy začnou vlaky jezdit v nové trase. szdc.cz, tisková zpráva SŽDC, 29.8.2012
  7. CHLUMEC, Karel. Cyklostezka z Votic do Bystřice povede po bývalé železnici. Benešovský deník [online]. 2016-7-13 [cit. 2016-8-6]. Dostupné online.  
  8. https://ropid.cz/integrace-neveklov-2017/ Integrace Benešova do PID

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]