Votický tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Votický tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Provozní délka 590 m
Výstavba
Lokalizace
Souřadnice
Votický tunel
Votický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Votický tunel je železniční tunel č. 506 na katastrálním území Srbice, část obce Votice, na úseku železniční trati Praha – České Budějovice mezi zastávkami Olbramovice a Votice v km 117,500–118,090.[1][2] Je nejdelším hloubeným železničním tunelem v České republice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V období srpen 2009 až prosinec 2013 byla provedena modernizace železniční trati v úseku Votice – Benešov u Prahy. Modernizace byla provedena v rámci optimalizace Čtvrtého tranzitního koridoru.[3] V rámci projektu byla místo jednokolejné trati postavena dvoukolejná a rychlost zvýšena až na 160 km/h. Součástí stavby byly rozsáhlé přeložky trati a dále výstavba tří nových železničních mostů, rekonstrukce a sanace 17 mostů, postavení dvou nových silničních mostů, pěti nových dvoukolejných tunelů atd.[4]

Generální projektant byl SUDOP Praha, a. s., dodavatelé Sdružení VoBen, Eurovia CS, Subterra, a. s., Viamont DSP, a. s.[5] Geotechnický dozor a monitoring prováděla firma SG Geotechnika.[6]

Stavba byla zahájena koncem roku 2009. Výstavbu provedla firma Hochtief.[7][5] Dne 25. listopadu 2011 projel tunelem první vlak Os 8272.[8][9] Zprovoznění tunelů bylo provedeno v srpnu 2012.[10][11]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Tunely Olbramovický, Votický, Tomický I a II se nachází v Jihočeské vysočině, geomorfologické soustavě tvořené paleozoickými, hlubinnými a žilnými vyvřelinami. Z horninových typů jsou zastoupeny převážně drobnozrnné žilnaté granity a aplity a v části území porfyrické, středně zrnité, amfibol-biotitické žuly typu Čertova břemene a porfyrické, středně zrnité biotitické žuly s amfibolitem sedlčanského typu. Hloubení probíhalo v navětralých granitických horninách, které byly nepravidelně a všestranně rozpukané. Tunel nebyl ražen z důvodů nízkého nadloží (do devíti metrů).[12]

Tunel ve svahu vrchu Kopanina (592 m n. m.) v nadmořské výšce 480 m je dlouhý 590 m.[13]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvoukolejný tunel byl postaven pro železniční trať Praha – České Budějovice mezi stanicemi Olbramovice a Votice v roce 2011. Nachází se asi 100 m od Olbramovického tunelu.

Během výstavby tunelu došlo k několika změnám v projektování. Například došlo k snížení výškové úrovně trasy, což znamenalo prohloubení zářezu asi o jeden metr. Projekt počítal s využitím boků stavební jámy jako tuhé opory klenbové konstrukce ostění tunelu. V zářezu byly navrženy v první etáži boky jámy svislé do výšky 4,5 m a další ve strmějších poměrech. Při vlastní realizaci docházelo k vypadávání kamenných bloků ve tvaru klínů. Novým geologický průzkumem bylo zjištěno, že hornina je daleko více nestabilní a vyžaduje změnu v projektové dokumentaci.

V dubnu 2010 byly práce zastaveny. Ze dvou variant řešení byla vyzkoušena varianta s kotvením svahů kotvami délky 6 m a rychlotuhnoucí tmel, kdy kotva mohla být aktivována už po 24 až 30 hodinách. Kotvy byly umístěny v rastru 2,5×2,5 m v šachovnicovém uspořádání a svah byl ještě zajištěn vysokopevnostní sítí, která měla zachytit vypadající horninu. Nová varianta byla odzkoušena na třiceti metrovém zkušebním úseku. Po ověření a schválení metody pokračovaly stavební práce na osazení drenáže a stavbě betonových patek. Následovala montáž samonosné klenbové výztuže a betonáž pomocí oboustranné těžké tunelové formy (bednícího vozu). Votický tunel má 59 bloků o délce 10 m s prutovou výztuží o celkové hmotnosti 18 t/blok.[10] Hloubený tunel je proveden z betonu C25/30 XC2, XF1, který je odolný proti průsakům vody. V zimním období po provedení odbednění byl použit klimatizační vůz.[5]

Pro omezení trhacích prací, které pravděpodobně zhoršovaly stabilitu horniny, byla také použita skalní fréza Vermeer T1255 s motorem Caterpillar o výkonu 447 kW. Její využití bylo především v části výjezdového portálu a ve vyšších partiích stavební jámy.[12]

Hloubicí jáma měla rozměry na délku 590 m, hloubku až 20 m a šířku v úrovni povrchu až 30 m.[14] Odtěženo bylo 150 000 m³ horniny.[10] Vytěžená nadbytečná hornina byla použita k výstavbě nového železničního náspu v Heřmaničkách.[15] Tunel je klenbové konstrukce uložen na patkách, členěný na deseti metrové bloky s bezpečnostními výklenky po 20 m. Tloušťka ostění je 500 mm. Po zahrnutí tubusu je výška nadloží v rozmezí 2 až 8 m.[7]

Mezi Olbramovickým a Votickým tunelem je umístěna zapanelovaná nástupní plocha pro jednotky IZS. Pod plochou je umístěna podzemní požární nádrž pro zavodnění suchovodů v tunelech.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Votický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  2. a b MAŘÍK, Libor. Realizace tunelů Votice – Benešov [online]. Železniční koridory, 2012-05-25 [cit. 2020-09-26]. Kapitola Tunely Olbramovický, Tomický I. a Votický. Dostupné online. 
  3. ŠPONAR, Radim. ASB Portal [online]. 2011-11-18 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  4. Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy. www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  5. a b c Tunely Votický, Olbramovický, Zahradnický a Tomický I a II. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  6. Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s.. Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s. [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  7. a b Votice, Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy, Votický tunel | HOCHTIEF. www.hochtief.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  8. MIREKK. Železniční koridory [online]. 2011-11-26 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  9. CHLUMEC, Karel. Mezi železničními stanicemi Votice a Olbramovice se otevřely nové tunelové přeložky. Region [online]. 2011-11-30 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  10. a b c Votice - Votický tunel. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  11. Tunely u Votic už jezdí vlaky. čt24 [online]. 30.11.2011 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  12. a b TATÍČKOVÁ, Eva; MAŘÍK, Libor. Votický tunel – první zkušenosti z výstavby. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  13. Votický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  14. Na trati z Benešova do Votic roste unikát, vlaky pojedou pěti tunely. iDNES.cz [online]. 2011-10-12 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  15. Ražba prvního Tomického tunelu zahájena [online]. Železniční koridory, 2010-11-01 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]