Prezident Sovětského svazu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prezident Svazu sovětských socialistických republik
Президент Союза Советских Социалистических Республик
Coat of arms of the Soviet Union (1956–1991).svg
Úřadující
funkce zanikla
SídloMoskevský kreml
JmenujeSjezd lidových poslanců
Funkční období5 let
První ve funkciMichail Sergejevič Gorbačov
Vytvoření14. března 1990
Zánik25. prosince 1991
Následovnictvínikdo (Rozpad Sovětského svazu)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv. perestrojky, neboli přestavby společnosti. Prezident v roli hlavy státu nahradil předsedu Nejvyššího sovětu SSSR, který byl často v zahraničních zdrojích označován jako prezident.

Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15. března 1990 do 25. prosince 1991, s krátkou přestávkou v létě roku 1991, kdy došlo k levicovému pokusu o puč, vedenému samozvaným Generálním výborem pro výjimečný stav (GKČP - Генеральный комитет по чрезвычайному положению), kdy se na období 19. - 21. srpna 1991 stal úřadujícím prezidentem Genadij Janajev.

Funkce zanikla Gorbačovovou rezignací oznámenou 25. prosince 1991 v přímém přenosu. Již krátce před tím byla ze žerdi nad Kremlem spuštěna vlajka SSSR a nahrazena Ruskou vlajkou, a údajně toho dne předal ruskému prezidentovi Jelcinovi a jeho lidem jaderný kufřík na jedné z kremelských chodeb.[1][2] Následující den pak rozpad SSSR potvrdil svým usnesením Nejvyšší sovět.

Volba[editovat | editovat zdroj]

Přestože novelizovaná ústava SSSR stanovila, že prezident bude bude volen přímo občany, jediná volba se konala v březnu 1990 a byla parlamentní. Gorbačov byl jediným kandidátem, ministr vnitra Vadim Bakatin a předseda rady ministrů Nikolaj Ryžkov své kandidatury stáhli. Z celkového počtu 2245 se hlasování zúčastnilo 1878 poslanců, pro Gorbačova hlasovalo 1329 poslanců, proti 495 poslanců. K vítězství stačila prostá většina, a jelikož Gorbačov získal 59,2 procenta hlasů, 15. března se ujal funkce.[3]

Hlasování sjezdu lidových poslanců hlasů %
Pro 1329 59,198
Proti 495 22,048
Zdržel se/neplatný hlas 54 2,405
Nepřítomen 367 16,347
Celkem 2245 100

Pravomoci[editovat | editovat zdroj]

Novela Ústavy SSSR zavádějící tento post se inspirovala postavením amerického a francouzského prezidenta. Podle článku 127.3 prezident mimo jiné:

  • působí jako garant dodržování práv a svobod sovětských občanů, ústavy a zákonů SSSR;
  • přijímá nezbytná opatření k ochraně suverenity SSSR a svazových republik, bezpečnosti a územní celistvosti země, k provádění zásad národního státního uspořádání SSSR;
  • zastupuje SSSR ve vnitřních věcích i v mezinárodních vztazích;
  • zajišťuje součinnost nejvyšších orgánů státní moci a správy SSSR;
  • sjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy jménem SSSR; přijímá pověřovací listiny diplomatických zástupců cizích států; jmenuje a odvolává diplomatické zástupce SSSR v cizích státech a v mezinárodních organizacích; uděluje nejvyšší diplomatické hodnosti a další zvláštní tituly;
  • předkládá výroční zprávy o stavu země Sjezdu lidových poslanců SSSR; informuje Nejvyšší sovět SSSR o nejdůležitějších otázkách vnitřní a zahraniční politiky SSSR...
  • má právo pozastavit výkon usnesení a nařízení Rady ministrů SSSR;
  • koordinuje činnost státních orgánů k zajištění obrany země; je vrchním velitelem ozbrojených sil SSSR, jmenuje a nahrazuje vrchní velení ozbrojených sil SSSR, uděluje nejvyšší vojenské hodnosti; jmenuje soudce vojenských soudů;
  • uděluje řády a medaile a čestné tituly SSSR;
  • rozhoduje o otázkách udělení občanství SSSR a jeho zbavení, jakož i udělení azylu; uděluje milost;
  • vyhlašuje všeobecnou nebo částečnou mobilizaci; vyhlašuje válečný stav v případě vojenského útoku na SSSR a neprodleně předkládá tuto záležitost k posouzení Nejvyššímu sovětu SSSR; vyhlašuje v určitých oblastech stanné právo v zájmu ochrany SSSR a bezpečnosti jeho občanů

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of the Soviet Union na anglické Wikipedii.

  1. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  2. NOVÁK, Martin. Pero si půjčil od CNN a jaderný kufřík nesl kurýr. Před 30 lety odstoupil Gorbačov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  3. ŽÍDEK, Ivo. Jediný prezident Sovětského svazu. Michail Gorbačov navždy změnil světovou politiku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]