Prezident Sovětského svazu
| Prezident Svazu sovětských socialistických republik | |
|---|---|
| Президент Союза Советских Социалистических Республик | |
vlajka prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil | |
| Sídlo | Moskevský kreml |
| Jmenuje | Sjezd lidových poslanců |
| Funkční období | 5 let |
| První ve funkci | Michail Gorbačov |
| Vytvoření | 14. března 1990 |
| Poslední ve funkci | Michail Gorbačov |
| Zánik | 25. prosince 1991 |
| Následovnictví | nikdo (Rozpad Sovětského svazu) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv. perestrojky, neboli přestavby společnosti. Před vznikem této pozice bylo kolektivní hlavou státu prezídium Nejvyššího sovětu, jehož předseda je někdy také nazýván prezidentem[1][2].
Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15. března 1990 do 25. prosince 1991, s krátkou přestávkou v létě 1991, kdy došlo k levicovému pokusu o puč, vedenému samozvaným Generálním výborem pro výjimečný stav (GKČP – Генеральный комитет по чрезвычайному положению), kdy se na období 19. – 21. srpna 1991 stal úřadujícím prezidentem Genadij Janajev.
Funkce zanikla Gorbačovovou rezignací oznámenou 25. prosince 1991 v přímém přenosu. Již krátce před tím byla ze žerdi nad Kremlem spuštěna vlajka SSSR a nahrazena Ruskou vlajkou, a údajně toho dne předal ruskému prezidentovi Jelcinovi a jeho lidem jaderný kufřík na jedné z kremelských chodeb.[3][4] Následující den pak rozpad SSSR potvrdil svým usnesením Nejvyšší sovět.[5]
Volba
[editovat | editovat zdroj]Přestože novelizovaná ústava SSSR stanovila, že prezident bude bude volen přímo občany, jediná volba se konala v březnu 1990 a byla parlamentní. Gorbačov byl jediným kandidátem, ministr vnitra Vadim Bakatin a předseda rady ministrů Nikolaj Ryžkov své kandidatury stáhli. K vítězství stačila prostá většina, a jelikož Gorbačov získal 59,2 procenta hlasů, 15. března se ujal funkce.[6]
| Hlasování | hlasů | % |
|---|---|---|
| Pro | 1329 | 59,198 |
| Proti | 495 | 22,049 |
| Zdržel se | 122 | 5,434 |
| Neplatný hlas | 54 | 2,405 |
| Nepřítomen | 245 | 10,913 |
| Celkem | 2245 | 100 |
Pravomoci
[editovat | editovat zdroj]Novela Ústavy SSSR zavádějící tento post se inspirovala postavením amerického a francouzského prezidenta. Prezidentské pravomoci byly upraveny v článku 127.3; podle kterého bylo úkolem prezidenta:[8]
- působit jako garant dodržování práv a svobod sovětských občanů, ústavy a zákonů SSSR;
- přijímat nezbytná opatření k ochraně suverenity SSSR a svazových republik, bezpečnosti a územní celistvosti země, k provádění zásad národního státního uspořádání SSSR;
- zastupovat SSSR ve vnitřních věcích i v mezinárodních vztazích;
- zajišťovat součinnost nejvyšších orgánů státní moci a správy SSSR;
- podepisovat zákony SSSR, přičemž měl právo nejpozději do dvou týdnů vrátit zákon se svými námitkami Nejvyššímu sovětu SSSR k opětovnému projednání a hlasování; pokud by Nejvyšší sovět SSSR dvoutřetinovou většinou hlasů v každé komoře potvrdil své dříve přijaté rozhodnutí, prezident zákon musel podepsat; rovněž měl právo pozastavit účinnost usnesení a nařízení Rady ministrů SSSR;
- sjednávat a podepisovat mezinárodní smlouvy jménem SSSR; přijímat pověřovací listiny diplomatických zástupců cizích států; jmenovat a odvolávat diplomatické zástupce SSSR v cizích státech a v mezinárodních organizacích; udělovat nejvyšší diplomatické hodnosti a další zvláštní tituly;
- předkládat výroční zprávy o stavu země Sjezdu lidových poslanců SSSR; informovat Nejvyšší sovět SSSR o nejdůležitějších otázkách vnitřní a zahraniční politiky SSSR;
- koordinovat činnost státních orgánů k zajištění obrany země; být vrchním velitelem ozbrojených sil SSSR, jmenovat a odvolávat vrchní velení ozbrojených sil SSSR, udělovat nejvyšší vojenské hodnosti; jmenovat soudce vojenských soudů;
- udělovat řády a medaile a čestné tituly SSSR;
- rozhodovat o otázkách udělení občanství SSSR a jeho zbavení, jakož i udělení azylu a milosti;
- vyhlašovat všeobecnou nebo částečnou mobilizaci; vyhlašovat válečný stav v případě vojenského útoku na SSSR a neprodleně předložit tuto záležitost k posouzení Nejvyššímu sovětu SSSR; vyhlašovat v určitých oblastech stanné právo v zájmu ochrany SSSR a bezpečnosti jeho občanů.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Prezident Michail Gorbačov
- Kandidát na prezidenta Ryžkov
- Kandidát na prezidenta Bakatin
- Gennadij Janajev, úřadující prezident ve dnech 19. až 21. srpna 1991
- Prezident Gorbačov na jednání s Tošikim Kaifuem, 18. dubna 1991
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of the Soviet Union na anglické Wikipedii.
- ↑ Leonid Brezhnev is elected Soviet president [online]. History Channel [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
- ↑
Dílo Constitution of the Soviet Union (1977, Unamended) ve Wikizdrojích (anglicky) - ↑ MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Martin. Pero si půjčil od CNN a jaderný kufřík nesl kurýr. Před 30 lety odstoupil Gorbačov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑
Dílo Декларация Совета Республик ВС СССР от 26.12.1991 № 142-Н ve Wikizdrojích (rusky) - ↑ ŽÍDEK, Ivo. Jediný prezident Sovětského svazu. Michail Gorbačov navždy změnil světovou politiku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Первый и последний: как Горбачев стал президентом СССР. BBC [online]. 2015-03-15 [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
- ↑
Dílo Конституция СССР (1977)/Редакция 14.03.1990 ve Wikizdrojích (rusky)