Železniční trať Přerov–Břeclav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Trať 330)
Skočit na: Navigace, Hledání
Přerov–Břeclav
nádraží Hulín
nádraží Hulín
Číslo 330
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 100,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC
Maximální sklon 4 ‰
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 160 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
Bečva
183,453 Přerov osobní nádraží
182,300 Přerov pravé přednádraží
181,700 Přerov levé přednádraží vj. sk.
trať do Brna
180,400 Přerov levé přednádraží odj. sk.
179,780 Horní Moštěnice
Moštěnka
178,425 Hr. Dobrčice[1]
175,758 Říkovice
172,410 Břest (dříve Hr.)[1]
Dálnice D1
trať do Kojetína
Rusava (přítok Moravy)
168,512 Hulín
trať do Valašského Meziříčí
165,535 Záhlinice
164,712 Hr. Kurovice[1]
164,688 AHr. Kurovice[1]
trať do Křemenné
161,142 Tlumačov
158,140 Hr. Skalka[1]
Dřevnice
154,942 Otrokovice
trať do Vizovic
Morava
151,925 Hr. Žlutava[1]
149,500 Napajedla
147,039 Spytihněv (dříve Hr.)[1]
143,275 Huštěnovice
140,117 Hr. Jalubí[1]
138,015 Staré Město u Uherského Hradiště
trať do Kunovic
Silnice I/50
135,544 Hr. Kostelany[1]
134,647 Kostelany nad Moravou
Dlouhá řeka
132,005 Nedakonice styk trakčních soustav
129,627 Hr. Salajka[1]
128,282 AHr. Salajka[1]
126,718 Hr. Chladíkov[1]
126,270 Moravský Písek zastávka
Silnice I/54
124,425 Moravský Písek
trať do Bzence
Syrovinka
trať Brno – Vlárský průsmyk
121,600 Hr. Bzenecký Bor[1]
119,522 Bzenec přívoz
117,467 Hr. U jámy[1]
114,654 Hr. Soboňky[1]
trať do Sudoměřic nad Moravou
trať do Ratíškovic
111,255 Rohatec
Silnice I/55
109,461 Rohatec zastávka
107,552 Hr. Pánov[1]
trať do Zaječí
104,144 Hodonín
trať do Holíče nad Moravou
Silnice I/51
Kyjovka
101,403 Hr. Nesytý[1]
98,918 Lužice
vlečka Důl Mír Mikulčice
96,692 Hr. Mikulčice[1]
94,552 Moravská Nová Ves
91,279 Hrušky zastávka
91,624 Hr. Týnec[1]
88,131 Hrušky
Dálnice D2
trať do Brna
Břeclav přednádraží
83,131 Břeclav

Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841. Trať byla elektrizována v letech 1981-1985, na trati jsou provozovány trakční soustavy 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC, které se stýkají v Nedakonicích.

Řízení provozu[editovat | editovat zdroj]

Strana provozu[editovat | editovat zdroj]

Trať byla – jako součástí páteřní tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) – postupně v letech 1858 až 1873 zdvoukolejněna. Podobně jako na ostatních rakouských tratích zde byl původně zaveden pravostranný provoz, ale k 16. dubnu 1872 byl i na této trati, podobně jako na ostatních dvoukolejných tratích KFNB, zaveden levostranný provoz. Pro české území neobvyklý levostranný provoz byl na trati Přerov – Břeclav (a dále do Bohumína) zachován až do 8. 12. 2012.[2]

Levostranný provoz mezi Huštěnovicemi a Přerovem ze dne 8.7. 2012. Lokomotiva EU45 společnosti PKP Cargo.

Od 9. 12. 2012 se provoz změnil po 140 letech opět na pravostranný.[3]

Zabezpečovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

V rámci modernizace trati Přerov–Břeclav, která probíhala v letech 1997 až 2002,[4] byla ve stanicích instalována elektronická stavědla (ESA11 a ESA22), jako traťové zabezpečovací zařízení je použit elektronický soustředěný obousměrný automatický blok ABE-1. Díky obousměrnému automatickému bloku lze operativně vést vlaky jak ve správném směru (tj. vpravo ve směru jízdy), tak proti správnému směru (tj. vlevo ve směru jízdy vlaku). Samotný provoz na trati již není řízen výpravčími z jednotlivých stanic, ale dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově řídicím dispečerem I (pro úsek Přerov – Staré Město u Uherského Hradiště) a řídicím dispečerem II (pro úsek Nedakonice–Břeclav).[5]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 46.  
  2. KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 21.  
  3. SŮRA, Jan. Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo [online]. iDnes.cz, 2012-06-27, [cit. 2012-07-06]. Dostupné online.  
  4. BONEV, Jan. Břeclav st.hr. - Břeclav - Přerov. k-report.net [online].  [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.  
  5. Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR. Silnice Železnice [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]