Seznam představitelů Sovětského svazu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz. Nejvýznamnější politické pozice zaujímali nejvyšší představitelé vlády a komunistické strany, později také předsedové Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1990 namísto toho prezident SSSR.

Tituly ale byly spíše podružnější, sovětská moc vycházela z méně formálních struktur.

Představitelé Sovětského svazu[editovat | editovat zdroj]

Představitelé Svazu sovětských socialistických republik (SSSR)

       předseda rady lidových komisařů (Sovnarkom)
a neformálně vůdce bolševiků od samého počátku
26.10.1917 - 21.1.1924
       generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
předseda rady ministrů SSSR
3.4.1922 - 16.10.1952
6.5.1941 - 5.3.1953
       první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
předseda rady ministrů SSSR
7.9.1953 - 14.10.1964
27.3.1958 - 14.10.1964
       první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
14.10.1964 - 8.4.1966
8.4.1966 - 10.11.1982
květen 1960 - 14.10.1964 a 16.6.1977 - 10.11.1982
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
12.11.1982 - 9.2.1984
16.6.1983 - 9.2.1984
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
13.2.1984 - 10.3.1985
11.4.1984 - 10.3.1985
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
prezident Sovětského svazu
11.3.1985 - 24.8.1991 (mezi 24. a 29. 8 vládl Vladimir Ivaško)
25.5.1989 - 15.3.1990
14.3.1990 - 25.12.1991

Nejvyšší představitelé Sovětského svazu[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší představitelé státu a představitelé zákonodárných orgánů[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem státní moci byl všesvazový sjezd sovětů, mezi sjezdy pak Ústřední výkonný výbor SSSR (CIK; rusky Центральный исполнительный комитет СССР, ЦИК). V čele CIKu stálo společně několik předsedů:[1]

Podle ústavy z roku 1936 funkce hlavy státu plnilo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR. V čele prezídia stál předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR:[1]

Po reorganizaci ústavních orgánů roku 1989 se stal nejvyšším představitelem státu předseda Nejvyššího sovětu, po zavedení funkce prezidenta SSSR v březnu 1990 se pravomoci předsedy Nejvyššího sovětu snížily, když zůstal pouze hlavou zákonodárného sboru:

Od roku 1990 se hlavou státu stal prezident SSSR:

Předsedové vlády[editovat | editovat zdroj]

Vláda Sovětského svazu se do roku 1946 nazývala Rada lidových komisařů SSSR, poté Rada ministrů SSSR, od ledna 1991 Kabinet ministrů SSSR. V jejím čele stál předseda rady lidových komisařů, resp. předseda Rady ministrů, od ledna 1991 premiér-ministr (премьер-министр СССР).

Předsedové Rady lidových komisařů:

Předsedové Rady ministrů SSSR:

Premiér-ministr SSSR:

Od 6. září 1991 funkce předsedy vlády plnil předseda Výboru pro operativní řízení národního hospodářství SSSR, od 20. září předseda Mezirepublikového ekonomického výboru SSSR, od 14. listopadu 1991 předseda Mezistátního ekonomického výboru SSSR:

Nejvyšší představitelé komunistické strany[editovat | editovat zdroj]

V letech 1922–1952 funkce generálního tajemníka komunistické strany (nezaujímal ji V. I. Lenin, ale od počátku J. V. Stalin). V letech 1953–1966 funkce prvního tajemníka. Od roku 1966 znovu funkce generálního tajemníka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HIRSCHKOWITZ, Nafthali, a kol. Справочник по истории Коммунистической партии и Советского Союза 1898 - 1991 [online]. knowbysight.info, [cit. 2011-03-22]. Kapitola Высшие органы государственной власти СССР. Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]