Irsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z Irská republika)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o novodobém státu. O jednom z Britských ostrovů pojednává článek Irsko (ostrov).
Éire
Ireland
Irsko
vlajka

znak
Hymna: Amhrán na bhFiann
geografie

Hlavní město: Dublin (Baile Átha Cliath)
Rozloha: 70 273 km² (117. na světě)
z toho 1,97 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Carrauntoohil (1041 m n. m.)
Časové pásmo: +0
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 234 925 (119. na světě, 2006)
Hustota zalidnění: 56 ob. / km² (139. na světě)
Jazyk: irština, angličtina
Náboženství: křesťanství
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 21. ledna 1919 (uznána 6. prosince 1922) (nezávislost na Velké Británii)
Prezidentka: Mary McAleese (Máire Mhic Ghiolla Íosa)
Předseda vlády: Taoiseach Bertie Ahern (Parthalán Ó hEachtairn)
Měna: euro (EUR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 372 IRL IE
MPZ: IRL
Telefonní předvolba: +353
Národní TLD: .ie

Irská republika, (irsky Éire, anglicky Ireland), je stát v severozápadní Evropě. Zaujímajícím zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Omývaného Atlantským oceánem. Zbývající šestina označovaná, která je označována jako Severní Irsko, je součástí Spojeného království. Hlavním městem je Dublin. Oficiálními jazyky jsou irština a angličtina.

Obsah

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Irsko (ostrov).
satelitní pohled na Irsko
satelitní pohled na Irsko

Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantském oceánu konkrétně; Keltského a Irského moře.

Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (1041 m, irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.

Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „ Smaragdový ostrov “ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.

poloha Irska
poloha Irska
Pohled na oblast Kerry.
Pohled na oblast Kerry.

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15% území pokrývají rašeliniště a 5% rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.

Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádherným výhledem.

[editovat] Klimatické podmínky

V Irsku panuje mírné teplé oceánské podnebí. V Irsku v roce prší v každých dvou dnech ze tří. Roční úhrn srážek se pohybuje od 800 do 2550 mm. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 5 °C a v červenci okolo 10°C.

[editovat] Tradiční dělení

Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií: Connacht, Leinster, Munster a Ulster, dříve též existovala provincie Meath. Dále se dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby Britské správy v 19. století. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irska.

Ve 3. století př. n. l. se v Irsku usadili Keltové, kteří v 5. století přijali křesťanství. V 9. až 10. století zde zakládali své osady Vikingové. Koncem 12. století začali ostrov dobývat Angličané, zcela jej však ovládli až za Cromwella v polovině 17. století. Irská nezávislost byla obnovena v roce 1922. V roce 1973 pak Irsko vstoupilo do EHS.

[editovat] Obyvatelstvo


Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové. Jen asi 0,5% tvoří irská menšina s vlastním jazykem Irish travellers. Vlivem velké imigrace - hlavně z Polska (10. tis. imigrantů měsíčně), Litvy, Lotyšska, Estonska se situace se rychle mění. Existuje i početná 100 tis. americká komunita. Celkově se odhaduje, že počet obyvatel cizích zemí žijících v Irské republice je 400 tis., což je 10% obyvatel.

Podle posledního sčítání z roku 2006 se Irská republika řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva zemí EU. Každým rokem roste populace o 2% (vlivem velkého počtu imigrantů - 46 tis. ročně a i velkou porodností - 33 tis. ročně).

Ve městech žije 60% populace, z toho 50% v hrabství Dublin.

Střední délka života mužů je 75 let, žen 80 let. Negramotné je 1% obyvatelstva.

[editovat] Největší města

Schematická mapa
Schematická mapa
  • Dublin – 506 000 obyvatel (hlavní město)
  • Cork – 119 000 obyvatel
  • Galway – 71 000 obyvatel
  • Limerick – 52 000 obyvatel
  • Waterford – 46 000 obyvatel

[editovat] Hospodářství

Hlavní článek: Ekonomika Irska
Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis.
Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis.

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5% HDP. Jen pro srovnání: služby 49% a průmysl 46%. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí pro vlnu.

[editovat] Zajímavosti

  • To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
  • V cizině žije více lidí irského původu (desítky miliónů), než v samotné zemi.
  • Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Irsko.



logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
mapa Evropy
Státy a území v Evropě

AlbánieAndorraArménie¹ • Ázerbájdžán² • BelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieGruzie² • ChorvatskoIrskoIslandItálieKazachstán² • Kypr¹ • LichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRusko² • ŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTurecko² • UkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: KosovoPodněstříSeverní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii
Vlajka Evropské unie