Přeskočit na obsah

Sověti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o ideologickém demonymu a občanech a státních příslušnících. O historickém státním útvaru pojednává článek Sovětský svaz.
Sověti
Vlajka Sovětského svazu
Mapa svazových republik v roce 1989
Mapa svazových republik v roce 1989
Populace
286 730 819 (sčítání lidu 1989)[1]
Země s významnou populací
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz: 286 730 819[1]
RSFSRRSFSR RSFSR147 400 537[1]
Ukrajinská SSRUkrajinská SSR Ukrajinská SSR51 706 742[1]
Uzbecká SSRUzbecká SSR Uzbecká SSR19 905 158[1]
Kazašská SSRKazašská SSR Kazašská SSR16 536 511[1]
Běloruská SSRBěloruská SSR Běloruská SSR10 199 709[1]
Ázerbájdžánská SSRÁzerbájdžánská SSR Ázerbájdžánská SSR7 037 867[1]
Gruzínská SSRGruzínská SSR Gruzínská SSR5 443 359[1]
Tádžická SSRTádžická SSR Tádžická SSR5 108 576[1]
Moldavská SSRMoldavská SSR Moldavská SSR4 337 592[1]
Kyrgyzská SSRKyrgyzská SSR Kyrgyzská SSR4 290 442[1]
Litevská SSRLitevská SSR Litevská SSR3 689 779[1]
Turkmenská SSRTurkmenská SSR Turkmenská SSR3 533 925[1]
Arménská sovětská socialistická republika Arménská SSR3 287 677[1]
Lotyšská SSRLotyšská SSR Lotyšská SSR2 680 029[1]
Estonská SSREstonská SSR Estonská SSR1 572 916[1]
Jazyk(y)
ruština,[2] ukrajinština, běloruština, kazaština, ázerbájdžánština, gruzínština, arménština, uzbečtina, kyrgyzština, tádžičtina, turkmenština, lotyština, estonština, rumunština (moldavština), litevština a další
Náboženství
křesťanství, islám, judaismus, budhismus, atheismus a další
Příbuzné národy
Občané Postsovětských republik

Sověti (rusky сове́тский наро́д, sovétskij naród) byli občané a státní příslušníci Sovětského svazu. Toto demonymum bylo v ideologii země prezentováno jako „nová historická jednota národů různých národností“ (rusky новая историческая общность людей различных национальностей).[3]

Národnostní politika v Sovětském svazu

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu dějin Sovětského svazu se uplatňovaly různé doktríny a postupy týkající se etnických rozdílů v rámci sovětského obyvatelstva. Menšinové národnostní kultury nebyly nikdy zcela zrušeny. Místo toho sovětská definice národních kultur vyžadovala, aby byly „socialistické obsahem a národní formou“, což byl přístup, který se používal k prosazování oficiálních cílů a hodnot státu. Cílem bylo vždy stmelit národnosti ve společné státní struktuře. Ve dvacátých a na počátku třicátých let 20. století byla politika národnostní delimitace využívána k vymezení oddělených oblastí národní kultury do územně-správních celků a politika korenizace (indigenizace) byla využívána k podpoře zapojení neruských národností do státní správy na všech úrovních a k posílení neruských jazyků a kultur. Koncem 30. let 20. století se však tato politika změnila na aktivnější prosazování ruského jazyka a později na otevřenější rusifikaci, která akcelerovala v 50. letech 20. století,[zdroj?] zejména v sovětském školství. Přestože k určité asimilaci docházelo, nebyla vcelku úspěšná. Pokračující rozvoj mnoha národních kultur v Sovětském svazu vedl v roce 1991 k sepsání nové svazové smlouvy a následnému rozpadu Sovětského svazu.[4]

Hodnocení výzkumných pracovníků

[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení úspěšnosti vytvoření nového společenství se rozcházejí. Na jedné straně etnolog V. A. Tiškov a další historici soudí, že „při všech sociálně-politických deformacích představoval sovětský lid občanský národ“.[5][6] Filozof a sociolog B. A. Grušin poznamenal, že sociologie v SSSR „zaznamenala jedinečný historický typ společnosti, který již upadl v zapomnění“. Zároveň podle socioložky T. N. Zaslavské „nevyřešila hlavní úkol spojený s typologickou identifikací sovětské společnosti“.

Někteří z historiků, kteří hodnotili Sovětský svaz jako koloniální říši (sovětské impérium), aplikovali na SSSR myšlenku „vězení národů“. Thomas Winderl napsal: „SSSR se stal v jistém smyslu vězením národů více, než kdy bylo staré impérium.“[7]

V rozhovoru pro Euronews v roce 2011 ruský prezident Dmitrij Medveděv připomněl používání termínu „sovětský lid“ jako „jednotné společenství“ v Sovětském svazu, ale dodal, že „tyto konstrukce byly do značné míry teoretické“.[8]

Postsovětské Rusko

[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od sovětské politiky národní identity, která deklarovala sovětský lid jako nadnárodní společenství, postsovětská ruská ústava hovoří o „mnohonárodnostním lidu Ruské federace“. Myšlenka „ruského národa“ jako společenství všech ruských občanů se od počátku setkávala s odporem.[9]

V prosinci 2010 ruský prezident Dmitrij Medveděv během diskuse ve Státní radě poukázal na absenci celoruské sjednocující ideje jako na problém a navrhl multietnický patriotismus jako náhradu za ideu „sovětského lidu“.[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soviet people na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q Almanaque Mundial 1996, Editorial América/Televisa, Mexico, 1995, pages 548–552 (Demografía/Biometría table).
  2. Language Policy in the former Soviet Union. ccat.sas.upenn.edu [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  3. Velká sovětská encyklopedie, článek „Советский народ“ od Surena Kaltachčjana
  4. HAJDA, Lubomyr; BEISSINGER, Mark. The Nationalities Factor In Soviet Politics And Society. [s.l.]: Routledge 318 s. Dostupné online. ISBN 978-1-000-30376-6. (anglicky) Google-Books-ID: 0kyfDwAAQBAJ. 
  5. Российский народ и национальная идентичность [online]. 2007-06-19 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ADMIN. СОВЕТСКИЙ НАРОД: ГОСУДАРСТВЕННО-ПОЛИТИЧЕСКИЙ КОНСТРУКТ | Аналитика культурологии. analiculturolog.ru [online]. 2011-12-04 [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (rusky) 
  7. BEKUS, Nelly. Struggle Over Identity: The Official and the Alternative ?Belarusianness?. [s.l.]: Central European University Press 313 s. Dostupné online. ISBN 978-963-9776-68-5. (anglicky) Google-Books-ID: DiwPRpRYt2kC. 
  8. ГРИШИН, Александр. Дмитрий Медведев: "Термин "советский народ" оказался теоретическим" [online]. 2011-09-10 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky) 
  9. MALINOVA O. Symbolic politics and the construction of macropolitical identity in post-Soviet Russia. Polis. Political Studies. S. 90–105. 
  10. Власти РФ предлагают укреплять общество "общероссийским патриотизмом" [online]. 2010-12-27 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]