Sověti
Sověti | |
---|---|
![]() | |
![]() Mapa svazových republik v roce 1989 | |
Populace | |
286 730 819 (sčítání lidu 1989)[1] | |
Země s významnou populací | |
![]() | |
![]() | 147 400 537[1] |
![]() | 51 706 742[1] |
![]() | 19 905 158[1] |
![]() | 16 536 511[1] |
![]() | 10 199 709[1] |
![]() | 7 037 867[1] |
![]() | 5 443 359[1] |
![]() | 5 108 576[1] |
![]() | 4 337 592[1] |
![]() | 4 290 442[1] |
![]() | 3 689 779[1] |
![]() | 3 533 925[1] |
![]() | 3 287 677[1] |
![]() | 2 680 029[1] |
![]() | 1 572 916[1] |
Jazyk(y) | |
ruština,[2] ukrajinština, běloruština, kazaština, ázerbájdžánština, gruzínština, arménština, uzbečtina, kyrgyzština, tádžičtina, turkmenština, lotyština, estonština, rumunština (moldavština), litevština a další | |
Náboženství | |
křesťanství, islám, judaismus, budhismus, atheismus a další | |
Příbuzné národy | |
Občané Postsovětských republik |
Sověti (rusky сове́тский наро́д, sovétskij naród) byli občané a státní příslušníci Sovětského svazu. Toto demonymum bylo v ideologii země prezentováno jako „nová historická jednota národů různých národností“ (rusky новая историческая общность людей различных национальностей).[3]
Národnostní politika v Sovětském svazu
[editovat | editovat zdroj]V průběhu dějin Sovětského svazu se uplatňovaly různé doktríny a postupy týkající se etnických rozdílů v rámci sovětského obyvatelstva. Menšinové národnostní kultury nebyly nikdy zcela zrušeny. Místo toho sovětská definice národních kultur vyžadovala, aby byly „socialistické obsahem a národní formou“, což byl přístup, který se používal k prosazování oficiálních cílů a hodnot státu. Cílem bylo vždy stmelit národnosti ve společné státní struktuře. Ve dvacátých a na počátku třicátých let 20. století byla politika národnostní delimitace využívána k vymezení oddělených oblastí národní kultury do územně-správních celků a politika korenizace (indigenizace) byla využívána k podpoře zapojení neruských národností do státní správy na všech úrovních a k posílení neruských jazyků a kultur. Koncem 30. let 20. století se však tato politika změnila na aktivnější prosazování ruského jazyka a později na otevřenější rusifikaci, která akcelerovala v 50. letech 20. století,[zdroj?] zejména v sovětském školství. Přestože k určité asimilaci docházelo, nebyla vcelku úspěšná. Pokračující rozvoj mnoha národních kultur v Sovětském svazu vedl v roce 1991 k sepsání nové svazové smlouvy a následnému rozpadu Sovětského svazu.[4]
Hodnocení výzkumných pracovníků
[editovat | editovat zdroj]Hodnocení úspěšnosti vytvoření nového společenství se rozcházejí. Na jedné straně etnolog V. A. Tiškov a další historici soudí, že „při všech sociálně-politických deformacích představoval sovětský lid občanský národ“.[5][6] Filozof a sociolog B. A. Grušin poznamenal, že sociologie v SSSR „zaznamenala jedinečný historický typ společnosti, který již upadl v zapomnění“. Zároveň podle socioložky T. N. Zaslavské „nevyřešila hlavní úkol spojený s typologickou identifikací sovětské společnosti“.
Někteří z historiků, kteří hodnotili Sovětský svaz jako koloniální říši (sovětské impérium), aplikovali na SSSR myšlenku „vězení národů“. Thomas Winderl napsal: „SSSR se stal v jistém smyslu vězením národů více, než kdy bylo staré impérium.“[7]
V rozhovoru pro Euronews v roce 2011 ruský prezident Dmitrij Medveděv připomněl používání termínu „sovětský lid“ jako „jednotné společenství“ v Sovětském svazu, ale dodal, že „tyto konstrukce byly do značné míry teoretické“.[8]
Postsovětské Rusko
[editovat | editovat zdroj]Na rozdíl od sovětské politiky národní identity, která deklarovala sovětský lid jako nadnárodní společenství, postsovětská ruská ústava hovoří o „mnohonárodnostním lidu Ruské federace“. Myšlenka „ruského národa“ jako společenství všech ruských občanů se od počátku setkávala s odporem.[9]
V prosinci 2010 ruský prezident Dmitrij Medveděv během diskuse ve Státní radě poukázal na absenci celoruské sjednocující ideje jako na problém a navrhl multietnický patriotismus jako náhradu za ideu „sovětského lidu“.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soviet people na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Almanaque Mundial 1996, Editorial América/Televisa, Mexico, 1995, pages 548–552 (Demografía/Biometría table).
- ↑ Language Policy in the former Soviet Union. ccat.sas.upenn.edu [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Velká sovětská encyklopedie, článek „Советский народ“ od Surena Kaltachčjana
- ↑ HAJDA, Lubomyr; BEISSINGER, Mark. The Nationalities Factor In Soviet Politics And Society. [s.l.]: Routledge 318 s. Dostupné online. ISBN 978-1-000-30376-6. (anglicky) Google-Books-ID: 0kyfDwAAQBAJ.
- ↑ Российский народ и национальная идентичность [online]. 2007-06-19 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ADMIN. СОВЕТСКИЙ НАРОД: ГОСУДАРСТВЕННО-ПОЛИТИЧЕСКИЙ КОНСТРУКТ | Аналитика культурологии. analiculturolog.ru [online]. 2011-12-04 [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ BEKUS, Nelly. Struggle Over Identity: The Official and the Alternative ?Belarusianness?. [s.l.]: Central European University Press 313 s. Dostupné online. ISBN 978-963-9776-68-5. (anglicky) Google-Books-ID: DiwPRpRYt2kC.
- ↑ ГРИШИН, Александр. Дмитрий Медведев: "Термин "советский народ" оказался теоретическим" [online]. 2011-09-10 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ MALINOVA O. Symbolic politics and the construction of macropolitical identity in post-Soviet Russia. Polis. Political Studies. S. 90–105.
- ↑ Власти РФ предлагают укреплять общество "общероссийским патриотизмом" [online]. 2010-12-27 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (rusky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Obyvatelstvo Sovětského svazu
- Homo sovieticus
- Melting pot
- Nový sovětský člověk
- Pravoslaví, autokracie a národnost – ideologická doktrína cara Mikuláše I.
- Kosmopolita bez kořenů
- Rusifikace
- Zhonghua minzu – ekvivalentní pojem v Čínské lidové republice
- Jugoslávci
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sověti na Wikimedia Commons
- The Soviet People—A New Historical Community, sovětské dílo z roku 1974 vysvětlující koncept
- Present-Day Ethnic Processes in the USSR, sovětské dílo z roku 1982
- Sověti
- Sovětský svaz
- Propaganda v Sovětském svazu
- Východní Slované
- Moldavané
- Etnické skupiny v Rusku
- Etnické skupiny na Ukrajině
- Etnické skupiny v Moldavsku
- Etnické skupiny v Litvě
- Etnické skupiny v Estonsku
- Etnické skupiny v Kazachstánu
- Etnické skupiny v Uzbekistánu
- Etnické skupiny v Turkmenistánu
- Etnické skupiny v Tádžikistánu
- Etnické skupiny v Kyrgyzstánu
- Etnické skupiny v Ázerbájdžánu
- Etnické skupiny v Gruzii