Přeskočit na obsah

Prezident Sovětského svazu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prezident Svazu sovětských socialistických republik
Президент Союза Советских Социалистических Республик
vlajka prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil
SídloMoskevský kreml
JmenujeSjezd lidových poslanců
Funkční období5 let
První ve funkciMichail Gorbačov
Vytvoření14. března 1990
Poslední ve funkciMichail Gorbačov
Zánik25. prosince 1991
Následovnictvínikdo (Rozpad Sovětského svazu)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv. perestrojky, neboli přestavby společnosti. Před vznikem této pozice bylo kolektivní hlavou státu prezídium Nejvyššího sovětu, jehož předseda je někdy také nazýván prezidentem[1][2].

Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15. března 1990 do 25. prosince 1991, s krátkou přestávkou v létě 1991, kdy došlo k levicovému pokusu o puč, vedenému samozvaným Generálním výborem pro výjimečný stav (GKČP – Генеральный комитет по чрезвычайному положению), kdy se na období 19. – 21. srpna 1991 stal úřadujícím prezidentem Genadij Janajev.

Funkce zanikla Gorbačovovou rezignací oznámenou 25. prosince 1991 v přímém přenosu. Již krátce před tím byla ze žerdi nad Kremlem spuštěna vlajka SSSR a nahrazena Ruskou vlajkou, a údajně toho dne předal ruskému prezidentovi Jelcinovi a jeho lidem jaderný kufřík na jedné z kremelských chodeb.[3][4] Následující den pak rozpad SSSR potvrdil svým usnesením Nejvyšší sovět.[5]

Volba

[editovat | editovat zdroj]

Přestože novelizovaná ústava SSSR stanovila, že prezident bude bude volen přímo občany, jediná volba se konala v březnu 1990 a byla parlamentní. Gorbačov byl jediným kandidátem, ministr vnitra Vadim Bakatin a předseda rady ministrů Nikolaj Ryžkov své kandidatury stáhli. K vítězství stačila prostá většina, a jelikož Gorbačov získal 59,2 procenta hlasů, 15. března se ujal funkce.[6]

Hlasování sjezdu lidových poslanců[7]
Hlasování hlasů %
Pro 1329 59,198
Proti 495 22,049
Zdržel se 122 5,434
Neplatný hlas 54 2,405
Nepřítomen 245 10,913
Celkem 2245 100

Pravomoci

[editovat | editovat zdroj]

Novela Ústavy SSSR zavádějící tento post se inspirovala postavením amerického a francouzského prezidenta. Prezidentské pravomoci byly upraveny v článku 127.3; podle kterého bylo úkolem prezidenta:[8]

  • působit jako garant dodržování práv a svobod sovětských občanů, ústavy a zákonů SSSR;
  • přijímat nezbytná opatření k ochraně suverenity SSSR a svazových republik, bezpečnosti a územní celistvosti země, k provádění zásad národního státního uspořádání SSSR;
  • zastupovat SSSR ve vnitřních věcích i v mezinárodních vztazích;
  • zajišťovat součinnost nejvyšších orgánů státní moci a správy SSSR;
  • podepisovat zákony SSSR, přičemž měl právo nejpozději do dvou týdnů vrátit zákon se svými námitkami Nejvyššímu sovětu SSSR k opětovnému projednání a hlasování; pokud by Nejvyšší sovět SSSR dvoutřetinovou většinou hlasů v každé komoře potvrdil své dříve přijaté rozhodnutí, prezident zákon musel podepsat; rovněž měl právo pozastavit účinnost usnesení a nařízení Rady ministrů SSSR;
  • sjednávat a podepisovat mezinárodní smlouvy jménem SSSR; přijímat pověřovací listiny diplomatických zástupců cizích států; jmenovat a odvolávat diplomatické zástupce SSSR v cizích státech a v mezinárodních organizacích; udělovat nejvyšší diplomatické hodnosti a další zvláštní tituly;
  • předkládat výroční zprávy o stavu země Sjezdu lidových poslanců SSSR; informovat Nejvyšší sovět SSSR o nejdůležitějších otázkách vnitřní a zahraniční politiky SSSR;
  • koordinovat činnost státních orgánů k zajištění obrany země; být vrchním velitelem ozbrojených sil SSSR, jmenovat a odvolávat vrchní velení ozbrojených sil SSSR, udělovat nejvyšší vojenské hodnosti; jmenovat soudce vojenských soudů;
  • udělovat řády a medaile a čestné tituly SSSR;
  • rozhodovat o otázkách udělení občanství SSSR a jeho zbavení, jakož i udělení azylu a milosti;
  • vyhlašovat všeobecnou nebo částečnou mobilizaci; vyhlašovat válečný stav v případě vojenského útoku na SSSR a neprodleně předložit tuto záležitost k posouzení Nejvyššímu sovětu SSSR; vyhlašovat v určitých oblastech stanné právo v zájmu ochrany SSSR a bezpečnosti jeho občanů.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of the Soviet Union na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Leonid Brezhnev is elected Soviet president [online]. History Channel [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
  2. ↑ Dílo Constitution of the Soviet Union (1977, Unamended) ve Wikizdrojích (anglicky)
  3. ↑ MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
  4. ↑ NOVÁK, Martin. Pero si půjčil od CNN a jaderný kufřík nesl kurýr. Před 30 lety odstoupil Gorbačov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
  5. ↑ Dílo Декларация Совета Республик ВС СССР от 26.12.1991 № 142-Н ve Wikizdrojích (rusky)
  6. ↑ ŽÍDEK, Ivo. Jediný prezident Sovětského svazu. Michail Gorbačov navždy změnil světovou politiku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
  7. ↑ Первый и последний: как Горбачев стал президентом СССР. BBC [online]. 2015-03-15 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
  8. ↑ Dílo Конституция СССР (1977)/Редакция 14.03.1990 ve Wikizdrojích (rusky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prezident_Sovětského_svazu&oldid=25720773“