Trnava (okres Třebíč)
| Trnava | |
|---|---|
 Trnava od Kobylince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′17″ s. š., 15°55′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 745 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,39 km²[2] |
| Katastrální území | Trnava u Třebíče |
| Nadmořská výška | 428 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 274 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Trnava 32 674 01 Třebíč 1 ou.trnava@seznam.cz |
| Starosta | Martin Kristofčák |
| Oficiální web: www | |
  Trnava | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591840 |
| Kód části obce | 168289 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Trnava (německy Trnawa, Tirnau[4], starší názvy Trnawa, Trnavá[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 745[1] obyvatel. Obec leží na soutoku potoků Březinka a Klapůvka přibližně 5 km severně od Třebíče, v nadmořské výšce 428 m.
Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Valdíkov, Třebíč, Horní Vilémovice, Nárameč, Rudíkov a Přeckov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1101, kdy je obec zmíněna v zakládací listině kláštera v Třebíči, již v pravěku však obec byla křižovatkou obchodních cest, doloženo to je nálezy bronzových předmětů v obci a jejím okolí.[5] V roce 1376 byla vesnice zastavena Opolkovi z Trnávky.[6]
Roku 1478 se dostala Trnava z majetku kláštera a stala se majetkem panství, prvními majiteli byli Vaněk z Lomnice a Vilém z Pernštejna. V roce 1525 Pernštejnové prodali třebíčské panství Alchrebovi Černohorskému z Boskovic, ale již roku 1555 získal panství Jan z Pernštejna, jeho syn Vratislav z Pernštejna však již roku 1557 prodal panství Burianovi Osovskému z Doubravice, následně panství vlastnil jeho syn Smil Osovský z Doubravice, který zemřel roku 1613 a majetek tak získala Kateřina z Valdštejna.[7] Ta se vdala za Karla ze Žerotína, Žerotínové byli majitelé panství až do roku 1629, kdy museli odejít do exilu. Kateřina předala panství Adamovi z Valdštejna.[8]
V roce 1620 byla zahájena stavba kostela Nejsvětější Trojice, kostel v nynější podobě byl postaven mezi lety 1715 a 1720, lokálie byla zřízena však až v roce 1785.[9] V letech 1713–1716 byla Trnava postižena morem, stejně tak mezi lety 1832 a 1836.[10]
V roce 1808 byla postavena školní budova, do té doby se vyučovalo v jednom z trnavských domů. V roce 1875 byla postavena nová dvoutřídní škola.[6] V roce 1934 byla škola rozšířena na trojtřídní,[11] mezi roky 1994 a 1995 byla školní budova kompletně opravena.[12] V roce 1887 byla založena knihovna a roku 1904 byl založen spolek hasičů.[6]
Roku 1872 bylo v obci nalezeno mnoho rakouských denárů a stříbrně mince, v roce 1972 pak byl nalezen poklad (české groše z doby Václava IV., uherské dukáty císaře Zikmunda Lucemburského, rakouské a bavorské feniky) při stavbě kulturního domu. Ukrytí pokladu se datuje do 40. let 15. století a nyní je k nahlédnutí v Muzeu Vysočiny Třebíč.[5] V roce 1942 byly z kostela rekvírovány zvony.[13]
V roce 2003 byl postaven obchvat obce.[14]
Do roku 1849 patřila Trnava do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[15] Do roku 1867 byl součástí Trnavy Ptáčov a do roku 1882 i Pocoucov.[16]
Farnost a školství[editovat | editovat zdroj]
Stavba nekatolické modlitebny byla zahájena roku 1618. V pozdějších letech došlo k její přestavbě na katolický kostel, který byl zasvěcen apoštolům sv. Petru a Pavlu. První písemné zmínky o trnavském školství se datují k roku 1812, kdy byla zřízena první škola. V současnosti se v obci vyučuje v mateřské škole a v základní škole do 5. ročníku.
Obecní spolky[editovat | editovat zdroj]
Z obecních spolků aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů založený již v roce 1904. V letech 1991 až 2002 jej nejvíce proslavily dorostenky a ženy, které získaly 11 titulů mistryň ČR v požárním sportu. Mezi další spolky patří Tělovýchovná jednota, Klub českých turistů a Honební společenstvo Trnava.
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Trnava leží v přírodním parku Třebíčsko, kde se křižují turistické a cykloturistické stezky. Východně od vsi se nachází přírodní památka Kobylinec s výskytem koniklece velkokvětého. Na území obce se vyskytuje i několik rybníků s možností koupání.
Služby[editovat | editovat zdroj]
Návštěvníci mohou využít místní víceúčelové hřiště, dětské hřiště, občerstvení v pohostinství a minimarketu s bufetem nebo nocleh v turistické ubytovně.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[17] | 2010[18] | 2013[19] | 2017[20] | 2021[21] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (30.39 %) | ČSSD (22.22 %) | KSČM (20.73 %) | ANO (29.7 %) | SPOLU (31.66 %) |
| 2. | KDU-ČSL (21.27 %) | TOP 09 (14.92 %) | ANO 2011 (18.59 %) | KDU-ČSL (15.25 %) | ANO (30.07 %) |
| 3. | ODS (19.14 %) | KSČM (14.28 %) | ČSSD (17.68 %) | SPD (10.08 %) | Piráti+STAN (10.55 %) |
| účast | 67.42 % (329 z 488) | 63.64 % (315 z 495) | 64.01 % (329 z 514) | 66.37 % (368 z 556) | 69.58 % (382 z 549) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[22] | 2012[23] | 2016[24] | 2020[25] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.16 %) | ČSSD (24.41 %) | KDU-ČSL (20.57 %) | KDU-ČSL (22.33 %) |
| 2. | KSČM (19.32 %) | KSČM (19.76 %) | ANO 2011 (18.18 %) | ANO (20.81 %) |
| 3. | KDU-ČSL (13.04 %) | KDU-ČSL (15.69 %) | ČSSD (13.39 %) | Piráti (10.65 %) |
| účast | 41.32 % (207 z 501) | 34.95 % (180 z 515) | 38.56 % (209 z 542) | 36.23 % (200 z 552) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (57 hlasů). Volební účast byla 68.42 %, tj. 351 ze 513 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (214 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (106 hlasů). Volební účast byla 62.26 %, tj. 320 ze 514 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (160 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (82 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 69.55 %, tj. 386 ze 555 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (218 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (169 hlasů). Volební účast byla 71.06 %, tj. 387 ze 546 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (148 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (114 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (83 hlasů). Volební účast byla 77.02 %, tj. 429 ze 557 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (229 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (183 hlasů). Volební účast byla 75.05 %, tj. 412 ze 549 oprávněných voličů.[28]
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola postavená roku 1885
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Kobylinec – přírodní památka nedaleko obce
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Václav Lysák (1895–1942), voják
- František Pacal (1892–?), legionář
- Emil Sedlák (1910–?), úředník a voják
- Zdeněk Střítecký (*1969), politik a právník
- Jiří Šrogl (*1937), chemik a pivovarník
- Miroslav Šrogl (1935–1976), mikrobiolog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 84.
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 447 s. S. 420–423.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 48 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Září 2016, roč. 2016, čís. 55, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 48 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2016, roč. 2016, čís. 55, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 32 – Farnost trnavská. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2011, roč. 2011, čís. 36, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 2.. Zpravodaj obce Trnava. Červen 2004, roč. 2004, čís. 6, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 19 – pokračování historie školství v obci. Zpravodaj obce Trnava. Září 2008, roč. 2008, čís. 23, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 24 – pokračování historie školství v obci. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2009, roč. 2009, čís. 28, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 36 – válečná léta 1938 – 1945. Zpravodaj obce Trnava. Září 2012, roč. 2012, čís. 43, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ČESNEK, Břetislav. Ohlédnutí se za končícím volebním obdobím 2002-2006. Zpravodaj obce Trnava. Září 2006, roč. 2006, čís. 15, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 313.
- ↑ ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 49 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Březen 2017, roč. 2017, čís. 56, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče
- Kobylinec – přírodní památka
- Přírodní park Třebíčsko
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnava na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Trnava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Trnava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
