Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Trať 230)
Kolín – Havlíčkův Brod
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 230
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 75,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV ss (Kolín - Kutná Hora) + 25 kV 50 Hz (Kutná Hora - Havlíčkův Brod)
Maximální sklon 14,24 ‰
Maximální rychlost 140 km/h, 150 km/h pro naklápěcí soupravy (Čáslav - Golčův Jeníkov)
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
288,3 Kolín
Kolín seřaďovací nádraží
Kolín dílny
do Pardubic
290,4 Hlízov
287,643 Kutná Hora hlavní nádraží
287,310-287,581 změna trakční soustavy v kolejích 1-7
do Zruče nad Sázavou
vl. ČKD
vl. cukr. Ovčáry
284,6 Církvice
283,1 Třebešice
vl. voj. letiště, Kosmos
278,172 Čáslav
do Třemošnice
271,8 Horky u Čáslavi
267,084 Golčův Jeníkov
vl. cukr. Hostačov
264,1 Golčův Jeníkov město
257,1 Vlkaneč
254,4 Nová Ves u Leštiny
251,808 Leština u Světlé
247,8 Sázavka
242,8 Světlá nad Sázavou-Josefodol
do Zruče nad Sázavou
239,916 Světlá nad Sázavou
236,3 Pohleď
232,941 Okrouhlice
228,3 Havlíčkův Brod-Perknov
odb. psych. léčebna
224,108 Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 230) je dvojkolejná železniční trať o délce 75,3 km, jeden z úseků celostátní dráhy, spojující středočeský Kolín a Havlíčkův Brod na Vysočině.

Správcem infrastruktury tratě je Správa železnic. Osobní dopravu v závazku veřejné služby zajišťují České dráhy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať byla postavena společností Rakouská severozápadní dráha a zprovozněna ve dvou etapách v letech 1869 a 1870. Po záboru Sudet byla urychleně zdvojkolejněna beze změny směrového vedení. V roce 1965 došlo k elektrizaci tratě z Kolína do Kutné Hory a dále do Havlíčkova Brodu. Ve stanici Kutná Hora hl. n. vznikl styk trakčních soustav stejnosměrné 3 000 V a střídavé 25 kV / 50 Hz. Právě kvůli tomuto styku musely být lokomotivy (obvykle to byly stroje řad 141 a 230) v žst. Kutná Hora hl. n. přepřahány pomocí lokomotivy nezávislé trakce. Teprve roku 1974 vyjely ze Škody Plzeň lokomotivy řady 350, následovaly další vícesystémové lokomotivy. Dnes (2021) jsou v Kutné Hoře přepřahány pouze některé nákladní vlaky.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Úseků, na kterých bylo možno dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, bylo minimum, proto začala trať být rekonstruována. Jako první úsek byl modernizován v roce 2015 úsek mezi Golčovým Jeníkovem a Vlkančí, kde trať prochází několika velmi ostrými oblouky, ale beze změny směrového vedení. V roce 2017 byl rekonstruován úsek Golčův Jeníkov – Čáslav, proběhlo zde zvyšování rychlosti až na 130 km/h pro klasické soupravy a na 140 km/h pro soupravy naklápěcí. V přípravě je úsek mezi Čáslaví a Kutnou Horou, i zde je v plánu zvýšení rychlosti, čemuž pomůže i přeložka kolem osady Lochy a navíc dojde ke kompletní rekonstrukci stanice Čáslav (nástupiště s vysokou hranou, podchod).

Přehled úseků[1][editovat | editovat zdroj]

Úsek Zahájení
výstavby
Uvedení
do provozu
Kolín (mimo) – Kutná Hora (mimo), vč. Hlízovské spojky plánováno 2025 plánováno 2027
žst. Kutná Hora hl. n. plánováno 2026 plánováno 2027
Kutná Hora (mimo) – Čáslav (mimo) plánováno 2027 plánováno 2030
žst. Čáslav plánováno 2027 plánováno 2029
Čáslav (mimo) – Golčův Jeníkov (mimo) 2016 2017
žst. Golčův Jeníkov bude oznámeno bude oznámeno
Golčův Jeníkov (mimo) – Vlkaneč (mimo) 2015 2016
žst. Vlakeč bude oznámeno bude oznámeno
Vlkaneč (mimo) – Leština u Světlé (mimo) bude oznámeno bude oznámeno
Leština u Světlé (mimo) – Světlá nad Sázavou (mimo) plánováno 2026 plánováno 2027
žst. Světlá nad Sázavou bude oznámeno bude oznámeno
Světlá nad Sázavou (mimo) – Okrouhlice (včetně) plánováno 2028 plánováno 2030
Okrouhlice (mimo) – Havlíčkův Brod (mimo) 2017 2018
uzel Havlíčkův Brod plánováno 2031 plánováno 2035

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Osobní vlaky pohybující se na této trati jsou taženy vícesystémovými lokomotivami řad 362 z DKV Brno. Některé nákladní vlaky jsou v úseku z Kolína do Kutné Hory taženy stejnosměrnými stroji a dále střídavými lokomotivami řady 230.

Do počátku 21. století jezdily na trati mezistátní vlaky EuroCity. Od té doby zde dálkovou dopravu zajišťují rychlíky Praha – Havlíčkův Brod – Brno. Poslední mezinárodní vlaky tu jezdily v roce 2007, jen při mimořádné situaci na koridoru zde občas projel odkloněný mezistátní vlak railjet či EuroCity a nebo i RegioJet. Dnes (2023) tu jezdí rychlíky linky R9 z Prahy hl. n. do Brna hl. n. a osobní vlaky Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod (- Žďár nad Sázavou/Jihlava).

Od dubna 2021 tudy jezdí všechny vlaky Praha-Brno z důvodu modernizace trati Brno-Maloměřice - Adamov - Blansko a ulevení koridoru Kolín-Česká Třebová, na kterém rovněž probíhají stavební práce (Ústí nad Orlicí - Choceň a uzel Pardubice). Vlaky tím vzdálenost Praha-Brno urazí za minimálně tři hodiny. Vedení mezistátních vlaků touto náhradní trasou bylo ukončeno 30. června 2023, kdy se na původní trasu 1. železničního koridoru přes Pardubice hlavní nádraží.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 2023 byly do Havlíčkova Brodu dodány 2 jednotky RegioPanter řady 650.2.[2] Během léta dojde k dodání dalších 4 a celá tato šestice poté zajistí přepravu cestujících na lince S20 Kolín - Havlíčkův Brod.

Na přelomu let 2022 a 2023 proběhla soutěž na provozovatele linky R9. Ta byla sice vypsána jíž na podzim roku 2021, ale kvůli posunutí termínu podání nabídky, se neustále prodlužovala, až byla na podzim 2022 zrušena úplně kvůli technické závadě - nabídky nešlo otevřít.[3] Obratem byla vypsaná znovu a opět se do ní přihlásily České dráhy a RegioJet, který nakonec uspěl.

Změna dopravce proběhne v prosinci 2026. Dle požadavků Ministerstva dopravy má RegioJet vyjet s novými soupravami (vůbec poprvé na rychlíkové lince v Česku) a jejich maximální rychlost musí být 200 km/h kvůli možnému provozu na VRT Polabí.[4] S novou smlouvou dojde také ke změně dopravního konceptu na trati. Nově bude rychlík mezi Prahou a Havlíčkovým Brodem jezdit každou hodinu a odtud bude střídavě jednou za dvě hodiny pokračovat buď do Jihlavy nebo Brna.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Kolín[editovat | editovat zdroj]

Kutná Hora hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

Čáslav[editovat | editovat zdroj]

Světlá nad Sázavou[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkův Brod[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  2. Vysočina dostane ke dvěma RegioPanterům v létě další čtyři [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo zrušilo miliardovou soutěž na nové vlaky kvůli technické poruše [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  4. Pesa ukázala podobu nových jednotek, s kterými má RegioJet provozovat rychlíky Praha – Brno [online]. 2023-03-24 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]