Nikolaj Alexandrovič Tichonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nikolaj Alexandrovič Tichonov
Tihonov.jpg
6. předseda Rady ministrů SSSR
Ve funkci:
23. října 1980 – 27. září 1985
PředchůdceAlexej Nikolajevič Kosygin
NástupceMichail Gorbačov
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Sovětského svazu

Narození14. května 1905
Ruské impérium Charkov, Charkovská gubernie, Ruské impérium
Úmrtí1. června 1997 (ve věku 92 let)
Rusko Moskva, Ruská federace
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
OceněníStalinova cena 1. třídy (1943)
Řád rudé hvězdy (1943)
Leninův řád (1945)
Leninův řád (1948)
Řád rudého praporu práce (1950)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Alexandrovič Tichonov (rusky Николай Александрович Тихонов, 14. května 1905 Charkov1. června 1997 Moskva) byl sovětský politik. V letech 19801985 předseda Rady ministrů a před tím v letech 19761980 první náměstek předsedy Rady ministrů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a politika před premiérem[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rusko-ukrajinské dělnické rodiny, vzdělání na Dněpropetrovském metalurgickém institutu dokončil v roce 1930. Ve třicátých letech pracoval jako hlavní inženýr Leninské hutě v Dněpropetrovsku.

Během svého pobytu v Dněpropetrovsku se seznámil s Leonidem Brežněvem. V roce 1940 vstoupil do KSSS. Byl poměrně rychle povýšen a od roku 1950 začal pracovat na ministerstvu průmyslu.

V letech 19551960 byl náměstkem ministra průmyslu. Na 22. sjezdu KSSS byl zvolen do ústředního výboru jako člen bez hlasovacího práva. V roce 1976 využil Brežněv pracovní neschopnosti tehdejšího předsedy Rady ministrů Alexeje Kosygina a prosadil jmenování Tichonova do funkce prvního náměstka premiéra. Tím snížil Kosyginův vliv.

Premiér[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1980 Alexej Kosygin odstoupil, stal se Tichonov jeho nástupcem. Dařilo se mu zdržet reformu sovětské ekonomiky. Vyzýval ke zlepšení sovětsko-amerických vztahů, ale odmítal všechny spekulace, že by sovětská ekonomika byla v krizi. On sám však o problému věděl a nařídil šetřit a zvýšit produktivitu práce. Éra stagnace vedla ke snížení porodnosti a nárůstu úmrtnosti sovětského obyvatelstva.[zdroj?]

Když roku 1982 zemřel Leonid Brežněv, podpořil při hlasování o funkci generálního tajemníka Konstantina Černěnka. Černěnko však volby prohrál a generálním tajemníkem se stal Jurij Andropov. Ten namísto Tichonova prosazoval ázerbájdžánského šéfa KGB Hejdara Alijeva, který se stal prvním náměstkem předsedy Rady ministrů. Andropov však brzy zemřel a Tichonov si funkci premiéra udržel. Odstoupil až roku 1985 po Černěnkově smrti. Členem Ústředního výboru KSSS zůstal do roku 1989, kdy odešel do důchodu.

Pozdější život a smrt[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu z politiky žil osamocen na své dače, kde 1. června 1997 zemřel. Byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]