Irsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Éire Ireland Irsko |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Amhrán na bhFiann | |||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Dublin (Baile Átha Cliath) | ||
| Rozloha: | 70 273 km² (117. na světě) z toho 1,97 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Carrauntoohil (1041 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +0 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 4 234 925 (119. na světě, 2006) | ||
| Hustota zalidnění: | 56 ob. / km² (139. na světě) | ||
| Jazyk: | irština, angličtina | ||
| Náboženství: | křesťanství | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 21. ledna 1919 (uznána 6. prosince 1922) (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezidentka: | Mary McAleese (Máire Mhic Ghiolla Íosa) | ||
| Předseda vlády: | Taoiseach Bertie Ahern (Parthalán Ó hEachtairn) | ||
| Měna: | euro (EUR) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 372 IRL IE | ||
| MPZ: | IRL | ||
| Telefonní předvolba: | +353 | ||
| Národní TLD: | .ie | ||
Irská republika, (irsky Éire, anglicky Ireland), je stát v severozápadní Evropě. Zaujímajícím zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Omývaného Atlantským oceánem. Zbývající šestina označovaná, která je označována jako Severní Irsko, je součástí Spojeného království. Hlavním městem je Dublin. Oficiálními jazyky jsou irština a angličtina.
Obsah |
[editovat] Geografie
- Podrobnější informace naleznete v článku Irsko (ostrov).
Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantském oceánu konkrétně; Keltského a Irského moře.
Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (1041 m, irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.
Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „ Smaragdový ostrov “ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.
Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15% území pokrývají rašeliniště a 5% rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.
Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádherným výhledem.
[editovat] Klimatické podmínky
V Irsku panuje mírné teplé oceánské podnebí. V Irsku v roce prší v každých dvou dnech ze tří. Roční úhrn srážek se pohybuje od 800 do 2550 mm. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 5 °C a v červenci okolo 10°C.
[editovat] Tradiční dělení
Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií: Connacht, Leinster, Munster a Ulster, dříve též existovala provincie Meath. Dále se dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby Britské správy v 19. století. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku.
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irska.
Ve 3. století př. n. l. se v Irsku usadili Keltové, kteří v 5. století přijali křesťanství. V 9. až 10. století zde zakládali své osady Vikingové. Koncem 12. století začali ostrov dobývat Angličané, zcela jej však ovládli až za Cromwella v polovině 17. století. Irská nezávislost byla obnovena v roce 1922. V roce 1973 pak Irsko vstoupilo do EHS.
[editovat] Obyvatelstvo
| Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
|
Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové. Jen asi 0,5% tvoří irská menšina s vlastním jazykem Irish travellers. Vlivem velké imigrace - hlavně z Polska (10. tis. imigrantů měsíčně), Litvy, Lotyšska, Estonska se situace se rychle mění. Existuje i početná 100 tis. americká komunita. Celkově se odhaduje, že počet obyvatel cizích zemí žijících v Irské republice je 400 tis., což je 10% obyvatel.
Podle posledního sčítání z roku 2006 se Irská republika řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva zemí EU. Každým rokem roste populace o 2% (vlivem velkého počtu imigrantů - 46 tis. ročně a i velkou porodností - 33 tis. ročně).
Ve městech žije 60% populace, z toho 50% v hrabství Dublin.
Střední délka života mužů je 75 let, žen 80 let. Negramotné je 1% obyvatelstva.
[editovat] Největší města
- Dublin – 506 000 obyvatel (hlavní město)
- Cork – 119 000 obyvatel
- Galway – 71 000 obyvatel
- Limerick – 52 000 obyvatel
- Waterford – 46 000 obyvatel
[editovat] Hospodářství
- Hlavní článek: Ekonomika Irska
V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5% HDP. Jen pro srovnání: služby 49% a průmysl 46%. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.
Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí pro vlnu.
[editovat] Zajímavosti
- To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
- V cizině žije více lidí irského původu (desítky miliónů), než v samotné zemi.
- Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.
[editovat] Externí odkazy
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

