Prezident Rakouské republiky

Prezident Rakouské republiky
	Bundespräsident der Republik Österreich
	Úřadující; Alexander Van der Bellen ; od 26. ledna 2017
Oslovení	pane prezidente; Jeho Excelence
Sídlo	Hofburg, Vnitřní Město, Vídeň
Funkční období	6 let, max. dvě po sobě jdoucí období
První ve funkci	Michael Hainisch
Vytvoření	10. listopadu 1920
Plat	349 398 € (ročně)
Webová stránka	Oficiální stránky
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Rakouské republiky (německy Bundespräsident der Republik Österreich) je hlavou Rakouské republiky. Ačkoli mu ústava teoreticky svěřuje velké pravomoci, v praxi se jedná převážně o ceremoniální a symbolickou funkci.

Postavení[editovat | editovat zdroj]

Úřad prezidenta byl zřízen v roce 1920 po rozpadu Rakouska-Uherska a Habsburské monarchie v roce 1918. Prezident jako hlava státu vystřídal předsedu ústavodárného shromáždění, postmonarchistického prozatímního zákonodárného sboru. Původně měl být prezident volen přímo rakouským lidem ve všeobecných volbách každých šest let, místo toho byl však jmenován Spolkovým shromážděním, a to až do roku 1951, kdy se prvním lidově zvoleným prezidentem stal Theodor Körner. Od zavedení lidového hlasování byli do prezidentského úřadu zvoleni pouze kandidáti Sociálně demokratické strany a Lidové strany, s výjimkou dosavadního prezidenta Alexandera Van der Bellena, který byl podporován Zelenými.

Prezident je volen na šest let, s možností jednoho znovuzvolení. Volební právo mají všichni rakouští občané starší šestnácti let, kteří nebyli odsouzeni k trestu odnětí svobody na více než jeden rok. Kandidát musí dosáhnout alespoň 35 let. Do roku 2011 nesměli kandidovat členové jakýchkoli dříve vládnoucích rodů. Zrušení této "protihabsburské" klauzule prosadil člen strany zelených Ulrich Habsburg-Lothringen.^[1]^[2]

Prezident jmenuje kancléře, vicekancléře, ministry, státní tajemníky a soudce nejvyšších soudů. Prezident může kancléře a členy vlády také kdykoli odvolat. Kromě toho prezident podepisuje návrhy zákonů a je oprávněn rozpustit Národní radu a zemské zákonodárné sbory, podepisovat smlouvy se zahraničím, vládnout mimořádným dekretem a velet ozbrojeným silám. Většina těchto pravomocí však nebyla nikdy uplatněna.

Hlavním sídlem a pracovištěm prezidenta je Leopoldinské křídlo hradu Hofburg, který se nachází ve Vídni.^[3]

Seznam prezidentů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of Austria na anglické Wikipedii.

↑ Habsburk nesmí být prezidentem, stěžuje si u soudu. Deník.cz. 2010-10-05. Dostupné online [cit. 2023-10-31].
↑ Habsburkové mohou kandidovat na rakouského prezidenta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-06-17 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
↑ PECHÁČKOVÁ, Alena. U císaře doma: Jak vypadal vídeňský Hofburg na počátku 20. století. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-06-10 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Rakouska na Wikimedia Commons

[1] Habsburk nesmí být prezidentem, stěžuje si u soudu. Deník.cz. 2010-10-05. Dostupné online [cit. 2023-10-31].

[2] Habsburkové mohou kandidovat na rakouského prezidenta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-06-17 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.

[3] PECHÁČKOVÁ, Alena. U císaře doma: Jak vypadal vídeňský Hofburg na počátku 20. století. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-06-10 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]